Zákon č. 427/2011 Sb.

Tento zákon upravuje doplňkové penzijní spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z doplňkového penzijního spoření, nároky z doplňkového penzijního spoření, poskytování státního příspěvku, činnost penzijní společnosti, výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, transformaci penzijního fondu, výkon dohledu a státního dozoru v oblasti doplňkového penzijního spoření a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie⁹).

Doplňkové penzijní spoření je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření (dále jen „účastník“), příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě.

Práva a povinnosti vznikající z doplňkového penzijního spoření nesmějí být v rozporu se zásadami rovného zacházení¹).

Účastníkem může být pouze fyzická osoba, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Doplňkové penzijní spoření vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření před zánikem doplňkového penzijního spoření z jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření lze uzavřít, pokud

S jednou penzijní společností může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle odstavce 2 písm. a).

Smlouvou o doplňkovém penzijním spoření se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a vyplácet mu dávky za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit příspěvek účastníka za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným zákonem a touto smlouvou.

Smlouva o doplňkovém penzijním spoření musí být uzavřena písemně.

Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí odporovat tomuto zákonu, nesmí být nesrozumitelná, zavádějící, neúplná nebo v rozporu se zájmem účastníka.

Ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření může účastník pro případ své smrti určit jednu nebo více fyzických osob (dále jen „určená osoba“), kterým vznikne při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na jednorázové vyrovnání (§ 24), nebo odbytné (§ 25). Účastník je ve smlouvě povinen uvést u určené osoby její jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa jejího pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky, je-li mu známa, popřípadě též příbuzenský nebo jiný vztah k němu.

Je-li ve smlouvě uvedeno více určených osob, a nebyly-li určeny jejich podíly na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném, má každá z nich právo na stejný podíl.

Změna určené osoby nebo jejího podílu na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném je účinná vůči penzijní společnosti dnem, kdy jí bylo písemné oznámení této změny účastníkem doručeno.

Účastník určí ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření strategii spoření. Strategii spoření může účastník měnit.

K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.

Účastník může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět, není-li mu vyplácena dávka uvedená v § 19 písm. a) nebo b) nebo o dávku uvedenou v § 19 písm. a), b), e) nebo f) nepožádal. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí stanovit výpovědní dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícím po dni doručení výpovědi.

Penzijní společnost je povinna účastníkovi nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku doplňkového penzijního spoření.

Penzijní společnost může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět účastníkovi, který

Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nemůže penzijní společnost vypovědět podle odstavce 1, jestliže účastník dosáhl věku a délky spořící doby stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávky z doplňkového penzijního spoření (§ 20 odst. 1), nebo by tyto podmínky splnil do konce výpovědní doby.

Doplňkové penzijní spoření účastníka zaniká dnem

Účastník nemůže platit příspěvek účastníka současně na doplňkové penzijní spoření u více penzijních společností. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a nesmí být nižší než 100 Kč.

Příspěvek účastníka je splatný do konce kalendářního měsíce, za který se platí; bylo-li sjednáno placení příspěvku na období delší než jeden měsíc, je takto stanovená výše příspěvku splatná do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.

Účastník je oprávněn změnit výši příspěvku účastníka. Změna výše příspěvku účastníka není možná zpětně. Pokud smlouva o doplňkovém penzijním spoření stanoví lhůtu pro nabytí účinnosti změny výše příspěvku účastníka, nesmí tato lhůta přesáhnout 3 kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku účastníka.

Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí (dále jen „příspěvek zaměstnavatele“). Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti. V rozporu se zásadou rovného zacházení není poskytování rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce, pokud je to ujednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek.

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti, nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnavatele.

Účastník je oprávněn odložit placení příspěvku účastníka za podmínek stanovených v odstavci 2 a ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, která musí stanovit maximální možnou dobu odkladu placení příspěvku účastníka.

Odklad placení příspěvku účastníka musí účastník penzijní společnosti oznámit a uvést délku doby odkladu, která započne běžet dnem uvedeným účastníkem v oznámení, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba odkladu placení příspěvku účastníka, za kterou účastník doplatil příspěvky účastníka, se započítává do spořící doby.

Účastník je oprávněn placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření přerušit.

Placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se přerušuje dnem, který uvedl účastník v písemném oznámení o přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se nezapočítává do spořící doby.

Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) poskytuje ze státního rozpočtu ve prospěch účastníka, k jím zaplaceným příspěvkům účastníka státní příspěvek.

Penzijní společnost je povinna evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků.

Nárok na státní příspěvek má účastník, který má trvalý pobyt na území České republiky nebo má bydliště na území členského státu, a je

K prokázání splnění podmínek podle odstavce 1 je účastník povinen sdělit penzijní společnosti rodné číslo přidělené příslušným orgánem České republiky⁵), nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, pak číslo pojištěnce vedeného v registru pojištěnců podle zákona upravujícího pojistné na všeobecné zdravotní pojištění⁶).

Účastník je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit penzijní společnosti všechny změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 1 a 2.

Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 300 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 300 Kč, náleží mu státní příspěvek.

Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka

Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek.

Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém doplňkového penzijního spoření jako informační systém veřejné správy, a to pro účely

V informačním systému doplňkového penzijního spoření se vedou tyto údaje o účastníkovi:

Ministerstvo zapisuje do informačního systému doplňkového penzijního spoření údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od penzijních společností, Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a České správy sociálního zabezpečení.

Ministerstvo poskytuje penzijní společnosti na žádost údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření o účastníkovi, který s penzijní společností uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v listinné nebo v elektronické podobě. Bez žádosti poskytuje ministerstvo penzijní společnosti tyto údaje pouze v souvislosti se zpracováním žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo zpracováním zprávy o vracení státního příspěvku. Penzijní společnost, která takto získala údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření, je nesmí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený jiným právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

Účastníkovi na žádost poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření k jeho osobě.

Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.

V žádosti podle odstavce 5 účastník uvede nad rámec náležitostí podle správního řádu

Údaje vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření se uchovávají po dobu trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku k zajištění úkolů podle tohoto zákona, pro které jsou údaje shromažďovány a dále zpracovávány.

Penzijní společnost podává ministerstvu žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, a to elektronicky dálkovým přístupem.

Žádost podle odstavce 1 podává penzijní společnost v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení každého kalendářního čtvrtletí a zpracovává ji za použití údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření.

Žádost podle odstavce 1 obsahuje

Ministerstvo poukáže státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijní společnosti vedený u depozitáře účastnických fondů pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku do konce 2. měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí, za které o poskytnutí státního příspěvku žádá. Do doby doplnění nebo opravy žádosti tato lhůta neběží ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká.

Částky státního příspěvku poukázané penzijní společnosti neoprávněně je penzijní společnost povinna vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 1 měsíc ode dne, kdy penzijní společnost zjistila, že částky státního příspěvku byly poukázány neoprávněně, nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za 10 let ode dne jejich poukázání.

Státní příspěvek poukázaný penzijní společnosti nepoužitý ve prospěch účastníků je penzijní společnost povinna ministerstvu vrátit, a to

Penzijní společnost podává ministerstvu do desátého dne každého kalendářního měsíce v elektronické podobě zprávu o vracení státního příspěvku. Zpráva se zpracovává za použití informačního systému doplňkového penzijního spoření.

Zpráva o vracení státního příspěvku obsahuje

Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem.

Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů.

Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.

Prostředky účastníka se použijí na výplatu těchto dávek:

Podmínkou vzniku nároku na dávky uvedené v § 19 písm. a), e) a f) je

Podmínkou vzniku nároku na dávku uvedenou v § 19 písm. b) je pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění²) a trvání spořící doby v délce nejméně 36 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobu, která však nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců.

Podmínkou vzniku nároku účastníka na dávku uvedenou v § 19 písm. c) je

Dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) a f) náleží pouze účastníkovi.

Při stanovení věku podle § 22 odst. 4 písm. c), § 23 odst. 6 písm. c) a § 114 odst. 1 se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

Dávky doplňkového penzijního spoření se vyplácejí na základě písemné žádosti účastníka nebo určené osoby nebo dědice. Účastník je oprávněn požádat o výplatu dávky kdykoliv po vzniku nároku na dávku.

Dávky uvedené v § 19 písm. a) až d) je penzijní společnost povinna vyplácet ve lhůtách a způsobem dohodnutých s příjemcem dávky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Pokud o to účastník nebo určená osoba písemně požádá, vyplácí penzijní společnost účastníkovi nebo určené osobě dávky do ciziny.

Starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu se vyplácí buď ve splátkách v určené výši, nebo v určeném počtu splátek, do vyčerpání prostředků účastníka, a to pravidelně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok, pokud výše splátky činí minimálně 500 Kč. Jinak může penzijní společnost snížit počet splátek na jednu ročně.

V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.

Účastník je oprávněn požádat o pozastavení výplaty dávky, a to i opakovaně; to neplatí, jde-li o starobní penzi na určenou dobu podle odstavce 4. V písemné žádosti o pozastavení výplaty dávky musí být stanovena doba, na kterou se výplata dávky pozastavuje, která nesmí být kratší než 3 měsíce. Penzijní společnost může podání žádosti o pozastavení výplaty dávky podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61).

Penzijní společnost je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 2 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení starobní penze na určenou dobu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení starobní penze na určenou dobu, jestliže v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu

Penzijní společnost oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 4 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

V případě, že prostředky účastníka v průběhu vyplácení již nedostačují k výplatě splátky podle odstavce 4, penzijní společnost vyplatí zbývající prostředky účastníka v termínu pro výplatu nejbližší splátky.

Penzijní společnost je povinna nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o úhradu jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu písemně sdělit účastníkovi hodnotu prostředků účastníka ke dni doručení žádosti.

Při sjednání doživotní penze musí být výplata důchodu stanovena v pravidelných peněžitých splátkách v neklesající výši, které musí být vypláceny doživotně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok.

Při sjednání penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí doba výplaty důchodu v dohodnuté přesně stanovené výši trvat nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6.

Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, na účet pojišťovny uvedený v pojistné smlouvě, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla pojistná smlouva předložena. Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě. V případě, že předložená pojistná smlouva nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je penzijní společnost povinna tuto skutečnost oznámit účastníkovi do 5 pracovních dnů ode dne jejího předložení. Případný doplatek státního příspěvku pošle penzijní společnost neprodleně po jeho obdržení účastníkovi způsobem uvedeným v žádosti o dávku podle odstavce 1.

Před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovna zájemci o uzavření pojistné smlouvy písemně sdělí výši důchodu, který mu v případě uzavření pojistné smlouvy garantuje z hodnoty prostředků podle odstavce 1. Toto sdělení je pro pojišťovnu závazné po dobu 6 měsíců ode dne tohoto sdělení.

Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

Pojišťovna je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 8 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, jestliže je doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácena

Pojišťovna oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 6 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

Jde-li o penzi splňující podmínky podle odstavce 6, sdělí účastník pojišťovně při uzavření pojistné smlouvy zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu pojišťovně změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 6.

Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

Jednorázové vyrovnání

V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti účastníka o jeho výplatu, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen.

V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání určené osobě nebo dědici vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka.

Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který před podáním žádosti o jeho výplatu přerušil placení příspěvků účastníka podle § 11, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

Odbytné náleží

Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření určenému v dohodě účastníka a penzijní společnosti, nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků.

Odbytné podle odstavce 1 penzijní společnost vyplatí do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu.

Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a po odečtení poměrné části poskytnutých státních příspěvků náleží účastníkovi v roce, kdy dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného smlouva účastníka o doplňkovém penzijním spoření nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.

Dozví-li se penzijní společnost, že účastník zemřel, informuje nejpozději do 2 měsíců určenou osobu uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření o jejím nároku z doplňkového penzijního spoření, pokud účastník uvedl adresu jejího místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky. V této informaci uvede, zda má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání podle § 24, nebo na odbytné podle § 25.

Účastník má nárok na převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo podle § 8 písm. d) nebo e); to neplatí v případě podle odstavce 2.

Nárok podle odstavce 1 nemá účastník, kterému před zánikem doplňkového penzijního spoření vznikl nárok na dávku podle § 19 písm. c).

Penzijní společnost převede prostředky účastníka na základě jeho žádosti nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku doplňkového penzijního spoření podle odstavce 1. Penzijní společnost může podání žádosti o převod prostředků podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61). K žádosti o převod prostředků účastníka je účastník povinen doložit souhlas penzijní společnosti, ke které mají být prostředky účastníka převedeny.

Při převodu prostředků účastníka podle odstavce 1 se účastníkovi spořící doba započítává.

Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu přede dnem převedení prostředků účastníka, se poukazuje na žádost, podanou penzijní společností ministerstvu, na účet této penzijní společnosti pro přijímání a vracení příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu vedený u depozitáře účastnického fondu, ke které byly prostředky účastníka převedeny.

Nárok účastníka na převod prostředků k jiné penzijní společnosti, v případě kdy mu nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků podle § 27 odst. 3 nepožádal, se promlčí uplynutím 3 let ode dne zániku doplňkového penzijního spoření.

Nárok na výplatu splatné splátky dávky podle § 22 se promlčí uplynutím 5 let ode dne její splatnosti.

V případě, že se nárok účastníka promlčí podle odstavce 1 nebo 2, připadají tyto prostředky účastníka ve prospěch majetku v účastnickém fondu.

Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků podle tohoto zákona za účelem jejich umísťování do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření.

Činnost podle odstavce 1 může vykonávat jen právnická osoba, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti podle tohoto zákona.

Kromě předmětu podnikání podle odstavce 1 může penzijní společnost vykonávat i další činnosti podle § 35, pokud je má zaregistrované, a činnosti podle § 74.

Obchodní firma penzijní společnosti obsahuje označení „penzijní společnost“.

Osoba, která nemá povolení k činnosti penzijní společnosti, nesmí v souvislosti se svou činností používat označení „penzijní společnost“ ani jiné s tímto označením zaměnitelné označení.

Česká národní banka udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnosti, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

Plán obchodní činnosti podle § 31 odst. 1 písm. d) bodu 1 pro první 3 účetní období obsahuje vždy

Penzijní společnost nelze založit na základě veřejné nabídky akcií.

Povolení k činnosti penzijní společnosti se vydává na dobu neurčitou.

Žádost o povolení podle § 31 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle § 31 odst. 1 a § 32. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

O žádosti o povolení k činnosti penzijní společnosti rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

Česká národní banka zaregistruje na žádost penzijní společnosti vykonávání další činnosti, která spočívá pouze v poskytování služeb na finančním trhu, a to

K žádosti o registraci další činnosti penzijní společnost přiloží doklady osvědčující, že další činnost nebude bránit řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti.

V případě, že výkon další činnosti brání řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti nebo řádnému výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti nebo účinnému výkonu dohledu nad těmito činnostmi penzijní společnosti, Česká národní banka může

Česká národní banka zúží rozsah registrace k výkonu činnosti penzijní společnosti o výkon další činnosti podle odstavce 1, jestliže o to penzijní společnost Českou národní banku písemně požádá.

Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

K žádosti o registraci další činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo c) penzijní společnost

Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 podané před vydáním rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti nejdříve společně s rozhodnutím o povolení k činnosti penzijní společnosti. Při posuzování předpokladů pro registraci další činnosti vychází z podkladů pro rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti.

Penzijní společnost nesmí ovládat jinou právnickou osobu nebo držet účast na jiné osobě přesahující podíl 3 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu této osoby, ledaže se jedná o účast drženou na účet účastnického fondu, který tato penzijní společnost obhospodařuje.

Penzijní společnost vytvoří nejpozději do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti penzijní společnosti povinný konzervativní fond (§ 94 odst. 1). To neplatí pro penzijní společnost, jejímž předmětem činnosti je pouze činnost podle § 29 odst. 1 písm. b).

Počet účastníků u penzijní společnosti musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření povinného konzervativního fondu dosahovat alespoň 10 000.

Hodnota majetku v účastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu dosahovat nejméně 50 000 000 Kč; to neplatí pro povinný konzervativní fond.

Počáteční kapitál penzijní společnosti činí nejméně 50 000 000 Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního kapitálu a splaceného emisního ážia.

Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.

Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků, které obhospodařuje.

Vlastní kapitál penzijní společnosti je roven alespoň součtu

Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku ve všech účastnických fondech a v transformovaném fondu obhospodařovaných penzijní společností.

K výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti je třeba předchozího souhlasu České národní banky.

Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,

Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 39 odst. 2 a skončení výkonu své funkce.

Nezačne-li vedoucí osoba penzijní společnosti vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li vedoucí osoba penzijní společnosti z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.

Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na penzijní společnosti hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; § 122 odst. 7 až 14 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně.

Souhlas podle § 41 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím.

Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu požádat o souhlas podle § 41 odst. 1.

Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na penzijní společnosti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu Českou národní bankou.

Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle § 41 odst. 1 vydá žadateli písemné potvrzení o jejím přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje identifikační údaje osoby nebo osob hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo penzijní společnost ovládnout, identifikační údaje penzijní společnosti, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel této penzijní společnosti nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a identifikační údaje osoby, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 44 odst. 3.

Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 42 odst. 2.

Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však padesátý den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, s tím, že přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje nejdéle na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

Žádost o udělení souhlasu podle § 43 odst. 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Vzory tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 3 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.

Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti penzijní společnosti jsou splněny tyto podmínky:

Česká národní banka se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady penzijní společnosti, na které byla nabyta nebo zvýšena kvalifikovaná účast nebo byla ovládnuta osobou nebo osobami jednajícími ve shodě bez předchozího souhlasu České národní banky. Neuplatní-li Česká národní banka toto právo u soudu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li valná hromada řádně svolána, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že měla být svolána, nejdéle však ve lhůtě do 1 roku ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že valná hromada měla být svolána, toto právo zaniká. Ustanovení zákona o obchodních korporacích o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady se použijí obdobně.

Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

Oznámení obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o penzijní společnosti, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této penzijní společnosti po jejím snížení nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení na této penzijní společnosti po jeho snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na penzijní společnosti nabývají nebo zvyšují, nebo osobách, které získávají vliv na řízení penzijní společnosti.

Peněžní prostředky svěřené penzijní společnosti pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku musí být drženy na samostatném účtu u depozitáře odděleně od prostředků určených k jinému účelu. Tyto prostředky nelze použít k účelu jinému, než který je stanoven ve větě první.

Prostředky podle odstavce 1 nejsou součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

V případě převodu obhospodařování všech účastnických fondů podle § 109 je penzijní společnost povinna převést prostředky podle odstavce 1 na účet zřízený u depozitáře schváleného v rozhodnutí České národní banky podle § 109 odst. 5.

Penzijní společnost vykonává svoji činnost s odbornou péčí.

K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti penzijní společnost zavede a udržuje

Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

Pokud penzijní společnost pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, přijme opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika.

Významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, nemůže být vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému nebo možnost České národní banky vykonávat dohled nad dodržováním povinností penzijní společnosti. Penzijní společnost rovněž zajistí, že osoba pověřená výkonem významné provozní činnosti splňuje požadavky na personální vybavení podle § 53 a 54 a má dostatečné organizační a věcné předpoklady pro řádný výkon této činnosti. Penzijní společnost nesmí pověřit výkonem významné provozní činnosti osobu, jejíž zájmy mohou být ve střetu se zájmy penzijní společnosti nebo účastníků. Výkonem významné provozní činnosti lze pověřit pouze osobu, která má sídlo v členském státu.

Provozní činnost penzijní společnosti se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádný a plynulý výkon činností penzijní činnosti nebo plnění povinností penzijní společnosti, ohrozil její finanční stabilitu nebo finanční stabilitu účastnických fondů nebo důchodových fondů, anebo představoval změnu předpokladů, na základě kterých bylo penzijní společnosti uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti.

Za významnou provozní činnost penzijní společnosti se nepovažuje

Pověřením jiné osoby výkonem činnosti zůstává nedotčena odpovědnost penzijní společnosti vyplývající z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

Penzijní společnost nesmí pověřit jinou osobu rozhodováním o obchodním vedení penzijní společnosti a kontrolou dodržování způsobu investování účastnických a důchodových fondů.

Prováděcí právní předpis stanoví

Penzijní společnost má personální vybavení pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, a to přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jí vykonávaných činností.

U zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává penzijní společnost své činnosti, penzijní společnost zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny penzijní společnosti prokázat příslušnými doklady.

Penzijní společnost zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejích povinností souvisejících s činností penzijní společnosti.

Penzijní společnost zabezpečí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.

Penzijní společnost při výkonu své činnosti jedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků, zejména plní tyto povinnosti:

Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle odstavce 1.

Penzijní společnost uchovává

Penzijní společnost uchovává dokumenty podle odstavce 1 po celou dobu trvání závazkového vztahu a nejméně po dobu 10 let v případě dokumentů podle odstavce 1 písm. a) a 3 let v případě záznamů komunikace podle odstavce 1 písm. b) od okamžiku zániku závazků založených smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo od okamžiku poslední komunikace se zájemcem o doplňkové penzijní spoření; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti penzijní společnosti bylo odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.

Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v účastnickém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních účastnických fondů.

Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé účastnické fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý účastnický fond.

Penzijní společnost nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zašle České národní bance svou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a výroční zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond a uveřejní je na svých internetových stránkách. Zaslaná výroční zpráva penzijní společnosti a výroční zprávy za každý obhospodařovaný účastnický fond musí být ověřeny auditorem.

Pokud valná hromada penzijní společnosti neschválí ve lhůtě podle odstavce 1 řádnou účetní závěrku, penzijní společnost ji zašle České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní na svých internetových stránkách.

Pokud soud rozhodne o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým valná hromada penzijní společnosti schválila účetní závěrku, zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bance pravomocný rozsudek v této věci a současně jej uveřejní na svých internetových stránkách.

Výroční zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu výroční zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.

Penzijní společnost do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní na svých internetových stránkách a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond.

Pololetní zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu pololetní zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.

Prováděcí právní předpis stanoví

Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena

Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména

Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného období.

Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu.

Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období.

Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.

Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 60 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

Výše poplatku podle odstavce 1 písm. a) musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč.

Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

Poplatek za převod prostředků podle odstavce 1 písm. b) uhradí účastník při podání žádosti o převod. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

Výše poplatku za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení. Za účelně vynaložený náklad pro úkon podle odstavce 1 písm. e) se považuje rozdíl v nákladech mezi jiným způsobem stanovení vyplácení dávky než vnitrostátním bankovním převodem.

Převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo převod všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je bezplatný v případě, že účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny

Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořící doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek podle § 61 odst. 1 písm. b) neúčtuje.

Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.

Výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro změnu smlouvy.

Přeměnu penzijní společnosti lze uskutečnit pouze vnitrostátní fúzí sloučením penzijních společností (dále jen „fúze penzijních společností“) a je k ní třeba předchozího povolení České národní banky.

Žádost o povolení fúze lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze penzijních společností a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

K žádosti o povolení fúze penzijních společností žadatel přiloží projekt fúze penzijních společností, který, kromě náležitostí podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev⁸), obsahuje

Účastník se pro účely fúze penzijních společností nepovažuje za věřitele.

Nástupnická penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu po zápisu fúze penzijní společnosti do obchodního rejstříku účastníky o uskutečnění fúze.

Nástupnická penzijní společnost sloučí povinné konzervativní fondy (§ 113) v souladu se záměrem uvedeným v projektu fúze penzijních společností nejpozději do 1 roku od zápisu fúze penzijních společností do obchodního rejstříku tak, aby obhospodařovala jeden povinný konzervativní fond.

Pokud valná hromada rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací, rozhodne současně o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti. Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti s likvidací, návrh na jmenování likvidátora a žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance. Rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nabývá účinnosti dnem jmenování likvidátora penzijní společnosti Českou národní bankou.

Pokud rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací soud, je penzijní společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit České národní bance žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti.

Česká národní banka odejme povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže penzijní společnost neobhospodařuje žádný účastnický fond, transformovaný fond nebo důchodové fondy a má vypořádané závazky vůči účastníkům.

Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Návrh na jmenování likvidátora obsahuje identifikační údaje likvidátora a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se penzijní společnost zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor.

Likvidátora penzijní společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka; to neplatí, pokud o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud. Soud jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.

Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu na jmenování likvidátora podle § 69 odst. 1 a 5

Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance.

Česká národní banka odvolá likvidátora penzijní společnosti, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis v souvislosti s výkonem funkce likvidátora penzijní společnosti nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

Jestliže se likvidátor penzijní společnosti vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

Opravný prostředek podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou.

Náhrada hotových výdajů likvidátora penzijní společnosti a odměna likvidátora jsou placeny z majetku penzijní společnosti; v případě, že majetek této společnosti nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správci podle jiného právního předpisu.

Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, se i nadále řídí tímto zákonem.

Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, nesmí uzavírat nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření podle § 5.

Změna předmětu podnikání penzijní společnosti není přípustná.

Podnik penzijní společnosti nelze převést, použít k zajištění závazku nebo přenechat do nájmu, a to ani jeho část.

Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze

Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.

Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců.

Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé.

Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí.

Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140.

Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména

Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu

Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo.

Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace.

Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.

Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou.

Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.

Samostatný zprostředkovatel uzavírá pro zprostředkování doplňkového penzijního spoření s penzijní společností nebo účastníkem anebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření smlouvu, která, vyplývá-li z ní pro účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření určitá povinnost, musí mít písemnou formu.

Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, jestliže

Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Vyhoví-li Česká národní banka žádosti v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru.

Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli prodlouží oprávnění k činnosti vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

Samostatný zprostředkovatel oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance, že došlo ke změně ve skutečnostech, které jsou podle § 77a podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.

Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, údaje a doklady související se změnou údajů.

Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká

Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření škodu způsobenou porušením některé z jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.

Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovny se sídlem v členském státě nebo u pojišťovny se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.

Použije-li penzijní společnost při své činnosti samostatného zprostředkovatele, nehradí škodu jím způsobenou; pokud ho však nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

Samostatný zprostředkovatel přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavede, udržuje a uplatňuje

Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě zápisu vázaného zástupce do registru.

Vázaný zástupce uzavírá pro výkon činnosti spočívající ve zprostředkování doplňkového penzijního spoření na základě oprávnění podle odstavce 1 se zastoupeným smlouvu, která musí mít písemnou formu. Smlouvu lze uzavřít pouze s jedním zastoupeným.

Česká národní banka na základě oznámení podle § 78b podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud

Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí oznámení došlo.

O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. Nesouhlasí-li zastoupený s neprovedením zápisu, vydá Česká národní banka na jeho požádání o neprovedení zápisu rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupce, který

Oznámení vázaného zástupce podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též

Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru.

V případě, že bude osoba jako vázaný zástupce oznámena více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do registru pro zastoupeného, který tuto osobu oznámil jako první.

Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru.

Česká národní banka oprávnění k činnosti vázanému zástupci prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka zastoupenému zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů, kterým vázaným zástupcům se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit.

Zastoupený je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy vázanému zástupci dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

Vázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy zastoupenému dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2 zanikl. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká

Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně.

Oznámení podle odstavce 1 písm. c) podává

Dokumenty prokazující splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti vázaným zástupcem uchovává zastoupený po dobu trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce pro tohoto zastoupeného a do konce desátého kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění.

Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné zastoupenému, se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek považuje také vázaný zástupce.

Použije-li samostatný zprostředkovatel při své činnosti vázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám. Penzijní společnost takovou škodu nehradí; pokud však samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

Registr je veden v elektronické podobě.

Registr spravuje a provozuje Česká národní banka.

Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako

Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn:

Česká národní banka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter.

Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti.

Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h).

Česká národní banka umožní získat elektronický výpis z registru týkající se údajů o registrované osobě, který obsahuje

Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru.

Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené.

Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti.

Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

Osoba uvedená v § 74 odst. 1, osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnostech uvedených v § 74, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro výkon jejich činnosti, a to zejména znalosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání.

Odborné znalosti a dovednosti se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky (§ 87).

Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1.

Rozsah odborných znalostí a dovedností stanoví prováděcí právní předpis.

Akreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní banky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osoba.

O udělení akreditace rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Žádost o akreditaci lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení akreditace stanovené tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce.

Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

Změnu, která se týká údajů o plnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, je akreditovaná osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance.

Akreditace zaniká

Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis.

Česká národní banka uveřejní seznam akreditovaných osob na svých internetových stránkách.

Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace podléhá správnímu poplatku.

Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance.

Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osoba uveřejní na svých internetových stránkách termíny konání zkoušek, počet míst, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem.

O výsledku odborné zkoušky informuje akreditovaná osoba zkoušeného.

Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky. Osvědčení obsahuje

Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky.

Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky.

Akreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata.

Depozitář účastnického fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek v účastnickém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnickém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem. Depozitář vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.

Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře.

Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen „depozitářská smlouva“).

V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně

Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o doplňkovém penzijním spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto zákona.

Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci penzijní společnosti.

Depozitář

Za peněžní prostředky a investiční nástroje v účastnickém fondu svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby, stanoví prováděcí právní předpis.

Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) vykonává depozitář také ve vztahu k vracení státního příspěvku.

Penzijní společnost

Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace účastnického fondu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.

Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění zákonem, statutem účastnického fondu, smlouvami s účastníky nebo depozitářskou smlouvou stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu účastnického fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.

Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

Kopii žádosti podle odstavce 1 depozitář zašle České národní bance.

Žádosti podle odstavce 1 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.

Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 2, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu účastníků účastnického fondu a v zájmu řádného nakládání se státním příspěvkem.

Majetek v transformovaném fondu není součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

Je-li vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti, insolvenční správce je povinen majetek v transformovaném fondu bez zbytečného odkladu vydat jiné penzijní společnosti podle rozhodnutí České národní banky, kterým se řeší další provozování penzijního připojištění pro účastníky penzijního připojištění.

Povinnost vyrovnat rozdíl podle § 187 odst. 2 má povahu pohledávky za penzijní společností a stojí naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Penzijní společnost je povinna zajistit, že hodnota majetku v transformovaném fondu je vždy stejná nebo vyšší než hodnota závazků v transformovaném fondu.

Jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu, penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost; takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost při těchto převodech dodržuje pravidla o skladbě majetku transformovaného fondu.

Kapitálový fond se přednostně použije na úhradu ztráty za účetní období nebo na úhradu neuhrazené ztráty z předchozích účetních období.

Penzijní společnost může převést do svého ostatního majetku

Pro účely odstavce 2 vychází penzijní společnost z údajů z účetnictví transformovaného fondu zjištěných ke konci čtvrtletí. Pro účely odstavce 4 vychází penzijní společnost z účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem.

Pro účely určení povinnosti penzijní společnosti vůči transformovanému fondu se nárok na splnění takové povinnosti nepovažuje za majetek transformovaného fondu.

Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů.

Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond.

Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona o penzijním připojištění, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu.

Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu.

Penzijní společnost nad rámec požadavků uvedených v § 38 udržuje kapitál ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu. Pravidla pro výpočet tohoto kapitálového požadavku stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Nelze být současně účastníkem doplňkového penzijního spoření podle § 2 a účastníkem transformovaného fondu, s výjimkou případů, kdy byla účastníkovi transformovaného fondu zahájena výplata dávky a již neplatí příspěvky do transformovaného fondu; nejdříve však k prvnímu dni kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky.

Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.

Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka

Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4.

Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření s penzijní společností, která tento transformovaný fond obhospodařuje, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1.

Při převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnického fondu je penzijní společnost povinna zaevidovat převáděné prostředky v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem, státní příspěvky a podíly na výnosech hospodaření transformovaného fondu v souladu s povinností podle § 121; původně vedené příspěvky třetích osob se zaevidují pod příspěvky účastníka s výjimkou příspěvků zaměstnavatele, které se i nadále vedou odděleně. Při tomto převodu prostředků se do spořící doby započítá dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění.

Do spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i spořící doba v účastnickém fondu pro účely poplatků účastníka podle § 61.

Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona.

Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.

Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.

Výše úplaty činí nejvíce

Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného fondu.

Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období.

Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fondu přiměřeně.

Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu.

Při oceňování cenného papíru v majetku transformovaného fondu platí ustanovení o způsobu oceňování cenných papírů v majetku účastnického fondu, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 35 % majetku v transformovaném fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky.

Informování účastníků o výši jejich prostředků se řídí zákonem o penzijním připojištění.

Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění.

S výjimkou případů, kdy ustanovení v tomto zákoně odkazují na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepostupuje. Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti nebo zprostředkovateli penzijního připojištění, postupuje Česká národní banka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a přestupky.

Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění.

Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze na žádost odejmout pouze v případě podle § 195.

Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zaniká

Česká národní banka může za přiměřeného použití § 113 povolit sloučení transformovaných fondů jedné nebo více penzijních společností. Přitom se přiměřeně použije § 40 zákona o penzijním připojištění.

Česká národní banka může za přiměřeného použití § 109 rozhodnout o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.

Pokud hodnota majetku v transformovaném fondu poklesne pod 50 000 000 Kč, může Česká národní banka povolit výjimku z investičních limitů, pokud to povede k efektivnější správě transformovaného fondu. Účastníci takového transformovaného fondu mohou do 2 měsíců od odeslání informace o udělení povolení výjimky podle předchozí věty požádat o převod prostředků do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, pokud s tím tato penzijní společnost souhlasí. Tuto informaci je penzijní společnost povinna poskytnout účastníkovi nejpozději v pravidelném ročním výpisu. Tento převod je bezplatný.

Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, jehož hodnota majetku poklesne pod 5 000 000 Kč, může požádat o odejmutí povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Penzijní společnost k datu podání žádosti podle věty první informuje o této skutečnosti účastníky. V této informaci také sdělí, že v případě souhlasu České národní banky bude mít právo převést jejich prostředky a nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, a to v případě, že účastník sám nepodá žádost o převod prostředků.

V případě podání žádosti podle odstavce 2 může Česká národní banka povolit penzijní společnosti převést prostředky a nároky účastníků a příjemců dávek vyplývajících ze smluv o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, pokud s tím přebírající penzijní společnost souhlasí. Pokud je žádná z penzijních společností nepřevezme a účastník sám nepožádá o převod prostředků do jiného transformovaného fondu nebo účastnického fondu, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání nebo odbytné.

Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, se může účastnit přeměny, v jejímž důsledku zanikne, pouze pokud Česká národní banka současně rozhodne o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo o sloučení transformovaného fondu s transformovaným fondem jiné penzijní společnosti.

Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení a souhlasu ve vztahu k transformovanému fondu se obdobně řídí tímto zákonem.

Česká národní banka může penzijní společnosti, za přiměřeného použití podmínek § 150, nařídit převod transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti obhospodařující transformovaný fond.

Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze odejmout, pouze pokud jsou dány předpoklady k nařízení převodu transformovaného fondu podle odstavce 2 a žádná z penzijních společností obhospodařujících transformovaný fond do 3 měsíců od výzvy České národní banky nevyjádřila souhlas s převzetím transformovaného fondu.

Penzijní společnost se dopustí přestupku, pokud

Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu ve výši uvedené v § 160 odst. 5.

Správní řízení zahájená podle zákona o penzijním připojištění, která nebyla dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o penzijním připojištění.

Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a žádost o povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření může podat pouze takový penzijní fond, který požádal o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tato povolení mohou nabýt účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013.

Povolení k činnosti penzijní společnosti a povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření nabude účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013.

Činnost směřující k uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření do nabytí účinnosti tohoto zákona se zakazuje.

Odborné znalosti a dovednosti lze prokázat způsobem podle § 84 odst. 3 i před 1. červnem 2013.

Osvědčení o absolvování odborné zkoušky vydá akreditovaná osoba na základě úspěšně vykonané odborné zkoušky, která byla konaná v souladu s pravidly uvedenými v § 87, i před jeho účinností.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou