187
ZÁKON
ze dne 26. května 2016
o dani z hazardních her
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DAŇ
§ 1
Poplatník daně
Poplatníkem daně z hazardních her je
a)
držitel základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo
b)
ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení.
§ 2
Předmět daně
(1)
Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud
a)
je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo
b)
tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena.
(2)
V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.
(3)
V případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tuto osobu.
§ 3
Základ daně
(1)
Základem daně je součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů
a)
z loterie v případě dílčí daně z loterií,
b)
z kursové sázky v případě dílčí daně z kursových sázek,
c)
z totalizátorové hry v případě dílčí daně z totalizátorových her,
d)
z binga v případě dílčí daně z bing,
e)
z technické hry v případě dílčí daně z technických her,
f)
z živé hry v případě dílčí daně z živých her,
g)
z tomboly v případě dílčí daně z tombol a
h)
z turnaje malého rozsahu v případě dílčí daně z turnajů malého rozsahu.
(2)
Dílčí základ daně v případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, tvoří rozdíl
a)
součinu
1.
částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
2.
poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a
b)
úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.
(3)
Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.
(4)
Hodnota nepeněžních vkladů a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.
(5)
Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.
§ 4
Sazba daně
Sazba daně z hazardních her činí
a)
35 % pro dílčí základ daně z loterií,
b)
23 % pro dílčí základ daně z kursových sázek,
c)
23 % pro dílčí základ daně z totalizátorových her,
d)
23 % pro dílčí základ daně z bing,
e)
35 % pro dílčí základ daně z technických her,
f)
23 % pro dílčí základ daně z živých her,
g)
23 % pro dílčí základ daně z tombol a
h)
23 % pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu.
§ 5
Výpočet daně
(1)
Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.
(2)
Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně.
(3)
Pokud je součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň z technických her, je dílčí daní z technických her minimální dílčí daň z technických her.
(4)
Minimální dílčí daň z technických her činí součin
a)
součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a
b)
částky 9 200 Kč.
§ 6
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí.
§ 7
Rozpočtové určení daně
(1)
Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her je ze
a)
35 % příjmem státního rozpočtu a
b)
65 % příjmem rozpočtů obcí .
(2)
Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na poměru
a)
součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k
b)
celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období.
(3)
Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období.
(4)
Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze
a)
70 % příjmem státního rozpočtu a
b)
30 % příjmem rozpočtů obcí .
(5)
Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 4 písm. b), se určí obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.
(6)
Příslušenství daně z hazardních her sledující její osud je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST DRUHÁ
SPRÁVA DANĚ
§ 8
Poskytování informací
Správce daně poskytuje informace o porušení povinností při správě daně z hazardních her Ministerstvu financí pro účely řízení o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry.
§ 9
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání
(1)
Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z hazardních her.
(2)
Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání se podává datovou zprávou
a)
podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo
b)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
§ 10
Poslední známá daň
a)
daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání,
b)
případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a
c)
případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední.
§ 11
Samovyměření a samodoměření daně
(1)
Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2)
V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.
(3)
Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani ; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4)
V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani .
(5)
Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní.
§ 12
Doměření daně z moci úřední
(1)
Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné.
(2)
K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy poplatník nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání.
(3)
Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě.
(4)
Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední.
§ 13
Vztah k prekluzivním lhůtám
(1)
Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň , není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2)
U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.
§ 14
Převod výnosu daně
Pro účely převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her určeného obcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací období.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
