Jaká je úroveň studia profesních programů v Česku?

eFocus

Tomáš Barčík, MBA je odborník na strategický marketing, komplexní řízení značek, manažerské vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Jak se se podle něj projevuje rostoucí počet institucí nabízejících studium MBA. A jaká jsou vodítka při výběru správného programu?

Jak to v současné době vypadá s výukou profesních programů MBA v České republice?

V posledních letech se takřka roztrhl pytel s nabídkou výuky MBA. Vzniká mnoho institucí, které jsou buď akreditované nebo mají statut vzdělávacího subjektu k takové výuce vhodné. Některé z nich přejaly klasický model výuky v angličtině a časový rámec několika semestrů, jiné se soustřeďují na kratší období a výuku ryze v češtině. Tento positioning se odráží jak v ceně, tak i v hloubce a kvalitě výuky. Na českém trhu existuje několik hlavních hráčů, kteří si rozdělují majoritní tržní podíly, zbytek subjektů profituje především díky úzké specializaci, která může ovšem vést k neefektivní redukci vyučovaných předmětů, nebo díky využití korespondenční formy výuky. Každé takové pojetí MBA oslovuje specifické cílové publikum, je tedy na každém zájemci o studium MBA, jakou úroveň vzdělávání si zvolí.

Poptávka po tomto typu studia několik let relativně stoupá, jaké by měl mít zájemce o manažerské studium MBA osobní či profesní předpoklady ?

Dle mého názoru rostoucí počet institucí poskytujících studium MBA s sebou bohužel přináší trend stále nižších nároků na osobní či profesní předpoklady posluchačů. Velká konkurence nutí subjekty bojovat o každého jednotlivého studenta nejen cenou, ale i apelem na relativní snadnost a dostupnost získání profesního diplomu, což v praxi dokládá také samotná metodika výuky. Nehledě na tento trend by měl mít zájemce o studium MBA zejména bohatou profesní zkušenost, ideálně na vedoucích či řídících pozicích. Proto je ve světě zcela běžné, že věkový průměr posluchačů MBA značně převyšuje 40 let, v ČR je díky cenové dostupnosti a dalším výše zmíněným aspektům podstatně nižší.

Všimli jsme si, že oproti západním zemím je v ČR opravdu vysoká koncetrace škol, které MBA poskytují. Dle jakých kritérií by měl uchazeč takovou instituci vybírat?

Neexistují přesná kritéria hodnocení či výběru vhodné instituce. Vodítkem není ani předpokládaný zájem personalistů či zaměstnavatelů, kde uchazeč o pracovní pozici MBA titul získal. Praxe naopak ukazuje – navzdory proklamovanému faktu, že lidé s MBA diplomem dosahují na vyšší platy než lidé bez něj, že se personalisté ani zaměstnavatelé detailněji o profesní studium konkrétního uchazeče nezajímají. Nicméně osobně bych volil dle následujících otázek: Je výuka dostatečně komplexní? Nakolik odpovídá klasickému MBA pojetí známému ze západních zemí? Má uchazeč možnost setkávat se s lektory osobně? Využívá instituce kreditního systému hodnocení? Jací lektoři na škole přednášejí? Zaměřuje se škola na teoretickou či spíše praktickou formu výuky? Apod.

Vaší specializací je oblast marketingu, jaké novinky a trendy se teď vyplatí sledovat? Jak si Češi stojí v porovnání s odborníky ze zemí EU?

V současnosti se vyplatí sledovat změny v marketingových koncepcích, které souvisejí s radikálními proměnami trhu na úrovni vztahových a distribučních kanálů, změnami chování spotřebitelů a aktuální ekonomickou situací na trzích, což má přímý vliv na strategické marketingové uvažování firem. Vyvíjejí se technologie, význam internetu nejen jako nového tržiště stále sílí. Trendem současnosti jsou sociální média a řízení komunikace v digitálním prostředí. Ptáte-li se na porovnání českých a zahraničních marketingových mozků, role soudce mi jistě nepřísluší, ze své vlastní zkušenosti však mohu poznamenat, že v ČR máme silnou základnu fundovaných odborníků z řad teoretiků i praktiků srovnatelou se zahraničím.

Vyučujete mj. i jako lektor na Ústavu práva a právní vědy®, o.p.s., jak vycházejí absolventi této instituce připraveni na další profesní praxi?

Jak jsem již zmínil v úvodu tohoto rozhovoru, za hlavní předpoklad ke studiu MBA považuji dostatečnou profesní zkušenost a odbornou způsobilost posluchačů, absolventi tedy získáním diplomu oficiálně stvrdí své profesní manažerské dovednosti a získají komplexní přehled o funkčních manažerských procedurách napříč všemi firemními odděleními v dané specializaci studia. Takže od nás odejdou připraveni velmi dobře. Tyto poznatky zužitkují jak absolventi MBA z řad komerčního, tak státního či neziskového sektoru, manažeři malých, středních i korporátních podniků.

Byl byste schopen dát našim čtenářům pár tipů, jak získat ze studia manažerských programů maximum?

Nosným pilířem MBA vzdělávání je samozřejmě samostudium. Proto bych doporučil posluchačům maximálně využít čas strávený s lektory v rámci přednáškových cyklů, osobních či e-mailových konzultací, aktivně vstupovat do diskusí a sdílet své profesní zkušenosti s ostatními kolegy z jiných oborů. Takový přístup dobře funguje na instituci Ústavu práva a právní vědy®, o.p.s. Důležitou součástí studia MBA by mělo být také aktivní vyhledávání studijních zdrojů, zejména těch zahraničních.