588
ZÁKON
ze dne 24. listopadu 1992
o dani z přidané hodnoty
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku , zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku “).
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a)
dodání zboží a převod nemovitostí nebo přechod nemovitostí při veřejné dražbě (dále jen „převod nemovitostí “), při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření,
b)
poskytování služeb
uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
c)
obratem výnosy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví nebo příjmy za zdanitelná plnění, u osob účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u osob, které nejsou považovány za účetní jednotku; do obratu se nezahrnují plnění osvobozená od daně podle § 25 a daň u plátce daně (dále jen „plátce“),
d)
daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží ,
e)
daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
q)
r)
finančním pronájmem (finačním leasingem) přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání, jestliže si strany ve smlouvě o poskytnutí zboží či nemovitosti sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost , která je předmětem smlouvy, během platnosti této smlouvy nebo po jejím zániku,
s)
t)
u)
v)
w)
x)
y)
z)
nájmem věci i podnájem věci, pokud tento zákon nestanoví jinak,
aa)
ab)
ad)
ae)
ag)
ah)
ai)
aj)
§ 2a
Vymezení pojmu peníze
(1)
(2)
Za zboží se pro účely zákona také považují
a)
bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,
b)
bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,
c)
materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.
§ 2b
Místo plnění
(1)
Místem plnění je při dodání zboží
a)
místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží ; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,
b)
místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,
c)
místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.
(2)
Místem plnění při převodu nemovitosti a nedokončené stavby je místo, kde se nemovitost nebo nedokončená stavba nachází.
(3)
Místem plnění při poskytování služeb je
a)
místo, kde má právnická osoba poskytující službu své sídlo, pokud nemá své sídlo v tuzemsku , provozovna, ve které služby poskytuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b)
místo, kde má fyzická osoba poskytující službu provozovnu, pokud nemá provozovnu, bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,
c)
místo, kde se nemovitost nachází, při poskytování služeb vztahujících se k nemovitostem , včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,
d)
místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb , pokud tento zákon nestanoví jinak,
e)
místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb , ubytovacích služeb , služeb veřejného stravování, průvodcovských služeb , poradenských služeb , finančních služeb , pojišťovnictví, obchodních a zprostředkovatelských služeb , advokátních, informačních a překladatelských služeb a vzdělávacích činností.
§ 3
Osoby, které jsou povinny platit daň
(1)
Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jímž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.
ČÁST DRUHÁ
UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU
HLAVA I
SUBJEKTY DANĚ
§ 4
Osoby podléhající dani
Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které podnikají v tuzemsku , případně uskutečňují činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem. Osobami podléhajícími dani nejsou osoby, které uskutečňují pouze zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25.
§ 5
Plátci
(1)
Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat . Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat .
(2)
Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat . Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.
(3)
Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.
(4)
O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 2 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak. O zrušení registrace je oprávněn požádat plátce, který přestane být osobou podléhající dani. Plátci podle odstavce 2 mohou za podmínek uvedených ve větě první požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace až po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu ze zdanitelných plnění uskutečňovaných mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na účastníka tohoto sdružení. Podíl obratu připadající na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem.
(5)
V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován ke dni zrušení registrace, u kterého uplatnil odpočet daně , případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu . Tato povinnost se týká i dovezeného zboží , které plátce užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu a které bylo propuštěno do volného oběhu a které není k datu zrušení registrace součástí obchodního majetku plátce, a to z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.10a) Při stanovení daně plátce postupuje u obchodního majetku , u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 1, tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3b) ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3c) z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.3c) U obchodního majetku , u kterého uplatnil odpočet daně podle § 19a odst. 3, postupuje tak, že odvede daň ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu, ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu, z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu3c) a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu, kterou upraví koeficientem podle § 20. O tuto částku sníží daň na vstupu, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností, na osobní automobily pořízené od osoby, která není plátcem, a na stavby , pokud ke zrušení registrace dojde po uplynutí 5 let od jejich kolaudace nebo nabytí.
(6)
Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví, který nebude pokračovat v živnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,3e) která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti , povinna odvést daň z vydaného majetku podle odstavce 5. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydáván dědici, případně správci dědictví, který bude pokračovat v živnosti a současně je plátcem a nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni vydání majetku dědici, případně správci dědictví. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.
(7)
Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u obchodního majetku evidovaného ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci způsobem uvedeným v § 19 až 22. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u obchodního majetku pořízeného nejdříve 12 měsíců před dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na obchodní majetek vytvořený vlastní činností . Odpočet daně se uplatní ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3b) ze zůstatkové ceny pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,3c) z hodnoty nedokončeného pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu3c) a pořizovací ceny zásob zjištěné podle zvláštního právního předpisu.3c) V případě majetku nabytého vkladem se odpočet daně uplatní z ceny, která byla v době jeho vložení základem daně u vkladatele, snížené o příslušnou částku odpisů stanovených podle výše uvedených druhů majetku.
(8)
Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.
(9)
Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu,3d) které byly plátcem, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází nebo je převáděno jmění ze společnosti nebo družstva zrušených bez likvidace, a to ke dni zápisu přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku nebo ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení registrace ve smyslu odstavce 5 s povinností uplatnit daň na výstupu, pokud se všechny nástupnické osoby staly plátci. Při změně právní formy na jinou formu podle zvláštního právního předpisu,3d) kdy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejich společníků, právnická osoba nepřestává být plátcem. Právnická osoba je povinna do 20 dnů ode dne zápisu změny právní formy v obchodním rejstříku oznámit tuto změnu správci daně , který ji vyznačí na osvědčení o registraci. Obdobně se postupuje v případě, kdy
a)
fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje, a jejíž je jediným zakladatelem,
b)
dojde ke zrušení právnické osoby, která je plátcem, založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel,
c)
dojde k přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku nebo subjektu, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, jsou-li plátci.
(10)
O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 500 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.
§ 6
Osoby mající zvláštní vztah k plátci
(1)
Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují
a)
osoby, které jsou ekonomicky, personálně nebo jinak spojené s plátcem,
b)
osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci,
c)
osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.
(2)
Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah za účelem snížení daňové povinnosti některé z nich. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.
HLAVA II
PŘEDMĚT DANĚ
§ 7
Předmět daně
(1)
Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku , pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považuje také
a)
použití zboží , služeb , staveb a nedokončených staveb , u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním,
b)
použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
c)
technické zhodnocení motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu , jehož výsledkem je osobní automobil , u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
d)
e)
vyřazení majetku, u něhož byl uplatněn odpočet daně nebo byl pořízen bez daně, z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, pro osobní potřebu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
f)
užívání osobního automobilu pořízeného plátcem za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, jestliže nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,
g)
přeúčtování služeb , které byly poskytnuty s místem plnění mimo tuzemsko a jsou v tuzemsku přeúčtovány za cenu vyšší než pořizovací,
h)
dodání zahraničního zboží 3g) v celních režimech, ve kterých nevznikla povinnost vyměření daně, nebo je-li zboží dočasně uskladněno, s výjimkou případů, kdy dovážející osoba takové zboží vyveze zpět do zahraničí, přičemž se musí jednat o stejnou osobu, která zboží dovezla, pokud je prodáváno za cenu vyšší než pořizovací, případně pokud jeho cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) převyšuje jeho pořizovací cenu,3c)
i)
předání dovezeného zboží další osobě, jestliže byl dovozcem uplatněn nárok na odpočet daně po propuštění tohoto zboží do volného oběhu, přičemž předmětné zboží zůstává ve vlastnictví zahraniční osoby ,
j)
činnosti uskutečňované organizační složkou ve prospěch svého zřizovatele nebo jeho organizačních složek v jiném státě.
(3)
Použití stavby podle odstavce 2 písm. a) a vyřazení stavby z obchodního majetku plátce podle odstavce 2 písm. e) je zdanitelným plněním pouze v případě, že ode dne kolaudace nebo nabytí stavby , případně jejího vložení do obchodního majetku do dne uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. k) nebo q) neuplynulo více než 5 let. Technické zhodnocení najatého hmotného majetku podle odstavce 2 písm. d) je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud ode dne jeho provedení, v případě stavby ode dne kolaudace , pokud stavba kolaudaci podléhá, do dne jeho přeúčtování na pronajímatele nebo do dne ukončení nájmu neuplynulo více než 5 let.
(4)
Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení osobě, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí vkládaného majetku uplatnil odpočet daně , případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu .
(6)
Za zdanitelné plnění se u subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, považují činnosti prováděné v rámci jejich hlavní činnosti.
(7)
Za zdanitelné plnění se považují opravy najatého hmotného majetku provedené nájemcem nad rámec obvyklého udržování. Za obvyklé udržování se považuje udržování, jehož rozsah je uveden v nájemní smlouvě a které je spojeno s každodenním užíváním, bez něhož nelze majetek využívat pro účely uvedené v nájemní smlouvě. Pokud rozsah obvyklého udržování není výslovně uveden v nájemní smlouvě, pak se pro účely tohoto ustanovení vychází z vymezení povinností nájemce podle zvláštního právního předpisu.5c)
§ 8
Plnění, která nejsou zdanitelná
Zdanitelným plněním není
a)
dodání zahraničního zboží 3g) v režimech, kdy dosud nevznikla povinnost vyměřit daň,
b)
vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
c)
bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby , jehož pořizovací cena bez daně nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o reklamní nebo propagační předmět, který je předmětem spotřební daně,
d)
prodej a nájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, s výjimkou podnájmu majetku,
e)
dodání osobního automobilu , při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud
1.
při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
2.
při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
3.
při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
f)
dodání osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu, pokud
1.
při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,
2.
při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen, nebo
3.
při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
g)
dodání osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud tento zákon nestanoví jinak, nebo od osoby, pro niž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, nebo prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud
1.
při prodeji prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
2.
při bezúplatném dodání cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu10a) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně, nebo
3.
při dodání formou finančního pronájmu reprodukční pořizovací cena3c) nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,
h)
vyřazení osobního automobilu z obchodního majetku plátce, který je fyzickou osobou, do osobního užívání, pokud byl pořízen od osoby, která není plátcem, nebo pokud byl pořízen od osoby, pro niž nebyl prodej zdanitelným plněním, nebo byl pořízen přede dnem registrace plátce,
i)
dodání vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4 nebo byly pořízeny bez daně,
j)
bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 10 nebo která byla pořízena pro účely reprezentace16b) bez daně,
l)
postoupení pohledávky, pokud tento zákon nestanoví jinak,
