73.
Vládní nařízení
ze dne 30. května 1950
o povolování telekomunikačních zařízení.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3 odst. 6 a § 11 odst. 3 zákona č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích (dále jen „zákon“):
Oddíl I.
Společná ustanovení.
§ 1.
a)
poštovní správa pro všechna telekomunikační zařízení s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských;
b)
ministerstvo národní bezpečnosti nebo orgány jím pověřené pro vysílací radioelektrické stanice pokusné a amatérské.
Pro orgány udělující povolení se užívá dále názvu „povolující orgány“.
§ 2.
(1)
Lze-li pro telekomunikační styk použít poštovních zařízení, určených veřejnému používání, povolení se zpravidla neudělí.
(2)
Cizím státním příslušníkům lze povolení udělit zásadně jen, je-li tu vzájemnost.
(3)
Povolení může býti odvoláno; nelze je převésti na jinou osobu.
(4)
K přemístění, rozšíření, jakož i ke každé změně povoleného telekomunikačního zařízení je třeba předchozího schválení povolujícího orgánu, není-li v podmínkách povolení stanoveno jinak.
(5)
Podrobnější předpisy vydané podle § 13 odst. 1 písm. a) upraví zvláštní úlevy, jichž požívají národní podniky energetické při zřizování a provozování vlastních drátových telekomunikačních zařízení sloužících výhradně k zabezpečení provozu zařízení energetických.
§ 3.
(1)
(2)
Kdy a v jaké výši se telekomunikační poplatky vybírají, stanoví s přihlédnutím k účelu a rozsahu zařízení:
a)
ministerstvo pošt pro telekomunikační zařízení uvedená v § 1 písm. a) s výjimkou rozhlasových a televisních přijímacích stanic;
b)
ministerstvo informací a osvěty pro rozhlasové a televisní přijímací stanice.
§ 4.
(1)
Ústřední úřady příslušné podle § 13 odst. 1 mohou v podrobnějších předpisech stanovit všeobecné podmínky, za nichž se povolení uděluje.
(2)
V jednotlivých případech může povolující orgán stanovit ještě další zvláštní podmínky.
§ 5.
(1)
Majitel povolení je povinen zachovávat stanovené podmínky, zejména užívat telekomunikačního zařízení jen v rozsahu a k účelům vyznačeným v povolení.
(2)
Osoby zmocněné povolujícími orgány mají právo kdykoli se přesvědčit prohlídkou povoleného zařízení, jsou-li zachovávány stanovené podmínky.
§ 6.
Zanikne-li povolení z jakéhokoliv důvodu, budiž listina o povolení vrácena orgánu, který ji vydal. Neurčí-li povolující orgán jinak, je majitel povolení nebo jeho právní nástupce povinen uvésti příslušné telekomunikační zařízení do takového stavu, že je nepochybně vyloučeno jeho provozování. Neučiní-li tak, může to provésti povolující orgán na jeho útraty.
Oddíl II.
Zvláštní ustanovení pro vysílací radioelektrické stanice.
§ 7.
(1)
Pojem „vysílací radioelektrické stanice“ blíže vymezí ministerstvo pošt a vyhlásí v příslušném úředním listě.
§ 8.
(1)
Povolení lze udělit jen, jde-li o vysílací radioelektrické stanice
a)
pohyblivé, t. j. stanice umístěné na dopravních prostředcích nebo stanice přenosné, určené k tomu, aby se jich užívalo v pohybu nebo za zastávek v předem neurčených místech;
b)
pozemní, t. j. stanice, jež při vysílání nemění své místo a jež pracují se stanicemi pohyblivými;
c)
pevné, t. j. stanice pro spojení mezi přesně určenými pevnými místy;
d)
pokusné, t. j. stanice provozované v zájmu pokroku techniky nebo vědy;
e)
amatérské, t. j. stanice zřízené a provozované za účelem radiotechnického sebevzdělání a studia.
(2)
Povolení ke zřízení a provozování jiných druhů vysílacích radioelektrických stanic (zejména rozhlasových a televisních) se neuděluje.
(3)
Povolení ke zřízení a provozování pevných stanic se uděluje jen ve zcela výjimečných případech, je-li vůbec vyloučena možnost použít telekomunikačních zařízení poštovních nebo vlastního drátového telegrafu nebo telefonu a je-li vyloučeno rušení.
§ 9.
(1)
Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pohyblivých, pozemních nebo pevných lze udělit zásadně jen v případech nezbytné potřeby, zejména pro účely
a)
dopravních podniků a jiných vlastníků dopravních prostředků, pokud je takových zařízení třeba v zájmu bezpečnosti dopravy;
b)
národních podniků energetických, vodáren a jiných podobných podniků k zabezpečení jejich provozu;
c)
hasičstva a jiných záchranných orgánů k zajištění záchranných prací;
d)
vědeckých ústavů, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
(2)
Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pohyblivých, pozemních nebo pevných uděluje poštovní správa v dohodě s ministerstvy národní obrany a národní bezpečnosti, a jde-li o stanice pro službu leteckou nebo plavební, na návrh ministerstva dopravy.
§ 10.
(1)
Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pokusných lze udělit zpravidla jen pro účely vědeckých ústavů a škol nebo výrobcům radioelektrických zařízení.
(2)
Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic amatérských lze udělit složkám masových organisací a výjimečně též jednotlivým jejich členům, kteří se zasloužili významnou měrou v budovatelském úsilí.
(3)
Povolení ke zřízení a provozování vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských uděluje ministerstvo národní bezpečnosti nebo orgány jím pověřené v dohodě s ministerstvem národní obrany, a jde-li o stanice pokusné, též v dohodě s ministerstvem pošt.
§ 11.
Vysílací radioelektrické stanice musí býti zřízeny a provozovány tak, aby jimi nebyl škodlivě rušen provoz ostatních telekomunikačních zařízení. Energie a dosah těchto stanic nesmí přesahovat skutečnou potřebu.
§ 12.
(1)
Vysílací radioelektrické stanice na palubě československých letadel a lodí smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi od ministerstva pošt vysvědčení palubního radiotelegrafisty nebo radiotelefonisty.
(2)
Ostatní vysílací radioelektrické stanice - s výjimkou pokusných a amatérských - smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi od poštovní správy vysvědčení o své způsobilosti nebo mají vysvědčení podle předcházejícího odstavce, po případě poštovní zaměstnanci určení poštovní správou.
(3)
Pokusné a amatérské vysílací radioelektrické stanice smějí obsluhovat jen českoslovenští občané, kteří obdrželi příslušné vysvědčení od ministerstva národní bezpečnosti nebo orgánů jím pověřených.
Oddíl III.
Ustanovení závěrečná.
§ 13.
(1)
Podrobnější předpisy k provedení tohoto nařízení vydá:
a)
ministerstvo pošt,
b)
ministerstvo informací a osvěty, pokud jde o rozhlasové a televisní přijímací stanice,
c)
ministerstvo národní bezpečnosti, pokud jde o vysílací radioelektrické stanice pokusné a amatérské.
(2)
Předpisy podle odstavce 1 budou vydány v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 14.
Platnosti (použivatelnosti) pozbývají vládní nařízení č. 82/1925 Sb., kterým se určují podmínky zřizování, udržování a provozu telegrafů, a nařízení ministra dopravy a techniky č. 18/1943 Sb., o telegrafních zařízeních úřadů.
§ 15.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1950; provedou je ministři pošt, národní bezpečnosti a informací a osvěty v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Kopřiva v. r.
Kopecký v. r.
Dr. Neuman v. r.
