Zákon ze dne 15. února 1996 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů

61

ZÁKON
ze dne 15. února 1996
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a o změně a doplnění souvisejících zákonů


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OPATŘENÍ PROTI LEGALIZACI VîNOS®

Z TRESTNÜ ČINNOSTI

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Vymezení pojmů

      (1)  Legalizací výnosů se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu výnosu s cílem vzbudit zdání, že se jedná o příjem nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá zejména

a)

v přeměně nebo v převodu majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, proto, aby unikla právním důsledkům svého jednání,

b)

v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání a pohybu majetku nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

c)

v nabytí, držbě, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

d)

ve sdružování osob za účelem spáchání činu uvedeného pod písmeny a), b) a c).

      (2)  Výnosem podle tohoto zákona (dále jen ,,výnos") se rozumí jakákoliv ekonomická výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu; za ekonomickou výhodu podle tohoto zákona se nepovažuje důsledek nesplnění daňové, poplatkové a jiné obdobné povinnosti vyplývající ze zvláštního zákona.

      (3)  Identifikací se rozumí:

a)

u fyzické osoby ověření jejího jména, příjmení, rodného čísla nebo data narození a trvalého pobytu, u cizince též čísla cestovního dokladu a státní příslušnosti, a jde-li o osobu provozující podnikatelskou činnost, též obchodního jména a identifikačního čísla,

b)

u právnické osoby zjištění obchodního jména, jejího sídla, identifikačního čísla a identifikace fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu.

      (4)  Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo přesunu majetku nebo je přímo vyvolává, s výjimkou jednání, spočívajícího v plnění povinnosti stanovené v zákoně nebo rozhodnutí státního orgánu.

      (5)  Neobvyklým obchodem je jednání, které svojí povahou, obsahem nebo výjimečností zjevně vybočuje z běžného rozsahu nebo charakteru obchodů určitého druhu nebo určité osoby.

      (6)  Finančními institucemi se podle tohoto zákona rozumějí banky,¹) investiční společnosti a investiční fondy,²) penzijní fondy,³) obchodník a organizátor trhu s cennými papíry,⁴) pojišťovny,⁵) středisko cenných papírů⁴) a jiné právnické nebo fyzické osoby provozující herny, kasina, sázkové kanceláře, dražby mimo exekuci, obchody s nemovitostmi, finanční pronájem nebo finanční činnosti.⁶)
      (7)  Hodnotou obchodu nebo neobvyklého obchodu v české měně se rozumí hodnota stanovená kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto
zákona.
HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI

FYZICKîCH A PRÁVNICKîCH OSOB

§ 2

Povinnost identifikace

      (1)  Jestliže finanční instituce uzavírá obchod v hodnotě přesahující částku 500 000 Kč, je povinna identifikovat účastníky obchodu. Není-li v době uzavření obchodu nebo v kterémkoliv pozdějším okamžiku přesná výše celého plnění známa, vzniká uvedená povinnost v době, kdy je zřejmé, že stanovené hranice bude dosaženo; je-li obchod sjednán formou opakujícího se plnění, je rozhodující součet dílčích plnění za dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

      (2)  Za obchod, s nímž je spojena povinnost finanční instituce identifikovat jeho účastníky, se zejména považuje

a)

otevření účtu v bance nebo uzavření smlouvy o vkladu, s výjimkou vkladu vztahujícího se k vkladní knížce na doručitele,

b)

jakákoliv bankovní operace, jejíž hodnota převyšuje čásktu 500 000 Kč,

c)

nájem úschovní schránky,

d)

směna devizových hodnot za jiné devizové hodnoty nebo za koruny anebo naopak v objemu přesahujícím v kursové protihodnotě částku 500 000 Kč,

e)

výplata částky přesahující 500 000 Kč sázkovou kanceláří, hernou nebo kasinem.

§ 3

Povinnost uchovávat stanovené údaje

      Identifikační údaje získané podle § 2 je finanční instituce povinna zaznamenat a uchovávat po dobu deseti let od ukončení obchodu. Tato doba počíná běžet prvním dnem roku následujícího po roce, ve kterém byl proveden poslední úkon obchodu známý finanční
instituci.
§ 4

Oznamovací povinnost finančních institucí

      (1)  Zjistí-li finanční instituce při své činnosti neobvyklý obchod, je povinna o tom učinit oznámení příslušné organizační složce Ministerstva financí (dále jen ,,ministerstvo") s uvedením všech zjištěných identifikačních údajů.

      (2)  Oznámení je třeba učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti dnů od uzavření obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oznamovatel povinen ministerstvo upozornit ihned po zjištění neobvyklého obchodu.

      (3)  Oznámení lze učinit ústně do protokolu nebo písemně takovým způsobem, který zaručuje, že informace v něm obsažené zůstanou utajeny před nepovolanou osobou.

      (4)  Při plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 3 je třeba sdělit identifikační údaje finanční instituce, která vystupuje jako oznamovatel, včetně jména, příjmení a trvalého pobytu osoby, která činí oznámení, předmět a podstatné okolnosti uzavření obchodu, jakož i identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, a připojit další údaje, zejména čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává.

      (5)  Oznámením neobyklého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

      (6)  Splnění oznamovací povinnosti podle předchozích ustanovení není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.

§ 5

Oznamovací povinnost ve zvláštních případech

      (1)  Zjistí-li celní orgány při výkonu své pravomoci nebo v souvislosti s ní převoz platných bankovek a mincí, šeků a cestovních šeků v hodnotě nad 200 000 Kč, jsou povinny tuto skutečnost podle § 4 odst. 2 oznámit ministerstvu s uvedením identifikace osoby, která převoz prováděla.

      (2)  Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž osoba provozující v rámci svého podnikání poštovní služby podle zvláštního zákona, pokud je jí předán poukaz k převodu peněžní částky nad 200 000 Kč do ciziny.

§ 6

Odklad splnění příkazu

      (1)  Finanční instituce může splnit příkaz klienta týkající se neobvyklého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu.

      (2)  Jestliže si prověření neobvyklého obchodu vyžádá delší dobu, může ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 1 uložit finanční instituci, aby splnění příkazu dále odložila nejdéle na dobu 72 hodin od doby, kdy přijalo oznámení. Jestliže ministerstvo v této lhůtě finanční instituci nesdělí, že podalo trestní oznámení, finanční instituce po uplynutí lhůty příkaz provede; v opačném případě vyčká, zda do tří dnů od podání trestního oznámení orgán činný v trestním řízení nerozhodne o předmětu obchodu.

§ 7

Povinnost mlčenlivosti

      (1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, má oznamovatel povinnost o oznámení neobvyklého obchodu nebo o úkonech učiněných ministerstvem podle tohoto zákona zachovávat mlčenlivost ve vztahu ke třetím osobám, včetně osob, jichž se sdělené informace týkají; povinnost mlčenlivosti se vztahuje na každého zaměstnance oznamovatele i na osobu, která je pro něj na základě smlouvy činná.

      (2)  Povinnost zaměstnanců ministerstva zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění stanoví zvláštní zákon.⁷) Organizační složka, která plní úkoly a vykonává pravomoce, které jí podle tohoto zákona přísluší, musí být technicky oddělena od jiných pracovišť Ministerstva financí a musí v ní být uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při aplikaci tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

      (3)  Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nezaniká skončením pracovněprávního vztahu k finanční instituci nebo ministerstvu nebo tím, že fyzická osoba přestala vykonávat činnost uvedenou v § 1 odst. 6.

      (4)  Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči

a)

orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,

b)

soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku vyplývajícího z tohoto zákona,

c)

osobám vykonávajícím bankovní
dohled,⁸)

d)

orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že ministerstvo předloží podnět k odnětí takového oprávnění,

e)

osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody podle tohoto zákona, jde-li o následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku.

      (5)  Porušení povinnosti mlčenlivosti uložené podle odstavců 1 a 3 je přestupkem, za který lze v řízení podle zvláštního zákona⁹) uložit pokutu až do výše 200 000 Kč; tím není dotčena odpovědnost za škodu, která tím osobě, jíž se vyzrazené údaje týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil povinnost mlčenlivosti.¹⁰)

      (6)  Údaje shromážděné ministerstvem podle tohoto zákona mohou být použity jinak jen v řízení před orgány uvedenými v odstavci 4.

§ 8

Další povinnosti

      (1)  Finanční instituce je na požádání povinna ministerstvu sdělit údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost a ohledně nichž ministerstvo provádí šetření, předložit doklady o těchto obchodech, nebo k nim umožnit přístup pověřeným zaměstnancům ministerstva při prověřování oznámení nebo provádění kontrolní činnosti a poskytnout informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

      (2)  Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat nezbytné údaje od správců daní, pokud nelze věc dostatečně objasnit jiným způsobem.

§ 9

Systém vnitřních zásad

      (1)  Finanční instituce, které zaměstnávají nejméně tři osoby, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona vypracovat a uplatňovat systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k předcházení legalizace výnosů jejich prostřednictvím; vznikne- -li taková finanční instituce až po uplynutí této lhůty, je povinna uvedený systém vypracovat a uplatňovat již od svého vzniku. Součástí systému je i stanovení konkrétní osoby, určené k zajišťování průběžného styku s ministerstvem podle tohoto zákona, pokud jej nebude zajišťovat přímo statutární orgán. Ostatní finanční instituce jsou povinny přijmout opatření zajišťující řádné plnění povinností uložených tímto
zákonem.

      (2)  Finanční instituce jsou povinny na vyžádání ministerstvu poskytnout informace o opatřeních provedených podle odstavce 1.

HLAVA TŘETÍ

PRAVOMOC MINISTERSTVA

§ 10

      (1)  Ministerstvo podle tohoto zákona plní funkce sběru a analýzy údajů. Kromě oprávnění uvedených v § 6 odst. 2, § 8 a § 9 odst. 2 může

a)

provádět vlastní šetření týkající se obchodu, na který se vztahuje identifikační povinnost podle tohoto zákona,

b)

ukládat pokuty za nesplnění povinnosti stanovené tímto zákonem,

c)

dávat podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Ministerstvo rovněž působí v rozsahu stanoveném tímto zákonem v řízení o náhradě škody.

      (2)  Zjistí-li ministerstvo skutečnosti, které odů-vodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.

      (3)  Státní orgány jsou povinny ministerstvu při výkonu jeho pravomoci podle tohoto zákona poskytnout potřebné údaje, pokud jim to zvláštní zákon nezakazuje.

      (4)  Ministerstvo je oprávněno vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon.¹¹)

      (5)  V rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, ministerstvo spolupracuje se zahraničními orgány se stejnou věcnou příslušností, zejména při předávání a získávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem.

HLAVA ČTVRTÁ

ŘÍZENÍ PŘED MINISTERSTVEM

§ 11

Obecné zásady

      (1)  Není-li stanoveno jinak, na řízení prováděné ministerstvem podle tohoto zákona se obdobně užijí ustanovení zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týkají

a)

osob zúčastněných na řízení a jejich práv,

b)

zastupování,

c)

místního šetření,

d)

doručování,

e)

vyloučení,

f)

předvolání a předvedení,

g)

nákladů řízení,

h)

rozhodnutí,

i)

pokuty a blokového řízení.¹²)

      (2)  Kde se v zákoně České národní rady č. 337/ /1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o správci daně, daňovém řízení a daňovém subjektu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ministerstvo, řízení prováděné ministerstvem podle tohoto zákona a ten, kdo má podle tohoto zákona stanovenou povinnost.

      (3)  Řízení vedené ministerstvem podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

§ 12

Pokuty

      (1)  Tomu, kdo poruší nebo nesplní povinnost stanovenou tímto zákonem, pokud nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti nebo pokud takové jednání není činem přísněji trestným, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč a při opětovném porušení nebo nesplnění povinnosti v období 12 po sobě jdoucích měsíců až do výše 10 000 000 Kč.

      (2)  Při stanovení výměry pokuty je třeba přihlížet k osobním a majetkovým poměrům toho, komu se pokuta ukládá, a k povaze a závažnosti povinnosti, která byla porušena nebo nesplněna, době trvání a následkům protiprávního jednání.

      (3)  Pokutu nelze uložit, jestliže uplynuly dva roky od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

      (4)  Proti rozhodnutí o uložení pokuty, které musí obsahovat odůvodnění, může ten, komu byla pokuta uložena, podat odvolání. Odvolání je třeba doručit ministerstvu do 30 dnů od doručení rozhodnutí o pokutě. Včas podané odvolání má odkladný účinek. O odvolání rozhoduje ministr financí.

§ 13

Podnět k odnětí oprávnění
k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti

      (1)  Zjistí-li ministerstvo, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti dlouhodobě nebo opakovaně porušovala některou z povinností stanovenou v tomto zákoně nebo uloženou rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, předloží podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti orgánu, který je podle zvláštního předpisu oprávněn o jeho odnětí rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů od doručení podnětu ministerstvo vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu vyřízení podnětu.

      (2)  Dlouhodobé nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené rozhodnutím na jeho základě vydaným je důvodem k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního předpisu.


HLAVA PÁTÁ

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

VZNIKLOU SPLNĚNÍM POVINNOSTI

PODLE TOHOTO ZÁKONA

§ 14

      (1)  Splněním povinnosti uvedené v § 6 nevzniká odpovědnost toho, kdo tak učinil, nahradit škodu¹³) vzniklou v souvislosti s těmito úkony; odpovědnost za takovou škodu nese stát.

      (2)  Nárok na náhradu škody nepřísluší, jestliže obchod, o němž bylo učiněno oznámení nebo další úkon podle tohoto zákona, byl proveden v úmyslu dosáhnout legalizace výnosu.

      (3)  Nestanoví-li tento zákon jinak, užije se na řízení o náhradě škody, za niž odpovídá stát, přiměřeně ustanovení zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.¹⁴) Ústředním orgánem, s nímž je podle uvedeného zákona třeba nárok na náhradu škody projednat, je Ministerstvo
financí.
ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ

SOUVISEJÍCÍCH ZÁKON®

§ 15

      Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/ /1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
      1.  V § 38 odst. 2 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 10) zní: ,,Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.¹⁰)

––––––––––––––––––––


¹⁰)  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".

      2.  V § 38 odst. 3 se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene e), které zní:

,,e)

Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon.¹⁰)".

      3.  § 44a zní:

,,§ 44a

      Za závazky Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, ručí stát.".

§ 16

      Zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., záko- na č. 331/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb., se doplňuje takto:

      V § 79 odst. 4 poslední větě se za slova ,,trestního řízení" vkládají slova ,,anebo při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^36a)".

Poznámka č. 36a) zní:

––––––––––––––––––––


,,^36a)  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".

§ 17

      Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona České národní rady č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

      V § 28 odst. 2 se spojka ,,a" za slovem ,,řízení" nahrazuje čárkou a za slova ,,trestním řízení" se vkládají slova ,,a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního
zákona^4a)".

Poznámka č. 4a) zní:

––––––––––––––––––––


,,^4a)  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".
§ 18

      Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se mění a doplňuje takto:

      V § 7 odst. 7 poslední větě se spojka ,,a" nahrazuje čárkou a za slovo ,,daní" se vkládají slova ,,a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^6a)".

Poznámka č. 6a) zní:

––––––––––––––––––––


,,^6a)  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".

§ 19

      Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se doplňuje takto:

      V § 20 odst. 5 poslední větě se za slovo ,,řízení" vkládají slova ,,a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního zákona^11a)".

Poznámka č. 11a) zní:

––––––––––––––––––––


,,^11a)  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.".


ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Zmocňovací ustanovení

      Ministerstvo financí vyhláškou upraví podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, stanoví název organizační složky, která jménem Ministerstva financí působí podle tohoto zákona, a stanoví vzor průkazu, kterým se prokazují osoby pracující v tomto organizačním útvaru.

§ 21

Účinnost zákona

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července
1996.