Koncern

Jednotným řízením rozumíme vliv řídící osoby na činnost řízené osoby s cílem dlouhodobě prosazovat koncernové zájmy v rámci jednotné politiky koncernu, koordinovat a zajišťovat koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu.[3]

Koncern nemusí nutně vzniknout jen uzavřením smlouvy mezi řídící a řízenou osobou. Jde totiž o výsledek určitého jednání, které předpokládá jednotné řízení a vybalancování jeho výhod a nevýhod uvnitř koncernu. Koncern tak může vzniknout ovlivněním výkonu hlasovacích práv, smlouvou (včetně akcionářské), faktickým vlivem na rozhodování orgánů řízené osoby, jednáním ve shodě apod.[4]

VÝHODY KONCERNOVÉHO SESKUPENÍ

V rámci koncernového seskupení se neuplatní zákaz konkurence. Člen představenstva tudíž může být rovněž statutárním orgánem, jeho členem či osobou obdobného postavení jiného koncernového podniku, a to i v případě, že dotčené podniky (společnosti) mají stejný nebo obdobný předmět činnosti.[5]

Reklama

Praktické využití AI nástrojů při práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 1.9.2026

1.9.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Další důležitá výhoda plyne již z povahy samotného koncernu, tedy možnost udělovat jiné společnosti pokyny týkající se obchodního vedení. Pokynem můžeme rozumět naprosto konkrétní příkazy, ale i obecné zásady, jejichž uplatnění a dodržování řídící osoba v rámci koncernu požaduje.

Nelze opomenout ani právní úpravu vztahující se k povinnosti řídící osoby hradit řízené osobě případnou vzniklou újmu, která je v případě koncernu mírnější než u ostatních druhů podnikatelských seskupení (viz dále).

POVINNOSTI SPOJENÉ S EXISTENCÍ KONCERNU

S výhodami podnikatelského seskupení se však pojí i určité povinnosti. Mezi nejvýznamnější můžeme nepochybně zařadit povinnost řízené osoby vyhotovovat zprávu o vztazích[6] v koncernu. Ta se vyhotovuje za účetní období bezprostředně předcházejícímu účetnímu období a nevyhotovení zprávy o vztazích může být posouzeno jako porušení péče řádného hospodáře. Obsah zprávy předepisuje ZOK a ve zkratce se jedná o zhodnocení výhod a nevýhod plynoucích z reálného fungování koncernu.

Další důležitou povinností je zveřejnění informace o existenci koncernu na webových stránkách jeho členů. Pokud není informace zveřejněna bez zbytečného odkladu, mělo by ke zveřejnění dojít nejpozději před případným škodným důsledkem jednaní řídící osoby (viz dále).[7] Ze zákona musí mít své webové stránky pouze akciová společnost, tudíž pokud koncernové seskupení tvoří například společnosti s ručením omezením, musí si webové stránky zřídit také, neboť tuto povinnost nelze splnit například uveřejněním informace v tisku.[8]  Podstatným důsledkem porušení této povinnosti je, že pokud v rámci koncernu vznikne řízené osobě újma, nemůže se řídící osoba zprostit povinnosti tuto případnou újmu nahradit.[9]

Co se týče způsobu uveřejnění informace o existenci koncernu na webu, měl by být jasný a srozumitelný. Příkladem můžeme uvést logo řídící společnosti s notifikací ohledně existence koncernu. Zároveň zdůrazněme, že zveřejnění informace ohledně existence koncernu má pouze deklaratorní povahu. Pokud tedy koncern fakticky neexistuje, nelze využít výhod plynoucích z koncernového seskupení.

KDYŽ ŘÍZENÉ OSOBĚ VZNIKNE ÚJMA

Pokud v rámci koncernu vznikne řízené osobě újma v důsledku působení řídící osoby, obsahuje zákon speciální právní úpravu ohledně náhrady této újmy. Pro podnikatelská seskupení platí obecné pravidlo, že vlivná osoba musí způsobenou újmu vždy nahradit, a to nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě.[10] V případě koncernu je však právní úprava mírnější. Újma nemusí být nahrazena, pokud řídící osoba prokáže, že vznikla v zájmu koncernu a byla nebo bude v rámci koncernu vyrovnána.[11]

Vyrovnáním nerozumíme jen přiměřená protiplnění, ale mohou jím být i jiné výhody plynoucí z členství v koncernu.[12] Ačkoliv tedy pokyny řídící osoby nemusí vždy odpovídat individuálnímu zájmu řízené osoby, musí být vždy učiněny v zájmu koncernu jako celku. Současně však nesmí dojít k úpadku řízené osoby.

Účelem jednotného řízení tedy je dlouhodobé prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu[13], kdy zájem skupiny koncernu je postaven nad zájmem jeho jednotlivých členů.[14] V případě rizika vzniku újmy řízené osobě je ovšem vždy nezbytné zvážit (v případě potřeby i s využitím poradců), zda lze rozumně předpokládat, že případná újma způsobená řízené osobě bude v rámci koncernu vyrovnána. O provedení analýzy rizika, jeho dopadů (očekávané újmy), a předpokládaném způsobu vyrovnání v rámci koncernu doporučujeme pořídit záznam.

Existence koncernového seskupení nezbavuje členy orgánů řízené osoby jednat s péčí řádného hospodáře vůči řízené osobě. V praxi tak může nastat situace, kdy je řízené osobě udělen řídící osobou pokyn, který není v jejím nejlepším zájmu. Než řízená osoba takový pokyn realizuje (resp. než její statutární orgány vydají příslušné pokyny k realizaci), je vhodné zajistit si důkazy k pozdějšímu prokázání skutečnosti, že orgány řízené osoby mohly rozumně předpokládat následné vyrovnání újmy v rámci koncernu. V opačném případě by se mohlo u statutárního orgánu jednat o porušení výše zmíněné péče řádného hospodáře.

ZÁVĚR

V případě koncernového seskupení je klíčové správné nastavení nejen jeho praktického fungování, ale i nastavení administrativních a právních procesů. Výhody, z nichž může těžit celý koncern, jsou vykoupeny řadou povinností i určitou zvýšenou odpovědností orgánů členů koncernu – není totiž možné posuzovat členy koncernu izolovaně, ale je třeba stále zvažovat i dopady do celé koncernové struktury. Stejně jak by z existence koncernu měli určitým způsobem těžit všichni jeho členové, i povinnosti dopadají na všechny - jak na osoby řídící, tak na osoby řízené. Funkční a z právního hlediska správné nastavení koncernu není snadná věc, proto doporučujeme obrátit se na odborníka, který dokáže nejen upozornit na možná rizika, ale především správným nastavením procesů předejít jejich realizaci.