370
ZÁKON
ze dne 11. října 2017
o platebním styku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,
b)
účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,
c)
práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby (dále jen „poskytovatel“), a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),
d)
práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické peníze (dále jen „vydavatel“), a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“),
e)
práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen „provozovatel srovnávacích stránek“),
f)
používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem,
g)
postup při změně platebního účtu,
h)
přístup k platebnímu účtu.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby,
b)
platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,
c)
peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,
d)
platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,
e)
inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli,
f)
úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli,
g)
trvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních prostředků z platebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se opakujících intervalech,
h)
možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,
i)
překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,
j)
službou spojenou s platebním účtem platební služba nebo jiná služba poskytnutá v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtu, včetně překročení, možnosti přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních transakcí prováděných těmito nástroji,
k)
službou nepřímého dání platebního příkazu služba spočívající v dání platebního příkazu k převodu peněžních prostředků z platebního účtu jménem plátce poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který pro plátce vede daný platební účet, je-li platební příkaz dán prostřednictvím internetu,
l)
službou informování o platebním účtu služba spočívající ve sdělování informací o platebním účtu prostřednictvím internetu poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který vede daný platební účet.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b)
jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,
c)
domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho skutečné sídlo,
d)
hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, pověřeného zástupce nebo ve kterém jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce poskytuje služby,
e)
kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133),
f)
úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
vedoucí osobou
1.
v případě právnické osoby člen jejího statutárního orgánu nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li členem statutárního orgánu jiná právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou také fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,
2.
v případě podnikající fyzické osoby osoba, která skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb,
h)
pobočkou
1.
obchodní závod nebo jeho část v jiném než domovském členském státě; všechny obchodní závody nebo jejich části v tomto členském státě se považují za jednu pobočku,
2.
provozovna v domovském členském státě, pokud není sídlem,
i)
pověřeným zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; pověřeným zástupcem není zaměstnanec, prokurista ani člen statutárního orgánu poskytovatele nebo vydavatele,
j)
skupinou seskupení složené z
1.
osob vymezených v čl. 4, 5, 6 nebo 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/20144), které jsou vzájemně propojeny způsobem uvedeným v čl. 7, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
ovládající osoby a jí ovládaných osob, nebo
3.
osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární, řídicí nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 2,
k)
platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.
(3)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,
b)
příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,
c)
platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,
d)
dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,
e)
referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,
f)
referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,
g)
jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,
h)
trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
i)
pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce; nejde-li o provádění platební transakce, den, který není sobotou, nedělí nebo svátkem,
j)
provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,
k)
osobou oprávněně pobývající v členském státě
1.
občan členského státu a jeho rodinný příslušník,
2.
cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,
3.
cizinec, který na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl,
4.
cizinec pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,
5.
osoba pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
6.
osoba požívající na území České republiky výsad a imunit podle mezinárodního práva, nebo
7.
osoba, která oprávněně pobývá na území jiného členského státu,
l)
ověřením postup umožňující poskytovateli ověřit totožnost uživatele nebo oprávněné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,
m)
osobním bezpečnostním prvkem prvek, který poskytovatel poskytl uživateli za účelem ověření,
n)
citlivým údajem o platbách údaj, který může být zneužit k podvodu v oblasti platebních služeb, s výjimkou jedinečného identifikátoru a jména majitele platebního účtu v případě poskytovatele služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu,
o)
úvěrem jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.
(4)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
zúčtováním
1.
započtení peněžitých pohledávek, nebo
2.
splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
b)
příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,
c)
ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,
d)
zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,
e)
clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 111 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f)
provozním dnem pravidly systému stanovená pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.
§ 3
Platební služba
(1)
Platební službou je
a)
služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b)
služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c)
provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1.
plátce,
2.
příjemce, nebo
3.
plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
d)
provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
1.
plátce,
2.
příjemce, nebo
3.
plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
e)
vydávání a správa platebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí,
f)
provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g)
služba nepřímého dání platebního příkazu,
h)
služba informování o platebním účtu.
(2)
O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Bezhotovostním obchodem s cizí měnou se pro účely tohoto zákona rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně, s výjimkou směny měn podle § 254 odst. 3 a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti.
(3)
Platební službou není
a)
přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b)
směnárenská činnost,
c)
vydávání ani platba prováděná prostřednictvím
1.
šeků, směnek nebo cestovních šeků,
2.
papírových poukázek na zboží nebo služby,
3.
poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,
4.
prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
5.
prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení stravování poskytovaného podle zákona upravujícího daně z příjmů jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,
6.
prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení nepeněžitého plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,
7.
prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k výplatě dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi,
d)
platba prováděná
1.
mezi poskytovateli nebo jejich pověřenými zástupci na jejich vlastní účet,
2.
v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
3.
v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
4.
v rámci správy cenných papírů,
5.
v rámci správy cizího majetku podle zákona upravujícího výkon advokacie, zákona upravujícího činnost notářů nebo podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů,
6.
osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,
e)
platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a
1.
platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby, nebo
2.
platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,
f)
vyplacení hotovosti
1.
dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),
2.
pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,
g)
služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platby, přecházely do jejich držby, nejde-li o službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu.
§ 4
Elektronické peníze
(1)
Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která
a)
představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b)
je uchovávána elektronicky,
c)
je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
d)
je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal.
(2)
Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze k provedení platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 4 až 7 nebo v § 3 odst. 3 písm. e).
ČÁST DRUHÁ
OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 5
Oprávnění poskytovat platební služby
Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a)
banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b)
zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c)
spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d)
instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
e)
zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
f)
vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,
g)
platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,
h)
zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,
i)
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,
j)
správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,
k)
zahraniční správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,
l)
držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,
m)
Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.
§ 6
Oprávnění vydávat elektronické peníze
Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a)
banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b)
zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
c)
spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d)
instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
e)
zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,
f)
vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,
g)
Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.
HLAVA II
PLATEBNÍ INSTITUCE
Díl 1
Základní ustanovení
§ 7
Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.
§ 8
(1)
Platební instituce je na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce oprávněna
a)
poskytovat platební služby, na něž se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,
b)
provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a
c)
provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2)
Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a)
souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,
b)
kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a
c)
úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.
(3)
Platební instituce nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce.
Díl 2
Povolení k činnosti platební instituce
Udělení povolení k činnosti platební instituce
§ 9
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,
a)
který je právnickou osobou,
b)
který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c)
který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,
d)
v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,
e)
jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,
f)
jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
g)
jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,
h)
který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
i)
jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
j)
na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,
k)
jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
l)
který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb,
m)
jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a
n)
jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
(2)
Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 32 až 40 nepoužijí.
§ 10
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.
(3)
V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede platební služby, na něž se povolení k činnosti vztahuje.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 11
(1)
Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení k činnosti platební instituce
§ 12
Povolení k činnosti platební instituce zaniká dnem
a)
zrušení platební instituce,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce,
c)
vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila platební instituci povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo
d)
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce.
§ 13
(1)
Ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce požádá.
(2)
Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za platební instituci.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 14
Rozšíření povolení k činnosti platební instituce
Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 9 odst. 1 písm. c) až m) a § 10 a 11 obdobně.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce
§ 15
Počáteční kapitál
(1)
Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající
a)
20 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce pouze na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),
b)
50 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo
c)
125 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).
(2)
Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 16
Kapitál
(1)
Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši počátečního kapitálu stanovené v § 15.
(2)
Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na platební služby podle § 3 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), zároveň s plněním povinnosti podle odstavce 1 průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“).
(3)
Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce určí přístup, který bude platební instituce uvedená v odstavci 2 uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti a který je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům platební instituce. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.
(4)
Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce uvedená v odstavci 2 je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.
§ 17
Pojištění a zajištění
(1)
Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.
(2)
Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na
a)
rizika, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,
b)
jiné činnosti platební instituce,
c)
vlastnosti srovnatelného zajištění,
d)
objem platebních transakcí, ke kterým je dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím platební instituce, a
e)
počet uživatelů služby informování o platebním účtu.
§ 18
Kvalifikovaná účast na platební instituci a její ovládnutí
(1)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr
a)
nabýt kvalifikovanou účast na platební instituci,
b)
pozbýt kvalifikovanou účast na platební instituci,
c)
zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
d)
snížit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
e)
stát se osobou ovládající platební instituci, nebo
f)
přestat ovládat platební instituci.
(2)
Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím platební instituce. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.
(3)
Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.
(4)
Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, tuto skutečnost jim sdělí.
(5)
Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na platební instituci v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.
(6)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Řídicí a kontrolní systém
§ 19
(1)
Platební instituce vykonává činnosti podle § 8 řádně a obezřetně.
(2)
K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 8 platební instituce uplatňuje řídicí a kontrolní systém.
§ 20
(1)
Řídicí a kontrolní systém platební instituce zahrnuje
a)
strategické a operativní řízení,
b)
organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů platební instituce a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
přistupování platební instituce k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a
2.
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
d)
systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje
1.
kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,
2.
průběžnou kontrolu dodržování právních povinností platební instituce a
3.
vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,
e)
řádné administrativní a účetní postupy,
f)
systém vnitřní a vnější komunikace,
g)
sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,
h)
řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,
i)
kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,
j)
vyřizování stížností a reklamací,
k)
zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,
l)
systém výběru pověřených zástupců zajišťující plnění požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a) a b),
m)
kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby, a
n)
pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností platební instituce v jeho celku i částech.
(3)
Platební instituce ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce.
Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce
§ 21
Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.
§ 22
(1)
Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a)
evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, a
b)
po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch platební instituce uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.
(3)
Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(4)
Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(5)
Aktivy s nízkým rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 odst. 1 tabulky č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržely rizikovou váhu do výše 50 %, a
b)
cenné papíry vydané standardním fondem, který investuje výhradně do cenných papírů podle písmene a).
§ 23
Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 22 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
§ 24
(1)
Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.
(2)
Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3)
Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a)
3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b)
6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.
(4)
Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 22 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5)
Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 22 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.
(6)
V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
(7)
Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.
§ 25
Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce
(1)
Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže
a)
vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b)
pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a
c)
pověřený zástupce je u příslušné platební instituce zapsán v seznamu platebních institucí.
(2)
Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.
Zápis pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí
§ 26
(1)
Česká národní banka na základě oznámení podle § 27 podaného platební institucí zapíše pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí, jestliže
a)
údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a
b)
v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude platební instituce prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.
(2)
Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.
(3)
O zápisu pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.
§ 27
(1)
Platební instituce může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 25 odst. 1 písm. a) a b).
(2)
Oznámení pověřeného zástupce může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
(3)
Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.
(4)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 28
(1)
Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 27.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
(3)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
(1)
Platební instituce, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.
(3)
Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.
(4)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
Informační povinnost
(1)
Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, výsledcích svého hospodaření, plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací.
§ 31
Uchovávání dokumentů a záznamů
(1)
Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2)
Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.
Díl 4
Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 32
(1)
Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže
a)
obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a
b)
součásti řídicího a kontrolního systému platební instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.
(2)
Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže
a)
vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
b)
pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
(3)
Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.
§ 33
(1)
Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(3)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci.
(4)
V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat.
(5)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 34
(1)
Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 35
Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, použijí se § 32 až 34, 36 a 37 obdobně.
Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu
§ 36
(1)
Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí došla žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.
(2)
Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.
(3)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 37
Platební instituce oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 38
(1)
Platební instituce, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 39
(1)
Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 38 došlo, jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá ho o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 40
Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice
(1)
Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce u příslušné zahraniční platební instituce zapsáni do seznamu zahraničních platebních institucí vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.
(2)
Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 8 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční platební instituce.
HLAVA III
SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 41
Správce informací o platebním účtu je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu na základě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, které mu udělila Česká národní banka.
Díl 2
Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu
Udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu
§ 42
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu žadateli,
a)
který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
b)
jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,
c)
v jehož prospěch je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,
d)
jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,
e)
jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,
f)
jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,
g)
jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování služby informování o platebním účtu jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,
h)
u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a
i)
který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2)
Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice službu informování o platebním účtu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro správce informací o platebním účtu se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 50 až 52 nepoužijí.
§ 43
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
(1)
Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Zánik povolení k činnosti správce informací o platebním účtu
Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu zaniká dnem
a)
smrti nebo zrušení správce informací o platebním účtu,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce informací o platebním účtu,
c)
vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila správci informací o platebním účtu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo
d)
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti správce informací o platebním účtu
§ 46
(1)
Správce informací o platebním účtu zajistí, aby byla v jeho prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti správce informací o platebním účtu napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavce 1 s ohledem na
a)
rizika, kterým je nebo může být správce informací o platebním účtu vystaven,
b)
jiné činnosti správce informací o platebním účtu,
c)
vlastnosti srovnatelného zajištění a
d)
počet uživatelů služby informování o platebním účtu.
§ 47
(1)
Správce informací o platebním účtu vykonává správu informací o platebním účtu řádně a obezřetně.
(2)
K zajištění řádného a obezřetného výkonu správy informací o platebním účtu správce informací o platebním účtu uplatňuje řídicí a kontrolní systém.
§ 48
(1)
Řídicí a kontrolní systém správce informací o platbním účtu zahrnuje
a)
strategické a operativní řízení,
b)
organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů správce informací o platebním účtu a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
přistupování správce informací o platebním účtu k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí, a
2.
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
d)
systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje
1.
kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,
2.
průběžnou kontrolu dodržování právních povinností správce informací o platebním účtu a
3.
vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti správce informací o platebním účtu a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,
e)
řádné administrativní a účetní postupy,
f)
systém vnitřní a vnější komunikace,
g)
sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,
h)
řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,
i)
kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,
j)
vyřizování stížností a reklamací a
k)
zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování správce informací o platebním účtu na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služby informování o platebním účtu.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností správce informací o platebním účtu v jeho celku i částech.
(3)
Správce informací o platebním účtu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu.
§ 49
(1)
Pro správce informací o platebním účtu se § 30 a 31 použijí obdobně.
(2)
Správce informací o platebním účtu nesmí poskytovat jinou platební službu než službu informování o platebním účtu.
Díl 4
Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě
Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 50
(1)
Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže
a)
obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a
b)
součásti řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtu uvedené v § 48 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.
(2)
Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže
a)
vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
b)
pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu.
§ 51
(1)
Žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(3)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušného správce informací o platebním účtu do seznamu správců informací o platebním účtu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje správce informací o platebním účtu.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52
(1)
Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu
§ 53
(1)
Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.
(2)
Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.
(3)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 54
Správce informací o platebním účtu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ho Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.
Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 55
(1)
Správce informací o platebním účtu, který hodlá poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
(1)
Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 55 odst. 1 došlo, jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo, další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 57
Výkon činnosti zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě v České republice
(1)
Zahraniční správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat službu informování o platebním účtu, je-li k poskytování této služby oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce zapsáni u příslušného zahraničního správce informací o platebním účtu do seznamu zahraničních správců informací o platebním účtu vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.
(2)
Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě poskytovat službu informování o platebním účtu v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu.
HLAVA IV
POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 58
(1)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu udělila Česká národní banka. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(2)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli ostatní poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.
(3)
Poskytuje-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 2 z jeho obchodního plánu.
Díl 2
Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
Udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 59
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli,
a)
který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
b)
jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 58 odst. 2,
c)
který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
d)
který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů,
e)
který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast,
f)
u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a
g)
který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2)
Je-li žadatel o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) jsou splněny.
(3)
Má-li se povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, který
a)
je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
b)
má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
c)
splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až f).
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1 písm. d).
§ 60
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. V zápisu do seznamu Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 61
(1)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 62
(1)
Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniká dnem
a)
smrti nebo zrušení poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
c)
vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo
d)
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
(2)
Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 58 odst. 2, žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 63
(1)
Ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá.
(2)
Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 64
Rozšíření povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a c), § 60 a 61 obdobně. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. a) a b), § 60 a 61 obdobně.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 65
(1)
Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí § 21 až 24, 30 a 31 obdobně. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
(2)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(3)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.
HLAVA V
INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 66
Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.
§ 67
(1)
Instituce elektronických peněz je na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz oprávněna
a)
vydávat elektronické peníze,
b)
poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
c)
poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
d)
provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a
e)
provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2)
Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. d), jestliže
a)
souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
b)
kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a
c)
úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.
(3)
Instituce elektronických peněz nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.
Díl 2
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 68
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,
a)
který je právnickou osobou,
b)
který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c)
který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,
d)
v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti instituce elektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,
e)
jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,
f)
jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,
g)
jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,
h)
který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,
i)
jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
j)
na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,
k)
jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
l)
jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,
m)
jehož vedoucí osoby v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a
n)
který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb.
(2)
Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 91 až 98 nepoužijí.
§ 69
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.
(3)
V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se povolení k činnosti vztahuje.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 70
(1)
Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 71
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniká dnem
a)
zrušení instituce elektronických peněz,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,
c)
vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo
d)
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.
§ 72
(1)
Ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá.
(2)
Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za instituci elektronických peněz.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 73
Rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 68 odst. 1 písm. d) až k) a m), § 69 a 70 obdobně.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
§ 74
Kapitál
(1)
Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.
(2)
Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.
(4)
Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz určí přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, a který je vhodný z hlediska řádného poskytování těchto platebních služeb nebo vzhledem k poměrům instituce elektronických peněz. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.
(5)
Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 3 větě první.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.
§ 75
Pojištění a zajištění
(1)
Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.
(2)
Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na
a)
rizika, kterým je nebo může být instituce elektronických peněz vystavena,
b)
jiné činnosti instituce elektronických peněz,
c)
vlastnosti srovnatelného zajištění,
d)
objem platebních transakcí, ke kterým má být dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím instituce elektronických peněz a
e)
počet uživatelů služby informování o platebním účtu.
§ 76
Kvalifikovaná účast na instituci elektronických peněz a její ovládnutí
(1)
Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr
a)
nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
b)
pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
c)
zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
d)
snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
e)
stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo
f)
přestat ovládat instituci elektronických peněz.
(2)
Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.
(3)
Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.
(4)
Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.
(5)
Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.
(6)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Řídicí a kontrolní systém
§ 77
(1)
Instituce elektronických peněz vykonává činnosti podle § 67 řádně a obezřetně.
(2)
K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 67 instituce elektronických peněz uplatňuje řídicí a kontrolní systém.
§ 78
(1)
Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zahrnuje
a)
strategické a operativní řízení,
b)
organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,
c)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
přistupování instituce elektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a
2.
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,
d)
systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje
1.
kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,
2.
průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických peněz a
3.
vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,
e)
řádné administrativní a účetní postupy,
f)
systém vnitřní a vnější komunikace,
g)
sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,
h)
řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,
i)
kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,
j)
vyřizování stížností a reklamací,
k)
zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,
l)
systém výběru pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle § 84 odst. 2 písm. a) a b),
m)
kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, a
n)
pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických peněz v jeho celku i částech.
(3)
Instituce elektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz.
Ochrana peněžních prostředků
§ 79
(1)
Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.
(2)
Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.
§ 80
(1)
Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být
a)
evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a
b)
po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických peněz příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.
(3)
Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.
(4)
Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.
§ 81
(1)
Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle § 80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv podle § 22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.
§ 82
(1)
Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 80 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2)
Přijímá-li instituce elektronických peněz od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 80 teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne vydání elektronických peněz.
§ 83
(1)
Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.
(2)
Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3)
Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a)
3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b)
6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4)
Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5)
Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.
(6)
V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
(7)
Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.
§ 84
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz
(1)
Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.
(2)
Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže
a)
vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
b)
pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a
c)
pověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických peněz.
(3)
Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.
§ 85
Zápis pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz
(1)
Česká národní banka na základě oznámení podle § 86 podaného institucí elektronických peněz zapíše pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz, jestliže
a)
údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a
b)
v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.
(2)
Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.
(3)
O zápisu pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.
§ 86
(1)
Instituce elektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 84 odst. 2 písm. a) a b).
(2)
Oznámení pověřeného zástupce může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
(3)
Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.
(4)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 87
(1)
Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 86.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
(3)
Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 88
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
(1)
Instituce elektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.
(3)
Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.
(4)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 89
Informační povinnost
(1)
Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2)
Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1.
§ 90
Uchovávání dokumentů a záznamů
(1)
Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2)
Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo.
Díl 4
Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě
Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 91
(1)
Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže
a)
obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a
b)
součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo distribuce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.
(2)
Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže
a)
vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
b)
pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb nebo distribuce elektronických peněz.
(3)
Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.
§ 92
(1)
Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.
(2)
Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(3)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz.
(4)
V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby je instituce elektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat a zda se souhlas vztahuje i na distribuci elektronických peněz.
(5)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93
(1)
Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 93a
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, nebo o rozšíření souhlasu na distribuci elektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně.
Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu
§ 94
(1)
Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko.
(2)
Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.
(3)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 95
Instituce elektronických peněz oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.
Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce
§ 96
(1)
Instituce elektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 67 nebo distribuovat elektronické peníze v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.
(2)
Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 97
(1)
Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2)
Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).
§ 98
Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice
(1)
Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.
(2)
Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických peněz, nebo distribuovat elektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.
(3)
Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 67 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz.
HLAVA VI
VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 99
(1)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní banka. Ustanovení § 67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(2)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.
(3)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.
(4)
Poskytuje-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu.
(5)
Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.
Díl 2
Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 100
(1)
Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli,
a)
který je právnickou osobou,
b)
který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,
c)
jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3,
d)
který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů,
e)
který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,
f)
jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast, a
g)
u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2)
Je-li žadatel o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. g) je splněna.
(3)
Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, který
a)
je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
b)
má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
c)
splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1 písm. d).
§ 101
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.
(2)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 102
(1)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 103
(1)
Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem
a)
zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
c)
vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo
d)
nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(2)
Podal-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 99 odst. 2, žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 104
(1)
Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.
(2)
Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 105
Rozšíření povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, použijí se § 100 odst. 1 písm. c), § 101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), § 101 a 102 obdobně.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 106
(1)
Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí § 79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
(2)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.
(3)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(4)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.
ČÁST TŘETÍ
PLATEBNÍ SYSTÉMY
HLAVA I
PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM
§ 107
(1)
Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které
a)
jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo
b)
omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.
(2)
Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat
a)
omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,
b)
požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo
c)
omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.
§ 108
Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 107 se nepoužijí pro
a)
platební systém s neodvolatelností zúčtování a
b)
platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny.
§ 109
(1)
Uzavřel-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2)
Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s poskytovatelem smlouvu podle odstavce 1, sdělí mu důvody tohoto odmítnutí.
HLAVA II
PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 110
(1)
Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
a)
který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h),
b)
který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel,
c)
jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a
d)
jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)5) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 126 odst. 1 nebo 3.
(2)
Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech1).
(3)
Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.
§ 111
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1)
Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze
a)
banka,
b)
zahraniční banka,
c)
spořitelní a úvěrní družstvo,
d)
obchodník s cennými papíry,
e)
zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f)
právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
g)
Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
h)
právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU6),
i)
provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
j)
ústřední protistrana,
k)
zúčtovatel,
l)
clearingová instituce,
m)
ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.
(2)
Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 2
Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Pravidla systému
§ 112
(1)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.
(2)
Pravidla systému upravují alespoň
a)
jméno, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b)
podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,
c)
práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d)
způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
e)
způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,
f)
náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g)
údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h)
opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,
i)
časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,
j)
vymezení provozního dne,
k)
okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l)
okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,
m)
měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n)
pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1.
rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,
2.
postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3.
postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 113
(1)
Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.
(2)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
§ 114
Změna pravidel systému
(1)
Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2)
Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.
§ 115
Neodvolatelnost příkazu k zúčtování
(1)
Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.
(2)
Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na
a)
platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b)
možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
c)
platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 116.
(3)
K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže
a)
zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b)
provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
(4)
Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.
§ 116
Propojení systémů
(1)
Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.
(2)
Je-li to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.
Díl 3
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 117
Základní ustanovení
(1)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat tento platební systém na základě povolení k jeho provozování, které jí udělila Česká národní banka.
(2)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat tento platební systém s odbornou péčí.
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 118
(1)
Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,
a)
který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b)
který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c)
který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,
d)
jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e)
jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
f)
jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu tohoto provozovatele a ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností tohoto provozovatele,
g)
na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h)
jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i)
jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
j)
jehož vedoucí osoby v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a
k)
který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(2)
Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
a)
je právnickou osobou,
b)
má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
c)
je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se závazky mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a
d)
stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(3)
Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 119
(1)
Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2)
V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.
(3)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.
(4)
Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 120
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem
a)
zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b)
nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo
c)
odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 121
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 4
Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 122
(1)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a)
jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b)
návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2)
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116 o oznámení podle § 126 odst. 5.
(4)
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4.
§ 123
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 124
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,
a)
na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a
b)
bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností.
Díl 5
Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci
§ 125
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
Dozví-li se provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.
§ 126
a)
osoba, jíž bylo povolení uděleno, nesplňuje podmínky pro jeho udělení,
b)
platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
c)
platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat platební služby,
d)
povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení uděleno,
e)
instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti vydávat elektronické peníze ani poskytovat služby týkající se elektronických peněz,
f)
správce informací o platebním účtu nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat službu informování o platebním účtu,
g)
platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytovali platební služby po dobu delší než 6 měsíců,
h)
instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydávali elektronické peníze ani neposkytovali platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo
i)
správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců.
(3)
Česká národní banka informuje o důvodech odnětí povolení Evropský orgán pro bankovnictví.
§ 245
Zúžení povolení
(1)
Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se povolení k činnosti vztahuje, jestliže o to osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, požádá.
(2)
Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se povolení vztahuje, jestliže
a)
osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo
b)
povolení k činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení k činnosti uděleno.
(3)
Na zúžení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
§ 246
Zrušení zápisu pověřeného zástupce
(1)
Česká národní banka zruší zápis pověřeného zástupce v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz na základě oznámení platební instituce, instituce elektronických peněz nebo pověřeného zástupce.
(2)
Česká národní banka může platební instituci nebo instituci elektronických peněz zakázat poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže platební instituce nebo instituce elektronických peněz při poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činnosti, které je platební instituce nebo instituce elektronických peněz oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.
(3)
Česká národní banka společně se zákazem podle odstavce 2 zruší zápis pověřeného zástupce u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz.
§ 247
Odnětí souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě
(1)
Česká národní banka poskytovateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.
(2)
Česká národní banka může osobě, jíž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejmout tento souhlas, jestliže
a)
osoba, jíž byl souhlas udělen, při výkonu činností, které lze na základě uděleného souhlasu vykonávat prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je osoba, jíž byl souhlas udělen, oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
b)
osoba, jíž byl souhlas udělen, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto souhlasu, nebo
c)
souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž byl souhlas udělen.
§ 248
Přijímání podnětů
Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem, obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Připadá-li to v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
Seznamy
§ 249
(1)
Česká národní banka vede v elektronické podobě tyto seznamy:
a)
platebních institucí,
b)
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,
c)
institucí elektronických peněz,
d)
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,
e)
správců informací o platebním účtu,
f)
platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,
g)
účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo v České republice.
(2)
Česká národní banka seznamy podle odstavce 1 uveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.
(3)
Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje.
(4)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 250
(1)
Do seznamů podle § 249 odst. 1 se u právnické a fyzické osoby zapisuje alespoň jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(2)
Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se zapisuje také
a)
datum vzniku oprávnění k činnosti,
b)
datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,
c)
přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,
d)
údaj o pojišťovně nebo třetí osobě, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1, pokud je příslušná osoba zapsaná na seznamu oprávněna k poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu.
(3)
Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna. Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb.
(4)
Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby.
(5)
Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), c) a e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích a pobočkách, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze v hostitelském členském státě.
(6)
Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. f) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. g) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí závazek mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.
§ 251
Česká národní banka o provedení zápisu do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e) nebo jeho změně informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.
Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací
§ 252
(1)
Osoba, která provádí platby prostřednictvím nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur.
(2)
Osoba, která začne provádět platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí.
(3)
Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 uveřejní na svých internetových stránkách seznam popisu činností vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).
(4)
Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnostech vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).
§ 253
Osoba, která vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), předloží do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období České národní bance zprávu auditora, která ověřuje dodržení limitů podle § 3 odst. 3 písm. e).
§ 254
Úplata za použití platebního prostředku
(1)
Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.
(2)
Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku,
a)
u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce2) upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo
b)
která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.
(3)
Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu úplata nenáleží.
(4)
Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředku nenáleží.
§ 255
Přístup k platebním účtům
(1)
Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu na základě podmínek, které jsou objektivní a přiměřené povaze daného platebního účtu.
(2)
Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu podle odstavce 1, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance důvody tohoto odmítnutí.
§ 256
Rozhodčí smlouva
Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, který není spotřebitelem a se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí, rozhodčí smlouvu pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, jestliže o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.
§ 257
Nakládání s osobními údaji
Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů9) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů.
§ 258
Vyřizování stížností a reklamací
(1)
Poskytovatel poskytne uživateli odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci v souvislosti s poskytováním platebních služeb do 15 pracovních dnů po dni jejich obdržení. Na žádost uživatele poskytovatel poskytne odpověď v listinné podobě.
(2)
Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli odpovědět na stížnost nebo reklamaci v době podle odstavce 1, sdělí uživateli v době podle odstavce 1 překážky, které mu ve včasné odpovědi brání, a odpoví nejpozději do 35 pracovních dnů po dni obdržení stížnosti nebo reklamace.
§ 259
Informace o mimosoudním řešení sporů
Má-li poskytovatel zřízeny internetové stránky, zpřístupní na nich bezplatně informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi ním a uživatelem.
§ 260
Poskytovatel zpřístupní v listinné podobě ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, tak také na nich informační dokument Evropské komise týkající se práv uživatele.
§ 261
Důvěryhodnost
Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona.
§ 262
Pojištění
Ukládá-li tento zákon uzavřít pojistnou smlouvu a řídí-li se pojištění občanským zákoníkem, může pojistitel toto pojištění vypovědět podle § 2805 písm. b) nebo podle § 2807 občanského zákoníku. Pojistitel nebo pojistník může toto pojištění vypovědět také s osmidenní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o odnětí povolení k činnosti pojištěného uděleného podle tohoto zákona.
§ 263
Zmocnění
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 118 odst. 4, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5 a § 222 odst. 3.
HLAVA II
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Díl 1
Přechodná ustanovení
§ 264
Povolení k činnosti platební instituce
(1)
Platební instituce může poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.
(2)
Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti platební instituce udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti platební instituce udělené podle tohoto zákona.
(3)
Nedoloží-li platební instituce České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti platební instituce odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.
§ 265
Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
(1)
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.
(2)
Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.
(3)
Nedoloží-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.
§ 266
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
(1)
Instituce elektronických peněz může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.
(2)
Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle tohoto zákona.
(3)
Nedoloží-li instituce elektronických peněz České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti instituce elektronických peněz odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.
§ 267
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
(1)
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.
(2)
Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.
(3)
Nedoloží-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.
§ 268
Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce
Česká národní banka zapíše u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. a) a c) také údaje o obchodních zástupcích, kteří byli u příslušné osoby zapsáni v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 269
Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce
Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na obchodní zástupce, kteří byli v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeni České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 270
Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky
Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na pobočky, které byly v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeny České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 271
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle tohoto zákona.
§ 272
Poskytovatelé elektronických komunikací
(1)
Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f).
(2)
Platební instituce, které bylo podle podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleno povolení k provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, udržuje vzhledem k těmto platebním transakcím kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona udržuje platební instituce kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle tohoto zákona.
§ 273
Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na vydávání a správu platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. e).
§ 274
Řízení o žádosti
(1)
Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(2)
Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(3)
Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(4)
Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(5)
Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
§ 275
Smlouvy o platebních službách
Závazek ze smlouvy o platebních službách se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o platebních službách došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 276
Autorizace platební transakce
Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li však přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze platební transakce, jejichž provedení začalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 277
Jednotné označení
(1)
Ustanovení § 197 a 199 až 202 se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
(2)
Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle § 201 za období ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle § 197 odst. 3 do konce kalendářního roku, v němž tento prováděcí právní předpis nabude účinnosti.
(3)
Provozovatel srovnávacích stránek, který začal provozovat srovnávací stránky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3 do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
(4)
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 197 odst. 3 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
§ 278
Ustanovení § 223 a 225 se poprvé použijí 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.
Díl 2
Závěrečná ustanovení
§ 279
Zrušují se:
1.
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
2.
Část třetí zákona č. 156/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.
3.
Část první zákona č. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu.
4.
Část čtyřicátá devátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu.
5.
Část sedmá zákona č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii, včetně nadpisu.
6.
Část první zákona č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, včetně nadpisu.
7.
Část jedenáctá zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, včetně nadpisu.
8.
Část první zákona č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.
9.
Část sto devadesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu.
10.
Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování.
11.
Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
12.
Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance.
13.
Vyhláška č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
14.
Vyhláška č. 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb.
15.
Vyhláška č. 382/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 280
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
4)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce, v platném znění.
5)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
6)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.
7)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.
8)
Čl. 28 až 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).