48.
V § 116 odst. 3 se za slovo „pozadu“ vkládá slovo „nejvýše“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně.“.
㤠119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1)
V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání.
(2)
Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.“.
㤠120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě.
§ 120b
Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.“.
㤠122a
(1)
Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)
Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.“.
52.
Ve všech ustanoveních zákona se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
Čl. VI
V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“.
Čl. VII
§ 3 odst. 1 včetně poznámek č. 2) až 8) a 8a) zní:
„(1)
Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných jí zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a)
náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,2)
b)
náhrady škody,3)
c)
odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,4)
d)
hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5)
Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:
a)
náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,
b)
odměny za pracovní pohotovost,7)
c)
plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníků8) a náborových příspěvků doosídlencům;8a) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni,
d)
plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění.
2)
Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.
3)
§ 187 až 206 zákoníku práce.
4)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
5)
Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
6)
§ 125 zákoníku práce.
7)
§ 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
8)
Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
8a)
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“.
Čl. VIII
(1)
Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.
(2)
Žádost o povolení placení pojistného a penále ve splátkách (čl. I bod 20), kterou příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela před 1. dubnem 1995, se považuje za obdrženou dne 1. dubna 1995.
Čl. X
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy.
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
