Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 12. prosince 1997, kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají

342

VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 12. prosince 1997,
kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam
zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají






      Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 16 odst. 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.:

§ 1

Úvodní ustanovení

      (1)  Uznávání nemocí z povolání provádějí zdravotnická zařízení uvedená v příloze této vyhlášky (dále jen ,,středisko nemocí z povolání"), a to na základě posouzení zdravotnickým zařízením, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství,¹) (dále jen ,,pracovně lékařské pracoviště").

      (2)  Posuzování a uznávání nemocí z povolání vojáků v činné službě,²) žáků vojenských škol, kteří ne-jsou vojáky v činné službě,³) občanských zaměstnanců Ministerstva obrany a Armády České republiky, občanských zaměstnanců ostatních rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, a státních podniků, jejichž zakladatelem je Ministerstvo obrany,⁴) (dále jen ,,vojáci a občanští zaměstnanci") provádí oddělení nemocí z povolání Ústřední vojenské nemocnice v Praze (dále jen ,,vojenské středisko nemocí z povolání").

§ 2

Posuzování nemocí z povolání

      (1)  Pracovně lékařské pracoviště posuzuje onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání (dále jen ,,onemocnění"), z podnětu ošetřujícího lékaře⁵) nebo osoby trpící onemocněním. Posouzení onemocnění provádí

a)

pracovně lékařské pracoviště, v jehož spádovém území⁶) je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu,

b)

zdravotnické zařízení posuzující zdravotní způsobilost osob, které vykonávají nebo vykonávaly práci v tropických nebo jinak zdravotně obtíž-ných oblastech,⁷)

c)

pracovně lékařské pracoviště, v jehož spádovém území⁶) je místo trvalého pobytu ostatních osob, které vykonávaly práci

za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání, (dále jen ,,příslušné pracovně lékařské pracoviště").

      (2)  Příslušné pracovně lékařské pracoviště provádí posouzení onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění, výsledku lékařských vyšetření a dále na základě ověření podmínek vzniku onemocnění.

      (3)  Podmínky vzniku onemocnění ověřuje

a)

hygienická stanice, v jejímž spádovém území⁶) je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu,

b)

lékař Státního úřadu pro jadernou bezpečnost⁸) u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami,

c)

příslušné pracovně lékařské pracoviště uvedené v odstavci 1 písm. b), a to na základě údajů o podmínkách vzniku onemocnění sdělených písemně zaměstnavatelem.

      (4)  Po posouzení onemocnění příslušné pracovně lékařské pracoviště postoupí případ k ověření závěru posouzení onemocnění a k vydání posudku⁹) středisku nemocí z povolání, v jehož územním obvodu má sídlo, (dále jen ,,příslušné středisko nemocí z povolání").

§ 3

Uznávání nemocí z povolání

      (1)  Příslušné středisko nemocí z povolání v případě nepřesného nebo neúplného posouzení onemocnění doplní potřebné podklady nebo vrátí případ k došetření příslušnému pracovně lékařskému pracovišti.

      (2)  Po ověření závěrů posouzení onemocnění (§ 2 odst. 4) vydá příslušné středisko nemocí z povolání

a)

posudek,⁹) kterým se uznává nemoc z povolání, a jeho stejnopis zašle osobě trpící nemocí z povolání a příslušnému pracovně lékařskému pracovišti nebo

b)

posudek,⁹) kterým se neuznává nemoc z povolání, a jeho stejnopis zašle osobě trpící onemocněním.

§ 4

Posuzování a uznávání nemocí z povolání vojáků
a občanských zaměstnanců

      (1)  Při posuzování onemocnění vojáků a občanských zaměstnanců postupuje vojenské středisko nemocí z povolání podle § 2 odst. 2; podmínky vzniku onemocnění ověřuje na základě zhodnocení provedeného orgánem hygienické služby Ministerstva obrany.¹⁰)

      (2)  Po posouzení onemocnění vydá vojenské středisko nemocí z povolání posudek⁹) podle § 3 odst. 2 a jeho stejnopis zašle osobě trpící nemocí z povolání nebo osobě trpící onemocněním.

Společná ustanovení

§ 5

      Posudek, kterým se uznává nemoc z povolání, obsahuje

a)

jméno, příjmení, rodné číslo, identifikační číslo pojištěnce, místo trvalého pobytu osoby trpící nemocí z povolání, název zdravotní pojišťovny, u níž je tato osoba pojištěna, a označení zaměstnavatele, u kterého nemoc z povolání vznikla,

b)

identifikaci povolání, při jehož výkonu vznikla nemoc z povolání,

c)

posouzení zdravotní způsobilosti osoby trpící nemocí z povolání k výkonu tohoto povolání,

d)

diagnózu nemoci z povolání podle mezinárodní klasifikace nemocí,

e)

označení nemoci z povolání,¹¹)

f)

datum zjištění nemoci z povolání, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé zjištěno onemocnění uznané později za nemoc z povolání,

g)

datum vyhotovení posudku, jméno a podpis lékaře a úřední razítko střediska nemocí z povolání nebo vojenského střediska nemocí z povolání, které uznalo nemoc z povolání.

§ 6

      Posudek, kterým se uznává nemoc z povolání, zašle příslušné středisko nemocí z povolání nebo vojenské středisko nemocí z povolání

a)

Státnímu zdravotnímu ústavu v Praze -- centru hygieny práce a nemocí z povolání,

b)

praktickému lékaři, u kterého je osoba trpící nemocí z povolání registrována,

c)

příslušnému lékaři závodní preventivní péče,¹²) jde-li o zaměstnance,

d)

hygienické stanici příslušné podle místa pracoviště, na němž osoba trpící nemocí z povolání naposledy vykonávala práci za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání, nebo lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který provedl zhodnocení podmínek vzniku onemocnění podle § 2 odst. 3 písm. b) u onemocnění, které vzniklo v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami,

e)

zdravotní pojišťovně, u níž je osoba trpící nemocí z povolání pojištěna,

f)

zaměstnavateli, u kterého osoba trpící nemocí z povolání naposledy vykonávala práci za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání; v tomto případě se v posudku neuvádějí údaje uvedené v § 5 písm. d) a e).

§ 7

      Zjistí-li se na základě nového vyšetření, že osoba, jejíž onemocnění bylo uznáno za nemoc z povolání, již netrpí touto nemocí, příslušné středisko nemocí z povolání nebo vojenské středisko nemocí z povolání vydá posudek podle § 3 odst. 2 písm. b). Po uplynutí odvolací lhůty proti posudku⁹) vydanému příslušným pracovně lékařským pracovištěm nebo vojenským střediskem nemocí z povolání zašle toto pracoviště nebo středisko posudek zaměstnavateli nebo vojenskému útvaru, u kterého osoba trpící nemocí z povolání naposledy vykonávala práci (službu) za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání.

§ 8

      Evidenci osob, jejichž onemocnění bylo uznáno za nemoc z povolání, vede příslušné pracovně lékařské pracoviště, u vojáků a občanských zaměstnanců vojenské středisko nemocí z povolání, které těmto osobám poskytuje dispenzární péči. Evidenci všech osob, jejichž onemocnění bylo uznáno za nemoc z povolání, vede Státní zdravotní ústav v Praze -- centrum hygieny práce a nemocí z povolání.

§ 9

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

––––––––––––––––––––

¹)

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

²)

§ 20 odst. 2 branného zákona.

³)

§ 53 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.

⁴)

Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

⁵)

§ 18 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

⁶)

§ 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

⁷)

§ 5 vyhlášky ministerstev zdravotnictví a zahraničních věcí č. 75/1967 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání.

⁸)

§ 3 odst. 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

⁹)

§ 77 odst. 1 až 5 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

¹⁰)

§ 80 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

¹¹)

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

¹²)

§ 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.