274
VYHLÁŠKA
ze dne 12. listopadu 1998
o skladování a způsobu používání hnojiv
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech):
ČÁST PRVNÍ
SKLADOVÁNÍ HNOJIV A STATKOVÝCH HNOJIV
§ 1
Skladování tuhých hnojiv
(1)
Tuhá hnojiva se skladují ve skladech1) jako volně ložená nebo balená.
(2)
Volně ložená hnojiva se skladují
a)
v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 2 m,
b)
v odděleních označených názvem hnojiva , kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo
c)
v zásobnících.
(3)
Balená hnojiva do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m nebo na paletách do výše maximálně 3,5 m.
§ 2
Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného
(1)
Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %.
(2)
a)
ve skladech,1) odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
b)
balená a v množství maximálně do 25 tun,
c)
tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
d)
minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje, a
e)
za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.
§ 3
Skladování kapalných hnojiv
(1)
Kapalná hnojiva se skladují v nádržích2) k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva , umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.
(2)
Suspenzní hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.
§ 4
Skladování statkových hnojiv
(1)
Kapacita skladovacích prostor3) musí odpovídat skutečné produkci hnoje za 6 měsíců.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím.
(3)
Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně pětiměsíční skutečné produkci u kejdy a čtyřměsíční produkci u močůvky a hnojůvky. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky.3)
ČÁST DRUHÁ
POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV, POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ EVIDENCE O JEJICH POUŽITÍ
§ 5
Používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích
(1)
Při používání hnojiv , statkových hnojiv , pomocných půdních látek , pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
(2)
U statkového hnojiva uváděného do oběhu v souladu s § 3 odst. 2 zákona o hnojivech, je jeho způsob použití uveden v jeho označení.
(3)
Diferencované hnojení splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku, pokud je zaručena vyrovnanost agrochemických vlastností pozemku.
(4)
Při aplikaci kejdy nebo močůvky na povrch půdy je nutné, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, její následné zapracování do půdy.
(5)
Při hnojení dusíkem za účelem rozkladu slámy je možno použít kejdu nebo močůvku v dávce do 80 kg dusíku na hektar.
(6)
Pro určování potřeby hnojiv se vychází
a)
z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
b)
z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
c)
z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu), a
d)
z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).
(7)
Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (P, K, Mg, Ca) a kationtová výměnná kapacita půdy.
§ 6
Hnojení lesních pozemků
a)
vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b)
vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c)
stanovištních podmínek, a
d)
výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.
§ 7
Vedení evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů
Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu,4) jakož i právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky,5) (dále jen „podnikatel v zemědělství“) a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni vést evidenci o použití pomocných půdních látek , pomocných rostlinných přípravků a substrátů (dále jen „pomocné látky“), statkových hnojiv a hnojiv na zemědělské půdě a lesních pozemcích podle vzoru vedení evidence, který je uveden v příloze.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
EVIDENCE O POUŽITÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV A POMOCNÝCH LÁTEK
1)
Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
5)
§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
