471
VYHLÁŠKA
ze dne 13. prosince 2000,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (dále jen „zákon“):
Oddíl 1
Oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení a chovatelské podniky
§ 1
Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k výkonu činností
(K § 3 odst. 1 zákona)
a)
údaj, na kterou činnost a na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b)
jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název uznaného chovatelského sdružení a jejich sídlo,
c)
rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo uznané chovatelské sdružení, identifikační číslo.1)
(3)
Součástí žádosti o udělení souhlasu
a)
k provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování (dále jen „testování a posuzování“) je
1.
osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2.
přehled vlastního nebo smluvně zajištěného technického vybavení pro specializované činnosti, včetně přehledu elektronických médií a programového vybavení,
b)
k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat ve vlastních testačních zařízeních je
1.
osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2.
přehled technického a přístrojového vybavení testačního zařízení nebo odchovny mladých plemenných zvířat, které je v souladu s postupem provádění testování vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedeným ve vyhlášce,
c)
k ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat je
1.
doklad o mezinárodní způsobilosti2) laboratoře imunogenetiky nebo, pokud se pro daný druh plemenných zvířat a používané metody mezinárodní testy neprovádějí, popis používaných metod ověřování původu,
2.
vzory osvědčení o ověření původu a stanovení genetického typu,
d)
ke zřizování a provozování inseminační stanice je
1.
osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo jeho zaměstnanců, kteří budou vykonávat odbornou činnost na inseminační stanici,
2.
přehled technického a přístrojového vybavení inseminační stanice; jde-li o chov prasat, také typ inseminační stanice,
3.
kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování inseminační stanice,
e)
k provádění inseminace je
1.
osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou provádět inseminaci,
2.
přehled technického a přístrojového vybavení pro provádění inseminace,
f)
ke zřizování a provozování střediska pro přenos embryí, a to
1.
k získávání, kultivaci a uchovávání embryí a vaječných buněk je
1.1.
osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost ve středisku pro přenos embryí,
1.2.
přehled technického a přístrojového vybavení střediska pro přenos embryí,
1.3.
kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování střediska pro přenos embryí,
2.
k vlastnímu přenosu embryí je přehled technického a přístrojového vybavení k přenosu embryí a vaječných buněk.
§ 2
Náležitosti žádosti o uznání chovatelského sdružení
(K § 5 odst. 1 zákona)
(1)
Žádost o uznání chovatelského sdružení obsahuje
a)
údaj, na který druh, typ nebo plemeno vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b)
název chovatelského sdružení,
c)
sídlo chovatelského sdružení,
d)
identifikační číslo,1)
e)
orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem chovatelského sdružení.
(2)
Kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. d), e) a f) zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání chovatelského sdružení
a)
doklad o registraci3) sdružení,
b)
písemné prohlášení o nediskriminačním přístupu ke svým členům,
c)
seznam členů sdružení ke dni podání žádosti,
d)
osvědčení o odborné způsobilosti smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost,
e)
návrh vzoru potvrzení o původu , které žadatel zamýšlí vydávat,
f)
jde-li o chovatelské sdružení chovatelů koní, selekční program a zkušební řád výkonnostních zkoušek koní jako součást šlechtitelského programu daného plemene .
§ 3
Náležitosti žádosti o uznání osoby jako chovatelského podniku
(1)
Žádost o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 zákona jako chovatelského podniku obsahuje
a)
údaj, na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b)
jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název chovatelského sdružení a jejich sídlo,
c)
rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo chovatelské sdružení, identifikační číslo,1)
d)
orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem sdružení, jde-li o chovatelské sdružení.
(2)
Kromě náležitostí uvedených v § 6 odst. 1 zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání osoby jako chovatelského podniku
a)
výpis z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, která je podnikatelem,4)
c)
doklad o registraci,3) jde-li o chovatelské sdružení,
d)
seznam členů sdružení ke dni podání žádosti, jde-li o chovatelské sdružení.
Oddíl 2
Způsoby testování finálních hybridů v testačních zařízeních
§ 4
Společná ustanovení
(1)
Finálním hybridem se pro účely této vyhlášky rozumí konečný produkt křížení alespoň dvou druhů, plemen nebo linií vyjmenovaných hospodářských zvířat, který se již dále nevyužívá k plemenitbě.
(2)
Vyhlášeným testačním zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí testační zařízení pro testování finálních hybridů vyhlášené Ministerstvem zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
§ 5
Způsob testování finálních hybridů skotu
(1)
Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení skotu k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
U skotu se produkty křížení testují na masnou užitkovost obdobně jako čistokrevná plemena podle § 12 odst. 2 písm. e) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části I.
(3)
Chovatelský podnik, který testuje skot z hybridizačních programů ve vyhlášených testačních zařízeních vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje výsledky růstové schopnosti a výsledky jatečné hodnoty.
(4)
Výsledky testování finálních hybridů skotu poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 6
Způsob testování finálních hybridů prasat
(1)
Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení prasat k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
Postup testování finálních hybridů prasat je uveden v příloze č. 1 části I.
(3)
Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 části I. v tabulce.
(4)
Výsledky testování finálních hybridů prasat poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 7
Způsob testování finálních hybridů ovcí a koz
(1)
Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení ovcí a koz k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
Testování finálních hybridů ovcí a koz se provádí podle § 15 odst. 3 písm. d) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části III. hlavě 3 písm. a) a části IV. hlavě 4 písm. a).
(3)
Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) bodu 2.
(4)
Výsledky testování finálních hybridů ovcí a koz poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 8
Způsob testování finálních hybridů a rodičů drůbeže
(1)
Chovatelský podnik poskytuje vzorky drůbeže do testů finálních hybridů z rodičovských chovů do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
Formou finálních hybridů se testují masný a nosný typ slepic, krůty, kachny a husy; formou rodičů se testují masný typ slepic, kachny a husy.
(3)
Vzorky drůbeže do testů finálních hybridů vybírá osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Počet vzorků je určen velikostí rodičovské populace
a)
u slepic masného a nosného typu z každých i započatých 100 000 kusů,
b)
u krůt, kachen a hus z každých i započatých 10 000 kusů.
(4)
Vzorky drůbeže do testů rodičů vybírá v prarodičovských chovech osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Rodiče jsou testováni do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(5)
Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(6)
Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje
a)
u finálních hybridů nosných typů slepic
1.
délku snáškového období,
2.
snášku na počáteční stav,
3.
průměrnou hmotnost vajec,
4.
produkci vaječné hmoty na počáteční stav,
5.
spotřebu krmiva na 1 kg vaječné hmoty,
6.
% ztrát (úhyn a brakace),
b)
u finálních hybridů masného typu slepic, kachen, hus a krůt
1.
délku výkrmu,
2.
živou hmotnost na konci výkrmu,
3.
spotřebu krmiva na 1 kg živé hmoty,
4.
% ztrát (úhyn a brakace),
c)
u rodičů masného typu slepic, kachen a hus
1.
délku snáškového období,
2.
snášku na počáteční stav,
3.
počet násadových vajec na počáteční stav,
4.
oplozenost,
5.
líhnivost,
6.
% ztrát (úhyn a brakace).
(7)
Výsledky testování finálních hybridů a rodičů drůbeže poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 9
Způsob testování finálních hybridů běžců
(1)
Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení běžců k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
Testování finálních hybridů běžců se provádí podle § 17 odst. 2 písm. b).
(3)
Vyhlášené testační zařízení hodnotí finální hybridy běžců podle přílohy č. 2 části V. písm. A a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části V. písm. B.
(4)
Výsledky testování finálních hybridů běžců poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 10
Způsob testování finálních hybridů plemenných ryb
(1)
Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení plemenných ryb k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy jednou za 6 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2)
Testují se kříženci vůči výchozím plemenům nebo liniím s využitím dialelního nebo vrcholového křížení. Podmínkou zařazení výchozích plemen nebo linií do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3)
Testace finálních hybridů plemenných ryb se provádí tak, že z jednoho chovatelského podniku se v jednom testovacím období prověřuje podle testačního schématu potomstvo po 25 mlíčácích a 15 jikernačkách pro každý typ křížení.
(4)
Schéma reprodukce výchozích plemen nebo linií, schéma a postup testace, počet opakování a výpočet korekce dosažené hmotnosti podle kontrolní linie jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(5)
Jikry v očních bodech a rozplavaný plůdek se předávají do vyhlášeného testačního zařízení v dobrém zdravotním stavu a s potvrzením o původu.
(6)
Při testování kapra obecného a lína obecného v rybnících se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek spolu s kontrolní linií do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Při testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb v jednotných podmínkách v individuálních nádržích se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Vždy se individuálně hodnotí hmotnost nejméně 33 kusů v každém křížení. Testování kříženců umožňuje výpočet heterozního efektu. Způsob zjišťování a hodnocení procenta přežití a dosažené hmotnosti je uveden v příloze č. 2 části VI.
(7)
Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou „osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti“, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části VI.
(8)
Výsledky testování finálních hybridů plemenných ryb poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
Oddíl 3
Požadavky na obsah řádu chovného registru
§ 11
Obsah řádu chovného registru
Řád chovného registru, jímž se rozumí pravidla pro vedení chovného registru, obsahuje
a)
popis způsobu vedení záznamů o původu a výsledcích testování a posuzování chovaných vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
popis způsobu vedení záznamů o původu inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb,
c)
vzor dokladu o původu zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a způsob jeho vydávání,
d)
popis způsobu označení zvířat, inseminačních dávek, embryí, obalů vaječných buněk, násadových vajec, jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku,
e)
popis způsobu vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence,
f)
formu vedení chovného registru,
g)
způsob členění chovného registru.
Oddíl 4
Šlechtitelská činnost v chovech vyjmenovaných hospodářských zvířat
§ 12
Šlechtitelská činnost v chovu skotu
(1)
V chovu skotu se sledují
a)
u plemen mléčného typu
1.
mléčná užitkovost,
2.
reprodukční vlastnosti (plodnost),
3.
ranost,
4.
dojitelnost,
5.
zevnějšek,
6.
průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
b)
u plemen kombinovaného typu
1.
mléčná užitkovost,
2.
reprodukční vlastnosti (plodnost),
3.
ranost,
4.
dojitelnost,
5.
masná užitkovost
5.1.
u plemenných býků růstová schopnost,
5.2.
u synů po býcích z testovacího připařování růstová schopnost, jatečná hodnota a kvalitativní zatřídění,
6.
zevnějšek,
7.
průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
c)
u plemen masného typu
1.
reprodukční vlastnosti (plodnost),
2.
ranost,
3.
masná užitkovost (růstová schopnost, vyjádření masného užitkového typu podle plemena)
3.1.
telat a mladého skotu,
3.2.
plemenných býků,
3.3.
synů po testovaných býcích, pro účely kontroly dědičnosti,
4.
zevnějšek,
5.
průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
6.
výskyt rohatých jedinců v populaci u geneticky bezrohých plemen.
(2)
Testování a posuzování
a)
mléčné užitkovosti se provádí měřením množství nadojeného mléka a stanovením obsahu mléčných složek v rámci kontroly užitkovosti, která se provádí podle standardů stanovených mezinárodní organizací6) pro zkoušky výkonnosti zvířat,
b)
reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním údajů o zapouštění, vyšetření březosti, popřípadě otelení plemenic,
c)
ranosti se provádí zhodnocením věku při prvním otelení vyjádřeného v měsících a dnech,
d)
dojitelnosti se provádí měřiči mléka schválenými mezinárodní organizací;6) zjišťuje se množství nadojeného mléka za dobu dojení a vyjadřuje se jako průměrný minutový výdojek,
e)
masné užitkovosti se provádí
1.
zjišťováním nebo stanovením
1.1.
růstové schopnosti vážením živých zvířat ve stanovených časových obdobích, vyjádřené hmotností a průměrným denním přírůstkem za dané období,
1.2.
jatečné hodnoty po ukončení testovacího období rozbouráním a vážením jatečně opracovaných těl a jejich částí a vyjádřená jejich podílem,
1.3.
jakostních tříd jatečně opracovaných těl podle jednotné metody vyjádřené podílem jednotlivých tříd,
2.
jednou metodou nebo kombinací více metod podle šlechtitelského programu jednotlivých plemen nebo typů
2.1.
staniční zkouškou ve specializovaných testačních zařízeních,
2.2.
polním testem prováděným v provozních podmínkách ve stájích chovatelů,
2.3.
zatříděním jatečně opracovaných těl po porážce na jatkách,
f)
zevnějšku se provádí metodou lineárního popisu, který vyjadřuje utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů a hodnocením vybraných souhrnných ukazatelů,
g)
průběhu porodu, včetně vícečetných porodů a ztrát telat provádějí chovatelé u posuzovaných zvířat a jejich potomstva pro potřeby kontroly užitkovosti.
(3)
Zásady testování jednotlivých vlastností a znaků skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I.
(4)
Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování skotu, jsou uvedeny v příloze č. 3 části I.
(5)
Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6)
Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence písemně nebo pomocí elektronických médií v dohodnutých termínech.
(7)
Osoba pověřená vedením ústřední evidence v součinnosti s uznaným chovatelským sdružením zveřejňuje
a)
výsledky testování a posuzování mléčné užitkovosti u plemen mléčného a kombinovaného typu skotu nejméně jednou ročně,
b)
výsledky testování a posuzování masné užitkovosti u plemen kombinovaného a masného typu nejméně jednou ročně,
c)
výsledky odhadu plemenné hodnoty nejméně jednou ročně.
(8)
Osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), b) a e) zákona hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby, matek býků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti
a)
ve stanicích pro zkoušky vlastní užitkovosti býků,
b)
na svodech plemeníků a plemenic, nebo
c)
ve stájích chovatelů.
(9)
Způsoby a kritéria hodnocení skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I. Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic upravují šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena a typy skotu.
(10)
Doklad o výsledku výběru býků obsahuje
a)
identifikační údaje býka,
b)
datum narození býka,
c)
datum a místo výběru býka,
d)
údaje o původu býka,
e)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
f)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
g)
údaje o hmotnosti a zevnějšku býka, popřípadě hodnocení růstové schopnosti,
h)
výsledek výběru, v případě kladného výsledku určení pro inseminaci a přirozenou plemenitbu nebo pro přirozenou plemenitbu.
§ 13
Šlechtitelská činnost v chovu koní
(1)
V chovu koní se sledují
a)
u teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
1.
plemenný typ,
2.
zevnějšek,
3.
mechanika pohybu,
4.
výkonnost, jde-li o hřebce, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
b)
u koní chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
1.
plemenný typ,
2.
zevnějšek,
3.
mechanika pohybu,
4.
výkonnost, jde-li o hřebce chladnokrevných plemen a huculského koně, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
c)
u starokladrubského koně před zápisem do plemenné knihy
1.
plemenný typ,
2.
zevnějšek,
3.
mechanika pohybu,
4.
výkonnost,
d)
u anglického plnokrevníka a klusáka výkonnost,
e)
u plemen koní, která nejsou uvedena pod písmeny a) až d), vlastnosti uvedené ve šlechtitelském programu příslušného uznaného chovatelského sdružení.
(2)
Testování a posuzování
a)
plemenného typu, zevnějšku a mechaniky pohybu teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga se provádí bodovým systémem nebo lineárním popisem podle způsobu stanoveného šlechtitelským programem,
b)
výkonnosti
1.
teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní nebo při testaci koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu podle pravidel jezdeckého sportu vydávaných každoročně ve formě publikace Českou jezdeckou federací,
2.
chladnokrevných plemen a huculského koně se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní,
3.
anglického plnokrevníka a klusáka se provádí při výkonnostních zkouškách formou dostihů podle dostihového řádu, který vydává uznané chovatelské sdružení,
c)
plemenného typu, zevnějšku, mechaniky pohybu a výkonnosti starokladrubského koně se provádí při výkonnostních zkouškách klisen a hřebců, které obsahují
1.
hodnocení zevnějšku a mechaniky pohybu,
2.
zkoušku pod sedlem,
3.
zkoušku v zápřeži,
4.
zkoušku spolehlivosti v tahu v samotě.
(3)
Provádí-li se testování a posuzování koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu, formou dostihů, formou chovatelských přehlídek nebo chovatelských výstav (dále jen „soutěž“), nesmí podle pravidel jezdeckého sportu, podle dostihového řádu nebo podle jiných soutěžních pravidel docházet k diskriminaci6a) koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knize , pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru.
(4)
Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovu koní, nesmí překročit výši 20 %.
(5)
Jsou-li součástí testování a posuzování antidopingové testy na průkaz dopingových látek7) a výsledek těchto testů je pozitivní, výsledek výkonnostní zkoušky se nezahrne do hodnocení zvířete.
(6)
(7)
Výsledky testování a posuzování koní jsou zveřejňovány jednou ročně v elektronických médiích nebo v tisku.
(8)
Podrobnosti pro hodnocení klisen a hřebců před zápisem do plemenné knihy stanovují uznaná chovatelská sdružení ve šlechtitelských programech pro jednotlivá plemena . U starokladrubského koně je podmínkou pro zápis klisen a hřebců do plemenné knihy úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek podle odstavce 2 písm. c).
(9)
Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 3 zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.
§ 14
Šlechtitelská činnost v chovu prasat
(1)
V chovu prasat se sledují
a)
ve šlechtitelských chovech
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
výkrmové vlastnosti,
3.
masná užitkovost,
4.
vybrané genetické znaky,
5.
zevnějšek,
b)
v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
výkrmové vlastnosti.
(2)
Testování a posuzování
a)
reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním
1.
zapuštění a oprasení prasnice,
2.
všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,
3.
počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,
4.
počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,
b)
výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí
1.
metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje
1.1.
průměrný denní přírůstek od narození,
1.2.
průměrný denní přírůstek v období testu,
1.3.
jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,
2.
metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje
2.1.
přírůstek od narození,
2.2.
přírůstek v období testování zvířat,
2.3.
spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,
2.4.
hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,
3.
metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,
c)
vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,
d)
zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména
1.
pohlavního výrazu a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,
2.
počtu, rozmístění a kvality struků,
3.
utváření a funkčnosti končetin,
4.
tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.
(3)
Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.
(4)
K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u
a)
mateřských plemen nejméně pro
1.
vlastnosti reprodukce,
2.
výkrmové vlastnosti,
3.
jatečnou hodnotu,
b)
otcovských plemen nejméně pro
1.
výkrmové vlastnosti,
2.
jatečnou hodnotu.
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.
(5)
Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.
(6)
Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.
(7)
Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.
§ 15
Šlechtitelská činnost v chovu ovcí a koz
(1)
V chovu ovcí se sledují
a)
u typu kombinovaného vlnařsko-masného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
růstová schopnost,
3.
produkce a kvalita vlny,
4.
zevnějšek,
b)
u typu masného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
růstová schopnost,
3.
jatečná hodnota,
4.
zevnějšek,
c)
u typu plodného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
růstová schopnost,
3.
zevnějšek,
d)
u typu mléčného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
mléčná užitkovost,
3.
růstová schopnost,
4.
zevnějšek.
(2)
V chovu koz se sledují
a)
u typu mléčného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
mléčná užitkovost,
3.
zevnějšek,
b)
u typu masného
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
růstová schopnost,
3.
jatečná hodnota,
4.
zevnějšek,
c)
u typu srstnatého
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
produkce a kvalita srsti,
3.
zevnějšek.
(3)
Při testování a posuzování ovcí a koz se zjišťují a hodnotí
a)
reprodukční vlastnosti
1.
datum zapuštění nebo začátek připouštěcího období,
2.
datum porodu,
3.
počet všech a z toho živě narozených mláďat a jejich pohlaví ve vrhu,
4.
počet narozených a odchovaných mláďat na vrh a rok,
5.
oplodnění a plodnost v % u plemenic a u stáda,
b)
mléčná užitkovost dojných plemen ovcí a koz nejméně po dobu prvních tří laktací
1.
dojivost,
2.
obsah tuku, bílkovin, laktózy, popřípadě dalších složek,
3.
dojitelnost ve stádech se strojním dojením,
c)
růstová schopnost
1.
živá hmotnost do 24 hodin po narození, ve 30 dnech u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech u všech typů ovcí, v 70 dnech u všech typů koz,
2.
průměrné denní přírůstky za sledované období,
d)
jatečná hodnota
1.
hloubka a plocha zádového svalu a výška hřbetního tuku ultrazvukovým testem na živých zvířatech masných plemen ve 100 dnech věku,
2.
zmasilost subjektivním posouzením kýty, hřbetu a plece hmatem,
3.
jakostní zatřídění jatečně opracovaných trupů aparativní klasifikací; podrobný postup zjišťování jatečné hodnoty je uveden v příloze č. 2 částech III. a IV.,
4.
hmotnost jatečně opracovaných trupů a procento jejich jednotlivých částí bouráním a vážením u poražených zvířat na jatkách po ukončení testovaného období,
e)
produkce a kvalita vlny u ovcí a srsti u koz jako množství nastříhané potní vlny a množství potní srsti po stříži nebo po vyčesávání, bez hrubých nečistot, individuálně vážením za první kontrolní rok (12 měsíců); kvalita vlny i srsti se vyjadřuje subjektivním nebo laboratorním posouzením,
f)
zevnějšek
1.
plemenný a užitkový typ,
2.
pohlavní výraz,
3.
celkový vývin, harmonie tělesné stavby, utváření jednotlivých tělesných partií, pevnost hřbetu, postoj končetin a spěnky v pohybu i v klidu, vzhledem k věku a živé hmotnosti.
(4)
Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků ovcí a koz jsou uvedeny v příloze č. 2 částech III. a IV.
(5)
K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1.
(6)
Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování ovcí a koz, jsou uvedeny v příloze č. 3 části III.
(7)
Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty ovcí a koz se zveřejňují nejméně jednou ročně.
(8)
Uznaná chovatelská sdružení hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a matek plemeníků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti na nákupních trzích, popřípadě ve stájích chovatelů podle odstavce 3 písm. f). Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic určují šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení.
(9)
Doklad o výsledku výběru plemeníků a jejich spermatu obsahuje
a)
datum a místo konání výběru,
b)
identifikační ušní číslo, datum narození, plemenou příslušnost,
c)
potvrzení o původu,
d)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
e)
výsledek hodnocení,
f)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo nabyvatele.
§ 16
Šlechtitelská činnost v chovu plemenné drůbeže
(1)
U všech plemen drůbeže se sledují
a)
reprodukční vlastnost - líhnivost z vložených násadových vajec,
b)
užitkové vlastnosti, a to
1.
snáška,
2.
hmotnost vajec,
c)
exteriérové znaky, které jsou hodnoceny podle bodové stupnice na základě stanovených standardů jednotlivých plemen, přičemž se hodnotí
1.
plemenný typ, rámec a pohlavní výraz,
2.
hlava,
3.
trup,
4.
krk, křídla, ocas a nohy,
5.
charakter a zbarvení peří,
6.
konstituce, stavba kostry a kondice.
(2)
U jednotlivých užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se sledují
a)
reprodukční vlastnosti,
b)
užitkové vlastnosti,
c)
exteriérové znaky.
Tyto vlastnosti a znaky se hodnotí podle vlastních šlechtitelských a hybridizačních programů. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(3)
Výsledky hybridizace a testace kombinační návaznosti linií a populací drůbeže uvedené v odstavci 2 jsou podkladem pro výběr nejvhodnějších finálních hybridů. Postupy testování finálních hybridů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(4)
Záznamy o užitkovosti a hodnocení jednotlivých vlastností a znaků v plemenných a prarodičovských chovech drůbeže uvedené v odstavci 1 vedou chovatelé a jednou ročně je kontroluje šlechtitel uznaného chovatelského sdružení.
(5)
Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty v chovu drůbeže se zveřejňují nejméně jednou ročně formou publikace uznaného chovatelského sdružení, které vede plemenářskou evidenci.
§ 17
Šlechtitelská činnost v chovu běžců
(1)
V chovu běžců se sledují
a)
ve šlechtitelských chovech
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
výkrmové vlastnosti,
3.
výtěžnost masa a kůže,
4.
popis a hodnocení zevnějšku,
b)
v prarodičovských chovech
1.
reprodukční vlastnosti,
2.
výkrmové vlastnosti.
(2)
Při testování a posuzování se zjišťuje a hodnotí z
a)
reprodukčních vlastností
1.
individuální snáška,
2.
hmotnost a kvalita vajec,
3.
individuální líhnivost,
4.
individuální oplozenost,
5.
trvání období snášky,
6.
u samic věk snesení prvního vejce,
7.
u samců věk pohlavní dospělosti,
b)
výkrmových vlastností a výtěžnosti masa a kůže
1.
průměrný denní přírůstek od narození,
2.
jatečná hodnota měřená páskovou mírou a vyjádřená obvodem trupu, délkou trupu a obvodem stehna,
3.
plocha kůže měřená páskovou mírou na obvodu trupu,
c)
popisu a hodnocení zevnějšku, zejména u znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností a dobu využití zvířete v plemenitbě
1.
pohlavní výraz,
2.
utváření a funkčnost končetin,
3.
tělesný rámec,
4.
plemenný a užitkový typ.
(3)
Posuzování vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a plemenic do šlechtitelského, popřípadě prarodičovského chovu se provádí jako
a)
základní hodnocení typu, konstituce a zevnějšku při základním výběru, kdy se hodnotí ukazatele podle odstavce 2 písm. c),
b)
hodnocení rodičů příští generace plemeníků a plemenic lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků.
Za každý ukazatel je jedinec ohodnocen odpovídajícím počtem bodů a zařazen do tříd podle celkového součtu bodů.
(4)
Základní postupy testování a posuzování, hodnocení a výběru plemeníků a plemenic běžců jsou uvedeny v příloze č. 2 části V.
(5)
Údaje zjištěné při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. K odhadu plemenné hodnoty jednotlivých znaků se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6)
Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněné osoby při testování a posuzování běžců, jsou uvedeny v příloze č. 3 části IV.
(7)
Zjištěné údaje evidují chovatelé a oprávněné osoby v základní evidenci, jejíž rozsah je uveden v příloze č. 2 části V.
(8)
Oprávněná osoba předává údaje uvedené v odstavci 5 osobě pověřené vedením ústřední evidence nejméně jednou měsíčně. Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty se zveřejňují prostřednictvím elektronických médií, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy nejméně jednou ročně.
§ 18
Šlechtitelská činnost v chovu ryb
(1)
U plemenných ryb se sledují nejméně u 33 kusů v populaci
a)
meristické znaky,
b)
plastické znaky v tržní hmotnosti,
c)
reprodukční vlastnosti u vytíraných ryb,
d)
procento přežití,
e)
hmotnost.
Uvedené znaky a vlastnosti jsou specifikovány v příloze č. 2 části VI.
(2)
Výkonnost plemen, linií a populací se zjišťuje testováním meziplemenných kříženců. Podmínkou zařazení výchozích plemen do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3)
Záznamy o vlastnostech a znacích podle způsobu testování a posuzování vede chovatel.
(4)
Plemenná hodnota se odhaduje pro znaky uvedené v odstavci 1 v každém plemenném chovu. Podmínkou zařazení plemene do testace pro odhad plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální značení plemeníků a plemenic.
(5)
Plemenná hodnota se odhaduje u celého plemene podle nejméně 25 mlíčáků a 15 jikernaček z nejméně 120 kusů pohlavně dospělých individuálně označených plemeníků a plemenic. Reprodukční vlastnosti se odhadují u plemeníků a plemenic nejméně jednou za období po zařazení do plemene.
(6)
Zásady testování a posuzování jednotlivých znaků a odhadu plemenné hodnoty plemenných ryb jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(7)
Výsledky zveřejňuje uznané chovatelské sdružení vždy při zařazování nové generace plemeníků formou publikace nebo v periodickém tisku.
(8)
Hodnocení a výběr plemeníků, plemenic a hejn ryb se provádí jednou za generaci podle vlastní užitkovosti nebo podle užitkovosti potomstva při dosažení tržní hmotnosti; sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.
§ 19
Šlechtitelská činnost v chovu včel
(1)
U všech včel se hodnotí
a)
užitkovost,
b)
doprovodné vlastnosti,
c)
odolnost proti nemocím,
d)
genetický přenos uvedených vlastností a znaků ve vztahu k matkám.
Trubci se hodnotí podle jejich matek.
(2)
Testování a posuzování se provádí stanovením užitkovosti matek na základě užitkovosti celého včelstva.
(3)
Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek-sester a sledováním výkonu potomstva.
(4)
Evidence matek pro hodnocení dědičnosti se zajišťuje na rodokmenových kartách.
(5)
Zásady testování a posuzování a hodnocení v chovu včel jsou uvedeny v příloze č. 2 části VII.
Oddíl 5
Plemenné knihy
(K § 9 odst. 5 zákona)
§ 20
Forma plemenných knih
Plemenné knihy pro každé plemeno skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců se vedou formou počítačové databáze, popřípadě písemnou formou.
§ 21
Členění plemenných knih
(1)
Plemenné knihy obsahují hlavní oddíl, do kterého se zapisují samčí a samičí zvířata a jejich potomstvo, pokud
a)
jejich rodiče a nejméně prarodiče, s výjimkou chovu běžců, byli zapsáni do plemenné knihy stejného plemene nebo do plemenné knihy stejného plemene vedené v zahraničí, u koní také zušlechťujících plemen stanovených řádem plemenné knihy, popřípadě byli zapsáni do plemenné knihy jiných plemen podle šlechtitelského programu příslušného uznaného chovatelského sdružení,
b)
jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
c)
mají doložen původ.
(2)
Hlavní oddíl plemenné knihy lze členit na jednotlivá oddělení podle dosažené užitkovosti, popřípadě podle jiných kritérií.
(3)
Obsahuje-li plemenná kniha vedle hlavního oddílu přípravný oddíl, zapisují se do něj samičí zvířata, u běžců i samčí, která nesplňují některou z podmínek pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy a která
a)
jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
b)
vykazují typické znaky plemene, nebo
c)
jsou produktem křížení schváleného příslušným uznaným chovatelským sdružením, s výjimkou chovu koní.
(4)
Podrobnější způsob členění plemenných knih stanoví v řádech plemenných knih příslušná uznaná chovatelská sdružení v souladu s § 22.
§ 22
Požadavky na obsah řádů plemenných knih
(1)
Řády plemenných knih, jimiž se rozumí pravidla pro vedení plemenných knih, stanoví
a)
formu vedení plemenné knihy,
b)
způsob členění plemenné knihy,
c)
podmínky pro registraci chovů v plemenné knize,
d)
požadavky na zápis zvířat a jejich potomstva do jednotlivých oddílů a oddělení plemenné knihy,
e)
způsob identifikace plemenných zvířat,
f)
podmínky pro vystavování dokladů o původu plemenných zvířat a způsob jejich vystavování,
g)
orgány plemenné knihy,
h)
způsob financování,
i)
systém kontroly dodržování řádu plemenné knihy.
(2)
Řády plemenných knih pro jednotlivá plemena koní obsahují také podmínky stanovené v původní plemenné knize vedené pro příslušné plemeno v zahraničí.
Oddíl 6
Plemenářské evidence
(K § 10 odst. 3 zákona)
§ 23
Plemenářská evidence plemenné drůbeže
(1)
Plemenářská evidence plemenné drůbeže obsahuje
a)
záznamy o původu jednotlivých plemenných zvířat,
b)
záznamy o reprodukci a užitkovosti,
c)
jde-li o užitkové typy šlechtěné drůbeže ve velkochovech,
1.
záznamy o původu prarodičovských a rodičovských hejn,
2.
záznamy o počtu drůbeže v kmenech a počtu drůbeže zařazené do individuální kontroly snášky,
3.
záznamy o počtu rodokmenově vylíhnutých a označených mláďat zastavených do plemenného odchovu.
(2)
Záznamy obsažené v plemenářské evidenci se pořizují na základě identifikace plemenné drůbeže křídelními čísly, popřípadě nánožními kroužky určenými uznaným chovatelským sdružením pro jednotlivá plemena.
§ 24
Plemenářská evidence plemenných ryb
Plemenářská evidence plemenných ryb obsahuje
a)
výsledky testů meziplemenných kříženců,
b)
výsledky užitkovosti mlíčáků a jikernaček,
podle jednotlivých ukazatelů uvedených v příloze č. 2 části VI.
§ 25
Plemenářská evidence včel
(1)
Plemenářská evidence včel se vede na základě označování matek ve šlechtitelských chovech a evidování matek v rodokmenové kartě podle evidenčních čísel.
(2)
Systém plemenářské evidence včel je uveden v příloze č. 2 části VII.
(3)
Původ plemenných včel se prokazuje evidenčním lístkem, jehož popis je uveden v příloze č. 2 části VII.
Oddíl 7
Obsah potvrzení o původu plemenných zvířat
(K § 11 odst. 5 zákona)
§ 26
Potvrzení o původu plemenných zvířat
(1)
Potvrzení o původu plemenných zvířat obsahuje
a)
název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu nebo plemenářskou evidenci příslušného plemene,
b)
registrační číslo plemenného zvířete v plemenné knize nebo v plemenářské evidenci,
c)
způsob identifikace,
d)
identifikační číslo plemenného zvířete,
e)
datum narození plemenného zvířete, u ryb vykulení,
f)
plemeno, linii, populaci,
g)
pohlaví plemenného zvířete,
h)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, v jehož chovu se plemenné zvíře narodilo,
i)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
j)
oboustranný původ nejméně do dvou generací předků, u býků, u anglického plnokrevníka a klusáka původ do tří generací předků, u ostatních koní původ do čtyř generací předků, u běžců nejméně otce a matku,
k)
výsledky testování a posuzování nebo odhadu plemenné hodnoty zvířete, popřípadě obou rodičů a prarodičů; tyto údaje lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
l)
laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby při ověřování původu nebo stanovování genetického typu; tento údaj lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
m)
datum vystavení potvrzení o původu,
n)
podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2)
Požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. i) neplatí pro koně narozené po 31. prosinci 1997; požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. k) platí pro koně přiměřeně.
(3)
U anglického plnokrevníka se za potvrzení o původu považuje průkaz totožnosti koně, pokud splňuje požadavky na obsah potvrzení o původu uvedené v odstavcích 1 a 2.
§ 27
Potvrzení o původu plemenné drůbeže
(1)
Potvrzení o původu čistokrevné plemenné drůbeže obsahuje
a)
druh plemenné drůbeže,
b)
evidenční číslo plemenného zvířete v plemenářské evidenci,
c)
datum vylíhnutí,
d)
pohlaví zvířete,
e)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
f)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
g)
původ ze strany otce do tří generací předků, ze strany matky do dvou generací po linii otců,
h)
datum vystavení potvrzení o původu,
i)
podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2)
Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech obsahuje
a)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, který realizuje plemenitbu šlechtitelského programu, z jehož chovu násadová vejce nebo plemenná drůbež pochází,
b)
způsob identifikace násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
c)
počet násadových vajec nebo počet plemenné drůbeže podle pohlaví,
d)
stáří násadových vajec, věk plemenné drůbeže v den vystavení potvrzení o původu,
e)
název a označení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
f)
stupeň množení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
g)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
h)
datum vystavení potvrzení o původu,
i)
podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(3)
Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se vydává na jednu kombinaci křížení hromadně pro celé hejno.
§ 28
Potvrzení o původu plemenných ryb
Potvrzení o původu plemenných ryb obsahuje kromě údajů uvedených v § 26 odst. 1 datum výtěru a diagnostické znaky uvedené v příloze č. 2 části VI.
Oddíl 8
Ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat
(K § 12 odst. 7 zákona)
§ 29
Náležitosti osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu
(1)
Osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu obsahuje
a)
laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby,
b)
identifikaci rodičů,
c)
výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu podle odstavce 2.
(2)
Výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu se vyjadřuje slovy
a)
„původ souhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je kompatibilní s genetickým typem potomka,
b)
„původ nesouhlasí s uvedenými rodiči“, pokud kombinace genetických typů rodičů je nekompatibilní s genetickým typem potomka, a to
1.
„původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí otec“,
2.
„původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí matka“,
3.
„původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nesouhlasí oba rodiče“, nebo
4.
„původ nesouhlasí s uvedenými rodiči – nelze určit, který z rodičů nesouhlasí“,
c)
„původ souhlasí s otcem uvedeným na prvním místě za předpokladu správné matky“, pokud bylo udáno více možných otců a všichni byli vyloučeni až na jednoho, který se uvede na prvním místě,
d)
„původ nelze ověřit“, pokud není k dispozici genetický typ jednoho nebo obou rodičů (u plemenných ryb rodičovských hejn) a nebo z více udaných možných otců, nelze vyloučit dva a více otců,
e)
„základní testace“ potvrzení, že genetický typ zvířete, u plemenných ryb testovaného hejna, byl zahrnut do databáze genetických typů vedených oprávněnou osobou s cílem umožnit ověření původu jeho potomků.
(3)
Požádají-li o to osoby uvedené v § 12 odst. 4 zákona, vystaví oprávněná osoba kartu genetického typu zvířete obsahující základní identifikační údaje o zvířeti, jeho genetický typ a identifikační údaje oprávněné osoby, která kartu vystavila. Karta se může na základě žádosti osob podle § 12 odst. 4 zákona vystavovat také v anglickém jazyce pro mezinárodní spolupráci při vedení evidence zvířat, pro kontrolu původu a identifikaci dovezených i vyvezených zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na chovatele anglického plnokrevníka a klusáka.
(4)
Původ a genetický typ skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže a běžců se ověřuje vylučovací metodou pomocí krevních skupin, biochemických polymorfních znaků nebo určující metodou pomocí mikrosatelitů.
(5)
Původ plemenných ryb se ověřuje molekulárně genetickou analýzou, a to zejména analýzou polymorfních proteinových znaků; při jejich nízké vypovídací schopnosti se použije analýza mitochondriální nebo jaderné deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ve speciálních případech analýza ploidie nebo chromozomová analýza.
(6)
Původ a genetický typ včelích matek se ověřuje na základě morfologického rozboru jedné dochované generace (nejméně 50 dělnic). U plemeniva a spermatu se posuzuje potomstvo první dochované generace. Naměřené hodnoty se zpracovávají metodou shlukové analýzy.
Oddíl 9
Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány, a požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelských chovů
(K § 13 odst. 6 zákona)
§ 30
Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány
(1)
Šlechtitelské chovy jsou uznávány pro druhy, popřípadě plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro která je v České republice vedena plemenná kniha nebo plemenářská evidence a pokud je využití šlechtitelského chovu zakotveno ve šlechtitelském programu daného plemene.
(2)
Jako šlechtitelské jsou uznávány chovy
a)
které jsou registrované v příslušné plemenné knize nebo plemenářské evidenci,
b)
v nichž se uplatňují postupy stanovené šlechtitelským programem uznaného chovatelského sdružení,
c)
chovají samičí zvířata, která
1.
vykazují typické znaky svého plemene,
2.
dosahují hodnoty jednotlivých ukazatelů užitkovosti a plemenné hodnoty stejné nebo vyšší, než je průměr populace v rozhodném období,
3.
mají dobrý zdravotní stav.
(3)
Kromě náležitostí uvedených v § 13 odst. 4 zákona předloží chovatel k žádosti o uznání šlechtitelského chovu přehled o
a)
počtu a užitkovosti plemeníků a plemenic v chovu,
b)
šlechtitelském programu a opatřeních prováděných v chovu .
§ 31
Požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelského chovu
Požadavky na kvalitu zvířat ve šlechtitelských chovech a podmínky pro jejich uznání v závislosti na stupni vývoje druhu, popřípadě plemene stanovuje šlechtitelský program příslušného uznaného chovatelského sdružení.
Oddíl 10
Genetické zdroje
(K § 14 odst. 2 zákona)
§ 32
Plemena zařazená do genetických zdrojů
Do genetických zdrojů jsou zařazena
a)
u skotu: česká červinka, český strakatý skot,
b)
u prasat: přeštické černostrakaté,
c)
u koní: starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik, huculský kůň,
d)
u ovcí: šumavská ovce, valaška,
e)
u koz: bílá a hnědá krátkosrstá koza,
f)
u drůbeže: česká slepice zlatě kropenatá a česká husa,
g)
u ryb ve schválených formách a liniích: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný ve schválených formách, síh severní maréna, síh peleď, lín obecný, sumec velký ve schválených formách, jeseter malý, vyza velká,
h)
u včel: včela medonosná kraňská.
§ 33
Osoby pro zpracovávání a zajišťování programu uchování genetických zdrojů a obsah těchto programů
(1)
Programy uchování genetických zdrojů zpracovává a zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat.
(2)
Programy podle odstavce 1 se zpracovávají pro jednotlivá plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat a obsahují
a)
metodiku projektu,
b)
předpokládané finanční náklady,
c)
formou souhrnné výroční zprávy každoroční vyhodnocení projektu, včetně zhodnocení finančních nákladů vynaložených za uplynulý kalendářní rok.
Oddíl 11
Státní registr plemeníků
(K § 15 odst. 3 zákona)
§ 34
Způsob vedení státního registru plemeníků
(1)
Státní registr plemeníků (dále jen „státní registr“) se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat; člení se podle typů, linií a způsobů plemenitby.
(2)
Státní registr se vede počítačovou formou jako zvláštní databáze ústřední evidence.
(3)
Způsoby označování plemeníků ve státním registru a údaje evidované ve státním registru jsou uvedeny v příloze č. 4.
Oddíl 12
Inseminační stanice
(K § 16 odst. 4 zákona)
§ 35
Technologické a hygienické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek
(1)
Odběr, posuzování, zpracování a uchování spermatu lze provádět výlučně na místech k tomu určených při dodržení hygienických a bezpečnostních podmínek.
(2)
U odebraného spermatu se posuzuje soubor vlastností charakterizujících jeho kvalitu, zdravotní nezávadnost, možnosti ředění a způsobilost k použití.
(3)
Inseminační dávky lze uchovávat a vydávat jen v místnostech k tomu určených, oddělených od ostatních provozů a při dodržení hygienických a technologických podmínek.
(4)
Podrobné hygienické a technologické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 36
Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek
(1)
Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice provádí kontrolu kvality vydávaného spermatu a vydává inseminační dávky, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(2)
Obaly inseminačních dávek musí být označeny způsobem, který umožňuje identifikovat plemeníka-dárce spermatu a uvádí informace uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3)
Požadavky na kvalitu spermatu a způsob označování obalu inseminačních dávek pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 37
Požadavky na technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa
(1)
Inseminační stanice musí mít fyzicky oddělené
a)
prostory provozně-administrativní včetně sociálního a hygienického zařízení s funkcí hygienické smyčky,
b)
prostory pro ustájení plemeníků s možností izolace karantenovaných a nemocných zvířat,
c)
místnost pro odběr nebo venkovní připouštědlo,
d)
prostory pro čištění, dezinfekci a sterilizaci pomůcek a zařízení,
e)
laboratoř pro posuzování a zpracování spermatu a výrobu inseminačních dávek,
f)
prostory pro uchovávání a výdej inseminačních dávek.
(2)
Dispoziční řešení inseminační stanice musí omezovat kontakt plemeníků s jinými zvířaty. Technické a přístrojové vybavení jednotlivých provozů inseminační stanice specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat je uvedeno v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3)
V případě, že inseminační stanice slouží k produkci čerstvého spermatu kanců pro inseminaci vlastních plemenic, prostory a vybavení inseminační stanice musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 5 části III. písm. C odst. 2.
(4)
Odběrová místa k získávání spermatu musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c). Hodnocení a zpracování spermatu se provádí na inseminační stanici.
§ 38
Obsah a způsob vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence
(1)
Provozovatel inseminační stanice vede evidenci o
a)
jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici a odběrovém místě,
b)
odběru, produkci, hodnocení a zpracování spermatu a výrobě inseminačních dávek,
c)
výdeji inseminačních dávek, pro který vystavuje výdejový doklad.
(2)
Evidenci podle odstavce 1 uchovává provozovatel inseminační stanice po dobu nejméně 5 let od vyřazení plemeníka ze stanice, s výjimkou průvodního listu skotu a průkazu koně.
(3)
Podrobný obsah evidence vedené na inseminační stanici, údajů předávaných osobě pověřené vedením ústřední evidence, způsob a termíny předávání jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
Oddíl 13
Inseminace skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců
§ 39
Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
(1)
K inseminaci plemenic lze použít pouze sperma, které splňuje kvalitativní a zdravotní podmínky podle přílohy č. 5 částech I. až IV.
(3)
Před vlastním úkonem inseminace oprávněná osoba posoudí záznamy o reprodukci plemenice a vyšetří stav jejích pohlavních orgánů. Z inseminace vyloučí plemenice mimo říji, neoznačené a s příznaky onemocnění a informuje o tom chovatele.
(4)
Požadavky na technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 40
Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace
(1)
Všechny předměty, které přicházejí do styku se spermatem nebo pohlavními orgány plemenice, musí být sterilní a musí být dezinfikovány.
(2)
Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 41
Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
(1)
Na každou plemenici zapojenou do inseminace se vystavuje doklad, do kterého zaznamenávají chovatelé a osoby oprávněné k provádění inseminace údaje uvedené v příloze č. 5. Součástí dokladu jsou také záznamy o zdravotním stavu podle zvláštního právního předpisu.8) Toto ustanovení neplatí pro chov koní.
(2)
Požadavky na vedení evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat, na údaje předávané chovateli a osobě pověřené vedením ústřední evidence a způsob jejich zpracování a zveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 42
Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace
(1)
Pro zabezpečení řádného a bezpečného vyšetření plemenice a provádění inseminace musí chovatel zabezpečit
a)
pro osobu oprávněnou k provádění inseminace
1.
oddělené prostory zejména pro uložení pomůcek, oděvu,
2.
zdroj teplé vody,
3.
doklad pro záznamy o inseminaci podle přílohy č. 5 částí I. až IV.,
b)
oddělení plemenic od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
c)
fixaci plemenic při inseminaci,
d)
na požádání pomoc při vlastním úkonu inseminace a vyšetření plemenice.
(2)
Další požadavky na zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
Oddíl 14
Střediska pro přenos embryí
§ 43
Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí
(1)
K získávání a přenosu embryí lze používat zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.9)
(2)
Embrya musí být ošetřena způsobem vylučujícím přenos chorob a nákaz.
(3)
Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části I.
§ 44
Požadavky na kvalitu a identifikaci embryí a vaječných buněk
(1)
Posouzení kvality embryí k přenosu provádějí střediska pro přenos embryí bezprostředně po jejich získání a zatřiďují je do kvalitativních skupin. Embrya, která nesplňují předpoklady pro úspěšný přenos, se z dalšího použití vylučují.
(2)
Obaly embryí a vaječných buněk se označují tak, aby bylo možno identifikovat dárkyni a otce embrya, plemeno, kód střediska pro přenos embryí, datum získání a počet embryí v obalu.
(3)
Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk jsou uvedeny v příloze č. 6 části II.
§ 45
Požadavky na technické vybavení střediska pro přenos embryí
(1)
Všechny nástroje, pomůcky a média, které přicházejí do styku s embryi a vaječnými buňkami, musí být sterilní a musí být uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace.
(2)
Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části III.
§ 46
Obsah a způsob vedení záznamů a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
Záznamy o získávání a hodnocení embryí a jejich přenosu, způsob a termíny jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence jsou uvedeny v příloze č. 6 části IV.
§ 47
Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí
Pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí musí chovatel zabezpečit
a)
pro výplach embryí
1.
oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
2.
zdroj teplé vody,
3.
místo k výplachu dárkyně,
4.
místnost ke zpracování výplachů, hodnocení a ošetření embryí,
5.
fixaci dárkyň při výplachu,
6.
pomoc při výplachu,
b)
pro přenos embryí
1.
oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
2.
oddělení příjemkyň od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
3.
fixaci příjemkyň při přenosu embryí,
4.
pomoc při vlastním přenosu embryí.
Oddíl 15
Přirozená plemenitba
(K § 19 odst. 4 zákona)
§ 48
Rozsah záznamů a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
(1)
V chovu skotu hlásí chovatel zapuštění býkem formou „inseminačního výkazu“ podle přílohy č. 5 části I. písm. G bodu 3, pokud je známo přesné datum zapouštění. Působí-li býk volně ve stádě, vyplňuje chovatel „hlášení o působnosti býka v přirozené plemenitbě“, které zasílá osobě pověřené vedením ústřední evidence skotu do jednoho měsíce po skončení působení býka v přirozené plemenitbě, s vyznačením začátku a konce působení býka v přirozené plemenitbě.
(2)
Rozsah záznamů a způsob jejich předávání v chovu koní je uveden v příloze č. 5 části II.
(3)
Osoba pověřená vedením ústřední evidence v chovu prasat, ovcí a koz přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o přirozené plemenitbě pouze na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
Oddíl 16
Nákup a prodej vyjmenovaných hospodářských zvířat a jejich plemenného materiálu
(K § 21 odst. 10 zákona)
§ 49
Náležitosti průvodního listu dováženého spermatu, embryí a vaječných buněk
(1)
Průvodní list doprovází inseminační dávky, embrya nebo vaječné buňky nakupované od každého chovatele v jiné zemi.
(2)
Průvodní list podle odstavce 1 se vystaví pro každého odběratele samostatně; tento průvodní list obsahuje údaje uvedené v příloze č. 7 částech I. až IV.
§ 50
Vedení záznamů o prodeji a jejich rozsah
(1)
Záznamy o prodeji plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk a včel obsahují údaje uvedené v průvodních listech podle přílohy č. 7.
(2)
Záznamy o prodeji plemenné drůbeže a násadových vajec obsahují
a)
stupeň množení,
b)
počet prodaných nebo nakoupených zvířat nebo násadových vajec,
c)
název genotypu,
d)
údaj o zemi původu.
(3)
Záznamy o prodeji inseminačních dávek mimo inseminační stanici se vedou formou „expedičních lístků“, které obsahují
a)
datum odběru,
b)
počet inseminačních dávek,
c)
číslo státního registru plemeníka.
(4)
Záznamy o prodeji plemenných ryb, jejich plůdku a násad a plemenného materiálu obsahují
a)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo prodávajícího,
b)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
c)
druh ryby,
d)
plemeno, linii, populaci,
e)
věkovou kategorii,
f)
počet kusů,
g)
pohlaví, je-li stanovitelné,
h)
skupinové nebo individuální označení ryb,
i)
datum odběru.
§ 51
Způsob označení obalů inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel
(1)
Obaly inseminačních dávek skotu, koní, prasat, ovcí a koz a obaly embryí jsou označeny způsobem uvedeným v příloze č. 5. Na obalech dovážených inseminačních dávek se nevyžaduje číslo státního registru plemeníků.
(2)
Obaly nebo kontejnery násadových vajec drůbeže obsahují pouze vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže a pochází z jednoho chovu, jsou označeny jménem, názvem nebo kódem chovu, ze kterého násadová vejce pochází, a nápisem „násadová vejce“. Pro účely vývozu jsou kromě těchto údajů obaly označeny informací uvedenou na vejcích podle odstavce 4, druhem drůbeže, ze kterého vejce pocházejí, příjmením, jménem a trvalým pobytem nebo názvem a sídlem chovatele. Označení na obalu je provedeno nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 20 mm, šířkou 10 mm a tloušťkou písma alespoň 1 mm.
(3)
Násadová vejce drůbeže jsou individuálně označena kódem chovu nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 2 mm a šířkou 1 mm. Násadová vejce běžců jsou individuálně označena kódem chovu.
(4)
Obaly inseminačních dávek rybího spermatu nebo dávek gamet obsahují
a)
datum odběru gamet,
b)
druh, plemeno a linii,
c)
populaci,
d)
identifikaci mlíčáka nebo jikernačky,
e)
objem dávky gamet,
f)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
(5)
Obaly dávek jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku obsahují
a)
datum výtěru,
b)
druh, plemeno a linii,
c)
populaci,
d)
identifikační čísla rodičů,
e)
počet jiker v očních bodech nebo rozplavaného plůdku,
f)
příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
§ 52
Náležitosti pro výdej a distribuci inseminačních dávek
(1)
Výdej a distribuce inseminačních dávek se provádí způsobem a při dodržení požadavků na kvalitu a identifikaci spermatu u býků podle přílohy č. 5 části I., u hřebců podle přílohy č. 5 části II., u kanců podle přílohy č. 5 části III., u beranů a kozlů podle přílohy č. 5 části IV.
(2)
Dovážené inseminační dávky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,10) které dokládá, že pocházejí
a)
od zdravých plemeníků pocházejících z inseminačních stanic prostých nebezpečných nákaz,11)
b)
od plemeníků, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou,
c)
od plemeníků, kteří nebyli vakcinováni proti slintavce a kulhavce,
d)
jde-li o skot, od býků, kteří nejsou současně využíváni pro přirozenou plemenitbu.
(3)
Inseminační dávky býků obsahují přídavek antibiotik v koncentraci účinné proti původcům kampylobakteriózy, leptospirózy a mykoplazmózy. Koncentrace antibiotik jsou uvedeny v příloze č. 5 části I. písm. A bodu 3.4.
§ 53
Náležitosti pro výdej a distribuci embryí a vaječných buněk
(1)
Embrya a vaječné buňky musí být vydávány a přijímány pouze v zařízeních, která jsou přizpůsobena k manipulaci s tímto materiálem podle přílohy č. 6 části III.
(2)
Embrya a vaječné buňky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,8) které dokládá, že pocházejí od
a)
zdravých dárkyň ustájených v chovech prostých nebezpečných nákaz,11)
b)
dárkyň, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou.
Oddíl 17
Zrušovací a závěrečná ustanovení
§ 54
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 326/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.
§ 55
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 471/2000 Sb.
POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE
I.
Postup testování finálních hybridů prasat
1.
Počty testovaných prasat a termíny jejich naskladnění jsou stanoveny na základě smlouvy uzavřené mezi chovatelským podnikem a provozovatelem vyhlášeného testačního zařízení.
2.
Prasata jsou naskladňována do jedné testační haly do kotců pro 8 až 12 kusů tak, aby se vyloučil vliv prostředí mezi sekcemi a kotci a aby plocha na 1 kus činila nejméně 1 m2.
3.
Z jednoho chovatelského podniku je prověřováno nejméně 100 prasat v poměru 50 prasniček: 50 kastrátů (vepříků) nejméně po 10 otcích a 20 matkách tak, aby od každé matky byla použita nejméně 2 zvířata (prasnička a vepřík) a otcové nebyli blízcí příbuzní (otec, syn, bratři).
4.
Prasata jsou testována ve dvou obdobích; interval mezi testačními obdobími je nejvýše 4 měsíce a v jednom období je testováno nejméně 50 prasat v poměru pohlaví 1:1.
5.
Prasata vybraná k testaci jsou označena trvalým způsobem a doprovázena potvrzením o původu s údaji o počtu dochovaných selat ve vrhu, ze kterého sele pochází, pořadí vrhu, datum narození a veterinárním osvědčením o zdravotním stavu.
6.
Do testace jsou zařazena pouze zdravá prasata, odpovídajícího vývinu a hmotnostně vyrovnaná, v rozmezí od 20 do 28 kg živé hmotnosti a ve věku do 90 dnů včetně.
7.
Při převzetí na vyhlášené testační zařízení se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, ověřuje se označení a doklady podle bodu 5.
8.
Testace probíhá od průměrné hmotnosti testovaných prasat 30 kg po dobu 100 dnů (± 4 dny) tak, aby průměrná hmotnost prasat nepřesáhla 110 kg (doba výkrmu může být pro další testační období upravována podle dosahovaných přírůstků).
9.
Sledované znaky jatečné hodnoty se korigují pomocí korekčních koeficientů stanovených na základě regresní analýzy na jednotnou hmotnost 100 kg.
10.
Po celou dobu testačního výkrmu jsou prasata krmena ad-libitním způsobem do samokrmítek a napájena pomocí automatických napáječek s volným přístupem; suchá granulovaná krmná směs odpovídá svým složením krmné směsi pro testaci čistokrevných prasat a každý zámel je laboratorně analyzován na obsah živin, energie a zdravotní nezávadnost,.
11.
Jatečné trupy při porážkové hmotnosti dosažené po době testace 100 ± 4, dny jsou aparativně zatřiďovány podle stupnice SEUROP; rozbor jatečných půlek se provádí podle přílohy č. 2.
12.
Z ukazatelů výkrmnosti, jatečné hodnoty a kvality masa se hodnotí:
| a) průměrný denní přírůstek v testu | v g |
| b) zatřídění jatečného trupu | podle systému SEUROP |
| c) spotřeba krmné směsi a metabolizovatelné energie (na kg přírůstku) | v kg |
| d) podíl hlavních masitých částí z jatečně opracovaného trupu | v procentech |
| e) podíl masa z kýty z jatečně opracovaného trupu | v procentech |
| f) průměrná výška hřbetního tuku | v cm |
| g) libové maso | v procentech |
| h) vybrané znaky kvality masa | pH, odkap šťávy, % intramuskulárního tuku |
II.
Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže
A.
Odběr vzorků drůbeže
1.
Odběr vzorků drůbeže pro vyhlášené testační zařízení se provádí v chovech nebo líhních, kde se současně ověřuje průkaznost původu testované kombinace.
2.
Kombinace zasílaná do vyhlášeného testačního zařízení se označí názvem, pod nímž bude tento materiál dále obchodně množen.
3.
V případě odběru násadových vajec z rodičovských chovů má hejno nejméně:
a)
slepic 2000 nosnic
b)
krůt a kachen 1000 nosnic
c)
hus 500 nosnic.
Násadová vejce odebírána do testu jsou nejvýše 7 dní stará a jejich hmotnost se blíží průměrné hmotnosti vajec v hejnu, ze kterého jsou odebírána.
4.
Vzorek pro rodičovský test a finální test krůt se odebírá z líhní jako sexovaná jednodenní mláďata.
5.
Ke každému vzorku zaslanému k testování finálních hybridů se přiloží protokol o odběru a veterinární osvědčení. V protokolu se uvede:
a)
dodavatel,
b)
označení vzorku,
c)
počet a věk nosnic, od nichž pocházejí násadová vejce nebo vylíhnutá mláďata,
d)
datum odběru vzorku vajec nebo datum vyjmutí mláďat z líhní a datum jejich odeslání do testace,
e)
příjmení, jméno a podpis osoby odpovědné za správnost uvedených údajů.
6.
Vzorky zasílané do testů a obaly, ve kterých jsou dopravovány, se vždy označí tak, aby nedošlo k záměně s jiným vzorkem. U rodičovských forem se mláďata po přijetí do vyhlášeného testačního zařízení označí křídelními značkami.
B.
Testování užitkovosti drůbeže
1.
Ukazatele užitkovosti a metody jejich zjišťování
| Ukazatele užitkovosti | Metoda zjišťování |
|---|---|
| 1. průměrná hmotnost vajec | skupinové vážení vajec od 4. týdne snášky, vždy po třech dnech každého čtvrtého týdne |
| 2. oplozenost | procentický podíl oplozených vajec ze všech nasazených vajec |
| 3. líhnivost | procentický podíl vylíhnutých mláďat z vajec nasazených a oplozených |
| 4. životnost | podíl úhynů a brakování z počátečního stavu drůbeže (v procentech) |
| 5. živá hmotnost | průměr hmotnosti u jednodenních mláďat skupinovým vážením; u starší drůbeže individuálním vážením ve stanoveném termínu a odděleně podle pohlaví |
| 6. spotřeba krmiva | skupinově, za stanovené období |
| 7. snáška | skupinově za stanovené období, jako průměrná snáška na 1 nosnici počátečního stavu a 1 nosnici průměrného stavu (v kusech) |
| 8. jatečná výtěžnost | procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže s drůbky a živé hmotnosti před zabitím |
| 9. jatečná hodnota | procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže a živé hmotnosti před zabitím |
| 10. výtěžnost masa | jako procentický podíl prsní a stehenní svaloviny z a) živé hmotnosti před zabitím b) hmotnosti jatečně opracované drůbeže |
2.
Testace užitkovosti nosného typu slepic
2.1.
Rozsah testace
Vzorek tvoří 1080 násadových vajec*) od nosnic starších 36 týdnů; po vylíhnutí se do odchovu zařazuje 270 kusů sexovaných slepiček, do kontroly snášky se zařazuje 216 kusů slepic (6 skupin po 36 kusech).
2.2.
Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci
| 2. líhnivost a oplozenost | ||
| 3. živá hmotnost | a) jednodenních kuřat b) ve věku 112 dnů c) na konci snáškového období | |
| 4. spotřeba krmiva | a) na kus za období 1 - 126 dnů věku b) na kus za snáškové období c) na kus a den za snáškové období d) na 1 snesené vejce e) na produkci 1 kg vaječné hmoty | |
| 5. životnost | a) ve věku 1 až 49 dnů b) ve věku 50 až 126 dnů c) ve věku 1 až 126 dnů d) za snáškové období | |
| 6. věk | při dosažení | a) 10 % snášky b) 30 % snášky c) 50 % snášky d) maximálního % snášky |
| 7. snáška | a) za 392 dnů kontroly na ks počátečního stavu b) za 392 dnů kontroly na ks průměrného stavu c) intenzita snášky podle měsíců d) intenzita snášky za posledních 10 dnů kontroly | |
| 8. průměrná hmotnost vajec | a) při 50 % snášce b) za celé kontrolované období | |
| 9. podíl nestandardních vajec | blány, křapy, dvoužloutková vejce | |
| 10. jakost vajec | a) pevnost b) tloušťka a barva skořápky c) krevní skvrny větší než 3 mm d) hmotnost bílku a žloutku e) index tvaru vajec f) kvalita tuhého bílku (vyjádřená Haughovými jednotkami) | |
*)
Poznámka:
Násadová vejce nosných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně 50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
3.
Testace užitkovosti rodičovských forem slepic masného typu a jejich hybridního potomstva
3.1.
Rozsah testace
Vzorek tvoří 310 kusů jednodenních sexovaných slepiček mateřské linie a 80 kohoutků otcovské linie vylíhnutých od slepic starších 36 týdnů. Ve věku 154 dnů se do testace zařazuje 200 kusů slepic (4 skupiny po 50 kusech) a 16 až 20 kusů kohoutků.
3.2.
Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci masného typu slepic
| 1. živá hmotnost | a) jednodenních kuřat b) ve věku 154 dnů c) na konci snáškového období | |
| 2. spotřeba krmiva | a) na kus za období 1 až 49 dnů věku b) na kus za období 50 až 154 dnů věku c) na kus za období 1 až 154 dnů věku d) na ks a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1. vylíhnuté kuře | |
| 3. životnost | a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 49 dnů c) ve věku 50 až 154 dnů d) ve věku 1 až 154 dnů e) za snáškové období | |
| 4. snáška | za minimálně 280 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu | |
| 5. věk | při dosažení | a) 30 % snášky b) 50 % snášky |
| 6. průměrná hmotnost vajec | ||
| 7. počet a procento násadových vajec ze všech snesených vajec *) | ||
| 8. líhnivost a oplozenost | ||
| 9. počet vylíhnutých kuřat na slepici počátečního stavu | ||
*)
Poznámka:
Násadová vejce masných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně 50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
3.3.
Výkrmový test slepic masného typu a jejich hybridního potomstva
U každého vzorku testu rodičů se provádí 4 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 500 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 250 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce, potom nejméně po 6 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu slepic se odebírají násadová vejce od slepic ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 720 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 500 kuřat, která se rozdělí do 2 skupin po 250 kusech umístěných do 2 oddělení v různých částech haly.
3.4.
Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech
| 1. hmotnost násadových vajec | |
| 2. líhnivost a oplozenost | |
| 3. živá hmotnost kuřat | a) jednodenních kuřat b) kuřat ve věku nejméně 35 dnů |
| 4. spotřeba krmiva | na 1 kg živé hmotnosti |
| 5. životnost kuřat | a) do 14 dnů b) do konce výkrmu |
| 6. jatečná hodnota | na konci výkrmu |
4.
Testace finálního produktu krůt
4.1.
Rozsah testace
Vzorek tvoří 400 kusů jednodenních krůťat, z toho 200 krocanů a 200 krůt, která pocházejí z hejna nejméně ve 2. měsíci snášky.
4.2.
Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci krůt
| 1. živá hmotnost | a) jednodenních krůťat b) ve věku 70 dnů c) ve věku nejméně 112 dnů u krůt a 140 dnů u krocanů |
| 2. spotřeba krmiva | na 1 kg živé hmotnosti |
| 3. životnost krůťat | a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 70 dnů c) do konce výkrmu |
| 4. jatečná hodnota krůt a krocanů | na konci výkrmu |
5.
Testace užitkovosti rodičovských forem kachen a jejich hybridního potomstva
5.1.
Rozsah testace
Vzorek tvoří 240 jednodenních sexovaných kachen mateřské linie a 60 jednodenních kačerů otcovské linie. Ve věku 175 dnů se do kontroly užitkovosti zařazuje 150 kachen a 25 kačerů.
5.2.
Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci kachen
| 1. živá hmotnost | a) jednodenních kachňat b) ve věku 35 dnů c) ve věku 175 dnů d) na konci snáškového období | |
| 2. spotřeba krmiva | a) na kus za období 1 až 35 dnů věku b) na kus za období 36 až 175 dnů věku c) na kus za období 1 až 175 dnů věku d) na kachnu a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1 vylíhnuté kachně | |
| 3. životnost | a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 35 dnů c) ve věku 36 až 175 dnů d) ve věku 1 až 175 dnů e) za snáškové období | |
| 4. věk | po dosažení | a) 30 % snášky b) 50 % snášky |
| 5. snáška | za minimálně 196 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu | |
| 6. hmotnost vajec | ||
| 7. počet a procento násadových*) vajec ze všech snesených vajec | ||
| 8. líhnivost a oplozenost | ||
| 9. počet vylíhnutých kachňat na 1 kachnu počátečního stavu | ||
*)
Poznámka:
Násadová vejce kachen jsou vejce o hmotnosti nejméně 80 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
5.3.
Výkrmový test kachen
U každého vzorku testu rodičů se provádí 3 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 400 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 200 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce, potom nejméně po 8 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu se odebírají násadová vejce od kachen ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 400 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 200 kusů, z toho 100 kachen a 100 kačerů.
5.4.
Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech kachen
| 1. hmotnost násadových vajec | |
| 2. líhnivost a oplozenost | |
| 3. živá hmotnost | a) jednodenních kachňat b) ve věku nejméně 47 dnů |
| 4. spotřeba krmiva | na 1 kg živé hmotnosti |
| 5. životnost kachňat | a) ve věku do 14 dnů b) do konce výkrmu |
| 6. jatečná hodnota | na konci výkrmu |
6.
Testace užitkovosti rodičovských forem hus a jejich hybridního potomstva
6.1.
Rozsah testace
Vzorek tvoří 155 jednodenních sexovaných hus mateřské linie a 80 houserů otcovské linie. Ve věku 210 dnů se do testu zařazuje 100 hus a 30 houserů.
6.2.
Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci hus
| 1. živá hmotnost | a) jednodenních housat b) ve věku 35 dnů c) ve věku 210 dnů d) na konci snáškového období |
| 2. spotřeba krmiva | a) na kus za období 1 až 35 dnů věku b) na kus za období 36 až 210 dnů věku c) na kus za období 1 až 210dnů věku d) na husu a den za snáškové období e) na 1 snesené vejce f) na 1 vylíhnuté house |
| 3. životnost | a) ve věku 1 až 14 dnů b) ve věku 15 až 35 dnů c) ve věku 36až 210 dnů d) ve věku 1 až 210 dnů e) za snáškové období |
| 4. věk | po dosažení 30 % snášky |
| 5. snáška | za minimálně 168 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu |
| 6. hmotnost vajec | |
| 7. počet a procento násadových*) vajec ze všech snesených vajec | |
| 8. líhnivost a oplozenost | |
| 9. počet vylíhnutých housat na husu počátečního stavu |
*)
Poznámka:
Násadová vejce hus jsou vejce o hmotnosti nejméně 130 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
6.3.
Výkrmový test hus
U každého vzorku testu rodičů se provádí 2 dílčí výkrmové testy finálního hybridu po 200 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 100 kusech.
Násadová vejce, která nejsou starší 14 dnů, se poprvé odebírají na začátku druhého snáškového měsíce.
Pro druhý výkrmový test se násadová vejce odebírají za 28 až 35 dnů po prvním sběru. Od každé skupiny se odebírá 400 násadových vajec. Výkrmový test hus se provádí ve dvou fázích:
1.
test brojlerových hus do 56 dnů věku, poté jsou husy zváženy, provede se vyhodnocení spotřeby krmiva na 1 kg živé hmotnosti a jatečný rozbor 5 hus a 5 houserů;
2.
ve druhé fázi pokračuje zbytek testovaných hus ve výkrmu do druhé jatečné zralosti.
6.4.
Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech hus
| 1. hmotnost násadových vajec | |
| 2. líhnivost a oplozenost | |
| 3. živá hmotnost | a) jednodenních housat b) ve věku 56 dnů c) ve věku nejméně 112 dnů |
| 4. spotřeba krmiva | na 1 kg živé hmotnosti |
| 5. životnost housat | a) ve věku 14 dnů b) ve věku 56 dnů c) dokonce výkrmu |
| 6. jatečná hodnota | a) ve věku 56 dnů b) na konci výkrmu |
C.
Jatečný rozbor drůbeže
Ukazatele sledované a vyhodnocované při jatečném rozboru drůbeže
| 1. živá hmotnost drůbeže | po 12 hodinovém vylačnění |
| 2. hmotnost jatečně opracované drůbeže | čistý trup bez drůbků, ale s kůží krku |
| 3. hmotnost drůbků | srdce, játra, žaludek, krk bez kůže |
| 4. hmotnost abdominálního tuku | |
| 5. podíl abdominálního tuku z živé hmotnosti | |
| 6. hmotnost prsní svaloviny | |
| 7. hmotnost stehenní svaloviny | |
| 8. jatečná výtěžnost a jatečná hodnota |
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 471/2000 Sb.
ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
ČÁST I.
CHOV SKOTU
PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU
A.
TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
I.
Mléčná užitkovost
Pro účely testování a posuzování se rozumí:
normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně 240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2 000 kg mléka, podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy,
Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je prováděna jako
a)
varianta A4,:
1.
v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní,
2.
ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
x = ∑ ti . n-1
kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním roce,
ti = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený jako počet dnů od posledního kontrolního dne v minulém kontrolním roce; pokud jeden z intervalů ti je větší než 36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom se tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí počtem (n-1),
b)
varianta AT, která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A4.
Při testování a posuzování se zjišťuje:
a)
dojivost
1.
zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,
2.
stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
Poznámka:
-
počet dnů v prvním kontrolní údobí je součtem počtu dní od následujícího dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi prvním a druhým kontrolním dnem,
-
počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
Produkce mléka Mi za i-té kontrolní období (i=1,2,3,...n) v kg se vypočítává podle vzorce
Mi = mi . ti
kde mi= množství mléka zjištěné v den i-té kontroly v kg;
ti = počet dnů v i-tém kontrolním údobí (ti je počet dnů, po které platí i-tá kontrola);
n = počet dosud provedených kontrol v průběhu laktace;
i = pořadové číslo kontrolního údobí (i= 1,2,3,...n),
Počet dnů v i-tém kontrolním údobí ti se vypočítá podle vzorce:
kde Ti = pořadový den v roce, kdy byla provedena i-tá kontrola (i = 2,....., a-1),
Počet dnů v prvním kontrolním údobí ti se vypočítá podle vzorce:
kde T0 = pořadový den v roce, kdy došlo k otelení krávy.
Počet dnů v posledním kontrolním údobí tn se vypočítá podle vzorce:
3.
první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů.
4.
kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,
5.
množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,
b)
obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že
1.
poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,
2.
v případě varianty A4 kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),
3.
odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,
4.
pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,
5.
pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,
6.
není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah Si jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
kde Si-1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v předchozím kontrolním údobí;
Si+1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v následujícím kontrolním údobí,
7.
nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,
8.
průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.
c)
hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka
1.
za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
4.
Připouštěcí rejstřík je do konce kalendářního roku vrácen prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence.
5.
Připouštěcí rejstřík u anglického plnokrevníka a klusáka sestává z 3 průpisových připouštěcích lístků se stejným registračním číslem, které obsahují:
| a) název a adresu osoby pověřené vedením ústřední evidence |
| b) název stanice hřebců |
| c) číslo lístku s označením „pro plnokrevný chov“ |
| d) jméno klisny |
| e) rok narození klisny |
| f) základní barvu klisny |
| g) číslo průkazu totožnosti klisny |
| h) jméno a adresu majitele klisny |
| i) jméno hřebce, kterým byla klisna připuštěna |
| j) data připuštění (první a poslední skok v každé říji) |
| k) potvrzení držitele hřebce o tom, že byla provedena kontrola totožnosti klisny podle průkazu totožnosti a že klisna byla připuštěna přirozenou plemenitbou |
| l) datum vystavení lístku |
| m) podpis držitele hřebce |
6.
První připouštěcí lístek zůstává v připouštěcím rejstříku a je zaslán osobě pověřené vedením ústřední evidence prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení do 14 dnů po skončení připouštěcí sezóny.
7.
Druhý lístek je určen pro držitele hřebce.
8.
Třetí lístek je určen pro majitele klisny a slouží jako hlášení chovatele o výsledku připouštění a obsahuje vedle údajů uvedených v bodě a) až m):
| a) údaje o výsledku připuštění, datum narození, pohlaví a barvu hříběte, | |
| b) datum a podpis majitele klisny |
9.
Tento lístek zasílá chovatel prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence do 3 týdnů po ohřebení klisny (u klisen, které nemají živé hříbě nejpozději do 31. 8. v roce následujícím po připuštění)
Část III.
PLEMENITBA PRASAT
A.
Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchování a výdeje inseminačních dávek kanců
1.
Odběr spermatu
1.1.
Odběr spermatu se provádí na inseminačních stanicích po vzeskoku kance na fantom, na odběrových místech na fantom nebo na prasnici v říji, a při ejakulaci vyvolané umělou vagínou, temperovanou na tělesnou teplotu, manuální metodou bez umělé vagíny fixací penisu.
1.2.
Před odběrem spermatu se u kance očistí vyústění předkožky a jejího okolí nasucho nebo vodou s následným osušením.
1.3.
Sperma se zachytává do opakovaně nebo jednorázově používaných, nespermicidních jímačů a lze jej v průběhu odběru zbavit želatinózní frakce filtrací přes dvojitou sterilizovanou gázu, převlečenou přes ústí jímače. Opakovaně používané jímače spermatu, zpravidla skleněné, a umělé vagíny jsou před dalším použitím umyty a sterilizovány.
2.
Hodnocení spermatu
| Hodnotí se | způsob hodnocení |
|---|---|
| barva, pach, konzistence a obsah cizích přimísenin | smyslovým posouzením |
| objem | odměřením v kalibrované nádobě (v ml) nebo zvážením (v g) |
| koncentrace spermií | fotometrem nebo počítací komůrkou na krvinky |
| aktivita spermií | mikroskopicky subjektivním odhadem procenta spermií s přímočarým pohybem dopředu za hlavičkou, při tělesné teplotě vzorku a při zvětšení 1 : 200 –300 |
| výskyt abnormálních spermií | mikroskopicky na obarveném nátěru, nejméně jednou měsíčně (v procentech) |
| přežitelnost spermií | kontrolou aktivity spermií v průběhu doby použitelnosti ředěného konzervovaného spermatu |
| mikrobiologický obraz | vyšetření spermatu nejméně jednou za půl roku |
3.
Zpracování spermatu
| Sperma pro dlouhodobou konzervaci: | a) konzervuje se zmrazováním v parách tekutého dusíku, |
| b) ke spermatu se přidávají antibiotika v účinné koncentraci, | |
| c) zmrazené sperma se uchovává v peletách a vydává v tubetách nebo se zmrazuje přímo v obalu, zpravidla v pejetách, ve kterých se rovněž uchovává a expeduje. | |
| d) zmrazené sperma v obalech se uchovává ve speciálních kontejnerech, dlouhodobě ponořené v tekutém dusíku, jehož hladina se kontroluje a doplňuje podle intenzity odparu, | |
| e) přežitelnost spermií se zjišťuje před výdejem k inseminaci, bezprostředně po rozmrazení | |
| Sperma pro krátkou dobu použití:. | a) používají se speciální ředidla pro kančí sperma, ředění spermatu se provádí podle návodu, přiloženého k ředidlu výrobcem, |
| b) ředidlo a použité pomůcky pro ředění mají teplotu shodnou s teplotou spermatu ± 1 °C, | |
| c) ředidlo je vždy přiléváno do spermatu, | |
| d) stupeň ředění spermatu se řídí zachováním limitního počtu biologicky aktivních spermií v jedné inseminační dávce, | |
| e) ke spermatu se přidávají antibiotika v účinné koncentraci, | |
| f) obsah biologicky aktivních spermií v čerstvém nativním spermatu se stanoví znásobením celkového počtu spermií aktivitou a odečtením morfologicky abnormálních spermií z posledního vyšetření od výsledku násobku, | |
| g) po naředění se kontroluje aktivita spermií, | |
| h) z každého odebraného spermatu naředěného pro krátkodobou konzervaci se ponechá kontrolní vzorek o objemu cca 20 ml pro sledování přežitelnosti spermií, | |
| i) naředěné sperma pro krátkodobou konzervaci se dávkuje do nespermicidních jednorázových nádob pro více inseminačních dávek, nebo sáčků, flakónů a tubet pro objem jedné inseminační dávky, | |
| j) naředěné sperma se skladuje v tekutém stavu při teplotě 16 ± 2 °C v chladničkách a termoboxech k tomuto účelu upravených nebo vyrobených, | |
| k) postupný pokles teploty spermatu až k teplotě uchování se ohybuje 3 až 4 °C za hodinu, | |
| l) přežitelnost spermií z každého ejakulátu v kontrolním vzorku ředěného spermatu hodnotí v intervalech násobku 24 hodin, podle deklarované konzervační schopnosti použitého ředidla; přičemž přežitelnost spermií nesmí klesnout pod 50 % za 24 hodin uchování |
4.
Uchovávání a výdej inseminačních dávek
Inseminační dávky se vydávají pro přepravu ve speciálních k tomu určených termoboxech, které zabezpečují ochranu dávek proti teplotě vnějšího prostředí po celou dobu přepravy až do převzetí dávek odběratelem, v případě zmrazeného spermatu výlučně v kontejnerech s tekutým dusíkem.
B.
Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek
1.
Požadavky na kvalitu:
| čerstvé sperma po odběru | a) mléčná až šedobílá barva a ostatní charakteristické vlastnosti spermatu (konzistence, bez zápachu), b) objem je nejméně 100 ml; u mladých kanců do věku 12 měsíců a u plemene duroc do 18 měsíců nejméně 80 ml, c) hustota je nejméně 150 000 spermií v mm3, d) obsahuje nejméně 70 % aktivních spermií, e) obsahuje nejméně 75 % morfologicky normálních spermií, f) neobsahuje patogenní mikroorganizmy ani masivní nález nepatogenních mikroorganizmů, g) neobsahuje cizí přimíseniny |
| krátkodobě konzervované sperma | a) obsahuje nejméně 1,5 x 109 aktivních spermií v jedné inseminační dávce; b) objem jedné inseminační dávky je nejméně 80 ml, c) neobsahuje patogenní mikroorganizmy, |
| dlouhodobě konzervované sperma | a) aktivita spermií po rozmrazení je nejméně 30 %, b) obsahuje po rozmrazení nejméně 2,5 x 109 aktivních spermií v jedné inseminační dávce, c) neobsahuje patogenní mikroorganizmy, |
2.
Požadavky na identifikaci:
2.1.
Obaly spermatu při odběru a po celou dobu jeho zpracování jsou označeny registrem kance.
2.2.
Vzorek pro laboratorní kontrolu přežitelnosti spermií na inseminační stanici (kontrolní vzorek) je označen registrem kance a datem odběru spermatu.
2.3.
Inseminační dávky jsou označeny registrem kance a datem odběru spermatu, u velkoobjemových obalů současně počtem inseminačních dávek.
C.
Technické vybavení inseminační stanice prasat a odběrového místa
1.
Vybavení inseminační stanice pro získávání spermatu a produkci inseminačních dávek k výdeji mimo hospodářství
| Účel (prostory provozně odděleny) | technické vybavení: |
|---|---|
| provozně administrativní prostory | pro zaměstnance inseminační stanice, nezbytnou administrativu a pro veterinárního lékaře, obsahující též sklad pro laboratorní materiál, léčiva a jiné pomůcky pro provoz inseminační stanice a oddělené od provozní části stanice, |
| objekty pro ustájení kanců | individuálními volnými kotce, které mají podlahu s protiskluzovou úpravou, snadno omyvatelnou a desinfikovatelnou, jsou zajištěny před stykem plemenných kanců s jinými druhy a kategoriemi zvířat; ve stáji kanců nejsou chována jiná zvířata. |
| místnosti pro odběr spermatu | omyvatelnou a desinfikovatelnou pevnou podlahou s protiskluzovou úpravou a omyvatelnými stěnami, fantomem nebo více fantomy, které jsou umístěny samostatně v odběrových hrazených kotcích s únikovým prostorem pro obsluhující zaměstnance, uzavíratelnými mycími a čekacími boxy, |
| laboratoř | omyvatelnou a desinfikovatelnou pevnou podlahou s protiskluzovou úpravou a omyvatelnými stěnami, zdrojem teplé vody, zařízením pro temperování laboratoře na provozní teplotu, sterilizovanými, nespermicidními manipulačními pomůckami pro zpracování spermatu, ostatními pomůckami desinfikovanými, mikroskopem s vyhřívacím stolkem nebo vyhřívací destičkou, předehřívacím stolkem na sklo používané k mikroskopickému hodnocení, zařízením pro hodnocení koncentrace spermií, vodní lázní nebo topným místem s regulací teploty, zařízením ke sterilizaci, případně dalšími přístroji a zařízeními podle používané technologie zpracování spermatu a výroby inseminačních dávek, v případě používání dlouhodobě konzervovaného spermatu kryokonzervací zvláštní místností ke skladování, dobře větratelnou s omyvatelnou a desinfikovatelnou podlahou, ve které jsou umístěny kontejnery se zmrazenými inseminačními dávkami a kontejnery s pohotovostní zásobou kapalného dusíku, |
| prostory k uchovávání inseminačních dávek | chladnička, chladnička s regulací teploty pro uchovávání spermatu |
| prostory pro výdej inseminačních dávek | podávací okénko nebo jiné zařízení pro předávání inseminačních dávek |
| prostory k mytí, desinfekci a skladování dopravních obalů | manipulační stolek s omývatelnou deskou, úložnými prostorami pro desinfekční prostředky a pro uskladnění přepravních obalů, pokud jsou používány |
2.
Inseminační stanice pro produkci čerstvého a krátkodobě konzervovaného spermatu používaného k inseminaci plemenic v rámci jednoho hospodářství
| Účel (prostory provozně odděleny) | Technické vybavení: |
|---|---|
| prostory, umožňující práci veterinárního lékaře, hygienický a bezpečný odběr spermatu a skladování materiálu, | není specifikováno |
| objekty pro ustájení kanců | Individuální volné kotce, které mají podlahu s protiskluzovou úpravou, snadno omyvatelnou a desinfikovatelnou, jsou zajištěny před stykem plemenných kanců s jinými druhy a kategoriemi zvířat |
| pro ředění spermatu a přípravu inseminačních dávek a jejich výdej pro inseminaci plemenic | zařízením pro temperování laboratoře na provozní teplotu, sterilizovanými, nespermicidními manipulačními pomůckami pro zpracování spermatu, ostatními pomůckami desinfikovanými, zařízením ke sterilizaci pomůcek, případně dalšími přístroji a zařízeními podle používané technologie zpracování spermatu a výroby inseminačních dávek, chladnička s regulací teploty pro uchovávání spermatu |
3.
Podmínky, které musí být zajištěny pro odběr spermatu kance na odběrovém místě
3.1.
základní zooveterinární podmínky odběru spermatu
3.2.
odběr vzorků pro vyšetření čerstvého spermatu
3.3.
předředění odebraného spermatu
3.4.
přeprava a výdej spermatu na inseminační stanici k rozboru a zpracování inseminačních dávek
3.5.
kopie potvrzení o původu dárce spermatu, záznam o odběru, označenými obaly na kontrolní vzorky a sperma
D.
Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici
| Druh evidence: | obsah evidence: |
|---|---|
| 1. stájová evidence kance | a) ušní číslo kance, b) číslo státního registru kance, c) datum narození kance |
| 2. evidenční karta kance | a) identifikační údaje kance, b) potvrzení o původu, c) všechny záznamy veterinárního dozoru, d) ostatní doklady týkající se kance |
| 3. záznam o odběru spermatu | všechny údaje o hodnoceném spermatu včetně jeho zpracování a kontroly přežitelnosti spermií v chronologickém sledu |
| 4. záznam o výdeji inseminačních dávek | a) jméno, název odběratele, b) datum výdeje, c) datum odběru spermatu, d) číslo státního registru a linie kanců, e) počet inseminačních dávek |
E.
Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1.
Inseminační dávky jsou dopravovány v tepelně izolovaných přepravních nádobách vyhovujících technologii konzervace spermatu.
2.
Inseminace se provádí ve stájích prasnic v individuálních nebo skupinových kotcích na základě sledování nástupu říje.
3.
Vyhledávání říjících se plemenic se provádí za pomoci kance působícího v přirozené plemenitbě. V chovu bez kance provádí vyhledávání říje osoba, která provádí inseminaci dotykovým testem nebo s použitím kančího feromonu.
F.
Technické vybavení pro provádění inseminace prasnic
| technické vybavení | |
|---|---|
| místnost pro uložení inseminačních dávek a pomůcek | chladnička s termostatem, který umožňuje udržovat vnitřní teplotu 16 ± 2 °C, nekouřové vytápění, zdroj vody, pracovní stůl a skřín pro ukládání ochranných pracovních prostředků a pomůcek |
| pomůcky pro inseminaci | zavaděče, tepelně izolovaná brašna na přenášení inseminačních dávek a pomůcek do stáje prasnic, buničitá vata a bílá vazelína v tubě, barva pro označování zvířat |
G.
Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace prasnic
K zajištění inseminace chovatel zabezpečí
1.
osobu, která vodí kance k vyhledávání říjících se plemenic; kanec může být též fixován dvěma pevnými zábranami v manipulační chodbě u kotce,
2.
při inseminaci prasnic přítomnost kance, kterého fixuje v manipulační chodbě u kotce nebo přímo v kotci pevnými zábranami, odděleně od prasnice,
3.
při inseminaci ve skupinových kotcích zabezpečí chovatel oddělení inseminované prasnice od ostatních zvířat, případně pomoc osoby, která oddělí ostatní prasnice v kotci.
H.
Druh a obsah evidencí o inseminaci prasnic, způsob jejich předávání osobě pověření vedením ústřední evidence
Chovatelé vedou:
| druh evidence: | obsah evidence: |
|---|---|
| 1. stájová evidence plemenice | a) ušní číslo, b) matriční nebo pořadové číslo, c) datum narození, d) datum posledního porodu plemenice, |
| 2. evidenční karta plemenice | a) původové číslo zvířete b) matriční nebo pořadové číslo plemenice, c) datum narození, d) datum zapuštění, po kterém plemenice zabřezla, d) číslo státních registrů připouštěných plemeníků, e) datum každého porodu, f) počty všech a živě narozených selat |
Osoba pověřená vedením ústřední evidence přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o inseminaci prasnic jen na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
Část IV.
PLEMENITBA OVCÍ A KOZ
A.
Postupy získávání, posuzování, a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek
1.
Odběr spermatu
1.1.
Odběr spermatu u beranů a kozlů se provádí po očištění plemeníka a omytí a osušení předkožky, pomocí umělé vagíny, vyjmuté z termostatu o teplotě 41 až 43 °C, s frekvencí odběru v době připouštěcí sezóny u starších beranů 4 a vícekrát týdně, u mladších 2 až 3 krát týdně, u kozlů starších jednoho roku 4 a vícekrát týdně, u mladších s nižší frekvencí podle kondice.
1.2.
Po odběru je sběrač s čerstvým spermatem, označený značkou a číslem státního registru plemeníka, oddělen a předán do laboratoře k hodnocení kvality.
1.3.
Vzorky k mikroskopickému posouzení jsou získávány sterilními pomůckami do 10 minut po odběru.
2.
Hodnocení spermatu
Hodnocení spermatu se provádí posouzením jednotlivých vlastností spermatu podle charakteristických znaků a projevů metabolizmu při pokojové teplotě 20 až 25 °C.
| Hodnocení: | hodnotí se: | způsob hodnocení: | |
|---|---|---|---|
| čerstvé sperma | zdravotní nezávadnost spermatu | nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením | |
| objem | měřením nebo vážením s přesností na 0,1 cm3 (0,1 g) | ||
| barva, konzistence, pach a obsah přimísenin | smyslovým posouzením | ||
| hustota spermatu | fotometricky u každého ejakulátu (kontrolní propočty, případně kalibrace přístrojů se provádějí v Bürkerově komůrce) | ||
| aktivita spermatu | mikroskopicky u každého ejakulátu při zvětšení 1: 200 až 300 a při teplotě 39 ± 1°C, kdy se zjišťuje odhadem procentické zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou | ||
| výskyt abnormálních spermií | mikroskopicky při zvětšení 1 : 1000 až 1500 a vyjadřuje se v %, u provozních beranů a kozlů nejméně jednou za měsíc | ||
| krátkodobě uchovávané sperma | aktivita spermatu*) | jako u čerstvého spermatu | |
| počet aktivních spermií v inseminační dávce | v 10 čtvercích v Bürkerově komůrce tak, že průměrný počet spermií ve čtverci se přepočte na velikost inseminační dávky a vynásobením počtu všech spermií procentem aktivity se zjistí počet aktivních spermií v inseminační dávce, | ||
| přežitelnost | tepelným testem | ||
| 1. u beraního spermatu tak, že 0,1 cm3 ředěného spermatu ve zkumavce se vloží do vodní lázně o teplotě 45 ± 1 °C, za 30 minut se ke spermatu přidá 1 cm3 citronanu sodného zahřátého na teplotu 39 ± 1 °C a aktivita se posoudí jako u čerstvého spermatu, | |||
| 2. u kozlího spermatu tak, že 0,1 cm3 ředěného spermatu se ve zkumavce s 1 cm3 fyziologického roztoku NaCl inkubuje ve vodní lázni o teplotě 47,5 °C po dobu 10 minut a po této době se hodnotí aktivita jako u čerstvého spermatu | |||
| dlouhodobě uchovávané sperma**) | aktivita spermií**) | peleta beraního spermatu | vloží se do malé zkumavky předehřáté asi na 40 °C a ve vodní lázni se rozmrazí „na sucho“, poté se přidá 1,0 cm3 citronanu sodného o teplotě 39 ± 1 °C a aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu, |
| peleta kozlího spermatu | rozmrazí se v 1,0 cm3 citronanu sodného o teplotě 39 ± 1 °C a aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu, | ||
| pejeta | rozmrazí se ve vodní lázni o teplotě 39 ± 1 °C, její obsah se promíchá a vypustí do zkumavky s roztokem citronanu sodného a aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu, | ||
| počet aktivních spermií | jako u krátkodobě uchovávaného spermatu | ||
| přežitelnost rozmrazeného beraního spermatu | tepelným testem tak, že se peleta rozmrazí „na sucho“ ve zkumavce ve vodní lázni o teplotě 45 ± 1 °C po dobu 30 minut, poté se přidá k rozmrazené peletě 1,0 cm3 roztoku citronanu sodného o teplotě 45 ± 1 °C a poté se aktivita hodnotí jako u čerstvého spermatu | ||
Poznámky:
*)
u každého naředěného ejakulátu se vzorky odebírají sterilně a vyšetřují se bezprostředně po přípravě
**)
vzorky se odebírají sterilně a vyšetřují se bezprostředně po rozmrazení
***)
u každého ejakulátu na pracovišti, kde bylo sperma zmraženo a u každého ejakulátu před expedicí
3.
Zpracování spermatu
3.1.
Ke zpracování spermatu se používají ejakuláty, které odpovídají požadavkům uvedeným v bodě B.
3.2.
Veškeré předměty přicházející do styku se spermatem musí být sterilní.
3.3.
Produkty živočišného původu používané při ošetření spermatu jsou zdravotně nezávadné.
3.4.
Sperma se ředí při laboratorní teplotě 20 až 25 °C, k ředění se používají pouze média, která po konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost a ředí se technologickým postupem podle pokynů výrobce ředidla.,
3.5.
Do spermatu se přidávají antibiotika v účinné koncentraci
4.
Uchovávání a ředění spermatu
| Krátkodobě uchovávané sperma | beraní sperma | při teplotě 16 až 22 °C při ředění homogenizovaným mlékem |
| kozlí sperma | při teplotě 1až 3 °C při ředění žloutkocitronanovým ředidlem | |
| Dlouhodobě uchovávané sperma | při teplotě –196 °C v tekutém dusíku, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu | |
5.
Výdej inseminačních dávek
| Inseminační dávky s krátkodobým použitím | vydávají se podle podmínek daných technologickým postupem; | |
| ředěné beraní sperma | vydává se v termoboxu s takovým množstvím ledu, aby teplota byla v rozmezí 16 až 22 °C, | |
| ředěné kozlí sperma | vydává se v termoboxu s takovým množstvím ledu, aby teplota byla v rozmezí 1 až 3 °C | |
| Zmrazené inseminační dávky | vydávají se v kontejnerech v tekutém dusíku, které jsou uvnitř uzpůsobeny použité technologii zmrazování v peletách nebo pejetách a náležitě desinfikovány před každým naplněním tekutým dusíkem, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu, přičemž interval desinfekce je dán typem a používáním kontejneru | |
B.
Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek
1.
Požadavky na kvalitu:
| čerstvé sperma | a) neobsahuje patogenní mikroorganizmy (včetně patogenních plísní) a původce nebezpečných nákaz a nemocí, |
| b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií, | |
| c) hustota je nejméně u beraního spermatu 2,5 x 106 spermií v 1 mm3 a u kozlího spermatu 2,8 x 106 spermií v 1 mm3, | |
| d) aktivita spermií je nejméně u beraního spermatu 60 % a u kozlího spermatu, 70,0% | |
| e) morfologicky normálních spermií je u beraního spermatu nejméně 80 % a u kozlího spermatu,85 % | |
| krátkodobě uchovávané sperma | vyhovuje ustanovením pro čerstvé sperma a po ředění a konzervování: |
| a) je aktivita spermií nejméně 60 %, | |
| b) v jedné inseminační dávce beraního spermatu je nejméně 100 x 106 aktivních spermií, u kozlího spermatu 50 x 106 aktivních spermií | |
| dlouhodobě uchovávané sperma | vyhovuje požadavkům pro čerstvé sperma a po ředění a konzervován: |
| a) je aktivita spermií po rozmrazení u beraního spermatu nejméně 25 % a u kozlího spermatu nejméně 30 % | |
| b) je v jedné inseminační dávce beraního spermatu nejméně 100 x 106 aktivních spermií, u kozlího spermatu 50 x 106 aktivních spermií |
2.
Požadavky na identifikaci:
Obal spermatu při odběru, zpracování, uchovávání a transportu je vždy zřetelně označen státním registrem plemeníka.
C.
Technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa ovcí a koz
| Část inseminační stanice | technické vybavení: |
|---|---|
| Prostory pro ustájení | plemenní berani jsou ustájeni v kotcích s plochou 3,5 m2 na kus se stálým přívodem pitné vody do automatických napáječek a krmnými žlaby, kotce mají pevné, snadno čistitelné a desinfikovatelné podlahy |
| plemenní kozli jsou ustájeni v indidviduálních kotcích s plochou nejméně 3,5 m2 a s neprůhlednými bočními stěnami; kotce mají pevné, snadno čistitelné a desinfikovatelné podlahy | |
| Prostory pro odběr spermatu | připouštědlo (v místnosti nebo venku), kompletní umělé vagíny, včetně sběračů a tepelné izolace, pomůcky a prostředky pro odběr spermatu (sterilní vazelína, jednorázové rukavice, teploměr, dezinfekční prostředky) |
| Laboratoř pro hodnocení a zpracování spermatu | mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, mikroskopem s fázovým kontrastem, fotometr, termostat, Bürkerova počítací komůrka, termostat, chladnice nebo chladící vitrína, zařízení na plnění, zatavování a značení pejet, rampay, širokohrdlé kontejnery s termočlánkem nebo automatickým zmrazovačem, teploměry, ředidla, antibiotika, pejety |
| Prostory pro dezinfekci a sterilizaci | horkovzdušný sterilizátor a desinfekční chemikálie, zdroj teplé vody*) |
| Prostory pro uložení inseminačních dávek | provozní kontejnery, zásobní kontejnery pro uložení pejet nebo pelet, transportní kontejnery, polystyrénové nádoby na tekutý dusík, rukavice, pomůcky a ochranný štít pro manipulaci s tekutým dusíkem |
Vybavení odběrového místa
Odběrové místo splňuje podmínky ustájení a požadavky na technické vybavení, kterými lze zajistit hygienický odběr spermatu, jeho zpracování a uložení.
D.
Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici
| druh evidence: | obsah evidence: |
|---|---|
| 1.stájová evidence plemeníka | a) ušní číslo, b) číslo státního registru plemeníka, c) plemeno a datum narození plemeníka |
| 2. evidenční karta plemeníka | a) identifikační údaje plemeníka, b)záznamy veterinárního dozoru, c) ostatní doklady týkající se plemeníka |
| 3. záznam o odběru spermatu | všechny údaje o hodnoceném spermatu včetně jeho zpracování a kontroly přežitelnosti spermií v chronologickém sledu |
| 4. záznam o výdeji inseminačních dávek | a) jméno, název odběratele, b) datum výdeje, c) datum odběru spermatu, d) číslo státního registru a linie plemeníků, e) počet inseminačních dávek |
E.
Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1.
Před inseminací plemenice provede osoba oprávněná nebo chovatel provádějící inseminaci reprodukční anamnézu: po posouzení záznamů v dokladu plemenice zhodnotí dobu po jejím obahnění nebo okozlení do ohlášení říje, případně dobu od poslední inseminace a z inseminace vyloučí plemenice s nefyziologickým výtokem z pohlavních orgánů, s příznaky nákazy nebo jiného onemocnění, plemenice mimo říji a plemenice neoznačené.
2.
Říjící se ovce nebo kozy jsou vybírány zpravidla s pomocí plemeníka, který působí v přirozené plemenitbě. Inseminace ovcí se provádí od poloviny do začátku třetí třetiny říje, mezi 12 až 18 hodinou říje, u koz zpravidla 10 až 12 hodin od nástupu říje.
3.
K inseminaci se používá jen sperma splňující stanovené podmínky, při dodržení technologického postupu přípravy inseminační dávky.
4.
Při inseminaci postupuje oprávněná osoba nebo chovatel tak, že:
4.1.
dbá o hygienu inseminace,
4.2.
inseminaci provádí v připouštědlech,
4.3.
dodržuje správný postup inseminace ovcí a koz čerstvým nebo zmraženým spermatem.
F.
Technické vybavení pro provádění inseminace ovcí a koz (podle druhu inseminačních dávek)
1.
spekulum s vnitřním osvětlením,
2.
skleněné nebo jednorázové plastové pipety,
3.
výtlačné gumové balonky nebo jednorázové injekční stříkačky,
4.
transportní kontejner s vnitřním vybavením,
5.
parafinový olej, líh, vata a nůžky.
G.
Druh a obsah záznamů o inseminaci, způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
1.
Chovatelé vedou stájový zápisník plemenic zařazených do inseminace, do kterého zaznamenávají ušní čísla a data narození plemenic a osoby oprávněné a chovatelé provádějící inseminaci do něj zaznamenávají údaje o každé inseminaci.
2.
Osoba pověřená vedením ústřední evidence přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o inseminaci bahnic jen na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 471/2000 Sb.
STŘEDISKA PRO PŘENOS EMBRYÍ
Část I.
Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí
1.
Při získávání, kultivaci a uchovávání embryí se dodržují tyto zásady hygieny:
a)
všechny nástroje a média, které přicházejí do styku s dárkyní, embryi a příjemkyní jsou sterilní a jsou uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace,
b)
produkty živočišného původu používané do vyplachovacích, kultivačních a zmrazovacích médií pocházejí ze zdrojů, které nepředstavují riziko pro zdraví zvířat, nebo jsou před použitím ošetřeny takových způsobem, který toto riziko vylučuje,
c)
kontejnery pro uložení a transport embryí jsou před každým naplněním dezinfikovány,
d)
tekutý dusík nebyl předtím použit pro jiné produkty živočišného původu.
2.
Embrya se získávají zpravidla nechirurgickým výplachem děložních rohů dárkyně sedmý den po inseminaci. Výplach embryí se provádí v místě, které je možno snadno čistit.
3.
Embrya se izolují, hodnotí, promývají a zpracovávají v místnosti izolované od místa výplachu.
4.
Embrya se vyhledávají stereomikroskopem a vyhledaná embrya se přenášejí mikropipetou do manipulačního média.
5.
Embrya se hodnotí podle části II. této přílohy a poté se speciálně ošetřují
a)
mechanickými, 10 x opakovanými oplachy v kultivačním mediu; mezi jednotlivými oplachy se vymění mikropipeta a pro embrya každé dárkyně jsou použita nová média,
b)
metodou enzymatického ošetření, která je účinná při kontaminaci viry adherujícími na zonu pellucidu, jejíž součástí je krátkodobé vystavení embryí působení trypsinu.
6.
Embrya se uchovávají
a)
krátkodobě tak, že
1.
po vyhledání, hodnocení a dekontaminaci se přemísťují do 2 cm3 kultivačního media,
2.
uchovávají se při pokojové teplotě,
3.
před přenosem se plní do označených pejet o průměru 2,4 mm,
b)
dlouhodobě tak, že
1.
ve zmrazovacím médiu v pejetách se vkládají do zmrazovače,
2.
zmrazovací režim je dán použitým médiem,
3.
při dosažení teploty nejméně –30 °C se pejety přenesou do tekutého dusíku.
c)
vitrifikací
7.
Před rozmrazením se pejeta vyjme z tekutého dusíku, ponechá se na vzduchu asi 10 sekund a poté ponoří na 10 sekund do vodní lázně o teplotě 37 °C. Vymývání glycerinu se provádí ve 3 stupních pomocí sacharózy. Přenos je nutno provést ihned po rozmrazení a vymytí glycerinu. Při použití etylenglykolu je nutno provést přenos ihned po rozmrazení.
8.
Přenos embryí se provádí nechirurgicky speciální aparaturou, která umožňuje provést přenos hygienicky, lehce, atraumaticky. Při přenosu embryí se dodržují hygienické podmínky.
9.
Vaječné buňky se získávají z ovarií odporažených dárkyň „post mortem,, nebo metodou OPU punkcí ovariálních folikulů od žijících dárkyň. Vaječné buňky se používají v rámci programu in vitro produkce embryí. Embrya vyprodukovaná v podmínkách in vitro se hodnotí a uchovávají stejně jako embrya vzniklá in vivo.
Část II.
Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk
1.
Orientační posouzení kvality embryí se provádí mikroskopicky již při jejich vyhledávání. K dalšímu použití se určují pouze embrya, která odpovídají stupněm vývoje délce postovulačního období.
2.
Embrya se po zhodnocení zařadí do kvalitativních skupin. Morfologicky nejkvalitnější embrya jsou vhodná ke zmrazování, embrya se zastaveným vývojem a dalšími abnormalitami se vyřazují.
3.
Pejety se zmrazenými embryi nebo jejich zátky se popisují (pejety směrem od zavařeného konce), Při popisu se uvádí
a)
číslo pejety, které se přenáší z deníku zmrazování embryí,
b)
číslo přenosového týmu (veterinární registrační číslo),
c)
značka plemene (alfabetické označení),
d)
matka embrya, (devítimístné číslo ušní známky),
e)
otec embrya, (značka registru a číslo registru),
f)
den, měsíc, rok zmrazení, přičemž každý údaj je dvojmístný,
g)
počet embryí v pejetě (v případě přímého přenosu se zmrazuje v pejetě vždy jen jedno embryo).
Část III.
Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí
| laboratoř | zdroje teplé vody, destilovaná voda, sterilizátor, chladnice a mraznice, vodní lázeň na medium, stereomikroskop se spodním osvětlením |
|---|---|
| zařízení pro čištění, sterilizaci a desinfekci | |
| místnost pro kontejnery se zmrazenými embryi | přepravní nádoby na dusík, polystyrénové nádoby na dusík a zmrazovače embryí |
| další pomůcky a zařízení potřebná pro výplach, hodnocení, uchovávání a přenos embryí | zejména vyplachovací FOLEYE a katetry, vyplachovací, manipulační, kultivační, zmrazovací a vymývací medium, pejety, přenosné aparatury s krytem, desinfekční prostředky |
Část IV.
Druh záznamů o přenosu embryí a vaječných buněk a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
1.
Osoba oprávněná k přenosu embryí vede záznamy
a)
přenosových týmů,
b)
dárkyň,
c)
příjemkyň,
d)
zmrazených embryí,
e)
prodeje a vývozu embryí.
2.
Tyto záznamy předává osoba oprávněná k přenosu embryí osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu a v termínech stanovených touto osobou.
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 471/2000 Sb.
OBSAH PRŮVODNÍHO LISTU DOVÁŽENÉHO SPERMATU, EMBRYÍ A VAJEČNÝCH BUNĚK
Část I.
Průvodní list dováženého spermatu skotu, prasat, ovcí a koz obsahuje tyto údaje:
| PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÉHO SPERMATU SKOTU, PRASAT, OVCÍ A KOZ | ||||
|---|---|---|---|---|
| Část A. Údaje o dárci spermatu | ||||
| 1. Druh (skot, prase, ovce, koza) | 2. Plemeno, typ | |||
| 3. Název osoby, která vystavila průvodní list | ||||
| 4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete | ||||
| 5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele | ||||
| 6. Jméno (nepovinné označení) zvířete | 7. Číslo v plemenné knize | |||
| 8. Datum narození | 9. Geneticky typ*) | |||
| 10. Původ**) | ||||
| Otec (číslo plemenné knihy) | Otec otce (číslo plemenné knihy) | |||
| Matka otce (číslo plemenné knihy) | ||||
| Matka (číslo plemenné knihy) | Otec matky (číslo plemenné knihy) | |||
| Matka matky (číslo plemenné knihy) | ||||
| 11.Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) | ||||
| 12. Spolehlivost (u býků mléčných plemen) | ||||
| Část B. Údaje o spermatu | ||||
| 1. Systém označení inseminačních dávek****) | 2. Systém označení kontejneru | |||
| 3. Název a adresa inseminační stanice, ve které bylo sperma odebráno | ||||
| 4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce inseminačních dávek | ||||
| Označení inseminačních dávek | Počet dávek | Druh inseminační dávky (krátkodobě/dlouhodobě konzervovaná) | Datum odběru | |
| Datum a místo vystavení průvodního listu | ||||
| Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila | ||||
Poznámky:
*)
Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li o skot.
**)
Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***)
Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
****)
Barva, čísla apod.
Část II.
Průvodní list dováženého spermatu koní obsahuje tyto údaje:
| PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÉHO SPERMATU KONÍ | ||||
|---|---|---|---|---|
| Část A. Údaje o dárci spermatu | ||||
| 1. Plemeno | ||||
| 2. Název osoby, která vystavila průvodní list | ||||
| 3. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete | ||||
| 4. Způsob (systém) identifikace | 5. Identifikační číslo | |||
| 6. Datum narození | 7. Genetický typ (byl stanoven – ano/ne) | |||
| 8. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele | ||||
| 9. Název osoby, která vede tuzemskou plemennou knihu | ||||
| 10. Výsledky výkonnostních zkoušek a odhadu plemenné hodnoty*) | ||||
| Část B. Údaje o spermatu | ||||
| 1. Systém označení inseminačních dávek**) | 2. Systém označení kontejneru | |||
| 3. Název a sídlo inseminační stanice, ve které bylo sperma odebráno | ||||
| 4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce inseminačních dávek | ||||
| Označení inseminačních dávek | Počet dávek | Druh inseminační dávky (krátkodobě/dlouhodobě konzervovaná) | Datum odběru | |
| Datum a místo vystavení průvodního listu | ||||
| Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila | ||||
Poznámky:
*)
Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
**)
Barva, čísla apod.
Část III.
Průvodní list dovážených embryí obsahuje tyto údaje:
| PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÝCH EMBRYÍ | |||
|---|---|---|---|
| Část A. Údaje o otci embrya | |||
| 1. Druh (skot, prase, ovce, koza) | 2. Plemeno, typ | ||
| 3. Název osoby, která vystavila průvodní list | |||
| 4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete | |||
| 5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele | |||
| 6. Jméno (nepovinné označení) zvířete | 7. Číslo v plemenné knize | ||
| 8. Datum narození | 9. Genetický typ*) | ||
| 10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) | |||
| Otec (číslo plemenné knihy) | Otec otce (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka otce (číslo plemenné knihy) | |||
| Matka (číslo plemenné knihy) | Otec matky (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka matky (číslo plemenné knihy) | |||
| 11.Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) | |||
| Část B. Údaje o dárkyni embrya | |||
| 1. Druh (skot, prase, ovce, koza) | 2. Plemeno, typ | ||
| 3. Název osoby, která vystavila průvodní list | |||
| 4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete | |||
| 5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele | |||
| 6. Jméno (nepovinné označení) zvířete | 7. Číslo v plemenné knize | ||
| 8. Datum narození | 9. Genetický typ*) | ||
| 10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) | |||
| Otec (číslo plemenné knihy) | Otec otce (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka otce (číslo plemenné knihy) | |||
| Matka (číslo plemenné knihy) | Otec matky (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka matky (číslo plemenné knihy) | |||
| 11.Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) | |||
| Část C. Údaje o embryích | |||
| 1. Způsob označení obalů embryí****) | 2. Způsob označení kontejneru | ||
| 3. Název a adresa odběrového týmu, který provedl odběr | |||
| 4. Příjmení, jméno a trvalé bydliště nebo název a sídlo tuzemského příjemce | |||
| Označení obalů | Počet embryí v obalu | Datum odběru | |
| Datum a místo vystavení průvodního listu | |||
| Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila | |||
Poznámky:
*)
Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li o skot.
**)
Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***)
Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
****)
Barva, čísla apod.
Část IV.
Průvodní list dovážených vaječných buněk obsahuje tyto údaje:
| PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÝCH VAJEČNÝCH BUNĚK | |||
|---|---|---|---|
| Část A. Údaje o dárkyni vaječných buněk | |||
| 1. Druh (skot, prase, ovce, koza) | 2. Plemeno, typ | ||
| 3. Název osoby, která vystavila průvodní list | |||
| 4. Název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete | |||
| 5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele | |||
| 6. Jméno (nepovinné označení) zvířete | 7. Číslo v plemenné knize | ||
| 8. Datum narození | 9. Genetický typ*) | ||
| 10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) | |||
| Otec (číslo plemenné knihy) | Otec otce (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka otce (číslo plemenné knihy) | |||
| Matka (číslo plemenné knihy) | Otec matky (číslo plemenné knihy) | ||
| Matka matky (číslo plemenné knihy) | |||
| 11.Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) | |||
| Část B. Údaje o vaječných buňkách | |||
| 1. Systém označení obalů vaječných buněk (barva, čísla, apod.) | 2. Systém označení kontejneru | ||
| 3. Název a sídlo odběrového týmu, který provedl odběr | |||
| 4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce | |||
| Označení obalů | Počet vaječných buněk v obalu | Datum odběru | |
| Datum a místo vystavení průvodního listu | |||
| Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila | |||
Poznámky:
*)
Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li o skot.
**)
Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***)
Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
1
§ 3 ods. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a Výměr Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. M-108/99 ze dne 6.10 1999, o stanovených měřidlech, uveřejněný oznámením č. 76/99 v č. 12/99 Věstníku Úřadu.
2)
Například osvědčení International Society for Animal Genetics (ISAG) – Mezinárodní společnosti pro živočišnou genetiku.
6)
International Committee for Animal Recording (ICAR) – Mezinárodní komise pro kontrolu užitkovosti.
6a)
Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích.
6b)
Rozhodnutí Komise 92/216/EHS ze dne 26. března 1992 o sběru dat týkajících se soutěží koňovitých podle čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 90/428/EHS.
10)
§ 28 zákona č. 166/1999 Sb.
§ 10 vyhlášky č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.
§ 10 vyhlášky č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.
