189
ZÁKON
ze dne 1. dubna 2004
o kolektivním investování
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje kolektivní investování.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
V tomto zákoně se rozumí
a)
kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku,
b)
zahraniční investiční společností právnická osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je oprávněna vykonávat činnost investiční společnosti v členských státech Evropské unie na základě povolení vydaného v souladu s právem Evropské unie,
c)
fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,
d)
standardním fondem fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie,
e)
speciálním fondem fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie,
f)
zahraničním fondem kolektivního investování zahraniční právnická osoba srovnatelná s investičním fondem (§ 4) nebo soubor majetku bez právní subjektivity srovnatelný s podílovým fondem (§ 6),
g)
zahraničním standardním fondem zahraniční fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie,
h)
zahraničním speciálním fondem zahraniční fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie,
i)
majetkem fondu kolektivního investování majetek investičního fondu a v případě podílového fondu majetek v podílovém fondu,
j)
podfondem účetně oddělená část majetku fondu kolektivního investování vymezená v jeho statutu,
k)
aktuální hodnotou akcie investičního fondu nebo podílového listu podílového fondu podíl vlastního kapitálu připadající na 1 akcii nebo 1 podílový list,
l)
vlastním kapitálem podílového fondu vlastní zdroje financování majetku v podílovém fondu,
m)
údaji o osobě
1.
u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
2.
u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
n)
majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investice fondu kolektivního investování aktiva snížená o oprávky a opravné položky,
o)
orgánem dohledu instituce pověřená státem vykonávat dohled nad kolektivním investováním,
p)
výnosovou metodou metoda stanovení reálné hodnoty nemovitosti na základě udržitelného výnosu z nájemného po odečtení nákladů na správu nemovitosti a uvažovaného rizika ztráty z nájemného,
q)
otevřenými pozicemi souhrn závazků účtovaných na podrozvahových účtech, vyplývajících z derivátových obchodů, které nejsou sjednávány, pořizovány a drženy za účelem snížení rizika,
r)
vedoucí osobou statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby,
s)
kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
t)
nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě,
u)
úzkým propojením
1.
vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
2.
vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
3.
vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
4.
vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,
v)
domovským státem v případě zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu stát, jehož orgán dohledu mu udělil povolení,
w)
hostitelským státem v případě investiční společnosti členský stát Evropské unie, kterým není Česká republika a ve kterém tato investiční společnost hodlá poskytovat nebo poskytuje své služby,
x)
řídícím standardním fondem standardní fond, do jehož cenných papírů investuje jiný standardní fond nebo jiný zahraniční standardní fond alespoň 85 % svého majetku,
y)
podřízeným standardním fondem standardní fond, který investuje alespoň 85 % majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem nebo řídícím zahraničním standardním fondem.
(2)
Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. a), b) a d) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3)
Derivátem se v tomto zákoně rozumí investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a finančním derivátem investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
§ 2a
(1)
Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků je zakázáno, pokud
a)
má být návratnost investice nebo zisk investora i jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu aktiv, do kterých byly peněžní prostředky investovány, a
b)
není vykonáváno podle tohoto zákona.
(2)
Napomáhání jiné osobě v činnosti uvedené v odstavci 1 propagací účasti na společném investování je zakázáno.
(3)
Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 není zejména shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti
a)
bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy2a),
b)
penzijními fondy v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem2b),
c)
pojišťovnami2c),
d)
nadacemi a nadačními fondy2d),
e)
v rámci pořádání veřejných sbírek2e),
f)
v rámci pořádání loterií a jiných podobných her2f),
g)
v rámci nabízení cenných papírů veřejnosti podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
h)
penzijními společnostmi v rámci doplňkového penzijního spoření,10)
je-li prováděno v souladu se zákony.
(4)
Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 rovněž není shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, jehož hlavním účelem je financování činnosti, která má povahu výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování jiných než finančních služeb a je financována převážně z vlastních prostředků osoby, která peněžní prostředky shromažďuje.
§ 3
(1)
Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře (§ 20 a násl.).
(2)
Povinnosti uložené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému fondu nebo práva přiznaná tímto zákonem nebo jiným právním předpisem podílovému fondu jsou povinnostmi a právy investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti obhospodařujících tento fond.
(3)
Název nebo obchodní firma fondu kolektivního investování nesmí snižovat důvěryhodnost sektoru kolektivního investování a dohledu nad ním a nesmí být klamavá nebo zavádějící, a to zejména s ohledem na investiční politiku tohoto fondu nebo rizika spojená s investováním do tohoto fondu.
(4)
Podmínky pro užívání označení „fond peněžního trhu“ a „krátkodobý fond peněžního trhu“ v názvu nebo obchodní firmě fondu kolektivního investování, v jeho propagačních a jiných sděleních a při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis. Osoba, která nesplňuje podmínky stanovené tímto prováděcím právním předpisem, nesmí tato označení používat.
ČÁST DRUHÁ
FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
HLAVA I
INVESTIČNÍ FOND
Základní ustanovení
§ 4
(1)
Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu.
(2)
O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.
(3)
Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení „uzavřený investiční fond“.
(4)
Osoba, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, nesmí používat označení „investiční fond“.
(5)
Investiční fond, nejde-li o speciální fond kvalifikovaných investorů, lze založit pouze na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu, nejdéle na 10 let.
(6)
Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen „smlouva o obhospodařování“).
(7)
Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 97a), změna předmětu podnikání investičního fondu není přípustná.
§ 5
(1)
Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).
(2)
Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.
(3)
Investiční fond nesmí
a)
vydávat zatímní listy,
b)
vydávat prioritní akcie,
c)
vydávat akcie svým zaměstnancům a zaměstnancům, kteří odešli do důchodu, za zvýhodněných podmínek,
d)
uzavřít smlouvu o převodu zisku,
e)
uzavřít ovládací smlouvu,
f)
vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky.
(4)
Na investiční fond se nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci a o právu výkupu účastnických cenných papírů a ustanovení zákona upravujícího nabídky převzetí.
(5)
Investiční fond je povinen informovat Českou národní banku o zřízení organizační složky svého podniku (dále jen „organizační složka“).
(6)
Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o opatření k nápravě nebo pokutě, která mu byla uložena orgánem dohledu tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.
HLAVA II
PODÍLOVÝ FOND
§ 6
Základní ustanovení
(1)
Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.
(2)
Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“), a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.
(3)
Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.
(4)
K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost.
(5)
Osoba, která nemá povolení k vytvoření podílového fondu, nesmí při svém podnikání použít označení „podílový fond“.
§ 7
Majetek v podílovém fondu
(1)
Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků.
(2)
Jestliže jiný právní předpis nebo právní úkon vyžadují údaj o osobě vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících názvem podílového fondu a údaji o investiční společnosti, která jej obhospodařuje.
(3)
Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v podílovém fondu hradí investiční společnost z majetku v podílovém fondu.
(4)
Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.
(5)
Na podílový fond, majetek v podílovém fondu, hospodaření s majetkem v podílovém fondu ani na další záležitosti týkající se podílového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.
§ 8
Podílový list
(1)
Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu.
(2)
Podílový list obsahuje
a)
název podílového fondu,
b)
jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,
c)
údaj o formě podílového listu,
d)
datum vydání nebo emise podílového listu,
e)
u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka,
f)
údaj, zda se s podílníkem zachází podle odstavce 3 písm. a) nebo b), vyplývá-li takové rozdílné zacházení s podílníkem ze statutu.
(3)
Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků; porušením této zásady není, jestliže ze statutu vyplývá, že
a)
podílníkům téhož podílového fondu se stanoví rozdílné přirážky, srážky nebo poplatky v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu v závislosti na objemu počáteční investice, délce doby držení podílového listu, nebo jiných statutem určených objektivních kritériích, nebo
b)
podíl na výnosu z hospodaření s majetkem v podílovém fondu se vyplatí pouze některým podílníkům, pokud
1.
se zároveň ostatním podílníkům promítne částka, která by jinak odpovídala jim vyplacenému podílu na výnosu z hospodaření s majetkem v podílovém fondu, v aktuální hodnotě jejich podílových listů a
2.
statut obsahuje transparentní a spravedlivá pravidla pro takové zacházení s podílníky.
(4)
Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.
§ 9
Evidence
(1)
Investiční společnost zajistí vedení
a)
evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu v centrální evidenci cenných papírů nebo v samostatné evidenci investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
b)
samostatné evidence listinných cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, které jí zákazníci svěřili do úschovy nebo správy.
(2)
Investiční společnost zajistí vedení
a)
evidence o vydávání a odkupování podílových listů vydávaných podílovým fondem, jehož majetek obhospodařuje, a podle okolností také evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů vydávaných zahraničním standardním fondem, jehož majetek obhospodařuje nebo ve kterém majetek obhospodařuje, a
b)
evidence obchodů týkajících se obhospodařovaného majetku fondu kolektivního investování a zahraničního standardního fondu, a to včetně pokynů k neprovedeným obchodům.
(3)
Investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, zajistí vedení evidence obchodů týkajících se jeho majetku, a to včetně pokynů k neprovedeným obchodům.
(4)
Evidence podle odstavců 1 až 3 se vedou v elektronické podobě. Investiční společnost a investiční fond jsou pro účely jejich vedení oprávněny vést rodná čísla účastníků transakcí.
(5)
Povinnost podle odstavce 2 nemusí investiční společnost plnit pro speciální fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje. Povinnost podle odstavce 3 nemusí plnit speciální fond kvalifikovaných investorů.
(6)
Způsob vedení a náležitosti evidencí podle odstavců 1 až 3 stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
OTEVŘENÝ PODÍLOVÝ FOND
§ 10
Základní ustanovení
(1)
Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.
(2)
S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.
(3)
Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.
(4)
Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „otevřený podílový fond“.
§ 11
Vydávání podílových listů otevřeného podílového fondu
(1)
Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu.
(2)
Investiční společnost může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy zahájila vydávání podílových listů, vydávat podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo podílové listy bez jmenovité hodnoty za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.
(3)
Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na účet fondu u depozitáře.
§ 12
Odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu
(1)
Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.
(2)
Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s použitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Statut speciálního fondu nemovitostí nebo speciálního fondu kvalifikovaných investorů v tomto případě stanoví též termíny pro podání žádosti o odkoupení podílových listů s tím, že časový odstup jednotlivých termínů pro podání žádosti nesmí být delší než 6 měsíců.
(3)
Po dobu, po kterou investiční společnost podle § 11 odst. 2 vydává podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, odkupuje podílové listy za stejnou částku, za jakou je vydává.
(4)
Investiční společnost může pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 2 roky.
(5)
Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v rozhodnutí o pozastavení jejich vydávání nebo odkupování. Od tohoto okamžiku investiční společnost nesmí podílové listy otevřeného podílového fondu vydávat nebo odkupovat. Zákaz vydávání nebo odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal
a)
před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů a u nichž nedošlo k vypořádání obchodu, nebo
b)
během doby pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
(6)
Investiční společnost doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu České národní bance a současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, důvody pozastavení a dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Pokud investiční společnost veřejně nabízí podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě, doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů i orgánu dohledu tohoto státu.
(7)
Investiční společnost informuje Českou národní banku o přijatých opatřeních a dalších skutečnostech směřujících k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu do 3 pracovních dnů ode dne pozastavení. Jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů, investiční společnost též informuje Českou národní banku o průběhu odstraňování příčin pozastavení, a to každých 6 měsíců až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tímto dnem je den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování podílových listů, nebo den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.
(8)
Jestliže pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu ohrožuje zájmy podílníků, Česká národní banka toto rozhodnutí zruší.
(9)
Správní řízení podle odstavce 8 Česká národní banka zahájí vydáním rozhodnutí, které zašle investiční společnosti a oznámí veřejnou vyhláškou. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(10)
Investiční společnost neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, že Česká národní banka zrušila pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu.
(11)
Ode dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů investiční společnost vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání nebo odkupování bylo pozastaveno, za částku, která se rovná aktuální hodnotě stanovené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tato částka může být zvýšena o přirážku podle § 11 odst. 1 nebo snížena o srážku podle odstavce 1.
(12)
Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ledaže investiční společnost je ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením částky za odkoupení nebo jestliže Česká národní banka zrušila rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů. Investiční společnost uhradí úrok z prodlení ze svého majetku.
(13)
Došlo-li v souvislosti s odkoupením podílových listů od jednoho podílníka k chybě ve výpočtu, v jejímž důsledku byly podílové listy odkoupeny za jinou částku, než měly být, částku odpovídající kladnému rozdílu přijatou v dobré víře není příjemce povinen vracet. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.
HLAVA IV
UZAVŘENÝ PODÍLOVÝ FOND
§ 13
(1)
Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 13a odst. 3, § 100d odst. 4, § 100f, § 100o odst. 4 a § 100q).
(2)
Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „uzavřený podílový fond“.
(3)
Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při nákupu podílového listu.
(4)
Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.
(5)
Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě, včetně možné přirážky.
(6)
Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou nebo neurčitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění (§ 101a) na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond.
§ 13a
Fakultativní právo na odkoupení podílového listu
(1)
Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu ve stanovených termínech. V takovém případě vymezí také časový úsek mezi jednotlivými termíny, ve kterých bude uzavřený podílový fond podílové listy odkupovat. Tento časový úsek nesmí být kratší než 24 měsíců.
(2)
Uzavřený podílový fond, který byl vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení podílového listu po 10 letech od vytvoření fondu a dále přinejmenším každých 24 měsíců.
(3)
Žádost o odkoupení podílového listu lze podat kdykoliv. Nejbližší termín pro odkoupení podílových listů uveřejní uzavřený podílový fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. V tomto termínu uzavřený podílový fond odkoupí všechny podílové listy, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od posledního termínu pro odkoupení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.
ČÁST TŘETÍ
INVESTIČNÍ SPOLEČNOST
Základní ustanovení
§ 14
(1)
Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající
a)
ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo
b)
v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování (§ 17).
(2)
K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky.
(3)
Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení „investiční společnost“.
(4)
Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí používat označení „investiční společnost“.
(5)
Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy nebo jiné investiční cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky.
§ 15
(1)
Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti nebo majetek investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování (§ 78).
(2)
Investiční společnost může poskytovat jako službu pro jinou investiční společnost nebo pro investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování; těmito činnostmi jsou zejména
a)
vedení účetnictví fondu kolektivního investování,
b)
zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,
c)
vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,
d)
oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,
e)
zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,
f)
vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,
g)
rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny,
h)
vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,
i)
uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,
j)
vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,
k)
nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,
l)
propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.
(3)
Investiční společnost může kromě kolektivního investování obhospodařovat majetek zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management) a má-li tuto činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.
(4)
Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, může, má-li to uvedeno v povolení ke své činnosti,
a)
uschovávat a spravovat včetně souvisejících služeb cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování, nebo
b)
poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje.
(5)
Investiční společnost nesmí uplatňovat žádné přirážky nebo srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, který obhospodařuje, jestliže cenné papíry vydávané tímto fondem kolektivního investování nakupuje do majetku nebo prodává z majetku jiného fondu kolektivního investování, jehož
a)
majetek nebo část majetku sama obhospodařuje, nebo
b)
majetek nebo část majetku obhospodařuje jiná investiční společnost, která je součástí konsolidačního celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka.
(6)
Investiční společnost obhospodařující majetek řídícího standardního fondu nesmí vůči podřízenému standardnímu fondu nebo podřízenému zahraničnímu standardnímu fondu uplatňovat žádné přirážky nebo srážky za nákup nebo prodej cenných papírů vydávaných tímto řídícím standardním fondem.
(7)
Činnost uvedenou v odstavci 1 může investiční společnost vykonávat též ve vztahu k majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo majetku v zahraničním fondu kolektivního investování. Činnosti uvedené v odstavci 2 může investiční společnost vykonávat též pro zahraniční investiční společnost nebo zahraniční fond kolektivního investování.
§ 16
Účtování o majetku v podílovém fondu
(1)
Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů.
(2)
Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond.
(3)
Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem.
§ 16a
Schválení účetní závěrky fondu kolektivního investování, jehož majetek investiční společnost obhospodařuje, jakož i rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku fondu kolektivního investování, náleží do působnosti statutárního orgánu této investiční společnosti, stanoví-li tak statut takového fondu kolektivního investování. Valná hromada investičního fondu, jehož majetek investiční společnost obhospodařuje, o schválení účetní závěrky ani o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku investičního fondu v takovém případě nerozhoduje.
§ 17
Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu
(1)
Smlouvou o obhospodařování se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o obhospodařování jsou
a)
způsob stanovení a placení úplaty za poskytované služby,
b)
ujednání, zda a za jakých podmínek může investiční společnost svěřit obhospodařování majetku investičního fondu nebo výkon činností souvisejících s obhospodařováním jeho majetku jiné osobě (§ 78),
c)
souhlas investičního fondu s pravidly investiční společnosti pro provádění obchodů za nejlepších podmínek [§ 75 odst. 1 písm. h)].
(2)
Smlouva o obhospodařování se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je nejméně 6 měsíců. V případě, že investiční fond požádá o změnu statutu podle § 101b, výpovědní doba neskončí přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o této žádosti.
§ 18
Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování
(1)
Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování se stanoví
a)
podílem z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování nebo jeho části za účetní období,
b)
podílem z hospodářského výsledku fondu kolektivního investování nebo jeho části před zdaněním,
c)
v závislosti na výkonnosti fondu kolektivního investování nad stanovený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána,
d)
v závislosti na meziročním růstu hodnoty vlastního kapitálu připadajícího na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování,
e)
kombinací způsobů podle písmen a), c) a d), nebo
f)
jiným způsobem uvedeným ve statutu, pokud jde o speciální fond kvalifikovaných investorů.
(2)
Do nákladů fondu kolektivního investování se nezahrnují pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené investiční společnosti, náklady na propagaci a distribuci cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, administrativní náklady a náklady na právní a poradenské služby spojené se splynutím nebo sloučením (§ 100 až 100u).
§ 19
Informační povinnosti investiční společnosti
(1)
Investiční společnost informuje Českou národní banku o tom, že
a)
založila právnickou osobu jako jediný zakladatel,
b)
zřídila organizační složku, nebo
c)
nabyla kvalifikovanou účast na právnické osobě.
(2)
Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Českou národní banku o opatření k nápravě nebo pokutě, která jí byla uložena orgánem dohledu tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.
(3)
Investiční společnost informuje Českou národní banku o
a)
zrušení organizační složky, nebo
b)
pozbytí kvalifikované účasti na právnické osobě.
ČÁST ČTVRTÁ
DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
§ 20
Základní ustanovení
(1)
Depozitář fondu kolektivního investování (dále jen „depozitář“) eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem a statutem.
(2)
Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky (dále jen „banka“) nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky (dále jen „pobočka zahraniční banky“), které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.
(3)
Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále jen „depozitářská smlouva“). V případě standardního fondu se depozitářská smlouva řídí právním řádem České republiky.
(4)
V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.
(5)
Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.
(6)
Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se
a)
odnímá depozitáři bankovní licence, nebo
b)
mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.
(7)
Depozitář neprodleně informuje Českou národní banku a fond kolektivního investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.
(8)
Jakmile závazek z depozitářské smlouvy zanikne, fond kolektivního investování neprodleně
a)
pozastaví nakládání se svým majetkem a vydávání svých akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,
b)
informaci o pozastavení nakládání s majetkem a vydávání akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů zašle České národní bance a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy a úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu částek vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto fondem za odkoupené cenné papíry a pro výplatu podílu vlastníkům cenných papírů vydávaných tímto fondem při zrušení fondu s likvidací.
(10)
Banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu kolektivního investování, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci investiční společnosti nebo investičního fondu.
(11)
Ujednání depozitářské smlouvy, která se vztahují na standardní fond obhospodařovaný investiční společností, obsahují alespoň
a)
vymezení jednotlivých činností depozitáře a investiční společnosti a způsob zajištění jejich řádného provádění oběma stranami depozitářské smlouvy,
b)
způsob komunikace mezi stranami depozitářské smlouvy, včetně zajištění opatření na vedení záznamů o komunikaci a na ochranu citlivých a důvěrných informací,
c)
podmínky svěření obhospodařování majetku (§ 78) nebo některé činnosti depozitáře (§ 21) jiné osobě,
d)
určení právního řádu, kterým se podle tohoto zákona řídí depozitářská smlouva, a
e)
způsoby změny nebo zániku závazku z depozitářské smlouvy.
(12)
Obsahové požadavky na ujednání depozitářské smlouvy podle odstavce 11 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21
Činnost depozitáře
(1)
Depozitář zejména
a)
zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování nebo, pokud to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,
b)
eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování,
c)
kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány, rušeny a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
d)
kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
e)
provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,
f)
zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě,
g)
kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
h)
kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
i)
kontroluje postup při oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,
j)
kontroluje plnění podmínek účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti (§ 53d).
(2)
Za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování svěřené depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.
(3)
Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1, případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby a způsob provádění oceňování majetku fondu kolektivního investování nebo výpočtu aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování (§ 78 odst. 2) stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Speciální fond kvalifikovaných investorů může sjednat v depozitářské smlouvě omezení nebo vyloučení kontroly podle odstavce 1 písm. d), e), g), h) a i), pokud jsou podrobnosti těchto odchylek uvedeny ve statutu fondu.
§ 22
Povinnosti fondu kolektivního investování k depozitáři
(1)
Fond kolektivního investování
a)
požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků,
b)
předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,
c)
ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e),
d)
provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu zřízeného podle písmene e),
e)
může se souhlasem depozitáře zřídit účet u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které mají sídlo ve státě vyžadujícím dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,
f)
svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 21 odst. 1 písm. a),
g)
předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,
h)
informuje depozitáře o zamýšleném nabytí nebo zcizení movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,
i)
předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci, které hodlá nabýt do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením příslušné smlouvy,
j)
předkládá depozitáři smlouvu o nabytí movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po uzavření příslušné smlouvy,
k)
předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů, účasti v nemovitostní společnosti nebo nemovité věci ve svém majetku, které nabyl do svého majetku za účelem kolektivního investování,
l)
umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,
m)
prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování.
(2)
Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů, speciální fond nemovitostí, podílový fond jiné investiční společnosti a investiční fond.
§ 23
Pravidla jednání depozitáře
(1)
Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.
(2)
Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.
(3)
Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace fondu kolektivního investování, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.
(4)
Pokud investiční společnost nebo investiční fond na žádost depozitáře neprokáží splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.
(5)
Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu, depozitářské smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční společností nebo investičním fondem.
(6)
Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond svým pokynem porušily významně tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů
a)
centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, o pozastavení výkonu práva účastníka operace, která může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, nakládat s cennými papíry vedenými na účtu tohoto účastníka,
b)
osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(8)
Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle České národní bance.
(9)
Žádosti podle odstavce 7 musejí uvedené osoby vyhovět.
(10)
Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 8, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.
(11)
Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(12)
Depozitář odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby. Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena.
§ 23a
(1)
Depozitář řídícího standardního fondu bez zbytečného odkladu informuje o každém pochybení řídícího standardního fondu, které zjistí, a o každé situaci týkající se řídícího standardního fondu, která by mohla mít negativní vliv na obhospodařování majetku v podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním fondu,
a)
tento podřízený standardní fond nebo zahraniční podřízený standardní fond, popřípadě také investiční společnost obhospodařující tento podřízený standardní fond nebo zahraniční podřízený standardní fond,
b)
depozitáře tohoto podřízeného standardního fondu nebo zahraničního podřízeného standardního fondu a
c)
Českou národní banku a popřípadě orgán dohledu tohoto zahraničního podřízeného standardního fondu.
(2)
Druhy pochybení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 24
(1)
Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.
(2)
Standardní fond nemusí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti, pokud do jím vydávaných podílových listů investují alespoň 2 standardní fondy nebo zahraniční standardní fondy více než 85 % svého majetku.
(3)
Standardní fond
a)
investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,
b)
odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů.
HLAVA II
ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ STANDARDNÍHO FONDU
§ 26
Skladba majetku
(1)
Standardní fond investuje pouze do likvidních
a)
investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování
1.
na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo
2.
na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou České národní banky,
b)
investičních cenných papírů z nové emise, jestliže
1.
podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou a
2.
žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,
c)
cenných papírů vydávaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
d)
cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že
1.
má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,
2.
ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu § 16 odst. 1,
3.
vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,
4.
jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem a cenných papírů vydávaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodech 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
e)
vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky nebo zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná,
f)
finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),
g)
finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že
1.
podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,
2.
druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dohledu a náleží k některé z kategorií institucí schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky,
3.
tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,
h)
nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že
1.
byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,
2.
byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),
3.
byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dohledu orgánu dohledu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení České národní banky podléhá obdobnému dohledu, nebo
4.
byly vydány emitentem, který patří k některé z kategorií emitentů schválených Českou národní bankou a uvedených v seznamu České národní banky, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 EUR, která uveřejňuje účetní závěrku, která je sestavena podle zákona upravujícího účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem akcií přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování společností, smluvních vztahů nebo obdobných struktur zřízených za účelem sekuritizace, které využívají bankovní službu či produkt zajištěné finanční institucí, která je osobou uvedenou v bodě 3,
i)
investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) nebo b), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmen a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.
(2)
Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují, ani jiné deriváty než finanční deriváty.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, do kterých může investovat standardní fond podle odstavce 1 a podřízený standardní fond.
Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním
§ 27
(1)
Standardní fond musí
a)
používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b)
používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),
c)
informovat Českou národní banku o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.
(2)
Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.
(3)
Používáním technik a nástrojů podle odstavce 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.
(4)
Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.
(5)
Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.
(6)
Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.
(7)
Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,
b)
postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o
1.
druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, a rizicích s nimi spojenými,
2.
kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty,
c)
požadavky na kvalitativní kritéria investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujícího derivát, do kterého může standardní fond investovat.
§ 28
(1)
Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat
a)
do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,
b)
do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,
c)
do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, které mají sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.
(3)
Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).
(4)
Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.
(5)
Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit
a)
10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná, nebo
b)
5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).
(6)
Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).
(7)
Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.
(8)
Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.
(9)
Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou na základě toho, že tento index je
a)
tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,
b)
dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,
c)
uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.
(10)
Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.
(11)
Požadavky na kvalitativní kritéria podmínek, za kterých standardní fond kopíruje složení indexu akcií anebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou podle odstavce 9, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29
(1)
Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Česká národní banka povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Česká národní banka povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
(2)
Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních sděleních výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Česká národní banka udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.
§ 30
(1)
Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.
(2)
Investice do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.
§ 30a
(1)
Standardní fond může jako podřízený standardní fond investovat až 100 % svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním řídícím standardním fondem, pokud
a)
to má uvedeno ve statutu,
b)
tato investice dosahuje alespoň 85 % hodnoty jeho majetku,
c)
se dohodl s řídícím standardním fondem na skutečnostech podle § 35b,
d)
je zajištěna spolupráce mezi jeho depozitářem a depozitářem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného depozitáře,
e)
je zajištěna spolupráce mezi jeho auditorem a auditorem řídícího standardního fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba fondy stejného auditora, a
f)
řídící standardní fond není podřízeným standardním fondem a ani neinvestuje do cenných papírů vydávaných podřízenými standardními fondy.
(2)
Dohoda o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) se řídí právním řádem státu, jehož právním řádem se řídí dohoda mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem (§ 35b odst. 1). Pokud pravidla jednání mezi podřízeným standardním fondem a řídícím standardním fondem upravuje vnitřní předpis investiční společnosti (§ 35b odst. 2), depozitáři a auditoři podřízeného standardního fondu a řídícího standardního fondu v dohodě o spolupráci podle odstavce 1 písm. d) a e) určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.
(3)
Majetek, který podřízený standardní fond neinvestuje do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem, může investovat pouze do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. e) a za účelem efektivního obhospodařování majetku také do majetkových hodnot uvedených v § 26 odst. 1 písm. f) a g).
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na spolupráci depozitářů podle odstavce 1 písm. d) a auditorů podle odstavce 1 písm. e).
§ 31
(1)
Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.
(2)
Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.
(3)
Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt
a)
více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,
b)
více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,
c)
více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,
d)
více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(4)
Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o
a)
investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,
b)
investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo
c)
investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.
§ 32
(1)
Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(2)
Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30a na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo schválení změny statutu (§ 84a odst. 7).
(3)
Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.
§ 33
Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 10 % hodnoty majetku fondu. Tím není dotčen limit podle § 27 odst. 4.
§ 34
(1)
Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.
(2)
Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydávané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.
§ 35
Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, které nemá ve svém majetku.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ŘÍDÍCÍHO STANDARDNÍHO FONDU A PODŘÍZENÉHO STANDARDNÍHO FONDU
§ 35a
(1)
Podřízený standardní fond, kterému Česká národní banka schválila změnu statutu (§ 84a odst. 7), uveřejní oznámení, které obsahuje
a)
prohlášení o tom, že standardnímu fondu byla schválena změna statutu (§ 84a odst. 7),
b)
informaci, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací řídícího standardního fondu,
c)
den, ke kterému předpokládá překročení limitu podle § 30 odst. 1, a
d)
informaci o právu na odkoupení podílového listu za částku podle odstavce 2 a lhůtu, po kterou jej lze uplatnit.
(2)
Informace uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne podřízený standardní fond rovněž podílníkům.
(3)
Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům tohoto standardního fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu.
(4)
Uplynutím 30 dnů od uveřejnění oznámení podle odstavce 1
a)
zaniká právo na odkoupení podle odstavce 3; podřízený standardní fond může stanovit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty, a
b)
podřízený standardní fond může začít investovat více než 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných řídícím standardním fondem.
(5)
Řídící standardní fond může podřízenému standardnímu fondu, pokud se na tom dohodnou, vydávat podílové listy směnou za investiční nástroje, které má podřízený standardní fond ve svém majetku, a odkupovat tyto jím vydávané podílové listy od podřízeného standardního fondu směnou za investiční nástroje, které má ve svém majetku.
(6)
Způsob, jakým mají být podílníkům poskytnuty informace podle odstavce 1, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 35b
(1)
Podřízený standardní fond a řídící standardní fond se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.
(2)
Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, jsou-li oba standardní fondy obhospodařovány stejnou investiční společností. V takovém případě postačí, pokud pravidla jednání mezi nimi upraví vnitřní předpis této investiční společnosti.
(3)
Je-li domovským státem podřízeného standardního fondu i řídícího standardního fondu Česká republika, řídí se dohoda podle odstavce 1 právním řádem České republiky.V jiných případech podřízený standardní fond a řídící standardní fond v dohodě podle odstavce 1 určí, zda se tato dohoda řídí právním řádem domovského státu podřízeného standardního fondu nebo řídícího standardního fondu.
(4)
Investiční společnosti obhospodařující podřízený standardní fond na vlastní náklady poskytne podílníkovi podřízeného standardního fondu kopii dohody nebo vnitřního předpisu podle odstavců 1 a 2.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví kvalitativní požadavky na dohodu podle odstavce 1 a vnitřní předpis podle odstavce 2.
§ 35c
(1)
Česká národní banka informuje podřízený standardní fond o
a)
každém zjištěném porušení povinností řídícího standardního fondu,
b)
každé pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila řídícímu standardnímu fondu, investiční společnosti, která obhospodařuje řídící standardní fond, depozitáři řídícího standardního fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a
c)
každém kárném opatření, které auditorovi řídícího standardního fondu udělila Komora auditorů České republiky.
(2)
Česká národní banka informuje podřízený standardní fond také o tom, že orgán dohledu jiného státu uložil osobě uvedené v odstavci 1 pokutu, opatření k nápravě nebo jiné opatření, pokud se v souvislosti s výkonem dohledu nad finančním trhem tuto informaci dozví, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty.
HLAVA IV
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE
§ 36
(1)
Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v hostitelském státě prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,
b)
plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,
c)
popis řídicího a kontrolního systému včetně organizačního uspořádání organizační složky a, pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě,
d)
adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,
e)
údaje o vedoucím organizační složky.
(3)
Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2, v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat. O sdělení údajů podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.
(4)
Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2.
(5)
Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(6)
Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.
(7)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku zahraničního fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě (§ 78).
(8)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně údajů poskytnutých v souladu s odstavcem 3.
§ 37
(1)
Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,
b)
plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat, včetně popisu řídicího a kontrolního systému, a pokud investiční společnost hodlá v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční standardní fond, pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů, plnění informačních povinností a popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů v hostitelském státě.
(3)
Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a v případě, že investiční společnost hodlá vykonávat některou z činností, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení této investiční společnosti a o případných omezeních, která je investiční společnost povinna při obhospodařování zahraničního standardního fondu dodržovat; § 36 odst. 3 věta druhá se použije obdobně.
(4)
Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.
(5)
Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) před jejím provedením.
(6)
Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance.
(7)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém investiční společnost obhospodařuje zahraniční standardní fond, o tom, že investiční společnost hodlá svěřit obhospodařování majetku tohoto zahraničního standardního fondu nebo některou činnost související s takovým obhospodařováním jiné osobě (§ 78).
(8)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně skutečností podle odstavce 3.
§ 38
Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu, pokud o to požádá, údaje potřebné pro výkon dohledu nad investiční společností, zejména
a)
údaje o každé vedoucí osobě investiční společnosti nebo údaje o vedoucím organizační složky investiční společnosti umístěné na území hostitelského státu,
b)
údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech investiční společnosti,
c)
údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž investiční společnost hodlá v tomto hostitelském státě provádět své činnosti.
HLAVA V
POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE
§ 39
(1)
Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka
a)
zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,
b)
sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.
(2)
Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila, které povinnosti, stanovené tímto zákonem (§ 41) a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).
§ 40
(1)
Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.
(2)
Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky
a)
ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo
b)
po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení k činnosti.
§ 41
(1)
Zahraniční investiční společnost může v České republice vytvářet a obhospodařovat standardní fondy. Speciální fondy může vytvářet nebo obhospodařovat pouze osoba založená podle českého práva.
(2)
Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna
a)
uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropské unie ve státě, ve kterém má sídlo,
b)
plnit povinnosti zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice stanovené zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, pokud poskytuje investiční službu podle § 15 odst. 3 nebo 4,
c)
oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) až e), pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále rovněž předem každou změnu v plánu obchodní činnosti,
d)
dodržovat pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a pravidla pro sdružování obchodů stanovená tímto zákonem [§ 75 a § 74a odst. 4 písm. d)], pokud poskytuje služby v České republice prostřednictvím organizační složky.
(3)
Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.
(4)
Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.
(5)
Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.
§ 42
Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující označení.
HLAVA VI
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH ZAHRANIČNÍM STANDARDNÍM FONDEM V ČESKÉ REPUBLICE
§ 43
Zahraniční standardní fond smí v České republice nabízet jím vydávané cenné papíry ode dne, kdy obdrží sdělení orgánu dohledu svého domovského státu, že České národní bance odeslal oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování“)10).
§ 44
(1)
Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou, pobočkou zahraniční banky, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou uvedenou v § 24 odst. 5 nebo v § 28 odst. 6 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; smlouva musí upravovat způsob
a)
vyplácení výnosů z cenných papírů vydávaných tímto fondem,
b)
odkupování cenných papírů vydávaných tímto fondem,
c)
vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento fond vydal, pro případ, že se fond zrušuje,
d)
uveřejňování informací, které je tento fond povinen uveřejňovat.
(2)
Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 1.
§ 45
(1)
Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí jím vydávané cenné papíry v České republice, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
statut a sdělení klíčových informací,
b)
výroční zprávu a pololetní zprávu,
c)
údaj o částkách, za které vydává a odkupuje cenné papíry vydané zahraničním standardním fondem.
(2)
Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční standardní fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.
(3)
Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) a b) a údaj podle odstavce 1 písm. c), jakož i veškeré jejich změny, jsou uveřejňovány stejným způsobem, jakým jsou uveřejňovány srovnatelné dokumenty a údaje standardním fondem podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(4)
Sdělení klíčových informací je uveřejňováno v českém jazyce, nebo v jiném jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí. Ostatní dokumenty a údaje uvedené v odstavci 1 mohou být uveřejňovány podle rozhodnutí zahraničního standardního fondu v českém jazyce, v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka povolí, nebo v anglickém jazyce.
(5)
Četnost uveřejňování údaje o částce podle odstavce 1 písm. c) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.
(6)
Zahraniční standardní fond, uvedený v odstavci 1, České národní bance neprodleně oznámí jakoukoli změnu stanov, statutu či sdělení klíčových informací a sdělí jí, kde lze tyto dokumenty nalézt v elektronické podobě. Oznámení poskytne zahraniční standardní fond písemně České národní bance dříve, než bude příslušná změna provedena.
HLAVA VII
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH STANDARDNÍM FONDEM V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ EVROPSKÉ UNIE
§ 46
(1)
Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem, který obhospodařuje, v hostitelském státě, je povinna předem oznámit tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se Česká národní banka s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne jinak. Náležitosti oznámení a způsob oznamování skutečnosti podle odstavce 1 vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10).
(3)
K oznámení podle odstavce 1 se přiloží tyto doklady:
a)
sdělení klíčových informací podílového fondu v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, a
b)
statut, poslední výroční zpráva a následující pololetní zpráva podílového fondu, jestliže vznikla povinnost ji vyhotovit, a to, podle uvážení investiční společnosti, v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu, nebo v anglickém jazyce.
(4)
Česká národní banka ověří, že oznámení podle odstavce 1 splňuje požadavky, které vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování10), a že jsou k němu přiloženy doklady podle odstavce 3. V opačném případě vyzve investiční společnost k doplnění oznámení.
(5)
Česká národní banka odešle oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3 orgánu dohledu hostitelského státu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, popřípadě jeho doplnění podle odstavce 4. O odeslání oznámení bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost. K oznámení přiloží Česká národní banka potvrzení o tom, že standardní fond splňuje předpoklady, na jejichž základě udělila povolení k jeho vytvoření; potvrzení se vyhotovuje v anglickém jazyce, pokud se s orgánem dohledu hostitelského státu nedohodne Česká národní banka jinak. Postup České národní banky pro odeslání oznámení a dokladů, jakož i náležitosti potvrzení vymezuje nařízení o dohledu v oblasti kolektivního investování11).
(6)
Investiční společnost může začít veřejně nabízet podílové listy vydávané standardním fondem v hostitelském státě ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky, že příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu odeslala oznámení podle odstavce 1 a doklady podle odstavce 3.
(7)
Veřejné nabízení podílových listů bez umístění organizační složky v hostitelském státě se nepovažuje za poskytování služeb v tomto státě.
HLAVA VIII
INFORMOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE
§ 47
(1)
Česká národní banka informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi
a)
o počtu a druzích případů, ve kterých podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky,
b)
o počtu a druzích případů, ve kterých neudělila zahraniční investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo nepovolila, aby investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování zahraniční investiční společnosti, a
c)
o opatřeních k nápravě a sankcích, které uložila zahraniční investiční společnosti podle tohoto zákona (§ 116 odst. 3).
(2)
Česká národní banka informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropskou komisi o faktických i právních obtížích, s nimiž se obvykle setkávají
a)
standardní fondy při veřejném nabízení jimi vydávaných cenných papírů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo
b)
investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.
§ 48
Česká národní banka zašle Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a prostřednictvím Ministerstva financí Evropské komisi seznam druhů dluhopisů a cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a základní charakteristiky případných záruk za tyto cenné papíry.
ČÁST ŠESTÁ
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ SPECIÁLNÍHO FONDU
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 49
(1)
Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (§ 56 odst. 1).
(2)
Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou
a)
speciální fond cenných papírů,
b)
speciální fond nemovitostí,
c)
speciální fond fondů.
(3)
Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).
Obecná ustanovení k investování speciálních fondů, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti
§ 49a
(1)
Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku, kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidla, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.
(2)
Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i a § 49b odst. 3), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.
(3)
Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, přičemž souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 30 % hodnoty majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Tím není dotčen limit podle § 49b odst. 6.
(4)
Speciální fond může uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů, do kterých může investovat podle tohoto zákona, ale které nemá ve svém majetku, pouze za předpokladu, že jejich sjednání slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku. Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních nástrojů nebo cenných papírů, do kterých nesmí investovat podle tohoto zákona a které nemá ve svém majetku.
(5)
Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.
§ 49b
(1)
Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2)
Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva, jako jsou finanční indexy nebo finanční kvantitativně vyjádřené ukazatele, za předpokladu splnění podmínek stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 7.
(3)
Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.
(4)
Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.
(5)
Speciální fond musí
a)
používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,
b)
používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),
c)
informovat Českou národní banku o druzích derivátů, do nichž investoval, rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.
(6)
Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.
(7)
Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 50
Informační povinnosti speciálního fondu o veřejném nabízení akcií nebo podílových listů v zahraničí
Speciální fond informuje Českou národní banku o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.
HLAVA II
DRUHY SPECIÁLNÍCH FONDŮ A JEJICH INVESTOVÁNÍ
§ 51
(1)
Speciální fond cenných papírů investuje do
a)
investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b), investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů, splňujících podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. b), přijatých k obchodování v mnohostranném obchodním systému, ve vztahu k mnohostrannému obchodnímu systému nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. h),
b)
státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů,
c)
dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,
d)
dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou než dluhopisů uvedených v písmenu c),
e)
cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,
f)
finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g),
g)
investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmen a) až d) a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) nebo h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.
(2)
Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
(3)
Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.
(4)
Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat
a)
až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),
b)
až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.
(5)
Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.
(6)
Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování.
(7)
Cenné papíry vydávané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.
(8)
Součet investic do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.
§ 52
(1)
Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(2)
Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
(3)
Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.
§ 53
Speciální fond nemovitostí
(1)
Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu.
(2)
Speciální fond nemovitostí investuje do
a)
nemovitostí včetně jejich příslušenství, které nabývá, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku,
b)
účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 53d).
(3)
Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze nemovitost
a)
za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž cenu je možno stanovit výnosovou metodou,
b)
za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací metodou.
(4)
Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře
a)
nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,
b)
nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem,
a to pouze za účelem přijetí úvěru.
(5)
Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt, pouze pokud to podstatně nesnižuje její využitelnost a pouze s předchozím souhlasem depozitáře.
(6)
Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost nacházející se na území jiného státu, pouze pokud
a)
statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,
b)
v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,
c)
v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,
d)
v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(7)
Statut speciálního fondu nemovitostí stanoví pravidla postupu při oceňování v souvislosti se změnou účelu, za kterým je nemovitost vlastněna.
§ 53a
(1)
Hodnota nemovitosti nabývané do majetku speciálního fondu nemovitostí nesmí v době nabytí překročit 20 % hodnoty majetku fondu.
(2)
Celková hodnota nemovitostí, které se podle tohoto zákona oceňují porovnávací metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.
(3)
Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení.
(4)
Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou
a)
limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %,
b)
limitu stanoveného v odstavci 2.
(5)
Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.
(6)
Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.
§ 53b
(1)
Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více než 10 %, než je nižší z cen podle posudku znalce (§ 53e), nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového nabytí nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.
(2)
Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt do svého majetku nemovitost z majetku
a)
investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,
b)
svého depozitáře.
(3)
Nabýt nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Nabytí zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná ochrana této investice.
(4)
Pokud se speciální fond nemovitostí pokusí nabýt nebo zcizit nemovitost v rozporu s odstavcem 3, nesmí investiční společnost závazky v souvislosti s tím vzniklé hradit z majetku tohoto fondu.
§ 53c
Nemovitostní společnost
Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání nebo činností je převážně nabývání nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.
§ 53d
Nabývání účasti v nemovitostní společnosti
(1)
Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti,
a)
která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,
b)
jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,
c)
která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,
d)
která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5,
e)
která investuje výhradně do nemovitostí,
f)
která nemá účast v jiné společnosti,
g)
která peněžní prostředky ukládá pouze do majetku uvedeného v § 53j odst. 1 písm. a), c) a d) s tím, že nemovitostní společnost může za účelem snížení rizika používat techniky a nástroje efektivního obhospodařování majetku; pravidla pro použití těchto nástrojů speciálním fondem nemovitostí se použijí obdobně.
(2)
Podmínka uvedená v odstavci 1 písm. f) nemusí být splněna, pokud jde o účast na jiné nemovitostní společnosti, jestliže
a)
splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) až e) a g),
b)
nemá účast v jiné společnosti,
c)
splňuje obdobně požadavky podle odstavce 3,
d)
nabytím účasti na této nemovitostní společnosti nedojde k překročení limitu podle odstavce 5,
e)
statutární orgány zúčastněných společností rozhodnou nejpozději do 3 měsíců od nabytí účasti na této nemovitostní společnosti o přípravě fúze těchto společností s rozhodným dnem stanoveným nejpozději k prvnímu dni následujícího účetního období těchto společností a
f)
taková fúze se uskuteční do 18 měsíců ode dne nabytí účasti;
pro nabytí a účast nemovitostní společnosti na této jiné nemovitostní společnosti platí obdobně ustanovení odstavců 7 až 9.
(3)
Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud
a)
tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov,
b)
nemovitosti, které nemovitostní společnost nabývá do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a nabývány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,
c)
jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku a jednou ročně účetní závěrku ověřenou auditorem,
d)
jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti,
e)
má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.
(4)
Podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 musí být splněny po celou dobu trvání účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti. Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), e) a g) a v odstavci 3 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud speciální fond nemovitostí zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, speciální fond nemovitostí bez zbytečného odkladu prodá svou účast v nemovitostní společnosti. Dojde-li k porušení některé z podmínek podle věty první, speciální fond nemovitostí zajistí neprodleně odstranění nežádoucího stavu; jinak prodá do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k tomuto porušení, svou účast v nemovitostní společnosti.
(5)
Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době nabytí nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.
(6)
Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo.
(7)
Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy
a)
účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,
b)
aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem,
c)
ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).
(8)
Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je dále třeba
a)
ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov účinná,
b)
k nabytí nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí.
(9)
Účast na podnikání nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém společenství není dovolena.
§ 53e
Stanovení hodnoty majetku
(1)
Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí nabýt do svého majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Znalec musí pro ocenění použít metodu v souladu s účelem nabytí nemovitosti podle § 53 odst. 3. Jednoho znalce určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí, a jednoho depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší více než 3 měsíce.
(2)
Posudek znalce obsahuje
a)
identifikaci nemovitosti,
b)
cenu nemovitosti,
c)
způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,
d)
stručný popis nemovitosti,
e)
práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,
f)
základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,
g)
majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,
h)
současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,
i)
další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.
(3)
Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou porovnávací nebo výnosovou při zohlednění
a)
trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,
b)
výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,
c)
závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,
d)
místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.
§ 53f
(1)
Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků je orgánem investiční společnosti.
(2)
Výbor odborníků
a)
sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,
b)
posuzuje ocenění nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo nemovitostní společnosti před učiněním právního úkonu, pro který se ocenění provádí,
c)
alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,
d)
alespoň dvakrát ročně pro účely stanovení aktuální hodnoty podílového listu zabezpečuje stanovení hodnoty účasti fondu v nemovitostní společnosti.
(3)
Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.
(4)
Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje představenstvo investiční společnosti.
(5)
Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne skončení předchozího členství.
(6)
Členem výboru odborníků může být pouze fyzická osoba, která je nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá a má zkušenosti se stanovováním hodnoty nemovitostí. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl příslušný orgán investiční společnosti nebo depozitáře. Přestane-li člen výboru odborníků splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce tímto zákonem, jeho funkce zaniká.
(7)
Speciální fond nemovitostí oznámí České národní bance ustanovení výboru odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.
(8)
Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.
(9)
Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím není dotčena.
§ 53g
(1)
Pro účely sledování a stanovování hodnoty nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti vychází výbor odborníků z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce.
(2)
Výbor odborníků nebo depozitář mohou v odůvodněných případech doporučit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.
(3)
Česká národní banka může v odůvodněných případech uložit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.
(4)
Pololetní a výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat informace o aktuální hodnotě nemovitostí v majetku fondu a nemovitostní společnosti a o hodnotě účasti v nemovitostní společnosti.
§ 53h
Nezávislost znalce a člena výboru odborníků
Znalec nebo člen výboru odborníků se považují za osobu nezávislou, jestliže nejsou
a)
vedoucí osobou investiční společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k investiční společnosti, pro kterou vykonávají svou činnost,
b)
vedoucí osobou nemovitostní společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k nemovitostní společnosti, ve které má účast speciální fond nemovitostí obhospodařovaný investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost,
c)
vedoucí osobou osoby, která je členem skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka a jejíž součástí je investiční společnost, pro kterou vykonávají svou činnost, nebo zaměstnancem v pracovním poměru k takové osobě,
d)
podílníkem speciálního fondu nemovitostí obhospodařovaného investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost.
§ 53i
Úvěry a půjčky
(1)
Speciální fond nemovitostí může ze svého majetku poskytnout úvěr pouze nemovitostní společnosti, ve které má účast. Úvěr musí být zajištěn a v případě pozbytí účasti v nemovitostní společnosti musí být úvěr splatný do 6 měsíců ode dne pozbytí účasti.
(2)
Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.
(3)
Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí.
(4)
Speciální fond nemovitostí může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 1 roku za standardních podmínek, a to do výše 20 % hodnoty majetku fondu.
(5)
Úvěr zajišťovaný zástavním právem může speciální fond nemovitostí přijmout pouze za účelem nabytí nemovitosti do svého majetku nebo udržení či zlepšení jejího stavu. Celková výše takového úvěru nesmí přesáhnout 70 % hodnoty nabývané nemovitosti a 20 % hodnoty majetku fondu. Splatnost takového úvěru může být delší než 1 rok.
(6)
Součet všech úvěrů a půjček přijatých speciálním fondem nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty majetku fondu.
§ 53j
Zajištění likvidity
(1)
Speciální fond nemovitostí investuje nejméně 20 % a nejvýše 49 % hodnoty svého majetku do
a)
doplňkového likvidního majetku (§ 49a odst. 1),
b)
cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů,
c)
státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných papírů,
d)
dluhopisů a obdobných zahraničních cenných papírů, které splňují požadavky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a) a mají zbytkovou dobu splatnosti nejdéle 3 roky,
e)
poukázek České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů.
(2)
Pro investice do majetku podle odstavce 1 dodržuje speciální fond nemovitostí pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(3)
Jestliže při investování do majetku podle odstavce 1 speciální fond nemovitostí nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
§ 55
Speciální fond fondů
(1)
Speciální fond fondů investuje do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, a podléhá dohledu.
(2)
Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování.
(3)
Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité hodnoty nebo počtu cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování.
(4)
Speciální fond fondů může investovat nejvýše
a)
20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování,
b)
35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování.
(5)
Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů, stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Majetek, který není investován do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování nebo doplňkového likvidního majetku, může speciální fond fondů investovat pouze do majetku, do kterého může investovat speciální fond cenných papírů.
(7)
Pro investice do majetku podle odstavce 6 dodržuje speciální fond fondů pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.
(8)
Jestliže při investování do majetku podle odstavce 6 speciální fond fondů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.
(9)
Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond fondů při dodržení pravidel pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení podle odstavce 6 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.
Speciální fond kvalifikovaných investorů
§ 56
(1)
Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů může smluvně nabývat
a)
banka,
b)
spořitelní a úvěrní družstvo,
c)
obchodník s cennými papíry,
d)
investiční společnost do svého majetku,
e)
investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst. 2],
f)
investiční fond,
g)
penzijní fond,
h)
penzijní společnost,
i)
pojišťovna,
j)
zajišťovna,
k)
zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených v písmenech a) až j),
l)
osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank,
m)
stát nebo členský stát federace,
n)
centrální banka,
o)
Evropská centrální banka,
p)
mezinárodní finanční instituce,
q)
právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry.
(2)
Statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů
a)
stanoví okruh investorů, pro které je fond určen,
b)
podmíní převoditelnost cenných papírů vydávaných fondem souhlasem fondu,
c)
stanoví pro případ přechodu vlastnického práva k cennému papíru vydanému fondem povinnost nabyvatele bez zbytečného odkladu informovat fond o změně vlastníka,
d)
stanoví druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů,
e)
stanoví limity pro rozložení rizika,
f)
stanoví pravidla pro přijímání úvěrů a půjček,
g)
stanoví pravidla pro nakládání s majetkem fondu.
(3)
Speciální fond kvalifikovaných investorů musí mít vždy alespoň 2, nejvýše však 100 akcionářů nebo podílníků s tím, že Česká národní banka může povolit výjimku pro překročení stanovené hranice 100 akcionářů nebo podílníků.
(4)
Minimální vstupní investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů speciálního fondu kvalifikovaných investorů je 1 000 000 Kč nebo odpovídající částka v jiné měně.
(5)
Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. Při zakládání fondu však může být uveřejněna propagační upoutávka.
(6)
Speciální fond kvalifikovaných investorů může přijmout nebo poskytnout půjčku nebo úvěr, pokud to má uvedeno ve statutu.
§ 57
(1)
Na speciální fond kvalifikovaných investorů se nevztahuje prováděcí právní předpis upravující informační povinnost fondu kolektivního investování a investiční společnosti. Pokud však plní speciální fond kvalifikovaných investorů informační povinnost vůči České národní bance podle tohoto zákona, zasílá jí informace formou a způsobem stanoveným pro výroční zprávu fondu kolektivního investování prováděcím právním předpisem.
(2)
Jestliže počet investorů speciálního fondu kvalifikovaných investorů překročí limit podle § 56 odst. 3, fond neprodleně informuje o této skutečnosti Českou národní banku a požádá ji o povolení k překročení limitu.
(3)
Speciální fond kvalifikovaných investorů zasílá České národní bance nejpozději do 2 měsíců po uplynutí každých 6 měsíců účetního období údaje
a)
o objemu obhospodařovaného majetku,
b)
o aktuální hodnotě jím vydaného cenného papíru,
c)
o počtu investorů s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
d)
o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
e)
o počtu a objemu vydaných a odkoupených podílových listů.
HLAVA III
VEŘEJNÉ NABÍZENÍ CENNÝCH PAPÍRŮ VYDÁVANÝCH ZAHRANIČNÍM SPECIÁLNÍM FONDEM V ČESKÉ REPUBLICE
§ 58
Povolení k veřejnému nabízení cenných papírů
(1)
Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry vydávané tímto fondem v České republice, jestliže má
a)
uzavřenou smlouvu obdobně podle § 44 odst. 1,
b)
povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.
(2)
Česká národní banka udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, jestliže
a)
tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
b)
tento fond předloží potvrzení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento orgán vydal povolení ke kolektivnímu investování a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice,
c)
tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal, za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,
d)
stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako tento zákon,
e)
vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu; jestliže požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby, může Česká národní banka udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15.
(3)
Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných zahraničním speciálním fondem na území České republiky lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 72).
(5)
Česká národní banka může v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných zahraničním speciálním fondem na území České republiky stanovit podmínky, které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti.
(6)
Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku
a)
o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,
b)
o změnách smlouvy podle odstavce 1 písm. a)
(7)
Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Česká národní banka uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.
(8)
Česká národní banka odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice na jeho žádost, jestliže fond
a)
o této skutečnosti informuje všechny investory, nabídne jim odkoupení cenných papírů a poskytne dostatečnou lhůtu pro podání žádosti o odkoupení,
b)
doloží České národní bance, že splnil povinnosti uvedené v písmenu a) a vypořádal všechny žádosti o odkoupení.
(9)
Ustanovení odstavců 1 až 8 se obdobně vztahují na zahraniční investiční společnost, která hodlá nabízet cenné papíry vydávané zahraničním speciálním fondem kolektivního investování v České republice.
(10)
Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje, pokud jsou cenné papíry zahraničního speciálního fondu veřejně nabízeny v souladu s požadavky na veřejné nabízení cenných papírů emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
§ 59
Informační povinnosti
(1)
Zahraniční speciální fond, jehož cenné papíry jsou veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje v České republice
a)
informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla,
b)
informace, které uveřejňuje speciální fond podle tohoto zákona a které nejsou uveřejňovány podle písmene a).
(2)
Povinnost stanovenou v odstavci 1 plní i zahraniční speciální fond, který v minulosti veřejně nabízel jím vydávané cenné papíry v České republice a svou činnost v České republice ukončil, mají-li investoři v České republice tyto cenné papíry ve svém vlastnictví.
ČÁST SEDMÁ
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO FONDU A POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ PODÍLOVÉHO FONDU
HLAVA I
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
§ 60
Udělení povolení
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,
a)
která vydává pouze akcie na jméno,
b)
jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,
c)
jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,
d)
která je důvěryhodná,
e)
která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,
f)
která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména
1.
splacen základní kapitál,
2.
její vedoucí osoby splňují podmínky schvalování podle § 72,
g)
jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,
h)
na které mají kvalifikovanou účast osoby splňující kritéria stanovená tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst. 6),
i)
jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dohledu nad investiční společností.
(2)
Česká národní banka povolí investiční společnosti poskytovat službu spočívající v úschově a správě cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.
(3)
Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.
(4)
Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.
(5)
Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.
(6)
Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti nebo registrované Českou národní bankou podle odstavců 7 až 10.
(7)
Další podnikatelskou činnost může investiční společnost vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. Další podnikatelská činnost investiční společnosti může spočívat pouze v činnosti přímo související se správou vlastního majetku.
(8)
Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a vydá žadateli osvědčení o registraci. V případě, že pro registraci další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality činnosti investiční společnosti, zamítnutí registrace by způsobilo investiční společnosti značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne.
(9)
V rozhodnutí o registraci další podnikatelské činnosti může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí investiční společnost splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu.
(10)
Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční společnost písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.
§ 61
(1)
Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v § 60 odst. 7 a 8. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
O žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího podání.
§ 62
(1)
Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost
a)
ovládaná
1.
zahraniční investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,
2.
zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,
3.
zahraniční bankou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
4.
pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
b)
ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).
(2)
O udělení povolení k činnosti investiční společnosti informuje Česká národní banka Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.
§ 63
Odnětí povolení
(1)
Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti na její žádost, jestliže investiční společnost neobhospodařuje žádný fond kolektivního investování a má vypořádané závazky vůči zákazníkům.
(2)
Žádost o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO FONDU
Udělení povolení
§ 64
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu, jehož majetek nebude obhospodařován na základě smlouvy o obhospodařování, na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud
a)
doloží, že akciová společnost byla založena,
b)
sídlo a skutečné sídlo akciové společnosti má být na území České republiky,
c)
je splacen základní kapitál akciové společnosti a původ základního kapitálu je průhledný a nezávadný,
d)
předpokládané vedoucí osoby splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro schvalování vedoucí osoby investičního fondu (§ 72),
e)
předloží plán obchodní činnosti akciové společnosti, na jehož základě lze důvodně předpokládat, že akciová společnost bude mít ve lhůtě uvedené v odstavci 4 věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování,
f)
akciová společnost nebyla založena na základě veřejné nabídky akcií,
g)
základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu a je splacen pouze peněžitými vklady; zákaz nepeněžitých vkladů neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů,
h)
kvalifikovanou účast na akciové společnosti budou mít osoby splňující kritéria stanovená tímto zákonem pro posuzování kvalifikované účasti (§ 71b odst. 6),
i)
úzké propojení akciové společnosti s jinou osobou nebude bránit výkonu dohledu nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit výkonu dohledu nad investičním fondem,
j)
navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,
k)
lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost investičního fondu pro investory se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů,
l)
osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je schválení jeho vedoucích osob, depozitáře a statutu. Změna depozitáře nebo vedoucí osoby investičního fondu podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Oprávnění k činnosti investičního fondu vznikne akciové společnosti dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.
(4)
Do 2 měsíců ode dne zápisu do obchodního rejstříku doloží investiční fond České národní bance, že jeho poměry jsou v souladu s předpoklady, ze kterých se vycházelo při udělení povolení, zejména že má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon kolektivního investování. Jde-li o fond, který může shromažďovat prostředky od veřejnosti, požádá Českou národní banku též o souhlas se zahájením shromažďování prostředků od veřejnosti; Česká národní banka souhlas udělí, splňuje-li fond podmínky podle věty první. Do udělení tohoto souhlasu nesmí fond shromažďovat prostředky od veřejnosti.
(5)
Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, má-li být investiční fond
a)
ovládán
1.
zahraniční investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,
2.
zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,
3.
zahraniční bankou nebo zahraniční institucí elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
4.
pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
b)
ovládán stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).
§ 64a
Udělení povolení investičnímu fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního fondu, který bude mít uzavřenu smlouvu o obhospodařování, na žádost zakladatele nebo zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud
a)
jsou splněny podmínky podle § 64 odst. 1, kromě podmínek podle písmen d), e), h) a i),
b)
k žádosti je přiložena smlouva o obhospodařování a obchodní plán investičního fondu popisující záměry zakladatele nebo zakladatelů,
c)
investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, potvrdí, že navržené vedoucí osoby mají znalosti, zkušenosti a důvěryhodnost potřebné pro vedení takového investičního fondu,
d)
investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování majetku v investičním fondu.
(2)
§ 64 odst. 2 a 3 se použijí obdobně; součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je i schválení investiční společnosti, která bude obhospodařovat majetek investičního fondu.
(3)
Účastníkem správního řízení o udělení povolení k činnosti investičního fondu podle tohoto ustanovení je též investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat.
(4)
Před udělením povolení k činnosti investičního fondu požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost, která bude majetek investičního fondu obhospodařovat, nebo má-li být investiční fond
a)
ovládán nebo ovládaná
1.
zahraniční investiční společností nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který je právnickou osobou, pokud má povolení vydané tímto orgánem dohledu,
2.
zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,
3.
zahraniční bankou nebo zahraniční institucí elektronických peněz, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
4.
pojišťovnou nebo zajišťovnou, která má povolení vydané tímto orgánem dohledu, nebo
b)
ovládán nebo ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).
§ 65
Žádost o povolení k činnosti investičního fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v § 64 odst. 1 nebo v § 64a odst. 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 65a
Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.
HLAVA III
POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ PODÍLOVÉHO FONDU
§ 66
Udělení povolení
(1)
Česká národní banka udělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, jestliže
a)
vlastní kapitál investiční společnosti umožňuje řádné obhospodařování podílového fondu a řádný výkon dalších činností investiční společnosti,
b)
investiční společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování podílového fondu,
c)
vedoucí osoby investiční společnosti splňují podmínky pro schvalování osob (§ 72),
d)
osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění svých povinností stanovených tímto zákonem,
e)
navržený statut podílového fondu má všechny předepsané náležitosti,
f)
lze předpokládat, že podílový fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie; vhodnost investičního fondu pro investory se neposuzuje v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů,
g)
jsou splněny předpoklady uvedené v § 30a odst. 1, pokud má být otevřený podílový fond podřízeným standardním fondem.
(2)
Česká národní banka neudělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu, který je standardním fondem,
a)
jehož podílové listy nemají být veřejně nabízeny v České republice,
b)
pokud o povolení žádá zahraniční investiční společnost, která nemá povolení orgánu dohledu domovského státu k obhospodařování zahraničního fondu kolektivního investování, který je srovnatelného druhu, jako má být otevřený podílový fond.
(3)
Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
O žádosti o povolení k vytvoření standardního fondu rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.
(5)
Při posuzování žádosti zahraniční investiční společnosti o povolení k vytvoření standardního fondu může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu zahraniční investiční společnosti o stanovisko. O toto stanovisko požádá Česká národní banka vždy před vydáním rozhodnutí, kterým se tato žádost zamítá. Při posuzování žádosti nepřezkoumává Česká národní banka u žádající zahraniční investiční společnosti splnění předpokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c).
(6)
Česká národní banka odpoví na žádost orgánu dohledu jiného členského státu věcně srovnatelnou se žádostí o stanovisko podle odstavce 5 do 10 pracovních dnů ode dne jejího doručení.
(7)
Povolení k vytvoření podílového fondu se uděluje na dobu určitou nebo neurčitou.
(8)
Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře a statutu. Změna depozitáře podílového fondu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Žádost o schválení změny depozitáře lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující předpoklady k plnění povinností depozitáře stanovených tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 67
Převod podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti
(1)
Česká národní banka může povolit, aby investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování jiné investiční společnosti (dále jen „převod obhospodařování podílového fondu“); převedením obhospodařování podílového fondu není dotčena odpovědnost za porušení zákona při obhospodařování podílového fondu.
(2)
Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu podává investiční společnost, která tento podílový fond obhospodařuje. Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínky uvedené v odstavci 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
O žádosti o povolení převodu obhospodařování podílového fondu rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne jejího doručení.
(4)
Česká národní banka povolí převod obhospodařování podílového fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.
(5)
Účastníky řízení o povolení převodu obhospodařování podílového fondu jsou zúčastněné investiční společnosti a jejich depozitáři.
§ 68
Odnětí povolení na žádost
(1)
Česká národní banka odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu na její žádost, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.
(2)
Žádost o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínky uvedené v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST OSMÁ
PRAVIDLA ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A INVESTIČNÍHO FONDU
HLAVA I
VLASTNÍ KAPITÁL
§ 69
Vlastní kapitál investiční společnosti
(1)
Vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení k činnosti investiční společnosti v korunách českých alespoň částka odpovídající 125 000 EUR. Po dobu existence investiční společnosti nesmí její vlastní kapitál klesnout pod tuto částku.
(2)
Obhospodařuje-li investiční společnost majetek fondů kolektivního investování, jejichž hodnota v součtu převyšuje v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 EUR, navýší vlastní kapitál podle odstavce 1 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku fondů kolektivního investování převyšujícího v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku v korunách českých odpovídající 10 000 000 EUR. Částka, o kterou je investiční společnost povinna navýšit vlastní kapitál, může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky nebo pojišťovny, pokud mají sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.
(3)
Majetkem obhospodařovaným investiční společností podle odstavce 2, bez ohledu na to, zda obhospodařování tohoto majetku svěřila jiné investiční společnosti, se rozumí
a)
majetek v podílových fondech vytvořených touto investiční společností,
b)
majetek investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje na základě smlouvy o obhospodařování.
(4)
Bez ohledu na částky uvedené v odstavcích 1 a 2 musí mít investiční společnost minimální vlastní kapitál ve výši jedné čtvrtiny jejích správních nákladů a jedné čtvrtiny jejích odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím roce v účetnictví, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu její činnosti. Pokud investiční společnost nevykonávala svou činnost po celý předchozí rok, použijí se pro výpočet jejího minimálního vlastního kapitálu plánované náklady podle obchodního plánu.
(5)
Investiční společnost, která poskytuje službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), dodržuje pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou.
§ 70
Vlastní kapitál fondu kolektivního investování
(1)
Vlastní kapitál investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v korunách českých částka odpovídající alespoň 300 000 EUR. Při udělování povolení Česká národní banka posuzuje splnění tohoto předpokladu u nově založené akciové společnosti obdobně jako u společnosti, která již vznikla.
(2)
Vlastní kapitál fondu kolektivního investování musí do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč.
(3)
Nedosáhne-li vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu alespoň 50 000 000 Kč, oznámí fond kolektivního investování tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.
HLAVA II
NABÝVÁNÍ, ZVYŠOVÁNÍ A POZBÝVÁNÍ KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI NA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI NEBO INVESTIČNÍM FONDU A JEJICH OVLÁDNUTÍ
§ 130b
(1)
Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle § 130a odst. 2 nebo o poskytnutí informací podle § 130 odst. 1, pokud
a)
by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,
b)
bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo
c)
nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost.
(2)
Při odmítnutí žádosti podle odstavce 1 je Česká národní banka povinna podrobně informovat žádající orgán dohledu o důvodech odmítnutí jeho žádosti.
§ 130c
Česká národní banka informuje orgán dohledu zahraničního podřízeného standardního fondu o každém rozhodnutí nebo opatření týkajícím se řídícího standardního fondu, jej obhospodařující investiční společnosti, jeho depozitáře nebo jeho auditora, o kterém se dozví ze své činnosti nebo které sama učiní nebo uloží, a dále o každé skutečnosti, o které se dozvěděla od investiční společnosti obhospodařující řídící standardní fond.
§ 130d
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy20), pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie v přiměřené lhůtě
a)
nevyhoví její žádosti o poskytnutí informací souvisejících s výkonem dohledu nad kolektivním investováním,
b)
neumožní výkon dohledu nebo kontrolu na místě u organizační složky investiční společnosti, která poskytuje služby prostřednictvím organizační složky na území tohoto členského státu, nebo
c)
nevyhoví její žádosti, aby při výkonu dohledu nebo kontrole na místě umožnil účast pověřeným osobám České národní banky.
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 131
(1)
Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se jimi i další státy Evropského hospodářského prostoru.
(2)
Pokud tento zákon hovoří v § 26 až 35c nebo v § 49 až 55 o fondu kolektivního investování, standardním fondu, speciálním fondu, investičním fondu nebo podílovém fondu, rozumí se tím i obdobné zahraniční osoby. Pokud tento zákon hovoří v § 74 až 75 o fondu kolektivního investování, rozumí se tím i zahraniční standardní fond, který není právnickou osobou a který je obhospodařován investiční společností, nebo zahraniční standardní fond, který je právnickou osobou a jehož majetek je obhospodařován investiční společností.
(3)
Pokud tento zákon hovoří o nemovitosti, rozumí se tím nemovitost včetně jejího příslušenství.
(4)
Ustanovení § 56 odst. 3 se nepoužije, je-li akcionářem nebo podílníkem stát, mezinárodní finanční instituce nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy.
(5)
Pokud tento zákon hovoří o představenstvu zahraniční investiční společnosti, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady, jednatel nebo jiný orgán právnické osoby, který má obdobnou působnost, v závislosti na právní formě této osoby. Pokud tento zákon hovoří o dozorčí radě zahraniční investiční společnosti, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.
(6)
Pokud tento zákon hovoří v § 7 odst. 1 až 3, § 8 odst. 2 písm. e), § 8 odst. 4, § 9 odst. 1, 2 a 4, § 10 odst. 2 a 4, § 11, § 12 odst. 1 až 7, § 12 odst. 9 až 12, § 15 odst. 5 a 6, § 16 odst. 1 a 2, § 16a větě první, § 18 odst. 2, § 20 odst. 3, 4 a 11, § 21 odst. 1 písm. e), § 22 odst. 2, § 23 odst. 1, 2, 4 až 6 a 12, § 23a odst. 1 písm. a), § 35b odst. 2 a 3, § 35c odst. 1 písm. b), § 46 odst. 1, § 46 odst. 3 písm. b), § 46 odst. 4 až 6, § 67 odst. 1, 2 a 5, § 84a odst. 2 písm. c), § 84a odst. 9, § 84b odst. 2, § 85 odst. 4 a 5, § 91 odst. 1 písm. c), § 91 odst. 4, § 98 odst. 1 písm. d), § 98 odst. 2, § 99 odst. 7, § 99a, § 100 odst. 3, § 100a odst. 2 a 3, § 100b odst. 2, § 100d odst. 1 a 4, § 100e odst. 1 a 2, § 100f, § 100i odst. 1, § 100j odst. 1, § 100k odst. 3, § 100k odst. 4 písm. a), § 100l odst. 2 a 3, § 100m odst. 2, § 100o odst. 1 a 4, § 100p odst. 1 a 2, § 100q, § 100t odst. 1, § 100u odst. 1, § 101 odst. 3 a 4, § 103 odst. 3, § 105, 106, 107 a 115 o investiční společnosti, rozumí se tím i zahraniční investiční společnost poskytující služby v České republice nebo obhospodařující standardní fond.
(7)
Účastníkem řízení, kterého se podle tohoto zákona účastní investiční fond, je vždy i investiční společnost nebo zahraniční investiční společnost, která majetek investičního fondu obhospodařuje podle smlouvy o obhospodařování.
§ 132
Uveřejňování informací
(1)
Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Česká národní banka může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly informace podle § 45 odst. 4 uveřejněny v jiném jazyce, než je v tomto ustanovení uvedeno, je-li to v zájmu investorů.
(2)
Pokud tento zákon vyžaduje uveřejnění informací způsobem umožňujícím dálkový přístup, musejí být tyto informace uveřejněny nejméně 3 roky.
§ 133
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, likvidátorem, nuceným správcem, insolvenčním správcem nebo zaměstnancem investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, je povinna zachovávat mlčenlivost o služebních věcech, které se dotýkají zájmů investiční společnosti nebo investičního fondu nebo akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.
(2)
Osoby podle odstavce 1 jsou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely
a)
občanského soudního řízení,
b)
soudního řízení správního,
c)
trestního řízení,
d)
správy daní,
e)
dohledu nad finančním trhem,
f)
poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g)
bankovního informačního systému České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky,
h)
platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,
i)
exekučního řízení,
j)
insolvenčního řízení,
k)
poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zákona upravujícího činnost Bezpečnostní informační služby,
l)
kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu.
(3)
Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.
§ 134
Likvidátor a nucený správce
Likvidátorem nebo nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu může být pouze osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a
a)
jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů této investiční společnosti nebo investičního fondu,
b)
která není personálně nebo majetkově propojena s touto investiční společností nebo investičním fondem, nebo
c)
která se v posledních 3 letech nepodílela na auditu této investiční společnosti nebo tohoto investičního fondu.
§ 135
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Právní poměry investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Investiční společnosti a investiční fondy postupují podle zákona o účetnictví, pokud tento zákon nestanoví jinak.
HLAVA II
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 136
(1)
Investiční společnost podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., (dále jen „dosavadní zákon“) se považuje za investiční společnost podle tohoto zákona.
(2)
Povolení ke vzniku investiční společnosti podle dosavadního zákona je povolením k činnosti investiční společnosti v tomto rozsahu
a)
činnost podle § 5a odst. 1 písm. a) dosavadního zákona je činností podle § 14 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona ve vztahu k podílovému fondu,
b)
činnost podle § 5a odst. 1 písm. b) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 1 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona ve vztahu k investičnímu fondu,
c)
činnost podle § 5a odst. 1 písm. c) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 4 tohoto zákona.
(3)
Investiční fond podle dosavadního zákona, u kterého nebyla dosud ukončena přeměna na otevřený podílový fond podle § 35j až 35l dosavadního zákona, se až do ukončení přeměny považuje za speciální fond cenných papírů.
(4)
Otevřený podílový fond podle dosavadního zákona je otevřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut otevřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Uzavřený podílový fond podle dosavadního zákona je uzavřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut uzavřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Zahraniční osoba, která má povolení podle § 35n dosavadního zákona, je osobou, která má povolení podle § 58 tohoto zákona.
(7)
Člen představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu schválený Komisí podle dosavadního zákona je vedoucí osobou schválenou podle tohoto zákona.
(8)
Investiční společnost podle dosavadního zákona uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005. Do doby, než investiční společnost uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem, nesmí poskytovat své služby v členských státech Evropské unie.
(9)
Investiční fond podle dosavadního zákona uvede své poměry do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005.
(10)
Vedoucí osoba, které tento zákon zakládá povinnost mít předchozí souhlas Komise k výkonu funkce, je povinna požádat Komisi o tento souhlas do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k výkonu funkce zaniká.
(11)
Dnem 31. prosince 2004 zaniká ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku, jejíž smluvní stranou je investiční fond podle dosavadního zákona.
(12)
Zahraniční fond kolektivního investování, který veřejně nabízí cenné papíry na území České republiky, uvede své postavení do souladu s tímto zákonem ke dni, ke kterému vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
(13)
Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodla Komise na základě zákona č. 248/1992 Sb., o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu (§ 35j zákona č. 248/1992 Sb.) a tato rozhodnutí nabyla právní moci, a do doby nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, nebo nenastaly účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond podle dosavadních právních předpisů,9) nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Tímto dnem se dosavadní akcionáři investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu, který může být majetkem v podílovém fondu, přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem. Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle předchozí věty, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do dne přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a k úhradě těchto závazků může být použit majetek příslušného podílového fondu. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, nemůže být toto rozhodnutí zrušeno ani nemůže být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, jež schválila přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond. V řízení o neplatnost usnesení valné hromady lze po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody podle odstavce 14.
(14)
Podílník otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou investičního fondu, má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení povinností souvisejících s přeměnou investičního fondu na otevřený podílový fond, vůči investiční společnosti, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, a vůči členům představenstva a dozorčí rady investičního fondu, kteří v souvislosti s přeměnou porušili své právní povinnosti. Soudní rozhodnutí, jímž se podílníkovi přiznává právo na náhradu škody, je co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním podílníkům. Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy došlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku.
(15)
Ustanovení odstavců 13 a 14 se použije i v případech, kdy před nabytím účinnosti tohoto zákona bylo investičnímu fondu v souvislosti s přeměnou na otevřený podílový fond doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz s tím, že došlo-li již k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, běží promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu škody podle odstavce 14 ode dne, kdy došlo k tomuto výmazu.
(16)
Pokud investiční společnosti nebo investičnímu fondu vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona povinnost přeměnit uzavřený podílový fond nebo investiční fond na otevřený podílový fond podle § 35l zákona č. 248/1992 Sb. a do nabytí účinnosti tohoto zákona investiční společnost nebo valná hromada investičního fondu nerozhodla o této přeměně, musí investiční společnost nebo investiční fond podniknout veškeré úkony potřebné k přeměně na otevřený podílový fond bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond se použijí ustanovení § 35h zákona č. 248/1992 Sb. a pro přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond se použijí obdobně ustanovení odstavců 13 a 14 a ustanovení § 35j odst. 1 až 7 a odst. 9 zákona č. 248/1992 Sb.
(17)
Pokud investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnost podle odstavce 16, odejme Komise investiční společnosti nebo investičnímu fondu povolení udělené podle dosavadního zákona. Pokud investiční fond nemůže splnit povinnost podle odstavce 16, přestože valná hromada investičního fondu rozhodla o jeho přeměně na otevřený podílový fond a Komise rozhodla o povolení přeměny podle § 35j odst. 3 zákona č. 248/1992 Sb., může představenstvo investičního fondu požádat Komisi o prodloužení lhůty pro přeměnu s tím, že tuto žádost může podat i opakovaně, jsou-li pro to závažné důvody. Na základě této žádosti může Komise přiměřeně prodloužit lhůtu k přeměně.
§ 137
(1)
Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce, která byla zahájena podle dosavadního zákona se dokončí podle dosavadního zákona s tím, že opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle tohoto zákona. Ostatní řízení zahájená podle dosavadního zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(2)
Porušení dosavadního zákona, statutu, depozitářské smlouvy, smlouvy o obhospodařování nebo podmínky stanovené v povolení vydaném podle dosavadního právního předpisu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.
§ 138
(1)
Komise zveřejní ve Věstníku Komise pro cenné papíry do 1. června 2004
a)
seznam regulovaných trhů členských států Evropské unie, které jsou povoleny příslušným dozorovým úřadem členského státu Evropské unie,
b)
seznam kategorií dluhopisů s uvedením kategorií bank členských států Evropské unie, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c).
(2)
Komise oznámí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dozorový úřad příslušný k výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.
(3)
Komise doručí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c) a podrobnosti o způsobu krytí závazků emitenta spojených s emisí těchto dluhopisů.
§ 139
Zmocnění
(1)
Vláda stanoví nařízením
a)
náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací speciálního fondu, podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování,
b)
podmínky, za kterých lze statut a sdělení klíčových informací speciálního fondu poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, a podmínky, za kterých lze statut a sdělení klíčových informací speciálního fondu poskytnout pouze na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje speciální fond, nebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenu smlouvu o obhospodařování.
(2)
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 3 odst. 4, § 9 odst. 6, § 20 odst. 12, § 21 odst. 3, § 23 odst. 6, § 23a odst. 2, § 26 odst. 3, § 27 odst. 8, § 28 odst. 11, § 30a odst. 3, § 35a odst. 6, § 35b odst. 4, § 49b odst. 7, § 55 odst. 5, § 57 odst. 1, § 58 odst. 3, § 61 odst. 1, § 63 odst. 2, § 64 odst. 2, § 64a odst. 2, § 65, § 66 odst. 3, § 66 odst. 8, § 67 odst. 2, § 68 odst. 2, § 71b odst. 4, § 72 odst. 6, § 74a odst. 8, § 75 odst. 3, § 82 odst. 4, § 84a odst. 5, 8 a 10, § 89, § 91a, § 92 odst. 10, § 96 odst. 2, § 97a odst. 3, § 99 odst. 6, § 100b odst. 3, § 100d odst. 2, § 100m odst. 3, § 100o odst. 2 a § 109 odst. 11.
(3)
Česká národní banka stanoví formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky jazyk, v němž lze pro účely § 45 odst. 4, § 46, § 100b odst. 4 a § 100m odst. 4 předkládat dokumenty České národní bance.
§ 140
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
1.
zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,
2.
zákon č. 151/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,
3.
zákon č. 124/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů,
4.
vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu,
5.
vyhláška č. 177/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu,
6.
vyhláška č. 362/2001 Sb., kterou se upravují podrobná pravidla pro stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu.
§ 141
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
1)
Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění).
Směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.
Směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající se fúze fondů, struktur „master-feeder“ a postupu pro oznamování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
2)
Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.
Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány.
2a)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
2c)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
2d)
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
2f)
Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 32a až 32d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
8b)
§ 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 409/2010 Sb.
8c)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
8d)
§ 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
9)
§ 35j odst. 10 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
11)
Čl. 2 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
12)
Čl. 1 až 37 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
13)
Čl. 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010.
14)
Čl. 12 až 13 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
15)
Čl. 6 až 11 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
18)
Čl. 21 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
19)
Čl. 108 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
20)
Čl. 101 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.