Zákon č. 189/1999 Sb.

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie¹) způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů⁵) určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku (dále jen „nouzové zásoby“), postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Nouzové zásoby jsou státními hmotnými rezervami^1a).

Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných ropných produktů⁵) ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku.

Výše nouzových zásob se přepočítává nejpozději k 31. březnu každého roku.

Z nouzových zásob mohou být tvořeny specifické zásoby.

Pokud nebudou udržovány specifické zásoby, Správa zajistí, aby nejméně jedna třetina nouzových zásob splňovala podmínky stanovené v § 2a odst. 2, 3 a 4.

Druhy ropy a skladbu vybraných ropných produktů vhodných pro skladování v nouzových zásobách, způsob výpočtu průměrného denního čistého dovozu a průměrné denní domácí spotřeby a způsob výpočtu výše nouzových zásob, jež má Česká republika povinnost udržovat, stanoví prováděcí právní předpis.

Správa může udržovat specifické zásoby, a to ve výši odpovídající nejméně 30 dnům průměrné denní domácí spotřeby referenčního roku, po dobu nejméně 1 roku.

Specifické zásoby se mohou skládat pouze z etanu, zkapalněného ropného plynu označovaného jako LPG, motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu, tryskového paliva naphthového typu, tryskového paliva petrolejového typu, ostatního petroleje, plynového oleje, motorové nafty, topného oleje, lakového a technického benzinu, maziva, bitumenu, parafinových vosků, nebo ropného koksu⁵).

Správa určí skladbu specifických zásob z jednoho nebo více produktů uvedených v odstavci 2.

Správa zajistí, aby u ropných produktů zahrnutých do specifických zásob činil ropný ekvivalent nejméně 75 % domácí spotřeby těchto produktů v referenčním roce. Způsob tohoto výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

Skladbu specifických zásob lze změnit nejdříve po uplynutí 1 roku, a to vždy jen od prvního dne kalendářního měsíce. Množství specifických zásob může být dočasně sníženo pouze z důvodu jejich obměny. Celková povinná minimální výše nouzových zásob při obměně specifických zásob nesmí klesnout pod výši stanovenou v § 2 odst. 2.

Specifické zásoby mohou být přemístěny pouze po předchozím písemném souhlasu Správy^1a).

Správa informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o množství a skladbě vybraných ropných produktů držených ve specifických zásobách a době, po kterou se tyto specifické zásoby zavázala udržovat.

Nouzové zásoby se skladují ve skladovacích zařízeních a lze je skladovat společně s jinými druhy zásob. Skladovacím zařízením se rozumí samostatná nádrž, nádržový blok, sklad, technologický výrobní celek, případně jiný objekt splňující technické a ekologické podmínky pro dlouhodobé skladování ropy nebo ropných produktů. Prováděcí právní předpis stanoví povolený objem skladovacích zařízení, povinné technické vybavení skladovacích zařízení, včetně požadavků na vybavení pro sledování kvality nouzových zásob.

Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu²).

Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy. Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo vydáním územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu. Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa.

V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.

Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu má právo

V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízení nebo produktovodu nebo ropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu⁵).

Provozovatel skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

Nouzové zásoby mohou být skladovány pouze osobou, která na základě smlouvy zajišťuje pro Správu skladování a další péči o svěřené nouzové zásoby (dále jen „ochraňovatel“).

Bez souhlasu vlády nemohou být skladovány

Správa sjedná jménem České republiky s ústředním správcem zásob jiného členského státu Evropské unie nebo s právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou oprávněnou ke skladování nouzových zásob smlouvu o ochraňování nouzových zásob, v níž bude stanoveno zejména

Nouzové zásoby České republiky skladované na základě smlouvy podle odstavce 14 na území jiného členského státu Evropské unie se zahrnují do celkové výše nouzových zásob České republiky.

Jakkoliv bránit přepravě nebo použití nouzových zásob skladovaných na území České republiky pro jiné členské státy Evropské unie se zakazuje.

Ochraňovatelem může být pouze osoba,

Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti, nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti ochraňovatele, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena⁶).

U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 splňovat jak tato právnická osoba, tak i její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem ochraňovatele či členem statutárního orgánu ochraňovatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; má-li být ochraňovatelem zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí podmínku podle tohoto odstavce splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tuto podmínku musí ochraňovatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště.

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Správa si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁷) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech, nebo jiným dokladem prokazujícím bezúhonnost této osoby. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů nebo jiným obdobným dokladem vydaným státem, ve kterém má sídlo, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v předcházejících 3 letech. Výpisy a doklady prokazující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců.

Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne

Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Ochraňovatelem dále nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka uvedená v odstavci 5 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.

Stav ropné nouze vyhlašuje vláda nařízením.

Pominou-li důvody, pro které byl vyhlášen stav ropné nouze, vláda nařízením stav ropné nouze odvolá.

Návrh na vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze předkládá vládě předseda Správy.

Vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze vláda oznamuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

K omezení spotřeby ropy a ropných produktů je vláda v nařízení vydaném podle § 4 odst. 1 oprávněna

Opatření podle odstavce 1 písm. e) v mezinárodní obchodní letecké dopravě nabývají účinnosti až uplynutím 30 dnů ode dne vyhlášení stavu ropné nouze.

Opatření podle odstavce 1 lze použít za stavu ohrožení státu a za válečného stavu jen v rozsahu, který neohrozí obranu státu.

Na přípravě a zavedení opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů se podílejí orgány krajů a orgány obcí s rozšířenou působností, které zajišťují připravenost správního obvodu kraje a správního obvodu obce s rozšířenou působností k realizaci přídělového systému podle odstavce 1 písm. h).

Za stavu ropné nouze mohou být nouzové zásoby použity pouze se souhlasem vlády, která současně stanoví termín zpětného doplnění použitých zásob. Komise může stanovit časový rámec pro doplnění použitých zásob na předchozí stav.

Použitím nouzových zásob se rozumí jejich uvolnění formou prodeje, půjčky nebo převodu příslušnosti hospodařit.

Návrh na použití nouzových zásob předkládá vládě předseda Správy.

V případě mezinárodního rozhodnutí může předseda Správy rozhodnout o použití nouzových zásob ve stanovené výši podílu České republiky i pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem bez souhlasu vlády za podmínky, že nebude vnitřní trh v České republice ohrožen výpadkem dodávek ropy nebo ropných produktů. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje vládu a Komisi.

Vláda může v naléhavých případech rozhodnout o použití nezbytného množství nouzových zásob i v případě, že výše nouzových zásob poklesne pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje Komisi.

O použití nouzových zásob ve výši nad minimální úroveň stanovenou tímto zákonem rozhoduje předseda Správy v případě, že není vyhlášen stav ropné nouze.

V době hrozícího stavu ropné nouze, za stavu ropné nouze jsou dovozci, zpracovatelé, skladovatelé, ochraňovatelé a distributoři ropy a ropných produktů a subjekty, které na území České republiky provádějí dobývání ložisek ropy, povinni předávat Správě informace o svých dovozech, vývozech a zásobách ropy a ropných produktů, o jejich zpracování a o dobývání ropy, a to na vyžádání Správy a ve lhůtách v tomto vyžádání stanovených. Tyto informace jsou povinni na vyžádání Správy poskytovat i při cvičeních stavů ropné nouze.

Správa provádí jedenkrát ročně kontrolu kvality a množství nejméně 30 % nouzových zásob uložených u ochraňovatelů. Kontroly se mohou zúčastnit také osoby pověřené Komisí. Tyto osoby mají postavení kontrolujících⁹).

Pokud Komise provádí kontrolu ověřující připravenost České republiky na mimořádné situace a kontrolu nouzových zásob, Správa jí poskytne součinnost.

Do 1 týdne od data oznámení kontroly podle odstavce 2 poskytne Správa osobám pověřeným Komisí údaje o umístění nouzových zásob, pokud nebyly Komisi poskytnuty předem.

Státní energetická inspekce kontroluje plnění povinností podle § 3 odst. 4.

Kontrolu dodržování opatření stanovených podle § 5 odst. 1 provádí

Správa kontroluje správní úřady, orgány krajů a orgány obcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h).

Krajský úřad kontroluje orgány obcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h).

Správa

Pouze Správa má právo pořizovat nebo prodávat specifické zásoby.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

Za správní delikt se uloží pokuta do

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹¹) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Správní delikty v prvním stupni projednává

Policie České republiky projedná v blokovém řízení přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

Pokud Policie České republiky zjistí při provádění kontroly podle § 8 odst. 5 písm. a) skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo ke spáchání správního deliktu podle § 10a odst. 1 písm. b) porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b) nebo c), provede potřebné úkony k dokumentaci takového jednání a věc postoupí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jimž byla pokuta uložena.

Správu pokut uložených za správní delikty podle tohoto zákona vykonává Celní správa České republiky. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

Působnost stanovená orgánům kraje nebo orgánům obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je přenesenou působností.

Správa vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 6, § 2a odst. 4, § 3 odst. 1 a § 9 odst. 1 písm. n).

V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se v § 3 za větou první tečka zrušuje a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.^1a)

V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, se v § 55 za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo podle zvláštního právního předpisu“.

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se v § 3 písm. f) za slovo „zákona“ doplňují tato slova: „nebo podle zvláštního právního předpisu“.

Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni jeho vyhlášení.