369
VYHLÁŠKA
ze dne 20. října 2009
o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.
§ 2
Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu
(1)
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)
Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona nesmí obsahovat příměs geneticky modifikovaných rostlin. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %. Příměs osiva geneticky modifikovaných rostlin odrůd, které jsou registrované nebo zapsané ve společném katalogu odrůd, se posuzuje podle pravidel pro čistotu odrůdy.
(3)
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(4)
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být
a)
rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
b)
základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,
c)
certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
§ 3
Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd
(1)
Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí
a)
0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
b)
0,05 % pro pšenici tvrdou,
c)
0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.
(2)
Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí se množství potřebné k osetí této plochy.
(3)
U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.
(4)
Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(5)
Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:
a)
kopie původního povolení,
b)
další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
c)
doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.
(6)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.
§ 4
Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd
(1)
Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.
(2)
Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů, uváděné do oběhu, nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:
a)
0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici,
b)
0,5 % pro ostatní druhy.
(3)
Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.
(4)
Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře
a)
40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
b)
20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
c)
10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.
(5)
Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.
§ 4a
Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1)
Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí
a)
250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
b)
25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
c)
5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.
(2)
Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.
§ 5
Uznávací řízení
(1)
Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2)
Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně
a)
do 31. března pro
1.
ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
2.
obilniny ozimé - ječmen, pšenici, žito, tritikale,
3.
vikev ozimou,
4.
jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),
5.
salát a špenát setý na podzim,
b)
do 30. dubna pro
1.
hrách polní a zahradní,
2.
jarní formy olejnin,
3.
pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
4.
zeleniny rychlené - semenice,
c)
do 10. května pro
1.
obilniny jarní, svazenku,
2.
bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou,
3.
semenice semenných okopanin,
4.
len,
5.
anýz, fenykl, kmín, koriandr,
6.
brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,
d)
do 20. května pro
1.
brambory,
2.
jílek jednoletý,
3.
kukuřici, proso, pohanku,
e)
do 10. června pro
1.
fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,
2.
jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
3.
lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,
f)
do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,
g)
do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,
h)
do 30. září pro řepku ozimou,
i)
do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.
(3)
Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.
(4)
Vzory žádostí a dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10 k této vyhlášce.
§ 6
Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh
(1)
Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropských společenství, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.
(2)
U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(3)
Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.
§ 7
Uznávání množitelských porostů
(1)
K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží
a)
doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo
b)
u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce
1.
doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo
2.
doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,
c)
mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo
d)
prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.
(2)
Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.
(3)
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce, se rozumí
a)
sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,
b)
minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c)
minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,
d)
celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,
e)
nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,
f)
nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.
(4)
Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(5)
Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(6)
Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(7)
Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
§ 8
Uznávání rozmnožovacího materiálu
(1)
Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(2)
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(3)
Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.
(4)
Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel
a)
v listinné podobě na formulářích Výrobní evidence osiv a Skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)
v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny elektronickým podpisem.
§ 9
Osivo s neukončenou certifikací
(1)
Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje
a)
označení certifikačního úřadu a státu,
b)
název druhu a název odrůdy; u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku,
c)
označení kategorie a generace,
d)
původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,
e)
číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)
výměru množitelského porostu,
g)
množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,
h)
potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,
i)
výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal.
(2)
Vzor dokladu je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(3)
O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě.
§ 10
Egalizace osiva
(1)
Při přípravě egalizované partie osiva dodavatel
a)
zaznamená u jednotlivých partií osiv ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě formou zvláštního označení sloučení egalizované partie,
b)
vyhotoví egalizační protokol podle vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce,
c)
egalizovanou partii zaznamená ve Výrobní evidenci osiv a ve Skladové kartě.
(2)
Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, Výrobní evidenci osiva a Skladovou kartu.
§ 11
Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
(1)
Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.
(2)
Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(3)
Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.
§ 12
Standardní osivo
(1)
Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.
(2)
Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou
a)
v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)
v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(3)
Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 13
Obchodní osivo
(1)
Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:
a)
hořčice černá,
b)
lesknice vodní,
c)
lipnice roční,
d)
pískavice řecké seno,
e)
vičenec,
f)
vikev panonská.
(2)
Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.
(3)
Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 8 odst. 4.
(4)
Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.
§ 14
Směs osiv
(1)
Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(2)
Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.
(3)
Dodavatel směsi vede evidenci o
a)
míchání směsi na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b)
uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 8 odst. 4.
(4)
Z každé vyrobené partie směsi Ústav odebírá a ukládá vzorek pro následnou kontrolu. Ústav provádí následnou namátkovou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 %. Přesnou výši kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.
(5)
Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. Tímto opatřením nejsou dotčena ustanovení o označování a uzavírání obalů stanovených zákonem a touto vyhláškou.
(6)
Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 15
Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství
(1)
Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 8 odst. 4.
(2)
Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 16
Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd
Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 8 odst. 4.
Sazenice zeleniny
§ 17
(1)
Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(2)
Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií.
(3)
Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.
(4)
Doklad podle odstavce 3 obsahuje
a)
text „ES kvalita“,
b)
název členského státu nebo jeho kód,
c)
označení příslušného úřadu nebo jeho kód,
d)
registrační číslo dodavatele,
e)
identifikaci dodavatele,
f)
číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,
g)
datum vystavení dokladu,
h)
číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,
i)
název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,
j)
latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li zároveň rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči2),
k)
množství,
l)
při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.
(5)
Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zákona o rostlinolékařské péči2), může tento pas nahradit údaje uvedené v odstavci 4 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.
§ 18
(1)
Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí
a)
použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,
b)
výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,
c)
dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle zákona o rostlinolékařské péči2),
d)
plán a metoda pěstování,
e)
manipulace s rostlinami,
f)
rozmnožování,
g)
sklizeň,
h)
hygiena,
i)
ošetřování,
j)
balení,
k)
skladování,
l)
doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,
m)
další administrativní úkony.
(2)
Evidence pro sazenice zeleniny musí být vedena podle § 15 odst. 6 písm. e) zákona. Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena
a)
v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)
v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(3)
Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:
a)
určení kritických bodů pěstebního postupu,
b)
vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,
c)
odběr vzorků za účelem kontroly,
d)
vedení evidence podle odstavce 2.
(4)
Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:
a)
rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,
b)
množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,
c)
vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.
§ 19
Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele
(1)
Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2)
Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 20
Pověřování osob
(1)
Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona
a)
prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 9 zákona,
b)
musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně možnosti internetového připojení pro komunikaci s Ústavem.
(2)
Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.
(3)
Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.
(4)
Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně nebo vegetačními zkouškami.
(5)
Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž bude zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.
(6)
Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.
(7)
Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.
§ 21
Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí
Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
Označování a balení rozmnožovacího materiálu
§ 22
(1)
Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu
a)
úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
b)
návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
c)
návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo
d)
návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.
(2)
Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek jsou uvedeny v příloze č. 20 k této vyhlášce.
(3)
Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje
a)
šitá nebo vázaná návěska,
b)
nalepovací etiketa,
c)
potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo
d)
všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.
(4)
Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.
(5)
Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.
(6)
Za úřední pojistku se považuje
a)
plomba z nebarveného plechu,
b)
nálepka nebo samolepící páska neodstranitelná bez porušení,
c)
prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
d)
ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,
e)
samolepící nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,
f)
strojově prošitý obal zamezující záměně,
g)
plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,
h)
vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.
(7)
Bylo-li osivo ošetřeno přípravkem s účinnou látkou klothianidin, thiamethoxam, fipronil nebo imidakloprid, musí být na úřední návěsce nebo návěsce dodavatele uvedena tato skutečnost a zároveň uvedena opatření ke zmírnění rizik stanovená v povolení použitého přípravku na ošetření osiva.
§ 23
(1)
Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)
Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.
(3)
U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.
(4)
Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 22 odst. 1 písm. b) obsahují údaje uvedené v příloze č. 20 k této vyhlášce.
(5)
Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce, obsahuje
a)
označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,
b)
název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu,
c)
název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,
d)
kategorie a generace,
e)
číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)
hmotnost,
g)
označení „Osivo s neukončenou certifikací“,
h)
identifikaci dodavatele.
(6)
Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 24
(1)
Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)
Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(3)
Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(4)
Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou
a)
modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace,
b)
červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.
Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(5)
Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(6)
Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce.
§ 25
Malé balení
(1)
Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)
Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
§ 26
Kontrola kvality moření osiv
Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.
§ 27
Přechodná ustanovení
Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
2.
Vyhláška č. 231/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin.
§ 29
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Šebesta v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 369/2009 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
Český názevLatinský název
ČirokSorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská trávaSorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanenseSorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
JečmenHordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárskáPhalaris canariensis L.
Oves nahýAvena nuda L.
Oves setýAvena sativa L. (včetně A. byzantina K.Koch)
Oves hřebílkatýAvena strigosa Schreb.
Pohanka obecnáFagopyrum esculentum Moench
Pšenice setáTriticum aestivum L.
Pšenice tvrdáTriticum durum Desf.
Pšenice špaldaTriticum spelta L.
Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secalex Triticosecale Wittm. ex A.Camus
ŽitoSecale cereale L.
Proso seté*)Panicum miliaceum L.
*)
Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM
(včetně komponentů hybridních odrůd)
Certifikovaný RM
SE 1SE 2SE 3EC*)C 1C 2
Čirok – nehybridníxxxxx
Čirok – hybridníxx
Čirok súdánská tráva
- nehybridní
xxxxx
Čirok súdánská tráva
- hybridní
xx
Čirok x súdánská trávaxx
Ječmen - nehybridníxxxxxx
Ječmen - hybridníxx
Kukuřice - nehybridníxxxxx
Kukuřice - hybridníxx
Lesknice kanárská
– nehybridní
xxxxx
Lesknice kanárská
- hybridní
xx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridníxxxxxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridníxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridníxxxxxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridníxx
Tritikale - nehybridníxxxxxx
Tritikale – hybridníxx
Žito - nehybridníxxxxx
Žito - hybridníxx
Pohanka obecnáxxxxxx
Proso setéxxxxxx
*)
označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
Oddíl 2
Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků
Tabulka 2.2
KategorieNázevPopis
E
(komponenty pro tvorbu hybridů)
L - inbrední liniesoubor rostlin stejného původu geneticky identických
SLc – sesterský liniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E
(komponenty pro tvorbu hybridů) nebo
C
(konečný hybrid)
Sc - dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C
(konečný hybrid)
Tc - tříliniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
Dc - čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
top cross hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
meziodrůdový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b
Tabulka 3.1a
KategoriePrvní přehlídka ve fáziDruhá přehlídka v doběMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)4)
SE, Eod vymetání do konce kvetenídozrávání2 1), 2)
C - nehybridní odrůdyod vymetání do voskové zralosti3)-1 1), 2)
C - hybridní odrůdyod vymetání do konce kvetenídozrávání1 1)
1)
Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice a čiroků.
2)
V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
3)
U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.
4)
Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2.
Tabulka 3.1b
KategorieNázevPřehlídka porostů ve fáziMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
1234
kukuřice
Ekomponenty pro výrobu hybridůpřed metánímna začátku kvetení
1)
3)
v plném kvetenína konci kvetení
2)
1
Ckonečné hybridy1 4)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
Ekomponenty pro výrobu hybridů-na začátku kvetenív plném kvetenína konci kvetení1
Ckonečné hybridy1 4)
u nehybridních odrůd4) kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení
1)
Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.
2)
Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.
3)
K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.
4)
V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2a
DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájemProstorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
od jiné odrůdy téhož druhuod jiných druhů
druhvzdálenost
ječmenSE, E1,0501)--
C1,0501)--
leskniceSE,E1,0300--
kanárskáC1,0250--
oves nahý,SE, E1,0---
setý, hřebílkatýC1,0---
pšenice setá,SE, E1,0---
tvrdá a špaldaC1,0---
tritikaleSE, E1,0503)žita300
C1,0203)žita250
žitoSE, E1,03003)tritikale50
C1,02503)tritikale20
E (komponenty)1,010002)tritikale50
komponenty bez otcovské pylové sterility6002)tritikale50
C (hybrid)1,05002)tritikale50
pohanka obecnáSE, E1,0200od jiného druhu pohanky200
C1,0200200
proso setéSE, E1,0---
C1,0---
1)
Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.
2)
Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.
3)
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Další požadavky:
-
V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů3), s výjimkou porostu otcovského komponentu.
Tabulka 3.2b
DruhKategorieNejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu1) v m
kukuřicevšechny kategorie a generace200 2)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x súdánská trávavšechny kategorie a generace300 2)
1)
U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).
2)
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3a
DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2) na 100 m2
ječmen 3)SE, E20
C40
lesknice kanárskáSE, E3
C10
oves nahý, setý,SE, E20
hřebílkatý 3)C40
pšenice setá, tvrdáSE, E20
a špalda 1) 3)C100
tritikale 1) 3)SE, E20
C100
žito 1) 5)SE, E,20
C100
E (komponenty)3
C (hybrid)10 4)
pohanka obecnáSE, E3
C10
proso setéSE, E3
C10
1)
Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice - tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m2.
2)
Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.
3)
S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.
4)
Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.
5)
Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.
Další požadavky:
zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;
množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;
při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;
v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;
pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;
osivo hybridních odrůd žita se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;
otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.
Tabulka 3.3b
DruhKategorieNejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
(%)
Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě 3)
(%)
Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce 1),2)
(%)
v každé z 2.-4. přehlídkymaximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřiceE (komponenty)0,10,51,01,0
C (hybrid)0,21,02,02,0
SE, E (nehybridní)0,5
C (nehybridní)1,0
1)
Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.
2)
Při výrobě šlechtitelského materiálu linií – 0,2%.
3)
Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.
Další požadavky:
Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.
Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.
Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.
Tabulka 3.3c
DruhKategoriePočet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaEpři kvetení 0,1
ve zralosti 0,1
C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení0,1
C – rostliny mateřského komponentupři kvetení 0,3
ve zralosti 0,1
Další požadavky:
Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.
Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.
Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.
U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:
3 rostliny na 100 m2 v kategorii E
10 rostlin na 100 m2 v kategorii C
Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:
○ smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo
○ pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.
Oddíl 4
Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4a
DruhKategorieNejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu
fuzariozy v klasech

(Fusarium spp.)
sněť prašná pšeničn

(Ustilago tritici
(Pers.) Rostrub)
sněť stébelná

(Urocystis occulta
(Wallr.) Rabenh.)
sněť prašná ječmenná

(Ustilago nuda
(Jens.) Rostr.)
prašná sněť ovesná

(Ustilago avenae
(Pers. Rostub)
sněť prosová

(Sphacelo-theca destruens
(Schlt.) Stev & A. G. Johnson)
sněti rodu
Tilletia spp.
s výjimkou
T.controversa Kühn
sněť zakrslá

(Tilletia controversa Kühn)
sněť tvrdá ječmenná

(Ustilago hordei
(Pers.) Lagerh.)
pruhovitost ječmene

(Drechslera graminea
(Rabenh.) Shoem.,
Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmenSE, E3%--5---1010
C5%--20---1110
lesknice kanárskáSE, E-----1----
C-----3----
oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E----1--1--
C----1--1-_
pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E3%5----0nesmí se vyskytovat--
C5%20----1-_
tritikale 1)SE, E3%-5----nesmí se vyskytovat--
C5%-20------
žito 1)SE, E3%-5----1--
C5%-20----1--
proso setéSE, E-----1----
C-----3----
1)
Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.
Tabulka 3.4b
Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda5
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Izolace:
kategorienejmenší vzdálenost v m
cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájemsamosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale
E30050
C25020
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.
Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.
Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.
Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.
V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.
Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2
DruhSE, EC 1C 2
pšenice, ječmen, oves99,9 %
30 rostlin na 100m2
99,7 %
90 rostlin na 100m2
99,0 %
300 rostlin na 100m2
převážně samosprašné odrůdy tritikale99,7 %
90 rostlin na 100m2
99,0 %
300 rostlin na 100m2
98,0 %
600 rostlin na 100m2
U cizosprašných druhů maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:
druhSE, EC
cizosprašné odrůdy žita a tritikale3 rostliny na 100m210 rostlin na 100 m2
U hybridních odrůd:
druhrodičovské liniekonečný hybrid
pšenice, ječmen, oves99,9 %
30 rostlin na 100m2
99,7 %
90 rostlin na 100m2
žito3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
Další požadavky:
pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,
odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.
Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:
posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.
Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.
Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:
Procento sterility se rovná: 100 (1 – a/b)
kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 – a/c)
kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.
Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
KUKUŘICE A ČIROKY:
Požadavky na prostorovou izolaci
kategorienejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kukuřicečiroky
– nehybridní odrůdy
čiroky
– hybridní odrůdy
E200400300
C200200200
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
- Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
- Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E – rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.
-
Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E – hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
-
Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
-
Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
Minimální čistota odrůd kukuřice v %
EC
nehybridní odrůdy99,5 %99,0 %
hybridní odrůdy99,9 %99,8 %
Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů
EC
nehybridní odrůdy3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
hybridní odrůdy99,9 %99,7 % - mateřský komponent
Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100 m2.
V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.
Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.
-Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu
Tabulka 5.1
DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS/HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou plodií v % 1)Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
mikroreliéfová zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
elektroforéza
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
stanovení % hybridnosti 3) vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Čirok, čirok súdánská tráva##
Čirok x súdánská tráva##
Ječmen###x
Kukuřice###x
Lesknice kanárská#
Oves nahý, setý, hřebílkatý##2)##
Pšenice setá, tvrdá, špalda###x
Tritikale###x
Žito##x
Pohanka obecná#
Proso seté##
Vysvětlivky:
zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1)
pouze u polyploidních odrůd
2)
neplatí pro oves nahý
3)
pouze u hybridních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
DruhKat. osivaVlhkost nejvýše
1
)
Klíčivost nejméněČistota nejméně
12)
Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semenHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6 – 10Námel a zlomky námele v množství dle sloupce 11Podíl zadiny nejvýše 3% pod síty s otvory
2)
celkem jiných rostlinných druhůz toho podle sloupce 6z toho podle sloupce 8
jiných druhů obilninostatní rostlinné druhy kromě obilninředkev ohnice, koukol polníoves hluchý, oves jalový, jílek mámivý
11)
%%%ksksksksksv gramechksmm
12345678910111213
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaSE, E14,08098,00----9001-
C14,08098,00----9003-
ječmen 4, 7)SE, E15,08599,082620100022,2 (2,0)
C15,085 8)98,020141460100062,2 (2,0)
kukuřiceSE, E14,09098,00----10001-
C14,09098,00----10003-
lesknice kanárskáSE, E14,07598,04--010)2001-
C14,07598,0105--2003-
oves setý,SE, E15,08599,082620100021,8
hřebílkatýC15,08598,020141460100061,8
oves nahý 5)SE, E14,07599,082620100021,5
C14,07598,020141460100061,5
pšenice setá, 3, 7)SE, E15,08599,082620100022,2 (2,0)
tvrdá 3, 7) a špalda 7, 13)C15,08598,020141460100062,2 (2,0)
tritikale 7)SE, E15,08098,082620100022,0
C15,08098,020141460100062,0
žito 7)SE, E15,08598,082620100021,8
C15,08598,02014146010006 u nehybridů
9 u hybridů
1,8
pohanka obecnáSE, E14,08098,064210600--
C14,08097,0126630600--
proso seté 6, 7)SE, E14,08598,0312--150--
C14,08597,0624--150--
1)
Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.
2)
Pro pšenici jarní, ječmen ozimý a nahý ječmen platí údaje uvedené v závorkách.
3)
V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.
4)
U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.
5)
V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.
6)
Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 50 ks.
7)
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
8)
U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75%, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“
9)
Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.
10)
Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
11)
U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.
12)
Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
13)
U nevyluštěného osiva pšenice špaldy se podíl zadiny nestanovuje.
Vysvětlivky:
„0“ nesmí se vyskytovat
„-“ neposuzuje se (výskyt není limitován)
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
PlodinaŠkodlivý organismusKategorieNejvyšší povolený výskyt
JečmenPyrenophora graminea Ito et KuribaySE, E, C2%
Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast.SE, E, C10%
Fusarium spp.SE, E, C10%
Ustilago nuda (Jens.) Rostr.,SE, E0,8%
Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.C2,0%
KukuřiceFusarium spp.SE, E, C5%
Ustilago maydis (DC.) CordaSE, E, Cnesmí se vyskytovat
Proso setéSphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A. G. JohnsonSE, E, C10 ks (chlamydospor)4)
Pšenice setá
Pšenice tvrdá
Pšenice špalda
Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) HedjaroudeSE, E, C20%
Fusarium spp.SE, E, C10%
Ustilago tritici (Pers.) RostrubSE, E0,8%
C2,0%
Tilletia spp.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor) 4)
TritikaleFusarium spp.SE, E, C10%
Tilletia spp.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor) 4)
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)4)
ŽitoFusarium spp.SE, E, C10%
Tilletia spp.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)4)
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)4)
1)
Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull. nestanovuje.
2)
Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.
3)
Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.
4)
Pracovní vzorek 300 semen.
U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
název odrůdy
-
označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál
-
generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:
-
pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:
název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
-
pro základní osivo v ostatních případech:
název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
-
pro certifikované osivo:
název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“
-
kategorie, generace
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky
-
nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)
-
název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin
Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení „Malé balení“
-
název a adresa dodavatele
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
číslo partie
-
název druhu
-
název odrůdy
-
kategorie, generace
-
hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 369/2009 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo trav
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
Český názevLatinský název
Bojínek hlíznatýPhleum nodosum L.
Bojínek lučníPhleum pratense L.
Festulolium
hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium
x Festulolium Asch. & Graebn.
kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridníLolium x boucheanum Kunth
Jílek mnohokvětýLolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalýLolium perenne L.
Kostřava červenáFestuca rubra L.
Kostřava drsnolistáFestuca trachyphylla (Hack.) Krajina
Kostřava lučníFestuca pratensis Huds.
Kostřava ovčíFestuca ovina L.
Kostřava rákosovitáFestuca arundinacea Schreb.
Kostřava vláskovitáFestuca filiformis Pourr.
Lesknice vodníPhalaris aquatica L.
Lipnice bahenníPoa palustris L.
Lipnice hajníPoa nemoralis L.
Lipnice lučníPoa pratensis L.
Lipnice obecnáPoa trivialis L.
Lipnice ročníPoa annua L.
Ovsík vyvýšenýArrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka lučníAlopecurus pratensis L.
Psineček psíAgrostis canina L.
Psineček tenkýAgrostis capillaris L.
Psineček velikýAgrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatýAgrostis stolonifera L.
Srha laločnatáDactylis glomerata L.
Sveřep bezbrannýBromus inermis Leyss.
Sveřep horskýBromus marginatus Nees ex Steud.
Sveřep samužníkovitýBromus catharticus Vahl
Sveřep siteckýBromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavýTrisetum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší*)Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá*)Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá*)Poa compressa L.
Medyněk vlnatý*)Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá*)Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv.
Poháňka hřebenitá*)Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý*)Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní*)Dactylis polygama Horv.
Tomka vonnáAnthoxanthum odoratum L.
*)
Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMObchodní osivo
SE 1SE 2SE 3ECO
Bojínek hlíznatýxxxxx
Bojínek lučníxxxxx
Festulolium
kříženci rodů kostřava x jílek
xxxxx
Jílek hybridníxxxxx
Jílek mnohokvětýxxxxx
Jílek vytrvalýxxxxx
Kostřava červenáxxxxx
Kostřava drsnolistáxxxxx
Kostřava lučníxxxxx
Kostřava ovčíxxxxx
Kostřava rákosovitáxxxxx
Kostřava vláskovitáxxxxx
Lesknice vodníxxxxxx
Lipnice bahenníxxxxx
Lipnice hajníxxxxx
Lipnice lučníxxxxx
Lipnice obecnáxxxxx
Lipnice ročníxxxxxx
Ovsík vyvýšenýxxxxx
Psárka lučníxxxxx
Psineček psíxxxxx
Psineček tenkýxxxxx
Psineček velikýxxxxx
Psineček výběžkatýxxxxx
Srha laločnatáxxxxx
Sveřep bezbrannýxxxxx
Sveřep horskýxxxxx
Sveřep samužníkovitýxxxxx
Sveřep siteckýxxxxx
Trojštět žlutavýxxxxx
Lesknice menšíxxxxx
Lesknice rákosovitáxxxxx
Lipnice smáčknutáxxxxx
Medyněk vlnatýxxxxx
Metlice trsnatáxxxxx
Poháňka hřebenitáxxxxx
Pýr hřebenitýxxxxx
Srha hajníxxxxx
Sveřep bezbrannýxxxxx
Sveřep horskýxxxxx
Tomka vonnáxxxxx
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
NázevPopis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůdvyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůdvyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
KategoriePřehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
počet roků2)Předplodina1)
SE, E, Cod vymetání do počátku zrání2trávy
1)
Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.
2)
V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
Tabulka 3.2
Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určenéKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech1)Prostorová izolace cizosprašných druhů -nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení2)3)
Vzdálenost5)
pole do 2 hapole nad 2 ha
do dalšího množeníSE, E, C1200100
pro výrobu pícnin nebo technické účelySE, E, C11004)504)
1)
Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.
2)
Mezi odrůdami u druhů:
bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční)
psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.
3)
Navzájem mezi druhy:
jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.
4)
Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
5)
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu
Tabulka 3.3a
Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2kategorie
SE, EC
jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)210
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční560
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční540
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav310
oves hluchý35
šťovíky kadeřavý a tupolistý1020
kokotice a psárka polnínesmí se vyskytovatnesmí se vyskytovat
rostliny napadené snětí: Ustilago spp.315
Tabulka 3.3b
DruhJiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatýbojínek luční
bojínek lučníbojínek hlíznatý
jílek hybridníostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětýostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalýostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červenákostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistákostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční-
kostřava ovčíkostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitákříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitákostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší-
lesknice rákosovitájiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodníjiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice lučníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecnáostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice ročníostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutáostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatýmetlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatámedyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený-
poháňka hřebenitá-
psárka luční(psárka kolénkatá)
psineček velikýostatní psinečky
psineček psíostatní psinečky
psineček tenkýostatní psinečky
psineček výběžkatýostatní psinečky
pýr hřebenitý(pýr plazivý)
srha hajnísrha laločnatá
srha laločnatásrha hajní
sveřep bezbrannýostatní sveřepy
sveřep horskýostatní sveřepy
sveřep siteckýostatní sveřepy
sveřep samužníkovitýostatní sveřepy
tomka vonná-
trojštět žlutavý-
festuloliumloloidního typu tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
festucoidního typu kostřava rákosovitá
Další požadavky:
-
množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.
Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.
Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.
Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:
množitelský porost do 2 hamnožitelský porost nad 2 ha
Trávy – nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení200 m100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely100 m1)50 m1)
Trávy – hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení400 m200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely200 m1)100 m1)
1)
Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:
DruhSE, EC
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)5 rostlin na 100 m240 rostlin na 100 m2
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)5 rostlin na 100 m260 rostlin na 100 m2
ostatní trávy3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:
DruhSE, EC
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)2 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
ostatní trávy3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
Další požadavky:
porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu
Tabulka 5.1
DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS/HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %1)Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
mikroreliéfová zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
elektroforéza
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
stanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bojínek luční, hlíznatý#
Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý###
Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá##
Lesknice menší, rákosovitá, vodní#
Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá#
Medyněk vlnatý#
Metlice trsnatá#
Ovsík vyvýšený#
Poháňka hřebenitá#
Psárka luční#
Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý#
Pýr hřebenitý#
Srha laločnatá, hajní#
Sveřep sitecký, samužníkovitý, horský, bezbranný#
Tomka vonná#
Trojštět žlutavý#
Festulolium#
Vysvětlivky:
zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
zkouška se neprovádí
#
zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1)
jen u polyploidních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
DruhKategorieVlhkost nejvýšeKlíčivost nejméně
12
)
Čistota nejméně
11
)
Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 16 počet semen
celkemv množství dle sloupce 6jeden druhodlišné od sloupce 7 nebo 10
z tohopýrkokotice
9)
psárka polníšťovíky
5)
oves hluchý, oves jalový
jeden druhpýrpsárka polní
%%%%%%%ksksksksksksg
12345678910111213141516
bojínek lučníSE, E
C
14,08096,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3201012
5
010
bojínek hlíznatýSE, E
C
14,08096,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3201012
5
010
jílek hybridníSE, E
C
14,07596,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
060
jílek mnohokvětýSE, E
C
14,07596,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
060
jílek vytrvalýSE, E
C
14,08096,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
060
x FestuloliumSE, E
C
14,07596,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
060
kostřava lučníSE, E
C
14,08095,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
050
kostřava červenáSE, E
C
14,07590,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)5052
5
030
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitáSE, E
C
14,07585,00,3
2,0
1,0 0,5 0,3201)
5052
5
030
kostřava rákosovitáSE, E
C
14,08095,00,3
1,5
1,0 0,5 0,3201)
5052
5
050
lesknice vodníSE, E
C
O
14,07596,00,3
1,5
2,5
1,0
2,0
0,3
0,3
0,3
0,3
204042
4
4
050
lesknice menšíSE, E
C
14,07596,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3204042
4
0200
lesknice rákosovitáSE, E
C
14,07596,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3204042
4
030
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecnáSE, E
C
14,07585,00,3
2,0
3)
1,03) 0,30
,3
204)1011
2
05
lipnice ročníSE, E
C
O
14,07585,00,3
2,03)
3,010)
1,03)
2,010)
0,3
0,3
0,3
0,3
204)

1011
5
5
010
medyněk vlnatýSE, E
C
14,07585,00,4
2,0
1,0 0,3 0,3201)1011
3
010
metlice trsnatáSE, E
C
14,07585,00,4
2,0
1,0 0,3 0,3201011
3
010
ovsík vyvýšenýSE, E
C
14,07590,00,3
3,0
1,06) 0,5 0,3201)5052
5
07)80
poháňka hřebenitáSE, E
C
14,08090,00,3
2,0
1,0 0,3 0,3201)1011
3
020
psárka lučníSE, E
C
14,07075,00,3
2,5
1,06) 0,3 0,3201)5052
5
030
psineček výběžkatý, tenký, psíSE, E
C
14,07590,00,3
2,0
1,0 0,3 0,320101105
psineček velikýSE, E
C
14,08090,00,3
2,0
1,0 0,3 0,320101105
pýr hřebenitýSE, E
C
14,08090,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3201)5012
5
040
srha laločnatá, hajníSE, E
C
14,08090,00,3
1,5
1,0 0,3 0,3201)5052
5
030
sveřep bezbrannýSE, E
C
14,07597,00,4
1,5
1,0 0,5 0,3 205055
10
090
sveřep horskýSE, E
C
14,07597,00,4
1,5
1,0 0,5 0,3 205055
10
0200
sveřep samužníkovitý, siteckýSE, E
C
14,07597,00,4
1,5
1,0 0,5 0,3 205055
10
07)200
tonika vonnáSE, E
C
14,07585,00,3
2,0
1,0 0,3 0,3201011
2
020
trojštět žlutavýSE, E
C
14,07075,00,3
3,0
1,06) 0,3 0,3202)1011
2
08)5
1)
Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu.
2)
V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu.
3)
V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
4)
V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.
5)
Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.
6)
Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.
7)
Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
8)
Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
9)
U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
10)
V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
11)
Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
12)
Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.
13)
Vysvětlivky: "0" nesmí se vyskytovat
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
název odrůdy
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
-
označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál
-
generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
-
název odrůdy
-
v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“
-
kategorie
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
-
označení oblasti výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)
-
hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
-
v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
-
číslo partie
-
měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona
Tabulka 7.1
Typ malého baleníNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv)
v kg
- malé balení ES B
(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)
10,0
- malé balení ES A
(směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)
2,0
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
nápis „Malé balení ES B“
-
název a adresa dodavatele
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
číslo partie
-
název druhu
-
název odrůdy
-
kategorie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
-
nápis „Malé balení ES B“
-
název a adresa dodavatele
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
číslo partie
-
název druhu
-
nápis „Obchodní osivo
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:
-
nápis „Malé balení ES A“
-
název a adresa dodavatele
-
číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
-
označení České republiky nebo její zkratka
-
nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:
-
nápis „Malé balení ES B“
-
název a adresa dodavatele
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
číslo partie
-
nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
-
případně další informace o využití směsi
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 369/2009 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
Český názevLatinský název
Bob polníVicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východníGalega orientalis Lam.
Jetel alexandrijskýTrifolium alexandrinum L.
Jetel lučníTrifolium pratense L.
Jetel nachovýTrifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivýTrifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)Trifolium hybridum L.
Lupina bíláLupinus albus L.
Lupina úzkolistáLupinus angustifolius L.
Lupina žlutáLupinus luteus L.
Pískavice řecké senoTrigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatýLotus corniculatus L.
Tolice dětelováMedicago lupulina L.
VičenecOnobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatáVicia villosa Roth
Vikev panonskáVicia pannonica Crantz
Vikev setáVicia sativa L.
Vojtěška proměnliváMedicago x varia T. Martyn
Vojtěška setáMedicago sativa L.
Cizrna beraní*)Cicer arietinum L.
Čičorka pestrá*)Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá*)Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední*)Trifolium medium L.
Komonice bílá*)Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý*)Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj*)Anthyllis vulneraria L.
*)
Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMObchodní osivo
SE 1SE 2SE 3EC*)C 1C 2O
Bob polníxxxxxx
Hrách polní (včetně pelušky)xxxxxx
Jestřabina východníxxxxx
Jetel alexandrijskýxxxxx
Jetel lučníxxxxx
Jetel nachovýxxxxx
Jetel zvrácený (perský)xxxxx
Jetel plazivýxxxxx
Jetel zvrhlý (švédský)xxxxx
Lupina bíláxxxxxx
Lupina úzkolistáxxxxxx
Lupina žlutáxxxxxx
Pískavice řecké senoxxxxxx
Štírovník růžkatýxxxxx
Tolice dětelováxxxxx
Vičenecxxxxxx
Vikev huňatáxxxxxx
Vikev panonskáxxxxxxx
Vikev setáxxxxxx
Vojtěška proměnliváxxxxx
Vojtěška setáxxxxxx
Cizrna beraníxxxxxx
Čičorka pestráxxxxx
Čočka jedláxxxxx
Jetel prostředníxxxxx
Komonice bíláxxxxx
Štírovník jednoletýxxxxx
Úročník bolhojxxxxx
*)
označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
NázevPopis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůdvyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůdvyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Luskoviny:
Tabulka 3.1a
KategoriePrvní přehlídka ve fáziDruhá přehlídka v doběPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu
1)2)3)
SE, Ekvetenídozrávání3 roky
Ckvetenídozrávání3 roky
1)
Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2.
2)
Týká se i zeleninových variet luskovin.
3)
V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Jeteloviny:
Tabulka 3.1b
KategoriePřehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Počet roků1)Předplodina2)
SE, E, Cod kvetení do počátku zrání3jeteloviny
1)
V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
2)
Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Luskoviny:
Tabulka 3.2a
DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrechProstorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů2) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Porosty pro výrobu osivaVzdálenost3)
v m
bobSE, E, C1určeného do množení o výměře
cizrnaSE, E, C1
čočkaSE, E, C1
lupina
- žlutá
SE, E, C1do 2 ha
nad 2 ha
200
100
vikev
- huňatá
- setá
- panonská
SE, E, C1určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře
do 2 ha
nad 2 ha
1001)
501)
hrách (včetně pelušky)SE, E, C2--
lupina
- bílá
- úzkolistá
SE, E, C1--
1)
Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
2)
Jiné odrůdy stejného druhu.
3)
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Jeteloviny:
Tabulka 3.2b
Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určenéKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrechProstorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Vzdálenost2)
porost do 2 haporost nad 2 ha
do dalšího množeníSE, E, C1200100
pro výrobu pícnin nebo technické účelySE, E, C11001)501)
1)
Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
2)
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu
Luskoviny:
Tabulka 3.3a
DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostuNejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m2 porostu
jiných druhů luskovinjiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem1) v rámci druhu
bobSE, E
C
1
10
102)
202)
5
15
cizrna beraníSE, E
C
1
10
10
20
-
-
čočkaSE, E
C
1
8
2
10
-
-
hrách polní (včetně pelušky)SE, E
C
1
10
104)
204)
5
15
lupina
- bílá
- žlutá
- úzkolistá
SE, E
C
1
10
3
10
53)
153)
vikev
- huňatá
- setá
- panonská
SE, E
C
1
10
3
10
5
15
1)
Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.
2)
U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2.
3)
U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.
4)
Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.
Jeteloviny:
Tabulka 3.3b
DruhNejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostůKategorie
SE, EC
jetel luční a vojtěškajiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)510
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy310
plevelné druhy
- šťovík kadeřavý a tupolistý
5 10
rostliny napadené virovými chorobami10%10%
ostatní jetelovinyjiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)530
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy310
plevelné druhy
- šťovík kadeřavý a tupolistý
5 10
rostliny napadené virovými chorobami10%10%
všechny jetelovinykokotice a zárazanesmí se vyskytovat
Tabulka 3.3c
DRUHJiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrájetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní-
jetel alexandrijskýjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel lučníštírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachovýjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivýštírovniky, jetel zvrhlý
jetel prostředníjetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky
jetel zvrhlý (švédský)jetel plazivý a štírovníky
komonice bílájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno-
štírovník jednoletýjetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatýjetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelovájetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhojjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenecjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
Další požadavky:
množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
-
V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.
-
Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
-
Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.
-
Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.
-
Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:
množitelský porost do 2 hamnožitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny – nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení200 m100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely100 m 1)50 m 1)
Luskoviny a jeteloviny – hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení400 m200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely200 m 1)100 m 1)
1)
Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
-
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
-
Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
-
Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:
DruhSE, EC 1C 2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní99,7 %
20 rostlin na 100 m2
99,0 %
70 rostlin na 100 m2
98,0 %
140 rostlin na 100 m2
sója99,5 %
35 rostlin na 100 m2
99,0 %
70 rostlin na 100 m2
99,0 %
70 rostlin na 100 m2
DruhSE, EC
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:
DruhSE, EC, C 1, C 2
luskoviny a jeteloviny3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
Další požadavky:
porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu
Tabulka 5.1
DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %1)Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
mikroreliéfová zkouška
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
elektroforéza
– zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy
stanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bob obecný#x
Hrách polní (včetně pelušky)##x
Jestřabina východní#
Jetel luční, zvrhlý (švédský)##
Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)##
Lupina bílá, úzkolistá, žlutá#x
Pískavice řecké seno#
Štírovník jednoletý, růžkatý#
Tolice dětelová#
Vičenec ligrus#
Vikev huňatá, panonská, setá#
Vojtěška setá, proměnlivá#
Cizrna beraní#
Čičorka pestrá#
Čočka jedlá#
Komonice bílá#
Úročník bolhoj#
Vysvětlivky:
zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
#
zkoušku lze provést na žádost dodavatele zkouška se zkouška
x
zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
1)
jen u polyploidních odrůd
zkouška se neprovádí
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva luskovin
Tabulka 5.2a
DruhKategorieVlhkost nejvýše
8)
KlíčivostČistota nejméně
7)
Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10-14Další požadavky
klíčivost nejméně
9
)
tvrdá semena
1)
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 15
celkemv množství dle sloupce 7jednoho druhuodlišné odlišné sloupce 8 nebo 10
jednoho druhukomonicekomoniceoves hluchý, oves jalovýšťovíky kromě menšího a přímořskéhokokotice
%%%%%%%ksksksksksg%
12345678910111213141516
bob polníSE, E
C
16,080598,00,3
0,5
-
0,3
-
0,3
20
-
0
-
02
5
010004)
hrách polní (včetně pelušky)SE, E
C
16,080-98,00,3
0,5
-
0,3
-
0,3
20
-
0
-
02
5
010004)
lupina bílá, žlutáSE, E
C
16,0802098,00,3
0,55)
-
0,35)
-
0,3
20
-
0
-
02
5
010002)3)
4)
lupina úzkolistáSE, E
C
16,0752098,00,3 0,55)-
0,35)
-
0,3
20
-
0
-
02
5
010002)3)
4)
vikev huňatáSE, E
C
16,0852098,00,3 1,05)-
0,55)
-
0,3
20
-
0
-
02
5
01000
vikev setáSE, E
C
16,0852098,00,3 1,05)-
0,55)
-
0,3
20
-
0
-
02
5
01000
vikev panonskáSE, E
C
O
16,0852098,0
98,0
97,0
0,3
1,05)
2,06)
-
0,55) 1,56)
-
0,3
0,3
20
-
-
0
-
-
02
5
5
01000
cizrna beraníSE, E
C
16.0802099,0 98,0---20
-
-0-01000
čočka jedláSE, E
C
16,0802099,0---20
-
-0-0600
1)
Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.
2)
Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.
3)
Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.
4)
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
5)
Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.
6)
Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.
7)
Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
8)
Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.
9)
Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.
Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin
Tabulka 5.2b
DruhKategorieVlhkost nejvýšeKlíčivostČistota nejméně
8)
Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-14
Minimální klíčivost9)Maximální podíl tvrdých semen1)vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 15 počet semen
celkemv množství dle sloupce 7jeden druhodlišné od sloupce 8 nebo 10
z tohokomonicekokoticeoves hluchý, oves jalovýšťovíky kromě menšího a přímořského
jeden druhkomonice
%%%%%%%ksksksksksg
123456789101112131415
jestřabina východníSE, E
C
12,0604097,00,3
2,0
-
1,5
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
02
10
200
jetel alexandrijskýSE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
60
jetel lučníSE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
05
10
50
jetel nachovýSE, E
C
12,0752097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
80
jetel zvrácený (perský)SE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
20
jetel plazivýSE, E
C
12,0804097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
05
10
20
jetel zvrhlý (švédský)SE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
20
pískavice řecké senoSE, E
C
O
12,080-95,00,3
1,0
2,0
-
0,5
1,5
-
0,3
0,3
20
-
-
0
-
-
002
5
5
450
štírovník růžkatýSE, E
C
12,0754095,00,3
1,84)
-
1,04)
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
30
štírovník jednoletýSE, E
C
12,0754095,00,3
1,84)
-
1,04)
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
30
tolice dětelováSE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
05
10
50
vičenec (nevyluštěný)SE, E
C
O
12,0752095,00,3
2,5
3,5
-
1,0
2,0
-
0,3
0,3
20
-
-
0002
5
5
600
4002)
vojtěška (setá a proměnlivá)SE, E
C
12,0804097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
50
čičorka pestráSE, E
C
12,0754095,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
100
jetel prostředníSE, E
C
12,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
03
10
50
komonice bíláSE, E
C
13,0802097,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
02
5
50
úročník bolhojSE, E
C
13,0752095,00,3
1,5
-
1,0
-
0,3
20
-
07)
-
05)
05)6)
02
5
60
1)
Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.
2)
Osivo vyluštěné.
3)
Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
4)
Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu.
5)
Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.
6)
Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
7)
Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.
8)
Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
9)
Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.
Další požadavky:
čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.
v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
Vysvětlivky:
„0“ nesmí se vyskytovat
„-“ neposuzuje se
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
PlodinaŠkodlivý organismusKategorieNormovaná hodnota1)Hraniční hodnota2)
Bob obecnýAscochyta fabae Speg.SE, E3%10%
C7%15%
Hrách polní (včetně pelušky)Ascochyta spp.SE, E3%10%
C7%15%
Fusarium spp.SE, E, C7%20%
LupinaColletotrichum spp.SE, E0%-
C2%-
1)
Normovaná hodnota: je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.
2)
Hraniční hodnota: jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.
Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:Acanthoscelides obtectus Say
Bruchus affinis Frölich
Bruchus atomarius (Linnaerus)
Bruchus pisorum (Linnaerus)
Bruchus rufimanus Boheman
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
název odrůdy
-
označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál
-
generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
název odrůdy
-
kategorie, generace
-
u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
-
označení země výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
označení „Pravidla a normy ES“
-
název druhu
-
u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
-
označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
-
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
-
číslo partie
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
označení oblasti výroby
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:
-
označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
-
nápis „Směs osiv pro...“ (zamýšlené použití)
-
hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
-
číslo partie
-
měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
-
hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
-
číslo návěsky
-
název a adresa dodavatele
-
u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
-
případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
-
případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu
Část VII
Malé balení