Vyhláška Ministerstva financí č. 252/2002 Sb.

Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvoří myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa uvedená v Seznamu obcí (míst) tvořících průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Obce, jimiž probíhá hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, jsou součástí celního pohraničního pásma.

Žádost o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Žádost o závaznou informaci o původu zboží se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob uvádění údajů do této žádosti, jakož i další náležitosti související s jejím podáním je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží - Závazná informace o sazebním zařazení zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

Rozhodnutí o původu zboží - Závazná informace o původu zboží se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

Osobní prohlídka se provádí

Osobní prohlídka se provádí nejdříve prohlídkou pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení. Má-li celník důvodné podezření, že se ukrývané zboží nachází v konkrétní části oděvu nebo v obuvi, provede nejdříve prohlídku této části oděvu nebo obuvi.

Po prohlídce pokrývky hlavy, obuvi a částí svrchního ošacení pokračuje celník prohlídkou prádla.

Prohlídka tělních dutin a míst těla zakrytých obvazy může být provedena pouze lékařem přivolaným celním úřadem za přítomnosti celníka.

Osobní prohlídku osoby nezletilé, osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, lze provést jen za přítomnosti jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby, která tuto osobu doprovází.

Zásilka přepravovaná v rámci mezinárodních služeb¹) (dále jen „mezinárodní zásilka“) může být vydána určené osobě až poté, kdy ji celní úřad propustil do navrženého celního režimu nebo jí přidělil jiné celně schválené určení.

Poštovní zásilka může být vyvezena do zahraničí až poté, kdy jí celní úřad propustil do režimu vývozu.

Poštovní zásilka obsahující zboží, které má obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě²) předložena celnímu úřadu.

Poštovní zásilka obsahující zboží, které nemá obchodní charakter, musí být před jejím podáním k poštovní přepravě²) předložena celnímu úřadu tehdy, podléhá-li předmětné zboží zákazům nebo omezením stanoveným zvláštním právním předpisem.³)

Místnosti a prostory potřebné k provádění celního dohledu jsou na takovém místě, aby pracovní postup celního úřadu a orgánů s ním spolupracujících byl účelný.

Místnosti sloužící k provádění celního dohledu uzavírá dopravce a provozovatel poštovních a mezinárodních služeb.

Místnosti a prostory dopravce a provozovatele poštovních a mezinárodních služeb, v nichž se provádí celní dohled, jsou řádně osvětleny a podle potřeby vybaveny zařízením určeným k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží, např. nástroji, žebříky, pojízdnými schody, váhami, lampami, bezpečnostními lampami.

Je-li zboží dopraveno do tuzemska v letecké dopravě a má být na základě jediného přepravního dokumentu přepraveno stejným dopravním prostředkem bez překládky na jiné celní letiště, předkládá se k provedení celního řízení pouze celnímu úřadu na letišti, kde je vykládáno.

Celní kontrola a celní řízení týkající se turistických nebo podnikových letadel se provádí

Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostoru a patřících osobám přepravujícím se letadlem přilétajícím ze zahraničí, které po mezipřistání v tuzemsku pokračuje v letu na další letiště, se provádí na druhém letišti pouze tehdy, je-li toto letiště celním letištěm. V tomto případě se na zavazadla vztahují právní předpisy upravující dovoz zavazadel osob přilétajících ze zahraničí. To neplatí, prokáže-li příslušná osoba, že zboží obsažené v zavazadle bylo nabyto v tuzemsku.

Celní kontrola a celní řízení týkající se zavazadel nacházejících se v zavazadlovém prostrou a patřících osobám přepravujícím se letadlem, které po mezipřistání na letišti v tuzemsku dále pokračuje v letu do zahraničí, se provádí na tomto letišti pouze tehdy, je-li celním letištěm.

Na celním letišti se provede celní kontrola zavazadel dopravených ze zahraničí v zavazadlovém prostoru letadla

Dopravce přijme opatření k zajištění toho, aby

Jsou-li zavazadla, která byla do tuzemska dopravena na palubě letadla, které přiletělo ze zahraničí, přeložena na letišti do jiného letadla zajišťujícího let v tuzemsku a kterým jsou přepravena dále, provádí se celní kontrola a celní řízení

Jsou-li zavazadla naložena na palubu letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým budou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti, jedná-li se o zavazadla nacházející se v zavazadlovém prostoru a toto letiště je celním letištěm. Na posledním letišti bude celní kontrola provedena pouze tehdy, je-li to z důvodů hodných zřetele po celní kontrole palubních zavazadel nutné.

Jsou-li zavazadla, která byla dopravena ze zahraničí na palubě letadla pravidelného nebo charterového letu, přeložena na letišti do turistického nebo podnikového letadla, která odlétají na jiné letiště, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na cílovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

Jsou-li zavazadla naložena na palubu turistického nebo podnikového letadla zajišťujícího let v tuzemsku, kterým jsou přepravena na jiné letiště a zde přeložena na palubu letadla zajišťujícího pravidelný nebo charterový let a odlétajícího do zahraničí, jsou celní kontrola a celní řízení provedeny na výchozím letišti pravidelného nebo charterového letu.

Jednotná celní sazba ve výši 5 % celní hodnoty se použije v případě, kdy celní hodnota nebo úhrnná celní hodnota zboží, které nemá obchodní charakter a které je dováženo v cestovním styku cestujícími nebo je dováženo pro fyzické osoby v zásilkách, nepřesahuje částku 8 000 Kč.

Jednotná celní sazba podle odstavce 1 se nepoužije, navrhne-li deklarant, aby celní úřad vyměřil clo podle sazeb stanovených v celním sazebníku.

Smluvní celní sazba se použije i na zboží pocházející ze států uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.

Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li v příbuzenském vztahu

Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy vzniklé osvojením.

Nebyla-li cena za zboží skutečně zaplacena v době podstatné pro určení celní hodnoty, je základem pro určení celní hodnoty podle § 66 zákona cena, která má být za zboží v uvedené době zaplacena.

Obsahuje-li cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena podle § 66 odst. 2 zákona částku vnitřní daně, která se uplatňuje na předmětné zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty tehdy, je-li možné celním orgánům prokázat, že předmětné zboží bylo od této daně osvobozeno nebo tato daň byla nebo bude vrácena ve prospěch kupujícího.

Pro účely určení celní hodnoty podle § 66 zákona

Zjistí-li se při použití § 66 odst. 2 písm. b) zákona, že prodej nebo cena dováženého zboží jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota může být zjištěna ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, posuzuje se hodnota těchto podmínek nebo plnění jako nepřímá platba kupujícího prodávajícímu, která je částí ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena, za předpokladu, že podmínky nebo plnění nesouvisí s

Činnosti uvedené v § 67 odst. 2 zákona provedené kupujícím se považují za činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, když byly provedeny v rámci plnění závazku kupujícího, vyplývajícího z dohody s prodávajícím.

Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená prodávajícím podle § 74 odst. 2 zákona ve prospěch kupujícího po propuštění zboží do volného oběhu, může být při určení celní hodnoty podle § 67 zákona zohledněna, je-li celním orgánům uspokojivě doloženo, že

Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená podle § 74 odst. 2 zákona, může být zohledněna při určení celní hodnoty pouze tehdy, byla-li úprava provedena nejdéle do 12 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu.

Je-li celní hodnota určována podle § 68 zákona, vezme se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou v úvahu pouze tehdy, nemůže-li být zjištěna převodní hodnota stejného zboží vyrobeného stejnou osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

Převodní hodnotou stejného dovezeného zboží pro účely § 68 zákona je celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle § 68 odst. 2 a 3 zákona.

Při použití ustanovení § 69 zákona se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou vezme v úvahu pouze v případě, kdy nemůže být zjištěna převodní hodnota podobného zboží vyrobeného touž osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

Pro účely § 69 zákona je převodní hodnotou podobného dovezeného zboží celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona.

Pro účely § 70 zákona se

Pro účely § 70 odst. 1 písm. a) zákona jsou uvedenými provizemi všeobecně placenými nebo dohodnutými, nebo přirážkami všeobecně používanými pro zisk a všeobecnými výlohami pouze tyto provize, přirážky a výlohy, pokud souvisejí s prodeji v tuzemsku. Pro účely § 70 odst. 1 písm. b) zákona jsou uvedenými výlohami pouze výlohy vzniklé v tuzemsku.

Při použití § 70 odst. 1 písm. c) zákona se náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona odečítají od jednotkové ceny pouze tehdy, jestliže

Pro účely § 70 odst. 2 zákona se pojmem nejpozději rozumí den nejbližší po dnu, ve kterém se uskutečnily v tuzemsku prodeje dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny, avšak před uplynutím 90 dnů od dovozu zboží, které má být hodnoceno.

Do ceny nebo hodnoty materiálu, výroby nebo jiného pracovního postupu podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona se zahrnují i ceny prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3 zákona a vhodným způsobem rozvržená hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona, které byly poskytnuty, přímo nebo nepřímo, kupujícím pro použití v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona, poskytnutých v tuzemsku, se do ceny zahrne pouze ve výši, v jaké byly výrobci účtovány.

Použijí-li se pro určení celní hodnoty podle § 71 odst. 1 zákona jiné informace než údaje poskytnuté výrobcem nebo jeho jménem, informuje celní orgán dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, použitých údajích a výpočtech na nich založených, aniž by při tom bylo dotčeno ustanovení § 51 odst. 6 zákona.

Všeobecné výlohy uvedené v § 71 odst. 1 písm. b) zákona zahrnují pouze přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nebyly zahrnuty na základě ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) zákona.

Jsou-li nádoby uvedené v § 75 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona předmětem opakovaných dovozů, je na žádost deklaranta jejich cena rozdělena odpovídajícím způsobem podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

Pro účely § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona se do celní hodnoty nezahrnují náklady na výzkum a předběžné nákresy.

Pro účely § 75 odst. 1 písm. e) a f) a § 76 odst. 1 písm. a) zákona se za místo, kde zboží přepravované jiným způsobem než silniční, železniční, leteckou nebo vodní dopravou vstupuje do tuzemska, považuje místo, na kterém zboží přestoupilo státní hranice.

Ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) zákona se použije i v případech, kdy je celní hodnota určována jiným způsoben než na základě převodní hodnoty.

Na návrh příslušné osoby celní orgán umožní, aby hodnota některých prvků byla určena na základě vhodných a určitých kritérií, na rozdíl od ustanovení

Ustanovení odstavce 5 se použije tehdy, jestliže

Pro účely § 75 odst. 1 písm. c) zákona se licenčními poplatky rozumí zejména platby, které je nutno uhradit za použití práv vztahujících se k

Bez ohledu na ustanovení § 75 odst. 4 zákona, je-li celní hodnota dovezeného zboží určována podle ustanovení § 66 a 67 zákona, jsou licenční poplatky přičteny k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, týkají-li se zboží, které má být hodnoceno, a jsou-li podmínkou prodeje tohoto zboží.

Jestliže je dovezené zboží pouze přísadou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku, může být licenční poplatek připočten k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, vztahuje-li se licence k tomuto zboží.

Jestliže se zboží dováží v nesmontovaném stavu nebo bylo-li podrobeno před dalším prodejem pouze nepodstatné úpravě, např. zředění nebo zabalení, nevylučují tyto okolnosti skutečnost, že se licenční poplatky k dovezenému zboží vztahují.

Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně k dovezenému zboží a částečně na jiné přísady nebo součásti, které byly ke zboží přidány po jeho dovozu, nebo k činnostem nebo službám na dovezené zboží po jeho dovozu vynaloženým, rozvrhnou se licenční poplatky přiměřeně pouze na základě objektivních a zjistitelných skutečností v souladu s vysvětlující poznámkou k § 75 odst. 3 zákona, uvedenou v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Licenční poplatek za poskytnutí práva používání obchodní značky se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy,

Platí-li kupující licenční poplatek třetí osobě, podmínky uvedené v odstavci 2 se nepovažují za splněné, nepožaduje-li prodávající nebo osoba, se kterou je ve spojení, od kupujícího tuto platbu.

Je-li výpočet licenčního poplatku odvozen od ceny dováženého zboží, pokládá se, neprokáže-li se opak, licenční poplatek za platbu vztahující se na zboží, které má být hodnoceno. Případ, kdy se licenční poplatek vypočítává nezávisle na ceně dováženého zboží, nevylučuje to, že se platba licenčního poplatku může vztáhnout ke zboží, jehož hodnota se určuje.

Při uplatnění ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) zákona není podstatné, v jaké zemi má příjemce platby licenčního poplatku trvalý pobyt nebo sídlo.

Vysvětlující poznámky upravující podrobnosti postupu celních orgánů při určování celní hodnoty podle § 65 až 76 jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Odkazují-li ustanovení zákona upravující určování celní hodnoty na všeobecně uznávané účetní zásady, použijí se zásady uvedené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

Všechny poštovní poplatky zaplacené za dopravu zboží zaslaného poštou až do místa určení v tuzemsku se zahrnou do celní hodnoty tohoto zboží, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku.

Poštovní poplatky za dopravu zboží se nepřipočítávají k deklarované hodnotě zboží, které nemá obchodní charakter.

Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí pro zboží přepravované expresními poštovními službami.

Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty, se vypočtou podle pravidel a vysvětlivek uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce.

Cena dováženého zboží se prokazuje zejména účetním dokladem, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

Deklarant předá celnímu úřadu jedno vyhotovení nebo kopii dokladu, na jehož základě je celní hodnota dováženého zboží prohlašována. Je-li celní hodnota deklarována formou písemného prohlášení, připojí celní úřad vyhotovení (kopii) dokladu, na základě kterého je celní hodnota dováženého zboží prokazována, k tomuto prohlášení. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba tuto skutečnost uvést v deklaraci údajů o celní hodnotě způsobem uvedeným v příloze č. 12 k této vyhlášce.

Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen „deklarace hodnoty“). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D.V.1, jehož vzor je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. Vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty jeden nebo více Doplňkových listů D.V.1BIS (dále jen „doplňkový list“), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce. Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

Deklaraci hodnoty předkládá deklarant.

Nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona, celní úřad předložení deklarace hodnoty nepožaduje. V těchto případech pro účely celního hodnocení podle dalších ustanovení zákona však deklarant celnímu úřadu poskytne nebo zajistí, aby byly poskytnuty, informace, které může celní úřad požadovat pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení než § 66 zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

Předložením deklarace hodnoty požadované podle odstavce 1 celnímu úřadu, bez ohledu na možnosti postihu za porušení celních předpisů, odpovídá deklarant za

Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, bude-li celní hodnota zboží určována zjednodušeným postupem na základě ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 2003.

Celní úřad upustí od požadavku na předložení deklarace hodnoty nebo její části

Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to potřebné pro účely vyměření cla a daní.

V případě dovozu zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně a za stejných obchodních podmínek stejnému kupujícímu, nemusí celní úřad vyžadovat, aby byly v dokladech předkládaných podle § 23 odst. 1 s každým celním prohlášením uváděny všechny údaje. Vyžadují se však při každé změně okolností; nedojde-li ke změně okolností, nejméně jednou za 3 roky.

Zvýhodnění poskytnuté podle odstavce 3 může být zrušeno a předložení deklarace hodnoty může být vyžadováno, jestliže je zjištěno, že podmínka nezbytná pro toto zvýhodnění zanikla nebo není plněna.

Je-li celní prohlášení podáváno elektronicky nebo je-li na zboží předkládáno neúplné celní prohlášení (§ 124 zákona) nebo zjednodušené celní prohlášení (§ 132g zákona), může celní úřad povolit odchylky ohledně formy předávání dat vyžadovaných pro určení celní hodnoty.

Celní letiště a přístavy, kde je umístěn celní úřad, jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

Systém červená - zelená je zvláštním způsobem provádění celního dohledu a celního prohlášení v cestovním styku, který může být použit u pohraničních celních úřadů na celních letištích nebo u silničních celních přechodů včetně dálničních.

Zelený pruh je určen pro cestující, kteří dovážejí nebo vyvážejí jen zboží, které nepodléhá clu a daním nebo je od nich osvobozeno a nepodléhá zákazům a omezením stanoveným zvláštními předpisy. Ostatním cestujícím je vyhrazen červený pruh. Červený pruh je vyhrazen rovněž pro cestující, kteří musí splnit oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu.⁵)

Zelený pruh je označen zelenou značkou tvaru pravidelného osmiúhelníku s nápisem: „Nic k proclení“.

Červený pruh musí být označen červenou značkou čtvercového tvaru s nápisem: „Zboží k proclení“.

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu volného oběhu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu učiněno jiným úkonem podle § 30, jde-li o

Není-li celní prohlášení podáváno písemně nebo ústně, může být celní prohlášení na propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla učiněno jiným úkonem ve smyslu § 30, jedná-li se o

Učinil-li deklarant při dovozu zboží uvedeného v odstavci 1 celní prohlášení jiným úkonem, činí se celní prohlášení při jeho zpětném vývozu rovněž jiným úkonem podle § 30.

Jiný úkon podle § 27 až 29 lze pohraničnímu celnímu úřadu učinit při přepravě zboží

Bylo-li celní prohlášení učiněno jiným úkonem podle § 30 a zboží splňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za přihlášené a předložené pohraničnímu celnímu úřadu v okamžiku, kdy byl tento jiný úkon učiněn.

Zjistí-li celní úřad při kontrole provedené po úkonu učiněném podle § 30, že dovážené nebo vyvážené zboží nesplňovalo podmínky uvedené v § 27 až 29, považuje se zboží za nezákonně dovezené nebo vyvezené.

Celní řízení mimo celní prostor se provede za podmínky, že deklarant požádá o provedení celního řízení mimo celní prostor včas, oznámí celnímu úřadu přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, a bez zbytečného odkladu oznámí celnímu úřadu dodatečné změny v těchto údajích. Za včas podanou žádost se považuje žádost předložená celnímu úřadu nejpozději v pracovní den, který předchází dni, kdy se má uskutečnit řízení mimo celní prostor. Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, může celní úřad upustit od podání žádosti ve stanovené lhůtě a celní úřad může vyhovět i žádosti podané v okamžiku předložení zboží. Žádost o provedení řízení mimo celní prostor nemusí mít písemnou podobu.

Celní řízení mimo celní prostor se provede, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží, nebo je-li to jinak naléhavé a nebrání-li tomu provozní podmínky celního úřadu. V případě, kdy žádosti o provedení řízení mimo celní prostor celní úřad nevyhoví a řízení mimo celní prostor neprovede, zaznamená pověřený zaměstnanec celního úřadu důvody na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu a dílu určeného deklarantovi. Obdobně se postupuje, jestliže se řízení mimo celní prostor neprovede podle odstavce 3.

Celní řízení mimo celní prostor se neprovede, určí-li celní úřad, že celní dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností.

Celní řízení mimo celní prostor se provede za předpokladu, že v době navržené deklarantem jsou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.

Provede-li se celní řízení mimo celní prostor, hradí deklarant náklady tohoto řízení takto:

Kromě nákladů za provedení celního řízení mimo celní prostor uvedených v odstavci 5 hradí deklarant

Je-li celní řízení mimo celní prostor prováděno v jednom místě u více deklarantů, hradí náklady na cestu nutné k dostavení se na místo celního řízení podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené deklarant, u kterého bylo provedeno první celní řízení mimo celní prostor, náklady na cestu zpět podle odstavce 5 a náklady podle odstavce 6 s tím spojené hradí deklarant, u kterého bylo provedeno poslední celní řízení mimo celní prostor.

Nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, podává se písemné celní prohlášení, jímž deklarant navrhuje propuštění zboží do celního režimu, na tiskopise Jednotná celní deklarace (dále jen „Deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 16 a 17 k této vyhlášce, a v případě, že je více položek zboží, předkládá se rovněž na tiskopise Jednotná celní deklarace doplňková (dále jen „Doplňková deklarace“), jehož vzor je uveden v přílohách č. 18 a 19 k této vyhlášce. V režimu tranzitu, je-li více položek zboží, lze celní prohlášení podat rovněž na tiskopisu ložného listu, jehož vzor je uveden v příloze č. 20 k této vyhlášce (dále jen „Ložný list“), namísto Doplňkové deklarace.

Způsob uvádění údajů v Deklaraci, Doplňkové deklaraci a Ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním celního prohlášení na těchto tiskopisech je uveden v části I přílohy č. 21 k této vyhlášce, není-li dále v odstavci 3 nebo 4 stanoveno jinak.

Deklarant, který je fyzickou osobou, uvádí v Deklaraci a Doplňkové deklaraci, jimiž navrhuje propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do celního režimu jiného než tranzit údaje v rozsahu uvedeném v části II přílohy č. 21 k této vyhlášce.

Písemné celní prohlášení na propuštění zboží ozbrojených sil do režimu tranzitu podle § 139a písm. e) zákona lze podat na tiskopisu 302, který má formát A3 a jehož vzor je uveden v příloze č. 22 k této vyhlášce.

Seznam doplňkových kódů a seznam zboží, jehož sazební zařazení se v písemném celním prohlášení uvádí desetimístným číselným kódem, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce. Číslice na devátém a desátém místě označují doplňkový kód.

Deklarace a Doplňková deklarace se v úplné sadě skládá

Deklarace s případně přiloženými Doplňkovými deklaracemi se používají v sadách skládajících se z listů označených čísly

Je-li k podání celního prohlášení použita Deklarace, případně Doplňková deklarace v sadě skládající se z listů označených čísly 1/6, 2/7, 3/8 a případně 4/5, proškrtne deklarant nehodící se číselné označení na Deklaraci a v Doplňkové deklaraci tak, aby číslování listů v sadě odpovídalo ustanovením uvedeným v odstavci 2.

Deklarace a Doplňková deklarace se zhotovuje zeleným tiskem na bílý samopropisovací papír, který je bez vlastní fluorescence pod UV světlem a jehož hmotnost je nejméně 40g/m². Rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž v odůvodněných případech může ministerstvo povolit odchylku v rozsahu - 5 až +8 mm. Jednotlivé listy jsou opatřeny samopropisovací vrstvou tak, aby se údaje uváděné na první list složky přímo propisovaly na ostatní listy, na kterých mají být uvedeny, a aby údaje uvedené na jedné straně listu neztěžovaly nebo neznemožňovaly čitelnost údajů uvedených na jeho druhé straně. Tiskopis se nesmí při běžném používání trhat a mačkat. Pravidla pro vyhotovení tiskopisu Deklarace a Doplňkové deklarace jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce. Tiskopis Deklarace a Doplňkové deklarace může být nahrazen počítačovou sestavou, která splňuje všechny stanovené náležitosti, zejména musí odpovídat předepsanému vzoru tiskopisu, formátu, požadavku na vlastnosti použitého papíru, a obsahovat všechny předepsané údaje.

Jednotlivé listy Deklarace a Doplňkové deklarace jsou číselně a barevně odlišeny. List s číslem 1 nebo 6 s červeným označením je určen pro celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží do navrženého režimu. List s číslem 2 nebo 7 se zeleným označením je využíván pro statistické účely a list s číslem 3 nebo 8 se žlutým označením je předáván deklarantovi nebo jeho zástupci jako rozhodnutí o propuštění zboží a vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Listy s čísly 4 a 5 s modrým označením doprovází zásilku zboží propuštěnou do režimu tranzitu od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Je-li zboží propuštěno do režimu vývozu nebo režimu pasivního zušlechťovacího styku, doprovází list s číslem 2 zásilku zboží k pohraničnímu celnímu úřadu, a je-li zboží propuštěno do režimu vývozu s umístěním do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, také k celnímu úřadu, v jehož územním obvodu je zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu umístěno. List s číslem 3 je celním úřadem, který zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku propustil, předáván deklarantovi nebo jeho zástupci po potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Pro účely celního řízení se do Deklarace uvádí údaje podle přílohy č. 21 k této vyhlášce. Dovozem se pro tyto účely rozumí propuštění do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, dočasného použití a ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití jinak než zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu, vývozem pak propouštění zboží do režimu vývozu a pasivního zušlechťovacího styku nebo ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku a dočasného použití zpětným vývozem nebo zpětný vývoz zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, byly-li tyto režimy ukončeny přidělením jiného celně schváleného určení.

Pro účely statistiky o dováženém a vyváženém zboží se do Deklarace uvádí údaje stanovené zvláštním právním předpisem,⁸) a to způsobem stanoveným v § 35 odst. 1 a 6.

Deklarace, kterou se navrhuje pouze ukončení režimu, se podává tehdy, je-li ukončován režim aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití a předmětnému zboží je přidělováno jiné celně schválené určení než režim volného oběhu.

Deklarace, kterou se navrhuje pouze zpětný vývoz, se podává, je-li uskutečňován zpětný vývoz zboží z celního skladu s výjimkou celního skladu typu D. Zpětný vývoz zahraničního zboží, které bylo rozhodnutím v celním řízení propuštěno do režimu aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití, uskladňování v celním skladu nebo přepracování pod celním dohledem, jakož i zboží, jemuž po dovozu do tuzemska nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, se uskutečňuje v režimu tranzitu.

Požaduje-li deklarant pro svoji potřebu další list Deklarace, příp. Doplňkové deklarace, může přiložit k předepsaným listům shodně vyplněný další list, a to při vývozu list číslo 3, při dovozu list číslo 8 a při tranzitu list číslo 1. Přiložený list pověřený zaměstnanec celního úřadu doplní a potvrdí stejným způsobem jako předepsaný list stejně číselně označený. Při vývozu a dovozu s tímto listem zaměstnanec celního úřadu nakládá stejně jako s listem 3 nebo 8 předávaným deklarantovi s tím, že jej předá deklarantovi po propuštění zboží (tzn. odlišně od ustanovení odstavce 5 i u zboží propuštěného do režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk bez potvrzení výstupu zboží do zahraničí nebo umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu). Při tranzitu přiložený list předá pověřený zaměstnanec celního úřadu deklarantovi rovněž po propuštění zboží do režimu tranzitu. Jako další list určený pro potřebu deklaranta může být použit pouze list tiskopisu Deklarace nebo Doplňkové deklarace, případně jeho čitelná fotokopie, přičemž v odstavci B dalšího listu Deklarace bude zřetelně uvedena poznámka „Určeno pro deklaranta“, která nesmí být vyhotovena v červené barvě.

Jedna Deklarace je určena pouze k vykázání jedné položky zboží. Je-li zásilka, na kterou se celní prohlášení vztahuje, složena z více položek zboží, přikládá se k tiskopisu Deklarace jeden nebo více tiskopisů Doplňkových deklarací. Na jednu Deklaraci s přiloženými Doplňkovými deklaracemi lze deklarovat pouze položky zboží, u nichž je údaj uváděný do levé části odstavce 37 Deklarace a Doplňkových deklarací shodný. Je-li na poslední přiložené Doplňkové deklaraci deklarována pouze jedna nebo dvě položky zboží, nevyužité místo pro uvedení případných dalších položek se proškrtává. Využití i oběh Doplňkových deklarací je totožný s využitím a oběhem Deklarace, se kterou jsou předkládány a jejíž přílohu tvoří.

V režimu tranzitu může být Doplňková deklarace nahrazena Ložným listem a v národním tranzitu i Seznamem zboží, který se vyhotovuje při dopravě zboží pro potřebu ozbrojených sil ve stejném počtu výtisků jako Ložný list a manipuluje se s ním shodným způsobem. K jedné Deklaraci nelze současně přikládat Ložný list nebo Seznam zboží vztahující se na část zboží a Doplňkovou deklaraci vztahující se na další část zboží.

Tiskopis Ložného listu může být vyhotoven tiskárnou počítače nebo jiným strojovým způsobem tak, aby byly zachovány obsahové náležitosti a jejich předepsané prostorové umístění. Orámovaný prostor vpravo nahoře musí mít rozměr 70 x 55 mm s rozdělením na horní část o velikosti 70 x 15 mm a dolní část o velikosti 70 x 40 mm. Celkový rozměr tiskopisu je 210 x 297 mm, přičemž je nutno používat papír s hmotností nejméně 40g/m², který bude pevný tak, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Šířku sloupců v Ložném listu může deklarant přizpůsobovat podle potřeby, s výjimkou sloupce „Místo pro úřední záznamy“, který musí být široký nejméně 30 mm. Tiskopis Ložného listu může být nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané údaje.

Ložný list se přikládá ke každému listu Deklarace a stává se jeho nedílnou přílohou. Vyplňuje se pouze přední strana tiskopisu.

Deklarace, Doplňkové deklarace a Ložné listy se vyplňují psacím strojem, mechanograficky nebo jiným podobným způsobem. Vypsat je lze i ručně tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejvíce čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné odstavce vyhrazeny. Při vyplňování psacím strojem s typy podle mezinárodních norem je vhodné využít pro přesné umístění údajů nastavovací okénko v odstavci 2 Deklarace nebo Doplňkové deklarace.

V Deklaraci, případně Doplňkové deklaraci vyplní deklarant údaje nebo zajistí jejich vyplnění v souladu s přílohou č. 21 k této vyhlášce do odstavců

Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu na sadách listů deklarace podle § 34 odst. 2 písm. b), d) nebo e), není považováno za chybu, jsou-li údaje uvedené do odstavců 8, 18, 21, 25, 40 a 44 na listu 5 Deklarace nečitelné nebo nezřetelné.

Je-li podáváno celní prohlášení na propuštění zboží, u něhož je třeba v Deklaraci vyjádřit více různých údajů (kódů), zejména v odstavcích 1, 20, 22 a 23, musí být tyto údaje rozepsány do více Deklarací (například při placení jedné zásilky dvěma různými měnami je nutné ji poměrně rozdělit do dvou Deklarací, jedná-li se o nedělitelnou zásilku, lze podat jednu Deklaraci, v níž se jako měna, kterou je za zboží placeno nebo inkasováno, uvede měna, kterou je v přepočtu na koruny české placena větší část celkové částky, nebo měna dle výběru deklaranta, jedná-li se o shodné částky). Obdobně je třeba postupovat, bylo-li deklarantovi postupně vydáno k dovozu nebo vývozu stejného zboží za stejných podmínek více licencí (úřední povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb⁹) a dovozem nebo vývozem jedné zásilky je čerpáno z více než jedné licence (například zásilka obsahuje 300 kusů stejného zboží, přičemž dovozem 100 kusů z nich je zcela vyčerpána jedna licence a dovozem zbylých 200 kusů je již čerpáno z další licence).

Je-li pro vývoz a tranzit použita jedna sada listů Deklarace (Doplňkové deklarace), odpovídá deklarant za údaje, které se vztahují k režimu nebo k ukončení režimu, který sám nebo prostřednictvím svého zástupce navrhuje. Použije-li deklarant jako celní prohlášení příslušnou část sady listů Deklarace, která již byla vyplněna v souvislosti s jiným celním režimem, než který navrhuje, je povinen prověřit před jeho podáním správnost a platnost již v Deklaraci uvedených údajů, které se jej týkají, zejména údajů o deklarovaném zboží a o navrhovaném režimu. Zjištěné rozdíly, nejasnosti nebo nepřesnosti deklarant neprodleně oznámí celnímu úřadu. Případné propsání údajů, vyžadovaných pro tranzit, na listy číslo 2 a 3 se nepovažuje za závadu, i když při vývozu se tyto údaje neuvádějí.

Číselné a kódované údaje uvedené v Deklaraci a Doplňkové deklaraci nesmějí být mazány ani přepisovány. Před přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu může deklarant provádět změny škrtnutím chybných údajů při zachování jejich čitelnosti a doplněním nových správných údajů do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. Nelze-li takto změnu provést, musí být vyhotovena nová Deklarace nebo Doplňková deklarace. Po přijetí celního prohlášení může být oprava provedena, v souladu s ustanovením § 109 zákona, pouze podáním nového celního prohlášení.

Žádost o změnu údajů uvedených v Deklaraci, nebo o její zrušení, dokládá žadatel rozhodnutím (list číslo 3 nebo 8 Deklarace), které má být změněno nebo zrušeno. Po provedení změny nebo zrušení uvede celní úřad v příslušné Deklaraci poznámku o provedené změně nebo opravě a vrátí ji žadateli.

Rozhodne-li celní úřad o určení celní hodnoty v jiné výši, než byla prohlášena deklarantem v přijatém písemném celním prohlášení, pověřený zaměstnanec celního úřadu opraví původní údaj o celní hodnotě tak, že jej přeškrtne a vedle, nad nebo pod něj uvede celním úřadem určenou celní hodnotu deklarovaného zboží. Obdobně postupuje pověřený zaměstnanec celního úřadu i u ostatních údajů v odstavcích, které vyplňuje deklarant a nesouhlasí s výsledkem celní kontroly a případné analýzy odebraných vzorků. Ustanovení zákona o zaznamenání rozsahu a výsledku celní kontroly na zadní straně dílu písemného celního prohlášení určeného tomuto celnímu úřadu tímto nejsou dotčena.

Je-li celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu podáno elektronicky a celní úřad odeslání oznámí elektronicky propuštění zboží do režimu tranzitu, nahrazují se listy číslo 4 a 5 Deklarace tranzitním doprovodným dokladem, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 25 k této vyhlášce. Tranzitní doprovodný doklad se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 26 k této vyhlášce.

Je-li v zásilce obsaženo více položek zboží, připojí se seznam položek, který odpovídá vzoru a náležitostem uvedeným v příloze č. 27 k této vyhlášce, a Ložný list. Seznam položek se vyhotovuje a používá podle vysvětlivek uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

Celní úřad odeslání si ponechá elektronicky podané celní prohlášení a elektronické propuštění zboží oznámí vydáním tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.

Jestliže celní úřad odeslání oznámil propuštění zboží hlavnímu povinnému elektronicky, může být tranzitní doprovodný doklad, na základě povolení celního úřadu, vyhotoven s použitím počítačového systému hlavního povinného.

Ustanovení této vyhlášky upravující nakládání s listy 4 a 5 Deklarace doprovázejícími zásilku propuštěnou do režimu tranzitu, se pro tranzitní doprovodný doklad použijí obdobně.

U zboží dováženého v mezinárodních zásilkách se celní prohlášení k propuštění do volného oběhu považuje za podané

Je-li zboží přepravováno ve společném tranzitu jinak než po železnici, odevzdává se tranzitnímu celnímu úřadu současně s tranzitním celním prohlášením také Potvrzení o přestupu hranice, a to na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce.

Osobě, která předložila ve společném tranzitu zboží spolu s připojenými celními doklady celnímu úřadu určení, vystaví tento celní úřad na její žádost Potvrzení o dodání, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce. Namísto Potvrzení o dodání může být použito i Potvrzení o předložení uvedené na zadní straně listu 5 Deklarace. Potvrzení o dodání nebo Potvrzení o předložení vyplňuje osoba, která o jeho vystavení žádá, a to před podáním žádosti celnímu úřadu určení. V Potvrzení o dodání mohou být uvedeny i jiné než předepsané údaje týkající se zásilky zboží, avšak závaznost potvrzení celního úřadu určení se vztahuje pouze na údaje v tiskopisu předepsané.

Pro tiskopis Potvrzení o přestupu hranice, který má formát 210 x 148 mm, a pro tiskopis Potvrzení o dodání, který má formát 148 x 105 mm, se používá bílý papír o hmotnosti nejméně 40g/m², který musí být tak pevný, že se při normálním používání netrhá ani nemačká. Tiskopisy se vyplňují buď na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem nebo čitelně rukou inkoustem nebo kuličkovým perem, a to tiskacím písmem.

Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jedná-li se o

Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jedná-li se o

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 40 a 41 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.

Celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, lze podat ústně, jedná-li se o

Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po ukončení režimu dočasného použití vyváženo zpět, lze celní prohlášení podat ústně.

Kontejner lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant písemně, že na výzvu poskytne celnímu úřadu podrobné informace o pohybu každého propuštěného kontejneru, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že je vyveze zpět.

Palety a obaly lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, zaváže-li se deklarant, že je vyveze zpět.

Zboží dovážené v pohraničním styku lze do režimu dočasného použití podle odstavce 1 propustit, předloží-li deklarant celnímu úřadu jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž je podle odstavce 1 propuštěno zboží dovážené k humanitárním účelům, předložil jeho soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

Celní úřad může požadovat, aby deklarant, jemuž jsou podle odstavce 1 propouštěna zvířata, předložil jejich soupis a písemně se zavázal, že je vyveze zpět.

Celní prohlášení na propuštění zboží do přímého tranzitu lze podat ústně, jedná-li se o zboží cizích ozbrojených sil dopravované přes území České republiky, na základě kolektivních nebo individuálních rozkazů k přesunu,¹⁰) při přesunu jejich pravidelných jednotek, formací nebo jednotlivých příslušníků těchto ozbrojených sil, je-li současně doloženo Prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, případně předložen příslušný rozkaz k přesunu, požaduje-li to celní úřad.

Pro účely společného tranzitu se rozumí

Kódem T2F se označuje status zboží Evropských společenství (dále jen „status Společenství“), které bylo dopraveno ve společném tranzitu z částí celního území Společenství, které nemají z daňového hlediska stejné postavení jako ostatní území Společenství a jimiž jsou Normanské ostrovy, Kanárské ostrovy, Athos, Alandské ostrovy a francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinique, Guyana a Reunion.

Není-li zpětný vývoz zahraničního zboží, které má status Společenství, uskutečněn ve společném tranzitu nebo byl ve společném tranzitu uskutečněn, ale v písemném celním prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu nebyl uveden kód T2 nebo T2F, i když uveden býti mohl, lze osvědčit status Společenství dokladem T2L. Dokladem T2L se pro účely ustanovení o osvědčení statusu Společenství rozumí také doklad opatřený kódem „T2LF“, který se užívá pro označení zboží z částí celního území Společenství uvedených v § 46, pokud

Doklad T2L se vyhotovuje na tiskopise, kterým je list číslo 4 nebo 4/5 Deklarace, který může být v případě více položek zboží doplněn listy číslo 4 nebo 4/5 Doplňkové deklarace nebo Ložným listem.

Doklad T2L se vyplňuje v jazyce českém nebo slovenském a údaje v něm obsažené lze opravit způsobem uvedeným v § 40 odst. 5. Nevyplňují se odstavce 2, 6 až 13, 15, 15a, 15b, 16, 17a, 17b, 17 až 30, 34a, 34b, 36, 37, 39, 41 až 43 a 45 až 53 Deklarace, popřípadě Doplňkové deklarace, které deklarant proškrtne tak, aby případné další zápisy byly znemožněny.

Doklad T2L nemusí doprovázet zásilku zpět vyváženého zboží a může být vystaven dodatečně. Doklad T2L spolu s předchozím celním dokladem označeným kódem T2 nebo T2L předkládá deklarant v jednom vyhotovení k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečněn.

Údaje do dokladu T2L uvádí osoba osvědčující stanoveným způsobem status zboží Společenství podáním dokladu T2L, a to způsobem a v rozsahu uvedeném v části III. přílohy č. 21 k této vyhlášce.

Status Společenství, který lze podle § 47 a 48 osvědčit dokladem T2L, lze osvědčit také fakturou nebo přepravním dokladem, vztahují-li se tyto doklady pouze na zboží, které má status Společenství, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4.

Na faktuře nebo přepravním dokladu, které se použijí místo dokladu T2L, se kromě ostatních předepsaných náležitostí uvádí počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, označení zboží, hrubá hmotnost v kilogramech, popřípadě čísla kontejnerů. Dále se do těchto dokladů uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého bydliště deklaranta nebo odesilatele, není-li deklarant odesilatelem, který na tento doklad zřetelně a viditelně uvede zkratku „T2L“ nebo „T2LF“, k níž připojí svůj vlastnoruční podpis.

Faktura nebo přepravní doklad vyplněné způsobem uvedeným v odstavci 2 se předkládají k ověření celnímu úřadu, v jehož územním obvodu byl nebo je zpětný vývoz uskutečňován.

Na fakturu nebo přepravní doklad, kterými má být osvědčen status Společenství, není nutno uvádět odkazy, zvláštní záznamy a poznámky z předchozího tranzitního dokladu T2 nebo celního dokladu T2L, kterým může být i faktura nebo přepravní doklad nahrazující doklad T2L, pokud je přiložen jejich ověřený opis nebo fotokopie.

Do vyplněné Deklarace doplní schválený odesilatel před zahájením tranzitní operace do odstavce 44 případně předepsanou trasu a do odstavce D lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží a poznámku „Schválený odesilatel“.

Písemné celní prohlášení podané na tiskopise Deklarace ověří schválený odesilatel v odstavci C otiskem zvláštního kovového razítka, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce, a svým podpisem.

Po zahájení tranzitní operace předá schválený odesilatel list č. 1 Deklarace celnímu úřadu odeslání, nestanoví-li celní úřad, že se tento list předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D Deklarace.

Schválenému odesilateli, který ve všech tranzitních operacích vystupuje jako hlavní povinný a celní prohlášení ověřuje zvláštním kovovým razítkem podle § 50 odst. 2, může celní orgán povolit, aby toto celní prohlášení nepodepisoval. V tomto případě uvede schválený odesilatel do odstavce Deklarace určeného pro podpis hlavního povinného poznámku „Osvobození od podpisu“.

Dodání zboží oprávněné osobě při ukončení tranzitní operace se prokazuje Osvědčením o povolení schváleného příjemce, jehož vzor je uveden v příloze č. 33 k této vyhlášce, které se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému.

Při vystavení Osvědčení o povolení schváleného příjemce nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam potvrzuje schválený příjemce svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“.

Doba platnosti Osvědčení o povolení schváleného příjemce nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

Tiskopis Osvědčení o povolení schváleného příjemce má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

Osvědčení o povolení schváleného příjemce se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení schváleného příjemce přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Pro potvrzení o dodání se použije tiskopis, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, s tím, že razítko úřadu se nahradí obchodní firmou a sídlem nebo jménem, příjmením a bydlištěm schváleného příjemce a číslem Osvědčení o povolení schváleného příjemce.

Český železniční dopravce zajistí, aby zavazadlový lístek, jehož vzor je uveden v příloze č. 34 k této vyhlášce, byl na rubu označen zelenou nálepkou malého formátu, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce. Tato nálepka může být nahrazena zeleným otiskem razítka, které odpovídá vzoru nálepky.

Pod nálepku nebo pod otisk razítka uvádí železniční dopravce název celního úřadu určení, číslo vlaku, datum podání, které doplní kódem železničního dopravce odeslání a číslem železniční stanice odeslání.

Režim tranzitu do vnitrozemí se ukončuje u celního úřadu, v jehož územním obvodu je železniční stanice uvedená v seznamu železničních stanic, který je uveden v příloze č. 36 k této vyhlášce.

Železniční dopravce, který je hlavním povinným, předloží celnímu úřadu odeslání spolu se zbožím, které má být propuštěno do režimu tranzitu, zavazadlový lístek. Zaměstnanec celního úřadu odeslání, který rozhodne o propuštění zboží do režimu tranzitu, opatří zavazadlový lístek na jeho rubu otiskem služebního razítka, vlastnoručním podpisem s uvedením jména, příjmení a funkce, a byly-li přiloženy závěry, vyznačí zde jejich druh, počet a čísla.

Po dodání zboží do železniční stanice uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce předloží železniční dopravce, který je hlavním povinným, zboží spolu se zavazadlovým lístkem celnímu úřadu určení, který režim tranzitu ukončí. Je-li režim tranzitu ukončen, vyznačí tuto skutečnost zaměstnanec celního úřadu určení na rubu zavazadlového lístku otiskem razítka „DODÁNO“ a uvedením čísla, pod kterým vede celní úřad tento doklad ve své evidenci, a ověří tyto skutečnosti otiskem služebního razítka a svým podpisem. Potvrzený zavazadlový lístek vrátí hlavnímu povinnému.

Cestovní zavazadla, přepravovaná v železniční dopravě na podkladu zavazadlového lístku v zavazadlových vozech, mohou být doprovázena také Celním prohlášením o cestovních zavazadlech, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce. Toto celní prohlášení, vyplněné a podepsané cestujícím, se předává železniční společnosti některého ze států uvedených v příloze č. 38 k této vyhlášce současně s cestovním zavazadlem.

Celní prohlášení o cestovních zavazadlech má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení podané na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla nebo režimu volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako ústní žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, jestliže

Mezinárodní jízdenka pro jízdní kola (dále jen „jízdenka“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce a na jejímž podkladu bude jízdní kolo dopravováno železničním dopravcem jako cestovní zavazadlo, má stejné právní účinky jako ústní celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu, dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, volného oběhu s úplným osvobozením od dovozního cla nebo jako žádost o zpětný vývoz zahraničního zboží dovezeného do tuzemska, podané cestujícím u pohraničního celního úřadu, obsahuje-li prohlášení, že jízdní kolo bude nebo bylo použito pouze k cestovním účelům a při jeho zpětném dovozu je požadováno osvobození od dovozního cla, a jestliže cestující

Pro účely odstavců 3 a 4 se cestujícím rozumí

Český železniční dopravce zajistí označení přední strany listů č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, jehož vzor je uveden v příloze č. 40 k této vyhlášce, nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139 zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, tak, že do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM určeného pro záznamy celních orgánů zřetelně vyznačí podle potřeby kód T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se kód T1 do mezinárodního nákladního listu CIM nemusí uvádět.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód

Je-li přepravováno zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 listů 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM, určeného pro záznamy celních orgánů, kód T1.

V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží, které je přepravováno z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, a zboží přepravované z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku propuštěno do režimu T2, a to po celou dobu přepravy, aniž by byl celnímu úřadu odeslání předkládán mezinárodní nákladní list CIM vztahující se ke přepravovanému zboží.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, nemusí být mezinárodní nákladní list CIM označen nálepkou nebo razítkem podle § 56.

S výjimkou případů uvedených v § 144w odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají listy č. 1, 2, 3 mezinárodního nákladního listu CIM. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 35 těchto listů kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání do tohoto odstavce kód T1 uvádět.

Do odstavce 35 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem. Zajistil-li železniční přepravce totožnost přepravovaného zboží, nemusí celní úřad přikládat na dopravní prostředky nebo nákladové kusy další závěry.

Není-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitního režimu a slouží pouze jako přepravní doklad, zajistí železniční dopravce, aby byl počet přiložených tranzitních dokladů a jejich evidenční čísla uvedeny do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM.

Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu obdrží listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM železniční dopravce.

V souvislosti se vstupem zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu hranice.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, doplní železniční dopravce evidenci podle odstavce 5 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se k přepravovanému zboží.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM použit pouze jako přepravní doklad, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM tranzitním celním prohlášením, dokládá se evidence podle odstavce 1 všemi mezinárodními nákladními listy CIM vztahujícími se na přepravované zboží.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží. Železniční dopravce zajistí uvedení počtu přiložených tranzitních celních prohlášení a jejich evidenční čísla do odstavce 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM. Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, které je přiloženo k mezinárodnímu nákladnímu listu CIM, eviduje celní úřad v evidenci shodné s evidencí v silniční dopravě. Po zaevidování celního prohlášení ve své evidenci celní úřad zboží propustí do navrženého režimu.

Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český železniční dopravce listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM celnímu úřadu určení, kterým je celní úřad, v jehož územním obvodu se nachází železniční stanice určení uvedená v tomto nákladním listu nebo jiná železniční stanice, v níž je společný tranzit ukončen a přepravovanému zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

Není-li na listu č. 3 mezinárodního nákladního listu CIM označen celní status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

Po potvrzení vrátí celní úřad určení železničnímu dopravci nebo osobě železničním dopravcem pověřené list č. 2 mezinárodního nákladního listu CIM a list č. 3 si ponechá.

Je-li mezinárodní nákladní list CIM pouze přepravním dokladem, předkládá český železniční dopravce společně s tímto nákladním listem všechna tranzitní celní prohlášení vztahující se k přepravovanému zboží.

Pro účely této vyhlášky se dopravním podnikem rozumí Intercontainer - Interfrigo (ICF) S. C. se sídlem Margarethenstrasse 38, CH - 4008 Basilej, Švýcarsko (dále jen „Intercontainer“), jehož národními zástupci pro Českou republiku jsou

Předávací list TR, jehož vzor je uveden v příloze č. 41 k této vyhlášce, se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

V pravém horním rohu předávacího listu TR je uvedeno evidenční pořadové číslo, které se skládá z osmi číslic, před kterými jsou uvedena písmena „TR“.

Listy předávacího listu TR, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

Přepravuje-li se zboží ve dvou nebo více velkých kontejnerech, je nedílnou součástí předávacího listu TR Soupis velkých kontejnerů (dále jen „Soupis“), jehož vzor je uveden v příloze č. 42 k této vyhlášce. Soupis se skládá ze sedmi listů. Jednotlivé listy jsou označeny a určeny takto:

Soupis se vystavuje ve stejném počtu listů, jako je počet listů předávacího listu TR.

V pravém horním rohu Soupisu je uvedeno evidenční pořadové číslo příslušného předávacího listu TR, jehož je součástí, a pořadové číslo Soupisu.

Počet Soupisů připojených k předávacímu listu TR se uvádí do odstavce 3 předávacího listu TR.

Všechny listy Soupisu, s výjimkou listu uvedeného v odstavci 1 písm. c), mají na pravé straně přibližně 4 centimetry široký zelený okraj.

Přijal-li celní úřad předávací list TR jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitu, používá se mezinárodní nákladní list CIM pouze jako přepravní doklad.

V odstavci 36 všech listů mezinárodního nákladního listu CIM se uvádí poznámka „Předávací list TR“ a evidenční pořadové číslo předávacího listu TR. Mezinárodní nákladní list CIM se v tomto případě nálepkou neoznačuje.

Listy č. 2 a 3 mezinárodního nákladního listu CIM a listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR potvrzuje český železniční dopravce.

Seznam států, jejichž celní orgány jsou oprávněny schvalovat série kontejnerů pro přepravu zboží pod celní závěrou, je uveden v příloze č. 43 k této vyhlášce.

Český dopravní podnik zajistí, aby listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly na levém okraji přední strany označeny nálepkou, jejíž vzor je uveden v příloze č. 35 k této vyhlášce, nebo zeleným otiskem razítka, který odpovídá vzoru nálepky. Nálepkou se označují také velké kontejnery se zbožím propouštěným v tuzemsku do režimu společného tranzitu.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 139d zákona, vyznačí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR, že je zboží přepravováno ve společném tranzitním režimu T2, a to tak, že na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 zřetelně vyznačí kód T1, T2 nebo T2F. U zboží přepravovaného v režimu T1 se nemusí kód T1 do předávacího listu TR uvádět.

Je-li přepravováno zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód

Přepravuje-li se zboží v režimu T1 z místa odeslání ve Společenství do místa určení v tuzemsku, uvádí celní úřad odeslání na listech č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR do odstavce 15 kód T1.

V případech jiných než uvedených v odstavcích 2 a 3 je zboží přepravované

Je-li použit předávací list TR společně se Soupisem, vyhotovuje se pro zboží mající stejný status samostatný Soupis. Do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR se uvádí sériové číslo Soupisu s kódem T1, T2 nebo T2F.

Přepravuje-li se zboží z jednoho místa ve Společenství na jiné místo ve Společenství přes území České republiky, předávací list TR se nálepkou nebo otiskem razítka podle § 67 neoznačuje.

S výjimkou případů uvedených v § 144dd odst. 1 zákona se jako celní prohlášení na propuštění zboží do režimu společného tranzitního režimu používají všechny listy předávacího listu TR. Je-li přepravováno zboží v režimu T2, uvádí celní úřad odeslání do odstavce 15 listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR kód T2 nebo T2F. Je-li přepravováno zboží v režimu T1, nemusí celní úřad odeslání kód T1 do tohoto odstavce uvádět.

Do odstavce 15 listů č. 3A a 3B předávacího listu TR uvádí pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání datum propuštění zboží, počet a označení celních závěr, popřípadě evidenční číslo o propuštění zboží do režimu tranzitu. Uvedené skutečnosti ověří otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem.

Po propuštění zboží do společného tranzitního režimu vrátí celní úřad všechny listy předávacího listu TR dopravnímu podniku.

Při vstupu zboží do tuzemska předkládá český železniční dopravce pohraničnímu celnímu úřadu vlastní evidenci o přestupu zboží přes hranice.

Je-li předávací list TR tranzitním dokladem, doplní český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR vztahujícími se k přepravovanému zboží.

Není-li výstupní celní úřad také celním úřadem odeslání, předkládá český železniční dopravce tomuto celnímu úřadu vlastní evidenci o výstupu zboží z tuzemska.

Je-li předávací list TR tranzitním celním prohlášením, dokládá český železniční dopravce evidenci podle odstavce 1 všemi předávacími listy TR, které se vztahují k přepravovanému zboží.

Je-li tranzitní operace společného tranzitu ukončována v tuzemsku, předkládá český dopravní podnik celnímu úřadu určení spolu se zbožím listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen status deklarovaného zboží kódem, má se za to, není-li dodatečně prokázán opak, že se jedná o zboží, které nemá celní status Společenství.

Je-li zboží předložené celnímu úřadu určení propuštěno do režimu volný oběh nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení, vyznačí celní úřad určení na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR poznámku „Procleno“.

Celní úřad určení vyznačí na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR datum předložení zboží celnímu úřadu určení, výsledek celní kontroly a evidenční číslo, pod kterým vede doklad ve své evidenci. Uvedené skutečnosti ověří pověřený zaměstnanec celního úřadu určení otiskem služebního razítka a vlastnoručním podpisem a listy č. 1 a 2 předávacího listu TR vrátí dopravnímu podniku nebo jím pověřené osobě a list č. 3A si celní úřad určení ponechá.

Je-li jako tranzitní celní prohlášení použit mezinárodní nákladní list CIM nebo předávací list TR, může k nim být přiložen Ložný list.

Celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, může být podáno rovněž na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem. V tomto případu při zahájení přepravy uvádí český železniční dopravce v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem, a to tak, že zde uvede označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statusu deklarovaného zboží kódem T1, T2 nebo T2F.

V případech uvedených v odstavci 1 se postupuje podle § 144s a 144u nebo § 144y a 144bb zákona. Je-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, umožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci jiným druhem dopravy na podkladu tranzitního dokladu, který je uveden v mezinárodním nákladním listu CIM nebo předávacím listu TR, pouze tehdy, ověřil-li si, že celní dluh je pro Českou republiku zajištěn, a opatřil současně list č. 1 mezinárodního nákladního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží je dále dopravováno na podkladu jednoho nebo několika tranzitních dokladů. Není-li celní dluh pro Českou republiku zajištěn, neumožní český železniční dopravce pokračovat v tranzitní operaci a bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje místně příslušný celní úřad, kterému předá tranzitní doklad. Tento celní úřad se stává novým celním úřadem určení.

Převezme-li český železniční dopravce k dopravě po železnici zboží, které bylo propuštěno do společného tranzitu na podkladu jedné nebo více Deklarací, a toto zboží je přepravováno v kombinované dopravě silnice-železnice-silnice, odpovídá železniční dopravce za splnění celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, pouze tehdy, nebyl-li celní dluh zajištěn nebo je-li u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

Při letecké dopravě může být letecké společnosti příslušným celním úřadem povoleno, aby podávala celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu cargo manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „cargo manifest“).

Vyplněný cargo manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a název letiště odeslání a letiště určení a který letecká společnost ověří uvedením data, podpisem oprávněné osoby, případně otiskem razítka a označí jej kódem T1, T2 nebo T2F, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu.

Cargo manifest obsahuje zejména tyto údaje:

Kromě údajů uvedených v odstavci 3 obsahuje cargo manifest pro každou zásilku uvedenou v tomto manifestu:

Cargo manifest se vyhotovuje samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní status se označuje kódem T2 nebo T2F. Letecká společnost, která provádí přepravu zboží uvedeného v manifestu, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, předkládá celnímu úřadu odeslání cargo manifest ve dvojím vyhotovení. Pověřený zaměstnanec celního úřadu uvede do manifestu evidenční číslo, pod kterým celní úřad odeslání doklad vede ve své evidenci, označení a počet celních závěr, byly-li přiloženy, otisk služebního razítka a vlastnoruční podpis s uvedením jména, příjmení a funkce. Jedno vyhotovení manifestu poté vrátí hlavnímu povinnému. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu.

Je-li hlavní povinný schváleným odesilatelem, nemusí v souvislosti se zahájením tranzitní operace cargo manifest celnímu úřadu odeslání předkládat.

Cargo manifest opatřený záznamem podle odstavce 1 předkládá hlavní povinný celnímu úřadu určení, který si jedno vyhotovení ponechá, a oznámí mu název letiště odeslání. Celní úřad určení může od oznámení letiště odeslání upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Celní úřad určení může požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na cargo manifestu a všech manifestů, které se týkají předloženého zboží.

Na žádost letecké společnosti, která uskutečňuje velký počet mezinárodních letů, může celní úřad odeslání a celní úřad určení povolit k podávání celního prohlášení použití cargo manifestu zasílaného prostřednictvím systémů elektronické výměny dat mezi leteckými společnostmi, prostřednictvím bilaterálních nebo multilaterálních dohod. Před udělením povolení si příslušný celní úřad vyžádá předběžný souhlas ministerstva.

O podání žádosti informují české celní orgány celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště odeslání a letiště určení, která jsou navzájem propojena systémy elektronické výměny dat, a vyžádají si jejich stanovisko.

Povolení lze udělit leteckým společnostem, které

Letecká společnost, která je hlavním povinným v režimu tranzitu, zašle cargo manifest vyhotovený na letišti odeslání letišti určení prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

Cargo manifest, kromě údajů uvedených v § 75 odst. 3 a 4, obsahuje u jednotlivých položek v manifestu označení celního statusu zboží, a to uvedením kódu T1, T2 nebo T2F, TD, C (ekvivalent ke kódu T2L), F (ekvivalent ke kódu T2LF) nebo X.

Na žádost předloží letecká společnost celním orgánům na letišti odeslání a na letišti určení jeden výtisk cargo manifestu zaslaného prostřednictvím systému elektronické výměny dat.

Společný tranzitní režim se považuje za ukončený, je-li manifest prostřednictvím elektronické výměny dat dán k dispozici celním orgánům na letišti určení a zboží je těmto orgánům předloženo.

Letecká společnost vyhotoví seznam cargo manifestů, které jí byly předloženy v předchozím měsíci spolu s přepravovaným zbožím, a předá jej celnímu úřadu určení k ukončení společného tranzitu. Po potvrzení zasílá celní úřad určení jedenkrát měsíčně tento seznam celnímu úřadu odeslání. V tomto seznamu obsahuje popis každého cargo manifestu tyto údaje:

Celní úřad odeslání může v povolení určit, že zasílání seznamů uvedených v odstavci 1 může vykonávat letecká společnost sama.

Zjistí-li celní úřad určení nesrovnalosti v cargo manifestech uvedených v seznamu, neprodleně informuje celní úřad odeslání a též celní orgán, který povolení udělil, zejména uvede letecké nákladní listy pro zboží, na která se tato zjištění vztahují.

Je-li v letecké dopravě celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitního režimu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněné Doplňkovou deklarací nebo Ložným listem, není cargo manifest použit jako celní prohlášení při letecké dopravě zboží v režimu společného tranzitu.

Vzor písemné plné moci a její náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 44 až 47 k této vyhlášce.

Za údaje nutné ke ztotožnění zboží a příslušné obchodní operace, které musí obsahovat zjednodušené celní prohlášení ve formě neúplného celního prohlášení nebo obchodního nebo administrativního dokladu, se považují při propuštění zboží do režimu

Dodatečné celní prohlášení, v němž se uvádějí údaje v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 21 k této vyhlášce, se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

Žádost o povolení režimu s ekonomickým účinkem se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 48 k této vyhlášce.

K žádosti uvedené v odstavci 1 se přikládá doplňkový formulář na tiskopisu, jehož vzor je uveden v

Rozhodnutí o povolení režimu s ekonomickým účinkem se vydává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v části I přílohy č. 49 k této vyhlášce.

Součástí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 jsou rovněž údaje uvedené na tiskopisu doplňkového formuláře, jehož vzor je uveden

Vzhled, rozměry, identifikační znaky, technické vlastnosti a parametry prostorových a kusových závěr jsou uvedeny v příloze č. 50 k této vyhlášce.

České zboží, pro které zvláštní právní předpis¹¹) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.

Postup při dopravě převáděného zboží z jednoho celního skladu do druhého je upraven v příloze č. 51 k této vyhlášce.

Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou

V kalendářním roce 2004 může být uděleno povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému na zboží čísla a položek celního sazebníku,¹) v celkovém množství nepřevyšujícím 1690 tun, jde-li o

Čerpání povoleného množství zboží se řídí časovým pořadím celních prohlášení podaných na propuštění zboží uvedeného v odstavci 4 do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému a přijatých v jednom kalendářním dni.

Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel provádí příděl množství zboží každý pracovní den.

Je-li množství požadované k čerpání v jednom kalendářním dni větší než zůstatek, který je k dispozici z povoleného množství, určí Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel příděl množství zboží na tento kalendářní den poměrně.

Není-li stanoveno jinak, považují se pro účely udělení povolení k použití režimu aktivního zušlechťovacího styku u dováženého zboží, které má obchodní charakter, ekonomické podmínky za splněné.

U zemědělských výrobků a produktů rybolovu se ekonomické podmínky považují za splněné tehdy,

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) se však ekonomické podmínky za splněné nepovažují,

Jsou-li do režimu aktivního zušlechťovacího styku dovážena živá zvířata, maso, mléko a mléčné výrobky, stanoví celní úřad k ukončení tohoto režimu lhůtu, která nesmí přesáhnout

Z důvodů hodných zřetele může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit, nejdéle však na 12 měsíců.

Standardní procento výtěžnosti je pro vybrané druhy zboží, které byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a zušlechtěné výrobky stanoveno přílohou č. 53 k této vyhlášce.

Žádost o vrácení cla vybraného ze zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, obsahuje

Žádost o vrácení cla dokládá žadatel originály dokladů, které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), d) a h).

Není-li stanoveno jinak, může být režim přepracování pod celním dohledem použit tehdy, jde-li o zboží a zpracovatelské operace uvedené v příloze č. 54 k této vyhlášce. V tomto případě se ekonomické podmínky považují za splněné.

V jiných případech než uvedených v odstavci 1 může být režim přepracování pod celním dohledem použit a povolení k použití tohoto režimu může být uděleno za předpokladu, že použití tohoto režimu umožní vytvořit nová pracovní místa nebo tato pracovní místa udržet.

Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit

Skutečnost, že zušlechtěné výrobky získané v režimu pasivního zušlechťovacího styku pocházejí z dočasně vyvezeného zboží, lze prokázat zejména

Pro účely udělení povolení k použití režimu pasivního zušlechťovacího styku se zásadní ekonomické zájmy českých výrobců považují za nedotčené, nelze-li zušlechťovací operace provést v tuzemsku buď z ekonomických nebo technických důvodů, případně mají-li být zušlechťovací operace provedeny v zahraničí na základě uzavřených smluv.

Propuštění zboží do režimu vývozu schváleným vývozcem podle § 216e písm. b) zákona se ověřuje otiskem zvláštního razítka, jehož vzor je uveden v příloze č. 55 k této vyhlášce.

Osvobození zboží od dovozního cla se přizná na zboží,

Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

Osobní svršky cestujících a zboží ke sportovním účelům se propouštějí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

Osobními svršky cestujících podle § 98 se rozumí veškeré předměty, nové nebo použité, které cestující užívá během své cesty a které jsou přiměřené k účelu a délce cesty, s výjimkou veškerého zboží dováženého k obchodním účelům. Informativní seznam zboží, které je považováno za osobní svršky cestujících, je uveden v příloze č. 56 k této vyhlášce.

Zbožím dováženým ke sportovním účelům podle § 98 se rozumí sportovní výrobky a jiné předměty určené pro potřebu cestujících při sportovních závodech nebo přehlídkách nebo pro trénink v tuzemsku. Informativní seznam zboží, které je považováno za zboží dovážené ke sportovním účelům, je uveden v příloze č. 57 k této vyhlášce.

Ustanovení § 98 se použije tehdy, jestliže

Lhůta pro zpětný vývoz osobních svršků cestujícího nemůže přesáhnout okamžik, kdy osoba, která je do tuzemska dovezla, vystupuje do zahraničí.

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného ke sportovním účelům je nejvýše 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

Dopravním prostředkem se pro účely této vyhlášky rozumí jakýkoli technický prostředek schopný zajistit změnu místa, například plavidlo, včetně nákladních člunů, člunů umístěných nebo neumístěných na palubě lodi, křídlových lodí (vodních raket), vznášedlo, letadlo, motorové silniční vozidlo, motocykl, motorové kolo, přívěs, návěs, souprava vozidel a železniční vozový park, jakož i jejich náhradní díly, příslušenství a obvyklé vybavení, včetně speciálního nářadí potřebného k nakládání, vykládání, manipulaci a k ochraně zboží.

Obchodním použitím dopravního prostředku se rozumí přeprava osob za úplatu nebo průmyslová nebo obchodní přeprava zboží, a to za úplatu i bezplatně.

Vnitřní přepravou se rozumí přeprava osob, které nastoupily v tuzemsku, aby v tuzemsku vystoupily, nebo přeprava zboží, které bylo v tuzemsku naloženo, aby bylo v tuzemsku vyloženo.

Obchodním motorovým vozidlem se rozumí silniční vozidlo (včetně tahače s návěsem nebo bez něj), které je podle druhu své konstrukce a vybavení určeno k přepravě, bezplatné i za úplatu, zboží nebo nejméně desíti osob včetně řidiče a jakékoli silniční vozidlo určené pro jednoduché účely jiné než především určené pro přepravu osob nebo zboží.

Osobním motorovým vozidlem se rozumí soukromý osobní automobil a jiné motorové vozidlo určené především k přepravě nejvíce devíti sedících osob včetně řidiče, osobní automobil kombi a závodní automobil.

Ustanovení § 102 se použije pouze tehdy, jestliže silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití

Návěs nebo přívěs registrovaný v zahraničí a připojený k silničnímu motorovému vozidlu registrovanému v tuzemsku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla i tehdy, nejsou-li podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) splněny.

Za podmínek uvedených v odstavci 1 může silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití pobývat v tuzemsku pouze po dobu nutnou k provedení příslušných operací, například převozu, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení nákladu, přepravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

Za osobu jednající jménem zahraniční osoby podle odstavce 1 písm. a) a b) se považuje osoba, která tuto skutečnost prokáže písemným pověřením vystaveným zahraniční osobou.

Za podmínek uvedených v odstavci 4 může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití řízen českou fyzickou osobou.

Z důvodů hodných zřetele může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s písemným souhlasem celního úřadu i tehdy, jestliže jej bude po dobu stanovenou celním úřadem používat k obchodním účelům česká osoba.

České fyzické osobě, která je zaměstnána zahraniční osobou, může být silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití, který bude používat v tuzemsku, propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s písemným souhlasem celního úřadu, je-li vlastnictvím zahraniční osoby. Silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití propuštěný do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla může být použit pro soukromou potřebu, bude-li pro tuto potřebu používán pouze příležitostně, v podstatně menším rozsahu než k obchodnímu použití a pracovní smlouva české fyzické osoby se zahraniční osobou bude možnost tohoto použití obsahovat.

Silniční dopravní prostředek k obchodnímu použití může být s písemným souhlasem celního úřadu použit ve vnitřní přepravě. Zvláštní předpisy upravující používání silničních dopravních prostředků registrovaných v zahraničí tím nejsou dotčeny.

Ustanovení § 102 se použije pouze tehdy, jestliže silniční dopravní prostředek k soukromému použití je

Bez dotčení ustanovení odstavce 1 bude silniční dopravní prostředek k soukromému použití propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla také tehdy, jestliže

Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, může silniční dopravní prostředek k soukromému použití, za podmínek uvedených v odstavci 1, pobývat v tuzemsku po dobu 6 měsíců z 12 po sobě jdoucích měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění silničního dopravního prostředku k soukromému použití do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

Ustanovení odstavce 2 písm. c) se použije obdobně na silniční dopravní prostředek k soukromému použití dovážený osobou, která ho v tuzemsku používá při plnění úkolů, které jsou časově omezeny.

Není-li dále stanoveno jinak, propustí se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla silniční dopravní prostředek k soukromému použití za podmínky, že po dovozu nebude pronajímán, půjčován nebo dáván k dispozici. Je-li příslušný dopravní prostředek v době dovozu pronajat, zapůjčen nebo dán k dispozici, nebude dále v tuzemsku pronajímán, půjčován nebo dáván k dispozici jiné osobě za jiným účelem než účelem jeho bezprostředního zpětného vývozu.

Silniční dopravní prostředek k soukromému použití, který je vlastnictvím zahraniční půjčovny automobilů, bude propuštěn do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla také tehdy, jestliže je pronajat zahraniční fyzické osobě a z tuzemska bude následně ve lhůtě stanovené celním úřadem vyvezen zpět do zahraničí, a v tuzemsku je v rámci plnění nájemní smlouvy.

Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 může silniční dopravní prostředek propuštěný do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla

Ustanovení odstavce 5 se použije obdobně při použití silničního dopravního prostředku k soukromému použití českou fyzickou osobou. Silniční dopravní prostředek může být do tuzemska rovněž dovezen zaměstnancem tuzemské půjčovny automobilů.

Česká fyzická osoba si může v zahraničí zapůjčit nebo pronajmout silniční dopravní prostředek k soukromému použití registrovaný v zahraničí za účelem návratu do tuzemska. Lhůtu zpětného vývozu určí celní úřad.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se souhlasem celního úřadu se za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b) propustí silniční dopravní prostředek uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) české fyzické osobě, která se chystá přestěhovat do zahraničí a která

Ustanovení § 102 se použije obdobně i pro jízdní a tažná zvířata a vozy jimi tažené, které vstupují to tuzemska.

Zvířata a jimi tažené vozy uvedené v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 3 měsíců.

Ustanovení § 104 se použije pouze tehdy, jestliže železniční dopravní prostředek

Železniční dopravní prostředky se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením na dobu 12 měsíců.

Železniční dopravní prostředky může v tuzemsku používat česká osoba, jestliže se jedná o společný vozový park vytvořený na základě dohody, podle níž mohou všechny železniční společnosti využívat vozový park ostatních železničních společností jako svůj vlastní.

Z důvodů hodných zřetele se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla vagóny určené k přepravě zboží ve vnitřní přepravě, se souhlasem celního úřadu na dobu tímto celním úřadem určenou.

Letecké dopravní prostředky se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí na dobu potřebnou k provedení příslušných operací, například přepravy, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení zboží, dopravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

Ustanovení § 104 odst. 4 až 8 se použijí obdobně i pro letadla sloužící k obchodnímu použití. Z důvodů hodných zřetele se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí letadlo české osobě se souhlasem celního úřadu na dobu tímto celním úřadem určenou.

Letecké dopravní prostředky uvedené v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 6 měsíců z 12 po sobě jdoucích měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění leteckého dopravního prostředku do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

Na propuštění letadel k soukromému použití se ustanovení § 104 odst. 1, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 použijí obdobně.

Dopravní prostředky říční přepravy (dále jen „plavidlo“) se do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla propustí na dobu potřebnou k provedení příslušných operací, například přepravy, naložení a vyložení cestujících, naložení a vyložení zboží, dopravy a údržby, a prostojů mezi jednotlivými operacemi.

Ustanovení § 104 odst. 4 až 8 se použijí obdobně i pro plavidla sloužící k obchodnímu použití při říční přepravě.

Plavidla uvedená v odstavci 1 se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla na dobu 6 měsíců z 12 měsíců, a to nepřetržitě nebo přerušovaně, a to ode dne propuštění plavidla do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla.

Na propuštění plavidel k soukromému použití se ustanovení § 104 odst. 1, 5, 6, 7, 8, 9 a 10 použijí obdobně.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí náhradní díly, příslušenství a vybavení, včetně potřeb sloužících k uložení, zabezpečení nebo ochraně zboží, které jsou dovezeny současně s dopravním prostředkem, s nímž jsou používány, nebo jsou dovezeny samostatně.

Náhradní díly dovezené současně s dopravním prostředkem, pro který jsou určeny, nebo jsou dovezeny samostatně, mohou být použity výhradně k provedení drobných oprav a běžné údržby tohoto dopravního prostředku.

Běžná údržba a oprava dopravního prostředku, jejichž nutnost vyvstala během cesty do tuzemska nebo v tuzemsku, nejsou považovány za změnu stavu příslušného dopravního prostředku.

Součástkám vyměněným při opravě nebo údržbě dopravního prostředku a novým náhradním dílům, které jsou poškozené nebo vadné a které byly propuštěny do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, bude přiděleno jiné celně schválené určení.

Úplné osvobození od cla bude ukončeno, jestliže

U železničních dopravních prostředků uvedených v § 111, které se používají společně na základě dohody, bude úplné osvobození od cla ukončeno také tehdy, je-li těmto železničním dopravním prostředkům, které byly dány k dispozici české osobě, přiděleno jiné celně schválené určení.

Zboží dovážené v rámci obchodní operace se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla za podmínek uvedených v § 114 až 117, jestliže zůstává vlastnictvím zahraniční osoby.

Pro účely odstavce 1 se rozumí

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

Ustanovením § 114 nejsou dotčena ustanovení celních předpisů,¹²) která upravují dovoz zboží přepravovaného v kontejnerech nebo obalech anebo na paletách.

Ustanovení § 114 se použije pouze tehdy, jestliže

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se nepropustí kontejnery, palety a obaly, které jsou předmětem kupní, nájemní, pronájemní nebo obdobné smlouvy uzavřené českou osobou.

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného v rámci obchodní operace je nejméně 6 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se k použití na výstavách, veletrzích, kongresech a podobných událostech propustí

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se zboží uvedené v § 118 odst. 1, pokud se na ně vztahují ustanovení této hlavy, propustí s podmínkou, že nebude

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného na výstavu nebo podobnou událost je nejméně 6 měsíců ode dne, kdy celní úřad propustil zboží do režimu dočasného použití, ne však více než 1 měsíc po skončení výstavy nebo podobné události.

Zboží uvedené v odstavci 1, které má být vystaveno nebo použito na jiné výstavě nebo podobné události, zůstává v režimu dočasného použití, budou-li splněny podmínky stanovené pro tento režim a bude-li zboží vyvezeno zpět ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do tohoto režimu.

Celní řízení při dovozu a při zpětném vývozu zboží, které má být nebo bylo vystaveno nebo použito na výstavě nebo podobné události, bude, pokud je to vhodné a možné, provedeno v místě výstavy nebo podobné události.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zařízení k výkonu povolání a náhradní díly dovážené pro opravu zařízení k výkonu povolání, nacházejícího se v režimu dočasného použití.

Zařízením k výkonu povolání se rozumí

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se podle § 122 propustí jen zařízení k výkonu povolání, které

Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na zařízení dovezená pro výrobu filmu, televizního nebo audiovizuálního programu podle koprodukční smlouvy, jejíž stranou je oprávněná česká osoba.

Zařízení kinematografické, tiskové, pro rozhlasové nebo televizní vysílání nesmí být předmětem nájemní nebo podobné smlouvy, jejíž stranou je česká osoba, s tím, že tato podmínka neplatí v případě společných rozhlasových nebo televizních programů.

Lhůta pro zpětný vývoz zařízení k výkonu povolání je nejméně 12 měsíců ode dne propuštění zboží do režimu dočasného použití.

Úplné osvobození od dovozního cla se nevztahuje na vozidla uvedená v přílohách č. 59 až 61 k této vyhlášce, jestliže, byť jen příležitostně, převážejí osoby za úplatu nebo nakládají zboží v tuzemsku, aby bylo v tuzemsku vyloženo.

Náhradní díly, které byly dovezeny později na opravu zařízení k výkonu povolání, propuštěného do režimu dočasného použití s úplným osvobozením, jsou osvobozeny od dovozního cla jako zařízení potřebné k výkonu povolání.

Zboží dovážené v rámci výrobní operace se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

Zbožím dováženým v rámci výrobní operace podle § 127 se rozumí

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí za podmínky, že

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad náhradní výrobní prostředky.

Lhůta pro zpětný vývoz náhradních výrobních prostředků propuštěných do režimu dočasného použití je 6 měsíců.

Náhradními výrobními prostředky se rozumí nástroje, přístroje a stroje dané zahraničním dodavatelem nebo opravcem k dispozici zákazníkovi po dobu, po kterou čeká na dodání nebo opravu podobného zboží, a zůstávají jejich vlastnictvím.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

Lhůta ke zpětnému vývozu zboží uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) je 24 měsíců, zboží uvedeného v odstavci 1 písm. b) je 6 měsíců a zboží uvedeného v odstavci 1 písm. d) je 6 týdnů.

Pro účely odstavce 1 se rozumí

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla propustí celní úřad

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží, které bude používáno ve veřejném zájmu pod dohledem a za odpovědnosti orgánů veřejné správy ke stavbě, opravám nebo údržbě infrastruktury v příhraničních okresech za podmínky, že zboží je ve vlastnictví zahraniční osoby, která má sídlo nebo bydliště v protilehlém příhraničním regionu.

Lhůta pro zpětný vývoz zboží uvedeného v odstavci 1 propuštěného do režimu dočasného použití je nejméně 24 měsíců.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla na dobu nepřesahující 3 měsíce se propustí zboží, které je vlastnictvím zahraniční osoby, dočasně dovážené do tuzemska, jehož celní hodnota nepřesahuje částku 150 000 Kč.

Osvobození od dovozního cla se nevztahuje na osobní majetek.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí

Zbožím dováženým pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely podle § 134 písm. a) se rozumí vědecký a pedagogický materiál, popř. jiné zboží dovážené v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti.

Vědeckým a pedagogickým materiálem podle odstavce 1 se rozumí modely, nástroje, přístroje, stroje a příslušenství k nim, používané k účelům vědeckého výzkumu, výuky nebo přípravy pro výkon povolání.

Seznamy pedagogického materiálu a jiného zboží dováženého v rámci výchovné, vědecké nebo kulturní činnosti jsou uvedeny v přílohách č. 63 a 64 k této vyhlášce.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zboží podle § 134 za podmínky, že zboží dovezené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a bylo dovezeno oprávněnými osobami v množství úměrném účelu dovozu a toto zboží nebude použito k obchodním účelům.

Lhůta pro zpětný vývoz zboží dovezeného pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy toto zboží bylo propuštěno do režimu dočasného použití.

Celní úřad propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla zdravotnické prostředky, lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení určená pro nemocnice a ostatní zdravotnické instituce za podmínky, že tyto prostředky a zařízení

Zdravotnickým prostředkem a zařízením poskytovaným příležitostně se rozumí zdravotnické prostředky a lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení poskytnutá na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které se ocitlo v mimořádné situaci a nutně takovéto zdravotnické prostředky nebo zařízení potřebuje a nemá je k dispozici.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí turistický propagační materiál.

Turistickým propagačním materiálem podle odstavce 1 se rozumí zboží dovážené do tuzemska s cílem získat veřejnost, aby navštívila stát vývozce materiálu, zejména, aby se tam zúčastnila zasedání nebo kulturních, náboženských, turistických, sportovních nebo odborných akcí. Informativní seznam zboží, které je považováno za turistický propagační materiál, je uveden v příloze č. 65 k této vyhlášce.

Ustanovení odstavce 1 se použije tehdy, jestliže turistický propagační materiál zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a jeho množství je úměrné účelu jeho určení.

Lhůta pro zpětný vývoz turistického propagačního materiálu je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy byl tento materiál propuštěn do režimu dočasného použití.

Zboží dovážené v pohraničním styku se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

Zbožím dováženým v pohraničním styku podle odstavce 1 se rozumí

Příhraničním územím podle odstavce 2 se rozumí území přilehlé k pozemní hranici, jehož hloubka nepřesahuje 15 km, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, a jehož vymezení slouží k odlišení pohraničního styku od jiných styků.

Pohraničním stykem podle odstavce 1 se rozumí dovozy uskutečňované hraničáři mezi dvěma přilehlými příhraničními územími.

Ustanovení § 140 se použije pouze tehdy, jestliže

Lhůta k zpětnému vývozu zboží dovezeného v pohraničním styku je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo toto zboží propuštěno do režimu dočasného použití s podmínkou, že zboží určené k využití nemovitostí musí být vyvezeno zpět nejpozději po provedení práce.

Zboží dovážené k humanitárním účelům se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

Zbožím dováženým k humanitárním účelům podle § 143 se rozumí zdravotnické prostředky a zásilky s pomocí.

Zásilkou s pomocí podle odstavce 1 se rozumí veškeré zboží, zejména vozidla nebo jiné dopravní prostředky, přikrývky, stany nebo jiné zboží první potřeby, vypravené za účelem pomoci obětem přírodních katastrof nebo podobných událostí.

Ustanovení § 143 se použije pouze tehdy, zůstává-li zboží dovážené k humanitárním účelům ve vlastnictví zahraniční osoby a je zasíláno zdarma a jestliže

Lhůta ke zpětnému vývozu zdravotnických prostředků je na dobu jejich použití.

Lhůta ke zpětnému vývozu zásilek s pomocí je nejméně 12 měsíců ode dne, kdy bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena k

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se rovněž propustí zvířata, která zůstávají ve vlastnictví zahraniční osoby a která jsou dovážena při stěhování stád, například k pastvě.

Zvířaty podle § 147 se rozumějí živí živočichové všeho druhu.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se propustí zvířata, za podmínky, že budou vyvezena zpět do 12 měsíců ode dne, kdy byla propuštěna do režimu dočasného použití.

Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla se propustí

Jiný osobní majetek podle odstavce 1 písm. b) a c) než osobní motorová vozidla a jejich přívěsy se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla pouze při prvním příjezdu do tuzemska.

Zboží uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se propustí do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla s podmínkou, že

Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí jak na zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, tak na zboží propuštěné do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla z režimu uskladňování v celním skladu, z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému nebo které bylo umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

Osoba, která uplatňuje osvědčení podle odstavce 1 (dále jen „Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh“) celnímu úřadu, uvede jeho číslo do

Celní úřad, kterému bylo Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrátí zpět deklarantovi.

Při vystavení Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant (hlavní povinný) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem deklaranta (hlavního povinného) se potvrdí tak, že v odstavci 8, popřípadě 10, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a deklarant (hlavní povinný) každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 9, popřípadě 11, na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může deklarant kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh prokazují oprávněné osoby, že mohou za deklaranta (hlavního povinného) jednat v rozsahu uvedených právních úkonů, a to bez zajištění celního dluhu dle uděleného povolení.

Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení nezajišťovat celní dluh obsaženy v informačním systému celní správy a Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se podle § 144f zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo příslušného rozhodnutí, kterým se povoluje nezajišťovat celní dluh, a to do odstavců Deklarace uvedených v odstavci 2.

Doba platnosti Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

Tiskopis Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě uvedené v § 151 odst. 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu a může být opatřen bezpečnostním prvkem.

Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden pro

Nejsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou v informačním systému celní správy, prokazuje osoba, které bylo povolení uděleno, tuto skutečnost

Osvědčení uvedená v § 156 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

Oprávnění fyzické osoby činit úkony jménem uživatele globální záruky se v Osvědčení potvrdí tak, že na zadní straně Osvědčení v odstavci 10, popřípadě 11, se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor, které zúčastněný opatří svým podpisem v odstavci 11, popřípadě 12. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

Jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou obsaženy v informačním systému celní správy a osvědčení o povolení užívat zajištění celního dluhu globální zárukou se podle § 260e zákona nevydává, uvádí se v celním prohlášení evidenční číslo rozhodnutí, kterým bylo povoleno zajišťovat celní dluh globální zárukou, a to do odstavců Deklarace uvedených v § 157odst. 1.

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle § 156, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m². Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Text zapsaný na přední straně není po vydání Osvědčení přípustné přepisovat, doplňovat ani jinak měnit. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

Zaručená částka může být za podmínek uvedených v § 259a zákona snížena na 50 % nebo 30 % referenční částky.

Referenční částka se stanoví tak, aby odpovídala částce celního dluhu, který může vzniknout na zboží propuštěném pro hlavního povinného do režimu tranzitu po dobu minimálně jednoho týdne. Nejsou-li potřebné údaje pro stanovení výše referenční částky k dispozici, předpokládá se částka celního dluhu

Zaručená částka uvedená v záručních listinách, kterými je zaručován celní dluh v režimu národního tranzitu, které celní orgány přijaly do 30. června 2002, se považuje za referenční částku.

Zaručená částka u jiných operací než režim tranzitu se stanoví podle § 257 zákona tak, že

Dlouhodobá finanční stabilita se považuje za prokázanou předložením podkladů uvedených v § 260a, na základě kterých bude provedena finanční analýza posuzující základní poměrové ukazatele, kterými jsou rentabilita, likvidita a finanční stabilita. Na základě finanční analýzy bude stanovena schopnost plnit platební povinnosti a dostát svým závazkům, jakož i schopnost dlouhodobě uhrazovat své finanční závazky ve vztahu k části stanovené referenční částky, která není kryta zaručenou částkou, nebo k celkové referenční částce u zboží uvedeného v § 260g odst. 1 zákona.

Při hodnocení finanční analýzy se jako rozhodné ukazatele posuzují zejména

Pro zpracování finanční analýzy a výpočtu poměrových ukazatelů žadatel předloží podklady, které jsou uvedeny v § 260a zákona, a další doklady za každé účetní období, pokud nejsou součástí přílohy k účetní závěrce, a to zejména

Dostatečné zkušenosti s režimem tranzitu jsou prokázány jeho předchozím řádným prováděním hlavním povinným, a to ve lhůtě

Lhůty uvedené v odstavci 4 se sníží o jeden rok, podává-li se celní prohlášení na propuštění zboží do režimu tranzitu elektronicky.

Vysoké úrovně spolupráce s celními orgány v režimu tranzitu dosahuje hlavní povinný, zapracoval-li do řízení jím prováděných operací specifická opatření umožňující celním orgánům snadnější provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů, jimiž jsou zejména

Účinný systém kontroly dopravních operací v režimu tranzitu se považuje za prokázaný, pokud hlavní povinný

Je-li do režimu tranzitu propouštěno zboží, které je podle § 260g odst. 2 zákona vyloučeno z používání globální záruky, opatří hlavní povinný všechny listy Deklarace poznámkou „ZÁKAZ GLOBÁLNÍ ZÁRUKY“. Poznámka se uvádí na jednotlivých listech diagonálně, červenými velkými písmeny a ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

Není-li stanoveno jinak, poskytuje se individuální zajištění celního dluhu nejméně ve výši uvedené v § 257 zákona.

Při poskytnutí individuálního zajištění celního dluhu na zboží, jehož seznam je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce a které je propouštěno do režimu tranzitu, nesmí být zajištění celního dluhu nižší, než je minimální sazba individuální záruky ve sloupci 5 uvedeného seznamu.

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu je uveden pro

Byl-li ručitel povolen celními orgány, předává se celnímu úřadu jako doklad o individuálním zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu

Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě podle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m². Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

Tiskopisy Záručního dokladu vyhotovené podle vzorů platných před 1. červencem 2002 lze použít k zajištění celního dluhu i v období od 1. července 2002 do 31. prosince 2002 včetně, bude-li v horní části přední strany tiskopisu škrtnuto slovo „paušální“ a nahrazeno slovem „individuální“.

Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden nebo několik Záručních dokladů, v nichž je uvedena paušální částka 7 000 Euro.

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 75 k této vyhlášce.

Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záruční listiny je uveden pro

Seznam zboží, u něhož je v režimu tranzitu zjišťováno mimořádné riziko podvodů, je uveden v příloze č. 75 k této vyhlášce.

Týká-li se některé ustanovení vyhlášky seznamu podle odstavce 1, uplatňují se opatření týkající se zboží uvedeného v tomto seznamu pouze tehdy, překročí-li jeho množství stanovené minimální množství.

Celní úřad vrátí nebo promine dovozní clo v těchto případech:

Celní úřad dovozní clo vrátí nebo promine, jestliže

Celní úřad clo podle odstavce 1 vrátí, předloží-li žadatel spolu s žádostí veškeré doklady prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí nebo bylo zničeno pod přímým dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení potvrdit.

Pro účely § 171 odst. 2 až 7 se za doklad prokazující, že zboží bylo skutečně vyvezeno zpět do zahraničí, považuje

K dokladům uvedeným v odstavci 1 musí být přiložena obchodní nebo administrativní dokumentace, která umožní přesvědčit se, že zboží vyvezené z tuzemska je totožné se zbožím, které bylo původně propuštěno do režimu volného oběhu nebo dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

Za doklad prokazující, že předmětné zboží bylo skutečně zničeno pod dohledem celních orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, se považuje

Pokud důkazy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nepostačují k tomu, aby celní orgán rozhodující o vrácení nebo prominutí cla vydal příslušné rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla, nebo pokud některé z důkazů nejsou k dispozici, může celní orgán požadovat předložení jiného dokladu potvrzujícího skutečnosti v žádosti uvedené.

Celní orgány clo nevrátí nebo neprominou, jestliže je žádost odůvodněna pouze