epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 11. 2020
    ID: 112146

    Proč děti zlobí

    Proč děti zlobí? Mají k tomu nějaký důvod? Co to vlastně je zlobení? A dokážete si vůbec představit dítě, které vůbec nikdy nezazlobí? Toto byly otázky na mé nedávné přednášce pro pěstouny. Měly myšlenkově naladit účastníky na téma: Jak zvládat problematické chování dětí. Problematickým chováním se zjednodušeně myslí to, co běžně označujeme jako zlobení, tedy takové chování, které je nežádoucí a je potřeba na něj ze strany dospělého nějak výchovně zapůsobit.

    Zlobení je něco, na co si my dospělí tolik stěžujeme. Zlobení dětí nás zkrátka zlobí. Někdy nás rozčílí, někdy dokážeme zachovat klid a někdy nás přivádí k bezmocnosti a zoufalství. Každopádně nás stojí energií a často i úsilí, kdy se snažíme zlobení dětí nějak napravit, ovlivnit, minimalizovat.

    Když někomu při společenské konverzaci řeknu, že pracuju jako dětská psycholožka, setkám se často s reakcí: „To musí být náročné dneska s těmi dětmi!“ Ano, děti je potřeba vychovávat. To, na co reagujeme výchovnými prostředky, je často právě ono zlobení. Tato věta je však konverzačním klišé již od nepaměti. Vždy si dospělí stěžovali na to, že děti zlobí. Je to takové vděčné téma jako počasí.  Pojďme si ale také říct, že je to poněkud povrchní nazírání. Já často na takové klišé odpovídám, že děti jsou takové, jaká je společnost. A já je dnešní doba a společnost? Je hektická, uspěchaná, hledí na zisk a majetek. Je odlidštěná. Lidé tráví spoustu času na virtuálním prostoru, jejich komunikace se omezuje na heslovité a zkratkovité vzkazy. Ano, jistě jsou výjimky a mnozí dospělí mají nadhled a uvědomují si rizika neustálého zrychlování životního tempa a riziko zdokonalování digitálních medií na mezilidskou komunikaci a vztahy. Avšak, jaký obraz společnosti vidí děti? Narůstá stále počet dětí s poruchami pozornosti, poruchami učení, poruchami chování. Můžou za to ale právě děti, anebo se jim to zkrátka děje tím, do jaké doby se narodily?

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Děti vždycky byly a stále jsou jako houby, které nasakují zkušenosti a tyto zkušenosti je buď posílí, nebo utlumí, buď jim přinesou věci pozitivní pro jejich další vývoj, nebo ne. Za to, co nasakují, jsme ale zodpovědní my dospělí.  Dítě se nejprve rozkoukává a „nasává“ ve své rodině a posléze se začíná stále více rozkoukávat a „nasávat“ mimo svou rodinu, v širší společnosti. 

    Když si položíme velmi školometskou hypotetickou otázku, zda je vůbec možné, aby dítě nikdy nezazlobilo, nikdy se nepatřičně neprojevilo, vždy by samo od sebe vědělo, jak se správně chovat, nebo i vždy ihned uposlechlo, dospějeme k odpovědi, že to jednak možné není a jednak by něco takového bylo nežádoucí. Takové dítě by jistě nebylo v pořádku. Chyběla by mu, kromě jiného, spontaneita. Chybělo by mu toho víc, ale chci poukázat na to, že by nás takové dítě ani netěšilo. Nepotřebovalo by nás, nepotřebovalo by naše zkušenosti, které bychom mu chtěli předat, nepotřebovalo by naše vedení, nepotřebovalo by vztah s námi.  A výchova se děje právě ve vztahu mezi rodičem/pěstounem/vychovatelem a dítětem. Kvalita vztahu je důležitější než styl výchovy, který zvolíte. Pokud jste si jisti pevností pouta a vztahu mezi vámi a vaším dítětem, můžete si být jistí i tím, že vaše dítě nepoškodí vaše občasné vybočení, rozhněvání se, selhání, zapomenutí … zkrátka to, co se nám jako lidem stává. Váš vztah tato malá selhání vydrží.  Nemusíte být dokonalí rodiče, ani si to nemusíte dávat za úkol. Zkrátka buďte rodiče, kteří se svými dětmi zažívají vztah.  A na každém vztahu je třeba pracovat. 

    Výchovou dětí si lidé lámou hlavu od úsvitu civilizace. Vždy se společnost zabývala tím, jak nejlépe svoje potomky vychovat. V moderní době jsme svědky střídání několika stylů výchovy. Generace našich babiček, rodičů, ale i my, kdo jsme zažili ještě dobu socialistickou, především socialistické školství víme, že názor dítěte neměl moc velkou váhu. Neočekávalo se od nich, že by mohli být zapojeni do nějakého rozhodování. Očekávalo se od nich, že ve všem budou poslouchat a budou se snažit dostát toho, co se od nich očekává. Na nějaké individuální potřeby se příliš nehledělo.  Stejně tak jako museli mít ve škole všichni stejný cvičební úbor a stejně obalený a nalinkovaný sešity, tak se i očekávalo, že dítě i mimo školu zaujme roli toho, kdo zatím názor nemá, koho se moc nikdo na nic neptá, kdo má zkrátka dělat to, co se po něm chce. Vybočení z řady a projevení vlastní osobnosti bylo spíše nežádoucí.  Zjednodušeně tu popisuji autokratický styl výchovy. Její důraznější podobu zažili asi naši prarodiče, rodiče. Tato výchova byla zaměřena na chybu, provinění a následný trest. Více než na pochvalu za žádoucí chování byl kladen důraz na potrestání prohřešku. Dospělý při tomto výchovném stylu uplatňuje svou moc, je přesvědčen, že on má pravdu a on ví, jak mají věci být. Mnoho zdravých a inteligentních dětí jistě tento výchovný styl zvládlo a jako dospělí byli v životě úspěšní.  Nicméně mnozí prožívali dětství ve strachu z toho, co přijde a mnohdy ani nebylo v jejich silách mít situaci pod kontrolou tak, aby se trestu vyhnuly.

    Změna společenských poměrů v devadesátých letech přinesla i změnu v nahlížení na výchovu dětí. Generace rodičů, které zažívaly ve školních lavicích strach, jestli si správně udělaly okraje v sešitech, nebo si podtrhli červeně ten správný nadpis, nechtěli, aby toto zažívaly i jejich děti.  Dítě bylo postaveno na piedestal jako malá osobnost, které se má dát prostor k tomu, aby se mohlo svobodně vyjádřit. Jakékoliv výchovné vedení bylo považováno za invazivní v rámci vývoje dítěte a jeho případné fatální následky na rozvoj osobnosti dítěte byly příliš zveličovány a přeceňovány. Toto je takzvaný liberální styl výchovy. Vychovatel věří, že dítě samo ví, co potřebuje a samo si o to ve správný čas řekne. Dospělý dítěti umetá cestu před případnou nepohodou. Pokud dítě zažívá nepohodu, dospělý jako vychovatel cítí selhání. Jestliže je tato výchova důsledně uplatňována, je jejím výsledkem jedinec, který nedokáže v dospělosti obstát jako samostatná, soběstačná bytost s uspokojivými mezilidskými vztahy. Tím, že se mu nedostalo vedení, se nenaučil rozeznávat a respektovat hranice chování, nenaučil se respektovat druhé a jejich zájmy.

    Za zlatou střední cestu lze považovat tzv. výchovu demokratickou. Tato výchova uznává dítě jako bytost, která se potřebuje projevit a být vyslyšena a zároveň uznává dospělého jako toho, kdo má dítěti ukazovat, jak to funguje, kde jsou hranici, které nelze překročit a jaké mohou být důsledky jeho jednání. Dospělý je tu jako někdo, kdo má dítě provázet.  Je to výchova, která klade důraz na následky jednání ať už v negativním, ale i pozitivním slova smyslu, a které vede dítě k tomu, aby si samo volilo své jednání podle jeho důsledků a neslo za své rozhodnutí zodpovědnost, a to vždy samozřejmě vzhledem k věku dítěte. Dospělý vymezuje prostor, ve kterém se toto odehrává. Dítě zažívá, že je respektováno, což mimochodem neznamená, že je mu vždy vyhověno, ale že jeho názor je brán v potaz, a zažívá také, že i druhé je třeba respektovat. Tento styl výchovy je pro dospělého nejnáročnější, ale zároveň si myslím, že právě tato výchova stojí na dobrém vztahu. Reciproční vřelý emoční vztah mezi rodičem a dítětem napomáhá dobrému průběhu tohoto výchovného stylu.

    Vraťme se ale zpátky k tomu, na co má výchova vlastně působit, k tomu, co běžně nazýváme zlobením. Zlobit mohou děti z různých důvodů: z nějaké své potřeby, nebo se jim něčeho nedostává, nebo potřebují se svým chováním experimentovat. Každopádně je jejich chování, tedy i způsoby zlobení, závislé na jejich věku. Miminko pláče, protože je to jeho jediná možnost, jak dát najevo svou nepohodu. Dítě ve věku kolem tří let se často vzteká a vzdoruje. Objevilo právě, že může něco chtít a nejen chtít, může to i vyžadovat. Potřebuje se naučit prosadit, ale potřebuje i zkušenost, že ne vždy je mu vyhověno. Jedná se o důležité období vzdoru, které je pro dospělé náročné a vyžaduje hodně trpělivosti. Dítě ale právě objevilo svou vůli a učí se s ní nakládat. Podobně náročné je období puberty, kdy se dospívající hledá a potřebuje se prosadit a vymezit vůči dospělým.

    Motivy problematického chování je obtížné pojmenovat, nebo pochopit. Rodiče často při konzultacích říkají: „Já se ho ptám, proč jsi to udělal, ale on mi nic neřekne.“ I my dospělí často nechápeme motivy svého vlastního jednání a chceme po dětech, aby to chápaly ony a ještě to uměly říct? To je velmi složité. Teorie Rudolfa Dreikurse, která našla své uplatnění při vzdělávání i při výchově se snaží vysvětlit problematické chování pomocí náhradního cíle chování. Pokud dítě nemůže dosáhnout svého cíle běžným způsobem, volí si náhradní cíl a k němu směřující chování. Tím cílem se považuje stav psychické pohody, která stojí podle této teorie na čtyřech hlavních bodech: dítě se musí cítit být součástí vztahů, musí zažívat, že je schopné vykonávat některé činnosti, musí zažívat, že je pro ostatní důležité a musí také zažívat, že může chybovat. Jinými slovy dítě je spokojené, pokud zažívá, že někam patří, má tam své místo, že je pro ostatní důležité, že dospělým záleží na tom, jak se má, jak se cítí, že jim záleží na jeho blahu. Cítí se spokojené, pokud jej druzí uznávají jako schopného něco vykonat, něco dosáhnout a cítí se bezpečně, pokud ví, že si může dovolit i chybovat.

    Pokud toto dítě zažívá, nemá potřebu volit si náhradní cíl svého chování. Když tomu tak ale není a dítě vnímá a zažívá, že nikoho příliš nezajímá, jestli je zklamané, smutné, nebo naopak i veselé, pokud se mu říká, že nic neumí a nic z něho nebude, pokud zažívá, že je pokaždé někdo, nebo něco důležitější než ono, než jeho potřeby, pak se snaží dosáhnout své spokojenosti jinak a volí náhradní cíle chování. Těmito náhradními cíli jsou podle Dreikurse upoutání pozornosti, získání moci, pomsta a vyhnutí se neúspěchu. Je to pochopitelné, pokud jsme v něčem frustrovaní, snažíme se frustraci překonat a využíváme k tomu prostředků, které jsou k dispozici. Dítě v takové situaci nemá k dispozici adekvátní prostředky a snaha o dosažení adekvátních cílů selhala, volí proto cíle neadekvátní a neadekvátní způsoby chování k nim směřující. Jestliže se dítěti nedostává dostatek pozornosti, začne si pozornost vynucovat, a to mnohdy rušivým chováním, šaškováním, skákáním do řeči, předváděním se. Bohužel i negativní pozornost se tu stává cílem. Dítě dosáhne svého cíle, i když bude okřikováno, kritizováno, trestáno, neboť tím právě pozornosti dostalo. Dítě, které je často ponižováno, zesměšňováno, zraňováno se bude snažit dosáhnout moci, kontroly nad situací, nebo pomsty. Takové dítě se může projevovat vztekem, verbální agresí, nerespektováním autorit a hranic chování, rizikovým chováním (např. zneužívání návykových látek apod.) Dítě, které zažívalo opakovaně pocit selhání, neúspěch a následnou kritiku se bude snažit vyhnout se neúspěchu. Toto dítě bude netečné, neochotné zapojovat se do činností, může být pasivní, plačtivé.

    Dreikursova teorie nám ukazuje, že projevy chování, na které my jako dospělí výchovně reagujeme typu: Nech toho, Přestaň, No, to se ti zase povedlo, Nebuď drzý … mohou mít poměrně složitý psychologický motiv. Jejich příčinou často není jednorázová záležitost, nebo situace, ale mnohdy jsou již součástí celého nastaveného mechanismu. Naše výchovné okřikování má možná efekt krátkodobý v daném okamžiku, ale dlouhodobě působit nemůže.

    Pokud nás opravdu zajímá, proč děti zlobí, neptejme se jich na to a nechtějme po nich, aby nám to vysvětlily. Nehodnoťme ihned a nesuďme. Ptejme se sami sebe, co se dítěti nedostává, proč má potřebu reagovat tak, jak reaguje. Podle demokratického výchovného přístupu vyžadujme určitě dodržování nastavených hranic chování. Dejme ale také dítěti najevo, že vnímáme jeho potřeby. Sledujme ale i vlastní pocity, které v nás dítě vyvolává. Pokud se cítíme být vyprovokováni, podráždění, patrně si dítě na nás vynucuje pozornost. Jestliže se cítíme být manipulovaní, pociťujeme hněv, pravděpodobně se dítě snaží mít situaci pod kontrolou. V případě, že my cítíme bezmoc, beznaděj nad dítětem, je dost možná, že se dítě snaží o strategii vyhnutí se neúspěchu. Na závěr lze tedy říct, že nejdůležitější při výchově dětí je kvalita našeho vztahu s nimi. Vždy se jedná o vztah reciproční, kdy my působíme na dítě, ale i dítě působí na nás.

    Mgr. Magdalena Steinerová

    WOMEN FOR WOMEN, o.p.s.

    Vlastislavova 152/4
    140 00 Praha 4, Nusle

    Tel.: +420 222 269 841
    e-mail: jana.skopova@w4w.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    WOMEN FOR WOMEN
    16. 11. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • LL.M. – Ochrana hospodářské soutěže a kontrola veřejné podpory
    • Novela zákona o znalcích: krok ke stabilizaci systému, který se potýkal s provozní nepružností
    • ASPI přechází na webovou verzi: výhody a budoucnost právních technologií
    • Studium LLM v oboru PRÁVO & OBCHODNÍ SEKTOR: Když právo potkává byznys
    • Legal Innovation Day 2025 ukáže, jak na praktické využití AI
    • D.A.S. právní ochrana slaví 30 let a rozšiřuje dostupnost právních služeb
    • Využijte nového AI asistenta pro právní rešerše
    • Českým živnostníkům chybí právní podpora. D.A.S. přináší dostupné řešení
    • ČEZ Prodej spouští inovativní službu flexibility: na dálku bude regulovat přetoky domácích fotovoltaik
    • Veřejné právo jako klíčová oblast právního systému
    • Za oponou vývoje: jak Wolters Kluwer vytváří AI nástroje pro efektivnější právní praxi

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    PARTNER

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.