Sbírka zákonů

Minulé neúčinné znění od 14. 1. 2002 - 31. 3. 2002

194

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 7. června 2000,

kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení se z hlediska emisí hluku vztahuje na

kompresory, svařovací generátory, elektrická zdrojová soustrojí, rýpadla, nakladače, rýpadla-nakladače, dozery, věžové jeřáby, mechanizovaná ruční bourací a sbíjecí kladiva, pokud jsou tyto výrobky určeny pro stavební účely,

sekačky na trávu a

domácí spotřebiče.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

kompresorem - zařízení s motorovým pohonem pro oběh a stlačování vzduchu, s výjimkou zařízení, které zajišťuje oběh vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím atmosférický tlak o 10 %, a zařízení, které umožňuje vyčerpání vzduchu o tlaku nepřevyšujícím atmosférický tlak z uzavřeného prostoru,

svařovacím generátorem - rotační zařízení, které za účelem svařování vyrábí elektrický proud,

elektrickým zdrojovým soustrojím - zařízení obsahující motorovou jednotku pohánějící rotační generátor, který dodává elektrický proud,

rýpadlem - samojízdné zařízení, které může otáčet vrchní částí v úhlu přesahujícím 360 ° a které těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál buď pohybem výložníku, násady a lopaty, nebo pohybem lopaty ovládané lanem navíjecího zařízení, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

nakladačem - samojízdné zařízení, které nabírá, zdvihá, přepravuje a vysypává materiál kombinací svých vlastních pohybů a pohybů lopaty, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

rýpadlem-nakladačem - samojízdné zařízení, které plní funkce rýpadla a nakladače,

dozerem - samojízdné zařízení s namontovanou radlicí, která slouží především k přemísťování nebo rozhrnování materiálu, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

věžovým jeřábem - mechanizované strojní zdvihací zařízení, které se za provozu sestává z vertikální věže s výložníkem připevněným k její horní části a které je vybaveno prostředky pro zvedání a spouštění zavěšených břemen a pro horizontální pohyb takových břemen změnou poloměru vyložení břemene, nebo otáčením výložníku, nebo pojezdem celého zařízení a je konstruováno tak, aby mohlo být odvezeno, pokud je skončena práce, pro kterou bylo postaveno,

sekačkou na trávu - samostatné zařízení s motorovým pohonem vhodné pro ošetřování zatravněných ploch jakýmkoliv druhem sečení, s výjimkou zařízení, které má sloužit pro zemědělské a lesnické účely, a s výjimkou zařízení, jehož žací ústrojí je poháněno koly nebo zabudovaným tažným, případně nosným prvkem, a víceúčelového zařízení s hlavními hnacími prvky o instalovaném výkonu větším než 20 kW,

domácím spotřebičem vysavač prachu, myčka nádobí, pračka a odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla, ventilátor a mikrovlnná trouba, určené pro použití v domácnosti.

§ 3

Nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku

(1)

Výrobky stanovené v § 1 písm. a) a b) (dále jen „stanovené výrobky“) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu a popřípadě pomocí hladiny akustického tlaku, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2)

Pro stanovení způsobu měření emisí hluku u stanovených výrobků a pro dozor podle § 18 zákona se použijí metody uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 4

Posouzení shody

(1)

Požadavky podle § 3 odst. 1 se u stanovených výrobků posuzují přezkoušením vzorku (prototypu) stanoveného výrobku autorizovanou osobou.¹)

(2)

K žádosti o přezkoušení vzorku se pro každý typ stanoveného výrobku připojuje příloha. Náležitosti žádosti o přezkoušení vzorku spolu se vzorem přílohy k této žádosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3)

Pokud vzorek (prototyp) výrobku odpovídá požadavkům stanoveným tímto nařízením vlády, vystaví autorizovaná osoba certifikát o přezkoušení vzorku. Náležitosti certifikátu jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4)

Ke každému výrobku určitého typu, který odpovídá přezkoušenému vzorku, výrobce nebo dovozce připojí prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a současně výrobek označí viditelnou a trvalou značkou. Grafické zpracování značky a údaje, které se na ní vyznačují, jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

§ 5

Uvádění údaje o hluku

(1)

Domácí spotřebiče mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud výrobce nebo dovozce zveřejní v návodu k použití nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.

(2)

Je-li domácí spotřebič vybaven štítkem obsahujícím informace o jeho technických vlastnostech, údaj podle odstavce 1 se uvede též na tomto štítku.

(3)

Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se použije postup pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné účely, stanovený českou technickou normou.²)

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

PŘÍPUSTNÉ LIMITY EMISÍ HLUKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

KOMPRESORY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného kompresory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 1 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovité průtočné množství vzduchu za standardních podmínek v m³. h^-1	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Q ≤ 5	100
5 < Q ≤ 10	100
10 < Q ≤ 30	102
Q > 30	104

SVAŘOVACÍ GENERÁTORY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného svařovacími generátory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 2 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovitý maximální svařovací proud	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Menší nebo rovný 200 A	101
Větší než 200 A	100

ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ

Hladina akustického výkonu vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 3 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Elektrický výkon zdrojového soustrojí (P)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
P ≤ 2 kW	102
2 kW < P ≤ 8 kW	100
8 kW < P ≤ 240 kW	100
P > 240 kW	100

RÝPADLA, NAKLADAČE, RÝPADLA-NAKLADAČE, DOZERY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači, rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu A L_WA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém instalovaném výkonu P v kW,¹) jak je dále uvedeno:

stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): L_WA = 87 + 11 lg P,

dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: L_WA = 85 + 11 lg P,

rýpadla: L_WA = 83 + 11 lg P.

Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého instalovaného výkonu každého druhu stroje.

Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu podle grafu v bodu B/.

Typ stroje	Základní nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel)	107
Dozery, nakladače, rýpadla-nakladače na kolovém podvozku	104
Rýpadla	96²)

Poznámka:

Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý kilowatt.

Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné 0,5 se zaokrouhlují nahoru.

Schematický náčrtek vztahující se k přípustné hladině akustického výkonu uváděné v závislosti na čistém instalovaném výkonu

VĚŽOVÉ JEŘÁBY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného věžovými jeřáby a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Zdvihací zařízení	100
Elektrické zdrojové soustrojí	Hladiny stanovené pro elektrické zdrojové soustrojí v závislosti na výkonu soustrojí
Zařízení sestávající ze zdvihacího zařízení a elektrického zdrojového soustrojí	Vyšší ze dvou uvedených položek

Hladina akustického tlaku A v dB/20 μPa šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, jenž je pevně spojeno s konstrukcí věžových jeřábů, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 B/ přílohy č. 2, nesmí v místě obsluhy přesáhnout hodnotu 80 dB.

MECHANIZOVANÁ RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA

Hladina akustického výkonu vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 6 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Hmotnost zařízení (m)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
m < 20 kg	108
35 kg ≥ m ≥ 20 kg	111
m > 35 kg a zařízení s vestavěným spalovacím motorem	114

SEKAČKY NA TRÁVU

Hladina akustického výkonu vyzařovaného sekačkami na trávu a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Šířka záběru sekačky na trávu (L)	Nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
L ≤ 50 cm	96
50 cm < L ≤ 120 cm	100
L > 120 cm	105

Sekačky na trávu se šířkou záběru větší než 120 cm musí kromě hodnoty pro ně uvedené v tabulce bodu A/ splňovat také požadavek, aby hladina jejich akustického tlaku šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 B/ přílohy č. 2, nepřesáhla v místě obsluhy hodnotu 90 dB.

Příloha č. 2

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO STANOVENÝMI VÝROBKY

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO KOMPRESORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

1.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného kompresory. Kompresory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

1.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

1.2.2

Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

1.3

DEFINICE

1.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v decibelech (dB) je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě vyjádřená v Pa,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA vyjádřená v dB se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

1.3.2

Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí body (viz bod 1.6.4).

1.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 1.8.4, z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

1.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

1.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku.

1.3.6

Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz bod 1.6.4.2.), vypočtených podle 1.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 1.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

1.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

1.3.7.1

Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

1.3.7.2

Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

1.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

1.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

1.5.1

Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 1.11.

1.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

1.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

1.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

1.5.5

Kontrola měřicího přístroje

1.5.5.1

Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru, o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

1.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

1.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

1.6.1

Účel měření

Během měření nesmí být ke kompresorům připojováno žádné nářadí. V každém měřicím bodě musí být hladina akustického tlaku, způsobená odpouštěním a vypouštěním vzduchu z vnějších potrubí připojených k ventilům pro výstup vzduchu, o více než 10 dB nižší než hladina akustického tlaku kompresoru.

1.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Zkoušky prováděné při zátěži

Kompresor se zahřeje na ustálenou provozní teplotu ležící v rozsahu stanoveném výrobcem. Musí pracovat při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Jmenovité otáčky a jmenovitý tlak jsou uvedeny v návodu k obsluze předávaném odběrateli. V těchto provozních podmínkách musí být proudění vzduchu kontrolováno způsobem stanoveným v bodě 1.12.

1.6.3

Měřicí stanoviště

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

1.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

1.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, pokud největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku nepřesahuje 1,5 m,

10 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale nepřesáhne 4 m, nebo

16 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

1.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 1.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

1.7

MĚŘENÍ

1.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

vliv větru,

podmínky jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

1.7.1.1

Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 1.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 1.7.2.

1.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 1.8.6.4.

1.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 1.8.6.3.

1.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 1.8.6.2.

1.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 1.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

1.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 1.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 1.11.

Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

1.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

1.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.8.1

Výpočet středních hodnot

1.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 1.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

1.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 1.8.1.1.

1.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 1.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

1.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

S = 2 πr²,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

1.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 1.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4.

1.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočítá podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 1.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 1.8.3,

S_o - referenční plocha 1 m²,

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 1.6.4.1 platí například:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

1.8.6

Korekce naměřených hodnot

1.8.6.1

Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 1.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 1.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

1.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

1.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

1.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 1.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

1.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 1.9.1 až 1.9.4.

1.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

1.9.2

Akustické prostředí

popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

1.9.3

Přístrojové vybavení a jeho ověření

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 1.5.5.1,

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 1.5.5.2 a datum posledního ověření.

1.9.4

Akustické údaje

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 1.9.2 a),

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 1.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 1.8.5),

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 1.8.1.1),

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 1.8.1.2),

případné korekce v dB (viz body 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4),

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 1.8.4),

konstanta prostředí C (viz bod 1.8.6.2),

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 1.8.5),

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 1.3.6),

povaha hluku (viz bod 1.7.3)

datum a doba měření.

1.10

ÚDAJE PODLE BODU 1.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu), nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

kde je

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi- L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1

Obrázek 2

1.12

METODA MĚŘENÍ OBJEMOVÉHO PRŮTOKU VZDUCHU VZDUCHOVÝCH KOMPRESORŮ POMOCÍ VENTURIHO OBLOUKOVÝCH TRYSEK ZA PODMÍNEK KRITICKÉHO PROUDĚNÍ

Jedná se o jednoduchou, rychlou a hospodárnou metodu měření objemového průtoku vzduchu u vzduchových kompresorů.

Přesnost této metody je ± 2,5 %.

1.12.1

Uspořádání zkoušky

Průměr trysky se volí tak, aby se při daném tlakovém spádu na trysce dosáhlo v hrdle s jistotou rychlosti zvuku.

Tryska se vkládá do trubky, jejíž průměr je alespoň čtyřnásobkem průměru hrdla trysky. Před tryskou, ve směru proti proudu vzduchu, musí být délka trubky rovna alespoň dvojnásobku průměru trubky a v její stěně musí být zamontována zařízení pro měření tlaku a teploty vzduchu proudícího trubkou. Na vstupu trubky se připevní usměrňovač proudu, který sestává ze dvou perforovaných desek, namontovaných s odstupem rovným průměru trubky. Viz obrázek 3 a 4.

Za tryskou se může připevnit trubka a tlumič hluku za předpokladu, že pokles tlaku v této výstupní trubce nenaruší podmínky kritického proudění v trysce.

Obrázek 3

Obrázek 4

1.12.2

Oblouková Venturiho tryska

Konstrukce je zobrazena na obrázku 5, přičemž vnitřní plochy musí být vyleštěny a průměr hrdla trysky musí být přesně změřen. Doporučované rozměry jsou uvedeny v tabulce I.

1.12.3

Měření tlaku a teploty

Tlak musí být změřen s přesností ± 0,5 % a teplota s přesností ± 1 K.

Obrázek 5

Tabulka 1

Rozměry trysky

Průtok	A	B	C	D	E	F	G
l/s	Mm	Mm	Mm	Mm	mm	mm	mm
12 - 40	16,00	6,350	2,40	9,93	12,70	60,5	R 1
24 - 90	24,00	9,525	3,60	14,86	19,05	91,0	R 1,5
50 - 160	32,00	12,700	4,60	19,81	25,40	121,5	R 2
100 - 360	48,00	19,050	7,10	29,72	38,10	182,0	R 2,5
180-650	64,00	25,400	9,60	39,65	50,80	243,0	R 3
280 -	80,00	31,750	12,00	49,53	63,50	303,5	R 3,5
1000	95,00	38,100	14,20	59,44	76,20	364,0	R 4
400 -
1500

1.12.4

Zkouška

Po dosažení ustáleného proudění se změří následující hodnoty:

barometrický tlak (P_b),

tlak před hrdlem trysky (P_N),

teplota před hrdlem trysky (t_n),

referenční teplota a tlak požadovaného objemového průtočného množství (t_o,P_o).

1.12.5

Výpočet objemového průtokového množství

q_m = 0,1.π.B².C_D.C*.P_N / [4.(R.T_N)^1/2],

kde je

q_m - průtočné množství vzduchu v kg/s,

B - průměr trysky v mm,

C_D - výtokový součinitel,

C* - součinitel kritického průtoku,

P_N - absolutní tlak před hrdlem trysky v barech,

T_N - absolutní teplota před hrdlem trysky v K,

R - plynová konstanta v J/(kg.K) (pro vzduch R=287,1),

C* = 0,684858 + (3,70575 - 4,76902.10^-2.t_N+ 2,63019.1O^-4.t_N²) .P_N.10^-4,

kde je

t_a = teplota před hrdlem trysky ve °C. Na základě výsledků zkoušek a pro předpokládanou přesnost je C_D = 0,9888.

Na výtlaku pojízdného nebo kompaktního kompresoru na stlačený vzduch t_n kolísá od 20 °C do 70 °C a P_N od 2 do 8 barů. C* proto kolísá od 0,6871 do 0,6852 a za průměrnou hodnotu lze brát 0,6862. Za těchto podmínek lze rovnici zjednodušit na vztah:

q_m = 0,1.π.B².0,9888.0,6862.P_N/[4.(287,1.T_N)^1/2]

= 3,143.10^-3.B².P_N/T_N ^1/2 kg/s,

nebo přepočteno na objemové průtokové množství (= q_v) za referenčních podmínek:

q_v = 9.10^-3.B².P_N.T_o/(Po.T_N^1/2) l/s,

kde je

P_o - absolutní referenční tlak v barech,

T_o - absolutní referenční teplota v K.

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SVAŘOVACÍMI GENERÁTORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

2.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného svařovacími generátory. Svařovací generátory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

2.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

2.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

2.2.2

Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

2.3

DEFINICE

2.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

2.3.2

Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 2.6.4).

2.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 2.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

2.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

2.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

2.3.6

Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax - L_pAm + 3

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 2.6.4.2.), vypočtených podle bodu 2.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 2.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

2.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

2.3.7.1

Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

2.3.7.2

Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

2.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

2.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.5.1

2.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

2.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

2.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

2.5.5

Kontrola měřicího přístroje

2.5.5.1

Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

2.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

2.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

2.6.1

ÚČEL MĚŘENÍ

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

2.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Smluvní režim svařovací kadence

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozován při své jmenovité kadenci a jmenovitém svařovacím proudu protékajícím odporem.

2.6.3

Měřicí stanoviště

Měřicí stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu bodů, v nichž jsou umístěny mikrofony, a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,40 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkám pro montáž.

2.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

2.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

2.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8,10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

2.7

MĚŘENÍ

2.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

vliv větru,

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

2.7.1.1

Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 2.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 2.7.2.

2.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 2.8.6.4.

2.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 2.8.6.3.

2.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 2.8.6.2.

2.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 2.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem této polokoule.

2.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 2.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 2.11.

2.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

2.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

2.8.1

Výpočet středních hodnot

2.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 2.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

2.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 2.8.1.1.

2.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladinu hluku pozadí na měřicí ploše získáme postupem podle bodu 2.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

2.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

S = 2 πr²,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočíst přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

2.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 2.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4.

2.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + {10 l g}_{10} \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 2.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 2.8.3,

S_o - referenční plocha 1 m²,

K₂ -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 2.6.4.1 platí například:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

2.8.6

Korekce naměřených hodnot

2.8.6.1

Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 2.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 2.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

2.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

2.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

2.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 2.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

2.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 2.9.1 až 2.9.4.

2.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

2.9.2

Akustické prostředí

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

2.9.3

Přístrojové vybavení

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 2.5.5.1;

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 2.5.5.2 a datum posledního ověření.

2.9.4

Akustické údaje

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 2.9.2 a),

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 2.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 2.8.5),

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 2.8.1.1),

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 2.8.1.2),

případné korekce v dB (viz body 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4),

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 2.8.4),

konstanta prostředí C (viz bod 2.8.6.2),

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 2.8.5),

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 2.3.6),

povaha hluku (viz bod 2.7.3)

datum a doba měření.

2.10

ÚDAJE PODLE BODU 2.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 2.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

2.11.

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = l}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

kde je

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření;

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-Lpao)};

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L ⁼ L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1

Obrázek 2

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ELEKTRICKÝMI ZDROJOVÝMI SOUSTROJÍMI A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

3.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími. Elektrická zdrojová soustrojí se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

3.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

3.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

3.2.2

Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

3.3

DEFINICE

3.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A, L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

3.3.2

Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 3.6.4).

3.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 3.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

3.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

3.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

3.3.6

Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 3.6.4.2.), vypočtených podle bodu 3.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 3.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

3.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

3.3.7.1

Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

3.3.7.2

Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

3.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

3.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

3.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

3.5.1

3.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

3.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

3.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

3.5.5

Kontrola měřicího přístroje

3.5.5.1

3.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

3.6

PODMÍNKY MĚŘENÍ

3.6.1

ÚČEL MĚŘENÍ

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

3.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Zkoušky prováděné při zátěži

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozováno při ustálených otáčkách a musí dodávat proud do bezindukčního odporu, jehož velikost odpovídá třem čtvrtinám zátěže soustrojí v kW, která je dána jmenovitým výkonem v kVA a účiníkem (cos φ).

3.6.3

Měřicí stanoviště

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

3.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

3.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

3.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 3.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

3.7

MĚŘENÍ

3.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

vliv větru,

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

3.7.1.1

Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 3.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 3.7.2.

1.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 3.8.6.4.

3.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 3.8.6.3.

3.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 3.8.6.2.

3.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 3.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

3.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 3.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 3.11.

3.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

3.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

3.8.1

Výpočet středních hodnot

3.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 3.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

3.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 3.8.1.1.

3.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 3.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

3.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

S = 2 πr²,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

3.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 3.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4.

3.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{WA} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je

L_WA - hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 3.3.4),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 3.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 3.8.3,

S_o - referenční plocha 1 m²,

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 3.6.4.1 platí například:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

3.8.6

Korekce naměřených hodnot

3.8.6.1

Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 3.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 3.8.2. Korekce K₁v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

3.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

3.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Měřicí přístroj

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

3.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 3.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

3.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 3.9.1 až 3.9.4.

3.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

3.9.2

Akustické prostředí

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

3.9.3

Přístrojové vybavení a jeho ověření

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 3.5.5.1,

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 3.5.5.2 a datum posledního ověření.

3.9.4

Akustické údaje

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 3.9.2 a),

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 3.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 3.8.5),

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 3.8.1.1),

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 3.8.1.2),

případné korekce v dB (viz body 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4),

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm(viz bod 3.8.4),

konstanta prostředí C (viz bod 3.8.6.2),

hladina akustického výkonu (viz bod 3.8.5),

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 3.3.6),

povaha hluku (viz bod 3.7.3)

datum a doba měření.

3.10

ÚDAJE PODLE BODU 3.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 3.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

3.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

kde je

L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření,

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi - LpAo)},

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i .

Veličina ∆L je definována vztahem:

Δ L = L_{p A i} - L_{p A o} .

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	G
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	G
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1

Obrázek 2

DYNAMICKÁ ZKUŠEBNÍ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO RÝPADLY, NAKLADAČI, RÝPADLY-NAKLADAČI A DOZERY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

4.1

OBECNĚ

Tato metoda měření se vztahuje na stroje pro zemní práce. Stroje pro zemní práce se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

4.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

4.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

4.2.2

Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

4.3

DEFINICE

4.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

4.3.2

Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 4.6.4).

4.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 4.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

4.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

4.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

4.3.6

Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 4.6.4.2.), vypočtených podle bodu 4.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 4.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot L_pAmaxa L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

4.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

4.3.7.1

Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

4.3.7.2

Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

4.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

4.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

4.5.1

4.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

4.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

4.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

4.5.5

Kontrola měřicího přístroje

4.5.5.1

4.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

4.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

Všeobecné požadavky jsou uvedeny v bodech 4.6.1 až 4.6.4.

4.6.1

Účel měření

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

4.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Vyzařovaný hluk se měří za smluvních podmínek provozu zdroje zvuku, které jsou pro každý typ tohoto zdroje definovány níže.

Zkouška při zatížení

V průběhu zkoušky musí být dodrženy všechny příslušné bezpečnostní předpisy a instrukce výrobce pro provoz stroje.

V průběhu zkoušky nesmí být v provozu žádné signalizační zařízení jako je výstražná houkačka nebo signalizace couvání.

Hydraulické nebo lanové rýpadlo

Rýpadlo musí být vybaveno pracovním nástrojem jako je například hloubková lopata, výšková lopata, drapák nebo vlečný koreček, které je výrobcem určeno pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být zahřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí. Ovládač plynu motoru se nastaví do maximální polohy, to znamená maximální otáčky bez zatížení. Všechny pohyby se musí provádět největší možnou rychlostí, aniž by přitom byly aktivovány pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy. Osa otáčení otočného svršku rýpadla musí procházet středem polokoule C (viz obrázek 6). Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a předek rýpadla musí směřovat k bodu B.

Dynamický cyklus uskutečňovaný bez přemísťování materiálu sestává ze tří pootočení o 90° od osy x k ose y a zpět k ose x. V průběhu každého pootočení se přední konec pracovního nástroje postupně pohybuje níže popsaným způsobem v písmenech A, B, C nebo D.

Pracovní nástroj s hloubkovou lopatou

V rámci tohoto dynamického pracovního cyklu se napodobuje hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. Na začátku cyklu se výložník a násada nastaví tak, aby se pracovní nástroj nacházel v poloze odpovídající 75 % jeho největšího dosahu a ve výšce 0,5 m nad zemí. Deska břitu pracovního nástroje se nastaví do přední polohy tak, aby svírala úhel 60° s povrchem zkušebního stanoviště. Nejprve se zvedá výložník a současně přitahuje násada tak, aby pracovní nástroj zůstával po zbývajících 50 % pohybu výložníku a násady ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Potom se přitáhne nebo přiklopí pracovní nástroj. Pracovní nástroj se zdvihá pomocí zdvihu výložníku a přitom pokračuje přiklápění násady za účelem napodobení dostatečné výšky nad zemí potřebné pro překonávání boční stěny příkopu (30 % největší výšky zdvihu pracovního nástroje). Provede se pootočení o 90° doleva od řidiče. V průběhu pootáčení se zdvihá výložník a odklápí násada do té doby, dokud pracovní nástroj nedosáhne 60 % největší výšky zdvihu výložníku. Pak se odklopí násada až na 75 % plného odklopení. Pracovní nástroj hloubková lopata se odklopí tak, aby se deska břitu lopaty dostala zpět do vertikální polohy. Potom se pracovní nástroj hloubková lopata vrátí zpět do výchozí polohy se spuštěným výložníkem a s přiklopenou hloubkovou lopatou.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Pracovní nástroj s výškovou lopatou

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení nakládání z vysoké stěny. Na začátku cyklu je deska břitu pracovního nástroje rovnoběžná se zemí, pracovní nástroj se nachází ve výšce 0,5 m nad zemí a zatažený na 75 %.

Pak se pracovní nástroj vysune až na 75 % vyložení a přitom se zachovává původní směr lopaty. Pracovní nástroj se přiklopí a zdvihne do výšky odpovídající 75 % jeho maximální zdvihací výšky, s násadou vysunutou na 75 %. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče a při největším pootočení se uvede do chodu výsypný mechanismus lopaty. Pak se otočný svršek otočí zpět do výchozí polohy s lopatou v poloze, která je specifikována na začátku tohoto bodu.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Pracovní nástroj s drapákem

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení jámy. Na začátku cyklu musí být drapák otevřený a 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště.

Drapák se uzavře a zvedne do poloviny zdvihací výšky. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče. Otevře se drapák. Otočný svršek se pootočí zpět při současném spouštění drapáku dolů do výchozí polohy. Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Pracovní nástroj s vlečným korečkem

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. V průběhu cyklu musí být výložník skloněný pod úhlem 40°. Koreček visí pod koncem výložníku svisle ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště, aniž by se přitom řetězy korečku dotýkaly země.

Koreček se přitáhne tak, aby se co nejvíce přiblížil ke stroji a přitom si zachovával výšku 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Jakmile je koreček přitažen, pootočí se stroj o 90° doleva od řidiče. Současně se přitom koreček zdvihá na 75 % maximální výšky zdvihu a vysouvá se na svůj největší dosah v zatíženém stavu. Provede se pootočení zpět a přitom se spustí mechanismus vysypávání korečku a koreček se zatáhne do jeho výchozí polohy.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v 7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Dozer

Stroj musí mít namontovánu radlici, pro kterou byl zkonstruován. Motor a hydraulické zařízení se ohřejí na normální provozní stav pro převládající teplotu okolí.

Dráha pojezdu stroje je znázorněna na obrázku 6. Osou dráhy pojezdu je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

Stroj se provozuje s radlicí ve spuštěné přepravní poloze, ve výšce 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. V každém uvažovaném případě se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti pojezdu vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se musí u strojů na pásovém podvozku nebo strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly, co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku s pneumatikami, rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd vzad musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů se toho dosáhne při prvním převodovém stupni pro pojezd vpřed, resp. při prvním převodovém stupni pro pojezd vzad. Rychlost pojezdu strojů s hydraulickými pohony může být u strojů na pásovém podvozku nebo u strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly mezi 3,5 a 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku, jejichž kola jsou opatřena pneumatikami mezi 7 a 8 km/h, jelikož je obtížné nastavit ovládače pojezdové rychlosti na přesné hodnoty.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu radlice. Jestliže zařazený nižší převodový stupeň způsobí rychlost pojezdu vyšší než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony musí být ovládač rychlosti pojezdu nastaven tak, aby se při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení) dosáhlo výše stanovených rychlostí.

Hladina akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje nachází na dráze pojezdu mezi body A a B podle obrázku 6.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

Úplný dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu dopředu a jednoho pojezdu dozadu.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Nakladač

Stroj musí mít namontovanou lopatu, která je výrobcem určena pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být ohřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí.

Všechny pohyby se uskutečňují při největší rychlosti, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

Zkouška při pojezdu

Dráha pojezdu nakladače v průběhu zkoušky musí být v souladu s dráhou znázorněnou na obrázku 6. Osou dráhy pojezdy stroje je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

Stroj se provozuje s prázdnou lopatou ve spuštěné přepravní poloze, 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. Ve všech případech se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se u strojů na pásovém podvozku musí co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd ve směru dozadu musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů to bude při prvním rychlostním stupni pro pojezd dopředu a při prvním rychlostním stupni pro pojezd dozadu. Rychlost strojů s hydraulickými pohony může být mezi 3,5 a 4 km/h u strojů na pásovém podvozku a mezi 7 a 8 km/h u strojů na kolovém podvozku s pryžovými pneumatikami, jelikož je obtížné nastavit ovládače na přesné hodnoty pojezdové rychlosti.

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu lopaty. Jestliže zařazený nejnižší převodový stupeň má za následek rychlost vyšší, než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony se motor nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení) a ovládač pojezdové rychlosti se nastaví tak, aby se dosáhlo výše stanovené rychlosti.

Hladiny akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje na zkušební dráze nachází mezi body A a B podle obrázku 6.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

Jeden dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu ve směru dopředu a jednoho pojezdu ve směru dozadu.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Zkouška při statickém stavu hydrauliky

Podélná osa nakladače musí koincidovat s osou x a čelo nakladače musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 3 musí koincidovat se středem polokoule C podle obrázku 6. Motor se nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení). Zařadí se neutrál. Třikrát se zvedne lopata z přepravní polohy do výšky odpovídající 75 % maximální zdvihací výšky a vrátí se nazpět do přepravní polohy. Tento sled úkonů tvoří jeden cyklus při statickém stavu hydrauliky.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Rýpadlo-nakladač

Rýpadlo-nakladač musí být vybaveno hloubkovou lopatou a rýpací lopatou, které jsou výrobcem určeny pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické zařízení se ohřeje na normální provozní stav pro převládající teplotu okolního prostředí.

Při provozu rýpadlového zařízení se ovládač plynu nastaví do polohy maximum (ve stavu bez zatížení) nebo do polohy stanovené výrobcem. Všechny pohyby rýpací lopaty musí být uskutečněny největší možnou rychlostí, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

Provoz rýpadlového zařízení

Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a čelo stroje musí být obráceno k bodu B, tzn. že rýpadlové zařízení rýpadla-nakladače podle obrázku 4 musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 4 musí koincidovat se středem C polokoule podle obrázku 6.

Provoz rýpadlového zařízení se uskutečňuje způsobem popsaným v bodě A písmene a) s tím rozdílem, že tam uváděná hodnoty úhlu pootočení 90° se nahradí hodnotou 45°.

Provoz nakládacího zařízení

Nakládací zařízení se provozuje způsobem popsaným v písmenu c), s rýpadlovým zařízením v přepravní poloze.

4.6.3

Zkušební stanoviště

4.6.3.1

Pro zkušební stanoviště se připouštějí tři typy povrchů, které jsou popsány v bodech 4.6.3.2, 4.6.3.3 a 4.6.3.4.

tvrdá odrazivá rovina (zhotovená z betonu nebo neporézního asfaltu),

kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku,

pískový povrch nebo písčitá zemina.

Tvrdá odrazivá rovina se použije pro zkoušení následujících strojů,

stroje s pryžovými pneumatikami: všechny provozní podmínky,

rýpadla: všechny provozní podmínky,

nakladače a rýpadla-nakladače na pásovém podvozku: provoz s hydraulikou ve stacionárním stavu.

Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku se použije pro zkoušení nakladačů, rýpadel- nakladačů a dozerů na pásovém podvozku tak, že se stroje pohybují na pískovém povrchu a mikrofony jsou umístěny nad tvrdou odrazivou rovinou.

Alternativní zkušební stanoviště tvořené pouze pískem se může použít pro nakladače a dozery na pásovém podvozku pro zkoušky při pojezdu a zkoušky s hydraulikou ve stacionárním stavu za předpokladu, že:

korekce na prostředí K₂, určená podle bodu 4.8.6.2 v části A/ je menší než 3,5 dB,

tato korekce se při výpočtu hladiny akustického výkonu bere v úvahu, pokud je její hodnota K₂větší než 0,5 dB.

4.6.3.2

Tvrdá odrazivá rovina

Zkušební stanoviště, kolem kterého jsou rozmístěny mikrofony, musí být zhotoveno z betonu nebo neporézního asfaltu.

4.6.3.3

Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku

Povrch dráhy pojezdu nebo pracovního místa stroje musí být z vlhkého písku o velikosti částic menší než 2 milimetry nebo z písčité zeminy. Hloubka vrstvy písku musí být alespoň 0,3 m. Jestliže hloubka písku 0,3 m není dostatečná pro vniknutí pásů, musí být hloubka vrstvy nebo písčité zeminy patřičně zvětšena. Povrch země mezi zkoušeným strojem a mikrofonem musí být tvrdý a odrazivý v souladu s bodem 4.6.3.2, takže prostředí měření tvoří spíše odrazivou rovinu než pohltivý povrch.

Jiným řešení je použití kombinovaného zkušebního stanoviště o minimálních rozměrech tvořeného pískovou zkušební dráhou umístěnou podél odrazivé roviny. Se strojem se pojíždí dvakrát ve směru dopředu, avšak v opačných směrech, pro každou trojici měřicích bodů. Zkouška při pojezdu dozadu se může provést stejným způsobem.

4.6.3.4

Celopískové zkušební stanoviště

Písek musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.6.3.3.

4.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

4.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Měřicí plochou použitou při zkoušce musí být polokoule.

Poloměr této polokoule se určí podle základní délky (l) stroje (viz obrázky 1, 2, 3 a 4).

Základní délka stroje odpovídá

v případě rýpadel, celkové délce otočného svršku rýpadla bez pracovních nástrojů a hlavních pohyblivých dílů, jako je výložník a násada,

v případě ostatních strojů pro zemní práce, celkové délce stroje bez pracovních nástrojů, jako je například dozerová radlice a lopata.

Poloměr musí být:

4 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce menší než 1,5 m,

10 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 1,5 m a menší nebo rovna 4 m, nebo

16 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 4 m.

4.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Měří se v šesti měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 4.6.4.2 písm. b).

Poloha měřicích míst na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích míst s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 5):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

4.7

MĚŘENÍ

4.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

vliv větru,

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

4.7.1.1

Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

4.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.

4.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

4.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

4.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

4.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.

Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

Hladiny akustického tlaku A L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

4.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

4.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

4.8.1

Výpočet středních hodnot

4.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Dozery

Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

kde je

T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.

Nakladače

Kombinovaný výsledek pro dva způsoby pojezdu

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

kde je

T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.

Kombinovaný výsledek pro cyklus za pohybu a pro statický stav hydrauliky

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, 1} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 3}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 4}})],

kde je

L_pAeq,3- hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,

L_pAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.

Rýpadla-nakladače

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, T} = 10 l g ({0,8.10}^{{0,1 L}_{p A e q . e x c a v a t o r}} + {0,2.10}^{{0,1 L}_{p A e q . l o a d e r}}),

kde je

L_{pAeq,excavator} - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,

L_pAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.

4.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.

4.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

4.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

případné korekce v dB (viz body 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4),

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 7.8.4),

konstanta prostředí C (viz bod 7.8.6.2),

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 7.8.5),

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 7.3.6),

povaha hluku (viz bod 7.7.3),

datum a doba měření.

7.10

ÚDAJE PODLE BODU 7.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 7.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

7.11.

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + {10 l g}_{0} g_{m},

kde je

L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření;

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(Lpai-Lpao});

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 3

Obrázek 4

METODA MĚŘENÍ HLUKU SEKAČEK NA TRÁVU, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY

7.1

OBECNĚ

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný sekačkami na trávu o šířce záběru větší než 120 cm, které jsou vybaveny sedadlem, vhodně připevněným k jejich konstrukci. Tento hluk je vyzařován do místa obsluhy sekaček na trávu. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané sekačkami na trávu v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

7.2.

OBLAST PŮSOBNOSTI

7.2.1.

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

7.2.2

Typ stroje

Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

7.3.

DEFINICE

7.3.1

Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v bodě 7.3.1 části A/.

7.3.2

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t_1,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se obvykle uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

L_{e q} (t_{1}, t_{2}) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} \frac{p^{2} (t)}{{p_{0}}^{2}} d t) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} 10^{\frac{L_{p (t)}}{10}} d t),

kde je:

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

p_o referenční akustický tlak 20 μPa,

L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,

t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.

7.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Akustickým kritériem pro místo(místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq(t_1,t₂).

7.5

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 7.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 7.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

7.6

OBSLUHA

Pracovník obsluhy musí být přítomen v místě obsluhy.

7.6.1

Požadavky na oděv

V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

7.6.2

Požadavky na výšku obsluhy

Sedící obsluha

Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

Obrázek 1

7.7

UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

7.7.1

Poloha mikrofonu musí být v souladu s bodem 7.7.3.

7.7.2

Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

Obrázek 2

7.7.3

Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq(t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

7.8

VLIVY PROSTŘEDÍ

7.8.1

Místo měření

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 7.6.3 části A/.

7.8.2

Hluk pozadí

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

7.9

MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY

7.9.1

Podmínky pro seřízení a provoz sekačky na trávu jsou stanoveny v části A/ bodu 7.6.2.

7.10

MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

7.10.1

Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

7.10.2

Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))

Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

integrací p²(t)

L_Aeq(t₁,t₂) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t₂ - t₁ podle vztahu uvedeného v bodě 7.2.3.2. části A/.

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 7.5.2 části A/.

Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

7.10.3

Měření rušivých jevů

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 7.7.1.3 části A/.

7.10.4

Korekce při měření

7.10.4.1

Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 7.8.6.3 části A/.

7.10.4.2

Hluk pozadí

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

7.11

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Zpráva musí nutně obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 7.10.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ A VZORY PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ

Příloha č. 4

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTU O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Příloha č. 5

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Příloha č. 6

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU KOMPRESORŮ, SVAŘOVACÍCH GENERÁTORŮ, ELEKTRICKÝCH ZDROJOVÝCH SOUSTROJÍ, RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ A MECHANIZOVANÝCH RUČNÍCH BOURACÍCH A SBÍJECÍCH KLADIV

Poznámka: udává se

hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodů 1, 2, 3, 4 A/, 5 A/, nebo 6 přílohy č. 2,

symbol ε (epsilon).

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, A VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ

Poznámka: udává se

hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodu 4 B/, nebo 5 B/ přílohy č. 2,

symbol ε (epsilon).

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU A HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY SEKAČEK NA TRÁVU

Poznámka: udává se

označení výrobce,

typ sekačky na trávu,

hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 A/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon),

hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 B/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon).

§ 11a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

ČSN EN 607 04.