10 otázek pro Martina Foukala
eFocus
Prezident Notářské komory České republiky a notář v Praze, JUDr. Martin Foukal, je absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1980 byl jmenován státním notářem v Benešově, po 3 letech přešel na Státní notářství Praha-východ. Po obnovení svobodného notářství v roce 1993 se stal notářem v obvodu Okresního soudu Praha-východ. Je výkonným redaktorem časopisu Ad Notam, zástupcem Notářské komory České republiky ve Stálé radě Mezinárodní unie notářství. V roce 1999 mu bylo rakouským prezidentem Thomasem Klestilem propůjčeno Velké Stříbrné čestné vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku. Martin Foukal je zdatný hudebník, ovládá hru na housle, kytaru, foukací harmoniku, klavír a další hudební nástroje. Známý je také jako automobilový závodník, společně s bratrem Ing Tomášem Foukalem se účastní vytrvalostních závodů na okruzích v rámci Mezinárodního mistrovství ČR.
Deset slov o sobě.
Zajímám se o vše, co se kolem mě děje. Jsem rád, pokud mohu něčím pozitivně přispět. Moje maminka říkala – Martine, buď užitečný, tak jsem se snažil vzít si to k srdci.
Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Muzikantem. Chtěl jsem hrát v nějakém jazzovém, nebo tanečním orchestru, bavila mě harmonie, lákalo mě skládat hudbu.
Nevýhody vašeho povolání?
Omezení aktivit nad rámec zákonem povoleného a jeho vysoká časová náročnost.
Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti.
Mám jich mnoho, které mi utkvěly. Chcete znát alespoň jeden z nich? Nechám si to, až budu psát paměti. Je to vlastně vždy celý příběh o lidských vlastnostech, vztazích v rodině a jejich následcích.
Největší dosavadní úspěch?
Máte-li na mysli pracovní, pak každý den nabízí nějaké vítězství. Za největší úspěch považuji situaci, pokud odcházejí dříve znesváření účastníci ve shodě, ke které jsem jim mohl být nápomocný.
Která osobnost symbolizuje spravedlnost?
Znázornění spravedlnosti všichni známe, má v ruce citlivé lékárenské váhy a je slepá. Byli a jsou mezi námi tací, kteří se k symbolu snažili, nebo snaží přiblížit. Jednou z těch osob, které jsem mněl možnost poznat osobně, byl například Otakar Motejl. V hodnocení různých situací, nebo svého okolí, byl často nesmlouvavě spravedlivý, což některým dotčeným nebylo vždy příjemné. Vážil jsem si jeho názorů a odvahy je otevřeně říkat.
Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
Vždy vás nejvíce ovlivní lidé, se kterými se setkáte na samém počátku výkonu profese. Byl to můj první vedoucí státní notář na Praze- západ, kde jsem čekateloval, JUDr. Václav Jeřábek. Byl především k lidem laskavý, vždy hledal pro ně to nejvhodnější řešení. Čím však vynikal nad všemi svými kolegy, to byla jeho společenská role, schopnost sdružovat a bavit lidi. Uvědomoval jsem si, jak je důležité, pokud spolu lidé jedné profese komunikují přímo, když se osobně znají a mají za sebou nějaký příjemný společný zážitek.
Po stránce skutečně odborné mě zcela jistě ovlivnili kolegové v Benešově, kam jsem jako úplný začátečník nastoupil do funkce státního notáře. Usměvavý a vždy selským rozumem myslící Dr. Martin Šešina a JUDr.Miloslav Jindřich, který mě vždy fascinoval svou nadpřirozenou schopností správně analyzovat právní text přes odpor všech ve svém okolí, kteří to chápali ve zcela opačném smyslu, včetně mě. Ovlivnili mě oba natolik, že jsem v notařině našel hluboký smysl a přestal jsem litovat neuskutečněné muzikantské kariéry.
Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Na tuto otázku často odpovídám, že jsem studoval práva, neboť to byla cesta, jak se vyhnout matematice a fyzice, které jsem moc na gymnasiu nemiloval, a potřeboval jsem získat čas pro hledání uplatnění v hudbě. Musím ale dodat, že mě studium práv velice zajímalo, zejména římské právo, které se mi zdálo tak logické a srozumitelné, že jsem se divil dalším pokusům je stále vylepšovat. Dějiny ukazují, že se to moc nepovedlo. Můj dědeček JUDr. František Foukal byl advokátem v Prostějově a můj strýc Jaroslav, jeho prvorozený syn, rovněž vystudoval práva. Je tedy možné, že jisté vlohy k právu mám i po mých předcích.
Jak si vyčistit hlavu?
Svými zájmy, koníčky a jakoukoliv aktivní činností, třeba péčí o vnoučata. Je to jedno. Děláte- li to, co děláte se zaujetím, nemyslíte na to ostatní. Tak si vyčistíte hlavu od toho, co jste dělal před tím a byl jste z toho unavený. To je můj recept na odpočinek. Pak se i dobře spí.
Nesplněný sen?
Jak jsem uvedl na začátku, je to především sen muzikantský. Ale stejně tak bych chtěl prožít a vyzkoušet si své řidičské umění na závodní silniční motorce či v autě v mladším věku. Tuto příležitost jsem ve správné době, když se rozvíjí talent, neměl. Vždy mě toto prostředí silně přitahovalo. Jsem ovšem rád, že jsem se k tomu vůbec dostal, sic až v závodnickém „důchodovém“ věku.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
