319
VYHLÁŠKA
ze dne 29. července 2005,
kterou se stanoví pravidla pro klasifikaci pohledávek a tvorbu opravných položek a rezerv spořitelních a úvěrních družstev
Ministerstvo financí stanoví na návrh Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami podle § 28i písm. a) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 280/2004 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 11 odst. 1 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Předmětem této vyhlášky je stanovení pravidel, která upravují:
a)
klasifikaci vybraných položek aktiv družstevních záložen, kterými jsou jejich pohledávky,
b)
tvorbu opravných položek k pohledávkám a rezerv k vybraným podrozvahovým položkám družstevních záložen.
(2)
Tato vyhláška stanoví obsah, formu a periodicitu informačních povinností vztahujících se k pravidlům podle odstavce 1.
(3)
Do pohledávek podle této vyhlášky se nezahrnují pohledávky vzniklé z držení cenných papírů a pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a)
b)
c)
d)
1.
2.
osobou, jejíž závazky jsou plně zaručeny bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu podle bodu 1, nebo
3.
Evropským společenstvím, nebo
4.
centrální vládou nebo centrální bankou jiného státu než podle bodu 1, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo
5.
dluhopisy emitovanými osobami podle bodů 1 až 4, nebo
6.
z vkladů uložených u věřitelské družstevní záložny, u nichž má družstevní záložna jistotu, že po dobu trvání zajištění pohledávky je vyloučeno jejich použití pro jiné účely než pro uspokojení zajišťované pohledávky v případě selhání dlužníka ,
e)
§ 3
Klasifikace jednotlivých pohledávek
(1)
Družstevní záložna klasifikuje pohledávky jednotlivě posuzované podle případného snížení jejich rozvahové hodnoty do některé z těchto kategorií:
a)
b)
sledované pohledávky,
c)
d)
e)
(2)
Nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky se souhrnně označují jako ohrožené pohledávky.
(3)
a)
pohledávku za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž žádná splátka jistiny nebo příslušenství není déle než 540 dnů po splatnosti,
b)
(4)
Sledovanou pohledávkou se rozumí pohledávka, jejíž úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka pravděpodobné. Splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dní, žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení jeho finanční situace restrukturalizována. Za sledovanou pohledávku je možné také považovat:
a)
pohledávku za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství je po splatnosti více než 540 dní,
b)
pohledávku plně zajištěnou osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4, přičemž alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství je po splatnosti více než 540 dní.
(5)
(6)
(7)
a)
pohledávka za dlužníkem ve vyrovnacím řízení,
b)
pohledávka za dlužníkem , na jehož majetek byl prohlášen konkurz, ledaže jde o pohledávku za podstatou vzniklou po prohlášení konkurzu, která se posuzuje podle § 4 odst. 1.
§ 4
(1)
Při zjišťování, zda došlo ke snížení rozvahové hodnoty jednotlivých pohledávek a jejich klasifikaci, družstevní záložna posuzuje a zohledňuje alespoň tato kritéria:
a)
finanční a ekonomickou situaci dlužníka a její vývoj, a to na základě aktuálních informací,
b)
porušení smlouvy dlužníkem , zejména prodlení s platbami příslušenství, jistiny či jejich nezaplacení, neplnění informačních povinností vůči družstevní záložně,
c)
provedení restrukturalizace pohledávky,
d)
vnější ekonomické, politické a právní faktory,
e)
očekávání, že na základě finanční situace dlužníka povolí soud dlužníkovi vyrovnání nebo prohlásí konkurz na jeho majetek.
(2)
Splňuje-li jednotlivě posuzovaná pohledávka současně kritéria pro zařazení do více kategorií, družstevní záložna ji zařazuje do nejhorší z těchto kategorií. Družstevní záložna nemusí takto postupovat u pohledávky plně zajištěné vysoce kvalitním zajištěním , bez ohledu na ostatní kritéria ji může v rámci klasifikace zařadit do standardních nebo sledovaných pohledávek.
(3)
Má-li družstevní záložna více jednotlivě posuzovaných pohledávek za stejným dlužníkem , zařazuje je v rámci klasifikace do stejné kategorie, a to podle pohledávky, která má nejhorší hodnocení. Družstevní záložna nemusí takto postupovat:
a)
u pohledávek za osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,
b)
u pohledávek plně zajištěných vysoce kvalitním zajištěním ,
c)
u pohledávek za podstatou vzniklých po prohlášení konkurzu.
(4)
(5)
Pohledávku, která vznikla družstevní záložně v souvislosti s postoupením jiné její pohledávky nebo v souvislosti s poskytnutím úvěru ke splacení jiné její pohledávky, družstevní záložna v rámci klasifikace zařazuje při vzniku do stejné kategorie, ve které byla nebo měla být zařazena původní pohledávka. Je-li družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji v rámci klasifikace zařadit do lepší kategorie.
(6)
Pohledávku, která vznikla družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, družstevní záložna v rámci klasifikace zařazuje při vzniku do kategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li družstevní záložna schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji v rámci klasifikace zařadit do lepší kategorie.
(7)
Družstevní záložna průběžně zjišťuje, zda nedošlo ke snížení rozvahové hodnoty jednotlivých pohledávek, a následně je ve shodě s výsledky zjištění v rámci klasifikace zařazuje do příslušných kategorií.
§ 5
Klasifikace portfolií pohledávek vyžadujících pozornost
(1)
Má-li družstevní záložna více standardních pohledávek , u nichž při posuzování jednotlivých pohledávek v rámci jejich klasifikace nebylo zjištěno snížení rozvahové hodnoty a které vykazují obdobné charakteristiky vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „stejnorodá standardní pohledávka “), zařazuje je do portfolia. Identifikuje-li snížení rozvahové hodnoty tohoto portfolia, klasifikuje jej jako portfolio pohledávek vyžadujících pozornost.
(2)
Důvodem snížení rozvahové hodnoty portfolia stejnorodých standardních pohledávek , k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je existence pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.
(3)
Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých standardních pohledávek může být zejména:
a)
zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
b)
snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
c)
nepříznivé podmínky v odvětvích, kde působí dlužníci ,
d)
zvýšení počtu dlužníků , kteří plně čerpají svůj limit a splácí své závazky v minimální možné výši.
(4)
Splňuje-li pohledávka družstevní záložny, zařazená do portfolia klasifikovaného jako portfolio pohledávek vyžadujících pozornost, znaky sledované nebo ohrožené pohledávky, družstevní záložna vyjme pohledávku z tohoto portfolia a zařadí ji do sledovaných nebo ohrožených jednotlivě posuzovaných pohledávek.
§ 6
Opravné položky k jednotlivým pohledávkám
(1)
Dojde-li ke snížení rozvahové hodnoty pohledávky a družstevní záložna pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě z rozvahové hodnoty, neodepíše, tvoří k pohledávce opravnou položku. Pohledávku za dlužníkem , u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo zrušil konkurz z důvodu, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, družstevní záložna vždy odepisuje v plné výši.
(2)
Družstevní záložna tvoří opravné položky ke sledovaným a ohroženým pohledávkám v rámci jednotlivě posuzovaných pohledávek a vytvořené opravné položky přiřazuje k jednotlivým pohledávkám.
(3)
Družstevní záložna stanovuje opravnou položku tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a družstevní záložnou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem:
a)
0,01 v případě sledované pohledávky,
b)
0,2 v případě nestandardní pohledávky ,
c)
0,5 v případě pochybné pohledávky ,
d)
1,0 v případě ztrátové pohledávky .
(4)
Družstevní záložna prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než opravná položka stanovená podle výše uvedeného výpočtu. Je-li ztráta vyšší než opravná položka, družstevní záložna zvýší koeficient, ale tak, aby u sledované pohledávky byl nižší než 0,2, u nestandardní pohledávky nižší než 0,5 a u pochybné pohledávky nižší než 1,0.
(5)
Stanovuje-li družstevní záložna opravnou položku k pohledávce oceněné k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, zohledňuje při tvorbě opravných položek, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství. Je-li pořizovací cena pohledávky nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 sníží o tento rozdíl nebo jeho část. Je-li pořizovací cena pohledávky vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, družstevní záložna opravnou položku stanovenou podle odstavce 3 zvýší o tento rozdíl.
(6)
Opravnou položku k pohledávce vzniklé družstevní záložně v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek družstevní záložna tvoří při postoupení v takové výši, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o vytvořenou opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o vytvořené opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a družstevní záložna by tvořila opravné položky k jednotlivým pohledávkám.
(7)
Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek ke sledovaným a ohroženým pohledávkám a upravuje jejich výši.
§ 7
Opravné položky k portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost
(1)
Posuzuje-li družstevní záložna pohledávky podle § 5, tvoří opravnou položku ve výši, která odpovídá snížení rozvahové hodnoty portfolia pohledávek identifikovaného podle § 5 odst. 2.
(2)
Vytvořené opravné položky družstevní záložna přiřazuje k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost, nerozděluje a nepřiřazuje je k jednotlivým pohledávkám zařazeným do portfolia.
(3)
Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených opravných položek k jednotlivým portfoliím pohledávek vyžadujících pozornost a upravuje jejich výši.
§ 8
Zohlednění zajištění pohledávek při tvorbě opravných položek
(1)
Družstevní záložna může při tvorbě opravných položek k pohledávkám zohledňovat jejich zajištění, které může mít zejména formu zástavy, ručení, záruky nebo úvěrového derivátu, pokud takové zajištění současně vyhoví následujícím podmínkám:
a)
smluvní ustanovení a právní úprava jednoznačně družstevní záložně zajišťují, že se při selhání dlužníka může ze zajištění uspokojit zejména realizací zástavy, prodejem kolaterálu,
b)
uspokojení je družstevní záložna schopna provést v přiměřeném čase po selhání dlužníka ,
c)
družstevní záložna zohlední zajištění nejvýše v jeho čisté realizovatelné hodnotě snížené o částku, která slouží k zajištění jiných jejích aktiv nebo aktiv třetích osob, mají-li nárok na uspokojení před družstevní záložnou, a nejvýše do výše ocenění pohledávky v účetnictví. Čistou realizovatelnou hodnotou zajištění se rozumí pro účely této vyhlášky odhadovaná hodnota, kterou družstevní záložna obdrží po odečtení odhadovaných nákladů na realizaci zajištění. V případě, že družstevní záložna očekává realizaci zajištění v časovém horizontu přesahujícím kalendářní rok, zohlední při výpočtu odhadované hodnoty také časovou hodnotu peněz.
(2)
Při stanovení výše opravných položek k pohledávkám družstevní záložna nezohledňuje:
a)
zajištění v případě ztrátové pohledávky , u níž je alespoň jedna splátka jistiny nebo příslušenství po splatnosti více než 540 dní, ledaže jde o zajištění osobou podle § 2 písm. d) bodů 1 až 4,
b)
zajištění, na jehož základě by v případě, že pohledávku nesplatí dlužník , měla být uspokojena třetí osobou, za kterou má ohroženou pohledávku nebo vůči níž by případnou pohledávku zařadila do ohrožených pohledávek; jedná se zejména o ručitele, poddlužníka u zástavního práva k pohledávce, směnečníka u směnky cizí či výstavce směnky vlastní, je-li pohledávka družstevní záložny zajištěna směnkou, kterou vystaví třetí osoba.
§ 9
Rezervy k podrozvahovým položkám
(1)
Družstevní záložna tvoří k vybraným podrozvahovým položkám rezervy v souladu s účetními metodami.
(2)
Družstevní záložna průběžně posuzuje dostatečnost a odůvodněnost vytvořených rezerv k podrozvahovým položkám a upravuje jejich výši.
§ 10
Informační povinnosti
Družstevní záložna plní informační povinnost o pohledávkách, vytvořených opravných položkách a rezervách na formuláři, jehož vzor je přílohou této vyhlášky, vůči instituci vykonávající dohled nad družstevními záložnami podle § 22 odst. 1 zákona.
§ 11
Termíny plnění informační povinnosti
Družstevní záložna předkládá hlášení ve formě plnění informační povinnosti podle § 10 podle stavu k 31. březnu, 30. červnu, 30. září a 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 21. dne následujícího kalendářního měsíce a podle stavu ke dni určeném ve výzvě (§ 27 zákona) na základě této výzvy.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2005.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha k vyhlášce č. 319/2005 Sb.
Formulář informační povinnosti
