35
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. února 2011 byla v Rijádu podepsána Charta Mezinárodního energetického fóra.
S Chartou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji dne 11. listopadu 2011 ratifikoval.
PŘEKLAD
Charta
Mezinárodního energetického fóra (IEF)
Obsah
Článek I: Fórum
Článek II: Cíle
Článek III: Členství
Článek IV: Orgány
Článek V: Ministerské aktivity
Článek VI: Výkonná rada
Článek VII: Sekretariát
Článek VIII: Mezinárodní podpůrná skupina
Článek IX: Průmyslový poradní výbor
Článek X: Rozpočet a výdaje
Článek XI: Pracovní jazyk Fóra
Článek XII: Vztahy s relevantními organizacemi
Článek XIII: Pozastavení práva hlasovat a členství ve Výkonné radě
Článek XIV: Sídlo
Článek XV: Změny Charty a její Přílohy
Článek XVI: Schválení a datum vstupu v platnost Charty
Článek XVII: Vystoupení
Článek XVIII: Notifikace
Příloha
Podpisová strana
Článek I:
Fórum
1.
Mezinárodní energetické fórum (dále jen „Fórum“) se zakládá v souladu s následujícími ustanoveními.
2.
Fórum představuje mezivládní ujednání, jež slouží jako neutrální facilitátor neformálního, otevřeného, informovaného a trvalého celosvětového dialogu o energetice mezi Členy Fóra, kterými jsou Státy produkující a spotřebovávající energii, včetně tranzitních Států.
3.
Charta nezakládá žádná právně závazná práva nebo závazky mezi jednotlivými Členy Fóra.
4.
Každý Členský stát se zavazuje k celosvětovému dialogu o energetice a - v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky - k účasti ve Fóru a k úsilí, v dobré víře, jež povede k implementaci podmínek Charty a k realizaci jejích cílů.
Článek II:
Cíle
Základní cíle Fóra zahrnují:
a.
Podpora většího vzájemného pochopení a povědomí o společných zájmech v oblasti energetiky mezi Členy Fóra.
b.
Podpora lepšího pochopení výhod stabilních a transparentních energetických trhů s cílem dosáhnout zdravější světové ekonomiky, zajistit poptávku a nabídku energie a rozšířit celosvětový obchod a investice do energetických prostředků a technologií.
c.
Identifikace a podpora principů a směrnic, jež povedou ke zvýšení transparentnosti, stability a udržitelnosti energetického trhu.
d.
Stírání rozdílů mezi Členskými státy produkujícími energii, spotřebovávajícími energii a tranzitními státy v otázkách celosvětové energetiky a podpora komplexního pochopení nezávislosti Členských států a výhod, jichž mohou Členské státy dosáhnout spoluprací prostřednictvím dialogu mezi jednotlivými Členskými státy a rovněž prostřednictvím dialogu mezi Členskými státy a odvětvími souvisejícími s energetikou.
e.
Podpora studií a výměny názorů na souvislosti a vztahy mezi otázkami energetiky, technologie, životního prostředí, ekonomického růstu a rozvoje.
f.
Vybudování přesvědčení a důvěry prostřednictvím zdokonaleného sdílení informací mezi Státy.
g.
Usnadnění shromažďování, kompilace a distribuce dat, informací a analýz, jež přispívají k větší transparentnosti, stabilitě a udržitelnosti.
Článek III:
Členství
1.
Členy Fóra jsou ty Členské státy OSN, jež se zúčastnily Ministerské konference konané 22. února 2011 v Rijádu a které v tentýž den schválily a podepsaly Chartu jako Členové Fóra.
2.
Členem Fóra se může stát také jakýkoli jiný Členský stát OSN za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:
a.
daný Členský stát předloží Generálnímu tajemníkovi Fóra oficiální písemné prohlášení vyjadřující jeho souhlas s Chartou a přání stát se Členem Fóra; a
b.
Výkonná rada schválí jeho členství konsensem nebo - v případě, že není dosaženo konsensu, čtyř pětinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů.
3.
Každý Člen Fóra odvádí své roční příspěvky do ročního rozpočtu Sekretariátu, a to v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě. U Členů Fóra z méně rozvinutých Států, jež stanoví UN-OHRLLS (Kancelář Vysokého představitele OSN pro nejméně rozvinuté státy, vnitrozemské rozvojové státy a malé ostrovní rozvojové státy), se roční příspěvky do rozpočtu neočekávají.
Článek IV:
Orgány
1.
Základními orgány Fóra jsou:
a.
Ministerské aktivity
b.
Výkonná rada
c.
Sekretariát
d.
Mezinárodní podpůrná skupina
e.
Průmyslový poradní výbor
2.
Orgány fóra budou usilovat o dosažení rozhodnutí prostřednictvím konsensu. V případě, že nebude možné dosáhnout konsensu, je (není-li uvedeno jinak) k rozhodnutí nezbytný souhlas dvoutřetinové většiny přítomných a hlasujících Členů. Pro účely Charty znamená slovní spojení „přítomní a hlasující Členové“ členy, kteří jsou přítomni a hlasují pro nebo proti. Členové, kteří se zdrží hlasování, se za hlasující Členy nepovažují. Není-li uvedeno jinak, vyžaduje každé rozhodnutí přítomnost většiny Členů.
Článek V:
Ministerské aktivity
1.
Řádná ministerská zasedání
a.
Ministerské zasedání je základním orgánem Fóra a slouží jako neutrální místo pro neformální, otevřený, informovaný a trvalý celosvětový dialog na vysoké úrovni o energetice mezi Členy Fóra.
b.
Výkonná rada a Sekretariát ve spolupráci s Hostitelským státem a Spoluhostitelským(i) státem(y) připraví, zorganizují a uspořádají Ministerské zasedání, které povede k soustředěnému dialogu orientovanému na výsledky, jehož záměrem je dosáhnout cílů, které si Fórum stanovilo.
c.
Řádné Ministerské zasedání se koná přinejmenším jednou za dva roky.
d.
Ministr Hostitelského státu vystupuje jako předseda Ministerského zasedání a Ministři Spoluhostitelského(ých) státu(ů) vystupují jako místopředsedové Ministerského zasedání.
2.
Mimořádné Ministerské zasedání
a.
Mimořádné Ministerské zasedání se může konat v případě, že o jeho uspořádání požádá přinejmenším pět (5) Členů Fóra a že konání mimořádného Ministerského zasedání schválí Výkonná rada.
b.
Jakákoli žádost o Mimořádné ministerské zasedání musí mít písemnou formu a musí být prostřednictvím Generálního tajemníka předložena předsedovi nadcházejícího Ministerského zasedání. Předseda předá danou žádost Výkonné radě prostřednictvím Generálního tajemníka.
c.
Výkonná rada rozhodne o takové žádosti během jedenadvaceti (21) dní od data přijetí žádosti.
3.
Pracovní skupiny
a.
Ministerské zasedání může s ohledem na specifický úkol ustanovit Pracovní skupiny na ministerské úrovni nebo na jiných úrovních. Pracovní skupiny informují Ministerské zasedání o výsledcích své práce.
b.
Kterýkoli Člen Fóra nebo Generální tajemník smí požádat o ustanovení Pracovní skupiny. Taková žádost musí mít písemnou formu a musí být prostřednictvím Generálního tajemníka předložena předsedovi Výkonné rady, společně s odůvodněním požadavku na vytvoření Pracovní skupiny. Výkonná rada rozhodne o takové žádosti během 60 dní od data přijetí žádosti.
c.
Každá Pracovní skupina ustanovená v souladu s bodem 3(b) je povinna informovat Výkonnou radu o výsledcích své práce.
d.
Každý Člen Fóra, který se chce angažovat v Pracovní skupině ustanovené v souladu s bodem 3(b), je povinen informovat Výkonnou radu ještě před prvním plánovaným zasedáním dané Pracovní skupiny.
4.
Závěrečná komuniké Ministerského zasedání
a.
Na závěr Ministerského zasedání Hostitelský stát a Spoluhostitelský(é) stát(y) (s podporou Sekretariátu) na svou vlastní odpovědnost připraví a vydají Závěrečné komuniké.
b.
Ministerské zasedání je oprávněno vydat dodatečné a jiné formy sdělení s ohledem na výsledek svého jednání.
Článek VI:
Výkonná rada
1.
Funkce Výkonné rady
a.
Výkonná rada slouží jako řídicí orgán Fóra.
b.
Funkce Výkonné rady zahrnují:
(i)
schvalování nových Členů Fóra v souladu s článkem III(2);
(ii)
schvalování mimořádných Ministerských zasedání;
(iii)
schvalování tématu a programu řádných Ministerských zasedání (konaných jednou za dva roky), přičemž je nutno mít na mysli potřebu soustředěného a na výsledky orientovaného dialogu;
(iv)
schvalování a monitorování dvouletého Plánu práce pro Sekretariát, přičemž je nutno vzít v úvahu připomínky, jež mohou mít Členové Fóra;
(v)
kontrola a schvalování ročního rozpočtu Sekretariátu, přičemž je nutno vzít v úvahu připomínky, které mohou mít Členové Fóra;
(vi)
kontrola a schvalování výpisů z účtu Sekretariátu;
(vii)
schvalování personálních a finančních předpisů Sekretariátu;
(viii)
jmenování auditora, který provede roční audit účtů Sekretariátu;
(ix)
jmenování Generálního tajemníka z řad občanů Členů Fóra;
(x)
Výběr Hostitelského státu a Spoluhostitelského(ých) státu(ů) pro řádné Ministerské zasedání a - v případě potřeby - pro Mimořádné Ministerské zasedání. V zásadě se pro každé Ministerské zasedání počítá s jedním Spoluhostitelským státem. Je-li to však vhodné, může Výkonná rada vybrat dva (2) Spoluhostitelské státy;
(xi)
Ustanovení pracovních skupin nebo výborů společně s funkcemi, jež mohou být nezbytné pro rychlé vyřešení záležitostí přednesených Výkonné radě;
(xii)
Schvalování zřízení v případě potřeby jednoho nebo více satelitních úřadů Sekretariátu v lokalitě(ách) mimo sídlo Sekretariátu.
2.
Ustanovení Výkonné rady a členství ve Výkonné radě
a.
Výkonná rada musí být ustanovena během jednoho měsíce od skončení řádného Ministerského zasedání. Výkonná rada je činná až do skončení následující řádného Ministerského zasedání.
b.
Výkonná rada se skládá ze jmenovaných zástupců ministrů odpovědných za otázky energetiky z jedenatřiceti (31) Členů Fóra. Zástupci Mezinárodní energetické agentury (IEA) a zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) jsou nehlasujícími členy Výkonné rady. Výkonná rada je oprávněna přizvat také jiné mezivládní orgány k účasti na ad-hoc bázi na zasedáních Výkonné rady; takové orgány budou mít funkci pozorovatelů.
c.
Z jedenatřiceti (31) členů Výkonné rady jsou dvacet tři (23) členové trvalými členy Výkonné rady a osm (8) členů je rotujícími členy Výkonné rady.
d.
Trvalými členy Výkonné rady jsou Hostitelská země Sekretariátu, jedenáct (11) největších producentů ropy a zemního plynu a jedenáct (11) největších spotřebitelů ropy a zemního plynu, jak jsou uvedeny na seznamu aktuálních údajů, které shromáždil Sekretariát k 1. lednu roku konání Ministerského zasedání a schválila Výkonná rada1. Křeslo každého Člena Fóra, který nechce být trvalým členem Výkonné rady, bude obsazeno následujícím Členem ze seznamu.
e.
Trvalé členství ve Výkonné radě musí být každé dva roky revidováno a upraveno v souladu s posledními údaji, které shromáždil Sekretariát k 1. lednu roku konání řádného Ministerského zasedání.
f.
Rotující členy zvolí trvalí členové během jednoho měsíce od ustanovení Výkonné rady s trvalými členy.
g.
Rotující členové mohou být jmenováni pro následná období. Avšak je nutno vynaložit úsilí, aby Členům Fóra, kteří nejsou trvalými členy, byla poskytnuta příležitost být rotujícími členy Výkonné rady.
h.
Při výběru rotujících členů musí být věnována pozornost dosažení vyváženého zastoupení mezi producenty ropy a zemního plynu, státy, které jsou spotřebiteli, a tranzitními státy, mezi vyspělými a rozvojovými státy. Kromě toho je nutno vzít v úvahu geografické rozložení. Dvě (2) nebo tři (3) rotující křesla jsou však vyhrazena pro Hostitelský stát a Spoluhostitelský(é) stát(y) pro nadcházející řádné Ministerské zasedání, ledaže by tyto státy byly trvalými členy Výkonné rady.
i.
Výkonné radě předsedá Hostitelský stát nadcházejícího řádného Ministerského zasedání. Toto předsednictví začíná v závěru předchozího řádného Ministerského zasedání a končí v závěru řádného Ministerského zasedání pořádaného daným Státem.
j.
Povinnosti předsedy Výkonné rady zahrnují:
(i)
kontrola programu jednání a příprava na každé zasedání Výkonné rady;
(ii)
předsedání zasedání Výkonné rady; a
(iii)
reprezentace Výkonné rady na každém Ministerském zasedání Fóra.
k.
Spoluhostitelství s sebou nese místopředsednictví ve Výkonné radě. V případě dvou Spoluhostitelských států musí Výkonná rada rozhodnout, který z daných dvou států bude vykonávat funkci místopředsedy.
3.
Zasedání a činnost Výkonné rady
a.
Výkonná rada se schází minimálně dvakrát ročně. Přinejmenším jedno takové zasedání Výkonné rady se koná v sídle Fóra.
b.
Pokud to Předseda Výkonné rady a Generální tajemník shledají vhodným nebo na žádost přinejmenším tří čtvrtin členů Výkonné rady, mohou být uspořádána rovněž dodatečná zasedání Výkonné rady.
c.
Kvórum pro účely zasedání a rozhodování tvoří přinejmenším přítomnost dvou třetin členů Výkonné rady.
d.
Výkonná rada je oprávněna zřídit pracovní skupiny nebo výbory, které jí budou pomáhat při výkonu funkcí, kterými je pověřena.
Článek VII:
Sekretariát
1.
Sekretariát je administrativním orgánem Fóra.
2.
Sekretariát plánuje, organizuje a provádí činnosti, které mu byly přiděleny prostřednictvím dvouletého Plánu práce, účastní se přípravy Ministerských zasedání a provádí veškeré další činnosti, jimiž ho pověřila Výkonná rada.
3.
Povinnost Sekretariátu dále zahrnují:
a.
zajištění nestranné platformy pro dialog a výměnu názorů na otázky týkající se cílů Fóra mezi Členy Fóra navzájem a rovněž mezi Členy fóra a odvětvími souvisejícími s energetikou;
b.
výměna údajů a informací týkajících se energetiky mezi Státy produkujícími energii, spotřebovávajícími energii, tranzitními státy, organizacemi a odvětvími souvisejícími s energetikou;
c.
organizování seminářů, sympozií, konferencí, workshopů, školicích programů, výstav a diskusí u kulatého stolu o celosvětových nebo regionálních otázkách a o záležitostech týkajících se energetiky;
d.
vytvoření dialogu, vedení dialogu a spolupráce s jinými subjekty zabývajícími se energetikou při provádění výzkumu a analýz;
e.
rozšíření dosahu na energetické subjekty ve veřejném a privátním sektoru a na mezinárodní organizace a nevládní organizace za účelem podpory studií a výměny názorů o vzájemných vztazích mezi otázkami energetiky, technologie, životního prostředí a ekonomického růstu a rozvoje;
f.
příprava a distribuce bulletinů, faktických a analytických zpráv, prohlášení a tiskových zpráv o aktivitách Fóra;
g.
poskytování podpory Členům Fóra za účelem zajištění, aby dialog mezi nimi byl více cílený a orientovaný na výsledky;
h.
poskytování poradenských, provozních a logistických služeb státu, který je Hostitelským státem Ministerské konference;
i.
příprava zaměřeného programu jednání, shromáždění a analýza příslušných faktických informací, jež jsou relevantní pro program Ministerských zasedání, za účelem usnadnění a podpory diskuse o konkrétních otázkách a záležitostech;
j.
pomoc Hostitelskému státu a Spoluhostitelskému(ým) státu(ům) při přípravě a vydávání Závěrečného komuniké;
k.
příprava programů jednání, nezbytných analýz a zpráv a rovněž podpora Výkonné radě, Mezinárodní podpůrné skupině a Průmyslovému poradnímu výboru;
l.
distribuce návrhu dvouletého Plánu práce Členům Fóra, distribuce návrhu ročního rozpočtu Členům Fóra a předání komentářů, které mohou mít Členové fóra k distribuovaným návrhům, Výkonné radě;
m.
distribuce dvouletého Plánu práce schváleného Výkonnou radou Členům Fóra a distribuce ročního rozpočtu schváleného Výkonnou radou Členům fóra.
4.
Sekretariát je povinen - na základě konzultací s Výkonnou radou - úzce spolupracovat s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC), s Fórem zemí vyvážejících zemní plyn (GECF), s Mezinárodní plynárenskou unií (IGU) a s dalšími relevantními organizacemi. Je povinen spolupracovat s těmito organizacemi na záležitostech vzájemného zájmu, přičemž je povinen dbát na to, aby nedošlo k možné duplikaci prací. V případech, kdy je to vhodné, může být taková spolupráce řešena prostřednictvím Memoranda o porozumění se souhlasem Výkonné rady.
5.
Každý Člen Fóra je povinen usnadnit Sekretariátu práci týkající se organizování a realizace seminářů, konferencí, pracovních skupin, vzdělávacích programů a dalších aktivit Fóra v teritoriu daného Člena.
6.
Při výkonu svých funkcí se nesmí Generální tajemník ani zaměstnanci Sekretariátu řídit pokyny ani nesmí přijímat pokyny z žádného zdroje, který je vůči Fóru externí.
7.
Sekretariát vede a řídí Generální tajemník.
8.
Generální tajemník jedná jako předseda Fóra, je nezávislý a má oprávnění nezbytná k řešení záležitostí Fóra při prosazování jeho cílů a funkcí, jak stanoví Charta.
9.
Generální tajemník se, pokud jde o výkon svých povinností, zodpovídá Výkonné radě.
10.
Generální tajemník jmenuje zaměstnance Sekretariátu z řad občanů Členů Fóra a v souladu s personálními předpisy, přičemž musí mít na paměti geografické vyvážení. Generální tajemník je povinen vyžádat si ještě před jmenováním jednotlivých ředitelů odborů Sekretariátu poradu a konzultovat takové jmenování s Výkonnou radou.
11.
Generální tajemník je jmenován Výkonnou radou na dobu čtyř (4) let. Jmenování Generálního tajemníka smí být jednou prodlouženo na dodatečné období dvou (2) let. Sídlo Generálního tajemníka je v sídle Sekretariátu.
12.
Povinnosti Generálního tajemníka zahrnují následující činnosti:
a.
příprava dvouletého Plánu práce Sekretariátu za účelem podpory a implementace cílů Charty a takových politik a priorit, které mohou stanovit Ministerská zasedání;
b.
řízení práce Sekretariátu a zajištění, aby byl dvouletý Plán práce připraven a distribuován včasným a efektivním způsobem;
c.
výkon funkce tajemníka zasedání Výkonné rady;
d.
pomoc Výkonné radě a poskytování informací týkajících se průběžných aktivit Sekretariátu a rovněž jakýchkoli jiných informací, jež jsou relevantní pro práci Výkonné rady, nebo informací, které bude Výkonná rada požadovat;
e.
udržování spojení s Členy Fóra, s organizacemi a s odvětvími souvisejícími s energetikou ohledně záležitostí týkajících se mezinárodních energetických trhů;
f.
vyžadování a přijímání návrhů ohledně aktivit Fóra od zástupců Členů Fóra, organizací a odvětvových organizací účastnících se Fóra,;
g.
zajištění efektivního řízení personálních a finančních zdrojů;
h.
v případě potřeby najmutí konzultantů ohledně speciálních záležitostí týkajících se práce Fóra nebo zadání provedení odborných studií, pokud takové práce nemůže provést Sekretariát;
i.
informování Členů fóra o výši jejich příspěvku do ročního rozpočtu Sekretariátu v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jež je uveden v Příloze k Chartě, a pravidelné podávání zpráv ohledně příspěvků Výkonné radě;
j.
příprava návrhu rozpočtu a dalších finančních zpráv Sekretariátu, jež mají být předloženy k úvaze a schválení Výkonné radě.
Článek VIII:
Mezinárodní podpůrná skupina
1.
Mezinárodní podpůrná skupina sestává ze zástupců členů Výkonné rady, ze zástupců Mezinárodní energetické agentury (IEA) a sekretariátů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a z tolika Členů Fóra, kolik jich má o účast v Mezinárodní podpůrné skupině zájem. Předseda Výkonné rady a Generální tajemník jsou oprávněni přizvat k účasti v Mezinárodní podpůrné skupině další mezinárodní organizace.
2.
Mezinárodní podpůrná skupina:
a.
poskytuje Výkonné radě a Sekretariátu poradenství ohledně struktury a témat nadcházejícího řádného Ministerského zasedání, otázek týkajících se politiky v oblasti energetiky a možných způsobů zdokonalování dialogu mezi Členskými státy, jež jsou producentem energie, a Členskými státy, jež jsou spotřebitelem energie, včetně tranzitních Členských států;
b.
radí a pomáhá Výkonné radě a Sekretariátu při implementaci dvouletého Plánu práce.
3.
Mezinárodní podpůrná skupina je ustanovena vždy jednou za dva roky po skončení řádného Ministerského zasedání a po ustanovení nové Výkonné rady
4.
Mezinárodní podpůrné skupině předsedá Předseda Výkonné rady.
5.
Mezinárodní podpůrná skupina se schází přinejmenším jednou ročně.
Článek IX:
Průmyslový poradní výbor
1.
Průmyslový poradní výbor poskytuje Výkonné radě a generálnímu tajemníkovi odbornou pomoc ohledně aktivit Fóra. Průmyslový poradní výbor se schází přinejmenším jednou ročně.
2.
Průmyslový poradní výbor sdružuje zástupce podniků a odvětvových subjektů, jež přispívají k Fóru a jež byli - po konzultaci s Výkonnou radou - přizváni Generálním tajemníkem, aby se připojili k Výboru. Zástupci členů Mezinárodní podpůrné skupiny se mohou účastnit jako pozorovatelé.
3.
Průmyslový poradní výbor je ustanoven vždy jednou za dva roky po skončení řádného Ministerského zasedání.
4.
Průmyslový poradní výbor volí prostou většinou předsedu a místopředsedu z řad svých členů na prvním zasedání, jež se koná po řádném Ministerském zasedání. Výbor může ustanovit dílčí skupiny, jež budou pověřeny plněním jeho úkolů.
Článek X:
Rozpočet a výdaje
1.
Členské státy jsou povinny zajistit poskytnutí adekvátních a předvídatelných finančních prostředků jak pro udržení ročního rozpočtu Sekretariátu schváleného Výkonnou radou, tak pro umožnění dlouhodobého plánování a plnění víceletých programů. Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, musí být aktivity Sekretariátu financovány prostřednictvím následujících forem příspěvků:
a.
roční příspěvky Členských států, v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě; tyto příspěvky jsou splatné vždy nejpozději do 1. června každého roku;
b.
dodatečné příspěvky a doplňkové příspěvky Členských států pro specifické dodatečné aktivity; a
c.
příspěvky od průmyslových a obchodních partnerů účastnících se Fóra a z jiných zdrojů.
2.
Rozpočtový rok Fóra začíná 1. ledna a končí 31. prosince každého roku.
3.
Rozpočet Sekretariátu na každý rozpočtový rok navrhuje Generální tajemník a kontroluje a schvaluje Výkonná rada nejpozději třicet (30) dní před koncem předchozího rozpočtového roku.
4.
Výkonná rada je povinna vynaložit úsilí na to, aby rozhodnutí ohledně ročního rozpočtu a výdajů dosáhla prostřednictvím konsensu. Nelze-li dosáhnout konsensu, je k takovému rozhodnutí nezbytná čtyřpětinová většina přítomných a hlasujících členů.
5.
Roční rozpočet spravuje Generální tajemník.
6.
Účty Sekretariátu musí být vedeny v amerických dolarech (USD).
7.
Auditor jmenovaný v souladu s článkem VI(1)(b) (viii) je povinen zkontrolovat roční finanční zprávy Sekretariátu v souladu s mezinárodními účetními standardy a je povinen předložit své připomínky a doporučení Výkonné radě.
8.
Generální tajemník je povinen předložit Výkonné radě během čtyř (4) měsíců od konce každého rozpočtového roku ke zvážení a schválení auditorsky ověřenou výroční zprávu, jež bude obsahovat vyúčtování aktivit a finanční stav Sekretariátu, včetně rozvahy, výkazu peněžního toku a vysvětlujících poznámek.
9.
Generální tajemník distribuuje auditorsky ověřenou výroční zprávu, kterou schválila Výkonná rada, Členům Fóra.
10.
Sekretariát je povinen archivovat všechny rozpočtové doklady a zprávy v elektronické formě po dobu deseti let nebo po takové delší období, o němž může rozhodnout Výkonná rada.
Článek XI:
Pracovní jazyk Fóra
Pracovním jazykem Fóra je anglický jazyk.
Článek XII:
Vztahy s relevantními organizacemi
Výkonná rada je oprávněna vytvořit příslušný vztah mezi Fórem a relevantními organizacemi prostřednictvím Memoranda o porozumění.
Článek XIII:
Pozastavení práva hlasovat a členství ve Výkonné radě
1.
Hlas Člena Fóra, který neuhradí svůj roční příspěvek do rozpočtu Sekretariátu, se pozastavuje, jestliže se neuhrazená částka rovná nebo přesahuje částku jeho ročního příspěvku (stanoveného v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě) za předchozí rok.
2.
Člen Fóra, který je ve Výkonné radě a který neuhradil částku uvedenou v bodu 1, je zbaven členství ve Výkonné radě. Jeho členství bude obnoveno, jakmile daný Člen Fóra uhradí dlužnou částku.
Článek XIV:
Sídlo
1.
Sídlem Fóra je Rijád, Království Saúdské Arábie.
2.
Sekretariát působí v sídle Fóra a požívá imunit a privilegií nezbytných k výkonu jeho funkcí v souladu s dokumentem Protokol o sídle, imunitách a privilegiích (Protocol on Headquarters, Immunities and Privileges) uzavřeným mezi vládou Království Saúdské Arábie a Sekretariátem Mezinárodního energetického Fóra, který byl podepsán 30. června 2004, a v souladu s jakýmikoli dodatky k tomuto dokumentu.
Článek XV:
Změny Charty a její Přílohy
1.
Kterýkoli Člen Fóra je oprávněn navrhnout změny Charty a její Přílohy.
2.
Veškeré navržené změny Charty a její Přílohy musí být v písemné formě předloženy prostřednictvím Generálního tajemníka Výkonné radě.
3.
Jakékoli změny Charty a její Přílohy musí schválit Výkonná rada prostřednictvím konsensu a - v případě, že není dosaženo konsensu - prostřednictvím čtyřpětinové většiny přítomných a hlasujících členů. Taková změna musí být předložena Členům Fóra přinejmenším třicet (30) dní před nadcházejícím Ministerským zasedáním.
4.
Přijetí jakýchkoli změn Charty nebo její Přílohy Ministerským zasedáním musí být prostřednictvím konsensu a - v případě, že nebylo dosaženo konsensu - prostřednictvím čtyřpětinové většiny přítomných a hlasujících členů.
5.
Jakákoli změna Charty nebo její Přílohy je platná pro všechny Členy Fóra, jakmile čtyři pětiny Členů písemně oznámí Generálnímu tajemníkovi svůj souhlas s takovou změnou.
6.
Generální tajemník je povinen informovat všechny Členy Fóra o datu účinnosti dané změny.
Článek XVI:
Schválení a datum vstupu v platnost Charty
1.
Charta byla schválena na Ministerském zasedání dne 22. února 2011 v Rijádu, Království Saúdské Arábie.
2.
Charta vstupuje v platnost třicet (30) dní ode dne, kdy se padesát (50) států stalo Členy Fóra v souladu s článkem III. Generální tajemník je povinen bezodkladně informovat všechny Členské státy o datu vstupu v platnost Charty.
3.
K datu vstupu v platnost Charty nahrazuje Charta dokument nazvaný Statut Sekretariátu Mezinárodního energetického fóra, který byl v září 2003 schválen v Isfahánu, Íránské islámské republice, a veškeré jeho následné změny. Sekretariát, který byl vytvořen na základě Stanov, se stává Sekretariátem Fóra a je nadále povinen pracovat v souladu s podmínkami Charty.
Článek XVII:
Vystoupení
1.
Kterýkoli Člen Fóra je oprávněn vystoupit z Fóra. Chce-li některý Člen Fóra vystoupit, je povinen podat Výkonné radě prostřednictvím Generálního tajemníka písemné oznámení v tomto smyslu.
2.
Kterýkoli Člen Fóra, který neuhradil své roční příspěvky Sekretariátu, se považuje za člena, jenž vystoupil z Fóra, jestliže se neuhrazená částka rovná nebo překračuje částku jeho ročního příspěvku (v souladu se sazebníkem příspěvků do rozpočtu, jak je uveden v Příloze k Chartě) za předchozí dva roky. Opětovné nabytí členství se pak řídí podmínkami článku III (2).
Článek XVIII:
Notifikace
Vláda Království Saúdské Arábie, které je Hostitelským státem, se žádá o to, aby doručila Generálnímu tajemníkovi OSN jménem Členů Fóra text Charty, s ohledem na její distribuci Členům Organizace, jako oficiální dokument Spojených národů.
Příloha
Sazebník příspěvků do rozpočtu
Výše příspěvku Členů do ročního rozpočtu Sekretariátu je v souladu s níže uvedeným sazebníkem:
a.
Minimální výše příspěvku se rovná 0,5 % Ročního rozpočtu sekretariátu.
b.
Maximální výše příspěvku se rovná 6 % Ročního rozpočtu Sekretariátu.
c.
V rámci dolních a horních limitů Členové Fóra odvádí roční příspěvek rovnající se výsledku níže uvedeného výpočtu:
Členské státy, jež jsou spotřebitelem ropy a zemního plynu2:
Roční rozpočet Sekretariátu krát celková spotřeba ropy a zemního plynu každého Členského státu děleno sumou celkové spotřeby ropy a zemního plynu ve Členských státech, jež jsou spotřebiteli ropy a zemního plynu, a celkovou produkcí ropy a zemního plynu Členských států, jež jsou producenty ropy a zemního plynu.
Členské státy, jež jsou producentem ropy a zemního plynu3:
Roční rozpočet Sekretariátu krát celková produkce ropy a zemního plynu každého Členského státu děleno sumou celkové spotřeby ropy a zemního plynu v Členských státech, jež jsou spotřebiteli ropy a zemního plynu, a celkovou produkcí ropy a zemního plynu Členských států, jež jsou producenty ropy a zemního plynu.
Aniž by tím byla dotčena ustanovení výše uvedeného bodu (a) a (b) platí, že jakýkoli zbývající zůstatek rozpočtu bude poměrným dílem alokován Členským státům.
d.
V případě méně rozvinutých zemí, jak je stanoví UN-OHRLLS (Kancelář Vysokého představitele OSN pro nejméně rozvinuté státy, vnitrozemské rozvojové státy a malé ostrovní rozvojové státy) se s ročními příspěvky do rozpočtu nepočítá.
Podpisová strana
Níže uvedené Státy se zúčastnily Ministerského zasedání dne 22. února 2011 v Rijádu, schválily Chartu Mezinárodního energetického fóra a staly se Členy Mezinárodního energetického fóra v souladu s bodem III (1) Charty.
Charta vstoupila v platnost na základě svého článku XVI odst. 2 dne 24. března 2011 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Charty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
1 Členové se objeví na seznamu Členských států produkujících ropu a zemní plyn, jestliže jejich objem produkce (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překročí jejich objem spotřeby (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy), a na seznamu Členských států, jež jsou spotřebiteli ropy a zemního plynu, je-li jejich objem spotřeby vyšší než jejich objem produkce. Přední výrobci ropy a zemního plynu jsou na seznamu řazeni podle objemu produkce, spotřebitelé ropy a zemního plynu jsou řazeni podle objemu spotřeby.
2
Členské státy, jež jsou spotřebitelem ropy a zemního plynu, jsou definovány jako ty Členské státy, jejichž spotřeba ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překračuje jejich produkci ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy).
3
Členské státy, jež jsou producentem ropy a zemního plynu, jsou definovány jako ty Členské státy, jejichž produkce ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy) překračuje jejich spotřebu ropy a zemního plynu (měřeno v miliónech tun ekvivalentu ropy).