Zákon č. 105/1990 Sb.

Občané mohou individuálně provozovat podnikatelskou činnost v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ke společnému provozování podnikatelské činnosti občané mohou vytvářet obchodní společnosti,¹) tichou společnost nebo konsorcium.²)

Podnikatelskou činností podle tohoto zákona se rozumí trvalé provozování výroby, obchodu nebo poskytování služeb a prací anebo jiných činností za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů (dále jen „podnikání“).

Tento zákon se nevztahuje na tvorbu děl ve smyslu autorského zákona, na zemědělskou výrobu, na výkon výdělečné činnosti lékařů a jiných zdravotnických pracovníků, ověřovatelů (auditorů) a na poskytování právní pomoci, popřípadě na výkon obdobných specializovaných činností, pokud jsou upraveny zvláštními předpisy.

Občan podnikající podle tohoto zákona (dále jen „podnikatel“) může provozovat i činnost vyhrazenou zvláštními předpisy organizacím,³) a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako organizace, s výjimkou činnosti vyhrazené takto státu nebo zvláštním předpisem určené organizaci.⁴)

Podnikateli nelze stanovit povinnosti ve státním plánu hospodářského a sociálního rozvoje.

Podnikatel může při podnikání zaměstnávat neomezený počet pracovníků.

Vztah podnikatele a pracovníka se řídí pracovněprávními předpisy.⁵) Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely.

Podnikatel je oprávněn za účelem podnikání nabývat majetek v neomezeném rozsahu.

Oprávnění k podnikatelské činnosti podle tohoto zákona vzniká registrací provedenou na základě žádosti u orgánu příslušného k registraci.

Orgán příslušný k registraci provede registraci, pokud podmínky a náležitosti žádosti odpovídají ustanovením tohoto zákona.

Podmínkou registrace je věk nejméně 18 let žadatele, jeho způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná kvalifikace, pokud ji povaha podnikání vyžaduje.

Bezúhonnost orgán příslušný k registraci posuzuje ve vztahu k předmětu podnikání s ohledem na ochranu práv jiných občanů a organizací.

Je-li podle zvláštních předpisů⁶) k výkonu činnosti, která má být předmětem podnikání, třeba zvláštního povolení, oprávnění nebo průkazu způsobilosti, nelze registraci provést bez předložení příslušného dokladu.

V případě, že podnikatel má v úmyslu uskutečňovat podnikatelskou činnost, jejímž předpokladem je určitá odborná kvalifikace, způsobilost nebo oprávnění, prostřednictvím vedoucího nebo jiného pracovníka, musí uvedené podmínky splňovat tento vedoucí nebo jiný pracovník.

V žádosti o registraci žadatel uvede

K žádosti o registraci je žadatel povinen připojit

Žadatel, který nemá trvalé bydliště na území Československé federativní republiky, přiloží též povolení k podnikání, udělené příslušným ústředním orgánem státní správy republiky, na jejímž území hodlá podnikat.

Orgán příslušný k registraci může upustit od požadavku předložení dokladu o odborné kvalifikaci, jestliže žadatel jiným způsobem prokáže přiměřenou praxi a zkušenosti v oboru podnikání, o jehož registraci žádá.

Rozhodnutí o registraci obsahuje náležitosti uvedené v § 8 odst. 1, popřípadě i časové omezení registrace, pokud o ně žadatel požádal.

Orgán příslušný k registraci zašle opis rozhodnutí o registraci orgánu vykonávajícímu správu daně, příslušné pojišťovně a příslušnému orgánu státní statistiky. Jde-li o podnikatele, který má bydliště na území Československé federativní republiky, zašle opis rozhodnutí o registraci i orgánu, který provádí jeho sociální zabezpečení.

Na základě oznámení podle odstavce 2 přidělí příslušný orgán státní statistiky podnikateli identifikační číslo.

Podnikatel je povinen orgánu příslušnému k registraci oznámit všechny změny týkající se údajů a dokladů, které je povinen uvést a předložit při podání žádosti o registraci, popřípadě předložit doklady o nich, a to do 15 dnů od vzniku těchto změn.

Na základě hlášení podnikatele podle odstavce 1 orgán příslušný k registraci rozhodne o změně rozhodnutí o registraci anebo registraci zruší.

Orgán příslušný k registraci zruší registraci, jestliže

Orgán příslušný k registraci může registraci zrušit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky nebo povinnosti vyplývající z rozhodnutí o registraci, z tohoto zákona nebo z ostatních obecně závazných právních předpisů nebo porušuje zásady poctivého obchodního styku nebo hospodářské soutěže;⁹) byla-li registrace zrušena z těchto důvodů může občan požádat o novou registraci nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.

Orgán příslušný k registraci může registraci zrušit z důvodů uvedených v odstavci 2 nejdéle do tří měsíců od zjištění důvodů, které jej ke zrušení registraci opravňují, nejpozději však do jednoho roku od jejich vzniku.

V rozhodnutí o zrušení registrace stanoví orgán příslušný k registraci lhůtu potřebnou pro ukončení podnikání, splnění uzavřených smluv a pro ukončení případných pracovněprávních vztahů.

Orgán příslušný k registraci zašle opis rozhodnutí o změně nebo zrušení registrace orgánu, vykonávajícímu správu daně, příslušné pojišťovně, příslušnému orgánu, který provádí sociální zabezpečení podnikatele, a příslušnému orgánu státní statistiky. Je-li podnikatel zapsán do podnikového rejstříku, zašle orgán příslušný k registraci opis rozhodnutí o zrušení registrace příslušnému rejstříkovému soudu.

Orgán příslušný k registraci pozastaví podnikateli výkon té podnikatelské činnosti, k jejímuž výkonu je nezbytná podle § 7 odst. 4 odborná kvalifikace, způsobilost nebo oprávnění, jež podnikatel nemá, a kterou vykonával za něho vedoucí nebo jiný pracovník, který podle oznámení podnikatele přestal být jeho pracovníkem. Po předložení dokladů, kterých je k podnikání třeba podle § 7 odst. 3 nebo 4 tohoto zákona, orgán příslušný k registraci své rozhodnutí o pozastavení výkonu podnikatelské činnosti zruší.

Oprávnění k podnikatelské činnosti zaniká

Nezaniká-li smrtí podnikatele činnost uvedená v rozhodnutí o registraci, přecházejí jeho práva a povinnosti z podnikatelské činnosti na jeho dědice, a to pouze na dobu nezbytně nutnou ke splnění povinností ze závazků vzniklých před smrtí podnikatele. Podmínkou dalšího podnikání je oprávnění podle § 6.

Pokud v předchozím kalendářním roce přesáhl základ daně¹⁰) podnikatele z jeho podnikatelské činnosti částku 540 000 Kčs a zaměstnává v pracovním poměru více než 25 pracovníků, je povinen zapsat se do podnikového rejstříku.¹¹) Návrh na zápis je podnikatel povinen podat do 15. února následujícího roku a současně o této skutečnosti vyrozumět orgán příslušný k registraci.

Podnikatel, který byl podle odstavce 1 zapsán do podnikového rejstříku, zůstává v tomto rejstříku zapsán i v případě, že v následujících letech nesplní podmínky uvedené v odstavci 1.

Do podnikového rejstříku se může při zahájení soukromého podnikání nebo na počátku kalendářního roku, nejdéle do 15. února, zapsat registrovaný podnikatel bez ohledu na ustanovení odstavce 1.

Na podnikatele zapsaného do podnikového rejstříku se vztahují ustanovení právních předpisů upravujících práva a povinnosti československých právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to povaha věci nevylučuje.

Předpisy o normalizaci¹²) a metrologii¹³) se vztahují na všechny podnikatele.

Na věci ve vlastnictví podnikatele, sloužící k podnikání, se vztahují ustanovení obecně závazných právních předpisů o osobním vlastnictví a spoluvlastnictví, s výjimkou ustanovení občanského zákoníku o zdroji, účelu a o předmětu osobního vlastnictví.¹⁴)

Podnikatel může nakládat též s právy a jinými hodnotami spojenými s podnikatelskou činností.

K použití majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů potřebuje podnikatel při zahájení podnikání souhlas druhého manžela. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela nepotřebuje.

Soud na návrh jednoho z manželů zruší bezpodílové spoluvlastnictví manželů v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti.

Je-li podnikatelská činnost po zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem.

Podnikatel může jednat prostřednictvím zástupce. Pracovník podnikatele je jako jeho zástupce oprávněn k právním úkonům, k nimž při plnění pracovních úkolů obvykle dochází. Pro zastoupení na základě plné moci platí ustanovení občanského zákoníku.

Občanskoprávní vztahy mezi podnikateli a jinými občany se řídí občanským zákoníkem, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak.

Právní vztahy při uskutečňování podnikatelské činnosti mezi podnikateli a československými právnickými osobami, jakož i mezi podnikateli navzájem se řídí hospodářským zákoníkem, s výjimkou ustanovení, jež stanoví bez souhlasu stran vznik povinnosti uzavřít, změnit nebo zrušit smlouvu nebo pravomoc založit, změnit nebo zrušit závazkové vztahy, jakož i těch ustanovení, která svým obsahem neodpovídají povaze soukromého podnikání občanů nebo jsou v rozporu s postavením podnikatele, vymezeným v zákoně.

Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen předmět úpravy zákoníku mezinárodního obchodu.

Podnikatel je oprávněn provádět zahraničně hospodářskou činnost za podmínek stanovených zvláštními předpisy.¹⁵)

Podnikatel není vázán lhůtami, které jsou stanoveny občanským zákoníkem pro provedení služby a pro odstranění vady poskytnuté služby.¹⁶) Vady poskytnuté služby je povinen odstranit ve lhůtě dohodnuté se zákazníkem; nedojde-li k dohodě o lhůtě k odstranění vady, je povinen tuto vadu odstranit ve lhůtě přiměřené povaze služby a okolnostem jejího poskytování.

Při přijetí věci k opravě, úpravě nebo ke zhotovení věci na zakázku je povinen podnikatel vydat písemné potvrzení o jejím převzetí. Potvrzení o přijetí objednávky¹⁷) je povinen vydat jen na žádost zákazníka. Tyto povinnosti nemá, je-li služba poskytnuta na počkání.

O rozsahu poskytnuté služby a o zaplacení ceny za ni je podnikatel povinen vydat písemné potvrzení jen tehdy, pokud o to zákazník požádá.

Odpovědnost podnikatele za škodu vzniklou při podnikání jiným občanům se řídí ustanoveními občanského zákoníku o této odpovědnosti organizací, popřípadě organizací poskytujících služby, jde-li o škodu vzniklou při jejich poskytování.

Registrací vzniká zákonné pojištění odpovědnosti podnikatele za škodu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, za kterou podnikatel odpovídá podle zákoníku práce.¹⁸)

Bližší podmínky tohoto pojištění včetně sazby pojistného upraví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky.

Podnikatel je při podnikání povinen na vyzvání oprávněných orgánů prokázat své oprávnění k podnikání. Dále je při podnikání oprávněn a povinen používat obchodní název (firmu) uvedený v rozhodnutí o registraci.

Prodávat zboží a poskytovat služby na území Československé federativní republiky může podnikatel na místech, která má právo užívat, na trzích nebo na jiných místech k tomu určených.

Podnikatel je povinen vést účetnictví, kterým prokazuje příjmy, výdaje a výsledek podnikatelské činnosti, majetek sloužící k jejímu provozování a závazky z této činnosti vyplývající.

Podnikatel vede jednoduché nebo podvojné účetnictví v souladu se stanovenými účetními zásadami.

Postavení, práva a povinnosti odborových orgánů, stanovená právními předpisy, nejsou tímto zákonem dotčena.

Podnikatel je při podnikání povinen co nejúčinněji chránit životní a přírodní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, a zejména dbát toho, aby neohrožoval zdraví jiných občanů; z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního a přírodního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

Podnikatel je povinen budovat zařízení na ochranu životního a přírodního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

Rozhodnutí o registraci, změně registrace a zrušení registrace podle tohoto zákona jsou přezkoumatelná krajským soudem podle zvláštních předpisů.¹⁹)

Návrh na přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 lze krajskému soudu podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení²⁰) ve lhůtě podle zvláštních předpisů.²¹)

Povolení k prodeji zboží a poskytování jiných služeb, udělená občanům před nabytím účinnosti tohoto zákona podle nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru, nebo podle nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru, se považují za registraci podle tohoto zákona. Občan, kterému bylo takové povolení uděleno, se považuje za podnikatele a jeho právní poměry se nadále řídí tímto zákonem, ledaže výkon těchto činností je upraven zvláštními předpisy.

Souhlas národního výboru udělený občanům k poskytování dočasného ubytování v soukromí před nabytím účinnosti tohoto zákona podle nařízení vlády České socialistické republiky č. 63/1984 Sb., o poskytování dočasného ubytování v soukromí se souhlasem národního výboru, nebo podle nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 64/1984 Sb., o poskytování dočasného ubytování v soukromí se souhlasem národního výboru, se považuje za registraci podle tohoto zákona. Občan, kterému byl takový souhlas udělen, se považuje za podnikatele a jeho právní poměry se nadále řídí tímto zákonem.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech používá termín „prodej zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru“ nebo „poskytování dočasného ubytování v soukromí se souhlasem národního výboru“ anebo „poskytování věcných plnění a výkonů občany na základě povolení národního výboru“, rozumí se tím podnikání podle tohoto zákona.

Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem způsob odpisu základních prostředků.

Po dni účinnosti tohoto zákona se nepoužijí tato ustanovení:

Zrušují se § 397 odst. 4, § 489a a § 490 odst. 2 občanského zákoníku a zákon č. 272/1949 Sb., o řízení výroby a distribuce v oboru působnosti ministra informací a osvěty, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.