Kolik stojí jeden den procesní lhůty aneb přísnost jen na někoho

eFocus

Jako praktický advokát, který se věnuje civilním a právním procesům, se po celou dobu své praxe setkávám s otázkou, proč není vyřizování záležitostí klientů, a zvláště těch na kterých jim záleží, dostatečně rychlé, a k čemu vlastně ty lhůty zejména ve správním řádu jsou, když se jimi nikdo neřídí.

Nemá smysl, abych opakoval to, co říkám klientům. Naopak mně to nutí zamyslet se, zvlášť ve světle rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 1 (kam spadá zejména agenda stavebních řízení) a Obvodního soudu pro Prahu 2 (kam spadají řízení soudní), jaké jsou příčiny.

Odmyslím-li si příčiny technické a všeobecně známé, příčiny organizační a příčiny vyplývající z povahy našeho právního řádu, nacházím i jednu velmi opomíjenou veličinu, tou je eufemisticky řečeno dostatečně účinný vnitrostátní prostředek nápravy pro poškozeného účastníka řízení. Zejména v oblasti průtahů jako kdyby Nejvyšší soud, a soudy shora zmíněné existovaly zcela mimo realitu zejména ekonomickou, která v naší zemi vládne.

Průměrná náhrada za průtahy ve výši 15 000 Kč ovlivňována směrem nahoru i dolů známými koeficienty není snad z tohoto světa, za jeden rok průtahů 15 000 Kč? V situaci, kdy se nejedná ani o třetinu měsíčního platu státního zástupce nebo soudce, či o dvě třetiny platu příslušného úředníka?

Také je třeba zdůraznit to, jakou váhu soudy přikládají dodržování lhůt. Tam, kde správní řád nebo trestní řád hovoří o jasné lhůtě k vyřízení věci, je máváno rukou nad jejím překročením a pokud je to překročení v řádu dnů tak, jakoby snad ani neexistovalo. V čem tkví příčina takové benevolence na dodržování, resp. nedodržování procesních lhůt příslušnými orgány? Co nás vede k tomu, že jako právníci zavíráme oči nad porušováním práva? Právní norma a její příkazy pro nás nic neznamenají? Jaký vydáváme signál občanům?

Na jedné straně překročení lhůty ze strany občana při podávání prostředků, které jim podle práva náleží, ať již odvolání, stížnost, nebo při uplatnění práva cestou návrhu, znamená naprostou ztrátu jeho práv, na druhé straně příkaz k vyřízení jeho věci v pevně stanovené lhůtě je jen jakýmsi doporučením úřadu, kdy by jako možná mohl, měl, a kdyby se trochu snažil věc vyřídit?

Přílišnou benevolencí k tomuto porušování a stanovením velmi malé, prakticky neúčinné sankce v penězích, přispívá současná právní praxe, nikoliv k naplňování a dodržování právních předpisů, ale k potvrzení toho, že předpisy, se nemusí dodržovat a nemusí se dodržovat ani na úřadech. Tento kamarádský přístup k státní slabosti a vadným postupům neznamená nic jiného než další špatný signál, který populárně řečeno bych nazval „přísnost musí být, ale jen na chudý lid“.

Obecně ignorace ekonomických souvislostí ve věcech otázek ochrany občana před nemateriálními důsledky nesprávných úředních postupů, není dobrou vizitkou naší judikatury.

JUDr. Václav Vlk,
advokát
Moreno Vlk & Asociados

Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červenec 2015.

EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store a Google Play, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.