315
VYHLÁŠKA
ze dne 24. srpna 2021
o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 205/2017 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci podle § 6 písm. e) zákona.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
b)
c)
d)
§ 3
Bezpečnostní úrovně
Bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci vyjadřuje možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na poptávaný cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou nízká, střední, vysoká nebo kritická.
§ 4
Zařazení poptávaného cloud computingu do bezpečnostní úrovně
(1)
Zařazení poptávaného cloud computingu do bezpečnostní úrovně provede orgán veřejné moci podle přílohy k této vyhlášce. Orgán veřejné moci zhodnotí naplnění úrovně dopadu , které je poptávaný cloud computing schopen dosáhnout v rámci každé oblasti dopadu . Úroveň dopadu je v rámci každé oblasti dopadu dána nejhorším možným dopadem kybernetického bezpečnostního incidentu .
(2)
Při zjišťování nejhoršího možného dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu zohlední orgán veřejné moci možné narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti poptávaného cloud computingu a povahu informačního nebo komunikačního systému, který je poptávaným cloud computingem , jako celku. V případě, že je poptávaným cloud computingem pouze určitá část informačního nebo komunikačního systému , zohlední také vztah této části k bezpečnostní úrovni informačního nebo komunikačního systému jako celku.
(3)
Bezpečnostní úroveň pro využívání poptávaného cloud computingu orgánem veřejné moci je shodná s nejvyšší úrovní dopadu , které poptávaný cloud computing dosáhne při hodnocení jednotlivých oblastí dopadu .
(4)
Informační nebo komunikační systém, který je významným informačním systémem podle zákona, odpovídá vysoké bezpečnostní úrovni, pokud je poptávaným cloud computingem tento informační nebo komunikační systém jako celek, a pokud nebude orgánem veřejné moci postupem podle předchozích odstavců zařazen do kritické bezpečnostní úrovně.
(5)
Informační nebo komunikační systém, který je kritickou informační infrastrukturou podle zákona, odpovídá kritické bezpečnostní úrovni, pokud je poptávaným cloud computingem tento informační nebo komunikační systém jako celek.
(6)
Nejvyšší stanovená bezpečnostní úroveň informačního nebo komunikačního systému jako celku musí být stanovena alespoň pro jednu část informačního nebo komunikačního systému , který je poptávaným cloud computingem .
(7)
O procesu stanovení bezpečnostní úrovně poptávaného cloud computingu podle předchozích odstavců provede orgán veřejné moci písemný záznam. Vzor písemného záznamu zveřejní Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na svých internetových stránkách.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
Ředitel:
Ing. Řehka v. r.
Příloha k vyhlášce č. 315/2021 Sb.
Úrovně a oblasti dopadu pro zařazení poptávaného cloud computingu do bezpečnostní úrovně
| Úroveň dopadu | Oblast dopadu | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A. Bezpečnost a zdraví lidí | B. Ochrana osobních údajů | C. Trestněprávní řízení | D. Veřejný pořádek | E. Mezinárodní vztahy | F. Řízení a provoz | G. Důvěryhodnost | H. Finanční model | I. Zajišťování služeb | |
| 1. Nízká | Nemůže vést ke zranění jednotlivce ani skupiny lidí. | Nemůže ovlivnit | Nemůže vytvořit podmínky pro páchání | Nemůže zapříčinit hromadné nepokoje nebo jinak narušit veřejný pořádek. | Nemůže negativně ovlivnit obraz České republiky v zahraničí. | Nemůže narušit řádné fungování nebo řízení ani části orgánu veřejné moci, nebo může narušit řádné fungování části nebo celého orgánu veřejné moci, avšak nemůže závažně omezit nebo zastavit provádění důležitých činností orgánu veřejné moci. | Nemůže negativně ovlivnit vztahy s jinými částmi orgánu veřejné moci, jinými organizacemi nebo vztahy s veřejností, nebo může vztahy s nimi negativně ovlivnit, avšak negativní následky mohou být nejvýše lokální. | Nemůže ani nepřímo vést k finančním ztrátám, nebo může vést k finančním ztrátám menším než 1 % běžných výdajů ročního rozpočtu orgánu veřejné moci. | Nemůže způsobit omezení, narušení nebo nedostupnost žádných poskytovaných služeb, nebo může způsobit omezení, narušení nebo nedostupnost poskytovaných služeb pro 5 000 a méně osob. |
| 2. Střední | Může vést ke zranění jednotlivce nebo skupiny nejvíce 100 lidí. | Může negativně ovlivnit | Může vytvořit podmínky pro páchání | Může zapříčinit hromadné nepokoje nebo jinak narušit veřejný pořádek s lokálními dopady. | Může negativně ovlivnit obraz České republiky v sousedních státech. | Může narušit řádné fungování části nebo celého orgánu veřejné moci, přičemž může závažně omezit nebo zastavit provádění důležitých činností orgánu veřejné moci. | Může negativně ovlivnit vztahy s jinými částmi orgánu veřejné moci, jinými organizacemi nebo vztahy s veřejností, avšak negativní následky mohou být nejvýše regionální. | Může vést k finančním ztrátám ve výši mezi 1 % a 5 % běžných výdajů ročního rozpočtu orgánu veřejné moci a tyto ztráty odpovídají částce 100 000 Kč a vyšší. V případě, že výše finanční ztráty odpovídá částce nižší než 100 000 Kč, použije se | Může způsobit omezení, narušení nebo nedostupnost služeb pro více než 5 000, nejvíce však 50 000 osob. |
| 3. Vysoká | Může vést ke zranění skupiny více než 100 lidí a nejvíce 2 500 lidí nebo přímému ohrožení nebo ztrátě života jednotlivce nebo skupiny nejvíce 250 lidí. | Může negativně ovlivnit | Může vést k narušení vyšetřování trestné činnosti nebo soudního řízení v rámci | Může zapříčinit hromadné nepokoje nebo jinak závažně narušit veřejný pořádek s regionálními dopady. | Může negativně ovlivnit obraz České republiky ve světě. | Může narušit řádné fungování části nebo celého orgánu veřejné moci, přičemž může závažně omezit nebo zastavit provádění důležitých činností orgánu veřejné moci a narušit řízení, poškodit rozvoj nebo poškodit prosazování cílů a zájmů orgánu veřejné moci. | Může negativně ovlivnit vztahy s jinými částmi orgánu veřejné moci, jinými organizacemi nebo vztahy s veřejností, avšak negativní následky mohou být nejvýše celostátní nebo krátkodobě mezinárodní. | Může vést k finančním ztrátám ve výši přesahující 5 % a maximálně 10 % běžných výdajů ročního rozpočtu orgánu veřejné moci a tyto ztráty odpovídají částce 1 000 000 Kč a vyšší, nebo může způsobit hospodářské ztráty státu ve výši mezi 0,1 % a 0,5 % hrubého domácího produktu. V případě, že výše finanční ztráty odpovídá částce nižší než 1 000 000 Kč, použije se | Může způsobit omezení, narušení nebo nedostupnost služeb pro více než 50 000 osob. |
| 4. Kritická | Může vést ke zranění skupiny více než 2 500 lidí nebo přímému ohrožení nebo ztrátě života skupiny více než 250 lidí. | Může vést k omezení nebo narušení zpracování osobních údajů, které je nezbytné pro zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky. | Může vést k závažnému a dlouhodobému narušení schopnosti vyšetřovat trestnou činnost nebo zpochybnění soudního řízení v rámci | Může být dotčen prvek kritické infrastruktury provozovaný orgánem veřejné moci, který | Může negativně ovlivnit nebo poškodit diplomatické vztahy České republiky. | Může být dotčen prvek kritické infrastruktury provozovaný orgánem veřejné moci, který | Může být dotčen prvek kritické infrastruktury provozovaný orgánem veřejné moci, který | Může vést k finančním ztrátám přesahujícím 10 % běžných výdajů ročního rozpočtu orgánu veřejné moci a tyto ztráty odpovídají částce 10 000 000 Kč a vyšší, nebo může způsobit hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu. V případě, že výše finanční ztráty odpovídá částce nižší než 10 000 000 Kč, použije se | Může být dotčen prvek kritické infrastruktury provozovaný orgánem veřejné moci, který |
Skupiny kritérií pro oblast dopadu B. Ochrana osobních údajů
(1)
První skupinu kritérií tvoří tato kritéria:
a)
zpracovávají se osobní údaje umožňující bez dalšího vystupovat nebo jednat jménem subjektu údajů v souvislostech znamenajících poškození cti, pověsti nebo charakteru nebo umožňující na účet subjektu údajů odebírat služby, zboží, popřípadě vybírat peníze nebo jiné majetkové hodnoty,
b)
zpracovávají se osobní údaje, podle kterých je subjekt údajů zařaditelný jako člen skupiny s časově omezenou nebo situačně danou zranitelností,
c)
dochází ke zpracování osobních údajů, kterým je dotčeno nebo lze důvodně předpokládat, že bude dotčeno 5 000 až 10 000 subjektů údajů,
d)
osobní údaje jsou veřejně přístupné neomezenému počtu orgánů nebo osob a
e)
jedná se o zpracování osobních údajů systémem s propojením na jiná zpracování prováděná stejným správcem osobních údajů nebo se jedná o osobní údaje získané od jiných správců osobních údajů.
(2)
Druhou skupinu kritérií tvoří tato kritéria:
a)
zpracovávají se zvláštní kategorie osobních údajů nebo údaje vysoce osobní povahy, zejména finanční údaje o stavu majetku, výši finančních prostředků, dluzích nebo půjčkách nebo platební morálce, záznamy o historii soukromých volání subjektů údajů, údaje z elektronické pošty subjektů údajů a podobně,
b)
dochází ke zpracování osobních údajů, kterým je dotčeno nebo lze důvodně předpokládat, že bude dotčeno více než 10 000 subjektů údajů a
c)
dochází k automatizovanému rozhodování, které se dotýká subjektu údajů.
1)
§ 2 písm. a) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
