12. 2. 2016
ID: 100480
10 otázek pro … Martina Maisnera
eFocus
JUDr. Martin Maisner, PhD, MCIArb je partnerem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Je předním a uznávaným odborníkem v oblasti práva informačních technologií, outsourcingu, alternativního řešení sporů a kybernetické bezpečnosti. Pravidelně přednáší na VŠE, PF MUNI a PEVŠ. Přednáší také na konferencích v ČR i v zahraničí. Je autorem řady odborných publikací a článků. Je rozhodcem Centra pro řešení sporů o domény.eu Zastupoval klienty při rozhodčích řízeních v Praze, Ženevě, Curychu a Londýně. Je rovněž členem celosvětové skupiny expertů v oblasti mezinárodních arbitráží MULTILAW Arbitration Team.
1. Co máte na své práci nejraději?
Je úžasně různorodá, tvořivá a plná neočekávaných situací. Je tedy pravda, že práce advokáta může být někým jiným považována za jednotvárnou, ubíjející a zoufale předvídatelnou, ale to bude asi záviset na tom, jak si vybíráte klienty (nebo jací klienti si Vás vybírají), jak k práci přistupujete a jestli Vás baví. Myslím, že velkou většinu advokátů jejich práce baví, ale určitě se najdou i výjimky.
2. Co Vás při práci (v životě) nejvíce motivuje?
Hlavně to, že je to zajímavá práce a že v každé kauze máte vy a Váš klient nějaký cíl, kterého chcete dosáhnout. Vy navíc musíte dosáhnout toho, aby to bylo v souladu se zákonem a etickými pravidly, a aby z toho klient něco měl (tedy aby na tom neprodělal). Je to tedy tak trochu hra s komplikovanými pravidly, určitě je to intelektuální výzva, a někdy i tak trochu dobrodružství, protože nikdy nevíte úplně jistě, jak to celé dopadne. A to mě hrozně baví.
3. Největší pracovní úspěch?
Možná Vás to překvapí, ale žádný jeden velký pracovní úspěch nevnímám. Vzpomínám si na desítky úspěšných případů, jednání, soudních vystoupení, přednášek, udělených cen nebo vydaných publikací, ale žádný z nich mi „netrčí“ z řady jako olympijská medaile. Možná proto, že vždycky pracujete na řadě případů najednou a neorientujete se zpravidla jen na jeden moment. Ale možná, že jednoho pracovního úspěchu si přece jen vážím – to, že ještě stále praktikuji právo a zároveň se mi podařilo udržet svou rodinu a se svou ženou vychovat dvě dcery, které už právo úspěšně praktikují, učí na vysokých školách a publikují v oboru.
4. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
Samozřejmě jsem měl za svůj profesní život řadu konfliktů, a to i v rámci jedné firmy či mezi kolegy (spory za klienty v tomto smyslu nepočítám). Jsem rád, že se vždy jednalo o různost názorů, nikoliv nějaké podrazy nebo jednání nečestná, a že se vždy vyřešily jednáním nebo kompromisem. Poučilo mě to v tom, že každá situace je řešitelná, nic netrvá věčně, žádná pravda není absolutní, a všechno zlé je nakonec k něčemu dobré. A hlavně – slušné a poctivé jednání se člověku vždycky vrátí (i když zpravidla ne hned).
5. Kde se vidíte za 10 let?
Já tedy nejsem úplně začátečník v oboru a většiny profesních cílů ve svém oboru jsem již dosáhl. Navíc 10 let mi připadá strašně dlouho, asi jako byste se ptali třicátníka, kde se vidí za 25 let… Ale myslím, že pokud budu zdráv, nebudu za 10 let asi dělat nic moc jiného než dnes. Snad jen budu moudřejší a vyšetřím si více času na rodinu.
6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Tedy oni ty peníze zase pro mě tak důležité nejsou. Profesi jsem si vybral v době, kdy byla placená mizerně, a přesto jsem se jí řadu let s potěšením věnoval. Je pravda, že po roce 1989 se situace trochu změnila, ale určitě jsem v oboru nezůstal primárně kvůli penězům. Takže bych asi dělal to samé…
7. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Jsem extrovert a dokážu zaujmout posluchače. Takže mojí silnou stránkou je cokoliv, kde mohu uplatnit ať již mluvený nebo psaný projev, formulaci a vyjádření myšlenky, sofistikovanou a srozumitelnou argumentaci. Naopak nejsem příliš systematický a mám problém s tím dotahovat věci do konce.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Rozhodnost? Asi ano, ale ne v prvé řadě. Rozhodný trouba nadělá spoustu škody… Nicméně určitě je těžké se rozhodnout v případě, že volíte mezi více možnostmi a žádná z nich není výrazně lepší, než ty ostatní. V takovém případě se snažím být uvážlivý, ale asi bych to nehodnotil jako nerozhodnost.
9. Jací lidé/co vás nejvíce dokáže rozčílit?
Tupí a tvrdohlaví, sebestřední chytroprdi a lidé, kteří nedrží slovo. Nikoli nutně v tomto pořadí.
10. Ideální způsob relaxace?
Před 10 ti lety bych řekl bez zaváhání – ragby a kapela. Dnes se už na hřiště nehrnu ani mezi veterány a na kapelu jsem rezignoval, i když si na kytaru moc rád zahraji (doma mám ještě pořád útulnou zkušebnu). Rád cestuji a výborně vařím, ale nejvíc si asi odpočinu kdekoliv, kde budu se svou ženou. Jsme spolu sice krátce, teprve 33 let, ale pořád je to můj nejmilejší parťák…
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Je úžasně různorodá, tvořivá a plná neočekávaných situací. Je tedy pravda, že práce advokáta může být někým jiným považována za jednotvárnou, ubíjející a zoufale předvídatelnou, ale to bude asi záviset na tom, jak si vybíráte klienty (nebo jací klienti si Vás vybírají), jak k práci přistupujete a jestli Vás baví. Myslím, že velkou většinu advokátů jejich práce baví, ale určitě se najdou i výjimky.
Hlavně to, že je to zajímavá práce a že v každé kauze máte vy a Váš klient nějaký cíl, kterého chcete dosáhnout. Vy navíc musíte dosáhnout toho, aby to bylo v souladu se zákonem a etickými pravidly, a aby z toho klient něco měl (tedy aby na tom neprodělal). Je to tedy tak trochu hra s komplikovanými pravidly, určitě je to intelektuální výzva, a někdy i tak trochu dobrodružství, protože nikdy nevíte úplně jistě, jak to celé dopadne. A to mě hrozně baví.
Reklama
Možná Vás to překvapí, ale žádný jeden velký pracovní úspěch nevnímám. Vzpomínám si na desítky úspěšných případů, jednání, soudních vystoupení, přednášek, udělených cen nebo vydaných publikací, ale žádný z nich mi „netrčí“ z řady jako olympijská medaile. Možná proto, že vždycky pracujete na řadě případů najednou a neorientujete se zpravidla jen na jeden moment. Ale možná, že jednoho pracovního úspěchu si přece jen vážím – to, že ještě stále praktikuji právo a zároveň se mi podařilo udržet svou rodinu a se svou ženou vychovat dvě dcery, které už právo úspěšně praktikují, učí na vysokých školách a publikují v oboru.
4. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
Samozřejmě jsem měl za svůj profesní život řadu konfliktů, a to i v rámci jedné firmy či mezi kolegy (spory za klienty v tomto smyslu nepočítám). Jsem rád, že se vždy jednalo o různost názorů, nikoliv nějaké podrazy nebo jednání nečestná, a že se vždy vyřešily jednáním nebo kompromisem. Poučilo mě to v tom, že každá situace je řešitelná, nic netrvá věčně, žádná pravda není absolutní, a všechno zlé je nakonec k něčemu dobré. A hlavně – slušné a poctivé jednání se člověku vždycky vrátí (i když zpravidla ne hned).
5. Kde se vidíte za 10 let?
Já tedy nejsem úplně začátečník v oboru a většiny profesních cílů ve svém oboru jsem již dosáhl. Navíc 10 let mi připadá strašně dlouho, asi jako byste se ptali třicátníka, kde se vidí za 25 let… Ale myslím, že pokud budu zdráv, nebudu za 10 let asi dělat nic moc jiného než dnes. Snad jen budu moudřejší a vyšetřím si více času na rodinu.
6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Tedy oni ty peníze zase pro mě tak důležité nejsou. Profesi jsem si vybral v době, kdy byla placená mizerně, a přesto jsem se jí řadu let s potěšením věnoval. Je pravda, že po roce 1989 se situace trochu změnila, ale určitě jsem v oboru nezůstal primárně kvůli penězům. Takže bych asi dělal to samé…
7. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Jsem extrovert a dokážu zaujmout posluchače. Takže mojí silnou stránkou je cokoliv, kde mohu uplatnit ať již mluvený nebo psaný projev, formulaci a vyjádření myšlenky, sofistikovanou a srozumitelnou argumentaci. Naopak nejsem příliš systematický a mám problém s tím dotahovat věci do konce.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Rozhodnost? Asi ano, ale ne v prvé řadě. Rozhodný trouba nadělá spoustu škody… Nicméně určitě je těžké se rozhodnout v případě, že volíte mezi více možnostmi a žádná z nich není výrazně lepší, než ty ostatní. V takovém případě se snažím být uvážlivý, ale asi bych to nehodnotil jako nerozhodnost.
9. Jací lidé/co vás nejvíce dokáže rozčílit?
Tupí a tvrdohlaví, sebestřední chytroprdi a lidé, kteří nedrží slovo. Nikoli nutně v tomto pořadí.
10. Ideální způsob relaxace?
Před 10 ti lety bych řekl bez zaváhání – ragby a kapela. Dnes se už na hřiště nehrnu ani mezi veterány a na kapelu jsem rezignoval, i když si na kytaru moc rád zahraji (doma mám ještě pořád útulnou zkušebnu). Rád cestuji a výborně vařím, ale nejvíc si asi odpočinu kdekoliv, kde budu se svou ženou. Jsme spolu sice krátce, teprve 33 let, ale pořád je to můj nejmilejší parťák…
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
