Co smí myslivecká stráž? A kdy může zastřelit psa nebo kočku?
Právní postavení myslivecké stráže (dále též MS) vymezuje především zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Připomeňme, že tento důležitý zákon mj. upravuje
a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,
b) výjimečné držení zvěře v zajetí,
c) dovoz a vývoz živé zvěře,
d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,
e) tvorbu a využití honiteb,
f) postavení a právní poměry honebního společenstva,
g) ochranu myslivosti,
h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře a řadu dalších důležitých práv a povinností z oblasti myslivosti, tedy i postavení myslivecké stráže.
Co je vlastně z pohledu práva myslivecká stráž?
Nejprve musíme připomenout, že každý uživatel honitby je povinen (je to tedy povinnost, ne možnost) pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže.
Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže. Pozor, v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby.
Mysliveckou stráž (MS) ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let, opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby zmíněnou povinnost, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.
Kdo může být ex lege mysliveckou stráží?
Může jí ze zákona být ustanovena fyzická osoba, která je starší 21 let, navíc musí mít bydliště na území České republiky, musí být bezúhonná, přirozeně musí mít způsobilost k právním úkonům, je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže, prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže a složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“.
Dále pak tato osoba musí mít má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a musí být pojištěna. Samozřejmě předmětná osoba musí s uvedením do funkce souhlasit, opravdu nelze nikoho ustanovit mysliveckou stráží proti jeho vůli.
Dodejme, že za bezúhonného se zde nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle zákona o myslivosti.
V praxi se vedly diskuze, zda nesnížit minimální věk myslivecké stráže na 18 let, jako je tomu u obecních (městských) zastupitelů, nicméně zatím taková změna zákona neprošla. I autor tohoto článku se kloní k zachování stávající „jednadvacítkové hranice“.
Kdy může dojít ke zrušení ustanovení mysliveckou stráží
Ustanovení mysliveckou stráží zaniká primárně uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže, dále pak zánikem nájmu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitby.
Přirozeně také zaniká smrtí myslivecké stráže anebo doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti o skončení výkonu funkce. V neposlední řadě zaniká taktéž zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
Co dnes legálně smí myslivecká stráž?
Myslivecká stráž je oprávněna požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.
Dále pak smí zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře.
MS smí zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky.
MS smí odejmout výše zmíněným osobám střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby. O odnětí věci musí MS sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie.
MS smí usmrcovat živočichy vyžadující regulaci, také smí usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován. Dodejme, že MS může ze zákona požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie ČR , popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
Kdy může MS dnes zastřelit psa?
Nyní se dostáváme k otázce, kdy může MS legálně zastřelit psa. Otázka, která zajímá (nejen) mnoho pejskařů a milovníků čtyřnohých přátel člověka.
K jádru věci – Stráž smí ze zákona usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 metrů od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř.
Pakliže je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se dvousetmetrová vzdálenost od jeho oplocení.
Musíme zde podtrhnout, že všechny uvedené podmínky musí být splněny zároveň (kumulativně) . Například pokud pes přestane pronásledovat zvěř, pak jej již nemožno legálně usmrtit.
Pozor, citované oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební.
Takže i kdyby slepecký nebo záchranářský pes pronásledoval zvěř, nemožno ho zastřelit.
K institutu „mimo vliv svého vedoucího“ – lidé se ptají, zda tedy musí být pes povinně vždy na vodítku? Nikoliv, neznamená to nutně, že pes musí být na vodítku, i když je to samozřejmě lepší. Z právního hlediska vzato , jestliže pes dobře reaguje na povely pána a drží se v jeho blízkosti, není stanovena žádná zákonná povinnost zde mít psa na vodítku. Samozřejmě pakliže se nejedná o výjimečné lokality, ve kterých je přímo vrchnostensky vyhlášen zákaz pohybovat se se psem bez vodítka (např. Národní parky anebo CHKO).
MS také smí usmrcovat nejen psy, ale i kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení. Opět pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
Zdůrazněme, že usmrtit psa či kočku (při splnění výše citovaných kumulativních podmínek) může jen myslivecká stráž (popř. ještě myslivecký hospodář), nikoliv však každý „obyčejný myslivec“!
Časy , kdy toulavé psy a kočky mohli usmrcovat všichni myslivci bez rozdílu jsou již minulostí.
Pro informační komplexnost na závěr dodejme, že střílet na zvěř nebo zvířata škodící myslivosti možno výhradně tehdy, pakliže je entita, na kterou se střílí, bezpečně rozlišena. V minulosti relativně obvyklé „výhovorky“ , že si střelec spletl psa například s liškou obecnou (Vulpes vulpes) nebo prasetem divokým (Sus scrofa) , nemohou dnes z právního hlediska obstát.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog
Zdroje:
Bohuslav Petr a kol. : Zákon o myslivosti. Komentář, Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha, 2015 >>> zde (autor JUDr. František CHROMEC)
zákon č. 449/2001 Sb
K dispozici >>> zde (autor MVDr. Jiří Žák)
JANČÁŘOVÁ, Ilona a kolektiv. Právo životního prostředí: zvláštní část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015. 621 s. Edice Učebnice Právnické fakulty MU,
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
