Kdy se musíte registrovat k poskytování platebních služeb?

Hotovostní platební službou je v praxi například služba, která spočívá v přijetí hotovosti v české či cizí měně od odesílatele za účelem jejího bezhotovostního odeslání příjemci, proplácení peněžních poukázek apod. Běžnými bezhotovostními platebními službami jsou převody a inkasa finančních prostředků. Kombinací několika platebních služeb je např. platba kreditní kartou z úvěrového účtu. Jedná se o platební službu vydávání a správy platebních prostředků a převádění peněžních prostředků v kombinaci s poskytnutím úvěru.

Platební služby jsou však i ty, u kterých na první pohled nemusí být zřejmé, že se jedná o služby regulované ZoPS. Budou to například bezhotovostní obchody s cizí měnou[4], zprostředkování plateb prostřednictvím platebních bran, administrace stále populárnějších přímých (P2P) výpůjček mezi klienty, podnikové spořitelny[5], činnost agregátorů mobilních či jiných služeb, některé klientské kreditní systémy apod.

Pro ilustraci uvádíme tři praktické příklady činností podléhajících registraci k poskytování platebních služeb u ČNB:

Příklad č. 1: Zpracovatel mezd má s klientem, zaměstnavatelem, uzavřenou smlouvu o zpracování a rozesílání mezd, přičemž součástí smluvního vztahu je i povinnost zpracovatele odeslat mzdy jménem zaměstnavatele na účty jeho zaměstnanců. Zaměstnavatel má u zpracovatele otevřen platební účet, kam posílá finanční prostředky, a ze kterého zpracovatel platí jeho mzdové povinnosti. V daném případě se jedná o platební službu provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz klient jako plátce. Případně se může jednat o platební službu provedení platební transakce bez využití platebního účtu poskytovatele, pokud je platba poskytovatelem provedena do konce následujícího pracovního dne po dni obdržení finančních prostředků od zaměstnavatele.

Příklad č. 2: Agregátor v oblasti mobilních služeb shromažďuje pro dodavatele mobilního obsahu koncovým uživatelům peněžní prostředky od mobilních operátorů a dále je rozúčtovává a převádí na jejich účty. Tato činnost naplňuje znaky stejné platební služby jako v příkladu č. 1.

Příklad č. 3: Zprostředkovatel výpůjček provozuje webové stránky, jejichž prostřednictvím zprostředkovává P2P výpůjčky přímo mezi uživateli. Zprostředkovatel provádí administraci výpůjček a je prostředníkem při provádění plateb mezi zapůjčitelem a vydlužitelem s tím, že peněžní toky probíhají prostřednictvím platebních účtů uživatelů, které vede zprostředkovatel. Opět se jedná o platební službu provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu.

Z uvedených příkladů vyplývá, že mezi platební služby patří i činnosti, o nichž jejich dodavatelé často netuší, že podléhají registraci u ČNB. Výkon platebních služeb bez platné registrace je správním deliktem, za který hrozí dle ZoPS pokuta až do výše 50 mil. Kč.[6]

Co se týče postupu při samotné registraci poskytovatele, je třeba vyplnit žádost o registraci obsaženou v prováděcí vyhlášce[7] a doplnit ji přílohami, které jsou po poslední novele vyhlášky č. 141/2011 Sb.[8] tyto:

• doklad o oprávnění k podnikání,
• vyplněný dotazník za každou vedoucí osobu žadatele,
• obchodní plán se stanovenými kritérii na prvních 12 měsíců činnosti,
• popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb,
• zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce a popis způsobu jejich ochrany (zpravidla ve formě vnitřního předpisu).

Zejména správné sestavení obchodního plánu a vnitřních předpisů, které upravují způsob provádění platebních služeb a ochranu svěřených peněžních prostředků klientů, činí v praxi největší potíže.

Pokud žádost a přílohy splňují stanovené náležitosti, je žadatel do 30 dnů od doručení žádosti zapsán do registru poskytovatelů. V případě že žádost, nebo její přílohy nejsou v souladu s právními předpisy, vyzve ČNB žadatele k odstranění vad podání a stanoví mu lhůtu k nápravě.

Po zápisu osoby do registru poskytovatelů je tato povinna v souladu se zákonem proti praní špinavých peněz[9] vyhotovit a do své podnikatelské činnosti implementovat systém opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Systém opatření má nejčastěji podobu vnitřního předpisu. Poskytovatel je povinen Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí oznámit kontaktní osobu pro účely oznamování podezřelých obchodů a k zajišťování průběžného styku s ministerstvem.

Poskytovat platební služby na základě registrace je možné pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek poskytovatelem provedených platebních transakcí v České republice za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku 3.000.000 eur.[10]

Pokud by průměrný objem provedených platebních transakcí měl uvedenou částku přesáhnout, je poskytovatel povinen požádat ČNB o povolení k činnosti platební instituce. Povolení k činnosti platební instituce umožňuje držitelům vedle neomezeného objemu transakcí také přeshraniční poskytování platebních služeb v rámci EHP na základě tzv. jednotného evropského pasu. Tuto výhodu registrovaní poskytovatelé nemají, jejich působení je zákonem omezeno pouze na Českou republiku.

Ke konci roku 2014 bylo v registru poskytovatelů zapsáno 97 subjektů.[11]

JUDr. Lumír Schejbal,
advokát

Advokátní kancelář Schejbal, s.r.o.

PLATINIUM
Veveří 111
616 00 Brno

Anděl Park
Radlická 14
150 00 Praha 5

Tel.: +420 538 705 770
Fax.: +420 538 705 733
e-mail: schejbal@akschejbal.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
[2] Dle § 3 odst. 1 ZoPS je platební službou:
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz i) plátce, ii) příjemce, nebo iii) plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz i) plátce, ii) příjemce, nebo iii) plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
[3] Viz § 3 odst. 3 ZoPS.
[4] Dle § 2 odst. 1 písm. e) se bezhotovostním obchodem s cizí měnou rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně.
[5] Viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde, přechodného období v ZoPS zanikla.
[6] Viz § 132 odst. 3 písm. c).
[7] Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
[8] Vyhláška č. 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. Účinnost od 1. 12. 2014.
[9] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
[10] Viz § 36 odst. 2 ZoPS.
[11] Údaj z registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu dostupném na www.cnb.cz.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz