Vyhláška č. 540/2002 Sb.

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

Jako budova [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m³ stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K₁ až K₅, K_i a K_p podle vzorce

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 16.

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m³, m², m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Cena rodinného domu,²) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K₁ až K₄ se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž základní ceny nejsou uvedeny v příloze č. 17a a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství¹) jiné stavby, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

Vrtaná studna s vnitřním průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K podle přílohy č. 2 nebo § 5, popřípadě staveb podle § 7, 8, tvoří-li tyto venkovní úpravy příslušenství k těmto stavbám, se zjistí podle odstavce 1 nebo s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 3.2, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11 zjednodušeným způsobem ve výši 2 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5 a z ceny stavby nebo staveb tvořících k nim příslušenství.

Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K₅ z přílohy č. 13, K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Cena stavby, která je kulturní památkou³), se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů,⁴) jeho vybavení a příslušenství,¹) včetně podílu na společných částech domu⁵) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10.

Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K₁, K₄, K₅, K_i a K_p podle vzorce

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 2 nebo 3 nebo 6 uvedena konstrukce, která se v bytu nebo nebytovém prostoru, případně společné části budovy vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K₄ je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.⁵)

Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění^6a) případně povoleno odstranění^6b) z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu^6c), se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K_p. Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,⁷) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8, nebo § 16, se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K₄.

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž K_i je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných K_p se použije pro úpravu výsledné ceny K_p nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

V případě výskytu radonu⁸) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

Je-li pronajata stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Je-li pronajata část stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 a typu C, I, J podle přílohy č. 3, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné v nepronajatých částech se dopočte ve výši obvyklého nájemného (§ 2 odst. 1 zákona).

Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím bez pozemků a trvalých porostů obsahující alespoň dvě stavby, jejichž cena se zjistí nákladovým způsobem ocenění podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, ocení se soubor staveb jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu tehdy, převažuje-li jeho užití spolu se stavbou oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

Stavby pro energetiku jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy jako stavby oceňované podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Cena staveb uvedených v odstavcích 1 až 3 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K_p a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti. Cena zjištěná nákladovým způsobem souboru staveb se zjistí jako součet cen jednotlivých staveb souboru bez koeficientu prodejnosti.

Cena nemovitostí uvedených v § 21 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného způsobem určení obvyklé ceny (§ 2 odst. 1 zákona). Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění.

Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

Roční nájemné zjištěné za celou stavbu nebo soubor staveb podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a popřípadě o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka, nebo o 5 % z ceny pozemku zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků (§ 10 zákona) nebo podle § 28, jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby. Při výpočtu se vychází pouze ze zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 21 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže a jejího vybavení, která netvoří příslušenství jiných staveb, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 16 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Cena garáže zahrnuje její vybavení uvedené v příloze č. 9.

Základní cena uvedená v příloze č. 16 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu garáží jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 16. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K_CPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K_CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 16:

Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 7 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 16 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m³ obestavěného prostoru garáže o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu příslušenství.

Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m² nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

Cena bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů⁴) v budově typu J a K, jeho vybavení a příslušenství,¹) včetně podílu na společných částech domu⁵) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí vynásobením počtu m² podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10. Cena bytu zahrnuje jeho vybavení uvedené v příloze č. 2.

Základní cena uvedená v příloze č. 17 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu bytu jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K_CPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K_CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 17:

Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22 v tabulce č. 3 přílohy č. 17 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m² podlahové plochy bytu o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

Pozemky se oceňují samostatně podle části třetí.

Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejího vybavení a případných venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 2.5, 3.2, 19, 21 a 23, se zjistí vynásobením počtu m³ obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17a, tabulce č. 1a až 1d a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. V ceně rekreační chaty a zahrádkářské chaty je přiměřeně zahrnuto jejich vybavení uvedené v příloze č. 7.

Základní cena uvedená v příloze č. 17a tabulce č. 1a a 1b se násobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu rekreační chaty a zahrádkářské chaty jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17a. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3 přílohy č. 17a.

Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K_CPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K_CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1a a 1b přílohy č. 17a:

Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 6, 9 a 11 v tabulce č. 3 přílohy č. 17a výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m³ obestavěného prostoru o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce:

Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 17a, zjistí se její cena podle § 6.

Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

Cenová mapa stavebních pozemků (§ 10 zákona) obce obsahuje textovou a grafickou část.

Textová část ve formátu A4 obsahuje

Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku (§ 9 zákona) podle cenové mapy stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy (případně geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části), vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán^9a), územní rozhodnutí^9b) ani územní souhlas^9c), nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a) nebo vydáno stavební povolení^10b) ani nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d) ani nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby^11a), ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby,¹¹) a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28.

Základní cena za m² stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

Cena uvedená v odstavci 1 se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem^9a), rozhodnutím o umístění stavby^13a), územním souhlasem^9c), ohlášením stavebnímu úřadu^10a), stavebním povolením^10b), veřejnoprávní smlouvou^10c) nebo certifikátem autorizovaného inspektora^10d), kromě pozemků uvedených v odstavci 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) upravená podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobená koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Přitom platí, že

Cenou za m² nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území^15a) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochu, protipovodňové zařízení nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 8, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobena koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36.

Cenou za m² pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 násobená koeficientem 0,40.

Pozemky oceňované podle odstavce 7 a podle § 31 odst. 3 a 4 a § 32 odst. 6 a 7 netvoří jednotný funkční celek.

Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace a ostatní dopravní plocha, která není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemky k uvedeným účelům již užívané a dále pozemky k uvedeným účelům určené rozhodnutím o umístění stavby^13a) nebo stavebním povolením^10b) se ocení podle odstavce 1 a vynásobí se koeficientem 0,60. Tato cena se upraví podle položky č. 12 přílohy č. 18, jde-li o pozemek s polohou v katastrálním území, v němž není sídlo obce, a dále podle položky č. 13 přílohy č. 18, jde-li o pozemek mimo zastavěné území nebo mimo zastavitelnou plochu, a vynásobí se koeficienty K_i z přílohy č. 35 a K_p z přílohy č. 36. Jsou-li tyto pozemky užívány k podnikání za úplatu a zejména ve funkčním spojení se stavbami komerčního charakteru (např. parkoviště a odstavné, skladové a manipulační plochy obchodních domů, ubytovacích a stravovacích zařízení), zjistí se jejich cena podle odstavce 2, s výjimkou úpravy podle položek č. 12 a 13 přílohy č. 18. Cena pozemku zjištěná podle tohoto odstavce nesmí být nižší než jeho základní cena podle odstavce 1 vynásobená koeficientem 0,60.

Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k asanaci, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tato cena se dále neupravuje.

Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 2.

Je-li na pozemku, ke kterému byl vydán regulační plán^9a), územní souhlas^9c), územní rozhodnutí^13a), bylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a), vydáno stavební povolení^10b), uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d), stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v jednotlivých odstavcích 1 až 10. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 4, 8, 7, 5.

Cena zjištěná podle odstavců 1 až 12 nesmí být nižší než 7 Kč/m².

Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 19.

Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o vlivy podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělský pozemek nebyl bonitován, použije se k jeho ocenění průměrná základní cena zemědělských pozemků v katastrálním území uvedená ve zvláštním právním předpise.¹⁷) Tato cena se upraví podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K_p z přílohy č. 36.

Cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m² pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 21.

Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 22 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 36. Tato cena nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu nebo regulačního plánu^18a) jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení podle § 28 odst. 2 nebo 7 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

Cenou za m² pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 odst. 2, nejde-li o nemovitosti stejného vlastníka, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda se oceňují cenou ve výši 25 % průměrné základní ceny zemědělského pozemku¹⁷) upravené přirážkou podle příslušné položky č. 1 přílohy č. 20. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak nesmí být nižší než 0,70 Kč/m².

Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní plochy,¹⁹) se ocení cenou ve výši

Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %.

Cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 nesmí být nižší než 7 Kč/m².

Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, včetně pozemků, obsahující alespoň dvě stavby, které se oceňují nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Cena nemovitostí uvedených v odstavci 1 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem souboru staveb vypočtené jako součet cen jednotlivých staveb souboru zjištěných nákladovým způsobem bez koeficientu K_p a cen pozemků zjištěných podle cenové mapy stavebních pozemků obce nebo podle § 28 bez koeficientu K_p a ceny zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

Cena nemovitostí uvedených v § 31a zjištěná výnosovým způsobem se stanoví podle § 22 odst. 1 až 3.

Roční nájemné zjištěné podle § 22 odst. 2 a 3 se sníží o 40 %.

Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže CR_I se zjistí jako součet ceny pozemku CP_I a ceny stavby CS_I podle vzorce

Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže CR_II se zjistí jako součet ceny pozemku CP_II a ceny stavby CS_II podle vzorce

Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K_R1 až K_R8, K_i a K_p podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b) s tím, že výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K_R1 až K_R8 jsou uvedeny v příloze č. 23, koeficient K_i v příloze č. 35 a koeficient K_p v příloze č. 36. Přitom platí

Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé.

Cena za m² pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP_I, CP_II) a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹¹) nebo stavební povolení¹²) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, činí:

Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby¹¹) nebo stavební povolení¹²) ke stavbě velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže, případně i ostatní vodní plochy, činí 4 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l).

Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 24 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

Základní cena za m² jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy²⁰) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 25.

Cena mýtní výtěže A_u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 26; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 26, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena mýtní výtěže A_u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 26, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 26, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

Náklady na m² zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)²¹) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

Věkový hodnotový faktor f_a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 28.

Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena za m² skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m² skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže A_a přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 26, má věkový hodnotový faktor f_a hodnotu jedna a cena za m² skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

Je-li cena mýtní výtěže A_u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 27.

Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 27, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců,²²) maximálně 1,3 násobku minimálního počtu jedinců.

Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 33 a 34 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 29 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem K_p z přílohy č. 36.

Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu“).

Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 33 až 35, popřípadě podle § 37.

Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1000 m² nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 38.

Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 33 až 35 nebo § 37 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m².

Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 30.

Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 24.

Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena lesního porostu zjistí jako podíl na ceně lesního pozemku, jehož je nedílnou součástí, a to podle vzorce

Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin jsou uvedeny

Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 34.

Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K_p z přílohy č. 36.

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena jiných trvalých porostů zjistí způsobem podle odstavců 2 až 4.

Cena ovocných dřevin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 1,5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

Cena okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m² na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 4 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) (dále jen „majetkových práv“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona) rovnou nule.

Ubytování v podnikové ubytovně poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,²⁴) se oceňuje cenou sjednanou s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně²⁴) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům²⁴) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.

Služby letecké, železniční, autobusové, vodní a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise²⁴) se slevou z ceny sjednané s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou při jejich nákupu.

Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, oceňované

Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 25, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K_p těchto staveb stanovený podle odstavce 2.

Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 25, 26 a 26a, postupuje se při stanovení K_p obdobně jako v odstavci 3.

Pro pozemek se použije K_p stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 25 a 26 nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku nejnižší K_p příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 25, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11, použije se pro ocenění pozemku K_p stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku K_p ze sloupce 11 přílohy č. 36, pokud není dále uvedeno jinak.

Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků K_p tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší K_p pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

Není-li na pozemku žádná stavba nebo jsou-li na pozemku jen stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11 a je určen k zastavění regulačním plánem^9a), rozhodnutím o umístění stavby^13a), územním souhlasem^9c), ohlášením stavebnímu úřadu^10a), stavebním povolením^10b), veřejnoprávní smlouvou^10c) nebo certifikátem autorizovaného inspektora^10d) použije se K_p budoucí stavby; pokud na něj bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území^15a), použije se K_p ze sloupce 9 přílohy č. 36. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije K_p ze sloupce 11 přílohy č. 36.

Nelze-li pozemku, na kterém není žádná stavba nebo jsou na něm pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10 a 11, přiřadit K_p podle odstavce 8 a je-li podle platného územního nebo regulačního plánu určen k zastavění, použije se K_p podle předpokládaného funkčního využití plochy. Není-li určen k zastavění, použije se K_p ze sloupce 9 přílohy č. 36.

U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru oceňovanému podle § 13 se použije K_p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, s tím, že pro pozemek příslušející k rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K se použije K_p ze sloupce 13.

Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36, kromě K_p pro pozemek oceněný podle § 28 odst. 5, § 29, 30, stavby oceněné podle § 32 a trvalý porost oceněný podle § 33 až 38 lze snížit nebo zvýšit až o 25 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy musí být odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle přílohy č. 36, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti a v mimořádných klimatických podmínkách anebo jiné závažné důvody ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivní zjištěnou cenu. Zohlednit lze i morální zastarání stavby. Příslušný K_p uvedený v příloze č. 36 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

Při oceňování nemovitostí se výsledná zjištěná cena sníží o ceny věcných břemen váznoucích na nemovitostech zjištěné podle § 18 zákona.

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

Zrušuje se:

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

Základní ceny za m³ obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.