Kryptoměny a mezinárodní sankce
Nejsou to bohužel už jen technologie a daně, které hýbou světem kryptoměn, ale poslední dobou i aktuální válečný konflikt na Ukrajině.
Virtuální aktiva, respektive kryptoaktiva, k nimž patří i takzvané kryptoměny, se aktuálně často zmiňují právě v souvislosti s mezinárodními sankcemi vůči Ruské federaci. Připomeňme si proto, že rozhodnutím ze dne 9. března 2022 Rada EU vyložila, že zákaz poskytovat půjčky a úvěry v souvislosti se sankcionovaným zbožím a technologiemi a zákaz poskytovat půjčky a úvěry subjektům a osobám uvedeným v sankčním nařízení EU se vztahuje na jakékoliv prostředky, jimiž lze poskytnout úvěr či půjčku, tedy včetně kryptoaktiv.
Způsob, jakým bylo toto upřesnění provedeno (formou výkladu), naznačuje, že shodný přístup by měl být používán při uplatnění mezinárodní sankce v podobě zákazu půjček a úvěrů nejen ve vztazích vůči Rusku, ale také vůči ostatním zemím a osobám sankcionovaným Evropskou unií. Tedy ani jim by neměly být poskytovány úvěry a půjčky ve formě kryptoaktiv.
Naproti tomu rozšíření pojmu „převoditelné cenné papíry“ i na cenné papíry ve formě kryptoaktiv dopadá pouze na sankce uplatňované vůči Rusku, dokud Rada obdobným způsobem nezmění i právní předpisy uvalující sankce na jiné sankcionované země a subjekty.
Sankce, které by jmenovitě postihovaly kryptoměny, zatím přijaty nebyly. To však rozhodně neznamená, že by bylo možné se jejich prostřednictvím již existujícím sankcím vyhnout, či je obejít.
Obchodování nebo jakékoliv poskytnutí plnění (tedy i plnění ve formě kryptoaktiv) příjemcům s vazbou na Rusko je obecně omezeno článkem 11 sankčního nařízení (EU) č. 833/2014 ve znění účinném
ke 14. březnu 2022. Tento článek zakazuje uspokojit jakýkoliv nárok vyplývající ze smlouvy nebo operace, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a který uplatňuje jakákoliv „ruská osoba, subjekt, či orgán“ (ať již vlastním jménem, prostřednictvím zástupce, nebo v zastoupení třetí osoby).
Každý, kdo se domnívá, že na plnění, které by měl poskytnout, se může vztahovat zmíněný článek, je proto v zásadě povinen o tom učinit oznámení Finančnímu analytickému úřadu podle zákona o provádění mezinárodních sankcí (zákon č. 69/2006 Sb.). Tento úřad následně rozhodne, zda je možné majetek vydat (plnění poskytnout), případně jak s ním bude naloženo.
Uvedená povinnost tak dopadá například i na provozovatele kryptosměnáren či kryptoburz a poskytovatele elektronických peněženek, kteří mají podezření, že na kryptoaktiva u nich směňovaná, obchodovaná či uložená uplatňuje či může uplatňovat nárok „ruská osoba, subjekt či orgán“. Povinnost prokázat, že poskytnutím plnění nedojde k porušení mezinárodní sankce, má osoba, která vydání plnění požaduje.
Mgr. Hana Erbsová,
advokátka
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
