30. 4. 2018
ID: 107500
Lex ČEZ: Nedomyšlená transparentnost s bezpečnostními riziky
Nedávno prošel do prvního čtení návrh nenápadného návrhu zákona o změně zákona o registru smluv a zákona o svobodném přístupu k informacím z pera Pirátské strany. Změna zákona o registru smluv a zákona o svobodném přístupu k informacím znamená novou povinnost pro státem vlastněné společnosti zveřejňovat i informace a smlouvy, jejichž poskytnutí může znamenat značné bezpečnostní riziko.
Piráti se v zájmu transparentnosti vůbec v návrhu novely dvou zákonů nezajímají, jaké to bude mít bezpečnostní dopady na fungování nejenom státem vlastněných firem, ale státu a jeho kritické infrastruktury jako takové. Zhodnocení těchto otázek, které jsou běžné u každého vládou připraveného legislativního návrhu, v návrhu Lex ČEZ, zcela chybí.
Jelikož úprava míří právě na ČEZ, podívejme se na portfolio jeho činností. Každý čtenář si pak může udělat obrázek, jestli Piráti s vodou z vaničky nevylévají i ono pověstné dítě…
ČEZ je jednou z největších energetických firem v rámci Evropy a největším výrobcem elektřiny v rámci České republiky. Mimo to dodává svým zákazníkům i plyn a teplo. ČEZ vlastní dva jaderné zdroje v ČR, několik uhelných zdrojů, věnuje se rozsáhlým činnostem od těžby surovin, přes výrobu, distribuci a obchod energií až po oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení nebo zpracování vedlejších energetických produktů.
Na každou z těchto činností by podle představy Pirátů měl ČEZ zveřejňovat svoje uzavřené smlouvy, tedy i na jaderné zdroje, jejich výstavbu, údržbu a provoz včetně ostrahy. Totéž by platilo pro činnost distribuce elektřiny – tedy elektrické vedení a jeho součásti na více jak půlce území našeho státu. Za současné situace v Evropě, která posiluje všechna protiteroristická opatření, jistě není ideální tyto informace široké veřejnosti poskytovat. A takto bych přitom mohla pokračovat s každou z činností, kterými se ČEZ zabývá.
Nutno dodat, že dopady návrhu se nedotknou pouze ČEZu. Dotčenými firmami mohou být například i společnosti jako Řízení letového provozu ČR, České dráhy, Český Aeroholding, ČEPRO, Státní tiskárna cenin, ČEPS (provozovatel přenosové soustavy v České republice), Česká pošta, Budějovický Budvar, Lesy České republiky a společnosti kontrolující jednotlivá povodí, a samozřejmě řada dalších.
Ivan Bartoš se na své facebookovské stránce chlubí, že se Pirátům mimo úspěšné protlačení návrhu 1. čtením dokonce podařilo „uhrát, že garančním výborem je Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kam tento zákon kompetenčně zapadá“. V tom může mít sice pravdu, neboť opravu zákon o registru smluv a zákon o svobodném přístupu k informacím tradičně spadá do působnosti tohoto výboru, ale při absolutní absenci zhodnocení rizik, které uvedená novela přinese, se tu za účelem „transparentnosti“ a politických bodů Pirátů bezprecedentně ohrožuje bezpečnost občanů České republiky.
A to vše možná vedeno naivní snahou o „levnější elektřinu“, jak zmiňuje Bartoš na Facebooku. Možná by Pirátům prospělo mít k ruce nejenom zkušenější legislativce, ale i experty, kteří dané problematice skutečně rozumí. Pokud by znali cenotvorbu energií v České republice, zjistili by, že zveřejňování smluv ke zlevnění cen elektřiny nepovede.
Jakožto odborník na energetiku volám po širší diskuzi o tomto návrhu s tím, že pokud nedojde k jeho zásadní úpravě, návrh by měl být jako celek zamítnut. Vyzývám poslance, aby se nenechali zlákat líbivými hesly, ale pečlivě zvažovali, zda uvedené právní úpravy Česká republika vůbec potřebuje a zda ji ve finále nepoškodí.
JUDr. Veronika Petrová
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Jelikož úprava míří právě na ČEZ, podívejme se na portfolio jeho činností. Každý čtenář si pak může udělat obrázek, jestli Piráti s vodou z vaničky nevylévají i ono pověstné dítě…
ČEZ je jednou z největších energetických firem v rámci Evropy a největším výrobcem elektřiny v rámci České republiky. Mimo to dodává svým zákazníkům i plyn a teplo. ČEZ vlastní dva jaderné zdroje v ČR, několik uhelných zdrojů, věnuje se rozsáhlým činnostem od těžby surovin, přes výrobu, distribuci a obchod energií až po oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení nebo zpracování vedlejších energetických produktů.
Na každou z těchto činností by podle představy Pirátů měl ČEZ zveřejňovat svoje uzavřené smlouvy, tedy i na jaderné zdroje, jejich výstavbu, údržbu a provoz včetně ostrahy. Totéž by platilo pro činnost distribuce elektřiny – tedy elektrické vedení a jeho součásti na více jak půlce území našeho státu. Za současné situace v Evropě, která posiluje všechna protiteroristická opatření, jistě není ideální tyto informace široké veřejnosti poskytovat. A takto bych přitom mohla pokračovat s každou z činností, kterými se ČEZ zabývá.
Nutno dodat, že dopady návrhu se nedotknou pouze ČEZu. Dotčenými firmami mohou být například i společnosti jako Řízení letového provozu ČR, České dráhy, Český Aeroholding, ČEPRO, Státní tiskárna cenin, ČEPS (provozovatel přenosové soustavy v České republice), Česká pošta, Budějovický Budvar, Lesy České republiky a společnosti kontrolující jednotlivá povodí, a samozřejmě řada dalších.
Ivan Bartoš se na své facebookovské stránce chlubí, že se Pirátům mimo úspěšné protlačení návrhu 1. čtením dokonce podařilo „uhrát, že garančním výborem je Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kam tento zákon kompetenčně zapadá“. V tom může mít sice pravdu, neboť opravu zákon o registru smluv a zákon o svobodném přístupu k informacím tradičně spadá do působnosti tohoto výboru, ale při absolutní absenci zhodnocení rizik, které uvedená novela přinese, se tu za účelem „transparentnosti“ a politických bodů Pirátů bezprecedentně ohrožuje bezpečnost občanů České republiky.
A to vše možná vedeno naivní snahou o „levnější elektřinu“, jak zmiňuje Bartoš na Facebooku. Možná by Pirátům prospělo mít k ruce nejenom zkušenější legislativce, ale i experty, kteří dané problematice skutečně rozumí. Pokud by znali cenotvorbu energií v České republice, zjistili by, že zveřejňování smluv ke zlevnění cen elektřiny nepovede.
Jakožto odborník na energetiku volám po širší diskuzi o tomto návrhu s tím, že pokud nedojde k jeho zásadní úpravě, návrh by měl být jako celek zamítnut. Vyzývám poslance, aby se nenechali zlákat líbivými hesly, ale pečlivě zvažovali, zda uvedené právní úpravy Česká republika vůbec potřebuje a zda ji ve finále nepoškodí.
JUDr. Veronika Petrová
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
