169
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a Státní banky československé
ze dne 20. prosince 1989,
kterou se provádí devizový zákon
Federální ministerstvo financí a Státní banka československá stanoví podle § 56 devizového zákona č. 162/1989 Sb. (dále jen „zákon“):
§ 1
Ohlašovací povinnost
(k § 9 zákona)
(1)
Hlášení podává devizový tuzemec příslušnému devizovému orgánu písemně. Hlášení musí obsahovat všechny údaje týkající se jeho předmětu.
(2)
Příslušný devizový orgán1) může dohodnout s devizovým tuzemcem - právnickou osobou nebo s podnikatelem podle zvláštního předpisu1a) (dále jen „podnikatel“), kteří jsou povinni podat hlášení, delší lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti.
(3)
Povinnost stanovená devizovému tuzemci - právnické osobě v § 9 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizový peněžní ústav.
§ 2
Péče o pohledávky
(k § 11 zákona)
Devizový tuzemec se nemusí domáhat splnění svých pohledávek vůči devizovým cizozemcům žalobou, jestliže náklady vedení sporu by byly neúměrné výši pohledávky nebo jestliže nelze důvodně očekávat kladný výsledek sporu.
Nabídková povinnost
§ 3
[k § 12 odst. 1 písm. a) zákona]
Devizový tuzemec - právnická osoba, která nemá stanoven rozsah nabídkové povinnosti závazným výstupem státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje nebo devizového plánu a podnikatel, jsou povinni nabídnout za československou měnu devizovému peněžnímu ústavu ke koupi 30 procent získaných devizových prostředků. Úleva stanovená v § 12 odst. 2 písm. b) zákona tím není dotčena.
§ 4
(k § 12 odst. 6 zákona)
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba má při plnění nabídkové povinnosti prodejem devizových prostředků v měnách, které nejsou směnitelné, nárok na výplatu odběrních poukazů vydaných podle zvláštních předpisů,2) jde-li o:
a)
úspory ze zahraničních pracovních cest,
b)
úspory z pracovních příjmů vyplácených československými nebo zahraničními orgány a organizacemi osobám vysílaným do socialistických států,
c)
honoráře.
(2)
Při koupi odběrních poukazů za měnu uvedenou v odstavci 1 se použije kurs určený Státní bankou československou podle zvláštních předpisů.3)
§ 5
(k § 16 zákona)
Devizový tuzemec - fyzická osoba a devizový tuzemec - právnická osoba, pokud se jedná o církev nebo nadaci, může splnit nabídkovou povinnost podle § 12 zákona koupí zboží nebo přijetím služeb za devizové prostředky u tuzemské právnické osoby oprávněné k této činnosti podle zvláštních předpisů4) nebo koupí odběrních poukazů.2)
Smluvní převzetí peněžních závazků a placení ve prospěch devizových cizozemců
(k § 23 a 24 zákona)
§ 6
(1)
Devizový tuzemec může rovněž bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v československé měně nebo do zahraničí, jde-li o:
a)
příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci, pokud prokáže, že jeho členství bylo registrováno příslušným tuzemským orgánem,
b)
nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,
c)
výdaje za nezbytné lékařské ošetření v zahraničí,
d)
výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, resp. jejich ostatků do tuzemska,
e)
částky stanovené na základě správních a jiných rozhodnutí československých úřadů nebo organizací v případech úrazu nebo jiného ublížení na zdraví a poškození majetku,
f)
poplatky za obstarání úředních dokladů v zahraničí potřebných k projednání dědictví, výživného nebo důchodu,
g)
věcné výdaje spojené s účastí na mezinárodních festivalech, přehlídkách, soutěžích, výstavách a obdobných akcích v zahraničí, pokud tato účast byla příslušnými československými orgány schválena,
h)
částky na úhradu pokut a kaucí vyměřených příslušnými zahraničními orgány,
i)
poplatky za přihlášky k výstavám drobného zvířectva pořádaným v zahraničí nebo náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,
j)
podpory devizovým cizozemcům do výše 2000 Kčs ročně, prokáže-li devizový tuzemec originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy, že se jedná o naléhavý a sociálně nutný případ. Ve výjimečných případech lze tento doklad nahradit čestným prohlášením devizového tuzemce,
k)
výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí,
l)
sazby a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,
m)
náhradu nákladů vzniklých vyřízením dožádání tuzemského justičního orgánu v zahraničí.
(2)
Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec prokázat doklady. V případech uvedených pod písmenem c) potvrzením příslušného tuzemského zdravotnického zařízení o nezbytnosti lékařského zákroku, v případech kaucí uvedených pod písmenem h) potvrzením československého zastupitelského úřadu nebo federálního ministerstva zahraničních věcí.
(3)
Devizový tuzemec může bez devizového povolení převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci uvedený v odstavci 1 písm. i), j), k), pokud z něj vyplývá povinnost splnit jej platbou do zahraničí jen tehdy, potvrdí-li mu devizový peněžní ústav před převzetím závazku, že si může u něj nakoupit za československou měnu devizové prostředky potřebné ke splnění tohoto závazku.
§ 7
Devizový tuzemec může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a při plnění tohoto závazku platit ve prospěch devizového cizozemce v tuzemsku v československé měně v hotovosti nebo na jeho cizozemský účet vedený v československé měně:
a)
za zboží nebo služby v rozsahu jeho oprávnění k zahraničně obchodní činnosti,4)
b)
za zboží nakoupené v kulturních střediscích a obdobných obchodních zařízeních cizích států v tuzemsku,
c)
za materiály poskytnuté nebo zapůjčené zahraničními právnickými a fyzickými osobami, pokud se tyto materiály vztahují k předmětu činnosti tuzemské právnické osoby, včetně poštovného za vrácení zapůjčených materiálů,
d)
za užívání majetku devizového cizozemce devizovým tuzemcem - právnickou osobou (např. dopravní prostředek, místnost, zařízení),
e)
za nevyužité letenky, jízdenky, benzínové poukázky z cest v tuzemsku,
f)
cenu losů,
g)
vstupné při vystoupeních zahraničních souborů, divadel, cirkusů a jiných kulturních akcích pořádaných v tuzemsku,
h)
ceny získané při účasti na sportovních, kulturních a obdobných soutěžích pořádaných v tuzemsku,
i)
částky za výhry získané v loteriích a sázkových hrách schválených příslušnými československými orgány,
j)
konzulární poplatky včetně poplatků vízových a všechny vedlejší poplatky včetně úhrad hotových výloh,
k)
odměnu na základě pracovněprávního vztahu,
l)
stipendia zahraničních studentů studujících v tuzemsku na vysokých školách a výdaje spojené se stážemi a studijními pobyty devizových cizozemců v tuzemsku,
m)
úhradu věcných výdajů devizového cizozemce spojenou s jeho účastí na mezinárodních festivalech, přehlídkách, soutěžích, výstavách a obdobných akcích pořádaných v tuzemsku,
n)
nájemné z tuzemských nemovitostí devizových cizozemců na účty nájemného,
o)
pojistnou náhradu z pojistek placených u tuzemské pojišťovny v československé měně,
p)
honoráře za jednotlivé články, překlady, recenze, přednášky, konzultace, odborné posudky,
r)
honoráře vyplácené výkonným umělcům jako odměna za provedený umělecký výkon od oprávněné organizace a za smluvní užití děl v tuzemsku, placené subjektům autorských práv prostřednictvím oprávněné právnické osoby,
s)
odměny za využití vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů jejich autorům nebo spoluautorům - devizovým cizozemcům prostřednictvím k tomu oprávněné právnické osoby,
t)
za sběrné suroviny a za vratné obaly nabídnuté devizovým cizozemcem příslušné tuzemské organizaci.
§ 8
Devizový tuzemec - fyzická osoba může rovněž bez devizového povolení smluvně převzít v zahraničí peněžní závazek vůči devizovému cizozemci, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít devizové prostředky získané během svého pobytu v zahraničí výhrou v loterii nebo v jiné obdobné hře (např. sázkové hry).
§ 9
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení platit v tuzemsku za devizového cizozemce, který byl dříve devizovým tuzemcem a zdržuje se v zahraničí, jeho závazky vůči České státní spořitelně a Slovenské státní spořitelně a vůči České státní pojišťovně a Slovenské státní pojišťovně. Devizový tuzemec - fyzická osoba, která tento závazek za devizového cizozemce uhradila, nemá povinnost protihodnotu tohoto plnění od devizového cizozemce vymáhat.
(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení uhradit za devizového cizozemce částku vybíranou československými orgány za vydání úředního potvrzení a není povinna její protihodnotu od něj vymáhat.
§ 10
Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
(k § 24 odst. 3 a k § 40 odst. 3 zákona)
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty částky 1000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 1000 Kčs se provede příslušným kursem stanoveným pro prodej deviz v kursovním lístku Státní banky československé platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí. U ostatních měn stanoví přepočítací poměry Státní banka československá.
(2)
Plnění zákonné vyživovací povinnosti podle odstavce 1 se může uskutečnit jen do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného, nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí tyto převody za podmínky vzájemnosti.
(3)
Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. Devizový tuzemec musí prokázat, že zákonná vyživovací povinnost trvá. Za tím účelem odevzdá devizovému peněžnímu ústavu, jehož prostřednictvím se převod provádí, potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže.
Nakládání s pohledávkami a jinými hodnotami
(k § 26 zákona)
§ 11
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení použít v zahraničí svoji pohledávku vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska nelze uskutečnit na základě zahraničního právního předpisu, až do výše 50 procent částky vyplacené zahraničním peněžním ústavem.
§ 12
Devizové povolení se nevyžaduje:
a)
k úhradě zahraničních daní a poplatků z pohledávek devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům,
b)
k úhradě prokazatelné odměny a výloh cizozemským zmocněncům zastupujícím devizové tuzemce při projednávání jejich dědických nároků, nároků na výživné a důchod ze zahraničí nebo při prodeji jejich nemovitostí v zahraničí,
c)
k placení výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, z pohledávek vzniklých v zahraničí z výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem,
d)
k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničním peněžním ústavům za úschovu a správu cenných papírů na vrub pohledávek z jejich výnosů.
§ 13
Devizový tuzemec - právnická osoba, na kterou se nevztahuje úleva stanovená v zákoně,5) může bez devizového povolení odepsat pohledávku vůči devizovému cizozemci představující v jednotlivém případě nejvýše protihodnotu 50 000 Kčs vypočtenou kursem dané cizí měny podle druhu platu ke dni splatnosti této pohledávky, pokud byly vyčerpány veškeré právní možnosti k jejímu uplatnění a vymožení. Ustanovení § 2 tím není dotčeno.
§ 14
[k § 28 odst. 2 písm. b) zákona]
Vyjádření,6) že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze, Moravské muzeum v Brně, Slovenské národní muzeum v Bratislavě, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost.
Vývoz a dovoz peněžních prostředků v československé měně
(k § 33 zákona)
§ 15
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí v cestovním styku peněžní prostředky v československé měně do výše 500 Kčs.
(2)
Devizový cizozemec může bez devizového povolení dovézt do tuzemska a vyvézt z tuzemska v cestovním styku peněžní prostředky v československé měně do výše 100 Kčs. Devizový cizozemec může na základě mezinárodní smlouvy bez devizového povolení dovézt peněžní prostředky v československé měně ve výši nad 100 Kčs, pokud prokáže orgánům celní správy potvrzením banky své země, že mu tyto prostředky na cestu do tuzemska prodala. Nejvýše do této výše může devizový cizozemec peněžní prostředky v československé měně vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.
(3)
Devizový tuzemec - fyzická osoba, která pracuje v zahraničí, a devizový cizozemec - fyzická osoba, která pracuje v tuzemsku a překračuje za účelem výkonu zaměstnání v pohraničním styku státní hranice, může bez devizového povolení vyvážet nejvýše 100 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska.
(4)
Devizový cizozemec pracující dlouhodobě v tuzemsku může v případě cesty do zahraničí za účelem čerpání dovolené, z důvodů rodinných, krátkodobé služební cesty apod. bez devizového povolení vyvézt do zahraničí kromě částky uvedené v odstavci 2 peněžní prostředky v československé měně do výše 500 Kčs s podmínkou, že je doveze zpět do tuzemska. Tyto prostředky je povinen si nechat při vývozu potvrdit orgány celní správy.
§ 16
(1)
Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet v cestovním styku kromě částek stanovených v § 15 československé platné mince ze stříbra v počtu do dvou kusů od každé hodnoty za podmínky, že je nakoupil od Státní banky československé nebo devizového peněžního ústavu nebo od jiné právnické osoby, jíž bylo uděleno povolení podle zvláštních předpisů,7) a předloží o tom potvrzení.
(2)
Podmínka zpětného dovozu (§ 33 odst. 4 zákona) se na hodnoty uvedené v odstavci 1 nevztahuje.
§ 17
(1)
Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí nejvýše pět ročníkových sad platných československých mincí.
(2)
Podmínka zpětného dovozu (§ 33 odst. 4 zákona) se na hodnoty uvedené v odstavci 1 nevztahuje.
§ 18
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr financí Československé socialistické republiky:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Předseda Státní banky československé:
Ing. Potáč v. r.
1)
§ 7 zákona.
1a)
Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
2)
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex.
3)
Zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé.
4)
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění zákon č. 184/1988 Sb.).
5)
Ustanovení § 3 této vyhlášky se nevztahuje na daně a poplatky podle platných předpisů vybírané nebo srážené v zahraniční měně. Tyto devizové prostředky nabídkové povinnosti nepodléhají, protože se odvádějí do příslušného rozpočtu ve měně, v níž jsou vybírány popřípadě sráženy.
6)
§ 28 odst. 2 písm. b) zákona.
7)
Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.