439
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 189/1999 Sb., zákonem č. 146/2000 Sb., zákonem č. 258/2002 Sb., zákonem č. 167/2004 Sb. a zákonem č. 225/2006 Sb.
ZÁKON
o civilním letectví
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
a)
podmínky stavby a provozování letadla,
b)
podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,
c)
podmínky pro letecké stavby,
d)
podmínky pro činnost leteckého personálu,
e)
podmínky využívání vzdušného prostoru,
f)
podmínky poskytování leteckých služeb,
g)
podmínky provozování leteckých činností,
h)
rozsah a podmínky ochrany letectví,
i)
podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,
j)
rozsah a podmínky výkonu státní správy.
(2)
Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.
(2)
Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za letadlo model letadla, jehož maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 20 kg.
(3)
Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek“) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.
(4)
Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.
(5)
Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.
(6)
Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.
(7)
Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.
§ 3
Zřízení Úřadu pro civilní letectví
(1)
Zřizuje se správní Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad“) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.
(2)
V čele Úřadu je generální ředitel, jehož jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem. Při výkonu funkce je zmocněn uzavírat dohody mezi civilními leteckými úřady k činnostem souvisejícím s přenesením odpovědnosti ze státu zápisu letadla do leteckého rejstříku na stát, kde je letadlo delší dobu provozováno, formou přenesení dohodnuté oblasti odpovědnosti, zejména za způsobilost letadla, posádky a jeho údržbu na tento stát podle článku 83bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, za podmínky, že takováto dohoda musí být známa všem ostatním smluvním státům, které ho ratifikovaly.
(3)
Úřad spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.
(4)
Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.
(5)
Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1e).
(6)
Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1f).
(7)
Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.
ČÁST DRUHÁ
LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ
HLAVA I
LETECKÝ REJSTŘÍK
§ 4
Letecký rejstřík
(1)
Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík“) je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.
(2)
Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:
a)
vlastník,
b)
provozovatel,
c)
poznávací značka,
d)
typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,
e)
zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,
f)
letadlová adresa, byla-li přidělena,
g)
datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku.
(3)
Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.
(4)
Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.
(6)
Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.
§ 5
(1)
Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla.
(2)
Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5a
(1)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
(2)
Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
(4)
Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
(5)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 5b
(1)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
(2)
K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(3)
Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
§ 6
(1)
Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká, jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.
(2)
Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.
§ 6a
Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.
§ 6b
(2)
Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
a)
umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
b)
opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.
HLAVA II
SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ
§ 7
Schválení typu výrobku
(1)
Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku.
(2)
Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti
a)
po dohodě se žadatelem předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „předpisová základna“), na základě kterých bude typ výrobku schvalován,
b)
lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny.
(3)
V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.
(4)
Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností“), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.
(5)
Na schvalování typu výrobku se nevztahují předpisy o správním řízení.
(6)
Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.
(7)
Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.
(8)
Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu letadla nebo jeho součástí stanoví prováděcí předpis.
§ 8
Způsobilost letadla
(1)
O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost“) rozhoduje Úřad na základě žádosti
a)
výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,
b)
provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.
O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.
(2)
Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.
(3)
Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.
§ 9
Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku
O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla.
§ 10
Kontroly letové způsobilosti
(1)
Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.
(2)
Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.
(3)
V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti
(4)
Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.
§ 11
Provoz zahraničního letadla
Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství1f), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.
§ 12
(1)
Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,
a)
které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,
b)
pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku, nebo leteckého rejstříku jiného státu,
c)
jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.
(2)
Provozovatel letadla je povinen
a)
udržovat letovou způsobilost letadla,
b)
zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,
c)
poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,
d)
mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
e)
vést záznamy o provozu letadla.
(3)
Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.
§ 12a
(1)
Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel“) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.
(2)
Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje
a)
ze záznamů o provozu letadla,
b)
ze zpráv pilotů,
c)
získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17,
d)
získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,
e)
získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,
f)
o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 5,
g)
o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 5,
h)
o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,
i)
o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1h), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.
(4)
Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.
(5)
Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.
(6)
Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.
(7)
Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
(1)
Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.
(2)
Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely
a)
schválení typu výrobku,
b)
schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,
c)
schválení letové způsobilosti,
d)
kontroly letové způsobilosti.
(3)
Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.
§ 14
(1)
Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která
a)
je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,
b)
zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.
(2)
Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.
§ 15
Zkušební létání
(1)
Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.
(2)
Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.
§ 16
Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení
(1)
Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.
(2)
Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis.
§ 17
(1)
Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1i).
(2)
Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:
a)
má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,
b)
zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.
(3)
Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES
§ 17a
(1)
Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení“) pro potřeby civilního a vojenského letectví.
(2)
Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1f). Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán“) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany.
(3)
Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.
§ 17b
(1)
Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti
a)
provozovatele letadla se souhlasem vlastníka letadla, pokud není současně vlastníkem tohoto letadla,
b)
uživatele sportovního létajícího zařízení se souhlasem vlastníka zařízení, pokud není současně vlastníkem tohoto zařízení, nebo
c)
provozovatele kódovaného zařízení.
(2)
Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
(3)
Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.
(4)
Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c.
(5)
Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17c
(1)
Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.
(2)
Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.
(3)
Úřad letadlovou adresu odejme
a)
při výmazu letadla z leteckého rejstříku,
b)
při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo
c)
pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.
§ 17d
(1)
Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.
(2)
Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.
(3)
Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.
(4)
Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
LETECKÝ PERSONÁL
§ 18
(1)
Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.
(2)
Leteckým personálem jsou
a)
výkonní letci,
b)
obsluhující personál,
c)
pozemní letecký personál.
(3)
Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou bezúhonné, odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti.
(4)
Úřad vede evidenci leteckého personálu.
§ 19
Průkaz způsobilosti leteckého personálu
(1)
Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.
(2)
Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal bezúhonnost , odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.
(3)
Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.
(4)
Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.
§ 19a
Uznávání průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným členským státem Evropské unie
(1)
Úřad uzná průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, který vydal jiný členský stát Evropské unie, včetně souvisejících oprávnění, za podmínek rovnocenných podmínkám stanoveným tímto zákonem na základě žádosti jeho držitele. Podmínka rovnocennosti se nezkoumá v případě, kdy žadatel o uznání průkazu způsobilosti pilota splňuje podmínky stanovené právním předpisem Evropských společenství1j).
(2)
Úřad rozhodne o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od doručení žádosti.
(3)
Úřad může do 3 týdnů od doručení žádosti o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra požádat Evropskou komisi o stanovisko k rovnocennosti podmínek vydání uznávaného průkazu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. Jestliže Úřad požádal Evropskou komisi o toto stanovisko, rozhodne o uznání průkazu způsobilosti ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Do doby doručení stanoviska Evropské komise podle věty první se řízení o uznání jejich průkazu způsobilosti přerušuje.
(4)
Jestliže podmínky, za nichž byl vydán uznávaný průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, nejsou rovnocenné s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Úřad uloží žadateli v nezbytném rozsahu dodatečné ověření odborné způsobilosti, přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo prokázání bezúhonnosti . Dodatečné ověření odborné způsobilosti umožní Úřad žadateli vykonat bez zbytečného odkladu.
(5)
O postupu podle odstavce 4 Úřad neprodleně vyrozumí stát, který vydal uznávaný průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra, a Evropskou komisi.
(6)
Podle výsledků dodatečného ověření odborné způsobilosti, prokázání bezúhonnosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti Úřad průkaz způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra uzná, jinak žádost zamítne.
(7)
Seznam dokladů, kterými musí být žádost o uznání průkazu způsobilosti pilota, leteckého navigátora a palubního inženýra doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Držitel průkazu způsobilosti pilota, vykonávajícího činnost leteckého personálu nikoli za úplatu (dále jen „soukromý pilot“), jemuž byl průkaz vydán jiným členským státem Evropské unie, může provádět lety letadlem registrovaným v členském státě Evropské unie; ustanovení odstavců 1 až 7 se v takovém případě nepoužijí. Výkon činností soukromého pilota je omezen na provádění letů v rámci příslušné třídní a typové kvalifikace podle pravidel letu za viditelnosti ve dne a v letadle schváleném pro provoz s jedním pilotem.
§ 20
Odborná způsobilost leteckého personálu
(1)
Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.
(2)
Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik.
(3)
Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.
§ 21
Bezúhonnost leteckého personálu
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin , jehož skutková podstata souvisí s činností člena leteckého personálu, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k osobě žadatele o vykonávání činnosti člena leteckého personálu je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při výkonu činnosti člena leteckého personálu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 22
Zdravotní způsobilost leteckého personálu
(1)
Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.
(2)
Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek1k) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších vyšetření stanovených prováděcím právním předpisem nebo odůvodněných zdravotním stavem posuzované osoby posuzující lékař příslušného zdravotnického zařízení.
(3)
Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem nebo lékař zdravotnického zařízení pověřeného nebo určeného Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví, že je k posouzení zdravotní způsobilosti oprávněn každý praktický lékař. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.
(4)
Úřad pověřuje provozovatele zdravotnického zařízení na základě písemné žádosti a po prokázání odborné způsobilosti jeho lékařů a určuje pověřeného provozovatele zdravotnického zařízení na základě písemné žádosti a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví.
(5)
Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu závodní preventivní péči ve zdravotnickém zařízení, jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.
(6)
Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.
(7)
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.
(8)
Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.
§ 22a
(1)
Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma“).
(2)
Letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele“).
(3)
O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.
(4)
V případě zamítnutí žádosti leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého dopravce. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.
(5)
Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.
§ 22b
Letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen
a)
zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,
b)
po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,
c)
do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.
§ 22c
(1)
Člen posádky letadla je povinen
a)
dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,
b)
vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,
c)
předkládat leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.
(2)
Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.
(3)
Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.
§ 23
ČÁST ČTVRTÁ
LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY
HLAVA I
DRUHY LETIŠŤ
§ 24
(1)
Letiště se rozdělují
a)
podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště
1.
vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice,
2.
mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních letů, tak i letů, při nichž je překročena státní hranice České republiky; tato letiště se podle zvláštního předpisu1l) dále dělí na letiště s vnitřní hranicí a letiště s vnější hranicí,
b)
podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště
1.
civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,
2.
vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.
(2)
Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.
§ 25
(1)
O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní s vnější hranicí, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu2).
(2)
Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní s vnější hranicí, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1l). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště s vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu1l), zahájí řízení o změně druhu letiště.
(3)
Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
(4)
Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropského společenství.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ
§ 25a
Povinnosti vlastníka veřejného letiště
(1)
Vlastník veřejného letiště je povinen zajistit provozování letiště.
(2)
Nemůže-li vlastník veřejného letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník veřejného letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.
(3)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování veřejného letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.
Provozování letiště
§ 26
(1)
Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje
a)
možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,
b)
ochrana a ošetřování letadel,
c)
uskutečňování leteckých činností,
d)
pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,
e)
ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,
f)
údržba a rozvoj letiště,
podle podmínek stanovených pro provozování letiště.
(2)
Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.
§ 27
(1)
Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.
(2)
Povolení může být vydáno za podmínky, že
a)
fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
b)
všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.
§ 28
Bezúhonnost
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin , jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 29
Odborná způsobilost
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.
§ 30
Žádost o povolení provozovat letiště
(1)
Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,
b)
označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).
(2)
Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena
a)
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b)
výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven, je-li žadatelem právnická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, fyzické osoby a jejího odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,
c)
dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,
d)
dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.
§ 31
(1)
Provozovatel letiště je povinen
a)
ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,
b)
provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,
c)
ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.
(2)
Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.
§ 32
(1)
Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.
(3)
Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.
(5)
Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.
§ 33
(1)
Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.
(2)
Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.
§ 34
Povolení k provozování letiště zaniká
a)
rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,
b)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,
c)
dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.
Osvědčení způsobilosti letiště
§ 34a
(1)
Provozovatel veřejného mezinárodního letiště musí mít ke dni zahájení provozu letiště osvědčení způsobilosti letiště (dále jen „osvědčení“).
(2)
Osvědčení vydává rozhodnutím Úřad na základě písemné žádosti provozovatele letiště, jejíž přílohou je dokument vypracovaný provozovatelem letiště, který zahrnuje technické a provozní údaje o jím provozovaném letišti (dále jen „letištní příručka“). Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny všech skutečností v ní uvedených.
(3)
Na žádost provozovatele veřejného vnitrostátního letiště může Úřad vydat osvědčení i pro tento druh letiště.
(4)
Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 34b
(1)
Při osvědčování letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na osvědčovaném letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.
(2)
O vydání osvědčení Úřad rozhodne do jednoho roku od podání žádosti.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení nemá odkladný účinek.
(4)
V případě vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.
§ 34c
(1)
Provozovatel letiště oznámí Úřadu písemně změny skutečností uvedených v letištní příručce ve lhůtě pěti dnů ode dne, kdy ke změně těchto skutečností došlo. K tomuto oznámení přiloží provozovatel letiště záznam změn v letištní příručce.
(2)
V případě neplnění podmínek stanovených pro osvědčení letiště zahájí Úřad řízení o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení.
(3)
V případě pozastavení platnosti osvědčení Úřad vyzve provozovatele letiště k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí přesáhnout dobu pozastavení platnosti osvědčení. Platnost osvědčení lze pozastavit nejdéle na dobu šesti měsíců. V případě, že provozovatel letiště neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, zahájí Úřad řízení o odnětí osvědčení.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí osvědčení nemá odkladný účinek.
(5)
V případě vydání rozhodnutí o odnětí osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.
HLAVA III
PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY
§ 35
Plochy určené k vzletům a přistáním
(1)
Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území3), určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
(2)
K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.
(3)
Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Letecká stavba
(1)
Leteckou stavbou je
a)
stavba letiště a stavba v prostoru letiště,
b)
stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.
(2)
Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.
(3)
Speciálním stavebním úřadem4) pro letecké stavby je Úřad.
(4)
Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.
HLAVA IV
OCHRANNÁ PÁSMA
§ 37
Ochranná pásma
(1)
Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu.
(2)
Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma
a)
letišť a
b)
leteckých pozemních zařízení.
(3)
Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma
a)
se zákazem staveb,
b)
s výškovým omezením staveb,
c)
k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,
d)
s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,
e)
hluková4a) a
f)
ornitologická.
(4)
Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma
a)
radionavigačních zařízení a
b)
světelných zařízení.
§ 38 a 39
zrušeny
§ 40
V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.
§ 41
(1)
K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o
a)
stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,
b)
stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,
c)
zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.
(2)
Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.
§ 42
Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.
HLAVA V
PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI
§ 42a
Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na letišti.
§ 42b
(1)
Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem4a), Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání podzvukových proudových letadel ročně.
(2)
Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního předpisu4b). Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2 kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do 30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku, jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.
(3)
Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu
b)
předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.
(4)
Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o letových řádech.
(5)
Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel určených podle právního předpisu Evropských společenství4d) (dále jen „určená letadla“) na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy nebo údržby letadla.
(6)
Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20 procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše uvedeného maximálního rozsahu.
(7)
Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(8)
Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 42c
(1)
Na určená letadla registrovaná v určených zemích splňující požadavky pro schválení typu letadla stanovená mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, se § 42b nevztahuje,
a)
byla-li provozována na letišti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2001 a
b)
je-li po 31. prosinci 2001 provozovatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v určené zemi.
(2)
Seznam určených zemí stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA VI
§ 43
Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.
ČÁST PÁTÁ
UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY
HLAVA I
UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY
§ 44
(1)
Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.
(2)
Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může být nad určitými oblastmi zakázáno nebo omezeno z důvodů obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí.
(3)
Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může omezit nebo zakázat
a)
stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem v dohodě s Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin,
b)
Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin, avšak nepřesáhne 15 dnů,
c)
Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 15 dnů, avšak nepřesáhne 3 měsíce,
d)
vláda, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 3 měsíce.
(4)
Trvalé nebo dlouhodobé vymezení oblastí s omezeným nebo zakázaným letovým provozem a rozdělení vzdušného prostoru stanoví prováděcím právním předpisem Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem obrany a organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele letadel všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel.
HLAVA II
LETECKÉ SLUŽBY
Díl 1
§ 45
(1)
Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.
(2)
Leteckými službami jsou
a)
letové provozní služby včetně letištních,
b)
letecká telekomunikační služba,
c)
letecká meteorologická služba,
d)
letecká služba pátrání a záchrany,
e)
letecká informační služba,
f)
služby při předletové přípravě a monitorování letu,
g)
služby při odbavovacím procesu na letišti.
(3)
Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.
(4)
Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.
Díl 2
Letové provozní služby
§ 46
(1)
Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. Pro účely jejich poskytování rozděluje Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany vzdušný prostor České republiky.
(2)
Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která
a)
má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,
b)
zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,
c)
má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.
§ 47
(1)
Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.
(2)
Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.
§ 48
Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba
a)
neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,
b)
neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,
c)
o odejmutí pověření požádala.
Díl 3
Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu a letecká služba pátrání a záchrany
§ 49
(1)
Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.
(2)
Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.
Díl 4
Letové navigační služby
§ 49a
(2)
Úřad může pověřit poskytováním letových navigačních služeb právnickou osobu, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5b), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Pro povinnosti osoby pověřené poskytováním letových navigačních služeb se ustanovení § 47 použije obdobně.
(3)
Úřad udělené pověření k poskytování letových navigačních služeb odejme, jestliže osoba
a)
přestala být držitelem osvědčení podle odstavce 2,
b)
neplní povinnosti podle odstavce 2, nebo
c)
o odejmutí pověření požádala.
(4)
Osoba pověřená poskytováním letových navigačních služeb zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5c) Ministerstvu dopravy a Úřadu.
(5)
Úřad stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5d).
(6)
Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob pověřených poskytováním letových navigačních služeb.
Díl 5
Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti
§ 49b
(1)
Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.
(2)
Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.
§ 49c
Podmínky pro udělení souhlasu
(1)
Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,
b)
fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,
c)
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,
d)
má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,
e)
má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,
f)
má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.
(2)
Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49d
Bezúhonnost
Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin , jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 49e
Odborná způsobilost
Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonávání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví.
§ 49f
Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti
(1)
Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,
a)
na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,
b)
na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.
(2)
Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49g
Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště
(1)
Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,
a)
na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1.
omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,
2.
vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,
b)
na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,
1.
vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,
2.
zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.
(2)
Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49h
Náležitosti opatření
(1)
Opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 vydá Úřad písemně a zveřejní je v Letecké informační příručce nejpozději jeden kalendářní měsíc přede dnem jeho zavedení. O těchto opatřeních a jejich důvodech Úřad současně informuje Evropskou komisi, a to nejpozději 3 měsíce před zavedením těchto opatření. Pokud Evropská komise s těmito opatřeními vysloví nesouhlas, Úřad tato opatření změní nebo zruší.
(2)
V opatření k regulaci odbavovacích služeb Úřad uvede
a)
důvody, které vedly k jeho vydání,
b)
druh odbavovacích služeb, na které se vztahuje,
c)
prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,
d)
program opatření směřujících k překonání zavedených omezení,
e)
dobu trvání důvodů regulace odbavovacích služeb.
(3)
§ 49i
Výbor dopravců
Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.
§ 49j
Výběrové řízení
(1)
Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.
(2)
Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.
(3)
Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.
(4)
Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu
a)
7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,
b)
3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,
c)
2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.
(5)
Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.
§ 49k
Souhlas
(1)
Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen
a)
provozovatelem letiště, nebo
b)
leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo
c)
Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.
(2)
Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.
§ 49l
Změna údajů
Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.
§ 49m
Odnětí souhlasu
Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb
a)
porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,
b)
přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,
c)
o odnětí souhlasu požádal,
d)
nesplní povinnost uloženou v § 49l.
§ 49n
Přístup k letištním zařízením
Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů9).
§ 49o
Vedení účtů
Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.
HLAVA III
§ 50
Létání vojenských, policejních a celních letadel
(1)
Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.
(2)
Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.
§ 51
Letecké služby pro vojenské účely
(1)
Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.
(2)
Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.
(3)
Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.
§ 52
Létání letadel bez pilota
Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem a za podmínek v tomto povolení stanovených. Úřad povolení vydá, nebudou-li ohroženy bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a životní prostředí.
§ 53
Povinné opuštění vzdušného prostoru
(1)
Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.
(2)
Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.
§ 54
Velitel letadla
Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.
HLAVA IV
ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ
§ 55
(1)
Leteckou nehodou je událost spojená s provozem letadla, ke které došlo od okamžiku nastoupení kterékoliv osoby do letadla za účelem letu do okamžiku vystoupení kterékoliv osoby, a při které
a)
došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění kterékoliv osoby následkem
1.
přítomnosti v letadle,
2.
přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně části, která se od letadla oddělila, nebo
3.
přímým působením proudu plynů vytvořených letadlem,
s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo z přirozených příčin, nebo bylo způsobeno samotným zraněným nebo jinou osobou, nebo jestliže zraněným byla osoba ukrývající se mimo prostory obvykle dostupné cestujícím nebo posádce letadla,
b)
bylo letadlo zničeno nebo poškozeno tak, že byla nepříznivě ovlivněna pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla, a uvedené si vyžaduje větší opravu nebo výměnu zničených nebo poškozených částí, s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jeho krytu nebo příslušenství, nebo došlo-li k poškození okrajových částí křídel, vrtulí, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům do potahu letadla nebo k jeho proražení, nebo
c)
letadlo je nezvěstné nebo je na nepřístupném místě.
(2)
Incidentem je událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která může ovlivnit bezpečnost leteckého provozu.
(3)
Vážný incident je incident, jehož okolnosti nasvědčují tomu, že došlo téměř k letecké nehodě.
(4)
Letový zapisovač je záznamové zařízení instalované v letadle, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin leteckých nehod nebo incidentů.
(5)
Bezpečnostní doporučení je návrh opatření k předcházení leteckým nehodám a incidentům založený na informacích vyplývajících z odborného zjištění příčin letecké nehody nebo incidentu.
(6)
Událostí je pro účely hlášení provozní přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu a která nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident.
(7)
Vymezení smrtelného a vážného zranění, druhy leteckých nehod a incidentů, způsob jejich ohlašování, podrobnosti o zjišťování příčin jednotlivých druhů leteckých nehod a incidentů, opatřeních k jejich předcházení a seznam událostí podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod
§ 55a
(1)
Zřizuje se Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod se sídlem v Praze (dále jen „Ústav“). Ústav shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, určuje jejich příčiny a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Ústav dále shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. Zjišťování stavu a jeho závěry, bezpečnostní doporučení, ani hlášení událostí se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(2)
Inspektoři Ústavu, kterými jsou vždy zaměstnanci Ústavu, jsou oprávněni k
a)
volnému přístupu na místo letecké nehody nebo incidentu, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla,
b)
zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání,
c)
okamžitému přístupu a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům,
d)
přístupu k výsledkům pitvy těl obětí nebo testům provedeným na vzorcích odebraných z těl obětí ,
e)
okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení leteckého personálu,
f)
okamžitému přístupu k výsledkům testů provedených na vzorcích odebraných z tkání leteckého personálu,
g)
vyžadování vysvětlení od osob,
h)
volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím se letecké nehody nebo incidentu u vlastníka či provozovatele letadla nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště.
(3)
Inspektoři Ústavu jsou při výkonu svých oprávnění, kromě povinností podle § 55b odst. 4 a § 55c, povinni
a)
prokázat se průkazem inspektora, jehož vzor stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou,
b)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem oprávnění podle odstavce 2 písm. d).
(4)
Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému 5g) při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků. V místě letecké nehody inspektoři Ústavu spolupracují s velitelem zásahu5h) v průběhu provádění záchranných a likvidačních prací. Velitel zásahu přihlédne při volbě taktiky zásahu k potřebě zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody podle návrhu inspektorů Ústavu.
(5)
Při odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany.
(6)
Ústav spolupracuje s orgány nebo subjekty z ostatních členských států Evropské unie v zájmu poskytnutí
a)
přístrojů, zařízení a vybavení pro
1.
technický průzkum trosek a vybavení letadla a ostatních objektů významných pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,
2.
vyhodnocení informací z letových zapisovačů,
3.
paměťový záznam a hodnocení počítačových dat o leteckých nehodách,
b)
specialistů na odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů k provádění zvláštních úkolů v případě, kdy je odborné zjišťování příčin zahájeno v důsledku velké letecké nehody.
(7)
Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, uplatní se postup Ústavu podle § 55 až 55c obdobně i mimo území České republiky při
a)
odborném zjišťování příčin leteckých nehod letadel zapsaných v leteckém rejstříku, jestliže není prováděno jiným státem,
b)
odborném zjišťování příčin vážných incidentů letadel zapsaných v leteckém rejstříku registrovaných nebo provozovaných fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice či právnickou osobou se sídlem v České republice, jestliže nejsou prováděna jiným státem.
§ 55b
(1)
V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Podrobnosti o činnosti Ústavu a organizační strukturu upravuje statut, který schvaluje vláda na návrh ministra dopravy.
(2)
Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu svého jmenování vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v protikladu k činnosti Ústavu.
(3)
Ústav je organizační složkou státu, jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.
(4)
O každé letecké nehodě nebo incidentu, jejichž příčiny byly podle tohoto zákona zjišťovány, musí inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zpracovat zprávu, která musí obsahovat bezpečnostní doporučení, je-li to vhodné. Zpráva musí být Ústavem zveřejněna do 12 měsíců od data letecké nehody nebo incidentu způsobem umožňujícím dálkový přístup1d).
§ 55c
Zprávy a bezpečnostní doporučení uváděné v § 55a odst. 1 se předávají Ministerstvu dopravy, Úřadu a osobám, které by mohly mít prospěch z jejich závěrů s ohledem na bezpečnost civilního letectví. Kopie zpráv a bezpečnostních doporučení se zasílají Evropské komisi.
§ 55d
(1)
Každou leteckou nehodu nebo incident na území České republiky je provozovatel nebo pilot letadla, nebo provozovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu ohlásit Ústavu a Úřadu.
(2)
Okruh osob povinných hlásit Ústavu události podle § 55 odst. 6 stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Údaje poskytnuté podle odstavce 2 vede Ústav v elektronické podobě. Tyto údaje Ústav zpřístupní příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. V případě potřeby Ústav oznámí vedené údaje příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území k události došlo, v jehož leteckém rejstříku je letadlo, kterého se událost týká, zapsáno, na jehož území bylo toto letadlo vyrobeno nebo kterým byla provozovateli tohoto letadla vydána licence k provozování obchodní letecké dopravy.
(4)
Ústav uchovává údaje poskytnuté podle odstavce 2 po likvidaci veškerých osobních údajů , které se vztahují k osobě podávající hlášení, a po likvidaci technických údajů, které mohou poukazovat na totožnost osoby, podávající hlášení, nebo třetích stran.
(5)
Ústav každoročně zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) souhrnnou bezpečnostní zprávu obsahující údaje o událostech hlášených Ústavem za uplynulý rok.
ČÁST ŠESTÁ
LETECKÉ ČINNOSTI
HLAVA I
OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA
§ 56
(1)
Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, věcí a pošty letadly za úplatu.
(2)
Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané Úřadem.
(3)
Obchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu.
§ 57
zrušen
§ 58
(1)
Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství5i) licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek:
a)
fyzická osoba a její odpovědný zásupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,
b)
všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti,
c)
žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství5i).
(2)
Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 59
Bezúhonnost
Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin , jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 60
Odborná způsobilost
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.
§ 61
zrušen
§ 62
Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede
a)
označení leteckého dopravce,
b)
druh obchodní letecké dopravy,
c)
četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období,
d)
počet a druhy provozovaných letadel,
e)
datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy,
f)
dobu, na kterou se licence uděluje,
g)
podmínky provozování obchodní letecké dopravy.
§ 63
Změna licence
Úřad může rozhodnout o změně licence
a)
došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence,
b)
vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy,
c)
na základě odůvodněné žádosti držitele licence.
§ 64
Omezení obchodní letecké dopravy
Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů
a)
bezpečnosti létání,
b)
veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti,
c)
je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
§ 65
Odejmutí licence
Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence
a)
závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství5i),
b)
neplní podmínky stanovené v licenci, nebo
c)
o odejmutí licence požádal.
§ 66
Licence pozbývá platnosti
a)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
b)
rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.
§ 67
Osvědčení leteckého dopravce
(1)
Osvědčení leteckého dopravce vydává Úřad na základě žádosti leteckého dopravce.
(2)
Osvědčením leteckého dopravce se osvědčuje, že letecký dopravce
a)
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu,
b)
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy.
(3)
Osvědčení leteckého dopravce Úřad odejme, přestane-li letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2.
(4)
Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis.
§ 68
Povinnosti leteckého dopravce
(1)
Letecký dopravce je povinen
a)
provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci a podmínek provozního oprávnění cizího státu, jedná-li se o mezinárodní obchodní leteckou dopravu,
b)
oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn,
c)
oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
d)
oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
e)
oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,
f)
při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal,
g)
ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky.
(2)
Letecký dopravce, který provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravu, je dále povinen oznamovat Úřadu počet vykonaných letů do zahraničí s uvedením místa vzletů a přistání a počet přepravených osob a věcí na každém letu v obou směrech za každý kalendářní měsíc ve lhůtě do sedmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(3)
Letecký dopravce je dále povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1l), a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla.
(4)
Předávanými údaji podle odstavce 3 jsou:
a)
jméno (jména) a příjmení,
b)
den, měsíc a rok narození,
c)
státní občanství,
d)
číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal,
e)
místo vstupu na území České republiky,
f)
číslo letu,
g)
datum a čas odletu a příletu,
h)
počáteční místo nástupu k dopravě,
i)
celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem.
(5)
Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 3.
(6)
Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 3, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni.
(7)
§ 69
(1)
(2)
Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními § 68 odst. 3 a § 69 odst. 1 dotčena.
§ 70
Mezinárodní obchodní letecká doprava
(1)
Letecký dopravce, který hodlá provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu, musí mít k této obchodní letecké dopravě provozní oprávnění cizího státu, do kterého má být mezinárodní obchodní letecká doprava provozována. O vydání provozního oprávnění musí letecký dopravce požádat příslušný úřad cizího státu. Záměr podat žádost u příslušného úřadu cizího státu projedná letecký dopravce bez zbytečného odkladu s Ministerstvem dopravy.
(2)
Letecký dopravce, který hodlá provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, musí mít k této obchodní letecké dopravě kromě provozního oprávnění podle odstavce 1 uděleno současně přepravní právo.
(3)
Přepravním právem se rozumí právo leteckého dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5i) provozovat mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince.
(4)
Mezinárodní obchodní leteckou dopravu mezi členskými státy Evropské unie upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství5m).
§ 70a
Udělování přepravních práv
(1)
Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravních práv5n) leteckým dopravcům na základě písemné žádosti.
(2)
Náležitosti žádosti o udělení přepravního práva a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 70b
(1)
Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 7 dnů od jejich doručení.
(2)
O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení.
(3)
V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1.
§ 70c
(1)
Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělování přepravních práv přihlédne k
a)
typu a úrovni nabízených leteckých služeb,
b)
četnosti nabízených leteckých služeb a nabízené kapacitě,
c)
termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,
d)
dostupnosti nabízených služeb uživatelům,
e)
nabízeným tarifům,
f)
zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek.
(2)
Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti.
(3)
Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu 10 let.
(4)
Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup1d).
(5)
Udělené přepravní právo nesmí být leteckým dopravcem postoupeno jiné osobě.
(6)
V případě, že příslušný úřad cizího státu nevydá nebo odebere leteckému dopravci provozní oprávnění k poskytování leteckých služeb na určené lince, je letecký dopravce povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit písemně Ministerstvu dopravy.
§ 70d
Odebrání přepravního práva
Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud
a)
letecký dopravce nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,
b)
letecký dopravce nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
c)
příslušný úřad cizího státu nevydá nebo odebere leteckému dopravci příslušné provozní oprávnění,
d)
letecký dopravce porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva.
§ 71
Obchodní letecká doprava zahraničního leteckého dopravce
(1)
Zahraniční letecký dopravce může provozovat obchodní leteckou dopravu do České republiky nebo z České republiky nebo na území České republiky jen na základě povolení, které vydává Ministerstvo dopravy. Za zahraničního leteckého dopravce se nepovažuje letecký dopravce Společenství5m).
(2)
Ministerstvo dopravy může vydat povolení na základě odůvodněné žádosti, pokud je požadovaná obchodní letecká doprava v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo se zájmy České republiky, a dále za předpokladu, že zahraniční letecký dopravce má
a)
k provozování obchodní letecké dopravy oprávnění vydané nebo uznané za platné státem, v němž jsou letadla, jimiž provozuje obchodní leteckou dopravu, zapsána v leteckém rejstříku,
b)
podstatnou část majetku a skutečnou kontrolu nad ním ve státě, v němž jsou letadla, jimiž provozuje obchodní leteckou dopravu, zapsána v leteckém rejstříku, jedná-li se o pravidelnou obchodní leteckou dopravu, nebo finanční zajištění obchodní letecké dopravy, jedná-li se o nepravidelnou obchodní leteckou dopravu,
c)
sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,
d)
program na ochranu před protiprávními činy.
§ 72
(1)
Letový řád schvaluje na základě žádosti zahraničního leteckého dopravce Ministerstvo dopravy.
(2)
Náležitosti žádosti o schválení letového řádu stanoví prováděcí předpis.
HLAVA II
LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI
Letecké práce
§ 73
Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.
§ 74
(1)
Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.
(2)
Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce.
(3)
Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.
§ 74a
(1)
Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky.
(2)
Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje.
(3)
Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.
(4)
Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.
(5)
Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
§ 75
Letecké činnosti pro potřeby státu
(1)
Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem
a)
přepravy ústavních činitelů,
b)
výkonu státní správy.
(2)
Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.
§ 76
Letecké činnosti pro vlastní potřebu
(1)
Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.
(2)
Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu.
(3)
Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.
§ 77
Rekreační a sportovní létání
Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.
§ 78
Letecké veřejné vystoupení
Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru.
HLAVA III
POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL
§ 79
Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen
a)
provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,
b)
zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem,
c)
používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,
d)
provádět lety podle pravidel létání,
e)
dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.
§ 80
(1)
Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.
(2)
Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.
ČÁST SEDMÁ
SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ
§ 81
(1)
Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.
(2)
Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména
a)
ultralehký kluzák,
b)
ultralehký letoun,
c)
motorový závěsný kluzák,
d)
ultralehký vrtulník,
e)
ultralehký motorový vírník,
f)
motorový padákový kluzák,
g)
závěsný kluzák,
h)
padákový kluzák,
i)
sportovní padák.
(3)
Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.
(4)
Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy.
(5)
Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.
(6)
Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.
(7)
Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.
(8)
Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
Správa sportovních létajících zařízení
§ 82
(1)
Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen „pověřená osoba“) na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.
(2)
Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel
a)
má sídlo na území České republiky,
b)
má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona,
c)
disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů,
d)
má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení,
e)
má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,
f)
má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,
g)
nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby,
h)
je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k).
(3)
Ministerstvo dopravy a pověřená osoba uzavřou v mezích pověření k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení veřejnoprávní smlouvu.
(4)
Ministerstvo dopravy pověření odejme,
a)
jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,
b)
jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.
(5)
Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů.
(6)
Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad.
(7)
Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 83
(1)
Pověřená osoba
a)
vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy a údržbu a kontroluje plnění jejich povinností,
b)
zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,
c)
vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení,
d)
schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti,
e)
vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,
f)
přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,
g)
vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností,
h)
stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění,
i)
povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,
j)
uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení,
k)
vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,
l)
poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,
m)
jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.
(2)
V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.
§ 84
Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky.
§ 84a
(1)
Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni
a)
vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení,
b)
zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti,
c)
zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem,
d)
zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,
e)
odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení.
(2)
Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení, a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn
a)
vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku,
b)
vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti,
c)
v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.
§ 84b
Rejstřík sportovních létajících zařízení
(1)
Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen „rejstřík“) se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek:
a)
vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice,
b)
sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,
c)
letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.
(2)
Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky.
(3)
Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 84c
Piloti a osoby ve výcviku
(1)
Sportovní létající zařízení může řídit
a)
pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací, nebo
b)
pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.
(2)
Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.
(3)
Zdravotní způsobilost uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení zjišťuje a lékařský posudek1k) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření posuzující lékař. Posuzujícím lékařem se rozumí
a)
lékař, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až f) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. g) až i),
b)
praktický lékař pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. g) až i).
(4)
Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je
a)
pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)
1.
60 měsíců u osob do 30 let,
2.
24 měsíců u osob od 30 do 60 let,
3.
12 měsíců u osob od 60 let,
nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,
b)
pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)
1.
neomezená u osob do 60 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,
2.
12 měsíců u osob od 60 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.
(5)
Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.
(6)
Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:
a)
průkaz totožnosti,
b)
pilotní průkaz nebo doklad žáka,
c)
osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,
d)
doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení.
(7)
Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.
(8)
Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis.
§ 84d
Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení
(1)
Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito
a)
letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště,
b)
plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce , na jejímž území se plocha nalézá.
(2)
Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek:
a)
plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu,
b)
plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a
c)
plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.
ČÁST OSMÁ
OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY
§ 85
(1)
Protiprávním činem podle tohoto zákona se rozumí trestný čin , přestupek nebo jiný správní delikt, který může závažným způsobem ohrozit nebo narušit bezpečnost civilního letectví.
(2)
Ministerstvo dopravy vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.
(3)
Ministerstvo dopravy vydává národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) a uveřejňuje je v Letecké informační příručce.
(4)
Oprávnění Policie České republiky při zajišťování ochrany civilního letectví před protiprávními činy nejsou ustanoveními této části dotčena.
§ 85a
(1)
Provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti jsou před zahájením svého provozu povinni mít schválený bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní program“). Bezpečnostní program schvaluje na písemnou žádost osob podle věty první Ministerstvo dopravy.
(2)
Ministerstvo dopravy bezpečnostní program schválí, obsahuje-li opatření a postupy zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy.
(3)
Provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti jsou během svého provozu povinni
a)
mít schválený bezpečnostní program,
b)
zajistit plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu,
c)
zajistit plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86.
(4)
V případě změny podmínek rozhodných pro zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy je provozovatel letiště, letecký dopravce, poskytovatel letových provozních služeb a poskytovatel služeb při odbavovacím procesu na letišti povinen zpracovat tomu odpovídající změnu svého bezpečnostního programu a předložit ji Ministerstvu dopravy ke schválení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o změně podmínek dozvěděl. Ministerstvo dopravy schválí na písemnou žádost osob podle věty první změnu bezpečnostního programu za podmínky stanovené v odstavci 2.
(5)
Bezpečnostní program a jeho změny schvaluje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle bezpečnostní program nebo jeho změny k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení bezpečnostního programu nebo jeho změn, platí, že s bezpečnostním programem nebo jeho změnami souhlasí.
(6)
V bezpečnostním programu provozovatele malého letiště podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6), kde by zavedení všech bezpečnostních opatření stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) bylo vzhledem k charakteru provozu nepřiměřené, může Ministerstvo dopravy při jeho schvalování a při schvalování jeho změn, za podmínky zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy na tomto letišti, stanovit zvláštní bezpečnostní opatření, která zohlední specifické podmínky tohoto letiště.
(7)
Zvláštní bezpečnostní opatření stanovuje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle spolu s bezpečnostním programem provozovatele malého letiště nebo jeho změnami zvláštní bezpečnostní opatření k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení zvláštního bezpečnostního opatření, platí, že se zvláštním bezpečnostním opatřením souhlasí. O stanovení zvláštních bezpečnostních opatření podle odstavce 6 Ministerstvo dopravy bez zbytečného odkladu informuje Evropskou komisi.
(8)
Ministerstvo dopravy může zvláštní bezpečnostní opatření změnit nebo zrušit, změní-li se podmínky pro jejich stanovení. Ministerstvo dopravy zvláštní bezpečnostní opatření změní nebo zruší, rozhodne-li tak Evropská komise6). Pro změnu nebo zrušení zvláštních bezpečnostních opatření podle věty první se postup podle odstavce 7 použije obdobně.
(9)
Obsah a strukturu bezpečnostního programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele leteckých služeb a poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85b
Provozovatel leteckých prací a provozovatel leteckých veřejných vystoupení a leteckých soutěží jsou povinni před zahájením leteckých prací, leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže vypracovat opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy při těchto leteckých činnostech a postupovat podle nich po celou dobu provozování těchto činností.
§ 85c
(1)
Provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřené osoby jsou při provádění bezpečnostní kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen „bezpečnostní kontrola“) povinni zajistit, aby předměty zakázané přímo použitelným předpisem Evropských společenství6) (dále jen „zakázané předměty“), zjištěné během bezpečnostní kontroly, nebyly vneseny na palubu letadla nebo do prostorů letiště určených provozovatelem letiště nebo leteckým dopravcem, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství6) nestanoví jinak. Úkony spojené s prováděním bezpečnostní kontroly lze činit jen v rozsahu nezbytném k zajištění jejího účelu a při šetření důstojnosti každé kontrolované osoby.
(2)
Způsob provádění bezpečnostní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85d
(1)
Fyzická osoba provádějící detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen „detekční kontrola“) musí mít osvědčení odborné způsobilosti. Osvědčení odborné způsobilosti vydává na žádost osoby podle věty první Ministerstvo dopravy. Žádost lze podat po úspěšném absolvování bezpečnostního školení. Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(2)
Technické prostředky a bezpečnostní zařízení používané při bezpečnostní kontrole musí mít osvědčení technické způsobilosti. Osvědčení technické způsobilosti vydává Úřad na žádost provozovatele letiště, leteckého dopravce nebo schváleného agenta podle § 85e, prokáže-li se účinnost a spolehlivost technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole.
(3)
Provozovatel letiště, letecký dopravce nebo jimi pověřené osoby jsou povinni zajistit provádění detekční kontroly jen prostřednictvím osob, které jsou držiteli osvědčení odborné způsobilosti, a bezpečnostní kontroly jen s použitím technických prostředků a bezpečnostních zařízení s osvědčením technické způsobilosti.
(4)
Osoby provádějící bezpečnostní kontrolu jsou povinny být nejpozději při započetí jejího provádění pojištěny pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti. To neplatí, vykonávají-li tuto činnost v pracovním nebo jiném obdobném poměru.
(5)
Náležitosti žádosti o vydání osvědčení odborné způsobilosti a žádosti o vydání osvědčení technické způsobilosti, způsob ověřování znalostí fyzických osob provádějících detekční kontrolu, rozsah znalostí potřebných pro vydání osvědčení odborné způsobilosti a způsob prokazování požadované účinnosti a spolehlivosti technických prostředků a bezpečnostních zařízení používaných při bezpečnostní kontrole stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85e
(1)
Fyzická nebo právnická osoba provádějící bezpečnostní kontrolu nákladu, pošty a kurýrních a expresních zásilek, které předává k přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství6) (dále jen „schválený agent“), je povinna před zahájením výkonu této činnosti mít schválený bezpečnostní program podle § 85a odst. 1. Bezpečnostní program schváleného agenta schválí na jeho písemnou žádost Ministerstvo dopravy za podmínky stanovené v § 85a odst. 2.
(2)
Schválený agent je při výkonu své činnosti povinen
a)
mít schválený bezpečnostní program,
b)
zajistit plnění opatření a postupů uvedených ve schváleném bezpečnostním programu,
c)
zajistit plnění mimořádných opatření a postupů podle § 86.
(3)
V případě změny podmínek rozhodných pro zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy je schválený agent povinen zpracovat tomu odpovídající změnu svého bezpečnostního programu a předložit ji Ministerstvu dopravy ke schválení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o změně podmínek dozvěděl. Ministerstvo dopravy schválí na písemnou žádost schváleného agenta změnu jeho bezpečnostního programu za podmínky stanovené v § 85a odst. 2.
(4)
Bezpečnostní program schváleného agenta a jeho změny schvaluje Ministerstvo dopravy po projednání s Policií České republiky a u mezinárodního letiště také s celními orgány. Za tímto účelem jim Ministerstvo dopravy zašle bezpečnostní program schváleného agenta nebo jeho změny k vyjádření. Pokud se orgány uvedené ve větě první nevyjádří do 30 dnů od doručení bezpečnostního programu schváleného agenta nebo jeho změn, platí, že s bezpečnostním programem schváleného agenta nebo jeho změnami souhlasí.
(5)
Ministerstvo dopravy vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup1d).
(6)
Údaje vedené v seznamu schválených agentů a obsah a strukturu bezpečnostního programu schváleného agenta stanoví prováděcí právní předpis.
§ 85f
Povinnosti a oprávnění provozovatele letiště
(1)
Provozovatel letiště je povinen přijímat opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob a nedovolenému vjezdu vozidel do jím určených prostorů letiště. Za tímto účelem provozovatel letiště nebo jím pověřená osoba vydává a odebírá
a)
letištní identifikační průkazy a vede jejich evidenci,
b)
povolení k vjezdu vozidel a vede jejich evidenci.
(2)
Provozovatel letiště je dále povinen
a)
vytvořit na letišti, na kterém je provozována obchodní letecká doprava, podmínky k provádění bezpečnostních kontrol,
b)
zajistit, aby osoby, které vstupují do jím určených prostorů letiště, byly podrobeny bezpečnostní kontrole,
c)
zajistit, aby vozidla, která vjíždějí do jím určených prostorů letiště, byla podrobena bezpečnostní kontrole,
d)
vydat a do 30 dnů od vydání vhodným způsobem zveřejnit podmínky pro vstup a pobyt cestujících, ostatních osob a vozidel v prostoru letiště,
e)
odepřít vstup do jím určeného prostoru letiště nebo z něj vykázat osoby, které se nemohou prokázat platným letištním identifikačním průkazem nebo u nichž nebyla provedena bezpečnostní kontrola,
f)
zabránit vjezdu vozidel, která se nemohou prokázat platným povolením k vjezdu nebo která nebyla podrobena bezpečnostní kontrole.
(4)
Provozovatel letiště nebo jím pověřená osoba jsou oprávněni
a)
vydávat cestujícím a ostatním osobám, které vstupují do prostorů určených provozovatelem letiště nebo se v těchto prostorech zdržují, pokyny a příkazy k zajištění bezpečnosti na letišti,
b)
omezit cestující a ostatní osoby v další činnosti, popřípadě je vykázat z prostoru letiště, pokud neuposlechnou pokynů nebo příkazů provozovatele letiště nebo jím pověřené osoby,
c)
odepřít vstup do prostorů určených provozovatelem letiště nebo z něj vykázat osoby, které se nemohou prokázat platnou letenkou a palubní vstupenkou nebo u nichž byly zjištěny zakázané předměty nebo které jsou pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek,
d)
vyzvat cestující a ostatní osoby, které vstupují do prostorů určených provozovatelem letiště nebo se v těchto prostorech zdržují, neuposlechnou-li pokynu nebo příkazu provozovatele letiště nebo jím pověřené osoby, aby tyto prostory opustily,
e)
provádět bezpečnostní kontrolu.
