17. 6. 2016
ID: 101627
10 otázek pro ... Vladimíru Knoblochovou
eFocus
JUDr. Vladimíra Knoblochová, DiS. je partnerkou advokátní kanceláře DBK Partners, která sídlí na pražském Chodově. Zaměřuje se především na obchodní právo, přeměny obchodních společností, pracovní a občanské právo. V soutěži Právnická firma roku 2015 získala kancelář ocenění v kategorii Transakční poradenství.
1. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Na rozdíl od řady svých kolegů a kamarádů jsem neměla ve volbě své profese dlouhodobě jasno. V rodině jsme neměli žádného právníka, který by pro mě byl inspirací. A tak jsem si nakonec podala dvě přihlášky na vysokou školu, a to na VŠE a na PF UK. Vždycky mi šla matematika a lákala mě ekonomická studia, přihláška na PF UK byla jen doplňková. Nakonec jsem se dostala na obě školy a překvapivě se rozhodla pro práva. Myslím, že jsem měla při volbě šťastnou ruku, protože když jsem se po letech dostala do advokacie, od prvního dne jsem věděla, že jsem našla svou životní vášeň a že jinou práci si pro sebe neumím představit.
2. Co Vás při práci nejvíce motivuje?
Pro mě je největší motivací to, že mě práce stále baví, že se k nám klienti stále vrací a že jsem obklopena lidmi, se kterými si profesně i lidsky rozumím.
3. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Musím říci, že poměrně často. Za jeden z velkých problémů v mém oboru považuji nejistotu. Nejenže se neustále mění zákony, ve kterých není jednoduché se orientovat, mnohem horší je, že se mění i názory na jejich výklad. Nedávno jsem byla na školení, kde přednášel jeden ze soudců Nejvyššího soudu ČR. Prezentoval tam svůj názor na určitou problematiku, diametrálně odlišný od názoru, který prezentoval před dvěma lety. Sám otevřeně přiznal, že se jeho názor vyvíjí... Na praxi mají ale tyto změny ve výkladu velký dopad. Jak máte správně poradit klientům, když ani soudci nemají jasno v tom, jak text zákona vyložit?
4. Kde se vidíte za 10 let?
Věřím tomu, že stále v advokacii a ideálně stále se svými nejbližšími kolegy. O svých vizích často mluvíme a jediné, co chceme na stávajícím stavu změnit, je trochu zvolnit a mít více času i na všechny naše plány a sny, kterých je na jeden život opravdu hodně, neboť jsme aktivní lidé.
5. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Mojí silnou stránkou je cílevědomost a pracovitost. Asi to bude pravda, protože kdysi měl můj syn v první třídě popsat své rodiče dvěma slovy: o manželovi napsal, že je silný a hravý a o mně, že jsem pracovitá a pilná. Ze slabých stránek je to asi netrpělivost.
6. Co vás nejvíce dokáže rozčílit?
O mně kolegové říkají, že jsem na lidi přísná. Mám vysoké požadavky na sebe a tím i na ostatní. Takže nejvíce mě dokáže rozčílit odfláknutá práce a pak samozřejmě hloupost a arogance.
7. Ideální způsob relaxace?
Jednoznačně sport, to je moje velká láska, kolo, hory, běh… Jeho velkou výhodou je, že se držím v kondici a jsem schopna snáze filtrovat stresy, které k mému povolání bohužel patří.
8. Ideální dovolená?
Moje ideální dovolená by byla s batohem v horách, ale musím se přizpůsobovat i požadavkům rodiny, takže jsou to většinou destinace, kde jsou hory i moře, a střídáme túry s relaxací u vody. A s přibývajícím věkem jsem dospěla k závěru, že tato kombinace je opravdu ideální i pro mě.
9. Knížka, kterou jste četla naposled?
V šedých tónech od Ruty Sepetysové. Je to o deportaci Litevců do pracovních táborů na Sibiři v roce 1941.
10. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Přiznám se, že jsem moc neměla ráda teorii práva. Tehdy to pro mě byl neuchopitelný předmět a bavilo mě „konkrétno“, občan, obchod, pracovní právo. Až v praxi jsem pochopila, jak je teorie důležitá a s pokáním jsem se k ní vrátila.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Na rozdíl od řady svých kolegů a kamarádů jsem neměla ve volbě své profese dlouhodobě jasno. V rodině jsme neměli žádného právníka, který by pro mě byl inspirací. A tak jsem si nakonec podala dvě přihlášky na vysokou školu, a to na VŠE a na PF UK. Vždycky mi šla matematika a lákala mě ekonomická studia, přihláška na PF UK byla jen doplňková. Nakonec jsem se dostala na obě školy a překvapivě se rozhodla pro práva. Myslím, že jsem měla při volbě šťastnou ruku, protože když jsem se po letech dostala do advokacie, od prvního dne jsem věděla, že jsem našla svou životní vášeň a že jinou práci si pro sebe neumím představit.
2. Co Vás při práci nejvíce motivuje?
Pro mě je největší motivací to, že mě práce stále baví, že se k nám klienti stále vrací a že jsem obklopena lidmi, se kterými si profesně i lidsky rozumím.
3. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Musím říci, že poměrně často. Za jeden z velkých problémů v mém oboru považuji nejistotu. Nejenže se neustále mění zákony, ve kterých není jednoduché se orientovat, mnohem horší je, že se mění i názory na jejich výklad. Nedávno jsem byla na školení, kde přednášel jeden ze soudců Nejvyššího soudu ČR. Prezentoval tam svůj názor na určitou problematiku, diametrálně odlišný od názoru, který prezentoval před dvěma lety. Sám otevřeně přiznal, že se jeho názor vyvíjí... Na praxi mají ale tyto změny ve výkladu velký dopad. Jak máte správně poradit klientům, když ani soudci nemají jasno v tom, jak text zákona vyložit?
4. Kde se vidíte za 10 let?
Věřím tomu, že stále v advokacii a ideálně stále se svými nejbližšími kolegy. O svých vizích často mluvíme a jediné, co chceme na stávajícím stavu změnit, je trochu zvolnit a mít více času i na všechny naše plány a sny, kterých je na jeden život opravdu hodně, neboť jsme aktivní lidé.
5. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Mojí silnou stránkou je cílevědomost a pracovitost. Asi to bude pravda, protože kdysi měl můj syn v první třídě popsat své rodiče dvěma slovy: o manželovi napsal, že je silný a hravý a o mně, že jsem pracovitá a pilná. Ze slabých stránek je to asi netrpělivost.
6. Co vás nejvíce dokáže rozčílit?
O mně kolegové říkají, že jsem na lidi přísná. Mám vysoké požadavky na sebe a tím i na ostatní. Takže nejvíce mě dokáže rozčílit odfláknutá práce a pak samozřejmě hloupost a arogance.
7. Ideální způsob relaxace?
Jednoznačně sport, to je moje velká láska, kolo, hory, běh… Jeho velkou výhodou je, že se držím v kondici a jsem schopna snáze filtrovat stresy, které k mému povolání bohužel patří.
8. Ideální dovolená?
Moje ideální dovolená by byla s batohem v horách, ale musím se přizpůsobovat i požadavkům rodiny, takže jsou to většinou destinace, kde jsou hory i moře, a střídáme túry s relaxací u vody. A s přibývajícím věkem jsem dospěla k závěru, že tato kombinace je opravdu ideální i pro mě.
9. Knížka, kterou jste četla naposled?
V šedých tónech od Ruty Sepetysové. Je to o deportaci Litevců do pracovních táborů na Sibiři v roce 1941.
10. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Přiznám se, že jsem moc neměla ráda teorii práva. Tehdy to pro mě byl neuchopitelný předmět a bavilo mě „konkrétno“, občan, obchod, pracovní právo. Až v praxi jsem pochopila, jak je teorie důležitá a s pokáním jsem se k ní vrátila.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
