133
ZÁKON
ze dne 3. prosince 1969,
kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon stanoví zásady pro zákony národních rad o
a)
podnikových daních, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
b)
příspěvku na sociální zabezpečení.
§ 2
Poplatníci daní
(1)
Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:
a)
státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
b)
oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písmena a);
c)
organizace zahraničního obchodu;
d)
tuzemské akciové společnosti;
e)
organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení*), pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písmeny a) až d).
(2)
Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e)
(3)
Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani**), důchodové části zemědělské daně***) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů+) ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic.
ČÁST I
Daň ze zisku
§ 3
Základ daně
(1)
Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(2)
Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.
(3)
Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.
(4)
Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku.
§ 4
Připočitatelné položky
Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a)
položky účtované v nákladech poplatníka
1.
příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2.
tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3.
výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;
4.
položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5.
placené pokuty a penále;
6.
zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;
7.
zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;
b)
vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c)
částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
d)
nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e)
věrnostní přídavky horníkům nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí*), částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.
§ 5
Odpočitatelné položky
(1)
Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:
a)
zaplacená daň z jmění;
b)
zaplacená daň z pozemků††);
c)
zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
d)
příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
e)
příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f)
příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy.
(2)
Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a)
účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b)
zisk ze závodního stravování;
c)
přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;
d)
příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1969;
e)
částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek;
f)
odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.
§ 6
Daňová sazba
Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 3) s těmito odchylkami:
a)
40 % u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),
b)
50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),
c)
60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,
d)
85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.
§ 7
U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
ČÁST II
Daň z jmění
§ 8
Základ daně
Základem daně z jmění je jmění poplatníka.
§ 9
Jmění poplatníka
(1)
Jmění poplatníka tvoří:
a)
u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b)
u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 5 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
c)
nerozdělený zisk a stav rezerv neodpovídajících právním předpisům.
(2)
Z jmění poplatníka se odečítají:
a)
zůstatková cena
1.
základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení*) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;
2.
samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
3.
základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4.
základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
5.
silničních komunikací s veřejným provozem;
6.
základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.
Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b)
prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
c)
cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;
d)
neuhrazená ztráta;
e)
cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 10
Daňová sazba
Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba 2 %.
§ 11
Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období .
§ 12
Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.
ČÁST III
Daň z objemu mezd
§ 13
Základ daně
Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.
§ 14
Daňová sazba
(1)
Sazba daně z objemu mezd činí:
| při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v % | sazba daně v % z objemu mezd |
|---|---|
| od 0 do 3 | 0,5a |
| nad 3 do 5 | 1,5 + 1a |
| nad 5 do 7 | 3,5 + 1,5a |
| nad 7 do 10 | 6,5 + 3a |
| nad 10 | 15,5 + 6a, |
přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2)
ČÁST IV
Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 15
Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 13 (bod 17). Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění*). Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.
ČÁST V
Přechodná ustanovení
§ 16
Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí*) lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 17
Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
ČÁST VI
Závěrečná ustanovení
§ 18
Daňové přiznání a zdaňovací období
(1)
Podkladem k zjištění základu daně a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(2)
§ 19
Promlčení
(1)
Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2)
Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.
(3)
Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
(4)
Odvody prováděné podle zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznikla po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž povinnost odvodu vznikla.
(5)
Pokud bude proveden úkon k vymáhání odvodu podle odstavce 4, platí obdobně ustanovení odstavce 3.
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 20
V pravomoci orgánů určených zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány je:
a)
rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b)
zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
c)
určit místa a odvětví (obory), případně jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
d)
stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
e)
snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, případně i organizacích;
f)
v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní oborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, popřípadě i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; mají-li tyto orgány hospodářského řízení podřízené organizace v obou republikách, je třeba dohody příslušných orgánů obou republik;
g)
schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresívní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;
h)
povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
ch)
stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,
i)
povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy.
§ 21
Orgány určené zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány mohou:
a)
povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
b)
rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; u organizací v působnosti federálních orgánů může rozhodnout ministerstvo financí Československé socialistické republiky;
c)
stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd
1.
pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;
2.
v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky;
d)
učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
e)
pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.
§ 22
Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních orgánů podle § 20 může povolit vláda Československé socialistické republiky a podle § 21 ministerstvo financí ČSSR, a to pokud jde o případy uvedené v § 21 písm. c) - v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 23
(1)
Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužije:
c)
e)
ustanovení § 3 odst. 6 druhá věta, § 18 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 49, § 50 odst. 3 pokud stanoví odchylky, § 64 odst. 1 až 3, § 65 písm. a), c) a d) [pokud jde o vztah k § 59 odst. 1 písm. b)], § 66 písm. b), c) a e), § 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb.
(2)
Pro poplatníky daně z objemu mezd se nepoužije ustanovení § 6 až 9 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se týkají odvodu z přírůstku mezd; pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se tento zákon nepoužije vůbec.
§ 24
Zrušují se:
a)
b)
ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Kempný v. r.
*)
Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.
