164
VYHLÁŠKA
ze dne 24. listopadu 1971
o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací
Federální cenový úřad spolu s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj stanoví na základě § 47 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:
§ 1
(1)
Ustanovení této vyhlášky platí pro tvorbu cen za
a)
řešení výzkumných a vývojových úkolů plánů rozvoje vědy a techniky;
b)
ostatní výzkumné a vývojové práce a výkony ekonomického a technického zaměření, jež mají povahu technického rozvoje a jsou prováděny socialistickými organizacemi.*)
(2)
Ustanovení této vyhlášky neplatí pro úkoly plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd (Slovenskou akademií věd) s výjimkou úkolů vyplývajících ze státních programů technického rozvoje a úkolů řešených ostatními resorty v rámci státních programů základního výzkumu.
§ 2
Kategorie cen
§ 3
Způsob tvorby cen
(1)
Ceny za řešení a práce podle § 1 odst. 1 (dále jen „úkoly“) se tvoří na základě předběžné kalkulace**) před zařazením úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky, resp. před uzavřením hospodářské smlouvy.
(2)
Předběžná kalkulace se sestavuje buď v členění předepsaném typovým, popřípadě oborovým kalkulačním vzorcem*) nebo pomocí hodinových zúčtovacích sazeb. Tyto sazby stanoví rozpočtovým, příspěvkovým a hospodářským organizacím přímo řízeným ústředními orgány ústřední odvětvový orgán; ostatním organizacím je stanoví nadřízená organizace.
Posouzení předběžné kalkulace u úkolů zahrnutých v plánu rozvoje vědy a techniky je součástí oponentního řízení.
(3)
Ke kalkulovaným nákladům se připočítává zisková přirážka ve výši:
25 % ze zpracovacích nákladů***) u hospodářských organizací,
15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací,
5 % ze zpracovacích nákladů v rozpočtových organizacích jen u úkolů řešených nad rámec plánu (nadplánované úkoly). U plánovaných úkolů se zisková přirážka v rozpočtových organizacích nekalkuluje.
(4)
Cena vytvořená na základě předběžné kalkulace podle odst. 1 se zpřesňuje podrobnou cenovou kalkulací
a)
před započetím každé etapy řešení (výzkum, vývoj, příprava sériové výroby),
b)
při změně věcného rozsahu úkolu, jíž se mění náklady za řešení o více než 3 %.
Zpřesnění, které má za následek zvýšení ceny, lze provést jen pokud s ním odběratel souhlasí.
(5)
Stanovená (zpřesněná) cena se po dokončení prací ověřuje pomocí výsledné kalkulace u všech úkolů, jejichž cena přesahuje 1 mil. Kčs. Výsledná kalkulace použitá pro ověření stanovené ceny bude v položkách přímých nákladů sestavena na podkladě účetní nebo průkazné operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku ve výši sazeb platných v období stanovení ceny.
(6)
Jsou-li skutečné náklady ověřené výslednou kalkulací zvýšené o ziskovou přirážku podle § 3 odst. 3 proti stanovené (zpřesněné) ceně
a)
nižší o více než 5 %, vrací se odběrateli rozdíl mezi ověřenými náklady zvýšenými o zisk (při použití hodinových zúčtovacích sazeb rozdíl mezi skutečnými náklady na jednicový materiál, kooperaci a počtem odpracovaných hodin) a stanovenou (zpřesněnou) cenou sníženou o 5 %.
U úkolů financovaných ze státního rozpočtu vrací se tento rozdíl prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu;
b)
vyšší, cena se nezvyšuje.
(7)
Výše ceny po jejím ověření se dále
a)
může zvýšit maximálně o 10 % v případě, že výsledky řešení významně překračují výsledky předpokládané plánovacím aktem nebo na jeho základě uzavřenou hospodářskou smlouvou,
b)
snižuje v případě, že výsledky řešení nedosahují výsledky předpokládané v plánovacím aktu nebo v hospodářské smlouvě. V případě neúspěšnosti z viny řešitele, sníží se cena minimálně o výši kalkulovaného zisku. Snížení ceny se neprovádí, jestliže závěrečné oponentní řízení prokáže, že konečné výsledky řešení, i když se liší od stanovených cílů, nesnižují úroveň a hodnotu řešení.
(8)
Podrobné podmínky pro úpravu ceny podle odst. 7 stanoví plánovací akt nebo na jeho základě uzavřená hospodářská smlouva.
(9)
Zhodnocení výsledků podle odst. 7 je závaznou součástí závěrečného posouzení oponentní radou jako podkladu pro rozhodnutí příslušného orgánu, popř. organizace o konečné výši ceny.
(10)
U úkolů státních a resortních plánů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nesmí celkový objem cen překročit celkový limit stanovený v příslušných plánech a státních rozpočtech.
(11)
Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů **) nejsou součástí ceny.
§ 4
Náklady rozpočtových organizací
Náklady rozpočtových organizací na řešení výzkumných a vývojových úkolů, pokud nejsou fakturovány, se do ceny nezapočítávají. Uvádějí se však v návrhu jako evidenční hodnota předpokládaných, avšak nefakturovatelných nákladů rozpočtových organizací. Tyto náklady musí být uvažovány v propočtech efektivnosti řešení.
§ 5
Cenové řízení
(1)
Návrh na stanovení ceny za řešení úkolů podle § 1 odst. 1 písm. a) vypracovává řešitel úkolu. Návrh obsahuje
a)
kalkulaci navrhované ceny s podrobnými podklady podle § 3 odst. 1 až 3;
b)
stanovisko realizátora (odběratele) úkolu k navrhované ceně;
c)
návrh plánovacího listu**);
d)
podrobnou analýzu předpokládaných ekonomických i mimoekonomických účinků řešení, včetně propočtu efektivnosti. U úkolů, u nichž výsledkem řešení jsou výrobky, údaje o předpokládaném cenovém limitu těchto výrobků;
e)
časový postup řešení se závaznými termíny.
(2)
Návrh ceny za řešení úkolů předkládá řešitel nadřízenému ústřednímu orgánu s výjimkou úkolů oborových a podnikových a výkonů technického a ekonomického zaměření podle § 1 odst. 1 písm. b). Návrh na stanovení ceny předkládá společně s návrhem na zařazení úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky a na jeho řešení.
(3)
Nadřízený ústřední orgán postoupí návrh oponentní radě***), která jej projedná v termínu stanoveném pro úvodní oponentní řízení spolu s návrhem na řešení úkolu. Oponentní rada ve svém stanovisku k věcné stránce úkolu zaujme stanovisko k navrhované ceně, a pokud výsledkem řešení mají být výrobky, i k horní hranici, kterou cena výrobku z hlediska jeho společenské efektivnosti nesmí překročit a k cenovému limitu stanovenému podle platných předpisů o tvorbě cen daných výrobků. Svá doporučení předá oponentní rada ústřednímu orgánu nadřízenému řešiteli.
(4)
Ústřední orgán nadřízený řešiteli prověří doporučení oponentní rady a předá návrh do dvaceti dnů od obdržení se svým stanoviskem federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, popř. ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR ke schválení (§ 6 odst. 1 až 3), příp. stanoví cenu ve své působnosti (§ 6 odst. 4).
(5)
Pro návrh na stanovení ceny úkolů podle § 1 odst. 1 písm. b) platí ustanovení předchozích odstavců tohoto paragrafu přiměřeně.
§ 6
Působnost ve stanovení cen
(1)
Ceny úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „státní úkoly“) ze státních programů technického rozvoje a státních úkolů mimo programy spadající do odvětví, která jsou v působnosti federálních ústředních orgánů, stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, zpravidla na návrh ústředního orgánu nadřízeného řešiteli. Ceny ostatních státních úkolů ze státních programů technického rozvoje spadajících do odvětví, která jsou v působnosti národních ústředních orgánů, stanoví příslušné ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo SSR v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj rovněž zpravidla na návrh ústředního orgánu nadřízeného řešiteli.
(2)
Ceny státních úkolů mimo státní programy, spadajících do odvětví v působnosti národních ústředních orgánů stanoví příslušné ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo SSR, zpravidla na návrh ústředního orgánu nadřízeného řešiteli.
(3)
Ceny úkolů resortního (odvětvového) plánu rozvoje vědy a techniky stanoví ústřední orgán nadřízený řešiteli.
(4)
Ceny oborových a podnikových úkolů, jakož i úkolů podle § 1 odst. 1 písm. b) stanoví řešitel.
(5)
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj (ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo SSR) event. ústřední orgán podle odst. 3 stanoví cenu za řešení současně s rozhodnutím o řešení úkolu.
(6)
O úpravě ceny podle § 3 odst. 4 až 7 rozhoduje orgán, který je oprávněn ji stanovit.
(7)
Bližší podmínky, za nichž stanovené ceny platí, se uvádějí v plánovacím aktu nebo v uzavřené hospodářské smlouvě.
§ 7
Přechodné ustanovení
Po dobu platnosti zákazu zvyšování cen podle vládního nařízení č. 168/1969 Sb. se položky kalkulačního vzorce kalkulují takto:
a)
materiálové náklady v platných, popř. evidovaných cenách;
b)
jednicové mzdy na úrovni platných mzdových tarifů;
c)
režijní náklady v sazbách plánovaných k 1. 1. 1969. Sazby stanoví, nemají-li je organizace stanoveny, rozpočtovým, příspěvkovým a hospodářským organizacím přímo řízeným ústředními orgány ústřední odvětvový orgán; ostatním organizacím je stanoví nadřízená organizace;
d)
zisková přirážka maximálně do výše podle § 3 odst. 3.
§ 8
Závěrečná ustanovení
(1)
Spory o ceny řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky, vzhledem ke specifické povaze sporů, rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, popř. ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR. Spory o ceny ostatních úkolů rozhodují orgány nadřízené řešiteli po projednání s orgány nadřízenými odběrateli (realizátoru). Toto ustanovení se netýká smluvních sporů, jejichž rozhodování náleží arbitrážním orgánům.
(2)
Výjimky z ustanovení této vyhlášky povoluje federální cenový úřad spolu s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.
(3)
Ruší se
a)
v § 12 písm. g) vyhlášek č. 74/1969 Sb. a 89/1969 Sb. „činnosti spojené s řešením výzkumných a vývojových úkolů (s výjimkou komplexních a samostatných hlavních úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací, které se zařazují do maximálních cen)“,
b)
zařazení do volných cen podle § 12 písm. g) uvedených vyhlášek pro „výkony ekonomického a technického zaměření prováděné socialistickými organizacemi“ pokud mají tyto výkony povahu technického rozvoje,
c)
v Seznamu výrobků a služeb zařazených do kategorie volných cen jako přílohy výnosu Českého cenového úřadu č. 1/1970 Ú. v. ČSR resp. úpravy Slovenského cenového úřadu č. 15/1969 Ú. v. SSR „činnosti spojené s řešením výzkumných a vývojových úkolů (s výjimkou komplexních a samostatných úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací)“,
d)
zařazení do volných cen podle Seznamu výrobků a služeb zařazených do kategorie volných cen jako přílohy výnosu Českého cenového úřadu č. 1/1970 Ú. v. ČSR, resp. úpravy Slovenského cenového úřadu č. 15/1969 Ú. v. SSR „výkony ekonomického a technického zaměření prováděné socialistickými organizacemi, pokud nejsou jejich ceny stanoveny v cenících inženýrských činností nebo projektových prací“ pokud tyto výkony mají povahu technického rozvoje.
(4)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972. Ceny stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do té doby, dokud nedojde ke změnám úkolů, ovlivňujícím stanovené ceny.
Ministr pověřený řízením
Federálního cenového úřadu:
Dr. Rendek, CSc., v. r.
Ministr ČSSR
pro technický a investiční rozvoj:
Ing. Šupka, v. r.
*)
§ 12 písm. g) vyhlášek č. 74/1969 Sb. a č. 89/1969 Sb.
*)
§ 20 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.
***)
Úplné vlastní náklady snížené o náklady na jednicový materiál, nakupované součástí a kooperace.
**)
Podle metodických pokynů pro vypracování návrhů prováděcích plánů rozvoje vědy a techniky.
***)
Směrnice pro oponentní řízení u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky (FMTIR č. j. 11 713/IV-1/1971).
