21
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které
a)
přijímají vklady od veřejnosti, a
b)
poskytují úvěry ,
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
(3)
a)
investování do cenných papírů na vlastní účet,
b)
finanční pronájem (finanční leasing),
c)
platební služby a vydávání elektronických peněz,
d)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e)
poskytování záruk a příslibů,
f)
otvírání akreditivů,
g)
obstarávání inkasa,
h)
poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,
i)
finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru , pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby,
j)
výkon funkce depozitáře,
k)
směnárenskou činnost,
l)
poskytování bankovních informací,
m)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n)
pronájem bezpečnostních schránek,
o)
provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům,
p)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
q)
správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry,
r)
činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až q) a v odstavci 1.
(4)
a)
působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,
b)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona,
c)
podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38),
d)
činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47),
e)
činnost vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47), má-li banka v licenci povoleno vydávání elektronických peněz,
f)
činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
(5)
Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6)
Činnosti podle odstavce 4 písm. c) může vykonávat zahraniční banka podle § 3b odst. 3 písm. j) za stejných podmínek jako banka , není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(7)
Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu podle § 3b odst. 3 písm. h) splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(8)
Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
(9)
Některá práva a povinnosti týkající se činnosti Národní rozvojové banky , a.s., stanoví vedle tohoto zákona zákon upravující činnost Národní rozvojové banky, a.s.
§ 2
(1)
Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů , pokud
a)
představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta,
b)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů , nebo
c)
předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.
§ 3
(1)
Slovo „banka “ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova od nich odvozená smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka “ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3)
Česká národní banka může požadovat
a)
změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její pobočky,
b)
změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo s označením její pobočky.
§ 3a
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky27).
§ 3b
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
f)
společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
q)
r)
tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
s)
t)
u)
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q)
kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r)
(3)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
b)
c)
subjektem globální systémově významné instituce osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 136 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d)
e)
environmentálním rizikem, sociálním rizikem a rizikem správy a řízení environmentální, sociální a správní riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f)
g)
h)
1.
poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e) nebo
2.
přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a),
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
q)
r)
s)
t)
u)
kryptoaktivem kryptoaktivum podle čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, které není digitální měnou centrální banky .
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1)
Žádost o licenci se předkládá České národní bance . Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady .
(2)
O udělení licence rozhoduje Česká národní banka .
(3)
Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi , investičními podniky nebo pojišťovnami , jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a)
b)
osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,
c)
pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,
d)
(4)
Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) a e).
(5)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a)
průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky , jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b)
splacení základního kapitálu v plné výši,
c)
důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d)
důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky ,
e)
důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby,
f)
technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky , účinný řídicí a kontrolní systém banky a organizační uspořádání banky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině ,
g)
obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má banka v úmyslu provozovat,
h)
průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou ,
i)
j)
ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení , nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k)
sídlo banky musí být na území České republiky,
l)
(6)
(7)
Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 1 spolu s žádostí o schválení podle § 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle § 29, konzultuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a s příslušným orgánem dohledu členského státu , v němž má osoba žádající podle § 28 nebo 29 sídlo. V takovém případě se lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení licence podle § 40 odst. 3 staví až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu Českou národní bankou .
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost . O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost . Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 4b
(1)
Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě , která splňuje kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může na území České republiky vykonávat činnost poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(2)
Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě může na území České republiky vykonávat činnost přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(3)
Osoba podle odstavce 1 nebo 2 může na území České republiky vykonávat i další činnost podle § 1 odst. 3, má-li ji povolenu v licenci udělené jí Českou národní bankou podle § 4f a vykonává-li ji prostřednictvím pobočky zřízené v České republice.
§ 4c
(1)
Osoba podle § 4b může na území České republiky vykonávat činnost podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené jí Českou národní bankou pouze tehdy, má-li protistrana sídlo v členském státě a je
a)
způsobilou protistranou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, za předpokladu, že činnost nebo služba je poskytována výhradně na základě vlastního podnětu takové protistrany,
b)
c)
osobou, která je součástí stejné skupiny jako osoba podle § 4b.
(2)
Výkon činnosti nebo poskytnutí služby podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené Českou národní bankou na základě vlastního podnětu protistrany podle odstavce 1 písm. a) opravňuje osobu podle § 4b pouze k výkonu činnosti nebo poskytnutí služby na základě vlastního podnětu protistrany a činnosti nebo služby, které jsou pro tento výkon činnosti nebo toto poskytnutí služby nutné, nebo s nimi úzce souvisejí.
(3)
Pokud je protistrana nebo potenciální protistrana oslovena osobou podle § 4b nebo osobou, která má úzké propojení s osobou podle § 4b, nejedná se o činnost nebo službu poskytovanou výhradně na základě vlastního podnětu protistrany podle odstavce 1 písm. a).
§ 4d
Pokud osoba podle § 4b na území České republiky vykonává činnost podle § 4b odst. 1 nebo 2 v přímé souvislosti s investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, tento zákon se nepoužije.
§ 4e
(1)
Osoba podle § 4b podává žádost o udělení licence České národní bance .
(2)
Žádost o udělení licence podle odstavce 1 obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem údaje o splnění podmínek pro udělení licence podle § 4f odst. 2. Žádost lze podat pouze elektronicky.
(3)
Součástí žádosti o udělení licence podle odstavce 1 je
a)
plán činností, které prostřednictvím pobočky hodlá vykonávat,
b)
informace o organizační struktuře pobočky a
c)
popis řídicího a kontrolního systému k zajištění řádného a obezřetného řízení rizik pobočky.
(4)
Podrobnosti náležitostí žádosti a příloh podle odstavce 3, formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 4f
(1)
O udělení licence podle § 4e odst. 1 rozhoduje Česká národní banka .
(2)
Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a)
požadavky podle § 12ab až 12ag,
b)
osobě podle § 4b bylo pro výkon činnosti, kterou hodlá vykonávat na území České republiky, uděleno povolení ve státě jejího sídla a je nad ní v souvislosti s touto činností ve státě jejího sídla vykonáván dohled,
c)
osoba podle § 4b informovala o svém záměru vykonávat činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky orgán dohledu ve státě svého sídla a poskytla mu informace a dokumenty podle § 4e odst. 3,
d)
příslušný orgán dohledu nad osobou podle § 4b zpřístupnil České národní bance všechny informace o této osobě, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu nad její pobočkou,
e)
právní řád státu sídla osoby podle § 4b nestanoví žádné překážky k tomu, aby Česká národní banka mohla účinně koordinovat svoji činnost v oblasti výkonu dohledu s činností příslušného orgánu dohledu nad touto osobou v jiném než členském státě , zejména v období krize nebo finančních potíží této osoby nebo skupiny , jejíž je součástí, anebo potíží finančního systému jiného než členského státu ,
f)
Finanční analytický úřad na základě své dozorové činnosti ani Česká národní banka nemají důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle § 4b v České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu,
g)
(3)
(4)
V rozhodnutí o udělení licence Česká národní banka stanoví, že zahraniční banka z jiného než členského státu může vykonávat povolené činnosti jen na území České republiky a nesmí vykonávat povolené činnosti v jiných členských státech na přeshraničním základě, s výjimkou
a)
služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu protistrany nebo
b)
vnitroskupinového financování mezi pobočkami téže hlavní osoby .
§ 5
§ 5a
(1)
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o zahraniční banky , které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o zahraniční banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3)
Na činnost poboček zahraničních bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5a, 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 20b, 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c), § 38a a 41m.
(4)
Pokud se pobočka zahraniční banky z členského státu stane účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou , použijí se na zahraniční banku z členského státu právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud pobočka zahraniční banky z členského státu využije možnosti podle § 38a odst. 1, použije se na zahraniční banku z členského státu § 38a.
(5)
Postup podle § 26 lze vůči zahraniční bance z členského státu uplatnit pouze
a)
v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b)
v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank ,
c)
v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou , pokud je pobočka zahraniční banky z členského státu účastníkem tohoto systému (§ 20b),
d)
v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 8,
e)
tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f)
po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(6)
(7)
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1)
(2)
Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3)
Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce , která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo zahraniční banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
a)
přijímání vkladů od veřejnosti,
b)
poskytování úvěrů ,
c)
finanční pronájem (finanční leasing),
d)
poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e)
vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f)
poskytování záruk a příslibů,
g)
obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1.
s nástroji peněžního trhu,
2.
s peněžními prostředky v cizích měnách,
3.
futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4.
s investičními cennými papíry ,
h)
účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i)
poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů ,
j)
peněžní makléřství,
k)
obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l)
uložení a správu cenných papírů ,
m)
poskytování bankovních informací,
n)
úschovu cenností,
o)
poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu,
p)
správu nevýkonného úvěru ,
q)
vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva,
r)
poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
§ 5e
(1)
a)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce ,
b)
činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c)
musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e)
banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce .
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3)
V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4)
Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce .
§ 5f
a)
na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b)
obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c)
organizační strukturu pobočky,
d)
adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e)
jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f)
v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1)
Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce , s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci .
(2)
V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí , a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2)
Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3)
Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1)
Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.
(2)
Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3)
Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě . O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4)
Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce zahraniční banky v jiných členských státech . Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky z členského státu podle právní úpravy insolvence domovského členského státu . Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5)
Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6)
Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1)
Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo finanční stability v hostitelském členském státě , pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky z členského státu , jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2)
Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka z členského státu vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1)
V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2)
Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky zahraniční banky z členského státu nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
§ 5n
(1)
Pobočka banky nebo pobočka zahraniční banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu , na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2)
O svém záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu , která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituce , která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí , evropskou finanční holdingovou osobou , evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikem , informuje Česká národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě . Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3)
Při záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a)
tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b)
pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu , jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c)
velikosti pobočky zahraniční banky z členského státu a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4)
(5)
Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6)
Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a)
orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity zahraniční banky z členského státu , která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b)
Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.
§ 5o
(1)
Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3)
Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance , která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije obdobně.
(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6)
Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
§ 7a
(1)
Licence zaniká dnem,
a)
kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b)
ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c)
od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d)
výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e)
ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Licence udělená zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a)
b)
(3)
Ode dne zániku licence nesmí právnická osoba, které zanikla licence, nebo osoba podle § 4b přijímat vklady , poskytovat úvěry , záruky a přísliby a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Do doby, než právnická osoba, které zanikla licence, vypořádá své pohledávky a závazky nebo osoba podle § 4b vypořádá pohledávky a závazky týkající se její pobočky, se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1)
Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro udělení licence podle § 4.
(2)
Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY
§ 8
(1)
Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů.
(2)
Fyzická osoba, která je přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení banky jako celku, nesmí být současně předsedou správní rady banky .
(3)
a)
člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b)
byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady , mimo jiné v oblasti environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení a rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií ,
c)
byla prováděna politika podporující rozmanitost, včetně vyváženého zastoupení žen a mužů při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
d)
byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance ; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady .
(4)
Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce
a)
plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b)
může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c)
v bance , která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než
1.
výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2.
výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5)
Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance , která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky .
(6)
Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a)
b)
stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo osob, v nichž má tento institucionální systém ochrany kvalifikovanou účast ,
c)
obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7)
(8)
Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.
(9)
Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.
(10)
Odstavce 2 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(11)
Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu .
(12)
Odstavce 3 až 9 se nepoužijí na dočasného správce nebo zvláštního správce jmenovaného Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 8a
(1)
Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky , kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i na členy orgánu zahraniční banky z jiného než členského státu , který je obdobou statutárního orgánu, a na osoby ve vedení její pobočky.
§ 8aa
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady bankou
(2)
Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady , banka
a)
nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b)
bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce člena svého statutárního orgánu nebo dozorčí rady , nebo
§ 8ab
Oznamování změn ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady banky
(1)
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b)
doklady osvědčující vhodnost osoby podle § 8aa odst. 1 a její strukturovaný životopis,
c)
písemný záznam o posouzení vhodnosti osoby podle § 8aa odst. 1,
d)
doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů osoby podle § 8aa odst. 1 vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení osoby podle § 8aa odst. 1, a
e)
údaj o plánovaném datu povolání osoby podle § 8aa odst. 1 do funkce a datu skutečného vzniku funkce osoby podle § 8aa odst. 1.
(3)
Je-li banka velkou institucí , oznámí České národní bance návrh změny podle odstavce 1, jakmile existuje záměr povolat danou osobu do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady , nejpozději však 30 pracovních dní před jejím povoláním do funkce.
§ 8ac
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady
(1)
Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady , zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka povolat osobu podle § 8aa odst. 1 do této funkce.
(2)
Je-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady , Česká národní banka rozhodne, že banka může tuto osobu povolat do této funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3)
Není-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady , Česká národní banka zakáže bance povolat tuto osobu do této funkce.
§ 8ad
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky
(1)
Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce, banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti tohoto člena a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance .
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
Pro účely odstavců 1 až 5 a § 8aa až 8ac se považuje osoba podle § 8 odst. 2 za člena statutárního orgánu.
§ 8ae
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1)
Ustanovení § 8aa, § 8ab odst. 1 a 2 a § 8ac a 8ad se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(2)
Ustanovení § 8ab odst. 3 se použije obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která
a)
naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
(3)
Je-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 zahraniční osobou, ustanovení týkající se statutárního orgánu se použijí na orgán s obdobnou řídicí působností v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1.
(4)
Fyzická osoba, která je přímo podřízena orgánu s obdobnou řídicí působností jako je statutární orgán v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 jako celku, se považuje pro účely odstavců 1 až 3 a § 8aa až 8ad za člena tohoto orgánu.
(5)
Nemá-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 dozorčí radu , ustanovení týkající se dozorčí rady se použijí na orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě dotčené finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1.
§ 8af
Požadavky na osobu v klíčové funkci
§ 8ag
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci bankou
(1)
(2)
Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon klíčové funkce, banka
a)
nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b)
bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z klíčové funkce, nebo
c)
bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba v klíčové funkci plnila požadavky podle § 8af.
§ 8ah
Oznamování změn v osobě ve funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce v bance, která je velkou institucí
(1)
Je-li banka velkou institucí , předem oznámí České národní bance návrh na změnu v osobě, která má v této bance zastávat funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce , a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b)
doklady osvědčující vhodnost osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce a jejich strukturovaný životopis,
c)
písemný záznam o posouzení vhodnosti oznamované osoby,
d)
doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů oznamované osoby vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení této osoby, a
e)
údaj o plánovaném datu povolání oznamované osoby do funkce a datu skutečného vzniku funkce této osoby.
§ 8ai
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1)
Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle § 8ah odst. 1 vhodná pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce , zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka , která je velkou institucí , povolat tuto osobu do funkce.
(2)
Je-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce , Česká národní banka rozhodne, že banka , která je velkou institucí , může tuto osobu povolat do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce ; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3)
Není-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce , Česká národní banka zakáže bance , která je velkou institucí , povolat tuto osobu do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce .
§ 8aj
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1)
Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky , která je velkou institucí , pro výkon této funkce, tato banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti této osoby a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance .
(2)
(3)
(4)
(5)
§ 8ak
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1)
Ustanovení § 8af a 8ag se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(2)
Ustanovení § 8ah až 8aj se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která
a)
naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1)
a)
předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1.
zásady a postupy řízení,
2.
organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,
3.
řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
4.
individuální popis činností a povinností člena statutárního orgánu banky , osoby ve vyšším vedení a osoby v klíčové funkci a přehled úkolů, včetně podrobností o hierarchických vztazích, odpovědnosti a přehledu osob, které jsou součástí řídicího a kontrolního systému, a jejich úkolech,
b)
systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1.
pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2.
účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, včetně environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu,
3.
účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c)
systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1.
vnitřní audit a
2.
průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky ,
d)
zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady ,
e)
zajišťování odborné způsobilosti a různorodé zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky , včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, kterým je banka vystavena, včetně environmentálního rizika, sociálního rizika a rizika správy a řízení, a dopadům, které v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu tato rizika mohou vytvářet,
f)
zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru48),
g)
systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které
1.
přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, přičemž je třeba zohlednit ochotu banky podstupovat environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení,
2.
jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a
3.
v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby,
h)
zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(2)
Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho celku i částech.
(3)
(4)
a)
b)
c)
d)
osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo
e)
osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5)
(6)
Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v
a)
členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo
b)
jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7)
Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby , pokud je tato ovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině .
(8)
Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě , zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.
(9)
§ 8c
(1)
a)
výbor pro rizika,
b)
výbor pro jmenování,
c)
výbor pro odměňování.
(2)
Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky .
(3)
§ 8d
(1)
a)
používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování,
b)
sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje ,
c)
sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a interních přístupů banky ,
d)
alespoň se stejnou četností, s jakou Evropský orgán pro bankovnictví provádí srovnávací dohledovou analýzu, zhodnotí kvalitu alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a interních přístupů banky ,
e)
přijme opatření k nápravě, pokud alternativní standardizovaný přístup podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaný přístup podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky , které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle příslušného přístupu,
f)
sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g)
přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,
h)
používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky .
(2)
(3)
§ 9
(1)
Banka je povinna ve stanovách upravit také
a)
strukturu a organizaci banky;
b)
pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky ;
c)
pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky , oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d)
organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2)
Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky .
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1)
Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2)
Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a)
navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,
b)
důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c)
předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3)
K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a)
alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance , nebo
b)
alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance .
(4)
Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.
(5)
Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6)
Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7)
(8)
§ 10
(1)
(2)
§ 10a
(1)
(2)
Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a)
postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou ,
b)
ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky , Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c)
ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
(4)
Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
(1)
(2)
(3)
Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů , uvede to banka nebo zahraniční banka ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo zahraniční banka klientovi alespoň jednou ročně.
(4)
Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo zahraniční banka sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo zahraniční banka tyto informace v listinné podobě.
(5)
Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů , postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).
(6)
Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.
(7)
(8)
(9)
§ 11a
Uveřejňování informací zahraniční bankou z jiného než členského státu
(1)
Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje zahraniční banka z jiného než členského státu údaje o
a)
sobě a své činnosti a
b)
svojí pobočce a její činnosti.
(2)
(3)
a)
obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b)
formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 2.
(4)
a)
plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě,
b)
hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a
c)
posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1)
(2)
Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o
a)
majetkoprávních vztazích v rámci skupiny , včetně informací o úzkém propojení ,
b)
nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f) a
(3)
Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4)
(5)
(6)
(7)
Česká národní banka
a)
stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b)
může vyhláškou stanovit periodicitu, s níž má banka uveřejňovat informace podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c)
stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6,
d)
může vyhláškou stanovit lhůty, v nichž má banka , nesplňuje-li podmínky pro označení jako malá a nepříliš složitá instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, předkládat informace podle odstavce 4 Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich uveřejnění na internetové stránce tohoto orgánu pro centralizované zpřístupňování informací.
§ 11c
(1)
a)
výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b)
obrat,
c)
počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d)
zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e)
daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f)
získané veřejné podpory.
(2)
Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(3)
Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.
§ 12
(1)
(2)
(3)
(4)
Klasifikace poboček zahraničních bank z jiných než členských států
§ 12a
(1)
Pobočkou třídy 1 je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu ,
a)
odpovídá-li celková hodnota aktiv vykázaná za tuto pobočku na konci bezprostředně předcházejícího účetního období alespoň částce 5 miliard EUR,
b)
jejímž prostřednictvím jsou přijímány vklady od veřejnosti a objem těchto vkladů dosáhl alespoň 5 % celkových závazků pobočky nebo objem těchto vkladů přesáhl částku odpovídající 50 milionů EUR, nebo
c)
která nesplňuje podmínky způsobilosti podle § 12aa odst. 1.
(2)
Pobočkou třídy 2 je způsobilá pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12aa, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).
(3)
Pobočka třídy 1 se od okamžiku, kdy nadále nesplňuje ani jednu podmínku podle odstavce 1, považuje za pobočku třídy 2. Pobočka třídy 2 se pobočkou třídy 1 stane po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy začala splňovat některou z podmínek podle odstavce 1.
§ 12aa
(1)
Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu je způsobilou pobočkou, pokud
a)
b)
příslušný orgán dohledu nad hlavní osobou podléhá požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a, a
(2)
(3)
Podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou splněny, pokud je jiný než členský stát uveden na seznamu ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí vedeném Evropským orgánem pro bankovnictví.
(4)
Pokud stát, v němž má zahraniční banka z jiného než členského státu skutečné sídlo, není uveden ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí podle odstavce 3 a současně je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. c), požádá Česká národní banka Evropskou komisi, aby posoudila bankovní regulatorní rámec a požadavky mlčenlivosti dotčeného jiného než členského státu . Do rozhodnutí Evropské komise se pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu považuje za pobočku třídy 1.
§ 12ab
Kapitálové vybavení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
a)
pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b)
pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(2)
a)
pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b)
pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(3)
a)
hotovosti nebo hotovostních nástrojů podle čl. 4 odst. 1 bodu 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b)
dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami členských států , nebo
c)
jakéhokoli jiného nástroje, který lze neprodleně a bez omezení použít ke krytí rizik pobočky nebo ztrát pobočky v okamžiku jejich vzniku.
(4)
§ 12ac
Požadavek krytí likvidity pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
(2)
(3)
(4)
Řídicí a kontrolní systém pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
§ 12ad
(1)
(2)
(3)
§ 12ae
(1)
a)
zajistí vhodný způsob komunikace pro podávání zpráv o pobočce statutárnímu orgánu a dozorčí radě hlavní osoby , zejména o významných rizicích a řízení rizik pobočky, a
b)
zavede pro pobočku odpovídající systémy v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zajišťující řádné řízení rizik.
(2)
(3)
(4)
Vykonává-li zásadní nebo důležité činnosti za pobočku hlavní osoba , zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby
a)
tyto činnosti byly vykonávány v souladu s vnitroskupinovými dohodami a
b)
§ 12af
(1)
(2)
Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a)
informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b)
popis ověřovaných oblastí,
c)
porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy,
d)
identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e)
celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(3)
§ 12ag
Vedení účetnictví a obchodní dokumentace pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
a)
bylo možné sledovat všechna aktiva a závazky zaúčtované pobočkou nebo z ní pocházející a spravovat tato aktiva a závazky samostatně v rámci pobočky a vést o těchto aktivech a závazcích úplné a přesné záznamy a
b)
účetnictví poskytovalo veškeré nezbytné a dostatečné informace o rizicích, kterým je nebo by mohla být pobočka vystavena, a o tom, jakým způsobem jsou tato rizika řízena.
(2)
(3)
(4)
a)
podléhají pravidelnému přezkumu a aktualizaci,
b)
jsou schváleny orgánem hlavní osoby , který je obdobou statutárního orgánu nebo dozorčí rady , a
c)
odůvodňují způsob účtování a jeho soulad se strategií podnikání pobočky.
(5)
a)
provedl ověření plnění požadavků na vedení účetnictví pobočky podle odstavců 1 a 4 a
b)
vypracoval zprávu o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle písmene a).
(6)
(7)
Zpráva o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví obsahuje alespoň
a)
informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b)
popis ověřovaných oblastí,
c)
vyjádření ověřovatele, jak jsou požadavky podle odstavců 1 a 4 plněny,
d)
identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e)
skutečnosti, které ověřovatel považuje za nezbytné uvést nebo na ně upozornit.
(8)
§ 12ah
Pravomoc požadovat zřízení ovládané osoby
(1)
a)
prostřednictvím pobočky vykonávala nebo vykonává činnosti podle § 4b, s výjimkou činností podle § 4f odst. 4, s protistranou v jiném členském státě ,
b)
pobočka splňuje kritéria systémového významu podle § 12v odst. 3 nebo má systémový význam na základě posouzení podle § 12ai a přerušení její činnosti by mohlo ohrozit finanční stabilitu v členském státě nebo České republice, nebo
c)
celková hodnota aktiv všech poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu , činí částku odpovídající alespoň 40 miliardám EUR nebo hodnota aktiv pobočky v České republice činí částku odpovídající alespoň 10 miliardám EUR.
(2)
(3)
Uplatnění postupu podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka předem s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušnými orgány členských států , v nichž skupina z jiného než členského státu působí prostřednictvím dalších poboček zahraničních bank z jiného než členského státu nebo ovládaných institucí .
(4)
Pro účely odstavce 1 písm. b) a c) vezme Česká národní banka v úvahu vhodná kritéria pro posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu , a to zejména
a)
velikost pobočky,
b)
složitost struktury, organizace a modelu podnikání pobočky,
c)
propojenost pobočky s finančním systémem členských států a České republiky,
d)
zastupitelnost činností, služeb nebo operací vykonávaných pobočkou nebo zastupitelnost finanční infrastruktury poskytované pobočkou,
e)
tržní podíl pobočky v členských státech a v České republice, pokud jde o celková bankovní aktiva, vykonávané činnosti, služby nebo operace,
f)
pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení nebo činnosti pobočky na platební, clearingové a vypořádací systémy v členských státech a v České republice a na likviditu finančního systému v České republice,
g)
úlohu a význam pobočky pro činnosti, služby a operace skupiny z jiného než členského státu v členských státech a v České republice,
h)
úlohu a význam pobočky v souvislosti s řešením krize nebo likvidací na základě informací České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize a
i)
objem činnosti skupiny z jiného než členského státu vykonávané prostřednictvím poboček zahraničních bank z jiného než členského státu ve vztahu k objemu činnosti této skupiny vykonávané prostřednictvím ovládaných institucí v členských státech a v České republice.
§ 12ai
Systémová významnost pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
(2)
Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení České národní banky podle odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu , celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v
a)
průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo
b)
absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně předcházejících ročních vykazovaných období.
(3)
V rámci posuzování podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského státu , v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci , s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát , než je Česká republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu , v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci .
(4)
Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 3 námitku příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu , vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků podle odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků podle odstavce 5.
(5)
Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka uložit zahraniční bance z jiného než členského státu
a)
restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za systémově významnou podle odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo
b)
další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu .
(6)
Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle odstavce 5 písm. a) nebo § 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu , v němž příslušná skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou instituci , stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.
Předkládání informací o pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu a hlavní osobě
§ 12aj
(1)
a)
aktivech a závazcích vedených v účetnictví její pobočky podle § 12ag v členění na
1.
největší evidovaná aktiva a závazky podle odvětví a typu protistrany včetně expozic vůči finančnímu sektoru,
2.
významné expozice a koncentrace zdrojů financování podle typu protistrany,
3.
významné vnitroskupinové transakce,
b)
dodržování požadavků podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2)
a)
souhrnné informace o aktivech a závazcích ovládaných osob a poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny hlavní osoby a jsou v členských státech ,
b)
informace o dodržování obezřetnostních požadavků hlavní osobou na individuálním a konsolidovaném základě ,
c)
informace o přezkumu a vyhodnocování při výkonu dohledu prováděném v souvislosti hlavní osobou a o následném rozhodnutí v oblasti dohledu,
d)
informace o ozdravném plánu hlavní osoby a konkrétních opatřeních, jež by mohla být přijata ve vztahu k její pobočce v souladu s tímto plánem, a veškerých následných aktualizacích a změnách tohoto plánu,
e)
informace o strategii podnikání hlavní osoby ve vztahu k její pobočce a o změnách této strategie,
f)
informace o službách poskytovaných hlavní osobou klientům z členských států na jejich vyžádání podle § 4c.
(3)
a)
každé změně v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené podle § 4e,
b)
skutečnosti a rozhodnutí, které mají dopad na činnost pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit pobočku nebo prodat část obchodního závodu , kterého je pobočka součástí,
c)
změně svých stanov,
d)
své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost pobočky,
e)
mimořádné situaci na finančním trhu státu svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému tohoto státu.
(4)
Povinnosti podávat informace podle odstavců 1 až 3 nebrání České národní bance ukládat zahraniční bance z jiného než členského státu dodatečné požadavky na podávání zpráv, pokud považuje doplňující informace za nezbytné k získání úplného přehledu o činnosti, operacích nebo finanční situaci pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo hlavní osoby , nebo k ověření toho, že hlavní osoba zajistí dodržování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně jejich dodržování pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu .
§ 12ak
(1)
(2)
§ 12al
Plán dohledových šetření poboček zahraničních bank z jiných než členských států
§ 12am
Proces přezkumu a vyhodnocování pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
(2)
(3)
(4)
Má-li Česká národní banka na základě přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 a 2 zejména řídicího a kontrolního systému, modelu podnikání nebo činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu důvodné podezření, že v souvislosti s touto pobočkou dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo k pokusu o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Finanční analytický úřad. V případě zvýšeného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu společně informují Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto vyhodnocení. Česká národní banka přijme opatření v souladu s tímto zákonem, přičemž může odejmout licenci zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku podle § 34a odst. 4.
(5)
§ 12an
Spolupráce mezi příslušnými orgány z členských států a kolegii orgánů dohledu
(1)
Při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány z členských států vykonávajícími dohled nad ovládanými institucemi a pobočkami osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu . Česká národní banka uzavírá s dotčenými příslušnými orgány z členských států písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle s § 26e.
(2)
Vykonává-li Česká národní banka dohled nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1, je členem kolegia, pokud
a)
již bylo zřízeno kolegium ve vztahu k ovládaným institucím z téže skupiny z jiného než členského státu ,
b)
alespoň jedna pobočka z téže skupiny z jiného než členského státu , která byla klasifikována jako pobočka třídy 1, působí v dalším členském státě , nebo
c)
součástí skupiny z jiného než členského státu jsou kromě pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1 alespoň jedna nebo více ovládaných institucí v členských státech .
(3)
(4)
Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajistí, že vedle úkolů podle § 26l kolegium
a)
vypracuje zprávu o struktuře a činnosti skupiny z jiného než členského státu v členských státech a tuto zprávu každoročně aktualizuje,
b)
provádí výměnu informací o výsledcích procesu přezkumu a hodnocení v rámci dohledu podle § 12am a
c)
usiluje o zajištění souladu mezi uplatňováním opatření a pravomocí v oblasti dohledu podle § 26.
(5)
Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajišťuje koordinaci a spolupráci kolegia s orgány dohledu jiných než členských států .
(6)
Je-li Česká národní banka členem kolegia, podílí se na plnění jeho úkolů podle odstavců 1 až 5 a postupuje tak, aby toto kolegium zajišťovalo vhodnou koordinaci a spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států .
§ 12c
(1)
(2)
(3)
a)
není ovládána tuzemskou ovládající bankou , tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou ,
b)
neovládá instituci , finanční instituci nebo podnik pomocných služeb , nebo
c)
není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka , evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5)
Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka , která je ovládající osobou , finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba , pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast .
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1)
(2)
Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3)
Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a)
bezpečnostní kapitálová rezerva,
b)
proticyklická kapitálová rezerva,
c)
kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d)
kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci ,
e)
kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci .
(4)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 , a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5)
(6)
a)
pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b)
omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,
c)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
(3)
a)
úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b)
změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c)
specifikům českého národního hospodářství,
d)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4)
a)
orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,
b)
doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c)
ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5)
Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6)
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4,
b)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
a)
údaje podle odstavce 6,
b)
poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c)
referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,
d)
odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e)
důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,
f)
nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9)
§ 12p
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou .
(3)
Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5)
Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1)
Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou .
(3)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou .
(4)
Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou .
(5)
Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6)
Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a)
sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,
b)
název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c)
den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7)
Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8)
Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1)
(2)
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na
a)
expozice umístěné v České republice,
b)
podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
1.
fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2.
právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3.
fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4.
právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,
c)
části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d)
expozice umístěné v jiných členských státech,
e)
expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f)
expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3)
(4)
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d)
den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a),
e)
názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
(5)
Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije pro krytí stejných rizik, která jsou kryta proticyklickou kapitálovou rezervou a kapitálovou rezervou pro globální nebo jinou systémově významnou instituci , a rizik, která jsou plně kryta požadavkem vypočteným podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6)
Pokud se na osobu podle odstavce 1 použije kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro celkovou rizikovou expozici a stane se pro ni závazným minimální výstupní práh podle § 25ga, přezkoumá Česká národní banka nejpozději ke dni, kdy má být proveden přezkum podle odstavce 3, požadavek na kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika této osoby s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
§ 12s
(1)
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b)
údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,
c)
údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,
d)
popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
f)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance .
(3)
Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci .
(4)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4.
(5)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6)
Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7)
Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8)
Do kombinované sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 4 až 6 se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t.
(9)
Pokud změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nevede ke zvýšení dříve stanovené sazby, postup podle odstavců 4 až 6 se nepoužije.
(10)
Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech , musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t.
(11)
§ 12t
(1)
Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2)
Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3)
(4)
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1)
(2)
(3)
Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:
a)
velikost skupiny globální systémově významné instituce ,
b)
propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,
c)
nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce ,
d)
složitost skupiny globální systémově významné instituce ,
e)
přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce .
(4)
(5)
a)
globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností,
b)
(6)
Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1)
(2)
(3)
Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a)
velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce ,
b)
význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c)
význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d)
propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.
(4)
(5)
(6)
Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a)
sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci ,
b)
odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
c)
vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance .
(7)
Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí , která je institucí nebo skupinou , v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce , evropský ovládající investiční podnik , evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba , a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě , pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:
a)
součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b)
3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.
§ 12va
Společná pravidla pro stanovení kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
(1)
Pokud osoba podle § 12m odst. 1 podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituci , nebo kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika a jejich součet by převýšil u jakékoli příslušné množiny nebo podmnožiny expozic 5 % z objemu rizikové expozice, Česká národní banka vydá rozhodnutí o sazbě kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci , nebo o sazbě kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci pouze se souhlasem Evropské komise.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo sazba kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci nebo pro globální systémově významnou instituci nezvyšuje.
§ 12w
(1)
(2)
(3)
§ 12x
(1)
Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
(2)
Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1)
Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3)
(4)
a)
pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru , včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a
b)
náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 14
(1)
a)
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů , záruk a závazků,
b)
pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,
c)
omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2)
Podrobnosti pravidel podle odstavce 1 může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 16
(1)
a)
k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,
b)
k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c)
k převodu jmění na banku jakožto společníka,
d)
k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky , nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
e)
k rozhodnutí valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka ; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).
(2)
Banka je povinna informovat Českou národní banku
a)
o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b)
o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(3)
(4)
Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a)
jiná banka ,
b)
c)
(5)
Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka , která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6)
(7)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(8)
Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,
b)
zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c)
informaci o sídle budoucí pobočky zahraniční banky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky ,
d)
e)
popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 na klienty a jejich smlouvy s bankou ,
f)
informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,
g)
informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 nebo § 17m odst. 1 nebo 2 udělen, a
h)
poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, ke kterému byl souhlas udělen.
(10)
Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance . Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11)
V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky , právo vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení banky se souhlasem České národní banky .
§ 16a
(1)
(2)
(3)
Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4)
Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou , která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.
§ 17
(1)
a)
se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b)
nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast , ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. b),
c)
nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost skupiny , jejímž členem je banka , a úzké propojení v rámci skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky , nebo
d)
investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2)
Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1)
Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a)
kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
b)
se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c)
které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d)
ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e)
kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou uvedenou v § 20 odst. 3,
f)
které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g)
které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h)
která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2)
Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3)
Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky , pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky .
(4)
Osoba ovládající osobu , která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba , pokud
a)
ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b)
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5)
(6)
Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobu , pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a)
b)
prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a
c)
změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném v písmenu b).
(7)
a)
b)
v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 17b
Oznámení a žádost o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
(2)
Pro účely nabytí významné účasti bankou se výše významné účasti stanoví na individuálním základě a na základě konsolidované situace skupiny .
(3)
Pro účely nabytí významné účasti finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou schválenou nebo podléhající schválení podle § 27 odst. 1 se výše významné účasti stanoví na konsolidovaném základě .
(4)
Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti , banka , je žadatel povinen tento svůj záměr předem oznámit České národní bance a požádat ji o souhlas k nabytí kvalifikované účasti podle § 20 odst. 3. V takovém případě uplyne lhůta, v níž má Česká národní banka rozhodnout o žádosti podle odstavce 1 a žádosti podle § 20 odst. 3, uplynutím pozdější z těchto lhůt.
§ 17c
Náležitosti žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
V žádosti podle § 17b odst. 1 žadatel uvede
a)
údaje o osobě, na které má žadatel nabýt významnou účast ,
b)
údaje o osobě, která účast , jež je předmětem nabytí významné účasti , převádí, a
c)
skutečnou výši významné účasti , kterou má nabýt.
(2)
Součástí žádosti podle § 17b odst. 1 jsou doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek podle § 17f.
(3)
Podrobnosti náležitostí žádosti podle § 17b odst. 1, její formát a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 17d
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1)
a)
nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy podle § 12c,
b)
d)
neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e)
provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(5)
a)
neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b)
poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky ,
c)
poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,
d)
neoznámí České národní bance vybraného auditora podle § 22 odst. 1,
e)
neoznámí České národní bance nového auditora podle § 22 odst. 5 v případě, že byl původně vybraný auditor Českou národní bankou odmítnut,
f)
nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem podle § 22a odst. 1,
g)
neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
h)
i)
nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 23 odst. 1,
j)
v rozporu s § 23 odst. 2
1.
nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2.
neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
k)
nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané lhůtě České národní bance ,
m)
neudržuje kapitálový poměr minimálně ve výši stanovené v rozhodnutí vydaném na základě § 26k odst. 8 nebo neplní zvláštní požadavky na likviditu podle § 26k odst. 8.
(6)
a)
v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b)
poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
c)
poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
e)
nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f)
neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru podle § 38a odst. 2,
g)
neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h)
nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i)
neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j)
neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k)
l)
využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy, nebo
m)
neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16 odst. 10.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
b)
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo o), odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5 písm. a) až k) a m) nebo odstavce 6,
d)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, nebo
e)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l) a spáchala-li ho ovládaná banka ; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 36f
Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě
(1)
a)
na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
b)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3, nebo
c)
nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2)
a)
nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím,
b)
na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
c)
rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
d)
nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e)
předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
f)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě , nebo
g)
nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3)
Osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b)
nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem jej provádějícím,
c)
na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
d)
rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e)
nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl. 11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
f)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b)
výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
c)
výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce 3 ovládaná banka .
§ 36g
Přestupky zahraniční banky z členského státu
(1)
a)
uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s § 5c až 5m,
b)
neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
c)
nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d)
v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e)
poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet zahraniční banky ,
f)
poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let,
g)
nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h)
neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 26,
i)
nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j)
porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst. 2,
k)
nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8, nebo
m)
využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) až m).
§ 36h
Přestupky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1)
a)
uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b)
přijímá vklady , poskytuje úvěry , záruky a přísliby nebo vykonává další činnosti po dni zániku licence,
c)
neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo jeho změny,
d)
neuveřejní informace podle § 11,
e)
neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle § 11 odst. 7,
f)
nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst. 8,
g)
v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
h)
nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 4,
i)
v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů , nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu zahraniční banky ,
j)
v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, nebo
k)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.
(2)
(3)
a)
nesplní některou z informačních povinností podle § 12aj,
b)
provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
d)
poruší povinnost sledovat obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu ,
e)
neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle § 12ag odst. 3,
f)
nezajistí, aby ověřovatel provedl
1.
ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle § 12ag odst. 5 písm. a), nebo
2.
vypracování zprávy o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle § 12ag odst. 5 písm. b),
g)
nezajistí ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jeho části ověřovatelem podle § 12af odst. 1 nebo § 22a odst. 1,
h)
neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
i)
nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12af odst. 1 nebo § 22a odst. 5,
j)
k)
neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst. 1,
l)
nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
m)
porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
n)
nepodá osobám pověřeným výkonem dohledu zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
o)
nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a 8,
p)
neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
q)
neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle § 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
r)
neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4)
a)
uvede nepravdivé údaje v žádosti o licenci nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence nebo získá licenci jiným neoprávněným způsobem,
b)
nesplňuje podmínky nebo požadavky, na jejichž základě byla licence udělena,
d)
nesplňuje požadavek na kapitálové vybavení podle § 12ab,
e)
nepodá zprávu s informacemi o likvidních prostředcích v souladu s požadavky podle čl. 415 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi,
f)
neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
nesplní některý z požadavků na výpočet ukazatele krytí likvidity podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151),
h)
umožní osobě ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu , která nesplňuje požadavky podle tohoto zákona, stát se nebo zůstat osobou ve vedení této pobočky,
i)
opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 12ad odst. 2 nebo 3, § 12ah, § 12ai odst. 5, § 26 odst. 7 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
j)
nesplní některý z požadavků na odměňování podle tohoto zákona nebo právního předpisu jej provádějícího,
k)
pokud je třeba k jednání předchozí souhlas České národní banky podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, jedná
1.
bez tohoto souhlasu,
2.
na základě souhlasu, který získala uvedením nepravdivých údajů, nebo
3.
na základě souhlasu, aniž splňuje podmínky pro jeho vydání,
l)
nesplní požadavky na shromažďování a správu údajů stanovené v části třetí hlavě III kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) nebo odstavce 3 písm. d) až j),
b)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. o),
c)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), h) až k), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až c), k) až n) nebo p) až r),
d)
dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 4; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého zahraniční bankou za bezprostředně předcházející účetní období.
Společná ustanovení
§ 36i
Celkový roční čistý obrat a průměrný denní čistý obrat
(1)
Základem pro výpočet celkového ročního čistého obratu jsou poslední roční finanční informace předkládané České národní bance , podle nichž je celkový roční čistý obrat vyšší než nula. Celkový roční čistý obrat se vypočítá jako součet položek stanovených podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu52), kterými jsou
a)
úrokové výnosy,
b)
úrokové náklady,
c)
náklady na základní kapitál splatný na požádání,
d)
výnosy z dividend,
e)
výnosy z poplatků a provizí,
f)
náklady na poplatky a provize,
g)
čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků k obchodování,
h)
čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty,
i)
čisté zisky nebo ztráty ze zajišťovacího účetnictví,
j)
čisté kurzové rozdíly (zisk nebo ztráta),
k)
ostatní provozní výnosy,
l)
ostatní provozní náklady.
(2)
V případě, že se na právnickou osobu, které je uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, nepoužije prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu52), platí, že celkovým ročním čistým obratem podle odstavce 1 je součet položek podle právních předpisů upravujících účetnictví, které svým charakterem odpovídají vymezení celkového ročního čistého obratu podle odstavce 1.
(3)
Pokud je osoba, které má být uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, osobou ve skupině , určí se celkový roční čistý obrat z konsolidované účetní závěrky mateřské instituce v Evropské unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za bezprostředně předcházející účetní období.
(4)
Průměrný denní čistý obrat je celkový roční čistý obrat vydělený číslem 365.
§ 36j
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka .
(2)
Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a)
bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b)
ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c)
ohrozilo probíhající trestní řízení ,
d)
způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4)
Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1)
(2)
§ 38
(1)
Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank , včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2)
Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3)
Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka jen na písemné vyžádání
a)
soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b)
c)
správcům daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d)
finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu9c),
e)
Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f)
orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory nebo orgánů státní sociální pomoci ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální pomoci, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g)
zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h)
soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,9b)
i)
Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j)
zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,
k)
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích a zákona upravujícího volební kampaně,
l)
Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,10c)
m)
Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky,
n)
Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,
o)
Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům,
p)
Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a příjemce dávky i členů jeho domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci,
q)
České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy,
r)
Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do notářské úschovy, nebo
s)
Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik spojených s dodavatelem poskytovatele strategicky významné služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené povinnosti.
(10)
Na zahraniční banku z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně a na zahraniční banku z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.
(11)
Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.
(12)
Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb, v rámci platebního systému nebo podnikateli zajišťujícímu mobilní veřejnou komunikační síť podle zákona upravujícího elektronické komunikace, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
(13)
Porušením bankovního tajemství není předání informací třetím osobám, pokud je to nezbytné ke splnění povinností poskytovatele platebních služeb podle zákona o advokacii a podle notářského řádu.
§ 38a
(1)
V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou . Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky , které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo zahraniční banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky nebo zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2)
(3)
Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4)
Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5)
Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.
(6)
Oznámení banky nebo zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
§ 38aa
(1)
(2)
Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou , je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček; tyto banky nebo zahraniční banky jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1)
(2)
a)
nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo zahraniční banky v rámci výkonu činnosti své pobočky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b)
po bance , zahraniční bance v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3)
Pokud banka , zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a)
oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance , pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b)
nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a
c)
budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4)
Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka , zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance , pokud podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1)
Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a)
splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a
b)
1.
za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35), nebo
3.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka , pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2)
Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta
a)
provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného
1.
osoba, která jedná za banku , zahraniční banku , která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka , zahraniční banka , která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
3.
osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b)
informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky , zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka , zahraniční banka , která má prostřednictvím své pobočky prostředek pro elektronickou identifikaci vydat, nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3)
Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím své pobočky je možné provést pouze u
a)
b)
poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky, která tento prostředek vydala.
§ 38ad
(1)
Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(2)
Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou , zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.
(3)
Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je banka , zahraniční banka prostřednictvím své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.
§ 38ae
(1)
(2)
Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu38).
§ 38af
(1)
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z informačního systému evidence obyvatel,
c)
z informačního systému cizinců,
d)
z informačního systému evidence občanských průkazů,
e)
z informačního systému evidence cestovních dokladů,
f)
z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e)
státní občanství,
f)
čísla a druhy identifikačních dokladů a
g)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát nebo okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
k)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
l)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
číslo občanského průkazu,
b)
datum vydání občanského průkazu,
c)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d)
datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a)
číslo a druh cestovního dokladu,
b)
datum vydání cestovního dokladu,
c)
datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d)
označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8)
Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky , zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38c
(1)
(2)
Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu , úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi , jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu , a to za účelem
a)
zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státu v Evropské unii,
b)
zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státu a
c)
předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
§ 38d
(1)
a)
počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce zahraniční banky z členského státu postup podle § 26,
b)
c)
smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e.
(2)
a)
počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup podle § 26,
b)
udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c)
smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a § 26e,
d)
údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
1.
počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky ,
2.
hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e)
f)
licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance z jiného než členského státu , včetně změn udělených licencí, a identifikaci skupiny , pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny ,
g)
podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,
h)
majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny , o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny , pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě ,
i)
názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a,
j)
fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k)
metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až 6, § 25d odst. 2 a 5 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l)
případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m)
o)
údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
p)
opatřeních přijatých podle § 8d odst. 1 písm. g),
q)
údajích shromážděných podle § 8d odst. 1 písm. h),
r)
údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,
s)
opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 11, § 26 odst. 5 písm. g) a § 26 odst. 6, donucovacích pokutách uložených podle § 26ac a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 a 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f a § 36h odst. 4, včetně údajů o rozkladu proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy,
t)
celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank z jiných než členských států podle pravidelných výkazů,
u)
důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení,
v)
dohodách o spolupráci uzavřených s příslušnými orgány jiných než členských států podle § 5, a to bez zbytečného odkladu po uzavření takové dohody.
(3)
Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(4)
(5)
§ 38da
(1)
Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2)
Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky .
§ 38e
(1)
Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o
a)
všech skupinách , jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b)
informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,
c)
skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,
d)
použití postupu podle § 26 vůči zahraniční bance z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e)
použití postupu podle § 26bb vůči zahraniční bance z členského státu .
(2)
(3)
Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a)
složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b)
uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1)
Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance , která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.
(2)
(3)
§ 38g
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami zahraničních bank z členských států
(1)
V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka , jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2)
Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky , která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou , která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů , kapitálovém poměru , omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou , správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.
(3)
V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4)
Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky . V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.
(5)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1)
V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2)
a)
majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny , struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny , přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby , významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině ,
b)
postupech shromažďování informací od bank , spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,
c)
vývoji v bance , spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině , který může vážně ohrozit finanční situaci banky , spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupině ,
d)
závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,
e)
(3)
O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4)
Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).
§ 38hb
§ 38hc
a)
uložení opatření k nápravě podle § 26 odst. 6 nebo 9,
b)
uložení donucovací pokuty podle § 26ac, nebo
c)
podezření ze spáchání přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4.
§ 38i
(1)
Česká národní banka před
a)
rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b)
uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance , zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,
c)
zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny , jejímž členem je dotčená banka , a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2)
Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1)
Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,
b)
informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),
c)
informace o přístupu a metodách České národní banky , včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,
d)
souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,
e)
dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou , spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,
f)
informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g)
roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.
(2)
Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b)
počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c)
souhrnně za Českou republiku
1.
celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2.
procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3.
procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b)
počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c)
souhrnně za Českou republiku
1.
celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2.
procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
§ 39
(1)
Pracovníci banky , členové statutárního orgánu banky , členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2)
Pracovníci banky , členové statutárního orgánu banky , členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky , pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3)
Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1)
Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance .
(2)
O změně licence rozhoduje Česká národní banka .
(3)
Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4)
O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5)
V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
(6)
§ 41
(1)
O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky . Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2)
Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ
§ 41a
(1)
Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2)
Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3)
(4)
Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a zahraničních bank z jiného než členského státu , peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5)
Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků, z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle § 41ch.
(6)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst. 3 se použije obdobně.
§ 41c
(1)
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2)
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a)
b)
finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce , poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c)
pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d)
zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e)
státu,
f)
g)
představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h)
pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.
(3)
a)
u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b)
u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c)
u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).
(4)
Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu .
(5)
Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry .
(6)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obec nebo kraj doloží bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu , že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8)
(9)
(10)
§ 41ca
(1)
Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2)
Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3)
Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky .
(4)
Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu “), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů .
(5)
Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů , stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů , stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.
§ 41cb
(1)
(2)
Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3)
Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír , který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4)
§ 41cc
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2)
(3)
Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu , nemá odkladný účinek.
(4)
(5)
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku , zda a v jaké výši banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41ce
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
§ 41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2)
(3)
Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4)
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41d
(1)
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy
a)
Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady , nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo
b)
soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu , jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady , na které se vztahuje pojištění.
(2)
Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den.
(3)
(4)
(5)
(6)
Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku . Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7)
Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku . Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance .
§ 41e
(1)
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu , včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu . Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.
(2)
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu . Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(3)
Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu , u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(4)
Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5)
Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8.
(6)
Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.
(7)
Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.
§ 41ea
(1)
Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je
a)
úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem,
b)
vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c)
vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d)
vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví,
e)
vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f)
vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,
g)
vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem , pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění,
h)
vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem , nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem , pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení,
i)
vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j)
vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu , pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2)
Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3)
Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
(4)
Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
§ 41eb
(1)
Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka , bývalá banka , zahraniční banka z jiného než členského státu , bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(3)
(4)
Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.
(5)
Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance .
§ 41f
(1)
Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.
(2)
Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3)
Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.
(4)
Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5)
Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu , a ve své evidenci.
(6)
K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.
(7)
Platební instituce , poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci , poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce , poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.
(8)
Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru , na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry , a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9)
Údaje, které banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.
(10)
Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky , spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1)
Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2)
Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů , u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů , které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.
(3)
Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů , u kterých
a)
zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b)
je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu,
c)
je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d)
má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad, nebo
e)
(4)
Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5)
(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů , ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7)
Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1)
Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2)
Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3)
Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.
§ 41i
(1)
V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(2)
Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr , pokud
a)
není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b)
využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c)
se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad,
d)
není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů ,
e)
požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů ,
f)
informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr , výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g)
zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru .
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů , jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru . Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1)
V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2)
V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
§ 41n
(1)
Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou , Ministerstvem financí, bankami a zahraničními bankami z jiného než členského státu , které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2)
Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů . Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.
(3)
Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka , bývalá banka , zahraniční banka z jiného než členského státu , bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu , likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států , včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států . Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2)
Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3)
Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku .
(4)
Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 41p
(1)
V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů . Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů .
(2)
V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů , je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3)
Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů .
(4)
Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů , kterého je tato zahraniční banka účastna.
§ 41q
(1)
Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2)
Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku
a)
zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b)
§ 41r
(1)
Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a)
úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky , vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu , používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu , nebo
b)
úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka , vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu , nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu .
(2)
Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu , veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech , u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1)
(2)
Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 42
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.
§ 43
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.
§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1)
Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %.
(2)
Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce pro rok
a)
2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b)
2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c)
2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
§ 44d
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
§ 44e
(1)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(2)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3)
Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4)
Do 31. prosince 2015 banka , pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku . Je-li banka , pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
§ 44f
Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů . Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů . Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů . Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.
§ 45
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.
§ 46
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1619 a nařízení (EU) 2023/1114.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1619 a nařízení (EU) 2023/1114.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.
2)
Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
3c)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
4)
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb.Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
6d)
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
6h)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
7b)
Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU.
8)
Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a)
§ 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
25)
§ 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
28)
Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
29)
Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32)
Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
33)
Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
35)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
35)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
36)
§ 215a zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
38)
Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2006/48/ES, 2008/25/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU, 2011/89/EU a 2013/36/EU.
39)
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí, v platném znění.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném znění.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
42)
Čl. 147 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
43)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
44)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.
45)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
47)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.
52)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3117 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3117 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451.
