277
VYHLÁŠKA
ze dne 26. dubna 2004
o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 137 odst. 3 k provedení § 6 odst. 2, § 9 odst. 2, § 84 odst. 7, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Tato vyhláška zapracovává předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat.
Zdravotní způsobilost a posudek
§ 2
(1)
(2)
Obsah prohlášení podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 1.
§ 3
Posuzovanou osobu lze za zdravotně způsobilou k řízení motorových vozidel nebo za zdravotně způsobilou s podmínkou uznat za podmínek stanovených v zákoně, pokud na základě lékařské prohlídky nebo pravidelné lékařské prohlídky nebyla u této osoby zjištěna vada, stav nebo nemoc (dále jen „nemoc “), která vylučuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel .
§ 4
(1)
Posudek musí být jednoznačný a nesmí obsahovat diagnózu nemoci ; vždy obsahuje náležitosti uvedené v posudku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Posudek lze vydat i v jiném formátu a uspořádání, než je uvedeno v jeho vzoru.
(2)
V posudku se uvede doba jeho platnosti, jestliže posuzující lékař na základě zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby určí lékařskou prohlídku dříve, než je termín pravidelné lékařské prohlídky podle zákona, a to
a)
v případě postupující nemoci , u které lze předpokládat při dalším vývoji takové změny zdravotního stavu, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
je-li v příloze č. 3 jako podmínka zdravotní způsobilosti uvedena lékařská kontrola zdravotního stavu posuzované osoby; lékařská kontrola se provádí v rámci lékařské prohlídky nejméně 1 za 5 let, nebo
c)
je-li v závěru odborného vyšetření podle § 6 odst. 2 písm. c) uveden dřívější termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit dalšímu odbornému vyšetření, než je termín pravidelné lékařské prohlídky.
(3)
Stejnopis posudku a záznam o jeho převzetí posuzovanou osobou potvrzený podpisem posuzujícího lékaře a posuzované osoby , popřípadě doručenka potvrzující převzetí posudku posuzovanou osobou , jsou nedílnou součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě .
(4)
§ 5
(1)
V případě, kdy je vydáván posudek se závěrem
a)
o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou, se v posudku uvede tato podmínka vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby; podmínka spočívá v používání nezbytného zdravotnického prostředku, v technické úpravě motorového vozidla nebo v jiných omezeních posuzované osoby; za jiné omezení posuzované osoby se rovněž považuje termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit další lékařské prohlídce,
b)
o zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel , se v posudku uvede závěr o zdravotní nezpůsobilosti vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby.
(2)
Zjištěné nemoci , které vedly k vydání posudku podle odstavce 1, zaznamená posuzující lékař ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě.
Lékařské prohlídky, pravidelné lékařské prohlídky, odborná vyšetření
§ 6
(1)
Nezbytným rozsahem lékařské prohlídky a pravidelné lékařské prohlídky je
a)
zjištění o zdravotním stavu posuzované osoby s cíleným zaměřením na nemoci , které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují; nemoci , které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují, jsou stanoveny v příloze č. 3,
b)
komplexní fyzikální vyšetření, a to včetně orientačního vyšetření sluchu, zrakové ostrosti a barvocitu, orientačního vyšetření zorného pole a rovnováhy a orientačního neurologického vyšetření, a to s cíleným zaměřením na zjištění příznaků nemoci uvedené v příloze č. 3,
c)
další potřebné odborné vyšetření (dále jen „odborné vyšetření“) provedené lékařem příslušné specializované způsobilosti, klinickým psychologem nebo dopravním psychologem podle § 87a až 87c zákona vyžádané posuzujícím lékařem v případě, že u posuzované osoby je nezbytné vyloučit podezření na nemoc , nebo zjistit stadium nemoci uvedené v příloze č. 3, nebo jiné nemoci , které by mohly omezovat zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel , odborné vyšetření lze nahradit vyšetřením posuzujícího lékaře, pokud je schopen posoudit stadium nemoci uvedené v příloze č. 3 a je schopen posoudit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel ,
d)
odborné vyšetření vyžádané posuzujícím lékařem, pokud posuzovaná osoba je v soustavné péči jiného lékaře nebo klinického psychologa pro nemoc uvedenou v příloze č. 3 nebo jinou nemoc , která vylučuje nebo omezuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel , jestliže je tato skutečnost posuzujícímu lékaři známa, odborné vyšetření lze nahradit vyšetřením posuzujícího lékaře, pokud má potřebné informace o zdravotním stavu ze zprávy od lékaře nebo klinického psychologa, v jehož soustavné péči posuzovaná osoba je, a na základě této zprávy a svého vyšetření je schopen posoudit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel ,
e)
odborné vyšetření ošetřujícím lékařem neurologem vyžádané posuzujícím lékařem u posuzovaných osob trpících epilepsií nebo jinými poruchami vědomí nebo v případě podezření na tyto nemoci ; při odborném vyšetření je hodnocen vždy stav epilepsie nebo jiných poruch vědomí, klinická forma a postup nemoci , dosavadní léčba a její výsledky, včetně rizika opakování epileptického záchvatu nebo poruchy vědomí, odborné vyšetření lze nahradit vyšetřením posuzujícího lékaře, pokud má potřebné informace o zdravotním stavu ze zprávy od lékaře neurologa, a na základě této zprávy a svého vyšetření je schopen posoudit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel ,
f)
(2)
Odborné vyšetření se provádí v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k řízení motorových vozidel . V závěru každého odborného vyšetření musí být vymezena zdravotní způsobilost posuzované osoby k řízení motorových vozidel ve vztahu k zaměření odborného vyšetření a navržena podmínka umožňující řízení motorového vozidla , pokud byla zjištěna potřeba jejího stanovení, a to
a)
použití nezbytného zdravotnického prostředku,
b)
technická úprava motorového vozidla , nebo
c)
jiné omezení posuzované osoby; pokud jiné omezení umožňující řízení motorového vozidla spočívá v podmínce podrobení se dalšímu odbornému vyšetření, musí být v závěru odborného vyšetření rovněž uveden termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit dalšímu odbornému vyšetření.
§ 7
(1)
(2)
Posuzující lékař, pokud není současně registrujícím poskytovatelem posuzované osoby , si pro účely hodnocení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k řízení motorových vozidel vyžádá informace o zdravotním stavu této osoby u registrujícího poskytovatele , a to
a)
zda posuzovaná osoba trpěla nebo trpí nemocemi uvedenými v příloze č. 3 nebo na tyto nemoci bylo v minulosti vysloveno podezření, a
b)
další údaje podstatné pro posouzení zdravotní způsobilosti této osoby.
(3)
Osoba, která odborné vyšetření provedla, předá informace o závěrech odborného vyšetření posuzujícímu lékaři, který odborné vyšetření včetně zjištěných závěrů nebo odborných vyjádření v celém rozsahu zjištěných skutečností zaznamená do zdravotnické dokumentace.
§ 8
§ 9
Náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat
(1)
Lékařské potvrzení vydané na základě zákona řidiči nebo přepravované osobě, která se ze zdravotních důvodů nemůže za jízdy připoutat na sedadle bezpečnostními pásy, obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 4. Kopie lékařského potvrzení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o řidiči nebo o přepravované osobě.
(2)
Lékařské potvrzení, popřípadě osvědčení vydané příslušnými orgány v jiném členském státě Evropské unie, se považuje za lékařské potvrzení vydané podle této vyhlášky; musí být na něm vyznačena doba jeho platnosti a osvědčení musí být na požádání předloženo všem osobám oprávněným kontrolovat podle zvláštních právních předpisů2) dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Závěrečná ustanovení
§ 10
Pokud řidič získal na základě dosavadních právních předpisů řidičské oprávnění a jestliže lékař zjistí nebo získá podezření, že jeho zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel neodpovídá zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky, upozorní písemně na tuto skutečnost řidiče a posuzujícího lékaře, pokud je mu znám.
§ 11
Zrušuje se směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 8/1986 Ú. v. ČSR, pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel , trolejbusů a tramvají, registrovaná v částce 7/1986 Sb.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2004.
Ministr:
MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
Pro účely přílohy jsou zařazeni do
-
skupiny 1
-
skupiny 2
a)
b)
c)
d)
žadatelé a držitelé osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,3) nebo
e)
I.
1.
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost, a to i za použití korekčních čoček,*) menší než 0,5,
b)
zraková ostrost menší než 0,5 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a to i za použití korekčních čoček,
c)
úplná funkční ztráta zraku na jednom oku nebo používání pouze jednoho oka, pokud tento stav trvá méně než 6 měsíců,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 120 stupňů, současně rozsah menší než 50 stupňů na levou a pravou stranu, rozsah vertikálního zorného pole menší než 20 stupňů směrem nahoru a dolů,
e)
změny v centrálním zorném poli do 20 stupňů, nebo
f)
nesnášenlivost korekčních čoček, pokud jsou k dosažení zrakové ostrosti nezbytné.
skupina 2
a)
b)
zraková ostrost v lepším oku menší než 0,8 a v horším oku menší než 0,1, a to i za použití korekčních čoček,
c)
dosažení minimální zrakové ostrosti podle písmene a) nebo b) za použití brýlí se silou přesahující sférický ekvivalent +8 dioptrií,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 160 stupňů, současně rozsah menší než 70 stupňů na levou a pravou stranu,
e)
rozsah vertikálního zorného pole menší než 30 stupňů směrem nahoru a dolů,
f)
změny v centrálním zorném poli do 30 stupňů,
g)
diplopie, nebo
h)
závažná porucha kontrastní citlivosti.
*)
Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.
2.
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost menší než 0, 7 za použití korekčních čoček,
b)
zraková ostrost menší než 1,0 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a tento stav trvá déle než 6 měsíců,
c)
změna rozsahu zorného pole,
d)
e)
poruchy vidění za šera s výjimkou lehkých nezávažných forem, nebo
f)
závažné poruchy barvocitu v oblasti základních barev.
skupina 2
a)
b)
závažné poruchy barvocitu,
c)
poruchy prostorového vidění, nebo
d)
poruchy vidění za šera.
II.
skupina 1
skupina 2
a)
b)
ztráta sluchu vyšší než 40 % (dle Fowlera); žadatele nebo řidiče se ztrátou sluchu vyšší než 40 % lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla , pokud jsou schopni vnímat zvuky prezentované do volného pole průměrně o intenzitě 40 dB HL a méně na frekvencích 500, 1 000, 2 000 a 4 000 Hz, a to i pomocí sluchové nebo komunikační pomůcky.
III.
skupina 1 a 2
1.
2.
a)
b)
Během odborného vyšetření bude věnována pozornost možnosti kompenzace pomocí nezbytného zdravotnického prostředku nebo technickou úpravou motorového vozidla .
IV.
1.
skupina 1
a)
b)
onemocnění srdeční chlopně zahrnující aortální regurgitaci nebo aortální stenózu, mitrální regurgitaci nebo mitrální stenózu, pokud se funkční schopnost odhaduje na hodnotu New York Heart Association (dále jen „NYHA “) IV nebo pokud došlo k synkopě ,
c)
Brugadův syndrom se synkopou nebo po proběhlé oběhové zástavě,
d)
srdeční selhání s klasifikací NYHA IV.
skupina 2
a)
onemocnění velkých (centrálních) tepen, kterým se rozumí aneurysma hrudní aorty, břišní aorty a pánevních tepen, přičemž maximální průměr aorty nebo pánevní tepny je takový, že hrozí závažné riziko náhlého protržení, což následně způsobí, že řidič bude náhle nezpůsobilý řídit vozidlo ,
b)
onemocnění srdeční chlopně v NYHA III nebo IV nebo s ejekční frakcí pod 35 %, mitrální stenóza se závažnou plicní hypertenzí, echokardiograficky diagnostikovaná závažná stenóza aorty nebo stenóza aorty způsobující synkopu ; výjimka je zcela asymptomatická závažná aortální stenóza, pokud byl proveden zátěžový test bez abnormálního výsledku,
c)
hypertrofická kardiomyopatie se synkopou v minulosti, nebo pokud jsou splněny dvě nebo více z těchto podmínek:
1.
tloušťka stěny levé komory činí více než 3 cm,
2.
byla dokumentována nesetrvalá komorová tachykardie,
3.
náhlé úmrtí příbuzného v prvním stupni,
4.
nedochází k žádnému nárůstu krevního tlaku při námaze,
d)
syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou nebo dokumentovanými torsade des pointes nebo QTc větším než 500 ms,
e)
Brugadův syndrom se synkopou nebo po proběhlé oběhové zástavě,
f)
srdeční selhání s klasifikací NYHA III a IV,
g)
implantace defibrilátoru,
h)
přítomnost mechanické srdeční podpory.
2.
skupina 1
a)
b)
příznaky anginy pectoris,
c)
po implantaci nebo výměně defibrilátoru nebo po přiměřeném nebo nepřiměřeném výboji defibrilátoru,
d)
e)
akutní koronární syndrom,
f)
stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy,
g)
perkutánní koronární intervence (PCI),
h)
koronární arteriální bypass (CABG),
i)
tranzitorní ischemická ataka (TIA),
j)
srdeční selhání s klasifikací NYHA I, II nebo III,
k)
transplantace srdce,
l)
implantovaná mechanická podpora srdeční činnosti,
m)
operace srdeční chlopně,
n)
o)
vrozená srdeční vada,
p)
hypertrofická kardiomyopatie, pokud není evidence o proběhlé synkopě ,
q)
syndrom dlouhého QT intervalu se synkopou , torsade des pointes nebo QTc větší než 500 ms,
r)
setrvalé komorové tachyarytmie spojené se strukturálním onemocněním srdce.
skupina 2
a)
bradyarytmie, kterou se rozumí poškození funkce sinusového uzlu a převodní poruchy, nebo tachyarytmie , kterou se rozumí supraventrikulární a komorové arytmie, které byly příčinou synkopy ,
b)
bradyarytmie, které zahrnují poškození funkce sinusového uzlu, atrioventrikulární blokádu II. stupně Möbitzova typu, atrioventrikulární blokádu třetího stupně nebo alternující raménkovou blokádu,
c)
tachyarytmie, které zahrnují setrvalou komorovou tachykardii nebo nesetrvalou polymorfní komorovou tachykardii s indikací k implantaci defibrilátoru,
d)
příznaky anginy pectoris,
e)
implantace kardiostimulátoru,
f)
g)
akutní koronární syndrom,
h)
stabilní angina pectoris, pokud se při mírné námaze neprojevují symptomy
i)
perkutánní koronární intervence (PCI),
j)
koronární arteriální bypass (CABG),
k)
tranzitorní ischemická ataka (TIA),
l)
významná stenóza krkavice,
m)
maximální průměr aorty převyšuje 5,5 cm,
n)
srdeční selhání s klasifikací NYHA I a II,
o)
transplantace srdce,
p)
operace srdeční chlopně,
q)
zvýšený krevní tlak stupně III, kterým se rozumí diastolický krevní tlak vyšší nebo roven 110 mmHg nebo systolický krevní tlak vyšší nebo roven 180 mmHg,
r)
vrozená srdeční vada.
3.
Jiné kardiomyopatie
U žadatelů nebo řidičů se specifickými kardiomyopatiemi, například arytmogenní kardiomyopatií pravé komory, nonkompaktní kardiomyopatií, katecholaminergní polymorfní komorovou tachykardií a syndromem krátkého QT, nebo s jinými novými kardiomyopatiemi, jež mohou být definovány, se posoudí individuální riziko stavů způsobujících náhlou neschopnost řídit motorové vozidlo .
V.
1.
skupina 2
a)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby, nebo
b)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie, a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“).
2.
Stavy související s nemocí diabetes mellitus, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření
skupina 1
a)
druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby,
b)
druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“),
c)
stav do 12 měsíců po první hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby,
d)
diabetes mellitus doprovázený závažnými orgánovými komplikacemi, nebo
e)
diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, u nichž hrozí riziko vyvolání hypoglykemie, a řidič nebo žadatel
1.
je o hypoglykemii dostatečně informován a
2.
prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykemie přináší, a prokáže, že tento stav dokáže dostatečně kontrolovat; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za 3 roky.
skupina 2
a)
b)
diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, které nesou riziko vyvolání hypoglykémie, a v předcházejících 12 měsících nedošlo k žádné hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby, neexistují zdravotní komplikace vzniklé v souvislosti s diabetes mellitus a řidič nebo žadatel
1.
si hypoglykémii nebo její varovné příznaky uvědomuje,
2.
je schopen doložit pravidelné měření glykemie, které provádí alespoň dvakrát denně, a jde-li o řidiče , pak v době související s řízením, a
3.
prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykémie přináší; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za rok.
VI.
1.
skupina 1
a)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je kratší než 12 měsíců; epilepsií se pro účely této vyhlášky rozumí dva nebo více epileptických záchvatů, ke kterým došlo u posuzované osoby v odstupu nejvýše 5 let,
b)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců,
c)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 6 měsíců,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je pravděpodobné, nebo
e)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie.
skupina 2
a)
b)
epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby,
c)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba po dobu 5 let od tohoto záchvatu,
d)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie.
e)
stavy spojené s nemocemi , úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo
f)
poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost.
2.
skupina 1
a)
stavy spojené s nemocemi , úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy,
b)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je delší než 12 měsíců,
c)
epilepsie se záchvaty vyskytujícími se pouze ve spánku, v anamnéze se nevyskytly záchvaty v bdělém stavu a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
d)
epilepsie se záchvaty, které neovlivňují schopnost řízení, v anamnéze se nevyskytly jiné záchvaty než takové, u kterých bylo prokázáno, že neovlivňují schopnost řízení, a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
e)
epileptické záchvaty, které se vyskytnou v důsledku změny antiepileptické léčby indikované lékařem; pokud se objeví epileptický záchvat v období změny léčby nebo snižování léčebné dávky, je v případě obnovení dříve účinné léčby nutné zachovat období 3 měsíců, kdy posuzovaná osoba neřídí,
f)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy byla nasazena antiepileptická léčba, po 12 měsících od tohoto záchvatu,
g)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba, po 6 měsících od tohoto záchvatu,
h)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné,
i)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například kompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie,
j)
středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo
k)
jiné poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu j).
V případu uvedeném v písmenu j) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou za 3 roky; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
skupina 2
a)
b)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od tohoto záchvatu,
c)
epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné; riziko vzniku záchvatu nesmí být větší než 2% za rok,
e)
jiná ztráta vědomí; riziko opakování ztráty vědomí nesmí být větší než 2% za rok,
f)
g)
středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo
h)
jiné poruchy spánku ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu g).
V případech uvedených v písmenu d) až f) a v písmenu h) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek stanovených podle zákona; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
V případu uvedeném v písmenu g) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou ročně; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
VII.
1.
Duševní onemocnění vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci nebo stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
skupina 1
a)
neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie, jejichž stupeň je závažný, odpovídající syndromu demence ve středně těžkém a těžkém stupni,
b)
neurokognitivní poruchy s neuropsychiatrickými příznaky, jejichž stupeň je závažný a které vznikly jako důsledek onemocnění,
c)
schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy v akutní fázi onemocnění či s přetrvávajícími závažnými symptomy, které narušují schopnost řídit motorové vozidlo , či s trvalým závažným narušením kognitivních funkcí,
d)
mentální retardace,
e)
pervazivní vývojové poruchy s poruchou intelektu.
skupina 2
a)
b)
neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie i ve stádiu mírné kognitivní poruchy a lehké demence,
c)
klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.
2.
Duševní onemocnění, která ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména
skupina 1
a)
neurokognitivní poruchy jakékoliv etiologie odpovídající lehké demenci; podmínkou je odborné vyšetření dopravním psychologem,
b)
neurokognitivní poruchy s neuropsychiatrickými příznaky, jejichž stupeň je mírný a které vznikly jako důsledek onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo somatického onemocnění, zejm. charakteru poruch chování, poruch kontroly impulzů a poruch vnímání, například frontotemporální demence, organická porucha s bludy, organická halucinóza, strukturální léze mozku – poúrazové, poiktové, pozánětlivé,
c)
pervazivní vývojové poruchy bez poruchy intelektu,
d)
klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability,
e)
další duševní onemocnění nebo poruchy osobnosti, které nelze podřadit pod duševní onemocnění stanovená v položce 1, zejména
1.
úzdrava, remise nebo klinicky dostatečná forma remise u schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy nebo jiné neorganické psychotické poruchy,
2.
jiná duševní onemocnění v anamnéze vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění,
3.
delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami v anamnéze, závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, závažné poruchy psychického vývoje.
Během odborných vyšetření pro všechny vyjmenované stavy v položce 2 skupině 1 písm. a) až e) bude věnována pozornost možnosti kompenzace pomocí využití harmonizovaných kódů pro podmínky omezení jízdy.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti.
skupina 2
VIII.
skupina 1 a 2
1.
a)
je závislý na požívání psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací,
b)
pravidelně zneužívá psychoaktivní látky, psychoaktivní léčiva nebo jejich kombinace,
c)
není schopen vzdát se požívání alkoholu tak, aby nebyla ovlivněna schopnost řídit motorové vozidlo (§ 84 odst. 3 zákona) nebo
d)
pravidelně užívá psychoaktivní látky nebo psychoaktivní léčiva, jejichž účinek nebo jejich kombinace může snížit schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo , a to v takovém množství, které má negativní vliv na jeho řízení.
2.
a)
který byl shledán nezpůsobilým k řízení motorových vozidel z důvodu své závislosti na požívání psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací, nebo z důvodu neschopnosti vzdát se vlivu psychoaktivních látek včetně alkoholu, psychoaktivních léčiv nebo jejich kombinací při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná důsledná a trvalá abstinence, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem a jejíž minimální délka činí 6 měsíců a její další trvání je posouzeno ošetřujícím lékařem, nebo
b)
u kterého byly zjištěny opakované akutní intoxikace v anamnéze, lze uznat pouze na základě závěrů odborného vyšetření .
Pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.
IX.
skupina 1 a 2
X.
Stavy související s transplantací orgánu nebo umělého implantátu podmiňujícího zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
skupina 1 a 2
XI.
Další nemoci , vady nebo stavy, které mohou podmínit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
skupina 1 a 2
*)
Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů
1)
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2009/113/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2016/1106 ze dne 7. července 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2009/113/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2016/1106 ze dne 7. července 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
3)
