Vyhláška Ministerstva hospodářství České republiky č. 617/1992 Sb.

Z plnění povinností stanovených zákonem vyplývají pro organizaci¹) tyto úkoly:

Úhradu z dobývacího prostoru vypočítává organizace v členění podle podílu plochy dobývacího prostoru příslušející území obcí, na němž se dobývací prostor rozkládá. Podkladem pro výpočet úhrady je celková plocha dobývacího prostoru určená výpočtem ze souřadnic vrcholů dobývacího prostoru, výpočet podílu plochy podle příslušnosti k území obcí (při planimetrickém stanovení průměrem ze tří měření vyrovnaném na celkovou plochu dobývacího prostoru) a vlastní výpočet úhrady z plochy a jejích podílů. Jako podklad se použije mapa povrchu³) vedená organizací.

U nově stanovovaných, popřípadě měněných dobývacích prostorů je výpočet podílů ploch jednotlivých katastrálních území obcí na celkové ploše dobývacího prostoru součástí spisového materiálu k dobývacímu prostoru.

Základem pro výpočet ploch k úhradě z dobývacího prostoru je stav katastrálních území obcí a demarkace dobývacího prostoru platná k datu úhrady (§ 6 odst. 1).

Úhrada z vydobytých nerostů se vypočítává jako součin podílu nákladů na dobývání nerostů k celkovým nákladům na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů, tržeb dosažených za prodej výrobků zhotovených z vydobytých nerostů a sazby úhrady. Výše sazby úhrady je uvedena v příloze č. 1. Výpočet úhrady z vydobytých nerostů se provede podle přílohy č. 2.

Náklady na dobývání zahrnují vlastní přímé náklady^3a) vynaložené na otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska. Při dobývání se za přímé náklady vždy považují náklady na skrývku, případně její odpisy^3b), na trhací práce a druhotné rozpojování nerostů. Náklady na dobývání jsou dále náklady na dopravu materiálu na odvaly a výsypky, náklady na údržbu provozů a zařízení pro zajištění jejich bezpečného stavu, pokud byly vynaloženy v souvislosti s dobýváním, a náklady vynaložené na úhradu důlních škod a na sanace a rekultivace.

Celkové náklady na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů zahrnují náklady na dobývání podle odstavce 2 a další vlastní náklady vynaložené na úpravu a zušlechtění vydobytých nerostů^3c) a zpracování na výrobky, včetně jejich prodeje. Do celkových nákladů se nezahrnují náklady na dopravu nerostu k odběrateli a náklady na jiné aktivity organizace nesouvisející s těžbou nerostů.

Pokud se vydobytý nerost bez jeho úpravy a zušlechtění prodává přímo jako výrobek, jsou náklady na dobývání totožné s celkovými náklady na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů.

Do tržby za výrobky zhotovené z vydobytých nerostů se započítává tržba za prodané výrobky, včetně ocenění výrobků použitých pro vlastní spotřebu, a to ve vlastních nákladech^3d).

Podkladem výpočtu úhrady je účetní doklad o nákladech organizace, o tržbě za prodané výrobky a doklad o objemu těžby, za který se považuje statistický výkaz Hor (MPO) 1-01, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) provádí statistické zjišťování báňsko-technických podmínek dobývání podle zvláštního předpisu^4a).

Součástí výpočtu úhrady je i propočet podílů těžby připadajících oprávněným příjemcům⁴). Není-li možno jednoznačně určit místo vydobytí nerostu s ohledem na povahu ložiska, technologii dobývání, popřípadě způsob manipulace s vydobytými nerosty (např. ropa, zemní plyn, metody podzemního loužení nerostů), rozdělí se část úhrady připadající obcím obdobně podle § 2 odst. 1.

Žádost o snížení nebo o osvobození od úhrady z vydobytých nerostů se podává prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, který ji postupuje se svým vyjádřením k rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu⁵). Organizace žádost projedná s obcí, jejíž území je dobýváním dotčeno. Stanovisko příslušné obce musí být k žádosti přiloženo.

O snížení nebo o osvobození od úhrady může požádat organizace, která

Žádost organizace musí obsahovat údaje o výhradním ložisku, množství, kvalitě a podmínkách dobývání jeho zásob, okolnosti významně ovlivňující náklady dobývání (ekonomický rozbor úseku dobývání), bližší vymezení důvodů žádosti podle odstavce 2, technickou charakteristiku problému a změn, popřípadě další okolnosti zdůvodňující žádost, s příslušnými doklady.

Roční úhradu z plochy dobývacího prostoru platí organizace vždy do 31. března toho roku.

Úhrada z vydobytých nerostů se platí zálohově, a to za každého čtvrt roku. Záloha je splatná vždy do konce následujícího čtvrtletí. Poslední platba za uplynulý kalendářní rok zahrnuje celkové vyúčtování úhrady a je splatná do 31. března následujícího roku.

Organizace, která požádala o snížení nebo o osvobození od úhrady podle § 4 je povinna do doby právní moci rozhodnutí o věci platit úhradu v původně stanovené výši.

Správou úhrad se pro účely této vyhlášky rozumí vyhledávání plátců úhrad, zjišťování správnosti výpočtu základu úhrady a výše úhrad, kontrola včasnosti a úplnosti plateb úhrad, vymáhání úhrad od neplatičů, vedení účtu úhrad a převody úhrad oprávněným příjemcům.

Správu úhrad vykonávají obvodní báňské úřady.

Obvodní báňské úřady postupují při výkonu správy úhrad přiměřeně podle předpisů o správě daní a poplatků,⁶) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

Obvodní báňské úřady vedou účty úhrad

Základní evidenční jednotkou účtů úhrad je dobývací prostor výhradního ložiska; nebyl-li stanoven, pak místo vydobytí nerostu určené katastrálním územím obce.

Podkladem pro vedení účtu úhrad podle odstavce 1 jsou přiznání k úhradám [§ 1 písm. d)] obsahující výpočet úhrad a jejich rozdělení oprávněným příjemcům (§ 2 a 3) předkládaná organizacemi ve lhůtách shodných s lhůtami plateb (§ 6). Formuláře těchto přiznání vydává Český báňský úřad.

Obvodní báňský úřad převede prostřednictvím banky úhrady ve prospěch oprávněných příjemců⁷) po uzávěrce plateb úhrad od organizací ve čtvrtletí následujícím po uplynutí lhůt podle § 6 odst. 1 a 2.

Úhrady placené organizací v náhradní lhůtě⁸) převede obvodní báňský úřad ve prospěch oprávněných příjemců⁷) v termínu shodném s uzávěrkou řádných plateb úhrad v příslušném období.

Úhradu z dobývacího prostoru za rok 1991 a 1992 zaplatí organizace do tří měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky.

Doklad výpočtu úhrady z dobývacího prostoru podle § 2 odst. 1 u dobývacích prostorů stanovených před účinností této vyhlášky se předkládá příslušnému obvodnímu báňskému úřadu při první platbě úhrady.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.