Efektivní vedení rozhodčího řízení
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) uspořádal v červnu tohoto roku společně s portálem epravo.cz online konferenci, která se zaměřovala na způsob, jak efektivně využít arbitráž pro řešení obchodních sporů. Konference je dostupná na webových stránkách epravo po přihlášení.[1]
Vystupující se zaměřili na otázky osoby rozhodce, judikaturu k rozhodčímu řízení a také na efektivitu rozhodčího řízení. Přednášející pak na několika místech zdůraznili některé základní výhody rozhodčího řízení, mezi které patří:
- Rychlost (způsobená například jednoinstančností rozhodčího řízení, ale také osobou rozhodce)
- Menší formálnost (lze například dohodnout prosté elektronické doručování apod.)
- Možnost volby rozhodce (dle odbornosti, jazyka řízení, časové dostupnosti)
- Možnost volby procesních pravidel (včetně například jazyka řízení)
- Důvěrnost rozhodčího řízení (rozhodčí řízení je ze zákona neveřejné, rozhodce má povinnost zachovávat mlčenlivost)
- V mezinárodních sporech jednoduché uznání a výkon rozhodčího nálezu v zahraničí (Česká republika je signatářem Newyorské úmluvy)
Aby bylo ale rozhodčí řízení opravdu efektivní, musí k tomu vynaložit úsilí nejen rozhodce, potažmo rozhodčí instituce (tedy Rozhodčí soud), ale také svým jednáním k tomu musí přispět strany rozhodčího řízení. Ve svém příspěvku tak Miloš Olík, advokát a rozhodce Rozhodčího soudu uvedl několik základních tipů, které mohou přispět k tomu, aby byla arbitráž vedena skutečně efektivně.
Rozhodčí řízení díky své neformálnosti a důrazu na autonomii vůle stran umožňuje, aby se procesní otázky rozhodčího řízení ujednaly individuálně pro dané řízení. Jedná se zejména o otázky doručování, dokazování a termínů pro předkládání vyjádření. Rozhodčí senát tak může přípravou řízení stranám poskytnout možnost, aby některými praktickými kroky zvýšili efektivitu rozhodčího řízení. K tomu lze použít následující nástroje:
- přípravné jednání, na kterém se rozhodčí senát se stranami domluví na procesním průběhu řízení. Toto jednání může mít formu telekonference, neprobíhá na něm meritorní řešení sporu (neprovádí se dokazování). Rozhodčí senát tak stranám poskytne možnost vyjádřit se k navrženému termínu ústního jednání, způsobu doručování písemností a termínech pro zaslání vyjádření (tedy určité koncentrace v řízení).
- vymezení sporných otázek umožní stranám řízení se v průběhu sporu zaměřit pouze na důležité a sporné otázky a vyloučit z případného dokazování celou řadu nesporných skutečností. Sporné otázky vymezí samy strany s tím, že rozhodčí senát může jejich vymezení korigovat, případně za účelem jejich stanovení svolat přípravné jednání. Zbytek řízení se bude věnovat právě těmto sporným otázkám. Ty by měly být vymezeny dostatečně konkrétně, aby projednávání sporu posunuly.
- Vedení stran ke smírnému řešení sporu je dalším atributem rozhodčího řízení. K tomu může dopomoci i diskuse nad spornými otázkami řízení.
- domluva termínu ústního jednání a jeho důsledná příprava. Při domluvě termínu ústního jednání je potřeba nařízený termín respektovat, aby nedocházelo k zbytečnému odročování projednání sporu. Právní zástupci by tam měli mít zajištěnou substituci pro případ nemožnosti se jednání zúčastnit. Účast svědků je na řízení dobrovolná, proto by strany měly jejich přítomnost v dostatečném předstihu zajistit. Rozhodčí senát pak může vydat rozvrh ústního jednání tak, aby z něj jasně vyplynul jeho průběh a případné pořadí výslechů. Pro stanovení rozvrhu je opět možné uspořádat přípravný telekonferenční hovor.
- doručování v rozhodčím řízení lze také upravit dohodou stran. Rozhodčí řízení tak bude efektivnější, pokud k výměně korespondence bude docházet prostřednictvím emailové komunikace, ve které budou zahrnuti všichni účastníci řízení, rozhodčí senát a administrátor sporu (ve většině případů referent sporu).
- dodržování termínů stanovených rozhodčím senátem. Pokud si strany se senátem takový rozvrh domluví, je potřeba důsledně dbát na dodržení ujednaného procesního postupu. Bez toho se efektivita rozhodčího řízení podstatně snižuje.
Výše uvedené nástroje tedy mohou i složitý obchodní spor zjednodušit (alespoň po procesní stránce) natolik, aby jeho projednání proběhlo v co možná nejkratší době, bez zbytečných finančních nákladů stran rozhodčího řízení ale zároveň v odpovídající kvalitě.
Všechny výše uvedené nástroje lze v řízení před Rozhodčím soudem využít. K efektivitě řízení mohou sloužit i další nástroje Řádu Rozhodčího soudu, jako je urychlené řízení do 2 nebo 4 měsíců, či možnost v jednodušších případech ujednat rozhodčí řízení on-line podle speciálních pravidel.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
