23
VYHLÁŠKA
ze dne 22. prosince 2000,
kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen „zákon“):
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1)
Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými pro zvláštní výživu rozumí potraviny , které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu, jsou vhodné pro výživové účely stanovené touto vyhláškou a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.
(2)
Při stanovení výživových účelů podle odstavce 1 se vychází ze zvláštních nutričních požadavků
a)
určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená, nebo
b)
určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách , nebo
c)
zdravých kojenců a malých dětí .
(3)
Za potraviny pro zvláštní výživu se nepovažují potraviny bez přidaného cukru a dalších přírodních sladidel a jiných potravin užívaných pro své sladivé účinky.
§ 2
Druhy potravin určených pro zvláštní výživu
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
doplňky stravy.
§ 3
Označování potravin určených pro zvláštní výživu
a)
návodu k přípravě, pokud potravina přípravu před spotřebou vyžaduje, a upozornění na nezbytnost dodržet tento návod,
b)
původu bílkoviny rostlinného nebo živočišného, popřípadě hydrolyzátu bílkovin ve výrobku, pokud je bílkovina na obale uvedena jako složka,
c)
způsobu uchovávání a době spotřeby po otevření obalu spotřebitelem , vyžaduje-li to charakter potraviny a je-li potravina určena k postupné spotřebě,
(2)
(3)
a)
informací, že při jejich použití není třeba rady lékaře,
b)
slovy „dietní“ nebo „dietetický“ samostatně nebo ve spojení s jinými slovy, pokud není vyjádřen účel jejich použití.
Oddíl 2
Potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti a pro zvláštní druhy kojenecké výživy
§ 4
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
kojenci děti do ukončeného 12. měsíce věku,
b)
c)
d)
(2)
Zvláštními druhy kojenecké výživy jsou
a)
počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností,
b)
mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky
1.
s vysokým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
2.
s nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
c)
speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy pro kojence na bázi aminokyselin,
d)
výživa na bázi sóji.
§ 5
Požadavky na složení potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
(1)
Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.
(2)
Požadavky na
a)
b)
c)
d)
podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 4,
e)
referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 8.
(3)
Za účelem porovnání obsahu některých biologicky účinných látek v potravinách pro kojeneckou výživu je uveden
a)
obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce v příloze č. 5,
b)
přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka v příloze č. 6,
c)
průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce v příloze č. 7.
(4)
V ostatním platí pro potraviny určené k počáteční a pokračovací kojenecké výživě požadavky vyplývající ze zvláštního právního předpisu.1)
§ 6
Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
(1)
Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti je u potravin
a)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení „počáteční kojenecká výživa “,
b)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení „pokračovací kojenecká výživa “.
a)
u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nejsou-li kojeni,
b)
u počáteční kojenecké výživy , která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,
c)
u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí , dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,
d)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,
e)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce.
(3)
U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 8, pokud se rovná nejméně 15 % referenční hodnoty.
(4)
Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.
(5)
Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: „Důležité upozornění“ nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu vyjadřujícím:
a)
přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,
b)
doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
(6)
Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být obsaženy
a)
obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení , které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy,
b)
pojmy „humanizovaný“ nebo „maternizovaný“.
Oddíl 3
Potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti
§ 7
(1)
a)
jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny,
b)
obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné tekutiny neobsahující bílkoviny,
c)
těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině,
d)
suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou,
(dále jen „obilné příkrmy“).
(2)
a)
ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),
b)
ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,
c)
ovocnoobilné příkrmy,
d)
ovocnozeleninové příkrmy,
e)
zeleninové příkrmy, polévky,
f)
masozeleninové příkrmy, polévky,
g)
masové příkrmy,
h)
nápoje na ovocném, zeleninovém, bylinném základě nebo na základě jejich směsi, čajové nápoje na bylinném nebo ovocném základě a ovocné nebo zeleninové koncentráty.
(3)
Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí , které jsou převáděny na smíšenou stravu.
§ 8
Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů
(1)
Obilné a ostatní příkrmy se vyrábí
a)
ze surovin , jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,
b)
s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 9 až 12.
(2)
Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.
§ 9
Označování obilných a ostatních příkrmů
a)
označení věku kojence nebo malého dítěte, kterému je příkrm určen,
b)
informace, zda potravina obsahuje lepek, je-li vyznačený věk pro použití potraviny nižší šesti měsíců,
c)
využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i v kcal na 100 g nebo 100 ml výrobku a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce,
d)
číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 9 a 10 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce.
(2)
U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.
Oddíl 4
Potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti
§ 10
(1)
a)
úplnou náhradu celodenní stravy,
b)
náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.
(2)
§ 11
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(1)
Požadavky na složení potravin pro redukční diety jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2)
Všechny jednotlivé složky potravin pro redukční diety, které ve vzájemné kombinaci vytvářejí úplnou náhradu celodenní stravy, musí být obsaženy v jediném společném obalu.
§ 12
Označování potravin pro redukční diety
(1)
a)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) slovy: „náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti“,
b)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. b), údaji, zda se jedná o náhradu jednoho nebo více hlavních jídel pro regulaci hmotnosti.
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny , které nahrazuje jeden pokrm,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 13, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny , které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou údaje o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky podle zvláštního právního předpisu3) v uvedeném množství;
(3)
Na obalu potravin pro redukční diety musí být upozornění
a)
na možnost výskytu projímavých účinků, jestliže použití potraviny podle návodu výrobce vede k příjmu vícesytných alkoholů (polyolů) v množství více než 20 g denně,
b)
na nutnost dodržovat dostatečný denní příjem tekutin,
c)
že potravina zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na jeden den u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
d)
že se potravina nemá používat bez porady s lékařem déle než tři týdny u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
e)
že potravina splňuje očekávaný účel pouze jako součást nízkoenergetické výživy u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) a že nezbytnou součástí výživy spotřebitele mají být i běžné pokrmy a potraviny .
(4)
Označení potravin určených pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.
Oddíl 5
Potraviny pro zvláštní lékařské účely
§ 13
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí potravinami pro zvláštní lékařské účely
a)
b)
(2)
a)
nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, pokud jsou používány podle návodu výrobce,
b)
nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které mohou být jediným zdrojem výživy za předpokladu, že budou používány podle návodu výrobce,
c)
nutričně nekompletní potraviny se standardním složením živin nebo složením adaptovaným specificky pro onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy.
(3)
§ 14
Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely
(1)
Složení potravin pro zvláštní lékařské účely musí odpovídat správným zdravotním a výživovým zásadám a jejich použití podle návodu výrobce musí být bezpečné a musí být prospěšné a účinné při naplňování zvláštních výživových požadavků osob, pro které jsou určeny, a to v souladu s obecně uznávanými vědeckými poznatky.
(2)
Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely jsou uvedeny v příloze č. 14.
§ 15
Označování potravin pro zvláštní lékařské účely
(1)
Součástí názvu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení slovy: „dietní potravina pro zvláštní lékařské účely “.
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny , které nahrazuje jeden pokrm, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet pokrmů v jednom balení,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu podle přílohy č. 14 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny , které nahrazuje jeden pokrm,
c)
o osmolalitě nebo osmolaritě tam, kde je to vhodné.
(3)
Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení „Důležité upozornění“ nebo jeho obdoba vyjadřující upozornění, že
a)
b)
c)
d)
používání potraviny může vést k ohrožení zdraví, pokud bude užívána osobami, které nemají chorobu, poruchu či zdravotní stav, pro který je potravina určena. To platí pouze v případě, že takové ohrožení zdraví připadá v úvahu.
(4)
Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být dále uvedeny
a)
formulace „určeno k dietnímu postupu při...“ s vyjmenováním choroby, poruchy nebo zdravotního stavu, pro který je potravina určena,
b)
zvláštní předpoklady použití potraviny (v případě potřeby) a kontraindikace,
c)
popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován či jinak upraven, a důvody použití potraviny ,
d)
v případě potřeby sdělení o způsobu použití této potraviny .
Oddíl 6
Potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
§ 16
Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, rozumí
a)
b)
c)
nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu,
d)
isotonické nápoje, jejichž osmolalita (látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody) činí 290 ± 15 miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
e)
hypertonické nápoje, jejichž osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
f)
hypotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
g)
ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců.
§ 17
Požadavky na složení potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
(1)
U potravin zajišťujících vyšší přívod energie musí být složení a návod k použití upraven tak, aby
a)
při souběžném použití běžné stravy podíl energie a obsah dodaných tuků nepřekročil 40 % denního přívodu energie,3)
b)
denní příjem karnitinu nepřekročil množství 1 g.
(2)
U potravin podporujících tvorbu svalstva
a)
musí být složení a návod k použití upraven tak, aby při souběžném použití běžné stravy celkové množství bílkovin, peptidů a aminokyselin nepřekročilo 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti za den,
b)
musí při použití aminokyselin být jejich obsah tvořen souborem všech aminokyselin nebo skupinou esenciálních aminokyselin. Obsah jednotlivé aminokyseliny bez souběžné přítomnosti ostatních aminokyselin, peptidů či bílkovin je nepřípustný; při doporučeném dávkování nesmí denní přívod kreatinu překročit 25 g a nesmí být použity látky stanovené zvláštním právním předpisem.4)
(3)
U nápojů určených pro sportovce
a)
může být obsaženo ve 100 ml nápoje ve stavu určeném ke spotřebě nejvýše 20 mg inositolu, 250 mg glukuronolaktonu (laktonu kyseliny glukuronové), 400 mg taurinu, 15 mg kofeinu a 50 mg extraktu guarany, přičemž ovocné a zeleninové šťávy určené pro tento účel nesmí obsahovat žádný kofein,
b)
které jsou charakterizovány jako isotonické, hypertonické nebo hypotonické, může být jako zdroj sodíku, draslíku a hořčíku použita látka povolená k obohacování potravin .
§ 18
Označování potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny , lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti.
(2)
Součástí názvu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být označení „vhodné pro sportovce“ nebo „vhodné při zvýšené tělesné zátěži“.
(3)
Na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být uveden účel použití podle § 16 a popis vlastností, které tento účel naplňují.
(4)
U isotonických a hypertonických nápojů musí být na obalu udána osmolalita v miliosmol na 1 kg nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce.
Oddíl 7
Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové
§ 19
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
b)
(2)
§ 20
Označování potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny , lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu laktózy v g ve 100 g nebo 100 ml potraviny .
Oddíl 8
Potraviny bezlepkové
§ 21
(1)
Pro účely této vyhlášky se bezlepkovými potravinami rozumí
a)
b)
(2)
(3)
Za bezlepkové se nepovažují potraviny , které přirozeně neobsahují lepek; tyto potraviny mohou být na obalu označeny jako přirozeně bezlepkové, pokud obsahují méně než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny výrobku.
§ 22
Označování potravin bezlepkových
(1)
a)
neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,
b)
jsou vyrobené ze škrobu, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny výrobku; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny , lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu lepku.
(3)
Oddíl 9
Potraviny s nízkým obsahem bílkovin
§ 23
(1)
(2)
§ 24
Označování potravin s nízkým obsahem bílkovin
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny , lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu bílkovin ve 100 g nebo 100 ml potraviny .
Oddíl 10
Potraviny bez fenylalaninu
§ 25
(1)
(2)
§ 26
Označování potravin bez fenylalaninu
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,
c)
o obsahu fenylalaninu v mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny .
Oddíl 11
Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
§ 27
(1)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
b)
c)
(2)
§ 28
Označování potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny , lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
b)
o obsahu živin a potravních doplňků , zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny , popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.
Oddíl 12
Potraviny určené pro diabetiky
§ 29
(1)
Oddíl 13
Doplňky stravy
§ 30
(1)
Pro účely této vyhlášky se doplňkem stravy rozumí potravina určená k přímé spotřebě, která se odlišuje od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem potravních doplňků 5) a která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav a která se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití.
(2)
Pro dosažení příznivého ovlivnění organismu s cílem podpory zdraví spotřebitele je podmínkou použití doplňků stravy stanovení doporučeného dávkování výrobku.
(3)
U potravních doplňků uvedených v příloze č. 15 se nemusí předkládat dokumentace nutná pro zdůvodnění použití potravního doplňku podle § 11 odst. 3 písm. c) zákona.
§ 31
Označování doplňků stravy
a)
označení „doplněk stravy“ jako součást názvu potraviny ,
b)
doporučené dávkování a další podmínky použití stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona,
c)
údaj o specifické skupině spotřebitelů , pokud se jedná o potravinu určenou pro vymezený okruh spotřebitelů ,
d)
údaj o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků v gramech a energetické hodnotě v kcal a kJ ve 100 g nebo 100 ml doplňku stravy. Tento údaj se nemusí uvádět, je-li množství energie obsažené v nejvyšší stanovené denní dávce doplňku stravy menší než 170 kJ nebo 40 kcal. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu kusů, který tvoří denní dávku. U výrobků v podobě sypké či tekuté lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu g nebo ml v denní dávce,
e)
údaj o obsahu potravních doplňků . U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí se tento údaj uvede ve stanoveném počtu kusů, který tvoří doporučenou denní dávku, u výrobků v podobě sypké či tekuté se uvede ve stanoveném počtu g nebo ml doplňku stravy v denní dávce nebo ve 100 g či 100 ml potraviny . Údaje se uvádějí v jednotkách hmotnosti,
f)
údaj o skladování a v případě, že to vyžaduje povaha potraviny , údaj o uchovávání po otevření obalu,
g)
upozornění „Ukládat mimo dosah dětí!“,
h)
u doplňků stravy obsahujících více než 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce upozornění „Nevhodné pro těhotné ženy.“,
i)
u doplňků stravy obsahujících včelí produkty upozornění „Nevhodné pro osoby citlivé na včelí produkty.“.
§ 32
Přechodné ustanovení
§ 33
§ 34
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č.1
k vyhlášce č.23/2001 Sb.
Základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu
(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1. Energie | 250 kJ (60 kcal)/l00 ml | 315 kJ (75 kcal)/100 ml | |
| 2. Bílkoviny | Obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,38 pro bílkoviny kravského mléka Obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,25 pro izoláty sójové bílkoviny a bílkoviny částečně hydrolyzované. | ||
| Chemický index těchto proteinů se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6. | |||
| „Chemickým indexem“ se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6. | |||
| 2.1. Počáteční výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | 0,45 g/100kJ (1,8 g/l00 kcal) | 0,7g/100kJ (3 g/100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 5. Při tomto přepočtu může být obsah metioninu a cystinu sčítán. |
| 2.2. Výživa vyráběná na bázi bílkovinových hydrolyzátů | 0,56 g/100 kJ (2,25 g/l00 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 5, při tomto přepočtu může být obsah methioninu a cystinu počítán dohromady. Koeficient bílkovinné účinnosti (protein efficiency ratio, PER) a čistá využitelnost bílkoviny (net protein utilisation, NPU) musí být přinejmenším stejná jako u kaseinu. Obsah taurinu musí být nejméně 10 umol/100 kJ (42 umol/100 kcal) a obsah L - karnitinu nejméně 1,8 umol/100 kJ (7,5 umol/100 kcal). |
| 2.3. Výživa vyráběná výlučně z izolátů sójové bílkoviny nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | 0,56 g/100 kJ (2,56 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při výrobě této výživy se mohou používat jen izoláty sójové bílkoviny. Chemický index musí odpovídat nejméně 80 % vzhledem k referenční bílkovině uvedené v příloze č. 6 Výživa musí obsahovat na stejnou energetickou hodnotu takové využitelné množství methioninu, jaké je v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 5.Obsah L-karnitinu musí být ekvivalentní alespoň 1,8 umol/100 kJ (7,5 umol/100 kcal). |
| 2.4. Ve všech případech je přídavek aminokyselin dovolen výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkoviny a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. | |||
| KRITERIUM | Minimum | Maximum | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 3. Tuky | 1,05 g/100 kJ (4,4 g/100 kcal) | 1,5 g/100kJ (6,5 g/100 kcal) | |
| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): - sezamový olej (olej ze sezamových semen), - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku). | |||
| 3.2 Kyselina laurová | - | 15 % celkového obsahu tuku | |
| 3.3 Kyselina myristová | - | 15 % celkového obsahu tuku | |
| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal) | 285 mg/100 kJ (1200 mg/100 kcal) | |
| 3.5. Obsah kyseliny alfa- linolenové musí být nejméně 12 mg/100 kJ (50 mg/100 kcal). Poměr obsahu kyseliny linolové a alfa-linolenové musí být nejméně 5 a nejvýše 15. | |||
| 3.6. Obsah trans- mastných kyselin nesmí být vyšší než 4 % celkového obsahu tuku. | |||
| 3.7. Obsah kyseliny erukové nesmí být vyšší než 1 % celkového obsahu tuku. | |||
| 3.8. Přidány mohou být vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (20 a 22 atomů uhlíku). V tom případě může být jejich podíl na celkovém obsahu tuku: - u vícenenasycených n-3-mastných kyselin nejvýše 1 % - u vícenenasycených n-6-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 2 % (u kyseliny arachidonové nejvýše 1 %). Obsah eikosapentaenové kyseliny (20:5 n-3) nesmí být vyšší než obsah dokosahexaenové kyseliny (22:6 n-3). | |||
| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | Použity mohou být následující sacharidy: - laktóza - maltóza - sacharóza - maltodextriny - glukózový sirup nebo sušený glukózový sirup - předvařený škrob z přirozeně bezlepkových - zeželatinovatělý škrob z přirozeně bezlepkových |
| 4.1 laktóza | 0,85 g/l00 kJ (3,5 g/100 kcal) | - | Toto ustanovení se netýká výživy, ve které sójové bílkoviny představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin. |
| 4.2 sacharóza | - | 20 % celkového obsahu sacharidů | |
| 4.3 předvařený škrob a/nebo želatinový škrob | - | 2 g/100 ml a 30 % celkového obsahu sacharidů | |
| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | Poznámka | |||
| 5. Minerální látky | |||||||
| 5.1 Výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | Sodík Draslík Chloridy Vápník Fosfor Hořčík Železo * Zinek Měď Jod Selen ** | mg mg mg mg mg mg mg mg μg μg μg | 5 15 12 12 6 1,2 0,12 0,12 4,8 1,2 - | 14 35 29 - 22 3,6 0,36 0,36 19 - 0,7 | 20 60 50 50 25 5 0,5 0,5 20 5 - | 60 145 125 - 90 15 1,5 1,5 80 - 3 | * Limit použitelný pro výživu s přidaným železem Poměr Ca/P nesmí být nižší než 1,2 ani vyšší než 2,0. ** platí pro výživu s přídavkem selenu |
| 5.2. Výživa vyráběná výlučně ze sójových bílkovin nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | Železo Zinek | mg mg | 0,25 0,18 | 0,5 0,6 | 1 0,75 | 2 2,4 | Požadavky na ostatní minerální látky uvedené v bodě 5.1 platí i pro bod 5.2. |
| 6. Vitaminy | Vitamin A Vitamin D Thiamin Riboflavin Niacin Kys. pantothenová Vitamin B6 Biotin Kyselina listová Vitamin B12 Vitamin C Vitamin K Vitamin E | μg RE* μg** μg μg mg NE*** μg μg μg μg μg mg μg alfa TEx) | 14 0,25 10 14 0,2 70 9 0,4 1 0,025 1,9 1 xx) | 43 0,65 - - - - - - - - - - - | 60 1 40 60 0,8 300 35 1,5 4 0,1 8 4 xxx) | 180 2,5 - - - - - - - - - - - | * RE = trans retinol ekvivalent ** ve formě cholekalciferolu, jehož 10 μg = 400 m.j. (mezinárodních jednotek) vitaminu D *** NE = ekvivalent niacinu: mg kys. nikotinové + mg tryptofanu / 60 x) alfa TE = d - alfa tokoferolekvivalent xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ. xxx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal |
| KRITÉRIUM | Nejvyšší hodnota*) | Poznámka | ||
|---|---|---|---|---|
| mg/100 kJ | mg/100 kcal | |||
| 7. Nukleotidy - mohou být přidány následující nukleotidy | Cytidin - 5'- monofosfát Uridin - 5'- monofosfát Adenosin - 5'- monofosfát Guanosin - 5'- monofosfát Inosin - 5'- monofosfát | 0,60 0,42 0,36 0,12 0,24 | 2,50 1,75 1,50 0,50 1,00 | *) celkové množství nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal) |
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu
(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 1. Energie | 250 kJ ( 60 kcal)/100 ml | 335 kJ (80 kcal)/100 ml | |
| 2. Bílkoviny | 0,5 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) | 1 g/100 kJ (4,5 g/100 kcal) | obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,38 pro bílkoviny kravského mléka obsah bílkovin = obsah dusíku x 6,25 pro izoláty sojové bílkoviny |
| Chemický index těchto bílkovin se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině kaseinu nebo bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6. | |||
| Pro | |||
| Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat methionin nejméně ve stejném využitelném množství jako mateřské mléko podle přílohy č. 5. | |||
| 3.Tuky | 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal) | 1,5 g/100 kJ 6,5 g/ 100 kcal | |
| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): - sezamový olej (olej ze sezamových semen) - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku) | |||
| 3.2 Kyselina laurová | - | 15 % celkového obsahu tuku | |
| 3.3 Kyselina myristová | - | 15 % celkového obsahu tuku | |
| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | |||
| 70 mg/l00 kJ (300 mg/100 kcal) limit se vztahuje pouze na | - | ||
| 3.5 Obsah trans- mastných kyselin nesmí překročit 4 % celkového obsahu tuku. | |||
| 3.6 Obsah kyseliny erukové nesmí překročit 1 % celkového obsahu tuku. | |||
| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | ||||||||||
| 4.1 Použití složek obsahujících gluten je zakázáno | ||||||||||||
| 4.2. Laktóza | 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) | - | Toto ustanovení se nevztahuje na | |||||||||
| 4.3. Sacharóza, fruktóza, med | odděleně nebo jako celek: 20 % z celkového obsahu sacharidů | |||||||||||
| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | Poznámka | |||||||||
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | |||||||||
| 5. Minerální látky | ||||||||||||
| 5.1. Železo Jod | mg μg | 0,25 1,2 | 0,5 - | 1 5 | 2 - | |||||||
| 5.2 Zinek | ||||||||||||
| 5.2.1. Pokračovací výživa vyráběná pouze z kravského mléka | mg | 0,12 | - | 0,5 | - | |||||||
| 5.2.2 Pokračovací výživa obsahující izoláty sojových bílkovin nebo jejich směsi s kravským mlékem | mg | 0,18 | - | 0,75 | - | |||||||
| 5.3. Jiné minerální látky Množství nejméně odpovídající těm, které se normálně nalézají v kravském mléce; snížené, kde to je vhodné, ve stejném poměru jako koncentrace bílkoviny v pokračovací výživě ke koncentraci bílkoviny v kravském mléce uvedené v příloze č.7. | ||||||||||||
| 5.4. Poměr Ca/P nesmí přesáhnout 2,0. | ||||||||||||
| 6. Vitaminy Vitamin A Vitamin D Vitamin C Vitamin E | μgRE* μg** mg mg alfa TE*** | 14 0,25 1,9 x) | 43 0,75 - - | 60 1 8 xx) | 180 3 - - | * RE = trans retinol ekvivalent ** ve formě cholekalciferolu, jehož 10 μg = 400 m.j. vitaminu D *** alfa TE = d - alfa tokoferolekvivalent x) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal | ||||||
| 7. Nukleotidy | Nejvyšší hodnota 1) | |||||||||||
| mg/100 kJ | mg/100 kcal | |||||||||||
| Mohou se přidat tyto nukleotidy: | cytidin - 5'- monofosfát uridin - 5'- monofosfát adenosin - 5'- monofosfát guanosin - 5'-monofosfát inosin - 5 '- monofosfát | 0,60 0,42 0,36 0,12 0,24 | 2,50 1,75 1,50 0,50 1,00 | 1) celková koncentrace nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal) | ||||||||
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
1.
Vitaminy
| VITAMIN | POUŽITELNÉ FORMY |
|---|---|
| Vitamin A | retinylacetát retinylpalmitát beta karoten retinol |
| Vitamin D | vitamin D2 (ergokalciferol) vitamin D3 (cholekalciferoí) |
| Vitamin B1 | thiamin hydrochlorid thiamin mononitrát |
| Vitamin B2 | riboflavin sodná sůl riboflavin-5'-fosfátu |
| Niacin | nikotinamid kyselina nikotinová |
| Vitamin Bö | pyridoxin hydrochlorid pyridoxin-5'- fosfát |
| Kyselina listová | kyselina listová |
| Kyselina pantothenová | D-pantothenát vápenatý D-pantothenát sodný dexpanthenol |
| Vitamin B12 | kyanokobalamin hydroxykobalamin |
| Biotin | D-biotin |
| Vitamin C | kyselina L-askorbová sodná sůl kyseliny L-askorbové vápenatá sůl Kyseliny L-askorbové kyselina 6-palmityl-L-askorbová (askorbylpalmitát) draselná sůl kyseliny askorbové |
| Vitamin E | D-α tokoferol DL-α tokoferol D-α tokoferol acetát DL-α tokoferol acetát |
| Vitamin K | fylochinon (fytomenandion) |
2.
Minerální látky
| MINERÁLNÍ LÁTKA | POUŽITELNÉ FORMY SOLI |
|---|---|
| Vápník (Ca) | uhličitan vápenatý chlorid vápenatý vápenaté soli kyseliny citrónové glukonan vápenatý glycerol fosforečnan vápenatý mléčnan vápenatý vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid vápenatý |
| Hořčík (Mg) | uhličitan horečnatý chlorid horečnatý oxid horečnatý horečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné síran horečnatý glukonan horečnatý hydroxid horečnatý horečnaté soli kyseliny citrónové |
| Železo (Fe) | citran železnatý glukonan železnatý mléčnan železnatý síran železnatý citran železito-amonný fumaran železnatý difosforečnan železitý |
| Měď (Cu) | citran měďnatý glukonan měďnatý síran měďnatý komplex měď-lysin uhličitan měďnatý |
| Jod (I) | jodid draselný jodid sodný jodičnan draselný |
| Zinek (Zn) | chlorid zinečnatý mléčnan zinečnatý síran zinečnatý citran zinečnatý glukonan zinečnatý oxid zinečnatý octan zinečnatý |
| Mangan (Mn ) | uhličitan manganatý chlorid manganatý citran manganatý síran manganatý glukonan manganatý |
| Selen (Se) | selenan sodný seleničitan sodný |
| Sodík (Na) | hydrogenuhličitan sodný chlorid sodný citran sodný glukonan sodný uhličitan sodný mléčnan sodný sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid sodný |
| Draslík (K) | hydrogenuhličitan draselný uhličitan draselný chlorid draselný draselné soli kyseliny citrónové glukonan draselný mléčnan draselný draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné hydroxid draselný |
3.
Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky
| L- arginin a jeho hydrochlorid L- cystin a jeho hydrochlorid L- histidin a jeho hydrochlorid L- isoleucin a jeho hydrochlorid L- leucin a jeho hydrochlorid L -lysin a jeho hydrochlorid L- cystein a jeho hydrochlorid L- methionin L- fenylalanin L- threonin L- tryptofan L- tyrosin L- valin L- karnitin a jeho hydrochlorid taurin | cytidin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl uridin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl adenosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl guanosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl inosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
4.
Ostatní
| Cholin |
| Chlorid cholinu Citrát cholinu Dvojvinan cholinu (Cholin bitartrát) |
| Inositol |
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
| ZVLÁŠTNÍ INFORMACE | PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ |
|---|---|
| Upravený obsah bílkovin | Obsah bílkovin nižší než 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) a poměr mezi bílkovinou syrovátky a kaseinem ne menší než 1,0 |
| Nízký obsah sodíku (low sodium) | Obsah sodíku menší než 9 mg/100 kJ (39 mg/100 kcal) |
| Bez sacharózy (sucrose free) | Není přítomna sacharóza |
| Pouze laktózy (lactose only) | Laktóza je jediný přítomný sacharid |
| Bez laktózy (lactose free) | Není přítomna laktóza |
| Obohaceno železem | Přidáno železo |
| Snížené riziko alergie na mléčné bílkoviny, přitom lze použít odkazy na snížený obsah alergenů nebo zmírněné antigenní působení | a) množství bílkoviny v všeobecně přijatými metodami může tvořit pouze 1 % z látek obsahujících dusík.b) V označení výživy musí být uvedeno, že kojenci, kteří jsou alergičtí na intaktní bílkovinu, z níž je výživa vyrobena, ji nesmějí konzumovat, pokud není všeobecně uznanými klinickými testy prokázáno, že je snášena více než 90 % kojenců (interval spolehlivosti 95 %) trpících nadměrnou citlivostí vůči bílkovinám, z nichž je hydrolyzát vyroben.c) vyvolávat žádnou reakci na bílkoviny, z nichž je vyrobena.d) Pro oprávněnost vlastností předloženy vědecky podložené údaje. |
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce
(vyjádřené v mg na 100 k J a 100 kcal)
| Arginin | na 100kJ*) | na 100 kcal*) |
| 16 | 69 | |
| Cystin | 6 | 24 |
| Histidin | 11 | 45 |
| Isoleucin | 17 | 72 |
| Leucin | 37 | 156 |
| Lysin | 29 | 122 |
| Methionin | 7 | 29 |
| Fenylalanin | 15 | 62 |
| Threonin | 19 | 80 |
| Tryptofan | 7 | 30 |
| Tyrosin | 14 | 59 |
| Valin | 19 | 80 |
*)
1 kJ = 0,239 kcal
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka
(vyjádřené v g na 100 g bílkovin)
| Arginin | Kasein | Bílkovina mateřského mléka |
| 3,7 | 3,8 | |
| Cystin | 0,3 | 1,3 |
| Histidin | 2,9 | 2,5 |
| Isoleucin | 5,4 | 4,0 |
| Leucin | 9,5 | 8,5 |
| Lysin | 8,1 | 6,7 |
| Methionin | 2,8 | 1,6 |
| Fenylalanin | 5,2 | 3,4 |
| Threonin | 4,7 | 4,4 |
| Tryptofan | 1,6 | 1,7 |
| Tyrosin | 5,8 | 3,2 |
| Valin | 6,7 | 4,5 |
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce
(vyjádřené v jednotkách uvedených na 100 g tukuprosté sušiny a na 1 g bílkoviny)
| Minerální látka | mg/100 g sušiny tukuprosté | mg/l g bílkoviny |
|---|---|---|
| Sodík | 550 | 15 |
| Draslík | 1680 | 43 |
| Chlor | 1050 | 28 |
| Vápník | 1350 | 35 |
| Fosfor | 1070 | 28 |
| Hořčík | 135 | 3,5 |
| Měď | 225 μg/l00g | 6 μg/1 g |
| Jod* | - | - |
*
bez údajů, liší se podle složení krmiva a podmínek chovu
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Referenční hodnoty nutričních faktoru pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí
| Živina | Referenční hodnota | |
|---|---|---|
| jednotka | pro celodenní příjem | |
| Vitamin A RE* | μg | 400 |
| Vitamin D | μg | 10 |
| Vitamin C | mg | 25 |
| Thiamin | mg | 0,5 |
| Riboflavin | mg | 0,8 |
| Niacin NE** | mg | 9 |
| Vitamin B6 | mg | 0,7 |
| Kyselina listová | μg | 100 |
| Vitamin B12 | μg | 0,7 |
| Vápník | mg | 400 |
| Železo | mg | 6 |
| Zinek | mg | 4 |
| Jód | μg | 70 |
| Selen | μg | 10 |
| Měď | mg | 0,4 |
*
RE = trans-retinolekvivalent
**
NE = niacinekvivalent
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na základní složení obilných příkrmů
(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
1.
Obilné příkrmy se vyrábí z jedné nebo více mletých obilovin a/nebo ze surovin pocházejících ze škrobnatých hlíz
2.
Obsah obilovin a/nebo škrobnatých hlíz nesmí být menší než 25 % hmotnosti v sušině výrobku
| KRITÉRIUM | Druh obilné výživy1) | Minimum g/100 kJ (g/100 kcal) | Maximum g/100 kJ (g/100 kcal) | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1. Bílkoviny | B, D | 1,3 (5,5) | B - obsah přidané bílkoviny musí být nejméně 0,48 g/100 kJ (2 g/100 kcal) D-u výrobků s přídavkem složky s vysokým obsahem bílkoviny nesmí být množství přidané bílkoviny menší než 0,36 g/100 kJ (1,5 g/100 kcal) Chemický index přidané bílkoviny musí být nejméně 80 % chemického indexu referenční bílkoviny - kaseinu uvedeného v příloze č. 6, nebo koeficient účinnosti směsi bílkovin (PER) ve výrobku musí dosahovat nejméně 70 % tohoto koeficientu u referenční bílkoviny. Přídavek aminokyselin je přípustný jen pro zlepšení výživové hodnoty směsi bílkovin a jen v nutném množství. | |
| 2. Přidané sacharidy (sacharóza, fruktóza, glukóza, glukózový sirup nebo med) | A, D | 1,8 (7,5) celkem přidaných sacharidů | z toho smí být přídavek fruktózy nejvýše 0,9 g/100 kJ (3,75 g/100 kcal) | |
| B | 1,2 (5) | z toho přídavek fruktózy smí být nejvýše 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) | ||
| 3. Tuky | A, D | 0,8 (3,3) | ||
| B | 1,1 (4,5) | Pokud je obsah tuku vyšší než 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal), pak obsah: - kyseliny laurové smí být nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků, - kyseliny myristové nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků - kyseliny linolové (ve formě glyceridů) musí být nejméně 0,07 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvýše 0,285 g/100 kJ (1,2 g/100 kcal) | ||
| 4. Minerální látky | ||||
| Sodík (Na) | A, B, C, D | 0,025 (0,1) | Sodné soli se smí přidávat pouze v případech, je-li to z technologických důvodů nutné | |
| Vápník (Ca) | B | 0,02 (0,08) | ||
| D | 0,012 (0,05) | U výrobků vyrobených s použitím mléka (mléčné sušenky) | ||
| 5. Vitaminy | ||||
| Thiamin | A, B, C, D | 25 μg (100 μg) | ||
| Vitamin A (RE)2) | B | 14 μg (60 ug) | 43 μg (180 μg) | |
| Vitamin D 3) | B | 0,25 μg (1 ug) | 0,75 μg (3 μg) | |
1)
A = jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáváním mléka nebo jiné výživné tekutiny
B = obilné výrobky s přidanoupotravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše
C = těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné tekutině
D = suchary a sušenky, které se konzumují přímo, nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou
B = obilné výrobky s přidanou
C = těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné tekutině
D = suchary a sušenky, které se konzumují přímo, nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou
2)
RE = all -trans - retino lekvivalent
3)
ve formě cholekalciferolu, jehož 10 ug = 400 m.j. vitaminu
Mezní hodnoty pro vitamin A a vitamin D platí i v případě, že jsou tyto vitaminy přidány do jiných obilných příkrmů.
Mezní hodnoty pro vitamin A a vitamin D platí i v případě, že jsou tyto vitaminy přidány do jiných obilných příkrmů.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na základní složení ostatních příkrmů
(požadavky se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| 1. Bílkoviny | |
| a) | Jsou-li součástí názvu výrobku uvedeny jako jediné složky maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí tvořit: |
| 1. | podíl tohoto masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin celkem nejméně 40 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů, |
| 3. | množství bílkovin z uvedených zdrojů nesmí být menší než 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal). |
| b) | Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak musí tvořit bez ohledu na to, zdaje výrobek určen jako pokrm: |
| 1. | uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 10 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech na obalu vyjmenovaných bílkovinných zdrojů, |
| 3. | obsah bílkovin z těchto uvedených zdrojů nejméně 1 g/100 kJ (4 g/100 kcal). |
| c) | Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku, ale nikoli na prvním místě, pak musí být bez ohledu na to, zda je výrobek určen jako pokrm, tvořit: |
| 1. | uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 8 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů, |
| 3. | obsah bílkovin z uvedených zdrojů nejméně 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal) a celkový obsah bílkovin pocházejících ze všech zdrojů nesmí být menší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| d) | Je-li v názvu výrobku spolu s jinými složkami uveden sýr, pak bez ohledu na to, zdaje výrobek určen jako pokrm, nesmí být: |
| 1. | obsah bílkovin mléčného původu nižší než 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal), |
| 2. | celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nižší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| e) | Je-li výrobek určený jako samostatné jídlo, s výjimkou zeleninových příkrmů, ale v názvu není uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí být celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nejméně 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| f) | Požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d) a e) neplatí pro omáčky určené jako příloha. |
| g) | Sladké příkrmy, které uvádí v názvu výrobku mléčnou složku jako první nebo jedinou složku, musí obsahovat nejméně 2,2 g mléčných bílkovin na 100 kcal. Pro všechny ostatní sladké příkrmy neplatí požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d), e), f) a g). |
| h) | Přídavek aminokyselin je povolen pouze ke zlepšení nutriční hodnoty přítomné bílkoviny a to výhradně v množství, které je nezbytné pro tento účel. |
| 2. Sacharidy | |
| Množství veškerých sacharidů přítomných v ovocných a zeleninových šťávách a nektarech, příkrmech složených z ovoce a v dezertech nebo pudincích nesmí překročit | |
| a) 10 g/100 ml u zeleninových šťáv a nápojů z nich připravených, | |
| b) 15 g/100 ml u ovocných šťáv a nektarů a nápojů z nich připravených, | |
| c) | 20 g/100 g u příkrmů složených z ovoce, |
| d) | 25 g/100 g u dezertů a pudinků, |
| e) 5 g/100 ml v ostatních nápojích, pokud nejsou připraveny z mléka. | |
| 3. Tuky | |
| Dále uvedené požadavky se týkají ostatních příkrmů, u kterých je jako jediná složka v názvu výrobku uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiný tradiční zdroj bílkovin. | |
| a) | Je-li maso nebo sýr jedinou složkou, uvedenou v názvu, nebo jsou uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak |
| celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,4 g/100 kJ (6 g/100 kcal). b) Ve všech ostatních výrobcích celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,1 g/100 kJ (4,5 g/100 kcal). |
| 4. Sodík (Na) |
| a) Obsah sodíku ve výrobku nesmí být vyšší než 48 mg/100 kJ (200 mg/100 kcal), příp. než 200 mg/100 g. Je - li jedinou složkou uvedenou v názvu výrobku sýr, nesmí být obsah sodíku vyšší než 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal). |
| b) Do výrobků z ovoce, dezertů a pudinků nesmějí být přidávány žádné sodné soli s výjimkou těch, které jsou přidány z technologických důvodů. |
| 5. Vitaminy |
| a) Vitamin C V ovocných šťávách a nektarech a zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu C nejméně 6 mg/100 kJ (25 mg/100 kcal), avšak ne méně než 25 mg/100 g. |
| b) Vitamin A V zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu A nejméně 25 μgRE/100 kJ (100 μgRE/100 kcal), Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin A přidáván. |
| c) Vitamin D Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin D přidáván. |
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na identitu potravních doplňků, které lze použít při výrobě obilných a ostatních příkrmů
1.
Vitaminy
| Vitamin A Retinol Retinyl-acetát Retinyl-palmitát Beta-karoten | Vitamin D Vitamin D2 (= ergokalciferol) Vitamin D3 (= cholekalciferol) |
| Vitamin B1 Thiamin hydrochlorid Thiamin mononitrát | Vitamin B2 Riboflavin Riboflavin - 5-fosfát-sodný |
| Niacin Nikotinamid Kyselina nikotinová | Vitamin B6 Pyridoxin hydrochlorid Pyridoxin -5-fosfát Pyridoxin dipalmitát |
| Kyselina pantotenová D-pantotenát vápenatý D-pantotenát sodný Dexpantenol | Folát Kyselina listová |
| Vitamin B12 Kyanokobalamin Hydroxykobalamin | Biotin D-biotin |
| Vitamin C Kyselina L-askorbová L-askorban sodný L-askorban vápenatý Askorban draselný Ester kyseliny -L-askorbové a 6-palmitylu Askorbyl palmitát | Vitamin E D-α-tokoferol DL-α -tokoferol D-α-tokoferol acetát DL-α-tokoferol acetát |
| Vitamin K Fylochinon (fytometadion) |
2.
Aminokyseliny
| L-arginin a jeho hydrochloridy L-cystin a jeho hydrochloridy L-histidin a jeho hydrochloridy L-isoleucin a jeho hydrochloridy L-leucin a jeho hydrochloridy L-lysin a jeho hydrochloridy L-cystein a jeho hydrochloridy L-methionin L-fenylalanin L-treonin L-tryptofan L-tyrosin L-valin |
3.
Ostatní organické látky
| Cholin Chlorid cholinu Citrát cholinu Dvojvinan cholinu (cholin bitartrate) Inositol L-karnitin Hydrochlorid L-karnitinu |
4.
Soli minerálních a stopových prvků
| Vápník Uhličitan vápenatý Chlorid vápenatý Vápenaté soli kys. citrónové Glukonan vápenatý Glycerofosforečnan vápenatý Mléčnan vápenatý Oxid vápenatý Hydroxid vápenatý Vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečnaté | Hořčík Uhličitan horečnatý Chlorid horečnatý Horečnaté soli kyseliny citrónové Glukonan horečnatý Oxid horečnatý Hydroxid horečnatý Horečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné Síran horečnatý Mléčnan horečnatý Glycerofosforečnan horečnatý |
| Draslík Chlorid draselný Draselné soli kyseliny citrónové Glukonan draselný Mléčnan draselný Glycerofosforečnan draselný | Železo Citran železnatý Citran železito-amonný Glukonan železnatý Mléčnan železnatý Síran železnatý Fumaran železnatý Difosforečnan železitý Elementární železo (získané z karbonylu železa hydrogenací nebo elektrolyticky) Sacharan železitý Difosforečnan sodno-železitý Uhličitan železnatý |
| Měď Komplex mědi a lysinu Uhličitan měďnatý Citran měďnatý Glukonan měďnatý Síran měďnatý | Zinek Octan zinečnatý Chlorid zinečnatý Citran zinečnatý Mléčnan zinečnatý Síran zinečnatý Oxid zinečnatý Glukonan zinečnatý |
| Mangan Uhličitan manganatý Chlorid manganatý Citran manganatý Glukonan manganatý Síran manganatý Glycerofosforečnan manganatý | Jod Jodid sodný Jodid draselný Jodičnan draselný Jodičnan sodný |
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na nejvyšší přípustné množství vitaminů a minerálních látek u obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti
(hodnoty se týkají potravin připravených k použití podle návodu výrobce. Pouze požadavky na draslík a vápník se vztahují na výrobek ve stavu, v jakém je prodáván.)
| Vitaminy a minerální látky | nejvyšší množství na 100 kcal | nejvyšší množství na 100 kJ |
|---|---|---|
| Vitamin A (μg RE) | 1801) | 42,9 |
| Vitamin E (mg a-TE) | 3 | 0,7 |
| Vitamin C (mg) | 12,5/252)/1253) | 3/6/30 |
| Thiamin (mg) | 0,25/0,54) | 0,06/0,12 |
| Riboflavin (mg) | 0,4 | 0,1 |
| Niacin (mg NE) | 4,5 | 1,1 |
| Vitamin Be (mg) | 0,35 | 0,08 |
| Kyselina listová (μg) | 50 | 11,9 |
| Vitamin B12 (μg) | 0,35 | 0,08 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 1,5 | 0,36 |
| Biotin (μg) | 10 | 2,4 |
| Draslík (mg) | 160 | 38 |
| Vápník (mg) | 80/1805)/1006) | 19/43/24 |
| Hořčík (mg) | 40 | 9,5 |
| Železo (mg) | 3 | 0,7 |
| Zinek (mg) | 2 | 0,5 |
| Měď (μg) | 40 | 9,5 |
| Jod (μg) | 35 | 8,3 |
| Mangan (mg) | 0,6 | 0,14 |
1)
Neplatí pro množství vitaminu A uvedené v přílohách č. 9 a č. 10.
2)
Množství použitelné pro výrobky obohacené železem.
3)
Množství použitelné pro pokrmy na bázi ovoce,ovocné šťávy,nektary a zeleninové šťávy.
4)
Množství použitelné pro obilné příkrmy.
5)
Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině A a B v příloze č. 9.
6)
Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině D v příloze č. 9.
Příloha č. 13
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(hodnoty se vztahují k výrobkům upraveným k použití podle návodu výrobce)
TABULKA 1
| 1. Energie |
|---|
| a) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. a) v denní dávce musí být nejméně 3360 kJ (800 kcal) a nejvýše 5040 kJ (1200 kcal). b) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. b) v jednom pokrmu musí být nejméně 840 kJ (200 kcal) a nejvýše 1680 kJ (400 kcal). |
| 2. Bílkoviny |
| a) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) musí být dodáno bílkovinami obsaženými nejméně 25 % a nejvýše 50 % energie. Obsah bílkovin v potravinách podle § 12 odst. 1 písm. a) nesmí překročit 125 g v denní dávce. b) Požadavky stanovené v odstavci a) jsou vztaženy na bílkovinu, jejíž chemický index se rovná chemickému indexu referenční bílkoviny. Je-li chemický index směsi bílkovin přítomných v potravině nižší než 100 % chemického indexu referenční bílkoviny, musí být množství bílkovin v potravině odpovídajícím způsobem zvýšeno. Chemický index směsi bílkovin v potravině musí v každém případě činit 80 % indexu referenční bílkoviny. c) „Chemickým“ indexem se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny ve směsné bílkovině potraviny tj. porovnávané bílkovině, a množstvím téže aminokyseliny v bílkovině referenční. d) Výhradně za účelem zvýšení výživové hodnoty bílkoviny je povolen přídavek aminokyselin a to pouze v množství pro tento účel nezbytném. |
| 3.Tuky |
| a) Množství energie v potravinách získané z tuků nesmí překročit 30 % celkového množství energie. b) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 4,5 g v denní dávce. c) u potravin podle § 12 odst. 1 písm. b) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 1 g v pokrmu. |
| 4. Vláknina |
| U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a)c musí být obsah vlákniny nejméně 10 g a nejvýše 30 g v denní dávce. |
| 5. Vitaminy a minerální látky |
| a) u b) u |
TABULKA 2
Množství vitaminů a minerálních látek
| Vitamin A (μg) RE* | 700 |
| Vitamin D (μg) | 5 |
| Vitamin E (mg) TE** | 10 |
| Vitamin C (mg) | 45 |
| Thiamin (mg) | 1,1 |
| Riboflavin (mg) | 1,6 |
| Niacin (mg) NE*** | 18 |
| Vitamin B6 (mg) | 1,5 |
| Kyselina listová (μg) | 200 |
| Vitamin B12 (μg) | 1,4 |
| Biotin (μg) | 15 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 3 |
| Vápník (mg) | 700 |
| Fosfor (mg) | 550 |
| Draslík (mg) | 3100 |
| Železo (mg) | 16 |
| Zinek (mg) | 9,5 |
| Měď (mg) | 1,1 |
| Jod (μg) | 130 |
| Selen (μg) | 55 |
| Sodík (mg) | 575 |
| Hořčík (mg) | 150 |
| Mangan (mg) | 1 |
*
RE = trans-retinolekvivalent
**
TE = alfa-tokoferolekvivalent
***
NE = niacinekvivalent
TABULKA 3
Obsah aminokyselin v referenční bílkovině
| Aminokyselina | g/100 g bílkovin |
|---|---|
| Cystin + methionin | 1,7 |
| Histidin | 1,6 |
| Isoleucin | 1,3 |
| Leucin | 1,9 |
| Lysin | 1,6 |
| Fenylalanin + tyrosin | 1,9 |
| Threonin | 0,9 |
| Tryptofan | 0,5 |
| Valin | 1,3 |
Příloha č. 14
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely
TABULKA 1
| 1. |
| 2. |
| 3. U |
| 4. |
| 5. |
| 6. |
| 7. U |
TABULKA 2
Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u potravin pro lékařské účely k výživě kojenců
| Vitaminy/jednotky: | na 100kJ | na 100 kcal | ||
|---|---|---|---|---|
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | |
| Vitamin A (μg) RE * | 14 | 43 | 60 | 180 |
| Vitamin D (μg) | 0,25 | 0,75 | 1 | 3 |
| Vitamin K (|μg) | 1 | 5 | 4 | 20 |
| Vitamin C (mg) | 1,9 | 6 | 8 | 25 |
| Thiamin (mg) | 0,01 | 0,075 | 0,04 | 0,3 |
| Riboflavin (mg) | 0,014 | 0,1 | 0,06 | 0,45 |
| Vitamin Be (mg) | 0,009 | 0,075 | 0,035 | 0,3 |
| Niacin (mg) NE** | 0,2 | 0,75 | 0,8 | 3 |
| Kyselina listová (μg) | 1 | 6 | 4 | 25 |
| Vitamin B12 (μg) | 0,025 | 0,12 | 0,1 | 0,5 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 0,07 | 0,5 | 0,3 | 2 |
| Biotin (μg) | 0,4 | 5 | 1,5 | 20 |
| Vitamin E (mg α-TE)*** | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,75 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | 3 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal |
| Sodík (mg) | 5 | 14 | 20 | 60 |
| Chloridy (mg) | 12 | 29 | 50 | 125 |
| Draslík (mg) | 15 | 35 | 60 | 145 |
| Vápník (mg) | 12 | 60 | 50 | 250 |
| Fosfor (mg)1) | 6 | 22 | 25 | 90 |
| Hořčík (mg) | 1,2 | 3,6 | 5 | 15 |
| Železo (mg) | 0,12 | 0,5 | 0,5 | 2 |
| Zinek (mg) | 0,12 | 0,6 | 0,5 | 2,4 |
| Měď (μg) | 4,8 | 29 | 20 | 120 |
| Jod (μg) | 1,2 | 8,4 | 5 | 35 |
| Selen (μg) | 0,25 | 0,7 | 1 | 3 |
| Mangan (mg) | 0,012 | 0,05 | 0,05 | 0,2 |
| Chrom (μg) | - | 2,5 | - | 10 |
| Molybden (μg) | - | 2,5 | - | 10 |
| Fluoridy (mg) | - | 0,05 | - | 0,2 |
* RE = trans-retinolekvivalent
** NE = niacinekvivalent
*** TE = alfa-tokoferolekvivalent
TABULKA 3
Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u potravin pro lékařské účely, které nejsou určeny pro kojence
| Vitaminy,minerální látky/jednotky | na 100 kJ | na 100 kcal | ||
|---|---|---|---|---|
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | |
| Vitamin A (μg) RE* | 8,4 | 43 | 35 | 180 |
| Vitamin D (μg) | 0,12 | 0,65/0,751) | 0,5 | 2,5/31) |
| Vitamin K (μg) | 0,85 | 5 | 3,5 | 20 |
| Vitamin C (mg) | 0,54 | 5,25 | 2,25 | 22 |
| Thiamin (mg) | 0,015 | 0,12 | 0,06 | 0,5 |
| Riboflavin (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 |
| Vitamin B6 (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 |
| Niacin (mg) NE** | 0,22 | 0,75 | 0,9 | 3 |
| Kyselina listová (μg) | 2,5 | 12,5 | 10 | 50 |
| Vitamin B12 (μg) | 0,017 | 0,17 | 0,07 | 0,7 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 0,035 | 0,35 | 0,15 | 1,5 |
| Biotin (μg) | 0,18 | 1,8 | 0,75 | 7,5 |
| Vitamin E (mg α-TE)*** | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,75 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | 0,5 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | 3 na 1 g polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal |
| Sodík (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 |
| Chloridy (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 |
| Draslík (mg) | 19 | 70 | 80 | 295 |
| Vápník (mg) | 8,4/121) | 42/601) | 35/501) | 175/2501) |
| Fosfor (mg)1) | 7,2 | 19 | 30 | 80 |
| Hořčík (mg) | 1,8 | 6 | 7,5 | 25 |
| Železo (mg) | 0,12 | 0,5 | 0,5 | 2,0 |
| Zinek (mg) | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 |
| Měď (ug) | 15 | 125 | 60 | 500 |
| Jod (μg) | 1,55 | 8,4 | 6,5 | 35 |
| Selen (μg) | 0,6 | 2,5 | 2,5 | 10 |
| Mangan (mg) | 0,012 | 0,12 | 0,05 | 0,5 |
| Chrom (μg) | 0,3 | 3,6 | 1,25 | 15 |
| Molybden (μg) | 0,72 | 4,3 | 3,5 | 18 |
| Fluoridy (mg) | - | 0,05 | - | 0,2 |
1)
U výrobků určených pro děti ve věku od 1 do 10 roků.
*
RE = trans-retinolekvivalent
**
NE = niacinekvivalent
***
TE = alfa-tokoferolekvivalent
Příloha č. 15
k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Potravní doplňky, které lze použít při výrobě doplňků stravy a jejich nejvyšší přípustné množství v denní dávce
1.
Vitaminy
| Vitaminy/jednotky | Nejvyšší přípustné množství v denní dávce |
|---|---|
| Vitamin A (μg) RE* | 2000 |
| Vitamin D (μg) | 10 |
| Vitamin K (μg) | 60 |
| Vitamin C (mg) | 600 |
| Thiamin (mg) | 7,5 |
| Riboflavin (mg) | 10 |
| Vitamin B6 (mg) | 10 |
| Niacin (mg) NE** | 100 |
| Kyselina listová (μg) | 1000 |
| Vitamin B12 (μg) | 50 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 40 |
| Biotin (μg) | 500 |
| Vitamin E (mg) α-TE*** | 70 |
| 100 1) |
1)
Nejvyšší množství v doplňcích stravy určených pro sportovce a osoby se zvýšenou fyzickou zátěží.
*
RE = trans-retinolekvivalent
**
NE = niacinekvivalent
***
α-TE = alfa-tokoferolekvivalent
2.
Minerální látky
a)
Jako zdroj vápníku, hořčíku a fosforu se může použít také vápenec, dolomit, kostní moučka, moučka z lastur ústřic i slávek jedlých a moučka z vaječných skořápek drůbeže.
b)
Železo se může použít pouze u vícesložkových doplňků stravy, obsahujících více než jeden potravní doplněk .
| Minerální látky/jednotky | Nejvyšší přípustné množství v denní dávce |
|---|---|
| Draslík (mg) | 1000 |
| Vápník (mg) | 2500 |
| Fosfor (mg) | 700 |
| Hořčík (mg) | 400 |
| Železo (mg) | 20 |
| Zinek (mg) | 20 |
| Měď (μg) | 3000 |
| Jód (μg) | 200 |
| Selen (μg) | 70 |
| Mangan (mg) | 5 |
| Chrom (μg) | 200 |
| Molybden (μg) | 100 |
| Fluor (mg) | 1 |
| Kobalt (μg) | 10 |
| Bor (mg) | 5 |
| Nikl (μg) | 200 |
| Vanad (μg) | 200 |
| Lithium (mg) | 1 |
3.
A)
| Látka |
| Kyselina pangamová |
| Kyselina lipoová |
| Kyselina hydroxycitronová |
| Kyselina paraaminobenzoová |
| Koenzym Q |
| Betain |
| Glukosaminsulfát |
| Cholin |
| Chondroitinsulfát |
| Karnitin |
| Kreatin |
| Taurin |
| Směs flavonoidů z vinných hroznů |
| Směs flavonoidů z citrusových plodů |
| Směs flavonoidů z borůvek |
| Hesperidin |
| Rutin |
| Daidzein |
| Genistein |
| Inositol |
| Sulforafan |
| Beta karoten |
| Směs karotenů alfa,beta,gama (z rostlinných potravinových |
| Lykopen |
| Kapsanthin |
| Kapsolutein |
| Kapsorubin |
| Kryptoflavin |
| Kryptokapsin |
| Kryptoxanthin |
| Lutein |
| Violaxanthin |
| Zeaxanthin |
| Brassikasterol |
| Desmosterol |
| Ergosterol |
| Kampesterol |
| Oryzanol |
| Sitosterol |
| Stigmasterol |
| Kyselina linolová |
| Kyselina linolenová |
| Kyselina eikosapentaenová, zkratka: EPA |
| Kyselina dokosahexaenová, zkratka: DHA |
| Lecitin |
| Skvalen |
B)
| koncentráty papainu a bromelainu, |
| sušenou biomasu kvasinek Saccharomyces cerevisiae a Torulopsis utilis jako zdroj bílkovin, minerálních látek, vitaminů a dalších látek, |
| sušenou biomasu zelených řas rodů Chlorella, Scenedesmus, sinic rodu Spirulina, sušenou biomasu nebo extrakty z biomasy hnědých a červených jedlých řas z čeledí Fucaceae, Phaeophyceae a Rhodophyceae (tzv. kelp). Množství biomasy (extraktu) v doplňku stravy musí být takové, aby nebyla překročena množství vitaminů a minerálií v doporučené dávce, uvedená v bodech 1 a 2, |
| mlezivo kravské nebo koňské. Tato složka nesmí být použita pro doplňky stravy určené sportovcům, |
| vitální sušené kultury mikroorganizmů Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Streptococcus lactis, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus bulgaricus. |
4.
Rostliny a extrakty z nich
a)
Vyšší rostliny a jejich části, které se mohou použít k výrobě doplňků stravy v množství nezbytném pro dosažení deklarovaného účinku jsou uvedeny v tabulce.
b)
Kromě rostlin uvedených v tabulce se mohou použít k výrobě doplňků stravy také extrakty a jiné formy odvozené z těchto rostlin.
c)
Extrakty podle písmene b) musí odpovídat požadavkům zvláštního právního předpisu.
| Latinský název | Český název | Část rostliny |
|---|---|---|
| Alchemilla vulgaris | Kontryhel obecný | Nať |
| Allium sativum | Česnek setý | Cibule |
| Allium cepa | Cibule setá | Cibule |
| Althea officinalis | Proskurník lékařský | Kořen, list |
| Asparagus officinalis | Chřest obecný | Výhonky |
| Avena sativa | Oves setý | Nať, semeno |
| Bellis perennis | Sedmikráska chudobka | Květ |
| Capsicum anuum | Paprika roční | Plod |
| Cichorium intybus | Čekanka obecná | Nať, kořen |
| Cochlearia officinalis | Lžičník lékařský | Nať |
| Cucurbita pepo | Tykev turek | Semeno, květ |
| Cynara cardunculus | Artyčok kardový | Nať |
| Cynara scolymus | Artyčok zeleninový | Nať, květ |
| Daucus carota | Mrkev obecná | Kořen |
| Foeniculum vulgare | Fenykl obecný | Plod |
| Fragaria moschata | Jahodník truskavec | List |
| Fragaria vesca | Jahodník obecný | List |
| Galega officinalis | Jestřabina lékařská | Nať |
| Galeopsis ladanum | Konopice širolistá | Nať |
| Galeopsis pubescens | Konopice pýřitá | Nať |
| Galeopsis speciosa | Konopice ozdobná | Nať |
| Galeopsis tetrahit | Konopice polní | Nať |
| Glechoma hederacea | Popenec břečťanolistý | Nať |
| Humulus lupulus | Chmel otáčivý | Květ |
| Hippophae rhamnoides | Rakytník řešetlákový | Plod |
| Lamium album | Hluchavka bílá | Květ,nať |
| Lentinus edodes | Houževnatec jedlý (šiitake) | Plodnice |
| Linum usitatissimum | Len | Semeno |
| Malva alcea | Sléz léčivý | Květ, list |
| Malva neglecta | Sléz přehlížený | Květ, list |
| Malva sylvestris | Sléz lesní | Květ, list |
| Malva sylv.ssp.mauritiana | Sléz maurský | Květ, list |
| Matricaria chamomilla | Heřmánek pravý | Květ |
| Nasturtium officinale | Potočnice lékařská | Nať |
| Origanum vulgare | Dobromysl obecná | Nať |
| Phaseolus vulgaris | Fazol zahradní | Oplodí |
| Physalis ixocarpa | Mochyně mexická | Pouze zralé plody |
| Physalis peruviana | Mochyně peruánská | Pouze zralé plody |
| Physalis pubescens | Mochyně pýřitá | Pouze zralé plody |
| Pleurotus ostreatus | Hlíva ústřičná | Plodnice |
| Pleurotus pulmonarius | Hlíva plicní | Plodnice |
| Ribes nigrum | Meruzalka černá | List |
| Rosa canina | Růže šípková | Plod |
| Rubus fructicosus | Ostružník křovitý | List |
| Rubus ideaeus | Ostružník maliník | List |
| Rumex obtusifolius | Šťovík tupolistý | List |
| Rumex crispus | Šťovík kadeřavý | List |
| Sambucus nigra | Bez černý | Květ |
| Solidago virgaurea | Celík zlatobýl | Nať |
| Sorbus aucuparia | Jeřáb obecný | Plod |
| Taraxacum officinale | Smetánka lékařská | List, kořen |
| Tilia cordata | Lípa malolistá | Květ |
| Tilia platyphyllos | Lípa velkolistá | Květ |
| Trigonella foenum-graecum | Pískavice řecké seno | Nať, plod |
| Urtica dioica | Kopřiva dvoudomá | Nať |
| Vaccinium myrtillus | Brusnice borůvka | Plod |
| Vaccinium macrocarpon | Klikva velkoplodá | Plod |
| Vaccinium vitis idaea | Brusnice brusinka | Plod |
| Verbena officinalis | Sporýš lékařský | Nať |
1)
Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
