388
VYHLÁŠKA
ze dne 19. července 2006
o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích
Ministerstvo informatiky stanoví podle § 48 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Touto vyhláškou se stanoví postup při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby v elektronických komunikacích včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy.
§ 2
Výpočet čistých nákladů na dílčí služby poskytované v rámci univerzální služby
(1)
(2)
kde je
ČN čisté náklady na dílčí službu
Nv náklady, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, které jsou rozdílem mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady na dílčí službu podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady na dílčí službu podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu (EÚVNus – EÚVN)
TVus tržní výhody podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu
NIus přiměřený objem návratnosti investic vynaložených na poskytování dílčí služby.
(3)
Efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat dílčí univerzální službu jsou náklady prokazatelně nezbytné k poskytování této služby v kvalitě a za podmínek stanovených vyhláškou č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot, a vykazované v souladu s opatřením obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona.
(4)
Efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat dílčí univerzální službu jsou náklady prokazatelně nezbytné k poskytování dílčí univerzální služby v kvalitě a za podmínek stanovených vyhláškou č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot, a vykazované v souladu s opatřením obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona, které by podnikatel vynaložil v situaci, kdy by neměl uloženu povinnost poskytovat univerzální službu.
(5)
Přiměřený objem návratnosti investic se určí jako součin procenta návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním, které je stanoveno v opatření obecné povahy vydaném na základě § 86 odst. 3 zákona, a zůstatkové ceny investice prokazatelně nezbytné k poskytování dílčí služby stanovené jako průměr za zúčtovací období.
(6)
Tržní výhoda z poskytování dílčí služby se určí jako součet výnosů z poskytování dílčí služby, výnosů souvisejících s poskytováním dílčí služby a peněžního vyčíslení nepřímých výhod, které má podnikatel s povinností poskytovat dílčí službu. Nepřímou výhodou je úspora nákladů dosažená v souvislosti s poskytováním dílčí služby.
§ 3
Kritéria posuzování neúnosné zátěže
Úřad při posuzování neúnosné zátěže použije kritéria:
a)
porovnání celkové výše čistých nákladů podnikatele s povinností poskytovat dílčí službu se ziskem tohoto podnikatele před zdaněním a
b)
porovnání celkové výše čistých nákladů podnikatele s povinností poskytovat dílčí službu s celkovou výší výnosů z výkonu komunikační činnosti tohoto podnikatele.
§ 4
Doklady, kterými musí být výpočty čistých nákladů doloženy
(1)
a)
účetní závěrku sestavenou podle zvláštního právního předpisu2),
b)
výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů,
c)
odpisový plán2) a uplatněné odpisy za zúčtovací období,
d)
přehled nákladů, které by poskytovateli univerzální služby nebyly vznikly, kdyby mu nebyla uložena povinnost univerzální služby,
e)
seznam a vyčíslení tržních výhod podložené doklady z účetnictví.
(2)
Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. a) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pro přístup k internetu v pevném místě s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě a celkový počet provozovaných koncových bodů sítě využívaných pro přístup k internetu.
(3)
Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. b) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 výkaz s uvedením celkového počtu provozovaných koncových bodů sítě , využívaných pro hlasovou komunikační službu v pevném místě a seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pouze pro hlasovou komunikační službu s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě .
(4)
Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. c) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam spotřebitelů , kterým bylo poskytnuto speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení v daném roce, a seznam spotřebitelů , kteří využívají speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona.
(5)
Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. d) bodů 2 a 4 zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam spotřebitelů , kterým byla poskytnuta doplňková služba, s uvedením výše cenového zvýhodnění.
(6)
Poskytovatel, který poskytuje zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období seznam osob se zvláštními sociálními potřebami a, kterým byly poskytnuty zvláštní ceny podle § 38 odst. 4 zákona, s uvedením výše cenového zvýhodnění.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministryně:
Ing. Bérová v. r.
1)
§ 48 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
