262
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. října 2007
o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky
Vláda nařizuje podle § 24 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:
§ 1
Závazná část Plánu hlavních povodí České republiky je uvedena v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 262/2007 Sb.
PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Závazná část
Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod.
Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj:
ZADRŽENÍ VODY V ÚZEMÍ A OCHRANA VOD
Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou.
INTEGRACE POLITIK HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ A SAMOSPRÁV
Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn.
PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST
V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí.
ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI
Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie.
EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY
Nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady.
1.
Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí
Specifickými cíli je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, snižovat transport znečištění vodními toky přes hranice státu, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských druhů organizmů. Naplňování těchto cílů přispěje také k vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům a přispěje ke snižování znečištění moří.
1.1.
Rámcové cíle v ochraně vod jako složky životního prostředí
1.1.1.
V ochraně povrchových vod
a)
zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,
b)
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů ) a dosažení jejich dobrého stavu,
c)
zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
d)
cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů.
1.1.2.
V ochraně podzemních vod
a)
zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,
b)
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
c)
odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti , za účelem snížení znečištění podzemních vod,
d)
sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití.
1.1.3.
V ochraně vod v chráněných územích
a)
dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích,
b)
ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity.
1.1.4.
Ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou
Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou.
1.1.5.
V podpoře života ryb a dalších vodních živočichů
a)
zajišťování požadované jakosti vymezených lososových a kaprových vod,
b)
zprůchodnění příčných migračních překážek na vodních tocích a obnova úkrytových a rozmnožovacích biotopů.
1.1.6.
V ochraně vodních poměrů
a)
zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny,
b)
zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy,
c)
zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů,
d)
udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů,
e)
zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkajících se ochrany životního prostředí.
1.1.7.
V monitorování stavu povrchových a podzemních vod
Zajištění monitorovacích programů v potřebném rozsahu pro potřeby:
a)
zpracování plánů oblastí povodí,
b)
sledování a kontrolu naplňování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,
c)
plnění mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z předpisů ES/EU.
1.2.
Opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí
1.2.1.
Od r. 2007 zahájit provoz systému sledování a zjišťování stavu vod tak, aby byly postiženy všechny významné antropogenní vlivy jak z pohledu chemického, tak i ekologického stavu vod včetně monitoringu hydromorfologických podmínek, se zajištěním potřebných podkladů pro hodnocení stavu vodních útvarů a pro návrhy plánů oblastí povodí a se zajištěním údajů k vyhodnocení efektivnosti realizace programů opatření.
1.2.2.
Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních útvarů , expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v plánech oblastí povodí projekty a vyhodnotit vliv:
a)
chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
b)
obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
c)
chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu,
d)
chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění významným faktorem na stav vodního útvaru .
Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod i pro relevantní konkrétní projekty v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb, včetně způsobu financování. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí a sledovat dodržení termínu 31. prosince 2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s Evropským společenstvím.
1.2.3.
V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné realizace relevantních projektů. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů .
1.2.4.
Aktualizovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů pokud vyhodnocení monitoringu vod nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod realizací programu opatření nebudou pro příslušný vodní útvar pravděpodobně dosaženy.
1.2.5.
V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:
a)
ke zlepšení hydromorfologických parametrů a ekologického stavu vodních toků, včetně břehových struktur,
b)
ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.
Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby rybích přechodů. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje národních programů a fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí.
1.2.6.
Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů, týkajících se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z dodržování zásad „dobrého zemědělského a environmentálního stavu“ a standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních vod).
1.2.7.
Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových zdrojů znečištění které představují rizika z hlediska zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
1.2.8.
Do 24. března 2008 transponovat novou směrnici 2006/7/ES o řízení jakosti vody ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
1.2.9.
V plánech oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.
1.2.10.
Usilovat o dokončení stanovování ochranných pásem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti využívaných významných vodních zdrojů.
2.
Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření.
2.1.
Rámcové cíle v ochraně před povodněmi
Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence.
2.1.1.
V době zvládání povodně
a)
zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k sousedním státům,
b)
zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí,
c)
zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému ,
d)
zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních systémů,
e)
zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace,
f)
zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů,
g)
zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními povodněmi .
2.1.2.
V době po povodni
a)
zdokonalování pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území,
b)
zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodně .
2.1.3.
Prevence před povodněmi
a)
zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpečením preventivních opatření,
b)
zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů ,
c)
zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených subjektů,
d)
podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot,
e)
zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní , povodňovém riziku a jeho zvládání,
f)
omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika,
g)
zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků,
h)
při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln,
i)
používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje,
j)
využít dostupných finančních podpor z relevantních národních programů i finančních zdrojů Evropské unie ke zlepšení prevence před povodněmi v ohrožených územích,
k)
zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na povodňovou ochranu,
l)
zkvalitnit a rozšířit komunikaci s veřejností o všech aspektech povodňové prevence,
m)
podporovat zapojení odborných institucí relevantních oborů do mezinárodní spolupráce se záměrem zlepšovat ochranu před povodněmi jak v rámci evropské spolupráce, tak k efektivnímu přenosu know-how,
n)
koordinovat plány ochrany před povodněmi rámci mezinárodních povodí.
2.2
Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod (problematika sucha a vodní eroze)
Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody.
a)
zavádět adaptační opatření specifikovaná v Národním programu pro zmírnění dopadů změny klimatu v České republice,
b)
zapojit ostatní sektory hospodářství a kraje do dlouhodobých prognóz nároků na vodu při adaptaci na předpokládané klimatické změny,
c)
připravit návrhy legislativních opatření pro dosažení provázanosti zpracování plánů oblastí povodí s řešením komplexních pozemkových úprav,
d)
uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání,
e)
uplatňovat požadavky pro „dobrý zemědělský a environmentální stav“ a požadavky standardů zemědělského hospodaření, týkajících se ochrany životního prostředí s ohledem na zvýšení vsakování vody,
f)
vytvořit vhodné programy výzkumu a vývoje,
g)
zajistit obnovu funkcí stávajících vodních nádrží odstraněním sedimentů,
h)
zajistit ochranu lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod pro účely, kompenzace dopadu klimatické změny.
2.3
Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
2.3.1.
Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy.
2.3.2.
V roce 2007 v působnosti Ministerstva životního prostředí postupně zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech:
a)
V hlavním povodí Labe
– povodí Nežárky,
– povodí Dědiny,
– povodí Ploučnice.
b)
V hlavní povodí Odry
– povodí Opavy.
c)
V hlavním povodí Moravy
– povodí Bečvy,
– povodí Dyje,
– povodí Svratky.
2.3.3.
Do konce roku 2007 v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech:
a)
V hlavním povodí Labe
– Komplex protipovodňových opatření na Lužnici a Nežárce
– Komplex protipovodňových opatření v povodí dolní Vltavy v úseku Štěchovice - Mělník
– Komplex protipovodňových opatření v území středního Labe v úseku Kolín - Mělník
– Protipovodňová opatření v údolí vodního toku Dědiny
– Komplex protipovodňových opatření v území dolního Labe v úseku Štětí - Křešice - Hřensko
– Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně protipovodňových opatření v povodí Svitávky
– Komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře a Labe.
b)
V hlavní povodí Odry
– Protipovodňová opatření k ochraně obcí na horní Opavě
– Protipovodňová opatření v Liberecko-Jablonecké aglomeraci.
c)
V hlavním povodí Moravy
– Protipovodňová opatření v území Olomouce
– Protipovodňová opatření v území Litovle
– Protipovodňová opatření v území Uherského Hradiště a Starého Města
– Komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou
– Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním dílem Nové Mlýny
– Zvýšení retence na soutoku Moravy a Dyje
– Řízené inundace v území Kroměříže
– Řízené inundace v území Mohelnické brázdy.
Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012. Po kladném posouzení je promítnout do plánů oblastí povodí, promítnout do územních plánů a zahájit jejich investorskou přípravu.
2.3.4.
Do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní , která budou zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních toků, krajů a obcí . Zejména se bude jednat o:
a)
opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, poldry, úpravy koryt v zastavěných územích obcí ),
b)
opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),
c)
technická opatření specifikovaná v podprogramech Ministerstva zemědělství (Podpora protipovodňových opatření s retencí, Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků, Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl),
d)
hrazení bystřin v lesích (§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2.3.5.
Do konce roku 2008 dokončit vymezení záplavových území podél významných vodních toků zastavěných území , na zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích za účelem určení rozsahu potenciálně ohrožených území a následně promítnout do plánů oblastí povodí.
2.3.6.
V plánech oblastí povodí, budou ve spolupráci s kraji stanovena území, která vyžadují ochranu před povodněmi z hlediska významnosti, včetně standardů jejich ochrany a území, která mají být využita ke zmírnění povodní .
2.3.7.
V letech 2008 až 2009 založit dlouhodobý program výzkumu extrémních hydrologických jevů a to koordinovaným postupem z úrovně Ministerstva životního prostředí, v dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj, ve spolupráci s vysokými školami a dalšími odbornými institucemi.
2.3.8.
Do 30. června 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi .
2.3.9.
Dále rozvíjet, zdokonalovat a modernizovat vybavení informačních systémů předpovědní a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni. K tomu využít finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí.
3.
Cíle a opatření ve vodohospodářských službách
Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odstavec 38 směrnice 2000/60/ES veškeré činnosti , které zajišťují pro domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost :
a)
odběr, vzdouvání, akumulace, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod,
b)
odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod.
Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny.
3.1.
Rámcové cíle ve vodohospodářských službách
3.1.1.
V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury
a)
zvyšovat počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu s cíli Protokolu o vodě a zdraví a zajistit přístup k pitné vodě pro všechny, zejména podporovat, aby se na vodovod pro veřejnou potřebu mohli připojit i obyvatelé v okrajových místech měst a obcí a obyvatelé malých obcí ,
b)
podporovat zajištění kvalitních zdrojů pitné vody pro individuální zásobování domácností, pro které z technických nebo ekonomických důvodů není možné připojení na vodovod pro veřejnou potřebu,
c)
urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodovodních sítí a tím snížit jak ztráty pitné vody ve vodovodních sítích pod úroveň 5 000 l/km/den, dlouhodobě pak na úroveň nejvyspělejších států Evropské unie, tak i snížit počty havárií a související negativní důsledky, zejména na infrastrukturu měst,
d)
zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu.
3.1.2.
V okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb
a)
vytvářet podmínky pro povolená nakládání s vodami k umožnění spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, aby voda používaná pro úpravu na vodu pitnou splňovala požadavky na její jakost v souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
b)
zabezpečit vysokou míru spolehlivosti provozu vodních děl pro poskytování vodohospodářských služeb včetně zajištění jejich bezpečnosti; jde zejména o přehrady, jezy a další vodní díla, která jsou v trvalém provozu 30 až 100 i více let a budou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vyžadovat zásadní rekonstrukce (k těmto rekonstrukcím přistupovat šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny),
c)
podporovat propojování vodovodů do vodárenských soustav s kapacitními a kvalitními vodními zdroji,
d)
omezit případy nedodržování limitních hodnot jakosti pitné vody (vyjádřené jako % nedodržování limitních hodnot): u vodovodů nad 5000 obyvatel (do 0,1 % u ukazatelů s nejnižší mezní hodnotou (NMH) a do 1,0 % u ukazatelů s mezní hodnotou (MH), u vodovodů do 5000 obyvatel (do 1,0 % u ukazatelů s NMH, do 3,0 % u ukazatelů s MH),
e)
zdokonalovat systémy zabezpečení vodohospodářských služeb za mimořádných a krizových situací,
f)
vytvářet efektivní regulační nástroje veřejné správy, se záměrem dosáhnout korektních vztahů mezi poskytovateli a odběrateli vodohospodářských služeb.
3.1.3.
V okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb
a)
v rámci procesu plánování – ekonomické analýzy posoudit současné uplatňování principu „znečišťovatel a uživatel platí“ a navrhnout odpovídající úpravy,
b)
usilovat o dlouhodobě udržitelný funkční stav vodohospodářské infrastruktury podmiňující poskytování vodohospodářských služeb.
3.1.4.
V okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací
Do konce roku 2007 zpracovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky jako podklad pro plány oblastí povodí.
3.2.
Opatření ve vodohospodářských službách
3.2.1.
V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům dotačních titulů a vymezeným finančním zdrojům v operačním programu Životní prostředí, Programu rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Ministerstva zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací.
3.2.2.
V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro odběr k úpravě na vodu pitnou opatření vymezená v Plánech k zlepšování jakosti surové vody.
3.2.3.
V aktualizaci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů vzít v úvahu relevantní opatření zahrnutá ve schválených plánech oblastí povodí týkající se požadavků na vodohospodářské služby a ochranu vod. Při zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací se dále orientovat na zajištění zejména těchto cílů:
a)
dosažení zlepšení jakosti dodávané pitné vody,
b)
zvýšení zabezpečenosti vodních zdrojů i dodávky pitné vody zvláště za mimořádných klimatických situací,
c)
obnově poruchových a zastaralých vodárenských systémů s cílem snížit negativní důsledky havárií a současně i ztráty vody.
3.2.4.
Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných vodohospodářských služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na podkladě výstupů technickobezpečnostního dohledu, priority postupné obnovy vodních děl na vodních tocích souvisejících s poskytováním vodohospodářských služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného užívání, případně nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů ve smyslu § 102 vodního zákona.
3.2.5.
Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.
4.
Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování
Členění rámcových opatření a vymezení možnosti jejich financování z veřejných podpůrných zdrojů, které budou uplatňovány v době platnosti Plánu hlavních povodí České republiky je toto:
Financování rámcových opatření z podpůrných finančních zdrojů
| Číslo | Název opatření (oblast podpory) | Zdroje finančních podpor |
|---|---|---|
| A. Opatření na ochranu vod jako složky životního prostředí | ||
| A.1 | Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel | OPŽP – oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 313) |
| A.2 | Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel v územích vyžadujících zvláštní ochranu | OPŽP – oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
| A.3 | Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v | PRV – opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 313) |
| A.4 | Technická opatření u průmyslových znečišťovatelů (odstraňování zvlášť nebezpečných látek) | OPŽP – oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
| A.5 | Revitalizace drobných vodních toků a ploch v | PRV – opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic PRV – opatření 1.1.4. Pozemkové úpravy |
| A.6 | Staré ekologické zátěže | OPŽP – oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží |
| A.7 | Revitalizace vodních toků a nevhodných odvodnění, zlepšení průchodnosti vodních toků | OPŽP – oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny PRŘS – 1.1. Revitalizace přirozených funkcí vodních toků, podprogram 215 112 PRŘS – 1.3. Odstraňování příčných překážek na vodních tocích, podprogram 215 114 |
| A.8 | Realizace opatření pozemkových úprav a komplexních pozemkových úprav (snížení eroze, zvýšení ekologické stability krajiny) | OPŽP – prioritní osa 6, oblast podpory 6.3. Obnova krajinných struktur PRV – opatření 1.1.4. Pozemkové úpravy |
| A.9 | Zakládání a obnova břehových porostů | OPŽP – prioritní osa 6, oblast podpory 6.3. Obnova krajinných struktur |
| A.10 | Zatravňování orné půdy, zvláště podél vodních toků | PRV – opatření II. 1.3.3. Podopatření péče o krajinu |
| A.11 | Zlepšování druhové a prostorové skladby lesů ve zvlášť chráněných územích | OPŽP – oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur |
| A.12 | Zalesňování zemědělské půdy | PRV – opatření II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy |
| A.13 | Zlepšování druhové skladby lesních porostů | PRV – opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby |
| A.14 | Technická a biologická opatření na snížení eutrofizace povrchových vod | OPŽP – oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
| A.15 | Ošetřování travních porostů | PRV – opatření II. 1.3. Agroenvironmentální opatření |
| A.16 | Komplexní sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství vod (komplexní monitoring vod) | OPŽP – oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
| A.17 | Environmentální vzdělávací programy a poskytování environmentálního poradenství | OPŽP – oblast podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování poradenství a osvětu |
| A.18 | Zdokonalování lidského potenciálu v oblasti zemědělství (údržba krajiny a ochrana ŽP, eroze půdy, znečišťování vod, zvyšování biodiverzity apod.) | PRV – opatření 1.3.1. Odborné vzdělávání a informační PRV – opatření 1.3.4. Využívání poradenských služeb |
| A.19 | Snižování znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů | PRV – opatření II. 1 3.1. Pod opatření postupy šetrné k životnímu prostředí PRV – opatření II. 1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku ES 2000/60/ES |
| B. Opatření na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod | ||
| B.1 | Opatření ke snížení odtoku vody z povodí | OPŽP – oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
| B.2 | Výstavba suchých nádrží (poldrů) nad 50 tis. m3 | OPŽP – oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
| B.3 | Úprava koryt vodních toků v | OPŽP – oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní PRŘS – 1.1. Revitalizace přirozené funkce vodních toků, podpogram 215 112 PRV – opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic |
| B.4 | Zvyšování retenční schopnosti krajiny a omezování vzniku povodní přírodě blízkým způsobem | OPŽP – oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny PRŘS – 1.1. Revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112), PRŘS – 1.2. Zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram 215 113), PRŘS – 1.4. Revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115) |
| B.5 | Ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody | OPŽP – oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny PPK – A. Ochrana proti erozi |
| B.6 | Protipovodňová opatření s retencí | Program Podpora prevence před PRŘS – 1.1. Revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112), PRŘS – 1.2. Zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram 215 113), PRŘS – 1.4. Revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115) |
| B.7 | Protipovodňová opatření podél vodních toků | Program Podpora prevence před |
| B.8 | Zvyšování bezpečnosti vodních děl | Program Podpora prevence před |
| B.9 | Studie odtokových poměrů a vymezování záplavových území | Program Podpora prevence před |
| B.10 | Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží | Program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (program 129 130) PRŘS – 1.4. Revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115) OPR – opatření 1.1. Investice do produkce akvakultury |
| B.11 | Protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav | PRV – opatření 1.1.4. Pozemkové úpravy |
| B.12 | Provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace natrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. | PRV – opatření II.2.4.1. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření Opatření vyplývající z § 35 lesního zákona |
| B.13 | Budování a modernizace informačních systémů předpovědní povodňové služby a hlásné služby | OPŽP – oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
| B.14 | Podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku | OPŽP – oblast podpory 1.3 Omezování rizika |
| C. Opatření v oblasti vodohospodářských služeb | ||
| C.1 | Výstavba a rekonstrukce úpraven vod a zdrojů pitné vody v | OPŽP – oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312) |
| C.2 | Výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných vodovodních sítí v aglomeracích nad 2000 obyvatel | OPŽP – oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody |
| C.3 | Výstavba a rekonstrukce úpraven vod, zdrojů pitné vody a výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných sítích v aglomeracích do 2000 obyvatel v územích vyžadujících zvláštní ochranu | OPŽP – oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody |
| C.4 | Výstavba a rekonstrukce vodovodů v | PRV – opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312) |
| C.5 | Vyhledávání a realizace nových zdrojů pro podzemních vod zásobování obyvatelstva | OPŽP – oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
| C.6 | Provádění geologických a hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob podzemních vod k zásobování obyvatel pitnou vodou | OPŽP – oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
| C.7 | Vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží | OPŽP – oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
Vysvětlivky zkratek programů:
OPŽP - Operační program Životní prostředí
PRV - Program rozvoje venkova
OPR - Operační program Rybářství
PRŘS - Program revitalizace říčních systémů (od r. 2008 program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny)
PPK - Program péče o krajinu
Strategie financování prioritních rámcových opatření předpokládá, že se podaří zajistit průběžné čerpání předpokládaného objemu finančních podpor z kohezního fondu ES pro splnění závazku České republiky v přechodném období do roku 2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod požadovaných směrnicí ES o čištění městských odpadních vod. Nejistota vyplývá z důvodu výhrad Evropské komise ke smlouvám na zajišťování provozu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.
V případě Operačního programu Životní prostředí budou opatření kofinancována též ze státního rozpočtu (kapitoly Ministerstva životního prostředí) a Státního fondu životního prostředí, případně krajů. Pro kofinancování ze strany krajů je nutné odpovídající posílení příjmů krajů. Požadavky na finanční účast vlastních zdrojů investorů i podmínky pro kofinancování z veřejných zdrojů budou stanoveny v příslušných resortních směrnicích.
Též v případě finančních podpor z Programu rozvoje venkova a programů financovaných ze státního rozpočtu se předpokládá účast vlastních zdrojů investora za podmínek a ve výši dle příslušných pravidel, případně výstupů finanční a ekonomické analýzy.
Opatření uvedená v tabulce nezahrnují zejména potřebná opatření krytá z vlastních zdrojů a spojená s plněním povinností správců vodních toků při péči o koryta vodních toků a související vodní díla, ani opatření na úseku zabezpečování vodohospodářských služeb vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rovněž nezahrnují relevantní opatření podnikatelů v průmyslu, zemědělství a lesním hospodářství hrazená vlastními zdroji.
5.
Požadavky na zpracování plánů oblastí povodí
Při zpracování plánů oblastí povodí se vychází z této závazné části Plánu hlavních povodí České republiky a dále uvedených požadavků členěných podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod:
5.1.
V okruhu ochrany vod jako složky životního prostředí
a)
V rámci zpracování plánů oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.
b)
Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních útvarů , expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v plánech oblastí povodí níže uvedené projekty a vyhodnotit vliv:
– chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
– obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
– chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu,
– chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění významným faktorem na stav vodního útvaru .
Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci „Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/ES o čištění městských odpadních vod“ i pro relevantní konkrétní projekty v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb, včetně způsobu financování. Přitom sledovat dodržení termínu 31. prosince 2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s Evropským společenstvím.
c)
V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné realizace relevantních projektů. Přitom předpokládat rámec finančních podpůrných zdrojů dle tabulek 4.1. a 4.2., zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů .
d)
V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:
-
ke zlepšení morfologického a ekologického stavu vodních toků, včetně břehových struktur,
-
ke zlepšení migrační průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.
Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby rybích přechodů. Přitom předpokládat rámec finančních podpůrných zdrojů dle popisu v kapitole 4, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí.
e)
Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů, týkající se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z dodržování zásad „dobrého zemědělského a environmentálního stavu“ a standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních vod).
f)
Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových zdrojů znečištění, které představují rizika z hlediska zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
5.2.
V okruhu ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
a)
Do plánů oblastí povodí zahrnout vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících povodňové průtoky v jednotlivých prioritních oblastech stanovených v bodě 2.3.3. s uvedením předpokladů časového plánu jejich přípravy a realizace. Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012.
b)
Do plánů oblastí povodí promítnout další prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní , která budou zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních toků, krajů a obcí . Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012. Zejména se bude jednat o:
– opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, suché nádrže, úpravy koryt v zastavěných územích obcí ),
– opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),
– protipovodňová technická opatření s retencí (zřizování nových retenčních prostorů na vodních tocích, rekonstrukce a úpravy objektů vodních nádrží s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území, výstavba a rekonstrukce stavebních objektů v územích určených k rozlivům povodní ),
– protipovodňová technická opatření podél vodních toků (zvýšení průtočné kapacity vodních toků /koryta a bezprostředního okolí/ v intravilánech měst a obcí a jejich stabilizace, výstavba a rekonstrukce ochranných hrází k lokální ochraně území, odlehčovacích koryt a štol, zvyšování průtočné kapacity jezů),
– zvyšování bezpečnosti vodních děl (rekonstrukce jezů, rekonstrukce výpustí a bezpečnostních přelivů a zvýšení jejich kapacity),
– hrazení bystřin v lesích (§ 35 lesního zákona).
Pro tato opatření povodňové prevence doložit v plánech oblastí povodí též předpoklad časového plánu jejich přípravy a realizace.
5.3.
V okruhu vodohospodářských služeb
a)
V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodu, a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům dotačních titulů a vymezeným finančním zdrojům v Operačním programu Životní prostředí, Programu rozvoje venkova a programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312).
b)
V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro odběr k úpravě na vodu pitnou opatření, vymezená v Plánech k zlepšování jakosti surové vody.
c)
Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných vodohospodářských služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na podkladě výstupů technickobezpečnostního dohledu, priority postupné obnovy vodních děl na vodních tocích souvisejících s poskytováním vodohospodářských služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného užívání, případně nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů ve smyslu § 102 vodního zákona.
d)
Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.
6.
Požadavky na sestavení plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
6.1.
Obsah plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
Při zpracování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí se vychází z Plánu hlavních povodí České republiky, schválených výstupů jednotlivých etap zpracování plánů oblastí povodí, z programů sledování a zjišťování stavu vod a schválených plánů oblastí povodí.
Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje sestavuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, správci povodí a krajskými úřady podle aktuálních požadavků Evropské komise a mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry a Dunaje.
Na základě vyhodnocení účinnosti koordinace při přípravě plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí navrhnout případnou úpravu do novely vodního zákona do poloviny roku 2008, která nabude účinnosti v roce 2009.
Při sestavování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje se vychází z Přílohy VII směrnice 2000/60/ES. Základní kapitoly odpovídají členěním již zpracovaných zpráv Evropské komisi, zejména zpráv podle čl. 5 a čl. 8. Předpokládá se aktualizace všech charakteristik a dosud zpracovaných informací.
Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje budou obsahovat:
a)
charakteristiku národní části mezinárodní oblasti povodí,
b)
významné tlaky a dopady způsobené lidskou činností ,
c)
identifikaci a zmapování chráněných oblastí (Registr chráněných oblastí),
d)
monitorovací sítě a výsledky monitoringu,
e)
cíle, úkoly a výjimky v oblasti ochrany životního prostředí,
f)
ekonomickou analýzu využívání vody,
g)
programy opatření,
h)
registr podrobnějších programů a plánů, zejména plány oblastí povodí,
i)
opatření v oblasti veřejných informací a konzultací,
j)
oprávněné orgány a dohody v oblasti mezinárodní koordinace,
k)
kontaktní body pro získávání podpůrné dokumentace.
6.2.
Struktura dílčích povodí pro sestavení plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
6.2.1.
Mezinárodní oblast povodí Labe
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Labe se dohodly na vymezení a používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
5100 Horní a střední Labe
5210 Horní Vltava
5240 Berounka
5290 Dolní Vltava
5300 Ohře a dolní Labe
5400 Mulde - Elbe - Schwarze Ester
5600 Saale
5800 Havel.
6.2.2.
Mezinárodní oblast povodí Odry
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Odry se dohodly na vymezení a používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
6200 Horní Odra
6300 Střední Odra
6400 Lužická Nisa.
6.2.3.
Mezinárodní oblast povodí Dunaje
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Dunaje se dohodly na vymezení a používání dílčích jednotek, které jsou pro plán národní části mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
CZ1 - česká část území dílčího povodí řeky Naab, přítoku Dunaje
CZ2 - česká část území dílčího povodí řeky Regen, přítoku Dunaje
CZ3 - česká část území dílčího povodí řeky Ilz, přítoku Dunaje
CZ4 - česká část území dílčího povodí řeky Grosse Mühl, přítoku Dunaje
CZ5 - česká část území dílčího povodí řek Aist a Zwett, přítoků Dunaje
CZ6 - česká část území dílčího povodí Dyje, přítoku Moravy
CZ7 - česká část území dílčího povodí Moravy
CZ8 - česká část dílčích povodí přítoků Váhu, přítoku Dunaje.
