22. 6. 2018
ID: 107769
Identifikační genetika v právní praxi
Identifikační genetika a interpretace jejích poznatků je každodenní činností všech, kdo bojují se zločinem, stejně jako obhájců, kteří bojují za práva svých klientů.
Cílem knihy je vysvětlení otázek proč a jak je identifikace zkoumáním DNA možná, jaké jsou pro ni nezbytné předpoklady, na jaké limity tato metoda identifikace naráží a která právní omezení jsou nezbytná k tomu, aby využívání metod sloužilo ku prospěchu společnosti. Naopak, kniha nemá ambice představit převratné objevy na poli genetiky.
Publikace je první na trhu, která zpracovává téma identifikační genetiky v ucelené podobě. Je určena především policistům, ale rovněž i právní obci – státním zástupcům, advokátům i soudcům.
Právní stav publikace je k 31. 1. 2018.
Identifikační genetika v právní praxi
Autor: Jiří Kožina
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018
Publikaci je možné zakoupit >>> zde.
Ukázka z publikace
Obsah kriminalistické databáze DNA profilů
Kriminalistické databáze DNA profilů jsou do jisté míry obdobou databází daktyloskopických, jsou to tedy databáze komparační. Obsah databáze tvoří jak profily DNA získané ze stop z míst kriminalisticky relevantních událostí, tak profily DNA osob, které se dopouštějí kriminálního jednání. S ohledem na specifika kriminalistické genetiky je však obsah databáze i okruh jejího využití oproti daktyloskopické databázi širší.
Pro kriminalistické účely existuje v ČR jediná databáze DNA profilů, která je provozována Policií ČR, konkrétně jejím vrcholným expertizním pracovištěm, kterým je Kriminalistický ústav Praha. Přístup do databáze však mají i Odbory kriminalistické techniky a expertiz lokalizovaná u jednotlivých krajských ředitelství (vyjma tzv. nových krajů – Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Vysočiny, Olomouckého a Zlínského kraje, kde OKTE nebyla zřízena). Kriminalistická databáze DNA profilů je označována jako Národní databáze DNA (dále jen „ND DNA“). Její obsah lze rozdělit do 4 hlavních kategorií:
Zbývá dodat, že v průběhu vyšetřování kriminalisticky relevantních událostí bývá biologický materiál odebírán často i širšímu okruhu osob, jejichž DNA profily se do ND DNA neukládají. Jedná se zejména o tzv. domácí osoby. Tak jsou označovány osoby, které mohly svůj biologický materiál zanechat na místě činu bez souvislosti s vyšetřovanou událostí. Srovnávací materiály těchto osob jsou odebírány za účelem vyloučení stop, které nejsou pro vložení do ND DNA relevantní, protože nepatří neznámému pachateli. Tyto srovnávací materiály jsou po využití v rámci konkrétního případu likvidovány a nejsou dále evidovány. Odebírání srovnávacích materiálů domácích osob tak ve svém důsledku brání tomu, aby se v policejních evidencích uchovávala data osob, které se protiprávního jednání nedopouštějí, neboť díky materiálům domácích osob lze eliminovat nerelevantní stopy, které nezanechal pachatel.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Publikace je první na trhu, která zpracovává téma identifikační genetiky v ucelené podobě. Je určena především policistům, ale rovněž i právní obci – státním zástupcům, advokátům i soudcům.
Právní stav publikace je k 31. 1. 2018.
Identifikační genetika v právní praxi
Autor: Jiří Kožina
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018
Publikaci je možné zakoupit >>> zde.
Ukázka z publikace
Kriminalistické databáze DNA profilů jsou do jisté míry obdobou databází daktyloskopických, jsou to tedy databáze komparační. Obsah databáze tvoří jak profily DNA získané ze stop z míst kriminalisticky relevantních událostí, tak profily DNA osob, které se dopouštějí kriminálního jednání. S ohledem na specifika kriminalistické genetiky je však obsah databáze i okruh jejího využití oproti daktyloskopické databázi širší.
Pro kriminalistické účely existuje v ČR jediná databáze DNA profilů, která je provozována Policií ČR, konkrétně jejím vrcholným expertizním pracovištěm, kterým je Kriminalistický ústav Praha. Přístup do databáze však mají i Odbory kriminalistické techniky a expertiz lokalizovaná u jednotlivých krajských ředitelství (vyjma tzv. nových krajů – Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Vysočiny, Olomouckého a Zlínského kraje, kde OKTE nebyla zřízena). Kriminalistická databáze DNA profilů je označována jako Národní databáze DNA (dále jen „ND DNA“). Její obsah lze rozdělit do 4 hlavních kategorií:
- První kategorie je nejpočetnější a je označená jako „pachatelé“ (offenders). V českých podmínkách se jedná o DNA profily osob trestně stíhaných pro úmyslné trestné činy.
- Druhou nejpočetnější kategorií uložených profilů DNA jsou „neztotožněné stopy z míst dosud neobjasněných trestných činů“.
- Třetí kategorie obsahuje DNA profily neznámých mrtvol, po jejichž totožnosti je vedeno pátrání.
- Velice důležitou je však i poslední kategorie zařazených profilů, označovaná jako eliminační vzorky. Sem jsou průběžně zařazovány osoby, které by mohly způsobit kontaminaci zkoumaného biologického materiálu vlastní DNA. Jako první byli do eliminační části databáze zařazeni všichni pracovníci policejních DNA laboratoří, průběžně jsou zařazováni kriminalističtí technici, kteří stopy fyzicky zajišťují a postupně je tato databáze rozšiřována i o další policisty, kteří přicházejí do styku s biologickými stopami od místa činu až po expertizní pracoviště (vyšetřovatelé, osoby podílející se na přepravě zajištěných předmětů, pracovníci ostatních expertizních pracovišť). Striktně vzato by do eliminační databáze měly být zařazeny všechny osoby, které jakýmkoli způsobem mohou přijít se zkoumanými stopami do styku. Laboratoře pro analýzu DNA jsou pracovištěm se zvláštním režimem a s omezeným přístupem. Všichni návštěvníci těchto prostor jsou rovněž povinně zařazeni do eliminační části databáze alespoň na přechodnou dobu (zpravidla 3–6 měsíců).
Zbývá dodat, že v průběhu vyšetřování kriminalisticky relevantních událostí bývá biologický materiál odebírán často i širšímu okruhu osob, jejichž DNA profily se do ND DNA neukládají. Jedná se zejména o tzv. domácí osoby. Tak jsou označovány osoby, které mohly svůj biologický materiál zanechat na místě činu bez souvislosti s vyšetřovanou událostí. Srovnávací materiály těchto osob jsou odebírány za účelem vyloučení stop, které nejsou pro vložení do ND DNA relevantní, protože nepatří neznámému pachateli. Tyto srovnávací materiály jsou po využití v rámci konkrétního případu likvidovány a nejsou dále evidovány. Odebírání srovnávacích materiálů domácích osob tak ve svém důsledku brání tomu, aby se v policejních evidencích uchovávala data osob, které se protiprávního jednání nedopouštějí, neboť díky materiálům domácích osob lze eliminovat nerelevantní stopy, které nezanechal pachatel.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
