23
ZÁKON
ze dne 23. února 1962
o myslivosti
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Myslivost jako odvětví zemědělské a lesní výroby zajišťuje podle potřeb socialistické společnosti v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zužitkování ulovené zvěře. Péče o plánovité zvelebování myslivosti je v zájmu celé naší společnosti. Socialistické společenské zřízení vytváří podmínky, aby se co největší okruh pracujících podílel na řízení myslivosti a na výkonu práva myslivosti.
ČÁST PRVÁ
Právo myslivosti a účast pracujících na řízení myslivosti a výkonu práva myslivosti
§ 2
Právo myslivosti je oprávnění a povinnost zvěř plánovitě chovat, zušlechťovat, chránit, lovit (chytat, stíhat, střílet nebo jinak usmrcovat), ulovenou nebo zhaslou zvěř si přivlastňovat a sbírat vejce zvěře pernaté a shozy paroží, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.
§ 3
(1)
(2)
Činnost Československého mysliveckého svazu a práva a povinnosti jeho členů se řídí stanovami, které schvaluje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.
(3)
§ 4
(1)
Pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společně vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecké sdružení je socialistickou organizací.
(2)
Stanovy mysliveckého sdružení musí být předem schváleny okresním národním výborem, který také dozírá na jejich dodržování a na činnost mysliveckého sdružení. Členství ve dvou nebo více mysliveckých sdruženích není dovoleno. Dozor na hospodaření mysliveckého sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz .
(3)
Vzorové stanovy mysliveckých sdružení vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem .
ČÁST DRUHÁ
Honitby, obory a samostatné bažantnice
§ 5
Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní národní výbor uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.
§ 6
(1)
Okresní národní výbor uzná za honitbu souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, pokud mají výměru alespoň 500 ha.
(2)
Sousedí-li souvislé honební pozemky, které jsou ve správě nebo užívání různých socialistických organizací, přičemž pozemky žádné z těchto organizací nedosahují výměry 500 ha, může okresní národní výbor sloučit tyto honební pozemky a uznat je za honitbu, jestliže takto sloučené honební pozemky dosáhnou výměry alespoň 500 ha a vytvoří-li se tím podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.
(3)
Okresní národní výbor uzná za honitbu též souvislé honební pozemky, které mají ve správě nebo užívání odborné školy, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání, nebo ústavy pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.
(4)
Honební pozemky ve správě nebo užívání socialistické organizace, které nedosahují výměry potřebné pro uznání honitby a jichž se nepoužije k vytvoření honitby podle odstavců 2 nebo 3, přičlení okresní národní výbor k sousední honitbě; přitom zpravidla přičlení honební pozemky ve správě nebo užívání státní organizace k honitbě státní organizace a honební pozemky ve správě nebo užívání jednotného zemědělského družstva k honitbě jednotného zemědělského družstva, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují jiné přičlenění těchto pozemků.
(5)
Honební pozemky, které nejsou ve správě nebo užívání socialistické organizace, přičlení okresní národní výbor k sousedním honitbám.
(6)
Při uznávání honiteb provede okresní národní výbor současně jejich zaokrouhlení tak, aby honitba odpovídala zásadám řádného mysliveckého hospodaření a aby se její hranice pokud možno kryly s přírodními hranicemi.
§ 7
Okresní národní výbor může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat.
§ 8
Okresní národní výbor může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve správě nebo užívání státní organizace spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní národní výbor současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu.
§ 9
Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.
§ 10
§ 11
Právo myslivosti přísluší socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání největší výměru z honebních pozemků, jež byly uznány za honitbu nebo oboru; právo myslivosti v samostatné bažantnici přísluší státní organizaci, která o její uznání požádala.
§ 12
Socialistická organizace, jejíž honební pozemky ve výměře větší než 50 ha byly začleněny do honitby nebo samostatné bažantnice jiné socialistické organizace (§ 6 odst. 2, 4 a 6 a § 8), má nárok vůči této organizaci na poměrnou část úplaty za postoupení výkonu práva myslivosti. To platí obdobně v případě, kdy k postoupení výkonu práva myslivosti nedošlo. Nedojde-li o tom mezi organizacemi k dohodě, rozhodne okresní národní výbor.
§ 13
(1)
O uznání honiteb, obor a samostatných bažantnic (dále jen „honitby“) rozhoduje po projednání s Československým mysliveckým svazem okresní národní výbor, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více okresních národních výborů, rozhoduje o uznání honitby okresní národní výbor, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními zúčastněnými národními výbory. Takové dohody je třeba i v případě, týká-li se zaokrouhlení nebo přičlenění honebních pozemků náležejících k honitbě, o jejímž uznání rozhoduje jiný okresní národní výbor.
(2)
V rozhodnutí o uznání honitby uvede okresní národní výbor zároveň socialistickou organizaci, které přísluší v honitbě právo myslivosti.
(3)
Okresní národní výbor zařadí jednotlivé honitby do jakostních tříd. Jakostní třídy stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem .
ČÁST TŘETÍ
Využití práva myslivosti
§ 14
Socialistické organizace postoupí výkon práva myslivosti za úplatu mysliveckému sdružení nebo státní organizaci lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Státní organizace může též vykonávat právo myslivosti na vlastní účet.
§ 15
(1)
Státní organizace a myslivecká sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším „uživatel honitby“), jsou povinny spravovat honitbu s péčí socialistického hospodáře a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem .
(2)
Mysliveckého hospodáře schvaluje okresní národní výbor k návrhu uživatele honitby; před schválením si vyžádá vyjádření Československého mysliveckého svazu . Schválenému mysliveckému hospodáři vydá okresní národní výbor průkaz o oprávnění vykonávat tuto funkci.
§ 16
(1)
Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. K platnosti této smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním národním výborem.
(2)
Jedno myslivecké sdružení smí uzavřít smlouvu o postoupení výkonu práva myslivosti jen v jedné honitbě. Výjimky může ve zvlášť odůvodněných případech povolit okresní národní výbor na doporučení krajského výboru Československého mysliveckého svazu .
(3)
Myslivecké sdružení nesmí postoupit jinému výkon práva myslivosti v honitbě, ani v její části.
(4)
Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti zaniká:
a)
uplynutím doby,
b)
zánikem honitby,
c)
zánikem mysliveckého sdružení,
d)
výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenými okresním národním výborem,
e)
rozhodnutím okresního národního výboru o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivosti nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním národním výborem nápravu,
f)
rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.
§ 17
(1)
Přejde-li právo myslivosti, jehož výkon je smlouvou postoupen, na jinou socialistickou organizaci, vstupuje tím tato organizace do smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti na místo dosavadní organizace; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 12.
(2)
Změny uznaných honiteb, ve kterých je výkon práva myslivosti smlouvou postoupen, lze provádět jen po zániku této smlouvy.
§ 18
(1)
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o zájem ochrany přírody v dohodě s ministerstvem školství a kultury, omezit nebo zakázat výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v takových honitbách, popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně. Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhradit v některých honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou státní organizaci.
(2)
Uživatel honitby může žádat, aby okresní národní výbor část honitby, v níž jsou výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této bažantnice může okresní národní výbor přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů. O náhradě socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání takto přičleněné honební pozemky, platí obdobně ustanovení § 12.
ČÁST ČTVRTÁ
Zvěř
§ 19
(1)
Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:
a)
zvěř užitková:
srstnatá: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký (Oryctolagus cuniculus L.),
pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Meleagris gallopavo L.), bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia turtur L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní (Capella gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Anatidae),
b)
zvěř škodná:
srstnatá: medvěd brtník (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (Vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoidaes Gray), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanni Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava (Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra lutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),
pernatá: orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (Pandion haliaetus L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.), pochop (Circus aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), roháč (Podiceps cristatus L.), racek chechtavý (Larus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Pica pica L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.), kavka obecná (Coloeus monedula L.).
(2)
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může spolu s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem měnit výpočet zvěře.
(3)
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství dbá ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem , aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem potřebná opatření.
ČÁST PÁTÁ
Ochrana myslivosti
§ 20
(1)
(2)
Zajištění řádné ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha ustanovit mysliveckou stráž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele honitby okresní národní výbor, který ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.
§ 21
(1)
Myslivecká stráž je oprávněna zejména:
a)
zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích. V takových případech je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdat je orgánu veřejné bezpečnosti. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodleně orgánu veřejné bezpečnosti;
b)
usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu svého vedoucího jen přechodně;
c)
usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu nebo pokud je ve vzdálenosti kratší než 200 m přistihne při pytlačení;
d)
lovit v honitbě škodnou zvěř [19 odst. 1 písm. b)] a hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy, kočky a v bažantnicích ježky).
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) přísluší též členům mysliveckých sdružení a uživatel honitby je může přenést i na loveckého hosta.
(3)
Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich usmrcení může vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).
§ 22
(1)
Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny. Výjimky může povolit místní národní výbor.
(2)
Na žádost uživatele honitby může okresní národní výbor, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.
