49
ZÁKON
ze dne 6. března 1997
o civilním letectví
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) a upravuje ve věcech civilního letectví
a)
podmínky stavby a provozování letadla,
b)
podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,
c)
podmínky pro letecké stavby,
d)
podmínky pro činnost leteckého personálu,
e)
podmínky využívání vzdušného prostoru,
f)
podmínky poskytování leteckých služeb,
g)
podmínky provozování a řízení bezpilotního systému,
h)
podmínky provozování leteckých činností,
i)
rozsah a podmínky ochrany letectví,
j)
podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,
k)
rozsah a podmínky výkonu státní správy.
(2)
Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.
(2)
Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.
(3)
Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek“) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.
(4)
Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.
(5)
Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.
(6)
Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.
(7)
Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.
(8)
Letištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část.
(9)
Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu.
(10)
Leteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění.
(11)
Tuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky.
(12)
Leteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.
(13)
Leteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací.
(14)
Sérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
(15)
Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let.
§ 3
Zřízení Úřadu pro civilní letectví
(1)
Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad“) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.
(2)
V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Úřad spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.
(4)
Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.
(5)
Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e).
(6)
Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1f).
(7)
Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.
(8)
Úřad dohlíží na plnění povinností
a)
provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1h),
b)
leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i).
(9)
Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad.
(10)
Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru.
ČÁST DRUHÁ
LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ
HLAVA I
LETECKÝ REJSTŘÍK
§ 4
Letecký rejstřík
(1)
Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík“) je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.
(2)
Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:
a)
údaje o jeho vlastníku, a to
1.
jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo
2.
obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
b)
údaje o jeho provozovateli, a to
1.
jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo
2.
obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,
c)
poznávací značka,
d)
typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,
e)
zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,
f)
letadlová adresa, byla-li přidělena,
g)
datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku,
h)
další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(3)
Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.
(4)
Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.
(6)
Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.
§ 5
(1)
Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla.
(2)
Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5a
(1)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
(2)
Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
(4)
Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
(5)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 5b
(1)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
(2)
K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(3)
Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
§ 6
(1)
Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.
(2)
Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.
§ 6a
Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.
§ 6b
(1)
Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.
(2)
Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
a)
umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
b)
opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.
HLAVA II
SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ
§ 7
Schválení typu výrobku
(1)
Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel.
(2)
Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti
a)
po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „předpisová základna“), na základě kterých bude typ výrobku schvalován,
b)
lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny.
(3)
V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.
(4)
Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností“), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.
(5)
Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let.
(6)
Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.
(7)
Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.
(8)
Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis.
§ 8
Způsobilost letadla
(1)
O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost“) rozhoduje Úřad na základě žádosti
a)
výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,
b)
provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.
O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.
(2)
Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.
(3)
Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.
§ 9
Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku
O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla.
§ 10
Kontroly letové způsobilosti
(1)
Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.
(2)
Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.
(3)
V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti.
(4)
Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.
§ 11
Provoz zahraničního letadla
Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.
§ 12
(1)
Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,
a)
které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,
b)
pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu,
c)
jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.
(2)
Provozovatel letadla je povinen
a)
udržovat letovou způsobilost letadla,
b)
zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,
c)
poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,
d)
mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
e)
vést záznamy o provozu letadla.
(3)
Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.
§ 12a
(1)
Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel“) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.
(2)
Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje
a)
ze záznamů o provozu letadla,
b)
ze zpráv pilotů,
c)
získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17,
d)
získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,
e)
získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,
f)
o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,
g)
o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,
h)
o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,
i)
o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.
(4)
Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.
(5)
Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.
(6)
Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.
(7)
Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
(1)
Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.
(2)
Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely
a)
schválení typu výrobku,
b)
schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,
c)
schválení letové způsobilosti,
d)
kontroly letové způsobilosti.
(3)
Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.
§ 14
(1)
Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která
a)
je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,
b)
zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.
(2)
Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.
§ 15
Zkušební létání
(1)
Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.
(2)
Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.
§ 16
Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení
(1)
Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.
(2)
Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis.
§ 17
(1)
Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1k) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1j).
(2)
Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:
a)
má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,
b)
zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.
(3)
Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES
§ 17a
(1)
Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení“) pro potřeby civilního a vojenského letectví.
(2)
Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j). Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán“) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra.
(3)
Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.
§ 17b
(1)
Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti
a)
provozovatele letadla,
b)
uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo
c)
provozovatele kódovaného zařízení.
(2)
Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
(3)
Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.
(4)
Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c.
(5)
Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.
(6)
Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17c
(1)
Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.
(2)
Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.
(3)
Úřad letadlovou adresu odejme
a)
při výmazu letadla z leteckého rejstříku,
b)
při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo
c)
pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
§ 17d
(1)
Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.
(2)
Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.
(3)
Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.
(4)
Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
LETECKÝ PERSONÁL
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU
§ 18
(1)
Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.
(2)
Leteckým personálem jsou
a)
výkonní letci,
b)
obsluhující personál,
c)
pozemní letecký personál.
(3)
Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává.
(4)
Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná.
(5)
Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí.
§ 19
Průkaz způsobilosti leteckého personálu
(1)
Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.
(2)
Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.
(3)
Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.
(4)
Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.
§ 20
Odborná způsobilost leteckého personálu
(1)
Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.
(2)
Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka.
(3)
Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.
§ 22
Zdravotní způsobilost leteckého personálu
(1)
Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.
(2)
Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu
a)
určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem,
b)
poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem.
(3)
Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.
(4)
Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15).
(5)
Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.
(6)
Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.
(7)
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.
(8)
Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL
§ 22a
(1)
Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma“).
(2)
Tuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele“).
(3)
O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.
(4)
V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.
(5)
Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.
§ 22b
Tuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen
a)
zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,
b)
po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,
c)
do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.
§ 22c
(1)
Člen posádky letadla je povinen
a)
dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,
b)
vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,
c)
předkládat tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.
(2)
Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.
(3)
Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.
HLAVA III
VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL
§ 23
Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.
ČÁST ČTVRTÁ
LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY
HLAVA I
DRUHY LETIŠŤ
Druhy letišť
§ 24
(1)
Letiště se rozdělují
a)
podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště
1.
vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice1n) (dále jen „vnitřní lety“),
2.
mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu1n).
b)
podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště
1.
civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,
2.
vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.
(2)
Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.
§ 25
(1)
O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2)
(2)
Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu1m), zahájí řízení o změně druhu letiště.
(3)
Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
(4)
Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ
§ 25a
Evidence letišť
(1)
Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.
(2)
Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:
a)
označení letiště,
b)
provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,
c)
druh letiště,
d)
letištní pozemky,
e)
údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,
f)
datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.
(3)
Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.
§ 25b
Povinnosti vlastníka letiště
(1)
Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.
(2)
Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.
(3)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.
Provozování letiště
§ 26
(1)
Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje
a)
možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,
b)
ochrana a ošetřování letadel,
c)
uskutečňování leteckých činností,
d)
pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,
e)
ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,
f)
údržba a rozvoj letiště,
podle podmínek stanovených pro provozování letiště.
(2)
Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.
§ 27
(1)
Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.
(2)
Povolení může být vydáno za podmínky, že
a)
fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
b)
všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.
(3)
Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.
§ 28
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 29
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.
§ 30
Žádost o povolení provozovat letiště
(1)
Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,
b)
označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).
(2)
Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena
a)
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b)
dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,
c)
dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.
§ 30a
Věcné břemeno provozování letiště
(1)
Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.
(2)
Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.
(3)
Soud rozhodne o zrušení věcného břemene
a)
na návrh provozovatele letiště,
b)
není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,
c)
zanikne-li letiště.
(4)
Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.
(5)
Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem.
§ 31
(1)
Provozovatel letiště je povinen
a)
ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,
b)
provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,
c)
ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.
(2)
Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.
§ 32
(1)
Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.
(3)
Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.
(5)
Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.
§ 33
(1)
Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.
(2)
Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.
§ 34
Povolení k provozování letiště zaniká
a)
rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,
b)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
c)
dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení,
d)
dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků.
Provozní způsobilost letiště
§ 34a
(1)
Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost.
(2)
Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti.
(3)
Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce.
(4)
Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 34b
(1)
Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.
(2)
Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.
§ 34c
(1)
Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.
(2)
Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.
§ 34d
Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.
HLAVA III
PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY
§ 35
Plochy určené k vzletům a přistáním
(1)
Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
(2)
K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.
(3)
Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Letecká stavba
(1)
Leteckou stavbou je
a)
dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,
b)
dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a
c)
stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.
(2)
Dopravní a energetický stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.
HLAVA IV
OCHRANNÁ PÁSMA
§ 37
Ochranná pásma
(1)
Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.
(2)
Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma
a)
letišť a
b)
leteckých zabezpečovacích zařízení.
(3)
Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma
a)
se zákazem staveb,
b)
s výškovým omezením staveb,
c)
k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,
d)
se zákazem laserových zařízení,
e)
s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,
f)
hluková4a) a
g)
ornitologická.
(4)
Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma
a)
radiolokačních zařízení,
b)
navigačních zařízení,
c)
komunikačních zařízení,
d)
zařízení pro leteckou meteorologickou službu,
e)
zařízení pro leteckou informační službu,
f)
světelných a rádiových návěstidel a
g)
podzemních leteckých staveb.
§ 40
(1)
V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.
(2)
V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.
§ 41
(1)
K povolení staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o
a)
stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,
b)
stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,
c)
zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.
(2)
Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.
§ 42
Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.
HLAVA V
PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI
§ 42a
(1)
Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci“) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35).
(2)
Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu.
(3)
Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis.
§ 42b
(1)
Jsou-li v souvislosti s provozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti.
(2)
Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35); to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé“). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště.
(3)
Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena.
(4)
Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení.
(5)
Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně.
HLAVA VI
CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ
§ 42d
(1)
Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví
a)
více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo
b)
nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a).
(2)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy.
§ 42e
Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště.
§ 42f
Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu:
a)
počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti,
b)
složení a využití letadlového parku a
c)
požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku.
§ 42g
(1)
Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak.
(2)
Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu:
a)
letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení,
b)
činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku,
c)
prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,
d)
výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,
e)
výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce,
f)
počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce,
g)
rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,
h)
počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,
i)
výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,
j)
výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění.
(3)
Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti.
(4)
Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.
(5)
Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné.
(6)
Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly.
§ 42h
Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.
§ 42i
(1)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodne na žádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil.
(2)
Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji neprojedná a řízení zastaví.
(3)
Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště.
(4)
Rozhodne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná.
(5)
Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad.
HLAVA VII
§ 43
(1)
Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.
(2)
Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší.
(3)
Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46), za nichž je možné zahrnout letiště do jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost provozovatele letiště o tom, že se na něj při provozování letiště tento přímo použitelný předpis použije.
ČÁST PÁTÁ
UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY
HLAVA I
UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY
§ 44
(1)
Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.
(2)
Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.
(3)
Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí.
(4)
Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou.
(5)
Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může
a)
civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení,
b)
civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2.
(6)
Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě podnětu uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.
(7)
Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44a
(1)
Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce.
(2)
Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky.
(3)
Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.
§ 44b
(1)
Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.
(2)
Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí.
(3)
Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.
(4)
Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije.
§ 44c
Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem.
§ 44d
Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6.
§ 44e
(1)
Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu.
(2)
Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou
a)
Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a
b)
osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel
1.
na letišti nebo v jeho ochranném pásmu,
2.
ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo
3.
na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu.
(3)
Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště.
(4)
Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad.
§ 44f
(1)
Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39).
(2)
Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet.
(3)
Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.
§ 44g
(1)
Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40).
(2)
Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet.
(3)
Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.
(4)
Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) rovněž
a)
podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky,
b)
technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,
c)
podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,
d)
vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené,
e)
poskytovatele společné informační služby,
f)
pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a
g)
pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby.
(5)
Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.
§ 44h
(1)
Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.
(2)
Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu.
(3)
Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.
(4)
Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky.
(5)
Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.
§ 44i
(1)
Úřad může opatřením obecné povahy na základě podnětu osoby, která prokáže, že její práva mají být takovým opatřením chráněna nebo že má oprávněný zájem na takovém opatření, dočasně, nejdéle však na období 5 po sobě jdoucích dnů, vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž
a)
zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel, nebo
b)
umožní létání bezpilotních letadel jednomu provozovateli bezpilotního systému nebo kategorii provozovatelů bezpilotních systémů.
(2)
Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.
(3)
V řízení o návrhu opatření obecné povahy Úřad zohlední, zda
a)
nelze ochrany práv či oprávněných zájmů sledovaných podatelem podnětu dosáhnout jinak,
b)
zájem na zachování přístupnosti vzdušného prostoru České republiky nepřevažuje nad zájmem na ochraně práv či oprávněných zájmů podatele podnětu a
c)
doba a rozsah požadovaného vymezení části vzdušného prostoru České republiky nejsou nepřiměřené.
(4)
Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalším dotčeným orgánem, jímž je obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 dnů.
(5)
Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho zveřejnění organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.
(6)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.
§ 44j
(1)
Digitální mapa pro užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel (dále jen „digitální mapa“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad.
(2)
V digitální mapě jsou vyznačeny části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující
a)
pravidla létání bezpilotních letadel vymezená opatřeními obecné povahy vydanými podle tohoto zákona,
b)
pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 a
c)
pravidla létání bezpilotních letadel stanovená ve zvláštním právním předpisu41).
(3)
Části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující pokyny vydané podle § 44h odst. 5 vyznačí v digitální mapě neprodleně po jejich vydání Policie České republiky.
(4)
Pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nabývají právních účinků nejdříve okamžikem jejich zveřejnění v digitální mapě.
(5)
Údaje vedené v digitální mapě jsou veřejně přístupné ve výměnném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
LETECKÉ SLUŽBY
Díl 1
§ 45
Letecké služby
(1)
Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.
(2)
Leteckými službami jsou
a)
letové provozní služby včetně letištních,
b)
letecká telekomunikační služba,
c)
letecká meteorologická služba,
d)
letecká služba pátrání a záchrany,
e)
letecká informační služba,
f)
služby při předletové přípravě a monitorování letu,
g)
služby při odbavovacím procesu na letišti,
h)
služba tvorby letových postupů.
(3)
Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.
(4)
Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.
Díl 2
Letové provozní služby
§ 46
(1)
Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice.
(2)
Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která
a)
má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,
b)
zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,
c)
má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.
§ 47
(1)
Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.
(2)
Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.
§ 48
Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba
a)
neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,
b)
neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,
c)
o odejmutí pověření požádala.
Díl 3
Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů
§ 49
(1)
Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.
(2)
Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.
Díl 4
Letové navigační služby
§ 49a
(1)
Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí.
(2)
Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) zruší, jestliže určená osoba
a)
pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18),
b)
nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo
c)
o zrušení určení požádala.
(3)
Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu.
(4)
Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která
a)
byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a
b)
je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) (dále jen „smlouva o využití služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb.
(5)
Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany.
(6)
Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu.
(7)
Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně.
(8)
Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby
a)
přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo
b)
nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17).
(9)
Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby.
§ 49aa
Odepření poskytování letových navigačních služeb
(1)
Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní nebo vůči Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL) prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za touto osobou dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li
a)
souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000 Kč a
b)
doba prodlení nejméně 3 měsíce.
(2)
Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu.
(3)
Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami.
(4)
Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování
a)
Úřadu,
b)
provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela,
c)
Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL).
Díl 5
Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti
§ 49b
(1)
Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.
(2)
Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.
§ 49c
Podmínky pro udělení souhlasu
(1)
Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,
b)
fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,
c)
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,
d)
má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,
e)
má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,
f)
má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.
(2)
Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49d
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 49e
Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.
§ 49f
Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti
(1)
Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,
a)
na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,
b)
na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.
(2)
Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49g
Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště
(1)
Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,
a)
na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1.
omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,
2.
vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,
b)
na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1.
vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,
2.
zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.
(2)
Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49h
(1)
V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede
a)
druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje,
b)
prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,
c)
postup směřující k překonání zavedených omezení,
d)
den, kterým se opatření zavádí, a
e)
dobu, na kterou se opatření zavádí.
(2)
Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců.
(3)
Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán.
§ 49i
Výbor leteckých dopravců
Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.
§ 49j
Výběrové řízení
(1)
Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.
(2)
Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.
(3)
Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.
(4)
Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu
a)
7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,
b)
3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,
c)
2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.
(5)
Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.
§ 49k
Souhlas
(1)
Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen
a)
provozovatelem letiště, nebo
b)
leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo
c)
Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.
(2)
Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.
§ 49l
Změna údajů
Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.
§ 49m
Odnětí souhlasu
Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb
a)
porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,
b)
přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,
c)
o odnětí souhlasu požádal,
d)
nesplní povinnost uloženou v § 49l.
§ 49n
Přístup k letištním zařízením
Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9)
§ 49o
Vedení účtů
Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.
HLAVA III
§ 50
Létání vojenských, policejních a celních letadel
(1)
Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.
(2)
Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.
(3)
Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání.
§ 50a
Létání hasičských bezpilotních letadel
Nelze-li jinak zajistit plnění základního úkolu Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona o hasičském záchranném sboru, lze se výjimečně při létání hasičských bezpilotních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. V takovém případě je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla ohrožena bezpečnost létání, a zajistit koordinaci létání hasičských bezpilotních letadel s létáním vojenských, policejních a celních letadel.
§ 51
Letecké služby pro vojenské účely
(1)
Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.
(2)
Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.
(3)
Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.
§ 51a
Databáze údajů o terénu a překážkách
(1)
Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických, topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území České republiky (dále jen „databáze“).
(2)
Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její žádosti, pokud tato osoba
a)
poskytuje leteckou informační službu,
b)
má vytvořen administrativní systém vedení databáze,
c)
má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a
d)
zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání.
(3)
Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a dobu jeho platnosti.
(4)
Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením databáze
a)
přestala splňovat podmínky pro vydání pověření,
b)
závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona,
c)
závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo
d)
o odnětí pověření požádala.
(5)
Pověření zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b)
dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem.
(6)
Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob.
(7)
Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1 Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze.
(8)
Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1.
(9)
Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž Ministerstvu dopravy.
(10)
Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99 odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok.
(11)
Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti, formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké informační příručce stanoví prováděcí právní předpis.
§ 53
Povinné opuštění vzdušného prostoru
(1)
Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.
(2)
Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.
§ 54
Velitel letadla
Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.
HLAVA IV
BEZPILOTNÍ SYSTÉMY
Díl 1
Provozovatelé bezpilotních systémů
§ 54a
Registr provozovatelů bezpilotních systémů
(1)
Registr provozovatelů bezpilotních systémů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39).
(2)
Provozovatel bezpilotního systému, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) povinen se zapsat do registru provozovatelů bezpilotních systémů, může za účelem splnění této povinnosti učinit podání rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být provozovatel bezpilotního systému ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42).
(3)
Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru provozovatelů bezpilotních systémů
a)
Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky,
b)
příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, Agentuře a Evropské komisi a
c)
poskytovateli letových provozních služeb, poskytovateli společné informační služby a poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytují-li služby ve vzdušném prostoru České republiky vymezeném pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle § 44g.
(4)
Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí.
(5)
Provozovatel bezpilotního systému oznámí Úřadu změnu údaje, který je zapsán v registru provozovatelů bezpilotních systémů, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo; oznámení může být učiněno rovněž způsobem podle odstavce 2. Úřad změnu údaje na základě oznámení v registru zapíše.
(6)
Úřad zapíše do registru provozovatelů bezpilotních systémů údaj o tom, že provozovatel bezpilotního systému ukončil činnost spočívající v provozování bezpilotních systémů, oznámil-li provozovatel bezpilotního systému tuto skutečnost Úřadu nebo dozvěděl-li se Úřad o tom, že provozovatel bezpilotního systému zemřel anebo zanikl. Úřad provede výmaz zápisu provozovatele bezpilotního systému z registru po uplynutí 5 let ode dne, kdy došlo k zápisu údaje o ukončení činnosti spočívající v provozování bezpilotních systémů do registru.
§ 54b
Podání prostřednictvím uživatelského rozhraní
(1)
Žadatel o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) může podat žádost o udělení tohoto oprávnění rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42).
(2)
Osoba, která hodlá provozovat bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu v souladu se standardním scénářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39), může učinit prohlášení o souladu se standardním scénářem rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být tato osoba ztotožněna prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42).
§ 54c
Omezení a odnímání oprávnění provozovatelů bezpilotních systémů
(1)
Úřad oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu odejme, požádal-li o to jeho držitel. Přestal-li držitel oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů splňovat podmínky pro jeho udělení stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění omezí nebo odejme. Omezení oprávnění se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat.
(2)
Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, vydá provozovateli bezpilotního systému nový doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu nebo nové osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů. Provozovatel bezpilotního systému odevzdá původní doklad nebo osvědčení Úřadu do 5 dnů ode dne vydání nového dokladu nebo osvědčení.
(3)
Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, odevzdá provozovatel bezpilotního systému doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů Úřadu do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
§ 54d
Pojištění
(1)
Provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A3 otevřené kategorie provozu, pokud maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla přesahuje 4 kg, a provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí mít po celou dobu provozování bezpilotního systému sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné; to neplatí, je-li provozovatelem bezpilotního systému spolek podle § 54n nebo člen takového spolku.
(2)
Nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) jinak, sjednává se pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému
a)
v otevřené kategorii provozu ve vztahu ke všem bezpilotním systémům provozovaným jejich provozovatelem a
b)
ve specifické kategorii provozu ve vztahu ke každému bezpilotnímu systému samostatně.
(3)
Minimální výši limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li výši limitu pojistného plnění přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a).
Díl 2
Dálkově řídící piloti
§ 54e
(1)
Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu na žádost osoby, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.
(2)
Výuku a zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. Výuku a zkoušku absolvuje zájemce o jejich vykonání
a)
způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho ztotožnění prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42), nebo
b)
pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou poté, co Úřad nebo jím pověřená osoba ověří jeho totožnost.
(3)
Zkouška se skládá formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně.
(4)
Osoba, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku, podá žádost o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu bezprostředně po jejím úspěšném složení, a to
a)
způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo
b)
pomocí výpočetní techniky v místě jejich provedení.
(5)
Řízení o žádosti, která nebyla podána bezprostředně po úspěšném složení zkoušky, Úřad usnesením zastaví.
(6)
V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.
(7)
Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 6 použije obdobně.
(8)
Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(9)
Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 54f
(1)
Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.
(2)
Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.
(3)
Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která
a)
prokáže svoji totožnost,
b)
je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu a
c)
čestně prohlásí, že si osvojila praktické dovednosti pro řízení bezpilotního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39).
(4)
Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel.
(5)
V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.
(6)
Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně.
(7)
Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 54g
(1)
Úřad vydá osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.
(2)
Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.
(3)
Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která
a)
prokáže svoji totožnost a
b)
je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu.
(4)
Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel.
(5)
V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.
(6)
Držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně.
(7)
Porušil-li držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 54h
(1)
Úřad může pověřit prováděním výuky a zkoušky pomocí výpočetní techniky podle § 54e odst. 2 písm. b) a dodatečné zkoušky podle § 54f a 54g osobu, která má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytných pro provádění těchto činností a která sama nebo prostřednictvím svého zaměstnance zajistí dohled nad jejich prováděním. V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění těchto činností.
(2)
Úřad pověření podle odstavce 1 odejme, pokud pověřená osoba
a)
o to požádala,
b)
přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo
c)
porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.
§ 54i
(1)
Úřad na žádost držitele platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu nebo držitele platného osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu vydá nové osvědčení, absolvoval-li žadatel školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro příslušnou podkategorii otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. Nové osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.
(2)
V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.
(3)
Školení provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.
(4)
Úřad může pověřit prováděním školení osobu, která
a)
je odborně způsobilá k provádění tohoto školení nebo zajistí jeho provádění prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance a
b)
má zpracovaný výukový plán zajišťující provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39).
(5)
Odborně způsobilým k provádění školení je ten, kdo
a)
ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b)
má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a
c)
úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu.
(6)
V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění školení.
(7)
Školení se provádí v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou. Úřad nebo pověřená osoba ověří totožnost účastníka školení před jeho zahájením. Pověřená osoba provádí školení v souladu s výukovým plánem zajišťujícím provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). Pověřená osoba zašle potvrzení o absolvování školení účastníkem elektronicky Úřadu bezprostředně po jeho ukončení. Náklady na absolvování školení hradí jeho účastník.
(8)
Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba
a)
o to požádala,
b)
přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo
c)
porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.
(9)
Délku školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 54j
Úřad odejme pověření k provádění výcviku praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) udělené podle tohoto přímo použitelného předpisu, pokud pověřená osoba
a)
o to požádala,
b)
přestala splňovat některou z podmínek pro pověření stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, nebo
c)
porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem.
§ 54k
(1)
Řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n, může pouze osoba, která je držitelem potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. Potvrzení vydá provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, osobě, která
a)
je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu,
b)
absolvovala školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a
c)
je s tímto provozovatelem bezpilotního systému ve smluvním vztahu, jehož předmětem je řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele; to neplatí, jde-li o vydání potvrzení tomuto provozovateli bezpilotního systému.
(2)
Provádění školení zajišťuje provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů,
a)
v rozsahu a způsobem, který je stanoven v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, a
b)
ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem na základě smlouvy, kterou s ní provozovatel bezpilotního systému uzavřel.
(3)
Úřad pověří k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení osobu, která je k tomu odborně způsobilá nebo zajistí její uskutečňování prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance. Odborně způsobilým je ten, kdo
a)
ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b)
má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a
c)
úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu.
(4)
V pověření Úřad stanoví podmínky pro uskutečňování řádné spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení. Uskutečňovat spolupráci nesmí ten, jehož poměr k provozovateli bezpilotního systému nebo jím vykonávané činnosti anebo k dálkově řídícímu pilotu ohrožuje její řádné uskutečňování.
(5)
Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba
a)
o to požádala, nebo
b)
porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.
(6)
Porušil-li držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této kategorii. Účastníkem řízení je rovněž provozovatel bezpilotního systému, který potvrzení vydal. Osobě, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může provozovatel bezpilotního systému vydat nové potvrzení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zjistí-li Úřad, že potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu bylo osobě vydáno před uplynutím této lhůty jiným provozovatelem bezpilotního systému, sdělí mu bezodkladně tuto skutečnost a vyzve držitele takto vydaného potvrzení k jeho vrácení provozovateli bezpilotního systému.
(7)
Držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu vrátí toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, který mu je vydal, bezodkladně poté, co
a)
přestal být držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu,
b)
bylo rozhodnuto o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu,
c)
zanikl jeho smluvní vztah s provozovatelem bezpilotního systému, jehož předmětem bylo řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele, nebo
d)
byl Úřadem podle odstavce 6 vyzván k jeho vrácení.
(8)
Došlo-li u držitele potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, který toto potvrzení vydal, ke skutečnosti podle odstavce 7 písm. a) nebo b), nesmí do doby opětovného vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu nebo do doby vydání nového potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n.
(9)
Provozovatel bezpilotního systému bezodkladně poté, co
a)
vydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, zašle jeho kopii Úřadu, a
b)
u držitele jím vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení podle odstavce 7 písm. a) nebo c), sdělí tuto skutečnost Úřadu.
(10)
Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 54l
(1)
Registr dálkově řídících pilotů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje o držiteli dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému, jimiž jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa pobytu a
d)
údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému.
(2)
Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru dálkově řídících pilotů Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky. Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí.
(3)
Údaje vedené v registru dálkově řídících pilotů se uchovávají po dobu platnosti dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému a dále 5 let po jejím uplynutí.
(4)
Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 54m
(1)
Policie České republiky a Úřad mohou vyzvat dálkově řídícího pilota k
a)
prokázání jeho totožnosti,
b)
předložení dokladu osvědčujícího jeho způsobilost k řízení bezpilotního systému,
c)
podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo
d)
přerušení letu bezpilotního letadla za účelem výkonu kontroly nebo ukončení ohrožení bezpečnosti létání.
(2)
Dálkově řídící pilot je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
Díl 3
Spolky
§ 54n
Provozování a řízení bezpilotních systémů v rámci spolku
(1)
Bezpilotní systém může provozovat nebo řídit člen spolku, jde-li o spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení (dále jen „oprávnění spolku“). Provozovat bezpilotní systém může rovněž spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění spolku (dále jen „oprávněný spolek“).
(2)
Bezpilotní systém může řídit rovněž osoba, která nemá trvalý ani jiný pobyt v České republice, není členem oprávněného spolku a je členem obdobné organizace se sídlem na území jiného státu, účastní-li se soutěže nebo veřejného leteckého vystoupení pořádaných oprávněným spolkem (dále jen „účastník mezinárodní akce“) v místě a čase jejich konání; za provozovatele takto řízeného bezpilotního systému se považuje oprávněný spolek.
§ 54o
Oprávnění spolku
(1)
Úřad udělí oprávnění spolku na žádost spolku, pokud
a)
má sídlo na území České republiky,
b)
má zřízenu kontrolní komisi,
c)
členové jeho statutárního orgánu a kontrolní komise jsou bezúhonní,
d)
alespoň 1 člen statutárního orgánu a 1 člen kontrolní komise mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů,
e)
osoby, které budou zajišťovat školení členů spolku řídících bezpilotní systémy a účastníků mezinárodních akcí, mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a
f)
má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a pravidla, které zajišťují bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hlediska
1.
ochrany života, zdraví, majetku a soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy a ochrany životního prostředí,
2.
plnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel nehodlá odchýlit, a
3.
plnění povinností uvedených v odstavci 5.
(2)
V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu vymezeny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel hodlá odchýlit, a podmínky, které se uplatní namísto nich. K žádosti o udělení oprávnění spolku musí být přiloženy
a)
doklad ne starší než 3 měsíce prokazující splnění podmínky bezúhonnosti člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise, je-li občanem jiného státu, vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestné prohlášení, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie a
b)
doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).
(3)
Za bezúhonnou se pro účely řízení o žádosti o udělení oprávnění spolku považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním nebo řízením bezpilotního systému, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.
(4)
Oprávněný spolek upraví pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) tak, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v oprávnění spolku. Do doby úpravy pravidel spolku nesmí člen oprávněného spolku, oprávněný spolek ani účastník mezinárodní akce provozovat nebo řídit bezpilotní systém.
(5)
Oprávněný spolek
a)
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) upravená podle odstavce 4 (dále jen „pravidla spolku“),
b)
prokazatelně seznámí své členy a účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku,
c)
zajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém a účastníci mezinárodní akce absolvovali školení k získání teoretických znalostí, popřípadě praktických dovedností, potřebných k řízení bezpilotního systému v rozsahu a způsobem, který je stanoven v oprávnění spolku, a po absolvování tohoto školení vydá těmto členům průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém,
d)
vede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém a účastníků mezinárodní akce a tento seznam průběžně aktualizuje,
e)
provádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů a přijímá opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku,
f)
se zdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní,
g)
prokazatelně a bezodkladně oznámí osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo,
h)
dodržuje pravidla spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, a
i)
musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), je-li provozovatelem bezpilotního systému.
(6)
Oprávněný spolek oznámí Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady tuto změnu prokazující. Úřad rozhodnutí o udělení oprávnění spolku změní, jde-li o skutečnost v tomto rozhodnutí uvedenou a jsou-li i nadále v rozsahu oznámené změny splněny podmínky pro udělení oprávnění spolku.
(7)
Úřad oprávnění spolku odejme, požádal-li o to oprávněný spolek. Přestal-li oprávněný spolek splňovat podmínky pro udělení oprávnění spolku nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem anebo podmínku stanovenou v oprávnění spolku, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění spolku omezí nebo odejme. Omezení oprávnění spolku se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat.
(8)
Vyhoví-li Úřad žádosti oprávněného spolku o udělení nového oprávnění spolku, zaniká dosavadní oprávnění spolku dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo této žádosti vyhověno.
(9)
Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o
a)
udělení oprávnění spolku,
b)
změně rozhodnutí o udělení oprávnění spolku, nebo
c)
omezení nebo odnětí oprávnění spolku.
§ 54p
Povinnosti člena oprávněného spolku a účastníka mezinárodní akce a povinnost spojená se zánikem členství v oprávněném spolku
(1)
Člen oprávněného spolku provozující nebo řídící bezpilotní systém a účastník mezinárodní akce dodržují pravidla spolku.
(2)
Stanoví-li tak pravidla spolku nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), musí mít člen oprávněného spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo tímto přímo použitelným předpisem.
(3)
Osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, vrátí spolku průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Byl-li průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém vydán v elektronické podobě, nesmí osoba, jejíž členství ve spolku zaniklo, tento průkaz používat.
Díl 4
Společná informační služba a služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů
§ 54q
Zveřejňování údajů o poskytovatelích služeb
Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o poskytovatelích společné informační služby a poskytovatelích služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), jimž vydal osvědčení podle tohoto přímo použitelného předpisu. Zveřejňovanými údaji jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a dále vymezení jím poskytovaných služeb.
§ 54r
Omezení a odnětí oprávnění k poskytování služeb
(1)
Přestal-li poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) splňovat podmínky pro udělení oprávnění stanovené tímto přímo použitelným předpisem, neposkytuje-li službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu nebo porušil-li závažným způsobem jinou jím stanovenou povinnost, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění k poskytování služeb tímto poskytovatelem omezí nebo odejme. Úřad oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40)
a)
omezí nebo odejme rovněž tehdy, požádá-li o to poskytovatel, nebo
b)
odejme rovněž tehdy, nezahájil-li poskytovatel poskytování těchto služeb do 6 měsíců od udělení oprávnění k jejich poskytování nebo neposkytuje-li tyto služby po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců.
(2)
Omezení oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) se provede omezením rozsahu poskytovaných služeb nebo způsobu jejich poskytování anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, v níž lze tyto služby poskytovat. Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění, vydá poskytovateli společné informační služby nebo poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) nové osvědčení dokládající toto oprávnění; poskytovatel odevzdá původní osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.
(3)
Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), odevzdá poskytovatel osvědčení dokládající toto oprávnění Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Díl 5
Použití ustanovení zákona a předpisů Evropské unie na bezpilotní systémy
§ 54s
(1)
Na bezpilotní systémy, jejich registraci a způsobilost, osoby vykonávající činnosti související se zajištěním jejich bezpečného a plynulého provozu, létání bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru České republiky, oznamování jiných než vážných incidentů souvisejících s provozem bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel za účelem rekreace, individuální potřeby, sportu nebo výcviku pilotů se nepoužijí
a)
části druhá a třetí,
b)
část pátá hlavy II a III, s výjimkou § 50, 50a a 53,
c)
§ 55b odst. 1 a
d)
část sedmá.
(2)
Na projektování, výrobu, údržbu, provoz a řízení bezpilotního systému v otevřené nebo specifické kategorii provozu pro celní, policejní, záchranné nebo hasičské účely se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě použijí.
HLAVA V
ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ
§ 55
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod
(1)
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.
(2)
V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři.
(3)
Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu.
§ 55a
Činnost Ústavu
(1)
Ústav
a)
zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů,
b)
plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví37), včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy.
(2)
Inspektoři Ústavu jsou povinni
a)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a
b)
prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu.
(3)
V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících.
(4)
Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody.
(5)
Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra.
6.
nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu,
d)
jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu
1.
provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů,
2.
nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo pravidly spolku,
3.
pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje,
4.
nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů, nebo
5.
neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, nebo
e)
jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) jako provozovatel bezpilotního systému
a)
provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušeného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy,
b)
před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo
c)
nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako držitel
1.
osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54e odst. 7 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující,
2.
osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54e odst. 8 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu,
3.
osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54f odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující,
4.
osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54f odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu,
5.
osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54g odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující,
6.
osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54g odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, nebo
7.
potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54k odst. 7 nevrátí ve stanovené lhůtě toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému,
b)
jako dálkově řídící pilot v rozporu s § 54m odst. 2 nevyhoví výzvě Policie České republiky nebo Úřadu k
1.
prokázání své totožnosti,
2.
předložení dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému,
3.
podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, nebo
4.
přerušení letu bezpilotního letadla,
c)
jako provozovatel bezpilotního systému
1.
v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů,
2.
v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů,
3.
v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné,
4.
v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky,
5.
v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem,
6.
v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo
7.
v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení,
d)
jako člen oprávněného spolku
1.
v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo
2.
provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo
e)
jako osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, v rozporu s § 54p odst. 3 použije průkaz člena oprávněného spolku řídícího bezpilotní systém nebo tento průkaz nevrátí ve stanovené lhůtě.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, 3 nebo 8, písm. d) bodu 5 nebo písm. e), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 1, 2 nebo 3, písm. c) bodu 1, 2 nebo 7 nebo písm. e),
b)
do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nebo 6, písm. c) bodu 2 nebo 5 nebo písm. d) bodu 3 nebo 4 nebo odstavce 3 písm. c) bodu 6,
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 5 nebo 7, písm. b), písm. c) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. d) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 4, písm. c) bodu 3, 4 nebo 5 nebo písm. d), nebo
d)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 6.
Díl 2
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 93
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje,
b)
v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízení bez platného osvědčení,
c)
v rozporu s § 40 provozuje zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu,
d)
realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,
e)
umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1,
f)
v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu,
g)
nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 6 k zachování bezpečnosti civilního letectví,
h)
nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů,
i)
využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti,
j)
provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) bez oprávnění,
k)
uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo
k)
provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a)
provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku,
b)
provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1,
c)
koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4 svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem,
d)
provozovatel letiště
1.
nezašle zprávu o hlukové situaci na letišti ve stanovené lhůtě Úřadu podle § 42a odst. 1,
2.
nedoplní zprávu o hlukové situaci na letišti podle § 42a odst. 2,
3.
nezavede provozní omezení ke snížení hluku na letišti stanovené v rozhodnutí Úřadu vydaném na základě § 42b odst. 1,
4.
uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravci letištní ceník podle § 42g, nebo
5.
způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti leteckých dat a leteckých informací31),
e)
provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident,
f)
provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené údaje,
g)
poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2 provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících,
h)
provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti,
i)
provozovatel letadla nebo letecký dopravce provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem,
j)
provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo
k)
letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz,
b)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení32)
1.
provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti bez oprávnění,
2.
vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti letadla, nebo
3.
osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu,
c)
provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26),
d)
ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26),
e)
při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26),
f)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectví19)
1.
zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví,
2.
jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu,
3.
neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na základě jeho bezpečnostního doporučení,
4.
nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení,
5.
jako tuzemský letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným subjektům, nebo
6.
jako tuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících,
g)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectví37)
1.
jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo
2.
jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence,
h)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectví37) jako organizace
1.
nezřídí povinný systém podávání hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech nebo nezřídí systém dobrovolného hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech a jiných informacích souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví,
2.
neohlásí Ústavu ve stanovené lhůtě údaje o události nebo jiné informace související se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví shromážděné prostřednictvím povinného nebo dobrovolného systému hlášení,
3.
neurčí jednu nebo více osob zabývajících se shromažďováním, hodnocením, zpracováváním, analýzou a uchováváním údajů o událostech a jiných informací souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví,
4.
nezajistí, aby informace získané při zpracovávání hlášení o událostech nebyly používány k jiným než bezpečnostním účelům, nebo nezajistí ochranu osobních údajů nebo totožnosti osoby podávající hlášení nebo osoby v hlášení uvedené,
5.
nezajistí, aby hlášení o událostech vypracovaná na základě údajů shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí obsahovala stanovené informace, nebo aby tato hlášení o událostech byla uchovávána stanoveným způsobem,
6.
nezavede postupy pro kontrolu kvality shromážděných a uchovávaných údajů o událostech,
7.
neinformuje své zaměstnance nebo další osoby o analýze údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo o přijatých nápravných nebo preventivních opatřeních,
8.
nevypracuje postup pro analýzu údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí, nepřijme na základě této analýzy vhodná nápravná nebo preventivní opatření, nerealizuje tato opatření bez zbytečného prodlení nebo nezavede postup pro sledování provádění a účinnosti těchto opatření,
9.
postihne svého zaměstnance nebo jinou osobu, kteří podali hlášení o události nebo kteří jsou v tomto hlášení uvedeni,
10.
nepředá Ústavu ve stanovené lhůtě předběžné výsledky analýzy údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo opatření, která mají být na základě této analýzy přijata, nebo neoznámí Ústavu ve stanovené lhůtě konečné výsledky provedené analýzy, nebo
11.
nepřijme po konzultaci se zaměstnanci interní předpisy popisující způsob zajištění a realizace přístupu spravedlivého posouzení, nebo přijme takové interní předpisy, které realizaci tohoto přístupu nezajišťují,
i)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46) jako letecký dopravce nebo provozovatel letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava,
1.
neoznámí Úřadu nebo Agentuře včas stanovené údaje,
2.
nenačerpá minimální roční množství leteckého paliva na stanoveném letišti,
3.
neposkytne potřebnou součinnost provozovateli letiště, nebo
4.
užívá environmentální štítek, který nebyl přidělen Agenturou, nebo tento štítek neužívá stanoveným způsobem, nebo
j)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46) jako provozovatel letiště
1.
nepřijme opatření nezbytné k řešení nedostatečného přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k leteckým palivům obsahujícím minimální podíl udržitelných leteckých paliv,
2.
neposkytne Úřadu potřebnou součinnost, nebo
3.
nepředloží Úřadu nebo Agentuře včas zprávu o pokroku při usnadnění přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k vodíku nebo elektřině na stanoveném letišti obsahující stanovené náležitosti.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
jako letecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené údaje,
b)
jako letecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,
c)
jako tuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje plán pomoci obětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s ním nepostupuje,
d)
jako letecký dopravce Evropské unie20) provozuje obchodní leteckou dopravu bez uděleného přepravního práva,
e)
jako letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v § 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4,
f)
jako letecký dopravce jiného členského státu
1.
v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo
2.
v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo
g)
jako letecký dopravce ze třetí země
1.
provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6,
2.
neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71b odst. 3, nebo
3.
provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo g) nebo odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2,
b)
do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e) nebo f), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3, písm. g), písm. i) bodu 1 nebo 4 nebo písm. j) bodu 2 nebo 3 nebo odstavce 4 písm. e),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. b) nebo písm. d) bodu 5, odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 2, písm. f) bodu 1, 5 nebo 6, písm. h) bodu 1 až 7 nebo písm. i) bodu 3 nebo odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d),
d)
od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), písm. d) bodu 1, 2 nebo 4, písm. h) nebo j), odstavce 3 písm. b) bodu 3, písm. c), d), písm. f) bodu 4, písm. h) bodů 8 až 11 nebo písm. j) bodu 1 nebo odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3,
e)
od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. k), nebo
f)
od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. d) bodu 3 nebo písm. i), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e).
(6)
Letecký dopravce nebo provozovatel letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, se může zprostit odpovědnosti za přestupek podle odstavce 3 písm. i) bodu 2 pouze z důvodu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46). Za tento přestupek se uloží pokuta ve výši od dolní hranice sazby pokuty stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46) do dvojnásobku takto stanovené dolní hranice sazby pokuty. Za tento přestupek nelze uložit správní trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, od uložení správního trestu za tento přestupek nelze upustit ani podmíněně upustit a dolní hranici sazby pokuty za tento přestupek nelze mimořádně snížit.
(7)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti
a)
do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i),
b)
do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo
c)
do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j) nebo k), nebo odstavce 3 písm. e).
§ 93a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) bez povolení,
b)
v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),
c)
v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo
d)
v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a)
provozovatel letiště
1.
v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště,
2.
v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního programu,
3.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nezajistí plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo
4.
nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),
b)
provozovatel letiště nebo jako letecký dopravce
1.
v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel,
2.
v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel,
3.
v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření, nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného Úřadem, nebo
4.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) vydá letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu neodejme,
c)
osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27),
d)
letecký dopravce
1.
v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo
2.
v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na palubě letadla,
e)
poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost Úřadu nezpřístupní,
f)
schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1,
g)
osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami
1.
provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo
2.
v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu,
h)
zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu,
i)
osoba zajišťující provádění detekční kontroly,
1.
v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, nebo
2.
v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
j)
příjemce základních opatření
1.
nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1,
2.
v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo
3.
v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o jejich stanovení,
k)
osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program nepředloží na výzvu Úřadu,
l)
schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) bez schválení Úřadu,
m)
stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27)
1.
vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti jmenován, nebo
2.
provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se zásilkami, nebo
n)
schválený agent, letecký dopravce nebo provozovatel letiště v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) neodejme jmenování stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým dodavatelem letištních zásob.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n),
b)
od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d) bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k) nebo písm. m) bodu 2,
c)
od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm. g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo
d)
od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3.
(4)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo 2.
§ 93b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívání vzdušného prostoru
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28)
a)
jako poskytovatel letových navigačních služeb
1.
nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu – žáka vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti,
2.
nevytvoří místní systémy odborné způsobilosti nebo tyto systémy či jejich změny nepředloží Úřadu ke schválení,
3.
nevede záznamy o hodinách, ve kterých každý držitel průkazu způsobilosti vykonává práva vyplývající z průkazu způsobilosti, nebo neposkytne tyto údaje Úřadu nebo držiteli průkazu způsobilosti, nebo
4.
nevypracuje nebo neprovádí objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro oznámení zdravotní indispozice řídícího letového provozu, řídícího letového provozu – žáka, instruktora nebo hodnotitele, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo
b)
jako organizace pro výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů,
1.
provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými,
2.
pověří prováděním výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků, instruktorů nebo hodnotitelů fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky stanovené pro tuto činnost,
3.
nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů nebo v plánech vstupního, místního nebo průběžného výcviku,
4.
neoznámí Úřadu ukončení své činnosti,
5.
nevrátí ve stanovené lhůtě Úřadu osvědčení po jeho zrušení nebo po ukončení své činnosti,
6.
neprovádí bezpečnostní opatření uložená Úřadem,
7.
nenahlásí ve stanovené lhůtě nehodu, vážný incident nebo událost vyplývající z výcvikové činnosti nebo nevyhotoví následné hlášení,
8.
nevytvoří, nezavede nebo nespravuje systém řízení anebo tak neučiní stanoveným způsobem,
9.
nejmenuje odpovědného vedoucího nebo osobu odpovědnou za výcvik,
10.
nevede záznamy o instruktorech nebo osobách kvalifikovaných pro hodnocení odborné způsobilosti instruktorů praktického výcviku a odborné způsobilosti hodnotitelů nebo nevytvoří postup pro zachování odborné způsobilosti instruktorů teoretické výuky,
11.
nezajistí, aby instruktoři praktického výcviku a hodnotitelé absolvovali udržovací výcvik,
12.
neuchovává záznamy o osobách, které podstupují nebo podstoupily výcvik,
13.
nevytvoří nebo nespravuje systém pro záznamy kvalifikací instruktorů a hodnotitelů a hodnocení jejich dovedností a předmětů, které jsou oprávněni vyučovat, nebo tyto záznamy neuchovává, nebo
14.
nemá uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním výcviku a zaplacené pojistné.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, nebo
b)
v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje
1.
letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo
2.
letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem nebo v rozporu s § 49 odst. 4.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 7,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 4, 5 nebo 9,
d)
od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 3 nebo písm. b) bodu 6 nebo 10 až 14,
e)
od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 nebo písm. b) bodu 2, 3 nebo 8, nebo
f)
od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3.
(5)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3.
§ 93c
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě33)
a)
jako letecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury
1.
nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla,
2.
nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy,
3.
nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas,
4.
neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly,
5.
bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo
6.
nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování,
b)
jako provozovatel letiště
1.
nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní,
2.
neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo
3.
nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci,
c)
jako letecký dopravce nebo provozovatel letiště
1.
nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo
2.
nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení, nebo
3.
nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo
d)
jako letecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informování v letecké dopravě34) jako smluvní letecký dopravce
a)
při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace,
b)
neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení výdajů nebo přesměrování, nebo
c)
nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu1g) jako letecký dopravce
a)
nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu, nebo
b)
jako letecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo
c)
od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 93d
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku provozování bezpilotních systémů
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39)
a)
provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem,
b)
jako provozovatel bezpilotního systému
1.
provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů,
2.
nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let,
3.
není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů,
4.
neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu,
5.
nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo
6.
nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu,
c)
jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu
1.
provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů,
2.
nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku,
3.
pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje,
4.
nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů,
5.
neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem,
6.
neudržuje jí zavedený systém řízení bezpečnosti provozovatele lehkých bezpilotních systémů,
7.
neaktualizuje příručku k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo takto aktualizovanou příručku nepředloží Úřadu, nebo
8.
neposkytne části příručky k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů zaměstnancům, nebo
d)
jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40)
a)
poskytuje společnou informační službu nebo službu pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů bez oprávnění,
b)
jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů neposkytuje službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu,
c)
jako poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů
1.
nepřijme opatření ke koordinaci činností s poskytovateli letových provozních služeb, nebo
2.
neoznámí Úřadu zahájení nebo ukončení poskytování služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo
d)
jako provozovatel bezpilotního systému
1.
provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy,
2.
před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo
3.
nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako provozovatel bezpilotního systému
1.
v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů,
2.
v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů,
3.
v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné,
4.
v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky,
5.
v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem,
6.
v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo
7.
v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení,
b)
jako oprávněný spolek
1.
v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje bezpilotní systém,
2.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. a) nezveřejní pravidla spolku,
3.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. b) neseznámí své členy nebo účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku,
4.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. c) nezajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém nebo účastníci mezinárodní akce absolvovali stanovené školení, nebo těmto členům nevydá po absolvování tohoto školení průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém,
5.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. d) nevede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém nebo účastníků mezinárodní akce nebo tento seznam průběžně neaktualizuje,
6.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. e) neprovádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů nebo nepřijme opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku,
7.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. f) se nezdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní,
8.
v rozporu s § 54o odst. 5 písm. g) neoznámí ve stanovené lhůtě osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo,
9.
provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54o odst. 5 písm. i) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo
10.
v rozporu s § 54o odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující,
c)
jako člen oprávněného spolku
1.
v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo
2.
provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné,
d)
jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) v rozporu s § 54r odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě osvědčení dokládající oprávnění k poskytování společné informační služby nebo služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo
e)
jako poskytovatel letových provozních služeb neposkytuje provozní informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na poskytovatele služeb při uspořádání letového provozu44).
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 5 nebo písm. d), odstavce 2 písm. d) bodu 2 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 1, 2 nebo 7, písm. b) bodu 8 nebo písm. d),
b)
do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 5 nebo písm. c) bodu 3, 4 nebo 8 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 6 nebo písm. b) bodu 10,
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. b) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. c) bodu 1, 2, 6 nebo 7, odstavce 2 písm. c) bodu 2 nebo písm. d) bodu 1 nebo 3 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 3, 4 nebo 5, písm. b) bodu 2 až 5 nebo 9 nebo písm. c),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 1, 6 nebo 7,
e)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 6 nebo odstavce 2 písm. b) nebo písm. c) bodu 1 nebo odstavce 3 písm. e), nebo
f)
od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).
(5)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).
Díl 3
Společná ustanovení k přestupkům
§ 94
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o
1.
přestupky fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo
2.
přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4 nebo písm. e), § 93 odst. 3 písm. f) až h), § 93 odst. 4 písm. a) nebo b), § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,
b)
Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b),
c)
obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,
d)
Ústav, jde-li o přestupky fyzických osob podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93 odst. 2 písm. e) nebo § 93 odst. 3 písm. f) až h), nebo
e)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4.
(2)
Příkazem na místě může přestupky podle tohoto zákona projednávat rovněž Policie České republiky, jde-li o přestupky podle
a)
§ 92c odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo § 92c odst. 3 písm. b), nebo
b)
§ 92c odst. 1 písm. c) bodu 3 nebo 4 nebo § 93d odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo 4, řídí-li provozovatel bezpilotního systému tento systém v době spáchání přestupku.
(3)
O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra.
(4)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vybírá pokutu, kterou uložil.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 95
Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letadla z jeho působnosti, nepoužije se na projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla tento přímo použitelný předpis ani přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě; to neplatí pro projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla, pro které bylo vydáno osvědčení nebo učiněno prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví45).
§ 96
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak.
§ 97
Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského zákona obdobně.
§ 98
(1)
Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb podle cenových předpisů.9) Při sjednávání ceny musí být dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodržují. Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté.
(2)
Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie10a) jinak.
§ 98a
(1)
Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy
a)
provozovatel letiště
1.
údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
2.
údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,
3.
údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
b)
tuzemský letecký dopravce
1.
údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
2.
údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku,
3.
údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,
c)
tuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun
1.
údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů,
2.
údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce,
3.
rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku,
d)
tuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku,
e)
poskytovatel letových provozních služeb
1.
údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku,
2.
údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku.
(2)
Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících.
(3)
Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 99
Ministerstvo dopravy zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky, ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na bezpečnost leteckého provozu.
§ 99a
(1)
Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána11a).
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 54n odst. 2, § 54o odst. 1 písm. a) a § 82.
§ 100
Přechodná ustanovení
(1)
Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(3)
Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká.
(4)
Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat letové provozní služby zaniká.
(5)
Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká.
(6)
Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravu na základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravy zaniká.
(7)
Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací zaniká.
(8)
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastaví.
Závěrečná ustanovení
§ 101
Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č. 305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený tímto zákonem.
§ 102
(1)
Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42a odst. 3, § 44 odst. 7, § 44j odst. 6, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 54d odst. 3, § 54e odst. 9, § 54i odst. 9, § 54k odst. 10, § 54l odst. 4, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona.
(2)
Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, vydávány
a)
Mezinárodní organizací pro civilní letectví,1k)
b)
Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropské unie,13) a
c)
Evropskou organizací pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL),14)
a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu.
§ 103
Zrušují se:
1.
Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.
2.
Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví.
3.
Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb.
4.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.
5.
Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání se závěsnými kluzáky.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 104
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. 23f) zní:
„y)
provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb.23f)
23f)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní vypouští obor „Letecká doprava a letecké práce“.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST ZÁKONA
§ 105
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1)
Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství.
Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství.
Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.
1a)
Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.
Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES.
Nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 805/2011.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU), v platném znění.
1c)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.
1d)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
1f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě).
1g)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91.
1h)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě.
1i)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES.
1j)
Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
1k)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
1l)
Čl. 4 a 5 ve spojení s přílohou směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS).
1m)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1n)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
1m)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.
2)
§ 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.
2a)
Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství.
3)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb.
4a)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
4b)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
4c)
§ 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství.
5)
Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
5a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).
5b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).
5b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví.
5c)
Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).
5c)
Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., ve znění pozdějších předpisů.
5d)
Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).
5e)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru).
5f)
§ 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.
5g)
§ 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
5h)
§ 19 zákona č. 239/2000 Sb.
5j)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5k)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5l)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5m)
Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství.
5n)
Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění.
6a)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).
6b)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb.
7)
§ 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
7a)
Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.
8a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
10)
Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů.
11)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
11a)
Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru.
12)
Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Nařízení Rady ES č. 3922/91 EHS z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS.
14)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu — Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).
15)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Nařízení Komise (EU) 2015/340.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném znění.
18)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010.
20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění.
22)
Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu.
23)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008.
24)
Nařízení Komise (EU) č. 72/2010.
25)
Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění.
26)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, v platném znění.
27)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, v platném znění.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.
Nařízení Komise (EU) 2015/340.
29)
Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu.
31)
Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe.
32)
Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění.
35)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014.
36)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014.
38)
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
39)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, v platném znění.
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664.
41)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
43)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945, v platném znění.
44)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011, v platném znění.
45)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.
46)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405, v platném znění.