15.
Zákon
ze dne 17. dubna 1958
o změně předpisů o osvojení.
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, se mění a doplňuje takto:
1.
K § 63 se připojuje další odstavec tohoto znění:
„(2)
Výrokem soudu, že osvojitel bude zapsán v matrice místo rodičů osvojence, vznikne mezi osvojencem a osvojitelem i jeho příbuznými příbuzenský poměr.“
2.
§ 66 zní:
„(1)
Osvojení vznikne soudním výrokem na žádost osvojitele.
(2)
K žádosti osvojitele může soud, maje na zřeteli zájem osvojovaného dítěte, vyslovit, že osvojitel bude zapsán v matrice jako otec nebo matka osvojence místo rodičů.
(3)
K osvojení, jakož i k výroku podle odstavce 2 je třeba přivolení zákonného zástupce osvojovaného dítěte; je-li toto dítě s to posoudit dosah osvojení i uvedeného výroku, je třeba také jeho souhlasu. Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče, není třeba jejich přivolení,
a)
jestliže je dítě po dobu nejméně jednoho roku v ústavní péči a rodiče o ně neprojeví po tu dobu žádný zájem, nebo
b)
jestliže rodiče neprojeví o dítě žádný zájem po dobu nejméně dvou let, nebo
c)
jestliže rodiče dali přivolení k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům; přivolení předem je možno dát jen ústně do protokolu před soudcem nebo před orgánem pověřeným péčí o mládež.
V těchto případech je třeba přivolení opatrovníka, který byl osvojovanému dítěti ustanoven v řízení o osvojení.“
3.
§ 68 zní:
„(1)
Osvojením zaniká rodičovská moc rodičů osvojencových, a je-li osvojenec poručencem, zaniká poručenství.
(2)
Vyživovací povinnost vůči osvojenci v jeho dosavadní rodině trvá nadále jen potud, pokud jiné osoby výživou povinné nejsou s to své vyživovací povinnosti dostát; vyživovací povinnost osvojence vůči dosavadní rodině zaniká.
(3)
Rodiče osvojence nemají nárok s osvojencem se stýkat.
(4)
Je-li osvojitelem manžel (druh) jednoho z rodičů osvojencových, nedotýká se osvojení vztahů mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými.“
4.
Za § 69 se vkládá § 69a tohoto znění:
„Dojde-li k výroku soudu, že osvojitel bude zapsán v matrice místo rodičů osvojence, zaniká i vyživovací povinnost vůči osvojenci v jeho dosavadní rodině (§ 68 odst. 2). Ustanovení § 67 odst. 2 a § 69 tu neplatí. Takto provedené osvojení nebrání, aby osvojenec mohl být opět osvojen.“
Čl. II
Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), se mění a doplňuje takto:
§ 265 zní:
„(1)
Před rozhodnutím o osvojení vyslechne soud - podle možnosti osobně - osvojitele a jeho manžela, je-li třeba jeho souhlasu, rodiče osvojovaného dítěte, opatrovníka, který mu byl ustanoven v řízení o osvojení, popřípadě jeho poručníka, dále orgán pověřený péčí o mládež a osvojované dítě, je-li schopno posoudit dosah osvojení. Soud rodiče nevyslechne, jestliže jsou zbaveni rodičovské moci nebo jsou zcela zbaveni svéprávnosti, jakož i tehdy, není-li třeba jejich přivolení k osvojení, ač jsou zákonnými zástupci dítěte.
(2)
Osoby, které podle odstavce 1 není třeba slyšet, nejsou účastníky řízení o osvojení.“
Čl. III
Výrok o tom, že osvojitel bude zapsán v matrice místo rodičů osvojence, může soud učinit dodatečně dokud osvojenec nedosáhl zletilosti, a to i v případech, kde rozhodl o osvojení před účinností tohoto zákona. Nebyl-li v řízení o osvojení osvojenec slyšen, není k tomuto výroku zapotřebí jeho souhlasu.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti za jeden měsíc po vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a školství a kultury.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dr. Škoda v. r.
Barák v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Kahuda v. r.
