Zákon č. 374/2015 Sb.

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie²) a pro oblast finančního trhu upravuje

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

Finanční smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba se sídlem na území České republiky, která je

Povinná osoba selhává, jestliže

Orgánem příslušným k řešení krize je Česká národní banka.

Česká národní banka při výkonu pravomocí podle tohoto zákona jedná bez jakéhokoliv omezení nebo souhlasu, kterého by jinak bylo třeba, a nepodléhá oznamovací a uveřejňovací povinnosti podle jiných právních předpisů, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie jinak.

Česká národní banka je oprávněna provádět cvičné řešení nepříznivých situací a cvičné řešení krize.

Česká národní banka vede seznam povinných osob podle § 3, který uveřejňuje na svých internetových stránkách.

Česká národní banka zajistí funkční oddělení útvaru vykonávajícího působnost orgánu příslušného k řešení krize od ostatních činností České národní banky. Působnost bankovní rady podle zákona o České národní bance tím není dotčena.

Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary při výkonu činností podle tohoto zákona, a to zejména pro účely postupu podle § 17, 19, 22 až 26, § 77 až 79, § 81, 98, 159, 160 a § 168 odst. 1.

Česká národní banka upraví vnitřním předpisem pravidla vztahující se k oddělení činností podle odstavce 1, včetně pravidel týkajících se výměny informací mezi útvary podle odstavce 2 s přihlédnutím k požadavkům jiných právních předpisů. Tento předpis nebo jeho část obsahující předmětná pravidla uveřejní na svých internetových stránkách.

Česká národní banka informuje o oddělení činností podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“) a uvede způsob rozdělení povinností a odpovědnosti.

Při přijímání rozhodnutí podle tohoto zákona Česká národní banka

Česká národní banka přijímá rozhodnutí podle tohoto zákona na základě informací, které má k dispozici v době vyhodnocování potřebnosti přijetí takového rozhodnutí, je-li jejich zohlednění zjevně opodstatněné, a na základě takové úrovně vyhodnocení informací, kterou lze za daných okolností rozumně požadovat. Na rozhodnutí přijímaná zvláštním správcem a dočasným správcem jmenovaným podle tohoto zákona se toto ustanovení použije obdobně.

Česká národní banka může vyžadovat od každého informace potřebné ke svému rozhodování podle tohoto zákona včetně aktualizací a doplňujících informací uvedených v plánu řešení krize a získávat informace na základě kontrol na místě u povinné osoby. Poskytnutí informací České národní bance není porušením smluvní nebo zákonné povinnosti mlčenlivosti. K provedení kontroly je Česká národní banka oprávněna přizvat auditora, auditorskou společnost, znalce nebo další osoby.

Je-li to účelné, může Česká národní banka uložit povinné osobě povinnost vést podrobné seznamy o finančních smlouvách, jichž je stranou, včetně stanovení datového formátu a dalších náležitostí těchto záznamů. Lhůta pro dodání těchto záznamů musí být stejná ve vztahu ke všem povinným osobám. Je-li to účelné k zajištění způsobilosti povinné osoby k řešení krize, je Česká národní banka oprávněna uložit jí povinnost udržovat a aktualizovat soubor podkladů a informací potřebných k vypracování ocenění. Konkrétní rozsah a podrobnou specifikaci podkladů určí rozhodnutím. Tímto ustanovením nejsou dotčeny pravomoci České národní banky vyžadovat od povinných osob informace nebo součinnost.

Informace podle odstavce 3 se poskytují bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Osoby a orgány uvedené v odstavci 3, které jsou povinny poskytnout České národní bance informace, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tyto informace neposkytnou řádně a včas.

Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování informací České národní bance podle tohoto zákona.

Česká národní banka může, i bez žádosti, s ohledem na možný dopad selhání instituce se sídlem v České republice na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek, omezit rozsah uplatnění požadavků uvedených v § 9, 17 až 19 a stanovit odlišně termín pro sestavení ozdravných plánů a frekvenci jejich pravidelné aktualizace; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě, rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²) a k investičním službám poskytovaným touto institucí. Dojde-li ke změně okolností, může Česká národní banka účinnost rozhodnutí o omezení požadavků i bez žádosti ukončit vydáním rozhodnutí, kterým instituci stanoví nový rozsah povinností podle § 9, 17 až 19.

Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o rozhodnutích, která vydala podle odstavce 1.

Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze vydat, jedná-li se o instituci,

Instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu, vypracuje a udržuje ozdravný plán, který je součástí řídicího a kontrolního systému instituce podle jiného právního předpisu⁶); v ozdravném plánu instituce uvede

Instituce je povinna aktualizovat svůj ozdravný plán nejméně jednou ročně, a dále bez zbytečného odkladu po každé změně skutečností, které mají významný dopad na obsah nebo realizaci ozdravného plánu, zejména po změně své právní formy nebo organizační struktury, obchodních činností nebo finanční situace. Česká národní banka může, zejména s ohledem na podmínky uvedené v § 8 odst. 1, instituci uložit povinnost aktualizovat svůj ozdravný plán častěji, včetně stanovení frekvence takových aktualizací.

Ozdravný plán instituce musí být založen na realistických předpokladech a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podpory ani spoléhat na poskytnutí úvěru nebo provedení jiných obchodů s Českou národní bankou; ozdravný plán instituce však

Ozdravný plán instituce obsahuje alespoň

Instituce je povinna vypracovat a v ozdravném plánu uvést systém ukazatelů vymezujících situace, kdy může být účelné přijmout jedno nebo více opatření, která jsou obsahem ozdravného plánu nebo skupinového ozdravného plánu. Tyto ukazatele mohou být kvalitativní nebo kvantitativní povahy, vztahují se k finanční situaci instituce a musejí být snadno sledovatelné. Instituce sleduje a vyhodnocuje hodnoty nebo stavy ukazatelů pravidelně, s dostatečnou frekvencí tak, aby zjistila případné zhoršení své finanční situace a byla schopna včas přijmout odpovídající ozdravné opatření.

Ozdravným plánem není dotčeno právo instituce

O dosažení prahové hodnoty nebo stavu ukazatele a o rozhodnutí přijmout nebo nepřijmout opatření uvedené v ozdravném plánu podle odstavce 6 je instituce povinna bez zbytečného odkladu písemně informovat Českou národní banku.

Je-li to účelné pro sestavení účinného ozdravného plánu instituce, může Česká národní banka stanovit instituci konkrétní požadavky na ozdravný plán a další požadavky na jeho obsah nebo formu.

Před předložením ozdravného plánu instituce k posouzení České národní bance schválí ozdravný plán vedoucí orgán instituce.

Instituce předloží České národní bance ozdravný plán k posouzení vždy nejpozději do 7 dnů po jeho sestavení nebo aktualizaci, a dále na výzvu České národní banky k předložení ozdravného plánu ve lhůtě uvedené ve výzvě. Současně s předložením tohoto ozdravného plánu předloží instituce České národní bance doklady prokazující, že ozdravný plán splňuje požadavky uvedené v odstavci 2.

Česká národní banka ozdravný plán instituce do 6 měsíců ode dne jeho předložení přezkoumá a posoudí, zda splňuje požadavky stanovené v § 9 a zda systém ukazatelů podle § 9 odst. 5 umožňuje včasné zjištění rizik, a dále zda

Při posouzení ozdravného plánu podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední také

Zjistí-li Česká národní banka, že ozdravný plán instituce má významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, informuje o svém zjištění instituci nebo její ovládající osobu, a uloží instituci povinnost předložit ve lhůtě 2 měsíců přepracovaný plán obsahující řešení těchto nedostatků nebo překážek. Tuto lhůtu může Česká národní banka na žádost instituce nejdéle o 1 měsíc prodloužit, není-li možné přepracovaný plán předložit v původně stanovené lhůtě. Nejsou-li dané nedostatky nebo překážky v přepracovaném plánu uspokojivě vyřešeny, může Česká národní banka uložit instituci povinnost provést konkrétní změny v ozdravném plánu.

Jestliže instituce přepracovaný ozdravný plán nepředloží ve stanovené lhůtě nebo pokud Česká národní banka zjistí, že přepracovaný ozdravný plán neodstraňuje dostatečně nedostatky a překážky zjištěné při posouzení původního plánu, a tyto nedostatky a překážky nelze dostatečně napravit nebo odstranit uložením konkrétních změn plánu podle odstavce 4, Česká národní banka vyzve instituci, aby jí ve stanovené lhůtě sdělila, jaké změny je schopna v rámci své obchodní činnosti provést za účelem odstranění nedostatků ozdravného plánu nebo překážek bránících jeho provedení.

Jestliže instituce České národní bance nesdělila ve stanovené lhůtě potřebné změny podle odstavce 5 nebo Česká národní banka vyhodnotí, že změny uváděné institucí by nedostatky nebo překážky odpovídajícím způsobem nevyřešily, může instituci uložit opatření k nápravě přiměřené závažnosti zjištěných nedostatků a překážek, včetně opatření podle jiného právního předpisu⁶), s přihlédnutím k dopadu opatření na obchodní činnost instituce, zejména

Česká národní banka projedná v potřebném rozsahu posouzení částí ozdravného plánu instituce s příslušným orgánem dohledu členského státu, na jehož území instituce vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán dohledu nad významnou pobočkou“).

Skupinový ozdravný plán obsahuje opatření, jejichž provedení může být potřebné na úrovni ovládající osoby a každé ovládané osoby; § 9, § 10 odst. 1 a 3 a § 11 se použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak.

Obsahem skupinového ozdravného plánu je plán stabilizace dotčené skupiny jako celku nebo kterékoliv instituce, která je členem této skupiny, jestliže se potýká s obtížemi, tak, aby byly vyřešeny nebo odstraněny příčiny obtíží a obnovena finanční stabilita dotčené skupiny nebo instituce, při zohlednění finanční situace ostatních členů skupiny.

Skupinový ozdravný plán obsahuje opatření pro zajištění souladu mezi ozdravnými opatřeními na úrovni ovládající osoby a ozdravnými opatřeními na úrovni jí ovládaných osob a, je-li to relevantní, rovněž na úrovni významných poboček ovládající osoby nebo ovládaných osob.

Skupinový ozdravný plán a ozdravný plán na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle § 14 obsahuje rovněž případná opatření pro přijetí nebo poskytnutí finanční podpory mezi členy skupiny v souladu se smlouvou o skupinové podpoře, která byla uzavřena v souladu s § 27 až 36.

V souvislosti s každým scénářem vzniku a vývoje nepříznivých makroekonomických jevů a závažných finančních obtíží dotčené skupiny nebo jejích členů skupinový ozdravný plán určí, zda existují překážky provedení ozdravných opatření v rámci skupiny nebo na úrovni jejích jednotlivých členů a zda existují podstatné praktické nebo právní překážky urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek v rámci skupiny.

Je-li Česká národní banka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, příslušná evropská ovládající osoba vypracuje a předloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek. Evropská ovládající osoba je povinna aktualizovat skupinový ozdravný plán; na požadavky a podmínky aktualizace skupinového ozdravného plánu se § 9 odst. 2 použije obdobně.

Vedoucí orgán osoby povinné sestavit skupinový ozdravný plán schválí skupinový ozdravný plán předtím, než jej předloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě; to platí i v případě, kdy je osobou povinnou sestavit skupinový ozdravný plán zahraniční osoba.

Jsou-li splněny požadavky na důvěrnost předávaných informací podle § 244, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě předá skupinový ozdravný plán vypracovaný evropskou ovládající osobou

Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 15, může Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou uložit povinnost vypracovat a předložit ozdravný plán na individuálním nebo subkonsolidovaném základě členu evropské finanční skupiny se sídlem v České republice.

Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě posuzuje soulad skupinového ozdravného plánu s požadavky tohoto zákona společně s orgány dohledu nad ovládanými osobami a po projednání s dalšími členy příslušného kolegia orgánů dohledu a bere přitom v úvahu možné dopady ozdravných opatření na finanční stabilitu členských států, ve kterých dotčená skupina působí; při tomto posuzování usiluje o dosažení dohody ohledně

Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě vydá rozhodnutí podle odstavce 1 určené evropské ovládající osobě, nebo uloží opatření podle odstavce 1 písm. c) nebo d) členům dotčené skupiny, nad kterými vykonává dohled, v souladu s dohodou podle odstavce 1.

Není-li dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě předložila ostatním orgánům dohledu nad ovládanými osobami skupinový ozdravný plán v některé ze záležitostí podle odstavce 1, je Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě, i bez dohody s ostatními orgány dohledu nad ovládanými osobami, oprávněna vydat rozhodnutí podle odstavce 2; přitom přihlédne ke stanoviskům těchto orgánů, která vyjádřily v průběhu lhůty uvedené v první větě, a zašle těmto orgánům na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě dohodnout se podle odstavce 1 ve vztahu k ovládaným osobám se sídlem v členských státech, jejichž příslušné orgány dohledu s takovou dohodou souhlasily.

Je-li pravděpodobné, že k dohodě podle odstavce 1 nedojde ve lhůtě podle odstavce 3, může Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě v posledních 7 dnech před jejím uplynutím požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), týká-li se spor opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo uložení opatření podle § 10 odst. 6 písm. a), b) nebo d) vůči členovi skupiny.

Pokud Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo orgán dohledu nad ovládanou osobou požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nevydá rozhodnutí podle odstavce 3 do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou posuzuje soulad skupinového ozdravného plánu s požadavky tohoto zákona společně s orgánem dohledu na konsolidovaném základě a orgány dohledu nad ovládanými osobami a po projednání s dalšími členy příslušného kolegia orgánů dohledu a bere přitom v úvahu možné dopady ozdravných opatření na finanční stabilitu členských států Evropské unie, ve kterých dotčená skupina působí; při tomto posuzování usiluje o dosažení dohody ohledně

Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) a d) určené ovládané osobě, nad kterou vykonává dohled, v souladu s dohodou podle odstavce 1.

Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance skupinový ozdravný plán, je Česká národní banka oprávněna vydat samostatné rozhodnutí podle odstavce 2. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou dohodnout se podle odstavce 1 ve vztahu k osobám se sídlem v členských státech, jejichž orgány dohledu s takovou dohodou souhlasily.

Je-li pravděpodobné, že k dohodě podle odstavce 1 nedojde ve lhůtě podle odstavce 3, Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou je oprávněna v posledních 7 dnech před jejím uplynutím požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), týká-li se spor opatření podle odstavce 1 písm. a) nebo uložení opatření podle § 11 odst. 6 písm. a), b) nebo d) vůči členovi skupiny.

Pokud Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo jiný orgán dohledu nad členem dotčené skupiny požádá o urovnání sporu podle odstavce 4, Česká národní banka nevydá rozhodnutí podle odstavce 3 do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Česká národní banka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize významné pobočky“), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Česká národní banka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize.

Při vypracování plánu řešení krize Česká národní banka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹) a k investičním službám, které instituce poskytuje.

Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů.

Plán řešení krize zahrnuje alespoň

Nemá-li Česká národní banka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize.

Plán řešení krize musí být aktualizován jednou ročně nebo v případě změny právní nebo organizační struktury instituce, jejích obchodních činností a finanční situace, v jejímž důsledku by mohlo dojít ke snížení efektivity plánu řešení krize nebo která jinak vyžaduje aktualizaci plánu řešení krize. O takové změně je instituce povinna bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku.

Česká národní banka současně se sestavením plánu řešení krize podle § 17 nebo jeho aktualizací posoudí způsobilost k řešení krize instituce.

Na základě posouzení instituce podle § 17 odst. 3 stanoví Česká národní banka rozsah a náležitosti plánu řešení krize, rozsah informací poskytovaných institucí, periodicitu jeho aktualizace a rozsah posouzení způsobilosti k řešení krize.

Dojde-li Česká národní banka k závěru, že bude v souladu s posouzením podle odstavce 3 postačovat zjednodušený plán řešení krize instituce, informuje o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Zjednodušený plán řešení krize může předpokládat, že selhání instituce bude řešeno likvidací nebo podle insolvenčního zákona, bez použití pravomocí k řešení krize podle tohoto zákona. Zjednodušený plán řešení krize může být aktualizován méně často, než je stanoveno v odstavci 1. Vypracování zjednodušeného plánu řešení krize není překážkou pro uplatnění opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize.

Zjednodušený plán řešení krize podle odstavce 4 nelze vypracovat pro instituci,

Plán řešení krize evropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a je-li to účelné, s orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, v rámci kolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami včetně orgánů dohledu nad významnými pobočkami.

Skupinový plán řešení krize zahrnuje plán řešení krize evropské finanční skupiny, a to plán řešení krize na úrovni evropské ovládající osoby nebo na úrovni jednotlivých členů skupiny, a to včetně ovládaných osob se sídlem na území jiného než členského státu; § 17 odst. 4 až 6 a § 18 odst. 4 a 5 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon dále jinak; skupinový plán řešení krize popisuje

Součástí skupinového plánu řešení krize je podrobný popis plánu řešení krize skupiny a posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize. Skupinový plán řešení krize nesmí mít nepřiměřený dopad na žádný členský stát. Skupinový plán řešení krize dále nesmí předpokládat použití veřejných prostředků ani poskytnutí nouzové likviditní pomoci ústřední bankou vyjma použití prostředků mechanismů financování řešení krize a systémů pojištění vkladů.

Evropská ovládající osoba poskytne České národní bance jako orgánu příslušnému k řešení krize skupiny informace o všech členech evropské finanční skupiny obdobně podle § 17 odst. 5; jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny předá tyto informace

Jsou-li splněny podmínky podle § 244, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny při přípravě skupinového plánu řešení krize, může konzultovat s orgány příslušnými k řešení krize v jiných než členských státech, na jejichž území mají sídlo ovládané osoby nebo finanční holdingové osoby nebo na jejichž území vykonávají činnost členové evropské finanční skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize jiného než členského státu“).

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ohledně skupinového plánu řešení krize ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy příslušným orgánům v rámci kolegia pro řešení krize předložila informace podle odstavce 1 písm. b); není-li v této lhůtě dohody dosaženo,

Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nebo jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nevypracuje skupinový plán řešení krize podle odstavce 3 písm. a) do doby vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize některý z orgánů příslušných k řešení krize ovládané osoby sdělí České národní bance jako orgánu příslušnému pro řešení krize skupiny, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty členského státu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny přezkoumá skupinový plán řešení krize, a to včetně minimálních požadavků podle § 129. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny rovněž přezkoumá skupinový plán řešení krize včetně minimálních požadavků podle § 129, dospěje-li sama k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít přímý dopad na veřejné rozpočty České republiky.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny je povinna poskytnout skupinový plán řešení krize a jeho aktualizace příslušným orgánům dohledu nad ovládanými osobami, orgánům dohledu nad významnými pobočkami a o jeho vypracování a aktualizaci bez zbytečného odkladu informovat evropskou ovládající osobu.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny současně se sestavením aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost evropské finanční skupiny k řešení krize.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby usiluje o dosažení dohody ohledně skupinového plánu řešení krize pro evropskou finanční skupinu. Nebylo-li dosaženo dohody mezi Českou národní bankou jako orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby a orgánem příslušným k řešení krize skupiny, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny poskytl České národní bance jako orgánu příslušnému k řešení krize ovládané osoby informace, které jsou podkladem pro vypracování skupinového plánu řešení krize, je Česká národní banka oprávněna vypracovat plán řešení krize pro členy skupiny, kteří mají sídlo na území České republiky. Česká národní banka oznámí členům kolegia pro řešení krize rozhodnutí o vypracování plánu řešení krize a uvede důvody nesouhlasu se skupinovým plánem řešení krize navrženým orgánem příslušným k řešení krize skupiny; odůvodnění musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize. Tím není dotčeno oprávnění České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize ovládané osoby dohodnout se ohledně skupinového plánu řešení krize pouze ve vztahu k osobám se sídlem v členských státech, jejichž orgány příslušné k řešení krize s takovou dohodou souhlasily.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), netýká-li se spor otázky podle odstavce 3. Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nebo jiný orgán příslušný k řešení krize členů dotčené skupiny požádá o toto urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nevypracuje plán řešení krize do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Pokud při jednání o skupinovém plánu řešení krize Česká národní banka dospěje k závěru, že skupinový plán řešení krize může mít dopad na veřejné rozpočty České republiky, sdělí to orgánu příslušnému k řešení krize skupiny za účelem přezkumu skupinového plánu řešení krize, zahrnujícího rovněž přezkum minimálních požadavků podle § 120.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby současně se sestavením a aktualizací plánu řešení krize skupiny posoudí způsobilost dotčené ovládané osoby k řešení krize.

Způsobilostí instituce k řešení krize se rozumí stav instituce, v němž lze řešit její selhání likvidací, postupy podle insolvenčního zákona nebo podle tohoto zákona bez značných nepříznivých dopadů na finanční systém České republiky, popřípadě jiného členského státu nebo Evropské unie jako celku, včetně případů, kdy selhání instituce nastane v situaci již narušené finanční stability a předchozích událostí se systémovým dopadem, a za současného zachování zásadních činností, které instituce vykonává. Posuzování způsobilosti instituce k řešení krize nesmí předpokládat nouzovou likviditní pomoc České národní banky ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů.

Způsobilostí skupiny k řešení krize se rozumí stav členů skupiny, v němž lze řešit jejich selhání likvidací, postupy podle insolvenčního zákona nebo postupy podle tohoto zákona nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu bez značných nepříznivých dopadů na finanční systém členských států, ve kterých členové skupiny sídlí, popřípadě jiného členského státu nebo Evropské unie jako celku, včetně případů, kdy selhání členů skupiny nastane v situaci již narušené finanční stability a předchozích událostí se systémovým dopadem, a za současného zachování zásadních činností, které členové skupiny vykonávají, jejich včasným oddělením nebo jiným způsobem. Posuzování způsobilosti skupiny k řešení krize nesmí předpokládat nouzovou likviditní pomoc České národní banky nebo jiné ústřední banky ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize nebo obdobných mechanismů financování řešení krize a Fondu pojištění vkladů nebo obdobných systémů pojištění vkladů jiného členského státu.

Pokud Česká národní banka zjistí podstatné překážky způsobilosti instituce, jež není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a informuje o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Zahájení řízení oznámí písemně orgánu dohledu nad významnou pobočkou a orgánu příslušnému k řešení krize významné pobočky. Po dobu přetrvávajících překážek způsobilosti k řešení krize se pozastavuje povinnost k vypracování plánu řešení krize podle § 17 odst. 1 a běh lhůty podle § 20 odst. 3 nebo § 21 odst. 1. Instituce je povinna ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení oznámení navrhnout opatření k odstranění těchto překážek. Česká národní banka posoudí, zda navržená opatření povedou k odstranění překážek.

Shledá-li Česká národní banka navržená opatření dostatečnými, uloží instituci se sídlem v České republice je uplatnit. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad.

Shledá-li Česká národní banka navržená opatření nedostatečnými, uloží instituci uplatnit jiná opatření nebo institucí navržená opatření spolu s dalšími opatřeními a uloží ve lhůtě 1 měsíce navrhnout plán realizace těchto opatření. Zároveň o tom informuje Evropský orgán pro bankovnictví. V rozhodnutí Česká národní banka uvede důvody, pro které by navržená opatření nevedla k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize, a odůvodní uložení povinnosti uplatnit jiná nebo další opatření; vezme při tom v úvahu, jakým způsobem překážky způsobilosti k řešení krize ohrožují finanční stabilitu, a zváží dopad uložených opatření na činnost instituce, její stabilitu a přínos pro hospodářství.

V rozhodnutí může Česká národní banka uložit instituci

Česká národní banka posoudí dopad opatření podle odstavce 4 na dotčenou instituci, vnitřní trh finančních služeb a finanční stabilitu ostatních členských států a Evropské unie jako celku.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny provede spolu s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a po konzultaci s dotčenými členy kolegia orgánů dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, je-li to s ohledem na dotčenou významnou pobočku relevantní, posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize podle § 22 a přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

Dospěje-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny k závěru, že evropská finanční skupina není způsobilá k řešení krize, informuje o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny vypracuje ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷) analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění, a informuje o tom evropskou ovládající osobu, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a orgány příslušné k řešení krize významných poboček.

Evropská ovládající osoba může ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení analýzy podle odstavce 3 sdělit České národní bance jako orgánu příslušnému pro řešení krize skupiny návrh alternativních opatření k odstranění překážek.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 4 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a orgány příslušné k řešení krize významných poboček a vyvíjí úsilí, aby bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle odstavce 4, nebo pokud ke sdělení návrhu podle odstavce 4 nedojde, ve lhůtě 4 měsíců ode dne předložení analýzy podle odstavce 3, a to s ohledem na možný dopad navržených opatření na členy evropské finanční skupiny. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny v rámci kolegia pro řešení krize vyvíjí úsilí, aby bylo dosaženo dohody o opatřeních navržených v rámci posouzení způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny ve vztahu ke všem jejím členům.

Je-li dohody podle § 24 odst. 5 dosaženo, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny uloží opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči evropské ovládající osobě a dalším členům skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s touto dohodou.

Není-li do 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle § 24 odst. 4, nebo pokud k takovému sdělení nedošlo, uplynutím lhůty podle § 24 odst. 5 dosaženo dohody, je Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny oprávněna samostatně uložit opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči evropské ovládající osobě a dalším členům skupiny se sídlem na území České republiky. Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny tento postup odůvodní a vezme v úvahu stanoviska a výhrady ostatních členů kolegia.

Není-li dosaženo dohody ohledně uložení těchto opatření podle § 23 odst. 4 písm. g), h) a k), Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷). Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nebo orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby požádají Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny nevydá samostatné rozhodnutí podle odstavce 2 ohledně uložení těchto opatření do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Obdrží-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby od orgánu příslušného pro řešení krize skupiny analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění, bez zbytečného odkladu o ní informuje příslušné členy skupiny se sídlem na území České republiky. Přitom usiluje o dohodu s orgánem příslušným k řešení krize skupiny ohledně uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby uloží opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky v souladu s dohodou podle odstavce 1.

Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil České národní bance analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky. Rozhodnutí musí být odůvodněno a musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů příslušných k řešení krize. Rozhodnutí oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny.

Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby může v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 3 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷), není-li dosaženo dohody ohledně opatření podle § 23 odst. 4 písm. g), h) a k). Pokud Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nebo jiný orgán příslušný k řešení krize člena dotčené skupiny požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby nevydá samostatné rozhodnutí podle odstavce 3 ohledně uložení těchto opatření do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Jsou-li splněny podmínky této hlavy, je povinná osoba podléhající dohledu na konsolidovaném základě oprávněna uzavřít s jednou nebo více institucemi nebo finančními institucemi, které jsou členy téže skupiny a podléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném týmž orgánem dohledu, písemnou smlouvu obsahující závazek poskytnout finanční podporu té straně smlouvy, u níž dojde ke splnění podmínek pro uložení opatření k nápravě podle § 35 nebo obdobných podmínek srovnatelného zahraničního právního předpisu členského státu (dále jen „smlouva o skupinové podpoře“). Předmětem finanční podpory může být poskytnutí úvěru, záruky nebo majetku, který bude využit jako zajištění (dále jen „skupinová podpora“).

Ustanovení této hlavy se nevztahují na mechanismy financování a jiné transakce mezi členy skupiny, prováděné mimo rámec smluv uzavřených podle odstavce 1. Povinná osoba se může podílet na mechanismech financování a jiných transakcích směrujících k podpoře člena skupiny, jsou-li splněny podmínky podle jiných právních předpisů⁸), je-li to v souladu s interními pravidly dotčené skupiny a vyhodnotí-li člen skupiny zamýšlející podílet se na mechanismu financování nebo jiné transakci s ohledem na okolnosti případu, že podílení se na mechanismu financování nebo jiné transakci je potřebné a nepředstavuje riziko pro dotčenou skupinu.

Právo požadovat poskytnutí skupinové podpory založené smlouvou o skupinové podpoře nelze postoupit jiné osobě, ani nepřechází na právního nástupce strany smlouvy o skupinové podpoře.

Smlouva o skupinové podpoře smí být uzavřena pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

Smlouva o skupinové podpoře obsahuje zásady stanovení protiplnění za poskytnutí skupinové podpory. V zásadách stanovení protiplnění za poskytnutí skupinové podpory nemusí být zohledněn předpokládaný dočasný dopad na tržní ceny, který má původ v událostech mimo dotčenou skupinu. Při stanovení protiplnění za skupinovou podporu lze využít informace, které nejsou veřejně dostupné, které má strana poskytující podporu k dispozici na základě toho, že je součástí téže skupiny jako strana, která skupinovou podporu přijímá. Smlouva o skupinové podpoře, která nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1 nebo 2, je neplatná. K této neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu.

Smlouva o skupinové podpoře nemůže nabýt účinnosti dříve, než se stane vykonatelným rozhodnutí orgánu dohledu na konsolidovaném základě o souhlasu s touto smlouvou a před jejím schválením podle § 31 odst. 1.

Byla-li mezi dvěma nebo více členy skupiny uzavřena smlouva o skupinové podpoře, předloží evropská ovládající osoba této skupiny České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě žádost o schválení této smlouvy. Splnění každé z podmínek pro uzavření smlouvy o skupinové podpoře musí být v žádosti řádně popsáno a odůvodněno. Informace obsažené v žádosti musejí být řádně doloženy. Přílohou žádosti je smlouva o skupinové podpoře a potvrzení vystavená příslušnými orgány dohledu, osvědčující, že v okamžiku uzavření smlouvy nesplňovala žádná ze stran smlouvy podmínky pro uložení opatření včasného zásahu podle § 37 nebo obdobných podmínek srovnatelného zahraničního právního předpisu státu, na jehož území má příslušná strana smlouvy sídlo. Společně s žádostí předloží evropská ovládající osoba i její překlad do anglického jazyka. Žádost se předkládá v počtu vyhotovení odpovídajícím počtu orgánů dohledu nad osobami, které jsou stranami smlouvy.

Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě žádost podle odstavce 1, odešle bez zbytečného odkladu stejnopis této žádosti orgánům dohledu nad osobami, které jsou stranami smlouvy o skupinové podpoře. Přitom vyvíjí úsilí, aby s těmito orgány bylo dosaženo dohody ohledně souladu smlouvy o vnitroskupinové podpoře s podmínkami podle § 28 a 32 s přihlédnutím k možným dopadům takového rozhodnutí, včetně fiskálních následků poskytnutí plnění podle smlouvy o skupinové podpoře v těch členských státech, ve kterých dotčená skupina působí.

Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě rozhodne o žádosti v souladu s dohodou podle odstavce 2.

Nelze-li dohody podle odstavce 2 dosáhnout ve lhůtě do 4 měsíců ode dne přijetí žádosti, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě samostatně rozhodne o žádosti podle odstavce 1. Přitom vezme v úvahu názory a připomínky přijaté od orgánů dohledu nad osobami, které žadatel ovládá a které jsou stranami smlouvy o skupinové podpoře. Rozhodnutí doručí Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě také těmto orgánům.

Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷). Pokud Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo jiný orgán dohledu nad osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nevydá rozhodnutí podle odstavce 4 do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 1 měsíce ode dne zahájení postupu pro urovnání sporu.

Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, od příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě kopii žádosti o schválení smlouvy o skupinové podpoře, vyvíjí úsilí, aby bylo dosaženo dohody ohledně schválení této žádosti ve lhůtě do 4 měsíců ode dne přijetí žádosti orgánem dohledu na konsolidovaném základě.

Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou je oprávněna v posledních 7 dnech před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví⁷).

Rozhodnutí orgánu dohledu na konsolidovaném základě ohledně schválení žádosti podle odstavce 1 je vůči České národní bance jako orgánu dohledu nad ovládanou osobou závazné.

Po schválení smlouvy o skupinové podpoře orgánem dohledu na konsolidovaném základě předloží strany smlouvy o skupinové podpoře tuto smlouvu ke schválení valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu. Smlouva o skupinové podpoře nabývá účinnosti pouze mezi smluvními stranami, jejichž valná hromada nebo obdobný nejvyšší orgán ji schválily a pověřily statutární orgán k rozhodnutí o přijetí nebo poskytnutí skupinové podpory v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě o skupinové podpoře a v této hlavě. Valná hromada nebo obdobný nejvyšší orgán některé ze stran jsou oprávněny kdykoliv rozhodnout o odvolání uděleného pověření pro statutární orgán; smlouva o skupinové podpoře v tom případě pozbývá vůči této straně účinnosti.

Každý člen skupiny, který je stranou smlouvy o skupinové podpoře nebo který přijal nebo poskytl skupinovou podporu, je povinen každoročně informovat společníky nebo osoby v obdobném postavení o plnění smlouvy o skupinové podpoře a o přijetí jakéhokoli rozhodnutí na jejím základě.

Člen skupiny je oprávněn poskytnout skupinovou podporu v souladu s § 27 a 28 pouze pokud

O poskytnutí skupinové podpory rozhoduje vedoucí orgán toho člena skupiny, který zamýšlí podporu poskytnout. Toto rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně, podepsáno osobou nebo osobami oprávněnými poskytovatele podpory v této věci zastupovat a musí obsahovat řádné odůvodnění, včetně popisu, jak je zajištěn soulad s požadavky tohoto zákona, zejména s podmínkami uvedenými v § 28 a 32, a uvést cíl nebo cíle poskytnutí skupinové podpory.

O přijetí skupinové podpory rozhoduje vedoucí orgán člena skupiny, který zamýšlí podporu přijmout. To platí i v případě, kdy příjemcem skupinové podpory má být zahraniční osoba. Rozhodnutí o přijetí skupinové podpory musí být vyhotoveno písemně a podepsáno osobou nebo osobami oprávněnými příjemce podpory v této věci zastupovat.

Vyhotovení rozhodnutí o poskytnutí skupinové podpory je osoba podle odstavce 1 povinna předat

Je-li Česká národní banka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, mezi jejímiž členy má dojít k poskytnutí skupinové podpory, informuje o rozhodnutí podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu ostatní členy příslušného kolegia orgánů dohledu a členy kolegia příslušného k řešení krize.

Před poskytnutím nebo přijetím skupinové podpory člen skupiny ověří, že podmínka podle odstavce 1 nebo 2 uložená protistraně byla splněna; u protistrany se sídlem v jiném členském státě ověří, zda byla splněna odpovídající podmínka stanovená právním řádem tohoto členského státu.

Člen skupiny, který zamýšlí poskytnout skupinovou podporu, oznámí před jejím poskytnutím tento záměr

K oznámení přiloží rozhodnutí podle § 33 a podrobný popis všech dalších relevantních aspektů zamýšlené skupinové podpory, které nejsou obsaženy v tomto rozhodnutí, a dále kopii smlouvy o skupinové podpoře a potvrzení o její závaznosti ve vztahu k subjektům, mezi kterými má dojít k poskytnutí skupinové podpory.

Česká národní banka povolí poskytnutí skupinové podpory, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro její poskytnutí. V opačném případě poskytnutí skupinové podpory omezí nebo zakáže. Správní řízení je zahájeno dnem, kdy bylo České národní bance doručeno oznámení, které splňuje náležitosti podle odstavce 2. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 5 pracovních dnů ode dne, kdy bylo České národní bance doručeno oznámení, které splňuje náležitosti podle odstavce 2.

Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí, kterým zakáže nebo omezí poskytnutí skupinové podpory ve stanovené lhůtě, platí, že vydala souhlasné rozhodnutí a skupinová podpora může být poskytnuta za podmínek uvedených v oznámení a jeho přílohách podle odstavce 1.

O svém rozhodnutí povolit, zakázat nebo omezit poskytnutí skupinové podpory Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu

Je-li Česká národní banka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, informuje o rozhodnutí povolit, zakázat nebo omezit poskytnutí skupinové podpory, které vydala nebo které jí předal jiný orgán dohledu, bez zbytečného odkladu ostatní členy příslušného kolegia a členy kolegia příslušného k řešení krize.

Je-li Česká národní banka orgánem dohledu nad příjemcem skupinové podpory, nebo je-li orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou, je do 2 dnů ode dne, kdy byla informována o vydání rozhodnutí, kterým bylo poskytnutí skupinové podpory omezeno nebo zakázáno, oprávněna předat Evropskému orgánu pro bankovnictví námitky proti takovému rozhodnutí a požádat o asistenci v souladu s čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

Je-li Česká národní banka orgánem dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou, jejíž skupinový ozdravný plán obsahuje možnost využít skupinové podpory a některý z orgánů dohledu nad členy této skupiny rozhodl o zákazu nebo omezení poskytnutí skupinové podpory mezi členy této skupiny, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě může zahájit přehodnocení skupinového ozdravného plánu; je-li o to požádána orgánem dohledu nad členem skupiny, jemuž bylo znemožněno přijetí skupinové podpory, nebo jemuž byla tato podpora omezena, je povinna provést přehodnocení skupinového ozdravného plánu. Česká národní banka jako orgán dohledu může dále vyzvat člena dotčené skupiny, jemuž bylo znemožněno přijetí skupinové podpory, nebo jemuž byla tato podpora omezena, a který podléhá jejímu dohledu na individuálním základě, aby aktualizoval svůj individuální ozdravný plán.

Obsahuje-li skupinový ozdravný plán možnost využít skupinové podpory a některý z orgánů dohledu nad členy této skupiny rozhodl o zákazu nebo omezení poskytnutí skupinové podpory členu skupiny se sídlem na území České republiky, může Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou

Člen skupiny bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách uveřejní

Informace uveřejněné podle odstavce 1 je člen skupiny povinen aktualizovat bez zbytečného odkladu poté, kdy dojde k jejich změně, nejméně však jednou ročně. Pro uveřejnění informací podle odstavce 1 platí požadavky stanovené v čl. 431 až 434 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

V případě zjištění nedostatku v činnosti instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu²)^,6), nebo pokud má Česká národní banka důvodné podezření, že nedostatek v činnosti instituce může v blízké budoucnosti nastat, zejména v důsledku rychlého zhoršení její finanční situace, může Česká národní banka uložit, aby instituce

Při vyhodnocení, zda dochází k rychlému zhoršení finanční situace podle odstavce 1, Česká národní banka využívá sadu indikátorů odrážejících zejména likviditní situaci, páku, poměr pohledávek v selhání a koncentraci úvěrových expozic u osoby podléhající jejímu dohledu; dále přihlíží ke skutečnosti, zda ukazatel kapitálového poměru této osoby přesahuje alespoň o 1,5 procentního bodu kapitálový požadavek podle právních předpisů upravujících kapitál instituce²)^,6) s přihlédnutím k předepsanému způsobu naplňování tohoto kapitálového požadavku.

Lhůtu pro splnění opatření včasného zásahu podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka přiměřeně okolnostem a závažnosti nedostatku v činnosti tak, aby bylo možno vyhodnotit účinnost nápravy.

Odstavci 1 až 3 není dotčena pravomoc České národní banky ukládat povinné osobě opatření nebo sankce podle jiného právního předpisu¹⁰).

Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu a je-li na programu jednání valné hromady nebo obdobného orgánu zvýšení kapitálu, které je nutné k odvrácení splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize, lze lhůtu pro svolání valné hromady nebo obdobného orgánu podle jiného právního předpisu¹¹) zkrátit na nejméně 11 dnů.

V případě výrazného zhoršení finanční situace instituce, nebo pokud došlo k vážným nedostatkům v její činnosti a opatření podle § 37 nebyla nebo nejsou realizována, může Česká národní banka odvolat členy vedoucího orgánu instituce a rozhodnout, že volba nebo jmenování nových osob podléhá předchozímu souhlasu České národní banky. Rozhodla-li Česká národní banka, že volba nebo jmenování nových osob do funkce člena vedoucího orgánu podléhá jejímu souhlasu a má-li být člen orgánu jmenován soudem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, může soud jmenovat člena orgánu jen s předchozím souhlasem České národní banky. O souhlas žádá navrhovatel.

Pokud Česká národní banka rozhodla podle odstavce 1, je povinna rozhodnout o žádosti o předchozí souhlas s volbou nebo jmenováním; žádost musí obsahovat informace a doklady potřebné pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti pro výkon funkce.

Odstavci 1 a 2 není dotčena pravomoc České národní banky ukládat povinné osobě opatření nebo sankce podle jiného právního předpisu⁶).

Česká národní banka může zavést dočasnou správu instituce, jestliže s přihlédnutím k okolnostem lze usoudit, že opatření podle § 39 by nevedlo k nápravě situace. V rozhodnutí o zavedení dočasné správy jmenuje jednoho nebo více dočasných správců instituce. Dočasným správcem může být jmenována pouze osoba s dostatečnou kvalifikací, schopnostmi a znalostmi pro výkon svěřených úkolů, u které nedochází ve vztahu k plnění těchto úkolů ke střetu zájmů. Dočasným správcem nesmí být osoba se zvláštním vztahem k instituci podle právních předpisů upravujících činnost povinné osoby⁶) a osoba, u které ve vztahu k instituci hrozí střet zájmů.

K podání opravných prostředků proti rozhodnutí o zavedení dočasné správy jsou oprávněny osoby, které byly oprávněny v obdobné věci jednat za povinnou osobu ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o zavedení dočasné správy. Pro tento účel jsou Česká národní banka nebo dočasný správce povinni na žádost oprávněných osob poskytnout těmto osobám v nezbytném rozsahu kopie z dokumentace povinné osoby a umožnit těmto osobám pořizovat si z ní opisy a výpisy.

Ustanovení o vlivné osobě podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se ve vztahu k dočasné správě nepoužije.

Česká národní banka v rozhodnutí o zavedení dočasné správy s přihlédnutím k okolnostem vymezí odpovídající rozsah práv a povinností dočasného správce, včetně určení jednání, ke kterému je dočasný správce oprávněn pouze s předchozím souhlasem České národní banky.

Oprávnění dočasného správce mohou zahrnovat zejména

Oprávnění svolat valnou hromadu nebo obdobný nejvyšší orgán instituce a určit program jejího jednání nesmí dočasný správce vykonat bez předchozího souhlasu České národní banky.

Dočasný správce nemůže být pověřen výkonem práv vyhrazených valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu.

Výkon dočasné správy se pro účely odpovědnosti za škodu podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem považuje za úřední postup.

Jsou-li dočasnému správci svěřena oprávnění podle § 41 odst. 2 písm. b) nebo c), uloží Česká národní banka v rozhodnutí členům vedoucího orgánu instituce nebo osobám ve vrcholném vedení instituce, aby před přijetím stanovených rozhodnutí nebo opatření získali vyjádření nebo souhlas dočasného správce. Tato povinnost je vždy vykonatelná okamžikem doručení rozhodnutí o jmenování dočasného správce instituci.

Jsou-li dočasnému správci svěřena oprávnění podle § 41 odst. 2 písm. d) nebo e), okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení dočasné správy se pozastavují odpovídající oprávnění členů vedoucího orgánu instituce nebo osob ve vrcholném vedení instituce, s výjimkou práva vedoucího orgánu podat opravný prostředek proti rozhodnutí o zavedení dočasné správy. Jsou-li některá rozhodnutí, jinak příslušející vedoucímu orgánu, ve stanovách instituce vyhrazena valné hromadě nebo obdobnému nejvyššímu orgánu instituce nebo podmíněna jejím souhlasem, platí toto omezení rovněž pro dočasného správce.

Rozhodnutí o zavedení dočasné správy je Česká národní banka povinna uveřejnit, ledaže dočasný správce není oprávněn jednat jménem instituce navenek. Česká národní banka uveřejňuje rozhodnutí o zavedení dočasné správy a její rozsah na svých internetových stránkách.

Je-li dočasný správce oprávněn zastupovat instituci, zapisuje se dočasná správa do obchodního rejstříku a rozhodnutí o zavedení dočasné správy se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se dočasné správy podává Česká národní banka.

Do obchodního rejstříku se zapisuje

Je-li dočasný správce oprávněn zastupovat instituci, uveřejňuje instituce rozhodnutí o zavedení dočasné správy a její rozsah na svých internetových stránkách.

Zaměstnanci povinné osoby a osoby, které byly členy vedoucího orgánu povinné osoby ke dni rozhodnutí o zavedení dočasné správy nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, jsou povinni na vyžádání poskytnout dočasnému správci součinnost.

Na žádost České národní banky ji dočasný správce informuje o aktuální situaci instituce a o opatřeních, která přijal v průběhu dočasné správy.

Výkon funkce dočasného správce zaniká

Česká národní banka může dočasného správce odvolat nebo změnit rozsah jeho úkolů a pravomocí. Česká národní banka odvolá dočasného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. V takovém případě bez zbytečného odkladu jmenuje nového dočasného správce. Obdobně postupuje i v případech v odstavci 1 písm. a), c) a d).

Dočasná správa končí

Česká národní banka je oprávněna rozhodnout o pokračování dočasné správy, jestliže jsou nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce a je-li pokračování dočasné správy účelné. Instituce zpřístupní rozhodnutí o pokračování dočasné správy bez zbytečného odkladu svým společníkům a osobám v obdobném postavení.

Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem dočasné správy, včetně odměny dočasného správce, jsou placeny z majetku instituce, u které je zavedena dočasná správa. Úhrada nákladů se stanoví postupem podle § 178.

Nepostačuje-li majetek instituce, u které je zavedena dočasná správa, na úhradu podle odstavce 1, platí náklady stát.

Výši odměny dočasného správce a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti dočasného správce.

Pokud evropská ovládající osoba splňuje podmínky pro uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, informuje Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě před přijetím rozhodnutí o dalším postupu Evropský orgán pro bankovnictví a uskuteční konzultaci s ostatními členy příslušného kolegia.

Při ukládání opatření podle odstavce 1 vezme Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě v úvahu dopad těchto opatření na členy dotčené skupiny se sídlem v ostatních členských státech. O uložení opatření Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě informuje ostatní členy příslušného kolegia a Evropský orgán pro bankovnictví.

Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě od orgánu dohledu nad ovládanou osobou výzvu ke konzultaci ve věci uložení opatření odpovídajícího opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, posoudí pravděpodobný dopad navrhovaného opatření na tohoto člena skupiny, členy skupiny v ostatních členských státech a na skupinu jako celek. Výsledek tohoto posouzení sdělí Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě do 3 dnů orgánu dohledu, který ji ke konzultaci vyzval.

Splňuje-li podmínky pro uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 ovládaná osoba se sídlem na území České republiky, Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou před přijetím rozhodnutí o dalším postupu informuje Evropský orgán pro bankovnictví a uskuteční konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě. Při rozhodnutí, zda uloží takové opatření k nápravě, vezme Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou v úvahu posouzení dopadů těchto opatření, které jí poskytne orgán dohledu na konsolidovaném základě. O tomto rozhodnutí Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou informuje orgán dohledu na konsolidovaném základě, ostatní členy příslušného kolegia orgánů dohledu a Evropský orgán pro bankovnictví.

Povinnost informovat Evropský orgán pro bankovnictví podle odstavce 4 se neuplatní, mají-li všichni členové skupiny sídlo na území České republiky.

Informují-li souběžně nejméně 2 příslušné orgány dohledu jiného členského státu nad členy skupiny, nad jejímž členem vykonává dohled Česká národní banka, o úmyslu uložit dvěma nebo více členům dotčené skupiny opatření odpovídající opatřením podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40, Česká národní banka jako orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo orgán dohledu nad ovládanou osobou projedná s ostatními dotčenými členy příslušného kolegia možnost koordinovaného opatření k nápravě pro více členů skupiny a vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody ohledně posouzení dopadů těchto opatření s ostatními dotčenými orgány dohledu nad členy této skupiny, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy orgán dohledu na konsolidovaném základě informoval ostatní příslušné orgány o tom, že ovládající osoba ve skupině splňuje podmínky pro uložení opatření odpovídajících opatřením podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40.

Rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 vydá Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě v souladu s dohodou podle odstavce 1.

Nedojde-li k dohodě mezi orgány dohledu podle odstavce 1 ve lhůtě 5 dnů, přijme Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě samostatně rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 osobě se sídlem na území České republiky.

Nesouhlasí-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě s navrhovaným opatřením jiného člena kolegia odpovídajícím některému z opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) ve vztahu k požadavkům stanoveným v § 9 odst. 4 písm. d), j), k) a s), opatření podle § 37 odst. 1 písm. e) nebo g), které bylo oznámeno členům kolegia, nebo nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 1 a dotýká-li se tato záležitost její působnosti, může před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷). Pokud Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě nebo některý z orgánů dohledu požádají o toto urovnání sporu, nevydá Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě rozhodnutí o opatření k nápravě až do doby vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví, nejdéle však do uplynutí 3 dnů od zahájení postupu pro urovnání sporu.

Při rozhodnutí o uložení opatření podle § 37 nebo jmenování dočasného správce podle § 40 osobě podléhající jejímu dohledu vezme Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou nebo orgán dohledu na konsolidovaném základě v úvahu stanoviska ostatních členů kolegia orgánů dohledu, která jí byla sdělena v rámci konzultací podle odstavce 1 nebo 4 nebo při jednání o dohodě podle odstavce 1, jakož i možné dopady jejího rozhodnutí na finanční stabilitu ostatních členských států.

Před přijetím opatření k řešení krize nebo odpisem a konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů Česká národní banka zajistí provedení ocenění majetku a dluhů povinné osoby nebo zajistí provedení předběžného odhadu podle § 56. Nestanoví-li tento zákon jinak, je ocenění nebo předběžný odhad proveden za účelem zjištění splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze kapitálových nástrojů a následně k určení vhodného postupu a způsobu uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů. Pro tento účel může Česká národní banka podrobněji vymezit obsah ocenění.

Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, s odbornou péčí, v souladu s obecně uznávanými způsoby oceňování obchodních závodů nebo jiného majetku a osobou nezávislou na České národní bance nebo jiném relevantním orgánu veřejné moci a povinné osobě (dále jen „oceňovatel“).

Oceňovatele ustanovuje Česká národní banka. Oceňovatelem může být ustanovena osoba zapsaná v seznamu znalců, seznamu znaleckých ústavů nebo jiná vhodná osoba. Jiná vhodná osoba může být ustanovena pouze se svým souhlasem. Oceňovatelem může být vždy ustanovena pouze osoba, která má zkušenosti a znalosti v oblasti oceňování majetku a dluhů povinných osob, a která má dostatečné předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění. Při ustanovení oceňovatele ze seznamu znalců nebo seznamu znaleckých ústavů¹²) se postupuje podle zákona upravujícího znaleckou činnost.

Osoba, která má být ustanovena oceňovatelem, je povinna upozornit Českou národní banku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o její nezávislosti. Tuto povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu výkonu funkce.

Česká národní banka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, není schopen ocenění řádně provést nebo vyjde-li najevo, že oceňovatel nesplňuje podmínku nestrannosti, a ustanovit oceňovatele nového.

Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému oceňovateli veškerou součinnost, kterou lze rozumně požadovat ke splnění jeho úkolu.

Oceňovatel je při provádění ocenění zejména oprávněn

Povinná osoba poskytne oceňovateli veškerou potřebnou součinnost nezbytnou k řádnému provedení ocenění.

Ocenění vychází z obezřetných předpokladů, bere v potaz poměry nevýkonných expozic a závažnost ztrát a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podpory, nouzové likviditní pomoci České národní banky nebo jiné likviditní pomoci České národní banky.

Ocenění zohlední, že při uplatnění opatření k řešení krize

Ocenění obsahuje rovněž

Je-li ocenění zpracováno pro účely přechodu podle § 96, 102 nebo 113, je součástí ocenění rovněž odhad tržní hodnoty majetku, nestanoví-li Česká národní banka s přihlédnutím k okolnostem případu jinak.

Česká národní banka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího určení, jakož i její splatnost. Odměnu oceňovatele hradí Česká národní banka.

Bylo-li před zpracováním ocenění podle § 52 uplatněno vůči povinné osobě opatření k řešení krize, nebo dojde-li k uplatnění opatření k řešení krize v návaznosti na výsledek ocenění, má Česká národní banka právo na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s oceněním z majetku povinné osoby, vůči které bylo opatření uplatněno.

Nepostačuje-li majetek povinné osoby k úhradě nákladů podle odstavce 2, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát.

Není-li z důvodu neodkladnosti nebo jiných závažných okolností možné provést nezávislé ocenění podle § 52 odst. 2 nebo dodržet náležitosti ocenění podle § 54 odst. 3 a 4, nebo § 136 odst. 2, zajistí Česká národní banka vypracování předběžného odhadu majetku a dluhů povinné osoby.

Součástí předběžného odhadu je rezerva pro dodatečné ztráty. Ustanovení § 54 odst. 3 a 4 a § 136 odst. 2 se použije přiměřeně vzhledem k okolnostem případu. Ustanovení § 53 odst. 4 až 6 se použije pro zpracování předběžného odhadu obdobně.

Byl-li proveden předběžný odhad, Česká národní banka zajistí bez zbytečného odkladu provedení ocenění podle § 45 odst. 1 při splnění všech podmínek podle § 53 a 54. Toto ocenění může být provedeno odděleně nebo společně stejným oceňovatelem jako ocenění podle § 177 odst. 2, ale pro účely tohoto ustanovení nelze použít ocenění podle § 177 odst. 2.

Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, a přihlásí-li se podle § 222 odst. 3 vlastník nástrojů účasti nebo věřitel, Česká národní banka po vypršení lhůty k přihlašování podle § 222 odst. 3

Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu a došlo k přechodu majetku nebo dluhů povinné osoby na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv, Česká národní banka uloží překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv povinnost, aby překlenovací instituce nebo osoba pro správu aktiv poskytla další náhradu povinné osobě.

Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 vyšší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, ale pohledávku podle odstavce 2 písm. a) nelze zvýšit, Česká národní banka ji nezvýší.

Je-li čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při ocenění podle odstavce 1 nižší než odhadovaná čistá hodnota aktiv povinné osoby zjištěná při předběžném odhadu, hodnota pohledávek se nezvyšuje a právo na další protiplnění přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě, přihlášeným věřitelům povinné osoby a povinné osobě nenáleží.

Je-li hodnota předmětu přechodu podle § 96 odst. 1, § 102 odst. 1 nebo § 113 odst. 1 zjištěná při ocenění podle odstavce 1 nižší než hodnota náhrady podle § 96 odst. 7, § 103 odst. 6 nebo § 114 odst. 6 zjištěná při předběžném odhadu, Česká národní banka uloží povinné osobě nebo původnímu vlastníkovi nástroje účasti, aby nabyvateli, překlenovací instituci nebo osobě pro správu aktiv vrátil odpovídající část náhrady.

Proti ocenění a odhadu nelze samostatně podat rozklad nebo žalobu ve správním soudnictví, ale posuzují se v rámci řízení o opravném prostředku nebo v rámci soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí, jehož jsou součástí.

Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby dříve, než vůči povinné osobě uplatní některé opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků, nebo zároveň s uplatněním tohoto opatření.

Nemá-li povinná osoba odepisovatelné kapitálové nástroje, sníží Česká národní banka položky kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem úhrady ztráty povinné osoby dříve, než vůči povinné osobě uplatní některé opatření k řešení krize podle ustanovení o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků, nebo zároveň s uplatněním tohoto opatření. Ustanovení § 65 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 se použijí obdobně.

Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby, jestliže povinná osoba

Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby také tehdy, jestliže

Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje povinné osoby také tehdy, jestliže

Při posuzování podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo v odstavci 2 písm. b) vychází Česká národní banka z dohody s příslušným orgánem jiného členského státu. Ustanovení § 188 odst. 2 a § 191 odst. 1 a 3 se ve vztahu k této dohodě použijí obdobně. Není-li dosaženo dohody o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b), nelze považovat tyto podmínky vzhledem ke skupině za splněné.

Platí, že povinná osoba nebo skupina, jejímž členem je povinná osoba, není bez odpisu nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů schopna pokračovat v činnosti, jestliže selhává a s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by jiné opatření než odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů provedené samostatně nebo společně s jiným opatřením v přiměřené době odvrátilo její selhání.

Platí, že skupina selhává, jestliže její člen neplní obezřetnostní požadavky na konsolidovaném základě takovým způsobem, že to odůvodňuje zásah České národní banky. Rovněž platí, že skupina selhává, jestliže lze s přihlédnutím ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že v blízké budoucnosti bude tato podmínka splněna.

Při posuzování podmínek uvedených v § 60 písm. c) nebo § 61 odst. 1 písm. b) nebo § 61 odst. 2 písm. b) přihlédne Česká národní banka k dopadům, které odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů povinné osoby mohou mít na situaci v jiných členských státech, v nichž povinná osoba nebo člen skupiny, jejímž členem je povinná osoba, vykonávají činnost.

Odstavec 1 se použije obdobně, jestliže se Česká národní banka podílí na posuzování podmínek pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů zahraniční osoby podle srovnatelného zahraničního právního předpisu.

Domnívá-li se Česká národní banka, že u povinné osoby, která je ovládanou osobou a jejíž odepisovatelné kapitálové nástroje se zahrnují do jejího kapitálu na individuálním základě a do kapitálu její ovládající osoby na konsolidovaném základě, jsou splněny podmínky uvedené v § 60 písm. b) nebo c) nebo § 61 odst. 1 písm. b), oznámí to bez zbytečného odkladu

Domnívá-li se Česká národní banka, že u zahraniční osoby, která je ovládanou osobou povinné osoby, jsou splněny podmínky podle srovnatelného zahraničního právního předpisu srovnatelné s podmínkami uvedenými v § 61 odst. 1 písm. b), oznámí to bez zbytečného odkladu

V oznámení podle odstavce 1 nebo 2 uvede Česká národní banka důvody, pro které se domnívá, že jsou splněny podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů, a požádá orgány, vůči nimž oznámení směřuje, o vyjádření k těmto důvodům.

Před odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů sníží Česká národní banka položky kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem úhrady ztráty povinné osoby.

Snížením položek kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 1 dochází v rozsahu tohoto snížení

Při snížení položek kmenového kapitálu tier 1 může Česká národní banka uložit

Nepostačuje-li snížení položek kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní banka za účelem úhrady této ztráty nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 povinné osoby. Je-li ztráta povinné osoby plně uhrazena, konvertuje Česká národní banka nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného pro řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize.

Nepostačuje-li odpis podle odstavce 1 k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní banka za účelem úhrady této ztráty nástroje kapitálu tier 2 povinné osoby. Nepostačuje-li konverze podle odstavce 1 k dosažení účelu řešení krize, konvertuje Česká národní banka nástroje kapitálu tier 2 povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize.

Při snížení položek kmenového kapitálu tier 1 a při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů postupuje Česká národní banka podle pořadí, v němž by byla práva odpovídající těmto položkám nebo nástrojům uspokojena při rozdělení likvidačního zůstatku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a v řízení podle insolvenčního zákona. Položku nebo nástroj, jimž odpovídá právo dřívějšího pořadí, lze snížit, odepsat nebo konvertovat teprve poté, co byly zcela sníženy, odepsány nebo konvertovány položka nebo nástroj, jimž odpovídá právo pozdějšího pořadí. Položky nebo nástroje, jimž odpovídají práva stejného pořadí, se sníží, odepíší nebo konvertují ve stejném rozsahu v poměru k jejich výši.

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 61 odst. 1 nelze odepisovatelné kapitálové nástroje vydané povinnou osobou odepsat nebo konvertovat ve větším rozsahu nebo za horších podmínek než odepisovatelné kapitálové nástroje vydané její ovládající osobou, které mají stejné pořadí.

Česká národní banka určí konverzní poměr tak, aby vyjadřoval přiměřenou náhradu za ztrátu vzniklou vlastníkovi odepisovatelného kapitálového nástroje odpisem nebo konverzí tohoto nástroje.

Česká národní banka může pro jednotlivé skupiny odepisovatelných kapitálových nástrojů určit různé konverzní poměry. Pro odepisovatelný kapitálový nástroj, jemuž při rozdělení likvidačního zůstatku podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev nebo v řízení podle insolvenčního zákona odpovídá právo dřívějšího pořadí, nelze určit méně výhodný konverzní poměr než pro odepisovatelný kapitálový nástroj, jemuž při tomto rozdělení nebo v tomto řízení odpovídá právo pozdějšího pořadí.

Česká národní banka ve výrokové části opatření obecné povahy, jímž se

Položky kmenového kapitálu tier 1, nástroje kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelné kapitálové nástroje se ve výrokové části opatření obecné povahy uvedeného v odstavci 1 určí alespoň obecným způsobem pomocí znaků charakterizujících jednotlivé skupiny položek nebo nástrojů.

Česká národní banka rozhodne o udělení souhlasu vyžadovaného podle jiného právního předpisu⁶) k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo k tomu, aby se osoba, jejíž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným kapitálovým nástrojům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány, stala osobou ovládající povinnou osobu, bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o rozsahu odpisu nebo konverze a o osobách, jejichž pohledávky nebo kapitálové nástroje odpovídají kapitálovým nástrojům nebo odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány.

Řízení o udělení souhlasu podle odstavce 1 se zahajuje z moci úřední.

Odpis nebo konverze nabývají účinku bez ohledu na rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1.

Ustanovení § 99 odst. 2 až 4 se použijí obdobně.

Odpisem nebo konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje dochází v rozsahu odpisu nebo konverze k

Snížením jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného nástroje na nulu dochází k zániku cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný nástroj.

Konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje se vlastník tohoto nástroje stává v rozsahu konverze a v určeném konverzním poměru vlastníkem podílu v obchodní korporaci, na jejíž nástroj kmenového kapitálu tier 1 byl odepisovatelný kapitálový nástroj konvertován.

Je-li podíl podle odstavce 1 představován cenným papírem, uloží Česká národní banka povinné osobě, aby v potřebném rozsahu vydala cenné papíry a aby je odevzdala jejich vlastníkům.

Uloží-li Česká národní banka povinné osobě vydat cenné papíry, jejichž vydání nepřipouští zakladatelské právní jednání povinné osoby, rozhodne zároveň v potřebném rozsahu o změně zakladatelského právního jednání povinné osoby. Změna zakladatelského právního jednání nabývá účinnosti vykonatelností rozhodnutí České národní banky.

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů může Česká národní banka uložit

Účelem řešení krize je

Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou jednotlivé účely stejně důležité a Česká národní banka je vzájemně vyvažuje vzhledem k povaze a okolnostem nastalé situace.

Uplatňování opatření k řešení krize spočívá zejména na zásadách, že

Vedoucí orgány povinné osoby nebo jejich členové jsou povinni oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že povinná osoba selhává.

Česká národní banka uplatní opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě, pokud

Uložení nebo provedení opatření včasného zásahu podle § 37 není podmínkou uplatnění opatření k řešení krize.

Závazným podkladem pro uplatnění opatření k řešení krize je ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1.

Selhává-li povinná osoba a podmínka podle § 78 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo § 81 není splněna, Česká národní banka řízení o uplatnění opatření k řešení krize zastaví. Součástí usnesení o zastavení řízení je odůvodnění nesplnění těchto podmínek.

Pro účely tohoto zákona je řešení krize ve veřejném zájmu, je-li uplatnění opatření k řešení krize nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize a případná likvidace povinné osoby nebo řešení jejího úpadku v insolvenčním řízení by nevedly k dosažení uvedených účelů řešení krize v téže míře.

Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. b) lze uplatnit pouze v případě, jsou-li podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) splněny i ve vztahu k osobě, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě a současně osobu podle § 3 písm. b) ovládá.

Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c) lze uplatnit, jsou-li podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) splněny i ve vztahu k instituci, kterou osoba podle § 3 písm. c) ovládá. Má-li instituce ovládaná osobou podle § 3 písm. c) sídlo na území jiného než členského státu, opatření k řešení krize ve vztahu k osobě podle § 3 písm. c) lze uplatnit, vydá-li osvědčení o splnění podmínek pro řešení krize institucí podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu příslušný orgán jiného než členského státu.

Takové opatření lze uplatnit i v případě, pokud ve vztahu k osobě podle § 3 písm. c) nejsou splněny podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) a b), je-li to ve veřejném zájmu.

Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c) lze uplatnit i v případě, kdy podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) nejsou splněny ve vztahu k této osobě, ale

Pro účely posouzení, zda jsou podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) splněny, lze na základě dohody mezi orgánem příslušným k řešení krize osoby podle § 3 písm. c) a orgánem příslušným k řešení krize ovládané instituce nebrat ohled na jakékoli vnitroskupinové převody kapitálu nebo ztrát včetně provedení odpisu nebo konverze.

Je-li instituce přímo nebo nepřímo ovládaná současně smíšenou holdingovou osobou a finanční holdingovou osobou a zároveň je tato finanční holdingová osoba ovládaná touto smíšenou holdingovou osobou, opatření k řešení krize se uplatní ve vztahu k finanční holdingové osobě, nikoliv ve vztahu ke smíšené holdingové osobě.

Česká národní banka může

Česká národní banka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu.

Nastane-li povinnost plnění z této smlouvy během doby, na kterou bylo pozastaveno podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí.

Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na

Česká národní banka může pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, a to od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

Pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se nevztahuje na zajištění poskytnuté povinnou osobou v podobě marže nebo zástavy, pokud je poskytnuto platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, ústředním protistranám a ústředním bankám.

Česká národní banka musí výkon práva podle odstavce 1 pozastavit jednotně vůči těm členům skupiny, vůči nimž přijímá opatření k řešení krize, uplatní-li se ochrana platebních a vypořádacích systémů podle § 172.

Česká národní banka může pozastavit výkon práva smluvní strany na odstoupení, vypořádání nebo započtení, nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“), a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

Česká národní banka může pozastavit výkon práva na ukončení závazku s ovládanou osobou povinné osoby od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o tomto pozastavení podle § 222 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění ve státu, ve kterém má sídlo ovládaná osoba, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, pokud

Česká národní banka může zavést správu pro řešení krize povinné osoby. Správu pro řešení krize lze vykonávat přímou správou povinné osoby podle § 92 nebo zvláštní správou podle § 93. Není-li v rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jmenován zvláštní správce, platí, že je vykonávána přímou správou povinné osoby. Česká národní banka uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách.

Ustanovení o vlivné osobě podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se ve vztahu k České národní bance nebo zvláštnímu správci při správě pro řešení krize neuplatní.

K podání opravných prostředků proti rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jsou oprávněny osoby, které byly oprávněny v obdobné věci jednat za povinnou osobu ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize. Pro tento účel jsou Česká národní banka nebo zvláštní správce povinni na žádost oprávněných osob poskytnout těmto osobám v nezbytném rozsahu kopie z dokumentace povinné osoby a umožnit těmto osobám pořizovat si z ní opisy a výpisy.

Ustanovení o neplatnosti usnesení valné hromady podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se v rámci správy pro řešení krize neuplatní.

Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty jiného opatření k řešení krize, použijí se ustanovení tohoto zákona o ocenění a předběžném odhadu a § 56 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije se § 97 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty veřejné kapitálové podpory, použije se § 159 obdobně. Tím není dotčen § 92 odst. 1 a § 93 odst. 1 a 2. Výkon správy pro řešení krize se pro účely odpovědnosti za škodu podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem považuje za úřední postup.

Osoby podílející se na výkonu správy pro řešení krize musí mít dostatečnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti pro výkon svěřených úkolů. Osoby se zvláštním vztahem k povinné osobě podle právních předpisů upravujících činnost povinné osoby⁶) a osoby, u kterých hrozí střet zájmů, se nesmí podílet na výkonu správy pro řešení krize.

Správa pro řešení krize se zapisuje do obchodního rejstříku a rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se správy pro řešení krize podává Česká národní banka.

Do obchodního rejstříku se zapisuje

Povinná osoba uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách.

Hodlá-li Česká národní banka zavést správu pro řešení krize povinné osoby, která je členem skupiny, o zavedení správy pro řešení krize rozhodne po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize v členských státech, ve kterých mají sídlo členové skupiny, a to s ohledem na případnou potřebu zavést společnou správu pro řešení krize více členů skupiny.

Zavedením přímé správy se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává Česká národní banka. Při výkonu přímé správy Česká národní banka není vázána povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze společenské smlouvy, stanov, zakladatelské listiny nebo jiného dokumentu s obdobným významem (dále jen „zakladatelské právní jednání“).

Česká národní banka může pověřit jednu nebo více osob oprávněných k výkonu působnosti podle odstavce 1. Taková osoba musí být zaměstnancem České národní banky a při jednání se prokazuje pověřením České národní banky.

Přímá správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení přímé správy.

Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem přímé správy jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena přímá správa.

Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena přímá správa, na úhradu nákladů podle odstavce 4, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát.

Jmenováním zvláštního správce se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává zvláštní správce. Při výkonu zvláštní správy není zvláštní správce vázán povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze zakladatelského právního jednání.

Česká národní banka může rozhodnutím stanovit výčet těch jednání a povinností, ke kterým je zvláštní správce oprávněn pouze s předchozím souhlasem České národní banky.

Česká národní banka může rozhodnutím kdykoliv změnit rozsah oprávnění podle odstavce 1 nebo 2.

Zvláštní správce je povinen jednat v souladu s rozhodnutím o zavedení zvláštní správy, o opatřeních k řešení krize a v souladu s pokyny České národní banky. Veškeré informace vztahující se k finančnímu a ekonomickému stavu povinné osoby, které má k dispozici, je povinen na vyžádání sdělit České národní bance. Zvláštní správce je dále povinen vypracovat zprávu o finanční a ekonomické situaci povinné osoby ke dni jmenování a ke dni zániku své funkce.

Zvláštním správcem může být jmenována osoba zapsaná ve zvláštní části seznamu insolvenčních správců. Zvláštním správcem může být jmenována rovněž jiná vhodná osoba, která má dostatečné předpoklady pro výkon této funkce a která se svým jmenováním souhlasí. Při jmenování zvláštního správce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců se postupuje podle insolvenčního zákona.

Zaměstnanci povinné osoby a osoby, kteří byli členy vedoucího orgánu povinné osoby ke dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, jsou povinni na vyžádání poskytnout zvláštnímu správci součinnost.

Výkon funkce zvláštního správce zaniká

Česká národní banka odvolá zvláštního správce, zejména jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. V takovém případě bez zbytečného odkladu jmenuje nového zvláštního správce. Obdobně postupuje i v případech v odstavci 1 písm. c) a d).

Zvláštní správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení zvláštní správy, nejpozději však 12 měsíců od jejího zavedení.

Zvláštní správu lze rozhodnutím prodloužit nejvýše o 12 měsíců, a to i opakovaně.

Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem zvláštní správy, včetně odměny zvláštního správce, jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa. Zvláštní správce může žádat o poskytnutí přiměřené zálohy.

Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa, na úhradu podle odstavce 5, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát.

Výši odměny zvláštního správce a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti zvláštního správce.

Česká národní banka může rozhodnout o tom, že na nabyvatele, který není osobou podle § 102 odst. 2 nebo § 113 odst. 3, přechází

Česká národní banka může rozhodnout o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele i opakovaně.

Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu nástroje účasti na povinné osobě na původní vlastníky a o zpětném přechodu majetku nebo dluhů povinné osoby na povinnou osobu pouze se souhlasem nabyvatele podle odstavce 1, přičemž povinné osoby a původní vlastníci jsou povinni tento majetek nebo dluhy převzít.

K přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je třeba předchozího souhlasu nabyvatele. Česká národní banka může nabyvateli za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52.

Souhlasu vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva byla rozhodnutím o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo rozhodnutím o zpětném přechodu dotčena, není třeba; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku a dluhů se nepřihlíží.

Česká národní banka rozhodne o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele za podmínek odpovídajících přiměřeně tržním podmínkám předmětu přechodu stanovených v souladu s § 52 odst. 1 a okolnostem přechodu. Nestanoví-li Česká národní banka jinak, poskytuje nabyvatel náhradu v případě přechodu podle odstavce 1 písm. a) ve prospěch vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle odstavce 1 písm. b) ve prospěch povinné osoby. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží nabyvateli, aby náhradu uhradil ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které nabyvatel nemohl rozumně předpokládat, je povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinen vrátit nabyvateli část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

Při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je Česká národní banka povinna

Vyžaduje-li postup při veřejné nabídce předmětu přechodu činnosti na soukromého nabyvatele zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, je možné odložení zveřejnění podle čl. 17 odst. 4 nebo odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.

Lze-li důvodně předpokládat, že by dodržení postupu při přechodu činnosti podle odstavce 1 vedlo ke zmaření účelu řešení krize, a to zejména tím, že by v důsledku selhání povinné osoby došlo k narušení nebo ohrožení finanční stability a zároveň by postup podle odstavce 1 nezajistil náležitou ochranu finanční stability, lze se od postupu podle odstavce 1 odchýlit.

Nemá-li nabyvatel podle § 96 odst. 1 potřebné povolení k činnosti nebo jiné oprávnění udělované Českou národní bankou, předloží České národní bance odpovídající žádost.

Rozhodnutí o přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) je vykonatelné nejdříve dnem vykonatelnosti rozhodnutí o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění nabyvateli.

Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na nabyvatele, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír nabyvateli. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na nabyvatele, je povinna nabyvateli neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti § 96 odst. 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit mu vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu činnosti.

Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na nabyvatele. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na nabyvatele, i vůči všem třetím osobám.

Vyžaduje-li nabytí předmětu přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) souhlas České národní banky podle jiného právního předpisu⁶), nabyvatel je povinen takovou žádost o souhlas podat.

Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou, je do doby nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo do marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 pozastaven výkon hlasovacích práv nabyvatele a Česká národní banka může vykonávat tato hlasovací práva na základě vlastního uvážení. Česká národní banka nenese odpovědnost za škodu způsobenou výkonem hlasovacích práv nebo zdržením se výkonu hlasovacích práv. Sankční ustanovení jiných právních předpisů⁶) za nedodržení nebo porušení povinností pro případ nabytí nebo změny kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby se neuplatní do vydání rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo marného uplynutí lhůty pro převod z nabyvatele na další osobu podle odstavce 3, nastane-li později než vydání rozhodnutí podle odstavce 1.

Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou a Česká národní banka nevyhověla žádosti podle odstavce 1, může s přihlédnutím k tržním podmínkám stanovit lhůtu pro převod z nabyvatele na další osobu a nabyvatel je povinen převod ve stanovené lhůtě provést.

Nesplní-li nabyvatel povinnost podle odstavce 3, může Česká národní banka uložit sankce nebo opatření podle jiného právního předpisu⁶) za nedodržení nebo porušení povinnosti pro případ nabývání nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby.

Nabyl-li přechod podle § 96 odst. 1 písm. a) účinnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou a Česká národní banka vyhoví žádosti podle odstavce 1, nabývá nabyvatel hlasovací práva k předmětu přechodu oznámením rozhodnutí o žádosti.

Dnem nabytí účinnosti přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) vstupuje nabyvatel do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, evropském regulovaném trhu, Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů.

Členství nabyvatele v clearingovém systému, jeho účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením nabyvatele ratingovou agenturou.

Nesplňuje-li nabyvatel podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní banka stanovit lhůtu, během níž nabyvatel může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňoval. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní banka může na žádost nabyvatele lhůtu prodloužit.

Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek, nebo dluhy, u nichž nedošlo k přechodu podle § 96 odst. 1, pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku a dluhům, které byly předmětem přechodu. Tím není dotčeno jejich právo na přiměřenou náhradu a § 171 až 173 a § 177.

Česká národní banka může za účelem zachování zásadních činností jedné nebo více povinných osob rozhodnout o tom, že na obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, jejímž účelem je nabytí, držení a převod nástroje účasti, majetku nebo dluhů podle písmene a) nebo b) na třetí osobu, přechází

Okamžikem vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle odstavce 1 se zavádí režim překlenovací instituce vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, na kterou přešel předmět přechodu podle odstavce 1 (dále jen „překlenovací instituce“).

Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na překlenovací instituci, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír překlenovací instituci. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na překlenovací instituci, je povinna překlenovací instituci neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit překlenovací instituci vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu.

Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na překlenovací instituci. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na překlenovací instituci, i vůči všem třetím osobám.

Zavedením režimu překlenovací instituce

Ministerstvo financí při výkonu působnosti podle odstavce 1 písm. a) konzultuje s Českou národní bankou.

Zavedením režimu překlenovací instituce mají společníci právo na podíl na zisku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu překlenovací instituce neuplatní. Tímto není dotčen odstavec 1 písm. a).

Česká národní banka je povinna podat návrh na zápis skutečnosti, že došlo k zavedení režimu překlenovací instituce do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vykonatelnosti rozhodnutí podle § 102 odst. 2.

Bezprostředně po přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) nesmí výše dluhů, které na překlenovací instituci přešly, převyšovat hodnotu jejího majetku.

V případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. a) poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch původních vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b), poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch povinné osoby. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží překlenovací instituci, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které překlenovací instituce nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinni vrátit překlenovací instituci část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 je třeba předchozího souhlasu obchodní korporace s majetkovou účastí státu, na kterou mají nástroje účasti, majetek nebo závazky přejít. Česká národní banka může této obchodní korporaci za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52. Souhlasu vlastníků nástroje účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva jsou přechodem dotčena, není třeba.

Vedoucí orgán překlenovací instituce zajistí, že činnost překlenovací instituce bude vykonávána způsobem, který neohrozí výkon zásadních činností, které byly předmětem přechodu.

Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelnosti, může překlenovací instituce se souhlasem České národní banky převést nástroje účasti nebo majetek nebo dluhy nebo jejich část, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu. Ustanovení tohoto zákona o postupu při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 se použijí přiměřeně.

Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce, stanoví-li Česká národní banka tuto možnost v rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 ve vztahu k takovému majetku, dluhům a nástrojům účasti. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 102 odst. 1 nástroj účasti nebo majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 96 až 99. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba.

Je-li k výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) třeba povolení k činnosti nebo jiného oprávnění České národní banky, musí překlenovací instituce splňovat podmínky pro udělení takového povolení nebo oprávnění.

Dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) vstupuje překlenovací instituce do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímém účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů.

Členství překlenovací instituce v clearingovém systému, její účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením ratingovou agenturou.

Nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní banka stanovit lhůtu, během níž překlenovací instituce může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňovala. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní banka může na žádost překlenovací instituce lhůtu prodloužit.

Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 102 odst. 1, pozbývají majetková práva ve vztahu k majetku a dluhům, které přešly na překlenovací instituci. Tím není dotčeno jejich právo na přiměřenou náhradu a § 171 až 173 a § 175.

Překlenovací instituce nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu překlenovací instituce je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností.

Česká národní banka vydá rozhodnutí o ukončení režimu překlenovací instituce,

Nenastane-li žádná ze skutečností podle § 109 do 2 let od vykonatelnosti posledního rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1, Česká národní banka po uplynutí této lhůty překlenovací instituci zruší s likvidací. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 1 rok, a to i opakovaně, pokud lze důvodně předpokládat, že nastane některá ze skutečností podle § 109, nebo je-li prodloužení lhůty nezbytné k zajištění kontinuity zásadních činností překlenovací instituce. Česká národní banka je povinna prodloužení lhůty odůvodnit, včetně posouzení dopadu prodloužení lhůty na tržní podmínky a s přihlédnutím k předpokládanému budoucímu vývoji na finančním trhu.

Došlo-li k přechodu majetku nebo dluhů několika povinných osob na překlenovací instituci, musí být tento majetek nebo dluhy jednotlivých povinných osob vedeny účetně odděleně tak, aby mohlo dojít k vypořádání majetku ve vztahu ke každé účetní jednotce zvlášť.

Vedoucí orgán překlenovací instituce, ve vztahu k transakcím, které uskutečňuje, a Česká národní banka usilují při nabídce na odkoupení nástrojů účasti na překlenovací instituci nebo majetku nebo dluhů překlenovací instituce o provedení převodu za tržní cenu, přičemž jsou povinni dodržet zásady transparentnosti, zákazu zkreslení údajů týkajících se předmětu převodu, rovného zacházení a zákazu diskriminace zájemců, s přihlédnutím k okolnostem převodu.

Česká národní banka může rozhodnout o tom, že na jednu nebo více obchodních korporací s majetkovou účastí státu, která není osobou podle § 102 odst. 2 a jejímž účelem je nabytí, držení a převod majetku nebo dluhů podle písmene a) nebo b) na třetí osobu, přechází

Přechod podle odstavce 1 lze provést pouze současně s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele, uplatněním režimu překlenovací instituce nebo odpisem nebo konverzí odepisovatelných závazků.

Okamžikem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 se zavádí režim osoby pro správu aktiv vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, na kterou přešel předmět přechodu podle odstavce 1 (dále jen „osoba pro správu aktiv“).

Povinná osoba nebo překlenovací instituce, jejíž majetek nebo dluhy přešly na osobu pro správu aktiv, je povinna osobě pro správu aktiv neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit jí vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu.

Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na osobu pro správu aktiv. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na osobu pro správu aktiv, i vůči všem třetím osobám.

Zavedením režimu osoby pro správu aktiv

Ministerstvo financí vykonává působnost podle odstavce 1 písm. a) po konzultaci s Českou národní bankou.

Zavedením režimu osoby pro správu aktiv mají společníci právo na podíl na zisku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu osoby pro správu aktiv neuplatní. Tím není dotčen odstavec 1 písm. a).

Česká národní banka je povinna podat návrh na zápis skutečnosti, že došlo k zavedení režimu osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vykonatelnosti rozhodnutí podle § 113 odst. 3.

V případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch povinné osoby, v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b), poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch překlenovací instituce. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží osobě pro správu aktiv, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které osoba pro správu aktiv nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo překlenovací instituce povinny vrátit osobě pro správu aktiv část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

Osoba pro správu aktiv nakládá s majetkem, který na ni přešel podle § 113 odst. 1 tak, aby maximalizovala jeho hodnotu.

Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 vykonatelnosti, může osoba pro správu aktiv se souhlasem České národní banky převést majetek nebo dluhy, které na osobu pro správu aktiv přešly, na třetí osobu. Ustanovení tohoto zákona o postupu při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 se použijí přiměřeně.

O přechodu podle § 113 odst. 1 lze rozhodnout pouze

Česká národní banka při postupu podle § 113 stanoví výši náhrady na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 a v souladu s právními předpisy a akty Evropské unie pro oblast veřejné podpory⁵). Jako náhradu v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) lze povinné osobě poskytnout i dluhopisy vydané osobou pro správu aktiv.

K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b) je třeba souhlasu překlenovací instituce; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku nebo dluhů se nepřihlíží.

Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce, stanoví-li tuto možnost v rozhodnutí o původním přechodu ve vztahu k takovému majetku nebo dluhům. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 113 odst. 1 písm. a) a § 116 odst. 1. Souhlasu povinné osoby není třeba.

Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a), pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku nebo dluhům, které přešly na osobu pro správu aktiv. Tím není dotčeno jejich právo na přiměřené protiplnění a § 171 až 173 a § 175.

Osoba pro správu aktiv nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu osoby pro správu aktiv je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností.

Česká národní banka vydá rozhodnutí o ukončení režimu osoby pro správu aktiv,

Česká národní banka je povinna podat návrh na zápis skutečnosti, že došlo k ukončení režimu osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 1.

Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků lze provést pouze tehdy, jestliže

Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků podle odstavce 1 písm. a) lze provést pouze tehdy, jestliže lze rozumně předpokládat, že odpis nebo konverze odepisovatelných závazků ve spojení s jinými opatřeními povede kromě dosažení účelu řešení krize také k finančnímu ozdravení povinné osoby a k obnově její schopnosti dlouhodobě pokračovat v činnosti.

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků přihlédne Česká národní banka k právní formě povinné osoby. Je-li to pro provedení odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nezbytné, může Česká národní banka povinné osobě uložit, aby změnila svoji právní formu.

Odepisovatelným závazkem se pro účely tohoto zákona rozumí dluh povinné osoby a kapitálový nástroj vydaný povinnou osobou, který není nástrojem kmenového kapitálu tier 1, ani odepisovatelným kapitálovým nástrojem, s výjimkou

Česká národní banka může ve výjimečných případech odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti vyloučit z odpisu nebo konverze, jestliže

Při vyloučení odepisovatelného závazku nebo skupiny odepisovatelných závazků podle odstavce 1 přihlédne Česká národní banka

Má-li Česká národní banka v úmyslu vyloučit odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1, oznámí to Evropské komisi. Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nevyloučí, jestliže

Vyloučí-li Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze, může toto vyloučení vyrovnat tím, že odpovídajícím způsobem zvýší rozsah odpisu nebo konverze jiných odepisovatelných závazků.

Vyloučí-li Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze a není-li toto vyloučení zcela vyrovnáno podle odstavce 1, lze povinné osobě poskytnout příspěvek z Fondu pro řešení krize k

Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % pasiv povinné osoby, jestliže se vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě, vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů a věřitelé pohledávek odpovídajících odepisovatelným závazkům podílejí prostřednictvím odpisu, konverze nebo jinak na úhradě ztráty nebo rekapitalizaci povinné osoby alespoň ve výši 8 % pasiv povinné osoby.

Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % pasiv povinné osoby také tehdy, jestliže

Byl-li povinné osobě poskytnut příspěvek z Fondu pro řešení krize ve výši 5 % pasiv povinné osoby, lze povinné osobě za mimořádných okolností poskytnout další příspěvek z Fondu pro řešení krize, jestliže byly zcela odepsány nebo konvertovány všechny odepisovatelné závazky povinné osoby s výjimkou zajištěných dluhů a dluhů odpovídajících pojištěným pohledávkám z vkladů.

Podmínky a omezení uvedené v odstavci 1 nebo 2 se posuzují ke dni přijetí opatření k řešení krize na základě ocenění provedeného podle § 52.

Zdrojem příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 1 nebo 2 mohou být pouze

Zdrojem dalšího příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 3 mohou být pouze

Příslušná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích podle tohoto zákona získaných v souvislosti se svou činností.

Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) zavedou a udržují vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti, včetně pravidel pro sdílení informací pouze mezi osobami přímo zapojenými do řešení krize.

Členové vedoucích orgánů, osoby ve vrcholném vedení a další pracovníci příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti; mlčenlivost jsou povinni zachovat již před vznikem pracovněprávního nebo jiného vztahu a po jeho skončení.

Auditoři, účetní, oceňovatelé, právní poradci a jiné osoby vykonávající činnost pro příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti.

Informace získané při výkonu své pravomoci nebo činnosti v rámci přípravy nebo provádění řešení krize mohou příslušné osoby podle § 244 a osoby podle § 245 použít pouze k plnění stanovených úkolů a povinností podle tohoto zákona.

Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí údajů

Porušením povinnosti mlčenlivosti dále není výměna informací mezi osobami podle § 245 odst. 1 v rámci jedné příslušné osoby, a mezi osobami podle § 245 odst. 2, v rámci jedné právnické osoby, ve které působí.

Porušením povinnosti mlčenlivosti není výměna informací mezi Českou národní bankou a

Informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušnému orgánu jiného než členského státu, pokud

Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného členského státu smí Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušným orgánům jiných než členských států pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl, a za účelem, který ve svém souhlasu vymezí.

Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného než členského státu smí Česká národní banka poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl.

Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v povinné osobě v důsledku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí.

Při uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změnách výše základního kapitálu.

Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize, snížením položek kmenového kapitálu tier 1, odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů se zapisuje do obchodního rejstříku na návrh České národní banky. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů.

Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů. Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin.

Dochází-li k přeměně povinné osoby, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, postupuje se podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li tento zákon jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní fúze nebo přeshraniční fúze s povinnou osobou.

Při přeměně povinné osoby se nepoužijí ve vztahu k povinné osobě, jejím společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev

Zpráva o přeměně nemusí být zpracována. Přeměnu schvaluje za povinnou osobu Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny povinné osoby zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.

Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů povinné osoby bude provedeno v souladu s § 52 tohoto zákona.

Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně na svých internetových stránkách.

Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě budou uspokojeni v souladu s ustanoveními § 177 a následující tohoto zákona.

V souvislosti s přeměnou může Česká národní banka rozhodnout o konverzi nebo odpisu kapitálových nástrojů nebo o konverzi dluhu povinné osoby zúčastněné na přeměně a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny.

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „rozhodný den“) se mění název stávajícího Fondu na Garanční systém finančního trhu.

Garanční systém do 2 měsíců od rozhodného dne sestaví účetní závěrku stávajícího Fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor.

Garanční systém do 3 měsíců od rozhodného dne sestaví k rozhodnému dni zahajovací rozvahu Garančního systému, zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů a zahajovací rozvahu Fondu pro řešení krize. Zahajovací rozvahu Garančního systému a zahajovací rozvahu Fondu pojištění vkladů bez zbytečného odkladu ověří auditor.

Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni vyčlení existující majetek a dluhy stávajícího Fondu související s pojištěním pohledávek z vkladů, zejména

Do Fondu pojištění vkladů se k rozhodnému dni dále vyčlení finanční prostředky na bankovních účtech stávajícího Fondu tak, aby zahajovací rozvaha Fondu pojištění vkladů sestavená podle odstavce 1 byla vyrovnaná.

Do Garančního systému se k rozhodnému dni vyčlení majetek a dluhy stávajícího Fondu, který nebyl vyčleněný podle odstavců 1 a 2.

Členové správní rady stávajícího Fondu se stávají od rozhodného dne členy správní rady Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování nové správní rady Garančního systému podle odstavce 3.

Zaměstnanci stávajícího Fondu jsou od rozhodného dne zaměstnanci Garančního systému.

Ministr financí jmenuje členy správní rady Garančního systému do 2 týdnů od rozhodného dne tak, aby složení správní rady bylo v souladu s § 199. Při prvním jmenování členů správní rady jmenuje ministr financí jednoho člena na 3 roky, dva členy na 4 roky a dva členy na 5 let. Výkonnou radu jmenuje takto nově jmenovaná správní rada do 1 týdne od jmenování posledního člena správní rady.

Funkci statutárního orgánu Garančního systému vykonává od rozhodného dne správní rada Garančního systému, a to až do okamžiku jmenování všech členů výkonné rady. K vydání statutu Garančního systému, statutů Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize a schválení jednacího řádu správní rady, jednacího řádu výkonné rady, účetní závěrky stávajícího Fondu a zahajovací rozvahy Garančního systému, Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize je příslušná nově jmenovaná správní rada.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní banka vyžadovat od instituce zejména