Parlamentní strany se perou o téma takzvaných Benešových dekretů

Čeští politikové se perou o takzvané
Benešovy dekrety. Parlamentní strany se předhánějí v tom, která z
nich ještě před volbami prosadí k dekretům ve sněmovně usnesení.
Ke společnému prohlášení k poválečnému dění v Československu dnes
písemně vyzvali sociální a občanské demokraty lidovci a
unionisté. Vládní ČSSD a smluvně-opoziční ODS zase chtějí vyzvat
celou sněmovnu ke společnému stanovisku k problematice dekretů.
Prezident Václav Havel označil situaci kolem dekretů za hysterii.
"Dva poslanci Poslanecké sněmovny České republiky, kteří se
jmenují Václav Klaus a Miloš Zeman, se dnes dohodli, že vyzvou
poslanecké kluby svých politických stran, aby iniciovaly na
nejbližším, to jest dubnovém, zasedání Poslanecké sněmovny
projednání bodu, který se jmenuje stanovisko Poslanecké sněmovny
k problematice dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše," řekl
dnes novinářům premiér Zeman.
Předseda vlády zároveň odmítl, že by s tématem dekretů přišli
první lidovci a unionisté. "Já jsem zatím ze strany takzvané
zbytkové koalice, dříve tříkoalice, ještě dříve čtyřkoalice,
zaznamenal velice váhavé reakce k této problematice a musím
konstatovat, že budeme samozřejmě rádi, když se připojí k naší
iniciativě," poznamenal.
"Považuji zahraničněpolitickou situaci vzniklou kolem debaty
o takzvaných Benešových dekretech za velmi vážnou, za něco, co
není možné podceňovat," řekl novinářům předseda sněmovny a ODS
Klaus. Odmítl ale prozradit, jak by usnesení sněmovny mohlo
vypadat.
"Ne, opravdu nepředbíhejme. Já jsem připraven ... svolat
poradu na toto téma, kde bychom přizvali i další politické
představitele," podotkl Klaus. Také on popřel, že by Koalice
přišla s návrhem ke společné diskusi jako první.
Vůči Zemanovým a Klausovým slovům se však ohradil šéf Senátu
Petr Pithart (KDU-ČSL), který se s nimi setkal během večerního
jednání Bezpečnostní rady státu. "Já si beru slovo a musím
konstatovat, že včera (úterý) ... Koalice vyzvala všechny
demokratické politické strany k diskusi na toto téma," řekl
novinářům.
"Jestli chcete, abych došel do své kanceláře a přinesl vám
teď ... první variantu znění této možné deklarace, tak bych vám
ji mohl předložit," kontroval Klaus.
Všechno pozoroval prezident Havel, který se rovněž zúčastnil
jednání Bezpečnostní rady. "Já jsem se k tomuto velmi důležitému
a citlivému tématu vyjádřil již mnohokrát. Ale vždycky jsem se k
němu vyjádřil, když já jsem chtěl, a ne tehdy, když jakási
zhysterizovaná atmosféra mě k tomu nutila," řekl novinářům.
Kromě usnesení k takzvaným Benešovým dekretům se v parlamentu
objevily i návrhy na státní vyznamenání Edvarda Beneše. Ani s tím
prezident nesouhlasí. "Já si vážím jeho (Benešova) celoživotního
díla. Vykonal mnoho pro tento stát, a proto si nezaslouží, aby
byl pod tlakem okamžité atmosféry vyznamenáván. Proč nebyl před
pěti lety, nebo za pět let vyznamenán? Proč teď? To by bylo
ponižující, protože teď by byl vyznamenán jen za ty dekrety,"
uvedl Havel.
Takzvané Benešovy dekrety se v posledních měsících dostaly do
popředí zájmu některých politiků především v Rakousku a Německu.
Podle pozorovatelů to souvisí především s blížícími se volbami.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz