Zákon č. 319/2006 Sb.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje některá práva a povinnosti osob ovládaných subjekty veřejné správy a osob účtujících odděleně pro zajištění průhlednosti finančních vztahů mezi nimi a subjekty veřejné správy v oblasti veřejné podpory a dále postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže²) (dále jen „Úřad“) v těchto věcech.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy eviduje údaje o veřejných podporách a jiných prostředcích poskytnutých jí subjekty veřejné správy přímo nebo prostřednictvím jiné osoby či osob (dále jen „veřejné prostředky“). Evidence obsahuje údaje o

Za poskytnuté veřejné prostředky podle odstavce 1 se považují

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby ovládané subjekty veřejné správy

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, má povinnost předložit Úřadu výroční zprávu⁶), řádnou účetní závěrku⁷) a zápisy z valných hromad konaných v tomto účetním období, a pokud v nich nejsou obsaženy, předloží také údaje o

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku⁸), má povinnost předložit Úřadu výroční zprávu, účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 rovněž za konsolidační celek. Tím není dotčena povinnost účetních jednotek konsolidačního celku předložit výroční zprávu, účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 zvlášť. V případech, kdy osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴) sestavuje konsolidovanou účetní závěrku⁸) a konsolidované účetní jednotky⁹) působí v tomtéž nebo úzce souvisejícím odvětví, mohou být výroční zpráva, účetní závěrka, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 předloženy Úřadu pouze za konsolidační celek¹⁰).

Výroční zprávu, účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 je osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴) povinna předložit Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy. Úřad předá tyto údaje Komisi do 15 pracovních dnů ode dne zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy.

V případě, že osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴) nemá povinnost účetní závěrku a výroční zprávu zveřejnit, je povinna výroční zprávu, účetní závěrku, zápisy z valných hromad a údaje podle odstavce 1 předložit Úřadu do 8 měsíců po skončení jejího účetního období. Úřad předá tyto údaje Komisi do 9 měsíců po skončení účetního období této osoby.

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴), u níž roční úhrn čistého obratu za uplynulé účetní období přesáhl částku 250 000 000 EUR, má povinnost sdělit Úřadu jeho výši, a to ve lhůtě 2 měsíců od skončení příslušného účetního období. Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu je povinna poskytnout na žádost Úřadu další informace potřebné ke splnění povinností podle tohoto zákona, a to ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů. Úřad lhůtu během jejího trvání na žádost prodlouží, existují-li pro prodloužení vážné důvody.

Úřad eviduje a poskytuje Komisi aktualizovaný seznam osob ovládaných subjekty veřejné správy působících ve zpracovatelském průmyslu, u nichž roční úhrn čistého obratu za uplynulé účetní období přesáhl částku 250 000 000 EUR, a údaje o výši jejich ročního úhrnu čistého obratu, a to vždy k 31. březnu kalendářního roku.

Osoby účtující odděleně vedou účetnictví podle zákona o účetnictví a sestavují účtový rozvrh tak, aby účetní závěrka obsahovala i členění položek podle činností spojených se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu, které byly osobě účtující odděleně svěřeny, a podle ostatních činností, kterými se zabývá; tím není dotčena povinnost vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu¹¹). Osoba účtující odděleně uvede v účtovém rozvrhu nákladové a výnosové účty související na straně jedné s činnostmi spojenými se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu a na straně druhé s jinými činnostmi, kterými se zabývá. Osoba účtující odděleně stanoví obsahové vymezení těchto účtů vnitřním předpisem.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby účtující odděleně

Osoba účtující odděleně je povinna na žádost Úřadu prokázat plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména předložením účtového rozvrhu a vnitřního předpisu uvedeného v odstavci 1, a to ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů. Úřad lhůtu během jejího trvání na žádost prodlouží, existují-li pro prodloužení vážné důvody.

Údaje získané podle odstavce 3 Úřad předkládá Komisi na její žádost.

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy, nejde-li o právnickou osobu uvedenou v § 3 odst. 3, se dopustí správního deliktu tím, že neeviduje údaje o veřejných prostředcích podle § 3 odst. 1, nebo evidované údaje o veřejných prostředcích neuschovává podle § 3 odst. 4, anebo je neposkytne podle § 3 odst. 5.

Osoba ovládaná subjektem veřejné správy působící ve zpracovatelském průmyslu⁴), jejíž roční úhrn čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období je vyšší než částka odpovídající 250 000 000 EUR, se dopustí správního deliktu tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba účtující odděleně podle § 5, nejde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu uvedenou v § 5 odst. 2, dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnosti podle § 5 odst. 1.

Za správní delikt podle § 6 se uloží pokuta do 600 000 Kč.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

Správní delikty podle tohoto zákona projednává Úřad.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹³) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Úřad kontroluje, zda osoba plní řádně povinnosti podle tohoto zákona. Při této kontrole postupuje Úřad podle zvláštního právního předpisu¹⁴).

Úřad jedná s Komisí a zajišťuje potřebnou součinnost s jinými orgány Evropských společenství v oblasti zajištění povinností podle tohoto zákona.

Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících obchodní tajemství¹⁵), o nichž se dozvěděli při plnění úkolů, a to i po skončení pracovního poměru.

Pro přepočet EUR na české koruny pro účely této části zákona se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou v den, který je rozvahovým dnem⁷) daného účetního období příslušné osoby.

Tato část zákona se nevztahuje na Českou národní banku.

Ustanovení této části zákona se poprvé použijí v účetním období, které započalo v roce 2007.

V příloze č. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 109/2006 Sb., odstavec první zní: