Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb.

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

Česká národní banka je právnickou osobou, která má postavení veřejnoprávního subjektu, se sídlem v Praze; nezapisuje se do obchodního rejstříku.

České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.¹)

Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem.

Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.

V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka

Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, orgány dohledu nad finančními trhy jiných států a s mezinárodními finančními organizacemi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se dohledem nad bankami, institucemi elektronických peněz a finančními trhy.

Česká národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.

Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna, Česká národní banka předloží nejpozději do 30 dnů mimořádnou zprávu o měnovém vývoji. V usnesení Poslanecké sněmovny musí být uvedeno, co má mimořádná zpráva obsahovat.

Zprávu o měnovém vývoji předkládá Poslanecké sněmovně guvernér České národní banky, který je v tomto případě oprávněn účastnit se schůze Poslanecké sněmovny a musí mu být uděleno slovo.^1c)

Poslanecká sněmovna zprávu o měnovém vývoji vezme na vědomí nebo si vyžádá její doplnění.

Vyžádá-li si sněmovna doplnění zprávy, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu doplněnou podle požadavku Poslanecké sněmovny.

Česká národní banka je povinna informovat nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji veřejnost.

Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně jedenkrát ročně k informaci zprávu o finanční stabilitě.

Českou národní banku tvoří

Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“). Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem.

Bankovní rada dále zejména

Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky, 2 viceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky.

Guvernéra, viceguvernéry a ostatní členy jmenuje a odvolává prezident republiky.

Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát.

Členové bankovní rady jsou jmenováni na dobu 6 roků.

S členstvím v bankovní radě je neslučitelná funkce poslance zákonodárného sboru, člena vlády a členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatelských subjektů a výkon samostatně výdělečné činnosti s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku. Členství v bankovní radě je dále neslučitelné s jakoukoliv činností, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a členstvím v bankovní radě.

Členem bankovní rady může být jmenován občan České republiky, který

Bezúhonnou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin.

Členové bankovní rady jsou zaměstnanci České národní banky.

Výkon funkce člena bankovní rady končí

Prezident republiky odvolá člena bankovní rady

Prezident republiky může odvolat člena bankovní rady, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců.

Guvernéra odvolá prezident republiky v případě, jestliže již nesplňuje podmínky požadované pro výkon jeho funkce nebo dopustil-li se vážného pochybení. Prezident republiky může odvolat guvernéra též, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců. Odvolaný guvernér nebo Rada guvernérů Evropské centrální banky se mohou domáhat přezkoumání rozhodnutí o odvolání guvernéra z funkce u Evropského soudního dvora, a to v případě, že se domnívají, že tímto rozhodnutím došlo k porušení Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jiného právního předpisu vydaného k jejímu provedení.

Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti jím pověřený viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů. Bankovní rada je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený předsedající viceguvernér a alespoň další tři její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

Jednací řád bankovní rady schvaluje bankovní rada.

Jménem České národní banky jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér.

Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle České národní banky a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu.

Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky.

Česká národní banka zaujímá stanovisko k návrhům, předkládaným k projednání vládě, které se dotýkají působnosti České národní banky.

Česká národní banka plní poradní funkce vůči vládě v záležitostech měnově politické povahy a finančního trhu.

Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání.

Guvernér České národní banky nebo jím určený viceguvernér je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády.

Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní (dále jen „bankovky a mince“).

Peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je „Kč“. Koruna česká se dělí na sto haléřů.

Česká národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky bankovek a mincí od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu.

Česká národní banka sjednává tisk bankovek a ražbu mincí a dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí.

Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.

Mince z drahých kovů, pamětní mince a mince ve zvláštním provedení určené ke sběratelským účelům mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty.

Česká národní banka vyměňuje na požádání poškozené bankovky a mince, které vydala, za bankovky a mince nepoškozené.

Česká národní banka může odmítnout vyměnit bankovky nebo mince, jejichž obrazec nebo reliéf je nečitelný nebo proděravělý, a zbytky bankovek menší než čtvrtina původní plochy bankovek. Takové bankovky a mince se předložiteli odeberou bez náhrady a zničí; v odůvodněných případech může Česká národní banka výjimečně náhradu poskytnout.

Česká národní banka neposkytuje náhrady za bankovky a mince, které byly zničeny nebo ztraceny. Bez náhrady mohou být odebrány bankovky, jejichž vzhled byl pozměněn, zejména bankovky, které byly popsány, pomalovány, přetištěny, potištěny, perforovány, nebo které byly zamazány barvou, lepidlem nebo jiným podobným materiálem.

Bankovky a mince opotřebované oběhem Česká národní banka stahuje z oběhu, ničí je a nahrazuje bankovkami a mincemi novými.

Česká národní banka může prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které vydala. Jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince. Doba, po kterou je možno výměnu provádět, nesmí být kratší pěti roků, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Na konci období stanoveného pro výměnu se úhrnná částka bankovek a mincí prohlášených za neplatné, ale nepředložených k výměně, odečte od množství peněz v oběhu v účtech České národní banky. Tato částka je příjmem České národní banky.

Jakékoliv reprodukce bankovek, mincí, šeků, cenných papírů nebo platebních karet znějících na koruny české nebo na cizí měnu (dále jen „symboly peněz“), nebo předměty úpravou je napodobující, mohou být zhotoveny pouze za podmínek stanovených Českou národní bankou právním předpisem.

Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, u kterých vznikne důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné (dále jen „podezřelé bankovky a mince“), odebírají právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní bance. Tyto osoby jsou oprávněny požadovat od toho, kdo podezřelé bankovky a mince předložil, aby prokázal svou totožnost. Odebrání podezřelých bankovek a mincí oznámí osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení.

Povinnosti a oprávnění podle odstavce 1 mají i fyzické osoby provádějící směnárenskou činnost nebo poskytující peněžní služby podle devizového zákona.

Česká národní banka stanoví vyhláškami

Česká národní banka stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, které provádí podle tohoto zákona a zvláštních zákonů.¹)

Česká národní banka stanoví

Česká národní banka může požadovat, aby banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva měly na účtě u České národní banky uloženu stanovenou část svých zdrojů (dále jen „povinné minimální rezervy“).

Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků instituce, která má povinnost podle odstavce 1, snížených o závazky této instituce vůči jiným institucím, které mají povinnost podle odstavce 1.

Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo neudržuje stanovenou povinnou minimální rezervu, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou není stanovená povinná minimální rezerva naplněna, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku platné lombardní sazby.

Při zvýšení úrovně povinných minimálních rezerv určí Česká národní banka lhůtu, ve které se instituce, podléhající povinnosti podle § 25 musí se zvýšením vyrovnat.

Pravidla pro plnění povinností stanovených v § 25 a 26 stanoví Česká národní banka opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

Česká národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady.

Česká národní banka může od bank nakupovat, popřípadě jim prodávat

Česká národní banka může poskytnout bankám na dobu nejvýše tří měsíců úvěr zajištěný cennými papíry uvedenými v § 28, popřípadě státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou nebo skladištními listy pro zboží hromadného charakteru plně pojištěné proti ztrátě a poškození, jakož i jinými majetkovými hodnotami.

V zájmu zachování likvidity banky může Česká národní banka výjimečně poskytnout bance krátkodobý úvěr, a to na dobu nejvýše tří měsíců. Při poskytnutí tohoto úvěru Česká národní banka požaduje odpovídající zajištění.

Obchody, které Česká národní banka provádí podle části šesté s bankami, může obdobně provádět i s pobočkami zahraničních bank a se spořitelními a úvěrními družstvy.

Česká národní banka vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky České národní banky vůči těmto subjektům.

Česká národní banka dává do prodeje podle zvláštního zákona³) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí může z jeho pověření a za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splácením a převody státních dluhopisů, s výplatou úroků z těchto dluhopisů, popřípadě další požadované činnosti.

Česká národní banka je oprávněna vést evidenci cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku, evidenci cenných papírů vydávaných Českou národní bankou (§ 33) a evidenci dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku a je oprávněna provozovat systém vypořádání obchodů s těmito investičními nástroji.

Česká národní banka může na žádost Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla^3a) sjednávat obchody s investičními nástroji.^3b) Tím není dotčeno ustanovení § 31 odst. 1.

Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu kupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Česká národní banka může vydávat krátkodobé cenné papíry se splatností do šesti měsíců a obchodovat s nimi.

Česká národní banka může, za podmínek obvyklých v bankovním sektoru vést účty svých zaměstnanců a poskytovat jim další bankovní služby. Vést účty a poskytovat bankovní služby může i právnickým osobám. Seznam těchto právnických osob zveřejňuje Česká národní banka v roční zprávě o výsledku hospodaření.

Pro provádění činností uvedených v odstavci 1 platí zvláštní zákon⁴) obdobně.

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz.

Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě návrhů zákonných úprav v oblasti finančního trhu, platebního styku, regulace vydávání elektronických peněz, devizového hospodářství a zavedení jednotné měny euro na území České republiky.

Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank, spořitelních a úvěrních družstev^4a) a poboček zahraničních bank i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,^3b) nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Evropské komise, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Uvedeným osobám je veden v systému České národní banky účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu, uzavře-li Česká národní banka s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku.

Smlouva podle odstavce 1 obsahuje vždy

Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování vyhláškou

Česká národní banka provádí registraci zastoupení zahraničních bank a finančních institucí vykonávajících bankovní činnost,⁷) působí-li tato zastoupení na území České republiky. Zahraniční banka nebo finanční instituce je povinna přihlásit své zastoupení k registraci před počátkem jeho působení. Zastoupení nepodniká a nezapisuje se do obchodního rejstříku.

Česká národní banka sjednává v rámci své působnosti podle tohoto zákona platební a jiné dohody se zahraničními bankami, orgány dohledu nad finančními trhy a mezinárodními finančními institucemi.

Česká národní banka koordinuje rozvoj bankovního informačního systému v České republice. Za tím účelem právním předpisem stanoví zásady bankovního informačního systému.

Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od

Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání informací a podkladů vyžadovaných od osob uvedených v odstavci 2 písm. a) a organizační a komunikační podmínky pro jejich předávání České národní bance.

Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů.

Pokud předložené informace a podklady neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo 4 anebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o správnosti nebo úplnosti předložených informací a podkladů, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení.

Česká národní banka může předávat Českému statistickému úřadu pro statistické účely individuální údaje, které získala k plnění svých úkolů, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

Česká národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění jejích činností.

Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu dohledu podle zvláštních právních předpisů⁹).

Česká národní banka vykonává dohled nad

Dohled zahrnuje

Česká národní banka vykonává nad osobami uvedenými v odstavci 1 též dohled na konsolidovaném základě nebo ve skupině a doplňkový dohled nad těmito osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy^9f).

Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, nad dodržováním povinností zákazu používání nekalých obchodních praktik^9k) a nad dodržováním povinností při sjednávání spotřebitelského úvěru^9m), a to osobami uvedenými v § 44 odst. 1. Nad platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu vykonává Česká národní banka tento dohled pouze v rozsahu poskytování platebních služeb, služeb souvisejících s poskytováním platebních služeb a vydávání elektronických peněz.

V případě přeshraniční spolupráce Česká národní banka vykonává dohled podle odstavce 1 a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropské unie^9h).

Zjistí-li Česká národní banka porušení nebo má-li důvodné podezření, že může dojít k porušení společného zájmu spotřebitelů⁹ⁱ) osobou, nad kterou vykonává dohled podle odstavce 1, a která se dopustila protiprávního jednání na území členského státu Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zakáže této osobě pokračovat v protiprávním jednání.

Za účelem doložení bezúhonnosti či důvěryhodnosti účastníka správního řízení, které Česká národní banka vede, si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9j) výpis z evidence Rejstříku trestů a v případech stanovených zvláštním právním předpisem^9k) opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Při výkonu dohledu a doplňkového dohledu nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9l) formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti, stanovenými zvláštním zákonem¹⁰) pro orgány státní správy s výjimkou ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly.¹¹)

Zaměstnanec České národní banky nesmí vykonávat dohled formou kontroly na místě v případech, kdy je osobou blízkou^11a) vůči kontrolované osobě nebo osobě, která má v kontrolované osobě postavení, které by mohlo ovlivnit jeho činnost.

Zřizuje se výbor pro finanční trh (dále jen „výbor“) jako poradní orgán bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem.

Výbor má 7 členů, kterými jsou:

Funkční období člena výboru voleného rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny je 3 roky. Může být zvolen i opakovaně. Rozpočtový výbor je povinen zvolit člena výboru nejpozději do 3 měsíců od uplynutí funkčního období, smrti, vzdání se funkce nebo odvolání předchozího člena výboru rozpočtovým výborem z důvodu ztráty důvěryhodnosti.

Členové výboru vykonávají svoji funkci nestranně a za výkon funkce jim nepřísluší odměna.

Výbor se schází pravidelně alespoň dvakrát ročně.

Jednání výboru řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda.

Guvernér České národní banky a ministr financí mají právo účastnit se jednání výboru.

Výbor přijme svůj jednací řád, kterým upraví podrobnější pravidla svého jednání.

Zaměstnanec České národní banky určený bankovní radou plní funkci tajemníka výboru.

Výbor sleduje a projednává

Výbor je oprávněn předkládat bankovní radě stanoviska a doporučení v oblastech uvedených v odstavci 1 a v těchto případech je předseda výboru a v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru oprávněn účastnit se projednávání stanoviska nebo doporučení výboru v bankovní radě. Obdobná stanoviska a doporučení je výbor oprávněn předkládat i Ministerstvu financí.

Česká národní banka informuje výbor alespoň dvakrát ročně o hlavních aktivitách v oblasti dohledu nad finančním trhem v uplynulém období včetně vydaných rozhodnutí. Učiní tak i na žádost výboru; stejnou informační povinnost má na žádost výboru i Ministerstvo financí a finanční arbitr.

Česká národní banka každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem.

Před předložením zprávy o výkonu dohledu musí její návrh projednat výbor, který má právo připojit k ní své vyjádření.

Pokud Česká národní banka zjistí, že osoba uvedená v § 24 písm. b) porušila tento zákon, jiný právní předpis nebo opatření vydané Českou národní bankou, požaduje, aby tato osoba upustila od nesprávného postupu nebo ukončila činnost.

Osoba uvedená v odstavci 1 informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nebo neprodleně poté, kdy byla činnost ukončena.

Na postup podle odstavce 1 se nevztahují předpisy o správním řízení.

Právnická osoba, která není bankou, nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší pravidlo obezřetného podnikání nebo podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu, stanovené podle § 24 písm. b).

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 41 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost předložit informaci nebo podklad podle § 41, anebo tím, že tato informace nebo podklad je opakovaně neúplná nebo nesprávná.

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropské unie^11b).

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^11b).

Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící směnárenskou činnost nebo poskytující peněžní služby podle devizového zákona se dopustí správního deliktu tím, že neodebere podezřelou bankovku nebo minci, ač je povinna tak učinit podle § 21 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropské unie^11c), a nepředá ji České národní bance.

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

Správní delikty podle § 46a až 46e projednává Česká národní banka.

O rozkladu proti rozhodnutí o správním deliktu rozhoduje bankovní rada.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^11f) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.

Česká národní banka ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.

Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně. Součástí této zprávy je i informace o platech členů bankovní rady České národní banky.

Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní banky

Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.

Česká národní banka vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.^12a)

Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí.

Jakmile je účetní závěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a zveřejní.

Česká národní banka vydává za účelem zveřejnění výroční zprávu, která obsahuje základní údaje o měnovém vývoji.

Česká národní banka zpracovává a poskytuje dekádně ke zveřejnění výkaz o své finanční pozici.

Na všechny bankovní operace České národní banky včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství.

Správní poplatky za úkony České národní banky podle zvláštního právního předpisu^12b) jsou příjmem České národní banky.

Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou podle tohoto nebo jiného zákona vybírá Česká národní banka. Náhrada těchto nákladů je příjmem České národní banky. Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu^12c).

Česká národní banka vydává v mezích zákona opatření České národní banky (dále jen „opatření“), je-li k tomu zákonem zmocněna. Tato opatření jsou pro banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz^1a) a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz závazná.

Opatření podepisuje guvernér České národní banky.

Opatření nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“).

Opatření nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven. Nejdříve však nabývá opatření účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku, kterým je den vydání příslušné částky Věstníku.

Opatření jsou ve Věstníku označena pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.

Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje například o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu. Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady a jsou vyhlašována ve Věstníku.

Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.

Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stejnopis Věstníku, který se však nepovažuje za Věstník podle odstavce 3 a na jehož znění se nelze ve správním řízení ani v jiném řízení odvolat.

Zaměstnanci České národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory.

Zaměstnanci České národní banky a členové poradních orgánů mohou být zproštěni této povinnosti z důvodu veřejného zájmu guvernérem.

Zaměstnanci České národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou zaměstnanci České národní banky povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.

Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.

Česká národní banka vzniká rozdělením Státní banky československé.¹³)

Pro celkový stav úvěrů poskytovaných České republice podle § 30 odst. 2 se výjimečně pro rok 1993 stanoví 7% limit příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce.

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů Státní banky československé s pracovníky, kteří mají pracoviště na území České republiky, přecházejí na Českou národní banku.

Na Českou národní banku přechází majetek Státní banky československé v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona.¹⁴)

Je-li v právních předpisech vydaných před účinností tohoto zákona a recipovaných do právního řádu České republiky a v opatřeních uvedena Státní banka československá, rozumí se tím ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.

Opatření vydaná Státní bankou československou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za opatření vydaná Českou národní bankou.

Právní úkony učiněné Státní bankou československou vůči osobám se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za právní úkony učiněné Českou národní bankou.

Účty, které vedla ke dni svého zániku Státní banka československá na území České republiky, se považují za účty vedené Českou národní bankou v souladu s tímto zákonem.

Do dne jmenování členů bankovní rady České národní banky podle § 6 odst. 2 a 3 vykonávají jejich funkci dosavadní vedoucí pracovníci Státní banky československé, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky z řad občanů České republiky podle § 6 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Výjimku z ustanovení § 6 odst. 5 může pro rok 1993 povolit bankovní rada.

Na Českou národní banku se vztahují rozpočtová pravidla republiky¹⁶) s výjimkou ustanovení upravujících povinnosti ústředních orgánů státní správy a ustanovení upravujících kontrolu rozpočtového hospodaření.

Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.